Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město - konečná verze září 25
ÚDAJE O ZAKÁZCE Hlavní řešitelská organizace: Agentura regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s. Krajská energetická agentura Ústeckého kraje Rooseveltova 184/2, 4 1 Ústí nad Labem. IČO: 2549267 Bankovní spojení: ČSOB, a.s., č.ú. 16599737/3 E-mail: agentura@arrel.cz www.arrel.cz Spolupracující organizace: Ascend, s.r.o. Korunní 859/18, 12 Praha 2 Nerudova 21, 45 2 I. IČO:27975 Bankovní spojení: 51-152549297/1 Registrace: Městský soud v Praze, oddíl C., vložka 95995 e-mail: info@ascend.cz SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/16, 4 1 Ústí nad Labem Vlkova 7, 13 Praha 3 IČO: 25492781 DIČ: CZ25492781 Bankovní spojení: ČSOB, a.s., č.ú. 19257924/3 Registrace: Krajský soud v Ústí nad Labem, odd. A, vložka 15684, e-mail: info@spfgroup.org, www.spfgroup.org Zpracováno pro: Město Státní fond životního prostředí ČR Řešitelský tým: Ing. Petr Honskus Mgr. Jakub Bucek RNDr. Lubomír Paroha Ing. Jan Chott Olga Vonková Vedoucí projektu: Ing. Petr Honskus Arrel, o.p.s. 2 září 25
OBSAH 1.STANOVENÍ OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ... 6 1.1NÁZEV OBLASTI A NÁZEV OBCE, KTERÝ PROGRAM ZPRACOVAL... 6 1.2GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ OBLASTI... 8 2.VŠEOBECNÉ INFORMACE... 1 2.1PODROBNĚJŠÍ POPIS OBLASTI A SOUČASNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE...1 2.2CELKOVÁ ROZLOHA ÚZEMÍ OBLASTI A ROZLOHA ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTĚ ZVÝŠENÝM ZNEČIŠTĚNÍM OVZDUŠÍ (KM2) A ODHAD POČTU OBYVATEL VYSTAVENÝCH ZVÝŠENÉMU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ...13 2.3SOUČASNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE O OBLASTI A JEJÍM OKOLÍ... 13 2.4INFORMACE O ŽIVÝCH I NEŽIVÝCH CÍLOVÝCH OBJEKTECH PROGRAMU VYŽADUJÍCÍCH ZVLÁŠTNÍ OCHRANU OVZDUŠÍ, ÚDAJE O CITLIVÝCH SKUPINÁCH OBYVATELSTVA A EKOSYSTÉMECH...16 2.4.1Obyvatelé... 16 2.4.2Národní parky a CHKO...16 2.4.3Městská a příměstská zeleň...16 3.ODPOVĚDNÉ ORGÁNY...17 4.DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ (IMISE)...18 4.1KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH A AKTUÁLNÍ KONCENTRACE... 18 4.1.1Posouzení znečištění... 18 4.1.2Druh znečištění... 18 4.2PROSTŘEDKY POUŽITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ KONCENTRACÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK...19 4.2.1Měření...19 4.2.2Metodika modelování...2 5.PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ (EMISE) - ÚDAJE O PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A ÚDAJE O PROVOZOVÁNÍ HLAVNÍCH EMISNÍCH ZDROJŮ...22 5.1VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PODLE KATEGORIÍ, DOPLNĚNÝ JEJICH GRAFICKÝM VYZNAČENÍM... 22 5.2CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ PRODUKOVANÝCH HLAVNÍMI ZDROJI ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (T/ROK) A CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ PRODUKOVANÉ VŠEMI ZDROJI V OBLASTI... 23 5.2.1Komentář... 3 5.3INFORMACE O ZNEČIŠTĚNÍ DÁLKOVĚ PŘENÁŠENÉM Z OKOLNÍCH OBLASTÍ...3 6.ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 31 7.POPIS EXISTUJÍCÍCH OPATŘENÍ PŘIJATÝCH KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 32 7.1VÝČET EXISTUJÍCÍCH OPATŘENÍ... 32 7.2DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A HODNOCENÍ DOPADU OPATŘENÍ...32 8.SEZNAM A POPIS NOVĚ PŘIPRAVOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ... 33 8.1HORIZONTÁLNÍ PRŮŘEZOVÁ OPATŘENÍ... 33 8.2OPATŘENÍ KE SNIŽOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU ZE SEKUNDÁRNÍ PRAŠNOSTI K ZÁTĚŽI PM1...33 8.3OPATŘENÍ KE SNIŽOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU DOPRAVY K ZÁTĚŽI PM1...34 8.4OPATŘENÍ KE SNIŽOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU DOMÁCNOSTÍ K ZÁTĚŽI PM1... 36 9.DODATEK - VYHODNOCENÍ IMISNÍHO ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ MĚSTA DĚČÍNA NA ZÁKLADĚ MĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ SOUČASNÉ KVALITY OVZDUŠÍ VE VZTAHU KE VŠEM ZNEČIŠŤUJÍCÍM LÁTKÁM DLE ZÁKONA Č. 86/22... 37 9.1HODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ZDRAVÍ LIDÍ... 37 9.1.1Oxid siřičitý - SO2... 38 9.1.2Suspendované částice frakce PM1...4 9.1.3Oxid dusičitý - NO2... 43 9.1.4Olovo...45 9.1.5Oxid uhelnatý - CO... 46 9.1.6Benzen...47 9.1.7Kadmium...48 9.1.8Amoniak... 49 9.1.9Arsen... 5 Arrel, o.p.s. 3 září 25
