1. TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS

1. TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS TRH střetává se N s P tvoří se cena nakupuje se a prodává (zprostředkovává se přesun) podle toho s čím se na trhu obchoduje rozlišujeme tyto druhy trhů: Členění (druhy) trhů: a) trh STATKŮ a SLUŽEB statek = předmět (hmotný/nehmotný), který uspokojuje naše potřeby služba = cizí činnosti, které uspokojují naše potřeby za úplatu na straně poptávky budou domácnosti, na nabídky budou prodejci, dovozci b) trh PRÁCE obchoduje se zde s prací jako výrobním faktorem práci nabízí zaměstnanec a poptává se po ní zaměstnavatel cenou práce je mzda, plat c) FINANČNÍ trh obchoduje se zde s penězi ve všech jejich formách (vklady, úvěry a CP) na straně nabídky stojí ten, kdo peníze má ale dočasně nepotřebuje na straně poptávky stojí ten, kdo peníze nemá ale dočasně je potřebuje cena půjčených peněz je úrok a platí ji ten, kdo peníze dočasně užívá 3 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY (problémy) 1. Co budu vyrábět jaké statky a služby spotřebitel určuje, co se bude vyrábět. Tržní ekonomika je trhem spotřebitele. Musím uspokojit jeho potřeby (ať už stávající nebo budoucí) a to lépe než konkurence nemohu vyrábět na sklad to jsou pouze naše náklady musím prodávat, tzn. mít tržby, které jsou podstatnou součástí výnosů. Jedině tak dosáhnu cíle podnikání zisku (výnosy > náklady) 2. Jak, jakými postupy budeme statky a služby vyrábět, resp. poskytovat tzn. hledáme vhodné technologie (postupy) a odpovídající techniku (stroje, zařízení) 3. Pro koho vyrábět? vybíráme si svoji cílovou skupinu segment trhu řešení této otázky závisí i na rozdělování důchodů (příjmů) v dané ekonomice NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI = náklady druhé nejlepší příležitosti, které jsme se dobrovolně vzdali vybírat, volit, z nabízených možností musíme proto, že výrobní faktory, peníze a čas jsou omezené a vzácné. Poskytují nám různé druhy užitku. Musíme je tedy kombinovat. Nejčastěji tak volíme mezi různým: využitím výrobních faktorů peněz času cenou každého našeho rozhodnutí je cena druhé nejlepší alternativy, které jsme se dobrovolně vzdali

cena RC Tržní mechanismus poptávka nabídka nedostatečná poptávka přebytečná nabídka RB = místo, kde máme rovnovážné množství a cenu nedostatečná nabídka neuspokojená poptávka RM množství poptávka = demand (D) zákon klesající poptávky s rostoucí cenou klesá poptávané množství na straně poptávky najdu domácnosti, spotřebitele nabídka = supply (S) zákon rostoucí nabídky s rostoucí cenou roste nabízené množství cena = náklady + zisk tržní mechanismus = představuje celý pohyb nabídky a poptávky, jehož výsledkem je pohyb cen hybatelem trhu je vždy cena tržní hodnota zboží vyjádřená v penězích Cena je informací o nákladech, které jsou potřeba na získání daného statku, služby cena je informací o míře potřebnosti dané ho výrobku spotřebitel se na základě ceny rozhoduje, o tom co a v jakém množství bude potřebovat a na druhé straně podnikatel podle ceny volí, vybírá výrobní zdroje a technologie pro podnikatele je cena signálem, co má začít vyrábět, co má omezit a co má přestat vyrábět cena je také mírou vzácnosti. Čím je něco vzácnější, tím je to dražší. Platí zde přímá úměra. Mnohdy se zaměňuje s pojmem poplatek, ten je ale na základě zákona cena má několik podob cena práce = mzda, plat. Mzda a plat je důchod (=příjem), za který si lidé kupují statky a služby. Kvalifikovaná práce je vzácnější, tedy dražší. Trh práce určuje i to, kolik a kdo si z vyrobeného produktu odnese při rozdělování. úrok = cena půjčených peněz, platí ji ten, kdo peníze dočasně užívá Dočasně užívané peníze mohou být využity k nákupu investic, kde očekávám, že se mi vložené peníze v určitém čase vrátí a ještě mi přinesou něco navíc. (Počítáme zde návratnost a výnosnost ukazatele efektivnosti investic) Nebo dočasně užívané peníze použiji pouze k osobní spotřebě. 3 hlavní funkce trhu 1. přenáší informace pomocí cen 2. rozdělují se zde důchody 3. funkcí trhu je stimulace (ať už domácností nebo podniků) fiskální informační stimulační rozdělovací

