Metodická příručka. Určená žákům SZeŠ navštěvujícím Fotografické praktikum

Metodická příručka Určená žákům SZeŠ navštěvujícím Fotografické praktikum Název projektu: Volitelné předměty na Střední škole zemědělské a veterinární Lanškroun Název klíčové aktivity: Volitelný předmět - Fotografování Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/02.0062 Pořadové číslo VP: KA4 Období zpracování: červen 2013 prosinec 2014

OBSAH Úvod 1 1 Jak fotoaparát funguje, druhy fotoaparátů 2 2 Deset základních pojmů 4 3 Co je digitální fotografie, seznamujeme se s digitálním přístrojem 6 4 První kroky s digitálním fotoaparátem 8 5 Úvod do teorie fotografie 10 6 Celková kompozice fotografie, užití popředí a pozadí, volíme záběr 11 7 Fotografujeme za umělého osvětlení, za špatných světelných podmínek, fotografujeme se zábleskový zařízením, užití teleobjektivu 14 8 Fotografujeme krajinu 16 9 Architektura celková kompozice, interiér a exteriér, detail 18 10 Fotografujeme rostliny, zátiší 20 11 Fotografujeme domácí zvířata, divoká zvířata 21 12 Fotografujeme lidi, postavu, portrét 22 13 Formát RAW, editace a archivaci fotografií, kalibrace monitoru 24

ÚVOD Cílem nepovinného předmětu Fotografické praktikum je poskytnout žákům základní informace o práci s digitálním fotoaparátem a jeho příslušenstvím. Digitální fotografie je fenomén dnešní doby. Digitální fotoaparáty předstihly v prodeji klasické fotoaparáty a obsahují funkce, které na klasickém fotoaparátu neexistují. Na naší škole studují žáci různých sociálních skupin. Ne každý měl možnost držet v ruce fotoaparát a zmáčknout spoušť. Avšak dnes i mobilní telefony obsahují prvky digitální fotografie. Dnešní smartphony poskytují rychlý přístup k internetu. Pro dnešní mládež není problém sdílet fotografie takto vytvořené se svými přáteli na sociálních sítích. Toto však nelze považovat za fotografie jako takové. Jedná se pouze o záznam daného okamžiku. Chceme studentům, kteří mají opravdový zájem o fotografování umožnit proniknout do jeho tajů, mít možnost dobře vyfotografovat svou rodinu, přátele, přírodu, nebo zdokumentovat své výlety a zážitky. Žáci v nepovinném předmětu,,digitální fotografování poznají základní fotografické krůčky od prvního setkání s digitálním fotoaparátem, jeho ovládáním, jednotlivými funkcemi, přes tvůrčí fotografické kouzlení, až k úpravám fotografií v PC. Kroužek se bude konat pravidelné jeden krát týdně v dvouhodinových blocích. Výuka bude probíhat v prostorách domova mládeže nebo v exteriéru. K dispozici budou pro studenty fotoaparáty NIKON- D3200. Pro následnou úpravu a práci s fotografií je zakoupen program ZOER PHOTO STUDIO. 1

1. blok Úvod, seznámení s obsahem kurzu Jak fotoaparát funguje, druhy fotoaparátů Časový rozsah 2 hodiny Kurs je určen naprostým začátečníkům. Proto je důležité zdůraznit to podstatné bez ohledu na typ jsou všechny digitální fotoaparáty určené široké veřejnosti konstruovány tak, aby dělaly co možná nejlepší obrázky. Platí to skutečně o všech, ať už jsou levné nebo drahé, jednoduché nebo složité. Všechny jsou vybaveny automatickým režimem, to znamená, že veškerá nastavení dělá fotoaparát sám. V devadesáti pěti procentech to dělá dobře, těch pět procent jsou situace, kdy vás obvykle ani nenapadne, že by se při nich dalo fotit. V kurzu posluchačům prozradíme několik jednoduchých triků, jak se dá výrazně zlepšit výsledek jejich fotografování. Poradíme, co si dokoupit, co je v nabídce odborných fotografických obchodů podstatné. Nevyhneme se některým odborným pojmům. Posluchači budou seznámeni s dvěma základními principy, na kterých je fotografie postavena. Princip vzniku optického obrazu je popsán jako princip centrální projekce. Princip záznamu obrazu se rozdvojuje do dvou variant: fotochemické a digitální. V hrubých obrysech se seznámíme s procesem fotochemického záznamu, primárně se ovšem budeme věnovat záznamu digitálnímu. Popíšeme stavbu obrazového snímače i děje, ke kterému po jeho osvitu dochází, převod analogového záznamu na číslicové vyjádření, barevnou interpolaci a další výpočty, kterými obraz získá zvolené parametry. Odlišíme dva základní typy snímačů, CCD a CMOS a jejich některé varianty a dále popíšeme základní vlastnosti snímačů velikost a rozlišení, od kterých se pak odvíjejí vlastnosti obrazové. Digitální fotografické přístroje představíme ve dvou základních kategoriích. Kompaktní a zrcadlové konstrukce, které mají zásadně odlišné vlastnosti a popíšeme i hybridní konstrukci, která je relativní novinkou, ale prochází mimořádně dynamickým vývojem. S tělem fotografického přístroje souvisí i volba optiky. Vysvětlíme proto zejména základní parametry objektivů ohnisková vzdálenost a světelnost. 2