9.1.1Nikl...51 9.1.11Rtuť... 52 9.1.12Polycyklické aromatické uhlovodíky reprezentované benzo(a)pyrenem (BaP)...53 9.1.13Troposférický ozon...54 9.1.14Prašný spad... 55 9.1.15Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů...55 9.2HODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE...56 9.2.1Oxid siřičitý SO2...58 9.2.2Oxidy dusíku NOx... 58 9.2.3Troposférický ozon...6 Arrel, o.p.s. 4 září 25
SEZNAM ZKRATEK AIM-SRS AOT As CIL Cd CZT ČHMÚ EIA ERP EU hot-spots CHKO IRP LAT LV+MT MHD MIP MÚ MŽP Ni NOx, NO2 NV O3 OSZKO OŽP PAH BaP Pb PCB PCDD/F PM1 REZZO ŘSD SAP SFŽP SO2 SRS T.L. UAT TSP VOC ZP ZÚ Arrel, o.p.s. automatizovaný imisní monitoring smogový regulační systém expoziční limit pro ozón stanovený za účelem ochrany vegetace Arsen cílový imisní limit kadmium centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav hodnocení dopadů na životní prostředí emisní redukční potenciál Evropská unie tzv. horká místa (bod, místo, lokalita případně oblast, kde dochází k překračování imisních limitů) Správa chráněné krajinné oblasti imisní redukční potenciál dolní mez pro vyhodnocování znečištění ovzduší limitní hodnota zvýšená o mez tolerance městská hromadná doprava místní integrovaný program Městský úřad Ministerstvo životního prostředí nikl oxidy dusíku, oxid dusičitý nařízení vlády troposférický ozon oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší odbor životního prostředí polycyklické aromatické uhlovodíky, representují se benzo(a)pyrenem BaP Olovo polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, sloučeniny nebezpečné svou vysokou toxicitou a obtížnou odbouratelností prachové částice registr zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic souhrnný akční program Státní fond životního prostředí oxid siřičitý smogový regulační systém tuhé látky horní mez pro vyhodnocování znečištění ovzduší prachové částice celkem těkavé organické látky zemní plyn Zdravotní ústav 5 září 25
1.Stanovení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 1.1Název oblasti a název obce, který program zpracoval Program zpracovalo město pro území obce. MŽP bylo zveřejněno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší zpracované na základě dat z roku 21, 22 a 23. Podle uvedených materiálů (viz příslušný výběr z těchto materiálů v následujících tabulkách) patří území města a do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jak z hlediska ochrany zdraví, tak z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace. Z hlediska ochrany zdraví byl na území města a v roce 23 překročen roční i 24hodinový imisní limit PM1 včetně mezí tolerance na 2,7% plochy území města. Roční hodnota imisního limitu PM1 byla překročena v roce 23 na 5,4% plochy území města (viz obrázek 1 v Příloze) a hodnota 24hodinového imisního limitu byla překročena v r.21 na 16,2%, v r. 22 na 13,5% a v r.23 na 18,9% (viz obrázek 2 v Příloze) plochy území města. Podle údajů z r. 21 byl v roce 21 překročen ještě roční imisní limit benzenu na 2,7% plochy území města. Celkem byly imisní limity pro ochranu lidského zdraví překročeny v r. 21 na 16,2%, v r.22 na 13,5% a v r.23 na 18,9% plochy území města (v centrální údolní části města, viz obrázek 3 v Příloze). V r. 23 dále došlo na 27% území města k překročení cílového imisního limitu pro přízemní ozon z hlediska lidského zdraví (3letý průměr podle Nař. vlády č.35/22sb.). Problematika ozónu by ale měla být řešena, podle Nařízení vlády č.35/22 Sb. 5 odst.2, v rámci národního programu snižování emisí prekurzorů troposférického ozonu, jak bylo v úvodu uvedeno. Do území města a zasahuje CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří. Z hlediska ochrany ekosystémů byl na území města a překročen roční imisní limit NOx pro ochranu ekosystémů v r. 21 na 18,9%, v r.22 na 2,7% a v r.23 na 1,8% plochy území města (v centrální údolní části