MIKROEKONOMIE v rámci mikroekonomie se zaměříme na jedno z nejdůležitějších témat a tím je trh trh je mimo jiné místo, kde se střetává nabídka s poptávkou MIKROEKONOMIE je o úroveň níž než makro, přibližujeme se konkrétním situacím vidíme zde tak konkrétní podniky nebo domácnosti zaměřuje se na hospodaření menších ekonomických subjektů (je to tzv. ekonomie v malém) sleduje se zde např. vývoj cen a mezd, vliv daní na podnik A) POPTÁVKA platí zde zákon klesající poptávky, který nám říká, že s rostoucí cenou klesá poptávané množství na straně poptávky najdeme obecně ty subjekty, které něco nakupují a jsou omezeni svými zdroji poptávka (demand) poptávka je určité množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit při určité ceně ochota kupujících závisí na mnoha faktorech, ale klíčovým je cena zboží u poptávky budeme sledovat tvar (sklon) křivky poptávky posun poptávky elasticitu (pružnost) SKLON (TVAR) POPTÁVKY Východiska (předpoklady) (na co nikdy nezapomeneme, když o tom budeme přemýšlet) mění se nám cena pouze sledovaného zboží ostatní faktory u sledovaného zboží zůstávají stejné (změna ceny substitutu, resp. komplementu, změna důchodů a preferencí) Příčiny sklonu: 1) důchodový efekt vycházíme z toho, že domácnost je omezena svými příjmy důchod je stejný a cena zboží se zvýší, to vyvolá snížení poptávky a naopak 2) substituční efekt pokud se nám zvýší cena zkoumaného zboží, změní se nám struktura spotřeba tak, že se zvýší poptávka po jiném příbuzném zboží tzv. substitutu substitut = zaměnitelné zboží, které podobným způsobem uspokojí naši potřebu Př. rohlík x houska, kolo x koloběžka, pomeranč x mandarinka ve skutečnosti poptávané množství (poptávka) reaguje i na jiné faktory než je změna ceny zkoumaného zboží změna těchto faktorů vede k posunu celé křivky poptávky

B) POSUN KŘIVKY POPTÁVKY A PRUŽNOST POPTÁVKY POSUN KŘIVKY POPTÁVKY Předpoklad: cena zkoumaného zboží je stejná, nemění se; ostatní faktory se mění Příčiny posunu: 1) změna důchodů 2) změna ceny příbuzného zboží substitutu 3) změna ceny komplementu poroste cena automobilů snížení poptávky po naftě posun doleva 4) změna preferencí spotřebitele změna preferencí věk, pohlaví, místem bydliště vliv na to má reklama komplement komplement představuje vzájemně se doplňující zboží, kdy jedno bez druhého neplní svou funkci (auto benzín, foťák nabíječka, bazén voda) p Doprava Doleva Posun doprava důchody jdou nahoru cena substitutu stoupla cena komplementu klesla preference stoupla Posun doleva důchody se snížily cena substitutu klesla cena komplementu se zvyšuje preference se snížili ELASTICITA vyjadřuje jak zákazník reaguje na změnu ceny čím více reaguje, tím je poptávka pružnější a naopak E = pružnost E = 1 jednotková elasticita - změní se nám poptávané množství o 1 % a změní se i cena poptávaného množství o 1 % a 1/1 = 1 % E = > 1 pružná elasticita - změní se poptávané množství o více než 1 % a cena poptávaného množství se změní o 1 %; 2/1 = 2 % E = < 1 nepružná elasticita - změní se poptávané množství o méně než 1 % a cena poptávaného množství se změní o 1 %; 0,5/1 = 0,5 % E = Procentní změna poptávaného množství Procentní změna ceny