Použitá literatura Průvodce digitální fotografií internetové zdroje Pomůcky různé druhy fotografických přístrojů, klasických i digitálních příslušenství k fotoaparátům ukázky fotografií vytvořených z kinofilmu i digitálně 3

2. blok Deset základních pojmů, které je třeba znát Časový rozsah 2 hodiny V tomto bloku seznámíme posluchače s deseti základními pojmy, s kterými se budou setkávat v průběhu celého kurzu. Spoušť je to, co se nezměnilo ve fotoaparátu od jeho vzniku. Dnes je to tlačítko, které zmáčknete, a v tom okamžiku vznikne uvnitř fotoaparátu fotografie. Zoom je první cizí slovo, na které narazíme. Je to označení druhu objektivu. V průběhu kurzu se o něm dozvíme více jak správně zoomo-vat. Teď stačí vědět, že je to takový objektiv, který umí přibližovat vzdálené objekty. Ovládá se páčkou nebo kolébkovým ovladačem. Autofokus je cizí slovo označující automatické ostření. U starých fotoaparátů se musely nastavovat metry. Moderní fotoaparáty to dělají za nás. U dražších fotoaparátů můžeme metry také ručně nastavovat. Automat a program, to jsou dva režimy práce fotoaparátu. Dají se snadno nastavit. Automat je takový režim, kdy aparát dělá všechno úplně sám. Program někdy se označuje slovem MANUAL, taky dělá všechno sám, ale nechá si do práce mluvit. Expozice neboli osvit, to je taky něco, co za nás dělá fotoaparát sám. Dovede změřit sílu světla a podle toho nastaví správnou clonu v objektivu a čas závěrky. Menu je první pojem, který se týká skutečně digitální fotografie. Menu je nabídka funkcí. Aktivujeme ji tlačítkem, obvykle na zadní stěně přístroje a objeví se na malé obrazovce, říkáme jí LCD displej. Každý fotoaparát má menu jinak řešené. Ze začátku je dobře pracovat v automatickém režimu a pak se o menu nemusíme starat, protože nám vcelku nic nenabídne. Nabídku rozšíří až po přepnutí do režimu program. Velikost snímku je specialita digitální fotografie. Neměří se na centimetry nebo milimetry, měří se na počet obrazových bodů neboli pixelů. Těch je ohromně mnoho, doslova miliony čili MEGA. Každý aparát má své nejvyšší mega a podle něho se i aparáty dělí do skupin šesti megové, pěti megové atd. 4

Ale pozor, aparáty nabízejí i menší velikosti, tedy méně mega, než je jejich maximum. Scénické režimy pochopíme snadno, když si připomeneme jejich názvy portrét, krajina, noční foto, sport atd. Jednoduše nastavíme scénický režim a nemusíme se o žádné nastavení starat. Citlivost v ISO je další specialita digitální fotografie. Zatímco filmový materiál má jednu jedinou citlivost, digitální ji dovoluje v určitém rozmezí nastavovat. Udává se stejně jako u klasiky, tedy číslem stanoveným mezinárodní normou ISO, např. 100 ISO, 200 ISO. Nastavení bílé je poslední pojem, který je třeba si osvojit. Není totiž bílá jako bílá. List papíru vidíme stejně bílý v poledne jako v podvečer, kdy je půlka nebe zastřena červánky, ale fotoaparát je pozornější. Musíme mu pomoci, když si nepomůže sám automatikou. Použitá literatura: Průvodce digitální fotografií Internetové zdroje Pomůcky: Ilustrační obrázky, ukázky fotografií, pořízených v různých režimech a s různým nastavením fotoaparátu, fotoaparáty 5

