Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice Ing. Radek Vavera, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, 161 06, Praha 6 Ruzyně Přestože po letošní zimě je stav porostů ozimé pšenice podstatně lepší než po loňské mrazivé zimě, některé odrůdy byly i letos částečně poškozeny březnovými mrazy, které v některých místech klesaly pod 15 C. Tyto nízké teploty spolu s mrazivým větrem způsobily zejména u odrůd s nízkou zimovzdorností pomrznutí větší části listové plochy, což se může projevit pomalejší regenerací rostlin na začátku jarní vegetace. Více poškozeny byly také již v únoru přihnojené porosty ozimé pšenice a ozimého ječmene, které při následném oteplení na začátku března již začaly vegetovat. Na rozdíl od loňského roku budou mít rostliny s pomrzlými listy při pozdním nástupu jara kratší období na regeneraci a vytvoří menší množství silných odnoží. Proto je třeba zejména u odrůd s vysokou produktivitou klasu (Manager,, apod.) zbytečně nepodporovat tvorbu dalších slabých odnoží aplikací morforegulátorů růstu, které bude lepší aplikovat v menších dávkách až na vyrovnání odnoží. Také u raných odrůd, které by správně měly mít vytvořené silné odnože již z podzimu, není vhodné podporovat další tvorbu slabších odnoží. Na porosty s pomrzlými listy nemá také většinou význam aplikovat listová hnojiva, která naopak mohou regeneraci rostlin zpomalit. Vzhledem k tomu, že v horních vrstvách půdy je po letošní zimě málo rostlinami využitelného dusíku, je třeba co nejdříve dodat dusík v dobře rozpustných hnojivech s pohyblivými formami dusíku v půdě (nitrátová, močovinová). Na základě zkušeností z loňského roku je nejlepší k porostům poškozených mrazy aplikovat menší dávku dusíku (30 40 kg N/ha) nejlépe v ledkové formě. Naopak u nepoškozených porostů se silnými odnožemi z podzimu, kde nechceme podpořit další odnožování je vhodné aplikovat hnojiva s močovinovou formou dusíku (močovina, UREA stabil ). Při pozdním nástupu jara a opožděném růstu a vývoji rostlin se nedoporučuje v průběhu jarní vegetace rostlin aplikovat kapalná dusíkatá hnojiva (např. DAM) spolu s růstovými herbicidy. Popálení porostu aplikací kapalných hnojiv nebo jakékoliv další zpomalení růstu rostlin se může zejména u ranějších odrůd projevit negativně na dosažených výnosech a kvalitě zrna. Vývoj stavu porostů ozimé pšenice poškozených po loňské zimě Mrazivá zima 2012 prověřila zimovzdornost současných odrůd ozimé pšenice. Na jaře mnozí pěstitelé stáli před těžkou volbou, zda mají prořídlé porosty zaorat či ne. Ani nad odrůdami ozimé pšenice, jejichž porosty vypadaly po zimě téměř beznadějně, není nutno hned lámat hůl. I značně poškozené porosty mohou na jaře poměrně dobře zregenerovat. Odnožující odrůdy mohou nízký počet rostlin po zimě vykompenzovat vytvořením většího počtu odnoží a následně i klasů. Odrůdy s vysokou produktivitou klasu mohou menší počet rostlin kompenzovat počtem zrn a jejich hmotností. V našich odrůdových pokusech na stanovišti v Ruzyni a v Chrášťanech u Rakovníka bylo začátkem března zjištěno větší poškození po zimě u odrůd Federer a. V dalším období se potvrdila značná schopnost ozimé pšenice regenerace a kompenzace výnosových prvků. Mnohé porosty zregenerovaly překvapivě velmi dobře. Výhodu měly silně odnožující odrůdy pšenice, které nakonec vytvořily dostatečně vysoký počet klasů k dosažení vysokých výnosů. Vliv únorových mrazů v roce 2012 se na přezimování a regeneraci odrůd ozimé pšenice výrazněji projevil na stanovišti v Chrášťanech, kde byly rostliny vystaveny po dva dny holomrazům 23,7 o C, zatímco na stanovišti v Ruzyni byly rostliny chráněny slabou (2-3cm) vrstvou sněhu. V polních odrůdových pokusech na stanovišti v Chrášťanech prokázaly vysokou odolnost vůči mrazu odrůdy Bohemia, Baletka a Kerubino. Tyto odrůdy nejen dobře přezimovaly, ale