VÝCHODISKA (předpoklady) změna ceny bude vždy + 1 % vždy platí zákon klesající poptávky jednotková elasticita pokud cena stoupne o 1 % vyvolá to snížení poptávky právě o 1 % pružná elasticita pokud cena stoupne o 1 % vyvolá to snížení poptávky o více než 1 % nepružná elasticita pokud cena stoupne o 1 % vyvolá to snížení poptávky o méně než 1 % 1 % E = 1 jednotková 1 % E > 1 pružná 1 % E < 1 nepružná absolutně nepružná E = 0 1 %

Absolutně nepružná poptávka i když se cena změní jakkoliv (je vysoká nebo nízká), poptávané množství je stále stejné, tzn., že poptávka vůbec nereaguje na změnu ceny př. vše co nezbytně potřebujeme k zachování života absolutně pružná E = + Absolutně pružná poptávka i když se cena nemění, je stálá, poptávané množství se mění př. pro módní zboží POPTÁVKA JE PRUŽNÁ KDYŽ: 1) je zbytným statkem (neboli není nezbytným statkem) 2) je snadné najít náhradu 3) produkt je relativně drahý ZÁVĚR PRUŽNOSTI: pokud chceme zvýšit tržby zboží, u kterého je pružná poptávka, pak musíme cenu snížit u cenově neelastické poptávky má smysl pouze zvyšovat ceny, protože každé snížení ceny vyvolá pouze snížení tržeb C) NABÍDKA platí zde zákon rostoucí nabídky s rostoucí cenou roste nabízené množství nabídka vyjadřuje takové množství zboží, které je prodávající ochoten a schopen za určitou cenu prodat mezi změnou ceny a změnou nabízeného množství platí přímá úměra budeme zde řešit sklon (tvar) křivky, její posuny a elasticitu nabídka SKLON (TVAR) KŘIVKY tvar je ovlivněn cenou, její změnou, vše ostatní zůstává stejné, nemění se vše ostatní, tj. náklady ve výrobě, cena alternativního zboží, výrobní podmínky D) POSUN KŘIVKY NABÍDKY A PRUŽNOST NABÍDKY POSUN KŘIVKY NABÍDKY vycházíme z toho, že cena je stejná, nemění se, vše ostatní ale ano

Náklady ve výrobě: tj. vstupy do výroby vyjádřené v penězích a jsou ovlivněny technickým pokrokem Druhé alternativní zboží: je to zboží, které může výrobce s danými výrobními zdroji vyrábět Výrobní podmínky výkyvy počasí a sezónnost výroby, nejčastěji se to promítne do zemědělství P0,1 pšenice N Do Dl Doprava Náklady ve výrobě se snížily Cena alternativního zboží klesla Výrobní podmínky se zlepšily Q0 Q1 P0,1 D0 N Doleva Náklady ve výrobě se zvýšily Cena alternativního zboží se zvýšila Výrobní podmínky se zhoršily ELASTICITA NABÍDKY vyjadřuje jak podnik (výrobce, prodejce) reaguje na změnu ceny sleduje změnu nabízeného množství zboží v závislosti na změně ceny zboží E = Procentní změna nabízeného množství Procentní změna ceny elasticita může nabývat 3. hodnot: E = 1 elasticita jednotková E < 1 elasticita nepružná E > 1 elasticita pružná předpoklad: změna ceny je vždy o 1 % nahoru zákon rostoucí nabídky p p p S E = 1 E > 1 S + 1% + 1 % S + 1 % Q + více než Q + o méně než Q 1 % 1 %