města, viz obrázek 4 v Příloze). Z hlediska ochrany vegetace byl na území města a překročen cílový imisní limit AOT4 pro ozon v r.23 na 1,8% plochy území města (v severozápadní horské části města, viz obrázek 5 v Příloze). Níže jsou v tabulkách uvedeny příslušné části tabulek z Věstníků MŽP a podkladů pro r.23 týkající se města a ve vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a v Příloze jsou uvedeny příslušné části podkladových imisních map ČHMÚ (obrázky 1 až 5). Tabulka 1: Překročení limitní hodnoty a meze tolerance LV+MT pro ochranu zdraví lidí v rámci obcí ČR ve smyslu zákona 86/22 Sb. v roce 21 až 23 - % plochy obce SO2 24h průměr PM1 roční NO2 roční průměr (>125 µg.m-3, průměr -3 (>4 µg.m ) >3x/rok) (> 43,2 µg.m-3) Rok Obec 21 22 23 - Rok Obec BaP (<,1 µg.m-3) 21 22 23 - Arrel, o.p.s. - 2.7 PM1 36. nejvyšší 24h průměr (> 6 µg.m-3, >35x/rok) Benzen (> 5 µg.m-3) 2.7 - Cd Ni As (<,5 µg.m-3) (<,2 µg.m-3) (<,6 µg.m-3) - - 6 září 25 - Souhrn 2.7
Tabulka 2: Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí v rámci obcí ČR ve smyslu zákona 86/22 Sb. v roce 21 až 23 - % plochy obce Rok Obec 21 22 23 Rok Obec 21 22 23 SO2 24h průměr NO2 roční průměr PM1 roční průměr (>125 µg.m-3, (>4 µg.m-3) (> 43,2 µg.m-3) >3x/rok) BaP (<,1 µg.m-3) - PM1 36. nejvyšší 24h průměr Benzen (> 6 µg.m-3, 5 µg.m-3) >35x/rok) 16.2 13.5 5.4 18.9 Cd Ni (< As (<,5 µg.m-3),2 µg.m-3) (<,6 µg.m-3) - 2.7 Souhrn 16.2 13.5 18.9 Tabulka 3: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci obcí ČR ve smyslu zákona 86/22 Sb. v roce 23 - % plochy obce Obec O3 max. denní 8h klouzavý průměr (> 12 µg.m-3 >25x/3 roky) 27. Tabulka 4: Podíly území pro ochranu ekosystémů a vegetace s překročením LV v rámci obcí ČR ve smyslu zákona 86/22 Sb. v roce 21 až 23 - % plochy obce Rok Obec SO2 zimní průměr (> 2 µg/m3) NOx roční průměr (> 3 µg/m3) 21 22 23-18,9 2,7 1,8 * toto vyhodnocení na procenta rozlohy obcí se poprvé provádělo za rok 23 Arrel, o.p.s. 7 září 25 AOT4 µg.m-3.h) 21,6* (> 18 (>
1.2Geografické vymezení oblasti Město leží 23 km severovýchodně od Ústí nad Labem. Obrázek 1: Území města (včetně členění po UO) Arrel, o.p.s. 8 září 25
Soupis měřících stanic ke zjišťování imisí na území oblasti: Tabulka 5: Přehled měřicích stanic na území města a v jeho blízkém okolí Poř.č. stanice Provozovatel stanice Stanice Měřené znečišťující látky Stanice zrušena dne 1 OHS (kont. manuální-tk měření) ZÚ 2 3 Oblouková (kont. manuální měření) ZÚ SO2, SPM, NO2, Pb, Cd, As, Ni, O3*, NOX SO2 31.12.2 3 Jílové (kont. manuální měření) ZÚ SO2 4 (AIM-SRS měření) cca. 2km od katastru ČHMÚ SO2, PM1, NO2, O3, NOX 5 (AIM-SRS měření) ČHMÚ SO2, PM1, NO2, CO, NOX 3.4.21 Stanice se znečišťujícími látkami, které se neměří v katastru města 6 Ústí n.l. Pasteurova ul. (kont. manuální měření) ZÚ BZN, BaP 7 Lovosice -MÚ (kont. manuální měření) ZÚ NH3 8 Ústí n.l. město (AIM-SRS měření) ČHMÚ Hg Zrušené stanice použité v dlouhodobém hodnocení vývoje znečištění ovzduší 9 Boletice (manuální měření) ČHMÚ SO2 1.5.1992 1 Jílové (manuální měření) ČHMÚ SO2 31.12.1992 11 Maxičky (manuální měření) ČHMÚ SO2 31.12.1992 12 Buková Hora (manuální měření) ČHMÚ SO2, SPM, NOX 31.3.23 * nízký počet naměřených dat - nelze použít pro vyhodnocování Obrázek 2: Mapa měřicích stanic na území města a v jeho blízkém okolí Arrel, o.p.s. 9 září 25
2.Všeobecné informace Informace jsou čerpány zejména z internetových stránek města a Ústeckého kraje, z rozvojových a koncepčních dokumentů města a Kraje a z ČHMÚ. 2.1Podrobnější popis oblasti a současné topografické údaje Město se rozprostírá v široké kotlině na obou březích Labe a je nejníže položeným městem České republiky (135 m n.m.). Současná městská aglomerace vznikla postupnou integrací sedmačtyřiceti obcí a osad. Na jejím počátku stálo sloučení (1942) starého historického města a na pravém břehu Labe s mladým průmyslovým městem Podmokly, které po roce 185 vyrostlo na levém břehu. Území města tvoří soubor 22 katastrálních území o celkové rozloze cca 12 tisíc ha s cca 53 tisíci trvale bydlícími občany: Tabulka 6: Správní členění města a KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Boletice