3. blok Co je digitální fotografie Seznamujeme se s digitálním přístrojem Časový rozsah 2 hodiny V tomto bloku se posluchači seznámí s podstatou digitální fotografie a podrobněji se seznámí s digitálním fotoaparátem. Na začátku samotného fotografování je skutečnost, tedy krajina, dům, člověk. Pak tu jsme my s fotoaparátem v ruce. Namíříme na to, co chceme fotit a zmáčkneme spoušť. Doteď nic divného. Výsledkem je obrázek krajiny, domu vidíme ho na monitoru počítače, na televizoru nebo jako skutečnou fotku, tedy na obrázku vyjetém z tiskárny. Zatím známá věc. Těžší k pochopení je to, co je mezi tím. Hlavní rozdíl je v tom, že v digitálním fotoaparátu není film, ale je tam polovodičová destička velká jako poštovní známka. Tato destička je složená z mikroskopických očiček představíme si ji trochu jako oko mouchy. Obrázek promítne objektiv na puntíkatý povrch této destičky. Každé očičko tedy vidí ten svůj maličký díleček obrázku. A to co vidí, se v aparátu zpracuje a výsledkem je číselný údaj. Již jsme se setkali se slovem pixel. Tímto slovem se označují ona očička na destičce. Těch očiček pixelů je spousta, počítají se na miliony, dnes je běžný počet od tří do deseti milionů pixelů. Znamená to, že z milionu očiček vznikne milion číselných údajů, z osmi milionů pixelů osm milionů záznamů. V digitálním fotoaparátu vznikne záznam barevných bodů. Digitální fotografie se skládá z barevných bodů. Tento záznam má formu souboru, lze ho nahrát na pevný disk počítače, kopírovat, posílat e-mailem, zaznamenávat na CD ROM. Ale skutečný obraz, který můžeme vidět, vznikne ze záznamu až v nějakém dalším zařízení, které ho dovede číst a interpretovat. Každý digitální aparát má tři hlavní technické oblasti. Je to část optická, dále pak snímač a konečně elektronická část, s procesorem jako jádrem. Jaký aparát koupit, o tom bychom mohli dlouze diskutovat. O různém zaměření fotoaparátů se ještě dozvíme v dalších kapitolách našeho kurzu věnovaných fotografické technice. Koupit fotoaparát se dá různě. V kamenném obchodě, přes internet. U aparátů koupených v zahraničí bývá problém český manuál. Jakmile máme aparát doma, nevyhazujeme krabici, pokud by bylo potřeba aparát vyměnit, je 6

třeba ho vrátit v originálním balení. Otevřeme krabici s novým fotoaparátem. Co obsahuje. Především je to fotoaparát. Ten je prázdný, není v něm ani akumulátor, ani karta. Jinde v krabici najdete baterie nebo akumulátor. K němu přísluší nabíječka. Dále jsou zde kabely. Bývají alespoň dva, jeden slouží k propojení přístroje s počítačem, druhý k propojení s televizorem, případně s grafickou kartou v počítači, umožňující zpracování videa. Další důležitý předmět je záznamová karta. Důležitou součástí balení je manuál a software. Použitá literatura: Průvodce digitální fotografií Použité pomůcky: Fotoaparát, příslušenství k fotoaparátům, ilustrační fotografie 7

4. blok První kroky s digitálním fotoaparátem Časový rozsah 2 hodiny Náplní tohoto bloku našeho kurzu digitální fotografie je obeznámení účastníků se základy obsluhy digitálního fotoaparátu. Než podnikneme první kroky s digitálním fotoaparátem, seznámíme se s tím, co přístroji škodí a co naopak nevadí. Fotoaparát je jemný přístroj a zaslouží si slušné a šetrné zacházení. V normálních podmínkách lze nosit přístroj bez pouzdra. V manuálu se udává, že provozní teplota je od nuly do 40 stupňů Celsia. Praxe dokazuje, že rozsah teplot je mnohem větší. Není třeba se bát mrazu. Přístroji nevadí prudké světlo do objektivu. Ani dešťová sprška, tedy pár kapek, či mlha ho nezničí, ale je třeba být opatrný. Voda přístroji vadí. Pád do vody je mu osudný. Prach a zejména mořský a pouštní písek vadí všech fotoaparátům. U staršího druhu fotografování analogového, na kinofilm, jsme šetřili materiálem. Kinofilm byl poměrně drahý. Digitální fotografie nám dává skvělou volnost. Jsme omezeni jen kapacitou karty, a i tu můžeme ovlivnit. Není tedy důvod se omezovat. Narazíme-li na zajímavé místo nebo objekt, nafotíme třeba dvacet snímků. Úplným základem fotografování je naučit se správně držet fotoaparát. Není to jednoduché. Čím je přístroj menší, tím se hůře drží. U malých přístrojů hrozí to nejhorší, to je prst před objektivem. Studenti si v této části vyzkouší správné držení různých druhů fotoaparátů. Spoušť fotoaparátu má dvě polohy. Pří namáčknutí do první polohy přístroj nastavuje objektiv na správnou vzdálenost a nastavuje expozici. Nastavení se nemění po celou dobu, kdy je spoušť namáčknutá. Přístroj čeká na domáčknutí. Teprve při domáčknutí přístroj exponuje, tedy pořídí obrázek. Rozlišení je údaj o počtech zobrazovacích bodů. Digitální fotografie se skládá z bodů. Dvou megová fotka má dva miliony bodů. Každý fotoaparát má nějaké nejvyšší rozlišení. Zároveň ale každý přístroj nabízí menší rozlišení. Proč tedy fotit osmi megovým přístrojem tří megové obrázky. Rozhodující je účel. 8