p ABS nepružná E = 0 ABS pružná S Q Q Absolutně nepružná nabídka ať se cena změní jakkoliv, nabízené množství na to nereaguje Absolutně pružná nabídka cena se vůbec nemění, ale nabízené množství stále roste E) VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI NABÍDKOU A POPTÁVKOU budeme zde sledovat stav na trhu a jeho reakce při: rovnováze přebytku zboží nedostatku při jiných cenách vzniká přebytek nebo nedostatek nabízeného množství ve srovnání s poptávaným množstvím. Při rovnovážné ceně nevzniká ani přebytek ani nedostatek zbož í, ceny vyčistí trh od všech přebytků či nedostatků zboží. Nazývá se též cena vyčisťující trh. Přizpůsobování trhu při nerovnováze a) Při nedostatku zboží se zesiluje soutěž kupujících jsou ochotni koupit i za vyšší cenu, což prodávající ochotně přijmou. Ceny se zvyšují kupující nakupují při vyšších cenách menší množství než dříve. Rozdíl se však postupně zmenšuje, až zcela zanikne, když se obě množství vyrovnají Výrobci na nedostatek zboží reagují tak, že: 1. zvyšují ceny, 2. zvyšují nabízené množství, protože při vyšších cenách mohou vyrábět s vyššími náklady. b) Při přebytku nabídky nad poptávkou zboží nejde na odbyt zesiluje soutěž prodávajících. Aby snadněji prodali, snižují ceny. Při nižších cenách ovšem část dodavatelských kapacit nestačí pokrýt své náklady a celkové nabízené množství se zmenší. Reakce kupujících na snížené ceny: vzroste poptávané množství Přebytek zboží se tak postupně zmenšuje, až zcela zanikne, když se obě množství vyrovnají. c) Při rovnosti nabídky a poptávky výrobci zde nemohou ceny zvýšit a nemají důvod je snížit, jinak řečeno na trhu nepůsobí žádné síly ke změně stavu. Rovnováha trvá jen, dokud se nezmění některý z ostatních faktorů.

NÁKLADY = vstupy vyjádřené v penězích F) NÁKLADY, VÝNOSY A ZISK členění nákladů: 1) podle toho jak reagují na změnu v objemu produkce a) fixní fix cost pohled jako celek nereagují na změnu objemu produkce jsou stále, neměnné, pokud dojde ke změně, tak skokem, skok je způsoben přebytečnou nebo nedostatečnou kapacitou, pokud máme přebytečnou kapacitu, znamená to, že produkuji více než je zájem trhu musím to řešit buď dočasným pronájem svého dlouhodobého majetku někomu jinému nebo dlouhodobý majetek odprodám, v tu chvíli se mi sníží fixní náklady skokem pokud máme nedostatečnou kapacitu, je na trhu o naše produkty zájem, nestačím vyrábět a řeším to tak, že buďto zvýším směnnost svých provozů nebo si pronajmu od někoho jiného potřebný dlouhodobý majetek, nebo si ho pořídím pak se fixní náklady zvýší skokem přepočet na jednotku s růstem objemu produkce se snižují, protože se rozpočítávají mezi větší počet výrobků s poklesem objemu produkce se fixní náklady, přepočtené na jednotku zvyšují Shrnutí Př. odpisy v případě, že jsem vlastník, majitel. Pokud nejsem tak mi připadnou pronájmy. existují i při nulové produkci, vytváří podmínky (zázemí) pro naše podnikání jejich zvětšení vyžaduje větší úsilí a delší čas b) variabilní variable cost materiál, energie, mzdy pohled jako celek kopírují změny v objemech produkce s jejich zvýšením rostou, s jejich snížením klesají pohled v přepočtu na jednotku z tohoto pohledu se nemění, jsou stále, zajišťují to normy, které udávají spotřebu výrobních faktorů na jednotku produkce (norma = jaká je spotřeba výrobních faktorů na jednotku produkce) při nulové produkci jsou teoreticky nulové v krátké době lze jejich objem relativně snadno změnit c) celkové náklady total cost FN + VN celkové náklady je součet fixních a variabilních křivka celkových nákladů je kopií křivky variabilních nákladů, posunutá o hodnotu fixních nákladů TC VN FN d) průměrné náklady avarage cost Total cost Objem produkce (= počet vyráběných výrobků)