nad Labem Křešice Nebočady Březiny Chlum Folknáře Nové Město Staré Město Vilsnice Chrochvice Podmokly Horní Oldřichov Bynov Bělá Maxičky Prostřední Žleb Loubí Dolní Žleb Krásný Studenec Hoštice Lesná Velká Veleň Celkem PLOCHA V HA 256,55 391,15 276,46 434,4 343,75 245,6 461,83 295,13 334,3 146,39 69, 142,84 1525,48 563,8 1854, 1115,22 47,3 19,63 591,91 255,5 346,6 369,57 11 85,7 Město se dělí na 34 částí, a to I XXXIII a XXXV. Město spadá do Ústeckého kraje. Základní informace: Počet částí: 34 Katastrální výměra: 1184 ha Počet obyvatel: 5258 Z toho v produkt. věku: 36 95 Průměrný věk: 37 Město se rozkládá na ploše 1184 ha, má 5258 obyvatel (SLDB 21), což představuje průměrnou hustotu obyvatelstva 441 obyv./ km2. Celkový přírůstek dosahuje v ě za rok 23 záporné hodnoty (-97) přirozený přírůstek 26, migrační saldo -123. V produktivním věku jsou v ě téměř dvě třetiny obyvatelstva (66,2 %). Podíl osob v poproduktivním věku 6 let a více (17,6%) je vyšší než podíl obyvatel do 14 let (16,2%). Arrel, o.p.s. 1 září 25
Charakteristika oblasti : Tabulka 7: Základní charakteristické ukazatele oblasti Velikost území oblasti (ha) Počet obyvatel (11/99) 1183, 6 5258 Zemědělsk á půda (ha) 289,7 Lesní pozemky (ha) 781,1 Vodní plochy (ha) 29,2 Zastavěná pl. hosp. obj. 346 Ostatní užitná Plocha Hustota obyv. obyv. / km2 1195,6 Současné topografické údaje : leží na 5 47' severní šířky a 14 13' východní délky nadmořská výška a je 132 m n. mořem Pro sko je charakteristická značná členitost krajiny, a to jak ve smyslu vertikální členitosti, tak i množstvím krajinných forem. Nejnižším bodem je místo při výtoku Labe u Hřenska (115 m n.m.), naopak nejvýše položenými místy jsou vrcholy Lužických hor (792 mn.m.). Značná část rozlohy okresu, cca ľ, leží v chráněných krajinných oblastech Labské pískovce, České Středohoří a Lužické hory. Labské pískovce patří mezi nejmohutnější pískovcová území s největšími skalními útvary v Evropě. Toto území je chráněno Národním parkem České Švýcarsko a Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce. CHKO České středohoří zasahuje do děčínského okresu pouze svým severním cípem. Místní flóra je považována za jednu z nejbohatších oblastí v České republice. Pro CHKO Lužické hory je charakteristické pohoří vrchovinného typu, zasahující do okresu svou západní částí. sko Hranice oblasti jsou přibližně shodné s vymezením ské vrchoviny, probíhá od sníženého severovýchodního konce Krušných hor od Petrovic přes Nakléřovský průsmyk do údolí Jílovského potoka. Tento potok je jižní hranicí až po své ústí v ě. Na pravém břehu Labe tvoří rozhraní údolí řeky Ploučnice po Benešov n. Pl., pokračuje údolím řeky Bystré a přes ploučnicko-kamenické rozvodí na Českou Kamenici a dále proti proudu Kamenice na Kytlici a přes rozvodí v Lužických horách u železniční stanice Jedlová do údolí Lužničky (Podlužský potok) až po státní hranici s Německem v Dolním Podluží. Na geologickém složení území se podílejí z největší části druhohorní usazeniny (ská vrchovina, tj. CHKO Labské pískovce s spolu Národním parkem České Švýcarsko) a horniny lužického žulového plutonu (Šluknovská pahorkatina). Tvarově významné jsou třetihorní sopečné horniny (okraj Českého středohoří). Ve velmi malé míře je zastoupeno tzv. krušnohorské kristalinikum (Petrovice a Tisá, labská zóna mezi em a Dolním Žlebem). ská vrchovina (278 km2) zaujímá níže položený reliéf mezi Krušnými horami a Lužickými horami. Šíří se na území Německa (Elbsandsteigebirge). Na jihu se ská vrchovina stýká s Českým Arrel, o.p.s. 11 září 25 441