také vykázaly velmi dobrou regeneraci rostlin v jarním období. Jako nejvíce náchylné k vyzimování se na této lokalitě ukázaly odrůdy a Federer, přičemž přezimování bylo lepší na minimalizaci než na orbě. Některé odrůdy s nižší či střední zimovzdorností (,, apod.) mají výbornou regenerační schopnost včetně tvorby silných odnoží a vysokou produktivitu klasu, čímž dokáží kompenzovat nižší počet rostlin po zimě. Na obrázku 1 je zachycen stav různých odrůd na začátku března, kdy u většiny odrůd bylo zjištěno poškození rostlin a jejich následná redukce, která byla nejvyšší u odrůd a Federer. Jen o něco lépe na tom byly odrůdy, Bakfis, Manager a. Střední odolnost vyzimování vykázaly odrůdy Mulan, Sultan,, Jindra a Elly a nejlépe dopadly odrůdy Bohemia, Baletka a Kerubino. Bohemia Baletka
Na obrázku 2 je znázorněn stav regenerujících rostlin v poslední dekádě dubna, kdy výrazněji poškozené odrůdy (, ) regenerovaly podstatně pomaleji než méně poškozené odrůdy a. Následujícím suchem a květnovými mrazy byly více poškozeny odrůdy s rychlejším jarním růstem a s větší hustotou porostu než řídké, zimou poškozené odrůdy jako a (obr. 3) Baletka
Na obrázku 4 je zachycen stav vybraných odrůd ozimé pšenice před sklizní. Největší výnosy zrna na tomto stanovišti byly dosaženy u odrůd, Kerubino, (7-8 t/ha), zatímco výnosy zrna u zimou poškozených odrůd (, Federer) byly přibližně o 1 t/ha nižší (viz tab. 1). Tab. 1 Výnos zrna (t.ha -1 ) odrůd ozimé pšenice na stanovišti Chrášťany ve sklizňovém roce 2012 % rozdíl O vs. M % rozdíl intenzit Výnos (t/ha) ( O = 100% ) ( I = 100% ) Odrůda M I O I M II O II I II M O Bakfis 7,16 6,07 7,4 6,61 18 12 3 9 Baletka 7,59 6,81 8,01 7,22 11 11 6 6 Bohemia 7,24 6,54 7,27 7,37 11-1 1 13 7,64 6,92 8,15 7,54 10 8 7 9 6,93 6,48 7,59 7,06 7 8 10 9 Federer 6,67 6,46 6,81 6,76 3 1 2 5 7,96 7,21 8,69 7,76 10 12 9 8 Kerubino 7,88 7,54 7,89 7,81 5 1 0 4 Manager 7,31 6,53 7,33 7,67 12-4 0 17 Mulan 7,35 6,77 7,93 7,74 9 3 8 14 7,2 6,26 7,69 7,19 15 7 7 15 Sultan 7,49 7,11 7,66 7,57 5 1 2 6 Průměr 7,37 6,72 7,7 7,36 10 5 5 10 Intenzity pěstování Intenzita I = 30 + 50 kg N.ha -1 v LAV, bez fungicidů a morforegulátoru růstu Intenzita II = 60 + 70 kg N.ha -1 v LAV + 2 fungicidy + morforegulátor růstu O = orba, M = minimalizace
Ze získaných výsledků (viz tab. 1) z polních odrůdových agrotechnických pokusů na sušším stanovišti v Chrášťanech vyplývá, že v roce 2012 byly zjištěny nejvyšší výnosy u odrůd kompenzačního typu, a Kerubino. Přitom byly u vyšší intenzity agrotechniky (2 fungicidy, morforegulátor růstu, o 50 kg N.ha -1 více) výnosy zrna u minimalizace vyšší v průměru o 5 % a u orby o 10 % než u nízké intenzity agrotechniky bez fungicidů a morforegulátorů růstu a s nízkou celkovou dávkou dusíku 80 kg N.ha -1. Vyšší výnosy byly dosaženy po minimalizaci než po orbě, přitom při nižší intenzitě pěstování byly vyšší o 10 %, u vyšší intenzity o 5 % (viz tab. 1). Při odpovídající výživě a ochraně rostlin mohou i hůře přezimující odrůdy poskytnout poměrně vysoký výnos zrna, což se potvrdilo také u poškozených odrůd, a Federer, které dosáhly výnosů 6,3 7,7 t.ha -1. Při výběru odrůd s nižší zimovzdorností jsou vhodnější odrůdy kompenzačního typu s dobrou odnožovací schopností a vysokou produktivitou klasu, které dokáží kompenzovat nižší počet rostlin.