průměrné náklady, jejich propočet slouží podnikateli k tomu, aby je porovnal s cenou dosažitelnou na trhu a zjistil tak svůj možný zisk N (v pen. Jedn.) AC cena AC Q průměrné náklady nejprve s růstem objemu produkce klesají, po dosažení nejnižšího bodu, ale začínají opět růst důvodem je to, že při zvyšování objemu produkce se výrazně snižují fixní náklady přepočtené na jeden výrobek, ale při vyšším počtu výrobků je zároveň tento rozklad fixních nákladů převážen vysokým růstem variabilních nákladů 2) podle kalkulací náklady přímé dokážeme je přímo rozpočítat na kalkulační jednici náklady nepřímé Nedokážeme je přímo rozpočítat na kalkulační jednici 3) podle místa vzniku provozní finanční mimořádné 4) manažerské náklady náklady obětované příležitosti náklady utopené je to náklad, který jsme vynaložili v minulosti a už ho nemůžeme současným rozhodnutím změnit př. dálniční známka (koupím dálniční známku, ale zjistím, že ji nevyužívám, peníze mi nikdo zpátky nevrátí), povinné ručení EXPLICITNÍ A IMPLICITNÍ NÁKLADY teorie rozlišuje náklady firmy na explicitní a implicitní Explicitní náklady jsou náklady placené (v penězích) někomu, kdo není vlastníkem firmy, především: dodavatelům (za materiál, za dopravu), pracovníkům (mzda za práci) bance (úroky za vypůjčený kapitál pojištění Implicitní náklady = náklady na zdroje, které firma sama vlastní a používá v podnikání. + Patří sem např. použití budovy, kterou firma vlastní, a tedy nemusí za ni platit nájemné. Jejím použitím se však firma připravuje o možnost získávat nájemné pronajímáním budovy někomu jinému. Toto ušlé nájemné je právě onen skrytý implicitní náklad. dále v malých firmách vlastník firmy obvykle sám pracuje ve své firmě a přichází tak o plat, který by

dostával v jiné firmě. Plat, o který přichází = skrytý implicitní náklad. Explicitní náklady firma eviduje v účetnictví, implicitní nikoli. Musí však s nimi počítat při propočtech efektivnosti. ÚČETNÍ ZISK A ČISTÝ EKONOMICKÝ ZISK účetní zisk = rozdíl mezi příjmy (z tržeb) a výdaji, tedy pro teorii rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady. Poklady pro tento výpočet poskytuje účetnictví Explicitní (účetní) náklady Příjmy firmy (tržby) Účetní zisk čistý ekonomický zisk = rozdíl mezi příjmy a všemi náklady, explicitními i implicitními není zřejmý z účetnictví, je složitější než účetní zisk Explicitní (účetní) náklady + implicitní náklady Příjmy firmy (tržby) Čistý ekonomický zisk k odhadu čistého ekonomického zisku musíme účetní zisk zmenšit o implicitní náklady normální zisk = normální výnos kapitálu, je to výnos, který by získal majitel podniku z vlastního peněžního kapitálu, kdyby tento vklad vložil do banky (úroky z vkladu) čistý ekonomický zisk je ta část účetního zisku, která převyšuje normální zisk a ostatní implicitní náklady. VÝNOSY = výstupy vyjádřené v penězích + podstatnou součástí jsou tržby tržby = objem prodeje x cena za kus Členění: podle místa vzniku: a) provozní (tržby) b) finanční (dividendy, úroky) c) mimořádné G) STRUKTURA TRHŮ A KONKURENCE Konkurence: probíhá na různých trzích v různých podobách nejčastěji ji řešíme na straně nabídky výrobci, dovozci a obchodníci se zbožím podobným našemu Struktura trhu odráží podmínky, které na něm jsou: počet podniků na trhu velikost podniku na trhu povaha výrobku vstup do odvětví + členíme tak trh na trh s: dokonalou konkurencí nedokonalou konkurencí