středohořím. ské stěny na jihozápadě ské vrchoviny vytvářejí rozsáhlou pískovcovitou kru. Výškové rozpětí dosahuje hodnoty 67m (726-116m). Území zaujímající plochu 199 kilometrů čtverečních, se člení na dva okresky - Sněžnickou hornatinu a Růžovskou vrchovinu. Sněžnická hornatina v západní části ských stěn se vyznačuje reliéfem strukturních plošin a rozbrázděných nepříliš hustou síti údolí, mající místy kaňonovitý tvar. Na západě území se rozkládají Tiské stěny (613 m) - nejdokonalejší skalní město ské vrchoviny s četnými tvary zvětrávání: skalní brány, okna, hřiby aj. Malá okrajová skalní města lemují sníženinu u Ostrova (Volské kameny, Ostrovské skály) a Rájce, severně od Tiských stěn jsou Severní stěny. Východně od Tisé se zvedá rozsáhlá plošina Nad Stěnami s Holým vrchem (528 m). Nejvyšší hora ské vrchoviny a zároveň její tvarovou dominantou je ský (723 m). Stolová hora s okrajovými stěnami a úpatními sutěmi. Na pravém břehu Labe patří k Sněžnické hornatině Růžový hřeben (433 m) s řadou pozoruhodných tvarů (Sluneční brána, aj.). Vysoké stěny v horních částech labského kaňonu jsou tektonicky silně porušené; místy vznikly zajímavé sloupy a věže (Mnich, Jeptiška). Pískovce při Jílovském potoku vytvářejí nesouměrný reliéf sklánějících se hřebenů (Písečný vrch, Pastýřská stěna). Růžovská vrchovina zaujímá území na východ od Labe po úpatí Jetřichovických stěn. Tvarovou dominantou je čedičový Růžovský vrch (619 m). Jetřichovické stěny (79 km2) vytvářejí velmi silně rozčleněné, výše položené, území s hustou sítí kaňonovitých údolí v povodí Křivnice a Kamenice. Nejvyšší místa tvoří pískovcové suky, často podmíněné skrytými čedičovými tělesy, jako jsou Jedlina (49 m), Suchý vrch (481 m), Hřebenec (478 m), aj. Na jihu vystupují skalní stěny (Stříbrné stěny, Křídelní stěna). Na tomto území jsou i malá skalní města. Z tvarů zvětrávání je nejznámější Pravčická brána (serovýchodně od Hřenska), široká 26,5 m a vysoká 16 m. Bizarní pískovcové tvary se rozkládají především u Ostrohu. Lužické hory zasahují do popisovaného území svou západní částí patřící k podcelkům Lužického hřbetu a Kytlické hornatině. Lužické hory budují převážně pískovce, prostoupené čedičem a znělcem. Lužický hřbet vytváří členitou vrchovinu s četnými kupolovitými a kuželovitými vrchy (Jedlová 774 m, Tolštejn 67 m, Malý Stožec 665 m aj.). Zajímavý je též Vápencový vrch (opravdu se tak jmenuje - je z jurského vápence - měří 548 m). Kytlická hornatina má výškové rozpětí 446 m (736-29 m). Základními povrchovými tvary jsou kupovité vrchy a hory, místy se skalními stěnami, balvanovými haldami a suťovými poli. Dominantní hornatiny jsou, z čediče: Studenec (736 m), Javor (693 m), Zlatý vrch (657 m), Jehla (478 m), ze znělce: Velká Tisová (692 m), Sokol (668 m), Srní hora (657 m) aj. Šluknovská pahorkatina (276 km2) vyplňuje uzemí Šluknovského výběžku na sever od Lužických hor a ské vrchoviny. Výškové rozpětí je 36 m (61-294 m). Severně od vsi Severní, leží nejsevernější místo ČR - 51 3' 2". Na horninách žulového masívu zde vznikla členitá pahorkatina s mírně až středně ukloněným reliéfem širokých údolí v povodí Labe, Sprévy a Lužické Nisy. Arrel, o.p.s. 12 září 25
Dominantami kraje jsou Hrazený (68 m - čedič), Vlčí hora (581 m - tefrit), Dymník (515 m - čedič), rozlehlý plochý čedičový hřeben (543 m) mezi Studánkou a Dolním Podlužím, Špičák (545 m - znělec). Do nižšího území Šluknovské pahorkatiny pronikl ve starších čtvrtohorách pevninský ledovec. Zanechal po sobě zbytky štěrků a písků. Do Českého středohoří spadá Verneřické středohoří, Benešovské středohoří, Dobrnská vrchovina, ská a Habartická kotlina. Jde o území tvořené převážně tefritem a čedičem. Mezi dominantami kraje patří hřbet Dobrné (532 m), v ské kotlině Sokolí vrch (512 m), Pustý vrch (499 m) a na severu Popovičský vrch (527m). Habartická kotlina je erozní sníženina při Bystré na křídových pískovcích a slínovcích s drobnými sopečnými tělesy, např.: Olešský vrch (355 m). 2.2Celková rozloha území oblasti a rozloha území se zvláště zvýšeným znečištěním ovzduší (km2) a odhad počtu obyvatel vystavených zvýšenému znečištění ovzduší Z hlediska ochrany zdraví byl na území města a v roce 23 překročen roční i 24hodinový imisní limit PM1 včetně mezí tolerance na 2,7% plochy území města. Roční hodnota imisního limitu PM1 byla překročena v roce 23 na 5,4% plochy území města a hodnota 24hodinového imisního limitu byla překročena v r.21 na 16,2%, v r.22 na 13,5% a v r.23 na 18,9% plochy území města. Podle údajů z r.21 byl v roce 21 překročen ještě roční imisní limit benzenu na 2,7% plochy území města. Celkem byly imisní limity pro ochranu lidského zdraví překročeny v r. 21 na 16,2%, v r.22 