Obrázky s velkým rozlišením mají vysokou kvalitu. Kvalita obrazu je přímo úměrná rozlišení. Také ovšem platí, že nároky na místo na kartě a disku jsou přímo úměrné rozlišení. Vytvořené snímky fotoaparát ukládá na paměťové karty. Každý aparát je konstruován na specifický druh paměťových karet, někdy nabízí výběr ze dvou druhů. Funkčně jsou všechny karty velmi podobné, jsou založeny na principu flash paměti. Správná expozice je klíč k technicky dobré fotografii a na máločem ve fotografii tak moc záleží, jako na správné expozici. Není to ovšem žádný problém protože každý fotoaparát je automat. U profesionálního přístroje mají automatický režim. Tento režim je na aparátu označen auto a je plně automatizovaný. Nastaví objektiv na správnou vzdálenost, změří světelné podmínky a podle nich nastaví clonu a čas. Clona je v aparátu to, co je zřítelnice v oku. Reguluje světelný tok. Čas, po který světlo zasahuje snímač, je také regulován. K tomu slouží závěrka. Použitá literatura Průvodce digitální fotografií Pomůcky fotoaparáty /různé druhy/ ilustrační fotografie 9

5. blok Úvod do teorie fotografie Časový rozsah 2 hodiny Význam, úlohu a postavení fotografie ve společenském životě lze nejlépe vysvětlit na základě teorie fotografie, vycházející z teorie sdělování. Teorie sdělování staví fotografii mezi základní sdělovací systémy, kterými jsou řeč, kresba, hudba a další a pokládá ji za základní vizuálně-komunikační systém současnosti. Celou širokou problematiku fotografie je možné rozdělit na část stavební a skladebnou. Stavba fotografie je technicko řemeslnou částí tvorby. Zahrnuje postupy, kterými výslednou fotografii ovlivníme zásahem ve snímaném prostoru, dále nastavením snímacích parametrů v momentu expozice a nakonec úpravami v závěrečném softwarovém zpracování snímku. Druhou součástí fotografické tvorby je skladebná část, která je stavbě nadřazena, a která ji vede po stránce obsahové od nějakého záměru k nějakému cíli. Je nutné posluchače seznámit s dvěma odlišnými přístupy k fotografii a rozlišit fotografii na informativní a emotivní. Informativní fotografie je vedena praktickými cíli, je informací v pravém slova smyslu a musí být vždy zcela jednoznačná a srozumitelná. Jejím smyslem je podat co nejpřesnější informaci o nějakém objektu nebo situaci a její hodnota spočívá v co největší shodě zobrazeného a zobrazení. Takováto shoda naopak není nijak důležitá ve fotografii emotivní, kde snímaný objekt je pouze prostředkem ke vzniku efektu v našem vědomí, nějakému zapůsobení. Hodnota emotivní fotografie spočívá v kvalitě a síle tohoto efektu. Informativní a emotivní fotografie vyžadují odlišné přístupy, postupy a nastavují pro své oblasti odlišné kvalitativní parametry. Posluchače seznámíme se základními skladebními principy, kterými jsou princip role, princip kontrastu, princip rytmu a princip symetrie. Odlišit je třeba postupy skladby figurativní a výtvarné, barevné a světelné. Použitá literatura Fotografie v praxi Pomůcky ilustrační fotografie 10