a) čistý (úplný) monopol b) oligopol c) monopolistická konkurence H) DOKONALÁ KONKURENCE = struktura trhů, kdy na trhu působí mnoho malých firem, z nichž žádná nemá významný podíl na trhu výrobek stejnorodý (obilí) vstup do odvětví snadný + nová firma má možnost nakupovat výrobní vstupy za stejných podmínek jako již zavedené firmy jednotlivá firma, zde nemůže ovlivnit cenu firma dodává tak malou část celkové nabídky odvětví, že její změnu nabídky trh nijak nepocítí + firma zde je příjemcem ceny je to struktura trhu, která vede k utváření cen na úrovni blízké N příležitosti ceny, které poskytují spotřebitelé přebytek spotřebiteli a výrobci přebytek výrobce I) NEDOKONALÁ KONKURENCE 1. ÚPLNÝ (=ČISTÝ) MONOPOL = struktura, kdy jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví produkt jedinečný vstup do odvětví velmi nesnadný může ovlivňovat cenu svých výrobků + bere v úvahu dodávkovou křivku po daném výrobku cena je zde vyšší než N příležitosti 2. OLIGOPOL = malý počet firem, z nichž alespoň některé mají významný podíl na trhu mohou ovlivňovat cenu výrobek stejnorodý (cement) diferencovaný (pivo různých značek) vstup do odvětví kolmý (mohou se objevit i překážky) 3. MONPOLITISTICKÁ KONKURENCE = větší množství malých nebo středních firem vstup do odvětví snadný výrobek diferencovaný (typický design, ) umožňuje firmě zvýšit cenu nad N příležitosti a dosahovat čistý ekonomický zisk nejvíce se přibližuje konkurenci dokonalé počet a velikost povaha výrobků vstup do odvětví Dokonalá konkurence velký počet a jsou malé stejnorodé snadný Monopol (ČD, Česká pošta) jediný podnik na trh jedinečná, nemá substitut nemožný, složitý Oligopol (O2, T-mobile) malý počet, jsou větší stejnorodý ale i diferencovaný obtížnější Monopolistická konkurence větší, střední i malé diferencovaná snadný Dokonalá konkurence = Ideál, ale ve skutečnosti ho nenajdeme Monopolistická konkurence = to, co se nejvíc blíží dokonalé konkurenci základem tržního mechanismu je chování všech jeho ekonomických subjektů (podniky, domácnosti, stát) každý subjekt se chová tak, aby mu to přinášelo užitek, tzn. zvažuje své náklady a výnosy, resp. příjmy a výdaje KLADY tržního mechanismu vede k nejefektivnějšímu využití zdrojů

podněcuje mnoho lidí k práci ZÁPORY tržního mechanismu vytváří nedokonalou konkurenci vznikají diferenciace u výrobků vznikají tzv. EXTERNALITY externalita = nechtěný, vedlejší efekt trhu na třetí osobu, která se transakce nezúčastnila pozitivní negativní externalita je tedy dvojího typu: pozitivní = subjekt získá výhodu, kterou sám nehradí Př. metro negativní = subjektům vznikají náklady, nebo se snižují zisky z ekonomické aktivity jiných subjektů Př. klesání ceny a zájmu o koupi pozemků v oblasti nových silnic, jaderné elektrárny J) STÁT A EKONOMIKA stát vydává zákony, vyhlášky a nařízení, která by měla usměrňovat ekonomické aktivity v dané zemi tak, aby tento systém byl efektivní, spravedlivý a stabilní stát se skládá ze všech orgánů státní moci a tyto orgány definují výše uvedené zákony, vyhlášky, nařízení stát nepodniká, ale hospodaří zvláštním způsobem, většinu příjmů získává z daní a ty používá na financování veřejných statků a služeb, ochranu životního prostředí, podporu ekonomiky a sociální dávky stát reguluje ekonomiku K) SELHÁNÍ TRHU A ZÁSAHY STÁTU SELHÁNÍ TRHU = situace, kdy trh neplní dost účinně a spravedlivě své funkce: přenos informací prostřednictvím podněcování produkce rozdělování důchodů tam, kde trh selhává, je vhodné, aby zasáhl stát + ten získává příjmy z daní ZÁSAHY STÁTU stát může soukromé podniky převést do státního sektoru (odkoupením) nebo mohou být podniky privatizovány stát může přispět k nápravě selhání trhu v případě externalit poplatky, pokuty, příspěvky a subvence = platby, které doplňují část N příležitosti, které chybí v ceně veřejné statky = statky, které nemohou být poskytovány jedné osobě, aniž by byly poskytnuty bezplatně i jiným osobám, buď současně nebo následně + poskytuje je stát nedostatečná konkurence = tržní selhání + cena zde převyšuje N příležitosti + stát zde může buď regulovat cenu vytvořit podmínky pro zvýšení konkurence převzít podnik do veřejného sektoru