na 13,5% a v r.23 na 18,9% plochy území města (v centrální údolní části města). V r.23 dále došlo na 27% území města k překročení cílového imisního limitu pro přízemní ozon z hlediska lidského zdraví (3letý průměr podle Nař. vlády č.35/22sb.). Problematika ozónu by ale měla být řešena, podle Nařízení vlády č.35/22 Sb. 5 odst.2, v rámci národního programu snižování emisí prekurzorů troposférického ozonu. Do území města a zasahuje CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří. Z hlediska ochrany ekosystémů byl na území města a překročen roční imisní limit NOx pro ochranu ekosystémů v r.21 na 18,9%, v r.22 na 2,7% a v r.23 na 1,8% plochy území. Z hlediska ochrany vegetace byl na území města a překročen cílový imisní limit AOT4 pro ozon v r.23 na 1,8% plochy území města (v severozápadní horské části města). 2.3Současné klimatické údaje o oblasti a jejím okolí Imisní zatížení je závislé jednak na množství emisí na území města a v jeho blízkém i dalekém okolí, jednak na meteorologické situaci. Proto je důležité, kromě sledování emisí, sledovat i vývoj rozptylových podmínek a teplotu, hlavně v zimním období. Tyto údaje sleduje a vyhodnocuje Český hydrometeorologický ústav ČHMÚ, který má na území města 2 stanice AIM ( a ) Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Na velké části území převládá mírně teplé podnebí s krátkou a mírnou zimou a s krátkým přechodným obdobím. Průměrná roční teplota vzduchu je cca 8C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 7-8 mm. Poloha a a jeho okolí v labském údolí také způsobuje při inverzním zvrstvení vzduchu častější výskyt mlh. Tabulka 8: Větrná růžice (, 23 Třídy rychlosti 1 Rychlost v m/s (, -,5) 2 <,5-2,5) 3 < 2,5-7,5) 4 < 7,5-1,) 5 < 1, - ) Arrel, o.p.s. S SV V JV J JZ Z SZ 1,2 4,2 5, 8,, 1,28 5, 5,75 4,94 1,52 1,37 1,81 1,34,37 18,83 19,68 13,86 5,98 7,19 8,9 7,87, 73,48,44,58,24,11,6 3,11 3,7, 7,69,,,,,,,,,,,,,,,,,, 13 září 25 Bezvětří Součet
5,5 3 7,47 25,26 19,4 7,61 8,62 13,82 12,28,37 Obrázek 3: Větrná růžice ze stanice AIM S 25 2 SZ SV 15 1 5 Z V JZ JV J 2 21 Obrázek 4: Větrná růžice ze stanice AIM Arrel, o.p.s. 14 září 25 22 23 CALM: - 39.8% 2-15.1% 21-19.8% 22-26.7% 23-18.8% 1,
S 3 25 SZ SV 2 15 1 5 Z V JZ CALM: - 17.8% 2-7.5% 21-5.1% 22-4.3% 23-2.1% JV J 2 21 22 23 Tabulka 9: Další klimatické údaje (, 23): měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12 průměrná teplota vzduchu 2m (C) -,66-1,96 5,64 9,84 17,14 21,84 2,94 22,14 15,54 7,24 6,4 Arrel, o.p.s. vlhkost vzduchu (%) atmosférický tlak (hpa) 87,8 8,5 75,3 64,9 7,9 64,5 73,1 62,8 74,8 82,6 89, 85,8 988,5 996,1 996,5 989,8 99,9 989,7 989,9 99,2 993,3 986,9 992, 992, 15 září 25
2.4Informace o živých i neživých cílových objektech programu vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší, údaje o citlivých skupinách obyvatelstva a ekosystémech 2.4.1Obyvatelé Základní cílovou skupinou jsou obyvatelé všech řešených obcí. Zvláštní pozornost vyžaduje území na kterém se rozkládá Nemocnice. 2.4.2Národní parky a CHKO Do území města a zasahuje CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří. CHKO Labské pískovce Tato chráněná krajinná oblast vznikla v roce 1979 výnosem MK ČSR čj 4946/72 ze dne 27. 6. 1972. Rozkládá se na území 324 km2. Je to území sousedící s CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Zvláštností je zde to, že na relativně malém území jsou velice rozdílné podmínky. Především je zde výrazný skok mezi minimální a maximální nadmořskou výškou tj.:115 m.n.m (zde Labe opouští republiku) a maximální 723 m.n.m. (ský ). Základní horninou je zde především pískovec jenž dal CHKO název, čedičové výlevy a na okrajích žula. Na skalní masívy působí průměrné roční srážky 6-9 mm. Také teploty nejsou nijak vysoké, roční průměr činí 6-8 C. Skalní masívy Labských pískovců vznikly zhruba před 1 mil. let v křídovém období druhohor. Toto území bylo z velké části zaplavené mělkým mořem. Z okolní pevniny docházelo k nánosům jílů a písků. Ty se na dně moře ukládaly a poté zpevnily. Tím vznikla deska široká až 1 km. Ke konci křídy se zvedlo mořské dno a voda ustoupila. Sopečná činnost výrazná v Českém středohoří, okrajově také jako jeden z vedlejších důsledků způsobila že deska byla rozlámaná na soustavu souvrstvích zlomů. Tyto pískovcové kry pak byly následně ještě zpevněny výlevy sopečné lávy.za současný vzhled pískovcového masívu mohou hlavně erozivní síly, především vítr a voda. CHKO České středohoří CHKO České středohoří je nejrozsáhlejší chráněnou krajinnou oblastí v Čechách. Její jedinečnost je dána především značnou výškovou členitostí a unikátním reliéfem.dochovala se zde rozmanitá rostlinná a živočišná společenstva i zbytky původní vegetace. Převažují zde dubohabrové lesy a ve vyšších a vlhčích polohách bučiny. Mezi rostlinstvem jsou významná společenství travnatých strání stepního a lesostepního charakteru. Roste tu okolo 12 druhů vyšších rostlin, z nichž mnohé jsou zvlášť chráněny. České středohoří se dělí na dva podcelky: Verneřické (leží převážně na pravém břehu Labe a zasahuje na území ska a Milešovské (levý břeh Labe). 2.4.3Městská a příměstská zeleň ZOO Je situována na Pastýřské stěně ( IV) má přes 6 hektarů a okolo 13 druhů zvířat. Arrel, o.p.s. 16 září 25
3.Odpovědné orgány Oblastní inspektorát ČIŽP ÚSTÍ NAD LABEM Výstupní 1644, 4 7 Ústí nad Labem Tel.: 475 5 547 Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem územní pracoviště Březinova 3, 46 83 Vedoucí územního pracoviště: MUDr. Jan Bechyně Tel.: 477 755 21 e-mail: reditel.dc@khsusti.cz Městský úřad Mírové náměstí 5, 45 38 IV Odbor životního prostředí vedoucí odboru: Mgr. Jiří Hykš Tel.: 412 591 321 e-mail: zivotni@mudecin.cz Odbor rozvoje vedoucí odboru: Ing. Jančová Věra Tel.: (64 21 292) 412 591 331 e-mail: rozvoj@mudecin.cz Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48, 4 2 Ústí nad Labem Odbor životního prostředí a zemědělství vedoucí odboru: Ing.arch. Jan Zadražil Tel.: 475 657 535 e-mail: zadrazil.j@kr-ustecky.cz Odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru: RNDr. Zuzana Kadlecová, Tel.: 475 657 57 e-mail: kadlecova.z@kr-ustecky.cz ČHMÚ pobočka Ústí nad Labem poštovní přihrádka 2, Kočkovská 18, 4 11 Ústí nad Labem Tel.: 472 76 11 e-mail: www-ul@chmi.cz OVSS IV Chomutov Školní 5335, Chomutov RNDr. Margita Abtová Tel.: 475 212 8 e-mail: margita_abtova@env.cz Krajské pracoviště SFŽP W. Churchilla 4, 4 1 Ústí nad Labem Ing. Jana Choutková Tel.: 475 25 598 e-mail: jchoutkova@sfzp.cz Správa CHKO Labské pískovce Teplická 424/69, 45 2 Tel.: 412 518 287, 412 518 929 e-mail : labpis@schkocr.cz Správa CHKO České středohoří Michalská 26/14, 412 1 Litoměřice Tel.: 416 732 387 e-mail: cstred@schkocr.cz Arrel, o.p.s. 17 září 25
4.Druh a posouzení znečištění ovzduší (imise) 4.1Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech a aktuální koncentrace 4.1.1Posouzení znečištění Hodnocené látky (ochrana zdraví): Oxid siřičitý, suspendované částice (PM1), oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý, benzen, kadmium, amoniak, arsen, nikl, rtuť, polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren, troposférický ozon, prašný spad. Překročení imisních limitů zvětšených o meze tolerance: Roční imisní limit PM1 24hodinový imisní limit PM1 Překročení imisních limitů: Roční imisní limit PM1 24hodinový imisní limit PM1 Cílový imisní limit pro ozon Překročení zvláštních imisních limitů (r.23): Ozon upozornění 3x Hodnocené látky (ochrana ekosystémů a vegetace) Oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozon. Překročení imisních limitů: Roční imisní limit NOx Cílový imisní limit pro ozon (AOT4) Na základě hodnocení do r.23 kvalita ovzduší v ě nevyhovuje z hlediska znečištění suspendovanými částicemi PM1 a troposférickým ozonem. Dále je uvedeno překročení ekolimitu NOx, k překročení došlo ale pouze v centru města a nikoliv v ekosystémech ve smyslu zákona. Jak se dalo očekávat nejvíce zatížené se jeví údolní části centra města a navazujícího okolí, zejména v okolí frekventovaných dopravních tahů a průmyslových podniků. Tyto části města byly nadměrně znečištěny zejména suspendovanými částicemi PM1. Výše položené části města byly nadměrně zatíženy znečištěním troposférickým ozonem a v menší míře znečištěním PM1. 4.1.2Druh znečištění Viz kapitola 9 - DODATEK. Arrel, o.p.s. 18 září 25
4.2Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek 4.2.1Měření Podobně jako na jiných místech republiky sahají začátky monitorování kvality ovzduší v ě a okolí minimálně do poloviny dvacátého století. Měření prováděly kromě hygienické služby a hydrometeorologického ústavu ještě další organizace většinou ve spolupráci s městem. V ě byly také vyráběny analyzátory ovzduší (ZPA ) pracující na coulografickém principu. Imisní situace v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století se vyznačovala výskytem poměrně vysokých koncentrací tzv. základních znečišťujících látek SO2 a prašného aerosolu.. Této situaci bylo také přizpůsobeno měření. Většinou se tedy měřil SO2 a prach manuálními metodami a později také SO2 a NOx analyzátory. Databáze Informačního systému kvality ovzduší, která je nepřímo základním zdrojem údajů i pro tuto zprávu, obsahuje údaje o znečištění ovzduší od roku 1971, ale dostala se do ní pouze část v minulosti naměřených dat. Trvající vysoké koncentrace znečišťujících látek v osmdesátých a v první polovině devadesátých let vedly následně k nutnosti provedení základních ekologických opatření na velkých zdrojích emisí. Současně s tím bylo nutno monitorovat imisní situaci v reálném čase a v případě smogových situací informovat obyvatelstvo a dělat opatření na zdrojích. Za tímto účelem byla vybudována měřicí síť stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM), která umožňuje přenos a zveřejňování aktuálních dat o imisní situaci. V osmdesátých a na přelomu osmdesátých a devadesátých let měřil monitoring pomocí coulografických analyzátorů SO2 a NOx a výsledky měření byly využívány pouze v rámci smogového a regulačního systému. Jedna stanice tohoto monitoringu byla umístěna také v ě. Od r. 1992 byl uveden do provozu nový modernější AIM. Jedna ze stanic této nové sítě AIM měří v ě a jedna v horské oblasti nedaleko ského u. Stanice AIM jsou vybaveny moderními analyzátory pracujícími většinou na spektrometrickém principu, kalibrační jednotkou, přenosem dat a většinou i meteorologickými čidly. Novým Zákonem o ochraně ovzduší, který vychází z direktiv Evropské unie, bylo od r. 22 pozměněno a rozšířeno spektrum sledovaných látek i způsoby vyhodnocování kvality ovzduší (nové imisní limity atd.). Na tyto změny musí v rámci prováděných měření a hodnocení příslušné organizace reagovat. Na základě státních i projektových (PHARE) finančních prostředků ČHMÚ od r. 22 přestavuje měřicí sítě, systémy zpracování dat a informační výstupy v rámci Informačního systému kvality ovzduší tak, aby mohl zejména veřejnosti, správním orgánům a prostřednictvím MŽP orgánům Evropské unie poskytnout odpovídající informace ve smyslu zákona a direktiv EU. Většina těchto informací je v současnosti k dispozici ve sdělovacích prostředcích, na internetu a v ročních zprávách ČHMÚ. Informační systém kvality ovzduší a roční zprávy ČHMÚ zahrnují i imisní data naměřená ostatními organizacemi, které do systému svá data dodávají (např. ČEZ, SZÚ, VÚLHM, VÚRV, ZÚ). Rovněž tato zpráva je vypracována, jak bylo uvedeno, na základě možností současného monitoringu kvality ovzduší a na základě uvedených informačních výstupů. V současnosti sleduje kvalitu ovzduší v ě kromě ČHMÚ také Zdravotní ústav. Zdravotní ústav má v provozu měřicí stanici -OHS (přehled a mapa měřicích stanic v kapitole 1). Z provedené analýzy imisního zatížení území města a a vyhodnocení současné kvality ovzduší ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle Zákona č. 86/22 vyplývá i požadovaný způsob sledování kvality ovzduší v ě v současnosti. Látky které by bylo třeba sledovat měřením (zjištěné hodnoty leží nad horní mezí posuzování nebo na úrovni mezi dolní a horní mezí posuzování ): Oxid siřičitý, suspendované částice PM1, oxid dusičitý, oxidy dusíku, benzen, arsen, nikl, benzo(a)pyren, troposférický ozon. Látky k jejichž posuzování by bylo možno použít modelování nebo odborný odhad (zjištěné hodnoty leží pod dolní mezí posuzování): Olovo, oxid uhelnatý, kadmium, amoniak, rtuť, prašný spad. Arrel, o.p.s. 19 září 25