6. blok Celková kompozice fotografie Užití popředí a pozadí Volíme záběr Časový rozsah 4 hodiny Důmyslnost moderních digitálních přístrojů s automatickými měřícími systémy umožňuje fotografovi více se soustředit na kompozici snímku. Posluchači se podrobně seznámí s pojmem kompozice. Pojem kompozice znamená, že obrázek musí být nějak uspořádaný, objekty na snímku zobrazené musí mít k sobě nějaký vztah, nějaký poměr. Naučíme se několik jednoduchých postupů, které vedou k výraznému zlepšení výsledku. Naučíme se odstraňovat ze záběru to, co tam nemá být, co vadí a ruší. Tři klíčové oblasti, které musíme uvážit při kompozici Ústřední motiv pokud jsme se rozhodli, co má být hlavním fotografovaným předmětem, najdeme takové místo, odkud snímek pořídíme s pozadím co nejpůsobivějším. Potenciální rušivé momenty a prvky odvádějící pozornost prozkoumáme pozorně fotografovaný předmět, pozadí a popředí, abychom se ujistili, že obrázek nepokazí nežádoucí objekt. Dopravní značka v popředí dokáže nesmírně snadno zmařit pohled na nádhernou budovu. Rušivý element můžeme obvykle ze záběru odstranit prostým přemístěním stanoviště. Umocnění popředí je důležité rozhodnout, zda neexistuje zajímavý prvek, který by mohl vylepšit popředí, aniž by odváděl pozornost od hlavního motivu, nebo aniž by jej zakryl. Užití popředí Popředí může hrát důležitou roli v celkové kompozici. Zajímavý bod poblíž fotografického přístroje můžeme použit k zarámování snímku, nebo jako nástroj, který připoutá zrak k obrázku. Tento prvek, kterým dodáváme záběru zajímavost, se může stát důvodem rozdílu mezi poutavostí a průměrem. Posluchači se naučí rovněž využít popředí k ukrytí neúpravných předmětů, nebo nežádoucích rušivých prvků. Popředí může umocnit zajímavost snímku také využitím perspektivy, např. zobrazením stop pluhu, které směřují na zoraném poli do dálky. Snímku krajiny může snadno dominovat obloha, samotná přírodní scéna může být potlačena. 11

Takovému jevu lze snadno zamezit zobrazením stromu s větvemi, jež se pnou přes plochu snímku a které mohou orámováním horní části obrázku vliv oblohy snížit. Užití pozadí Pozadí může podobným způsobem jako popředí obohatit celkovou kompozici snímku. Podle obecného pravidla nemá pozadí snímku dominovat a potlačovat hlavní motiv. Takový záběr by neladil očím a působil by zmateně. Klíčové otázky pozadí: 1. Nepřevládá vliv pozadí? Nepotlačuje hlavní motiv? Je naopak dostatečně zajímavé, aby narušilo jednotvárnost záběru? 2. Vypovídá pozadí umístěné za fotografovanou osobou něco o její práci či prostředí? 3. Jsou barvy pozadí harmonické, nebo v určitém směru neobvyklé? Použitím teleobjektivu, který pozadí rozostří, se připravíme o některé zajímavé tvary a tlumené barvy. 4. Objevuje se v pozadí obloha? Pokud obsahuje oblaka, pokusíme se zachovat jejich jas i detaily. Můžeme proto využít neutrálního nebo polarizačního filtru, u černobílé fotografie filtru žlutého. Volíme záběr Při vytváření záběru existuje řada situací, kdy snímek může zcela změnit pouhé posunutí polohy fotoaparátu. Jeho stanoviště, tedy místo záběru, lze definovat jako bod, ze kterého pořizujeme snímek a při jehož výběru bereme v úvahu pozadí i popředí a všechny zajímavé úhly, které přirozeně povedou zrak diváka k hlavnímu motivu obrázku. Volbou různých míst záběru může fotograf rozhodující měrou pozměnit dojem, kterým snímek působí. Při výběru místa záběru nám pomůže jednoduchý obdélník, který vytvoříme spojením palců a ukazováčků obou rukou. Zvolený záběr pak posoudíme pohledem skrz tento čtyřúhelník. Chceme-li rámeček zmenšit, budeme klouzavým pohybem přibližovat pravou ruku k levé, přičemž zachováme pravé úhly obdélníku. Ke znázornění zoomového efektu natáhneme ruce, abychom odstranili pozadí a zvětšili fotografovaný předmět ve vztahu k obdélníku. 12

Použitá literatura: Fotografie v praxi Použité pomůcky: Fotoaparáty, příslušenství k fotoaparátům, ilustrační fotografie 13

7. blok Fotografujeme za umělého osvětlení Fotografujeme za špatných světelných podmínek Fotografujeme se zábleskovým zařízením Užití teleobjektivů Časový rozsah 2 hodiny Fotografování při umělém světle je asi nejčastější z neběžných způsobů fotografování. Posluchači se naučí několik pravidel, která je třeba v tomto případě dodržet. Především to, že umělé světlo je jinak barevné než světlo denní. I takzvané bílé umělé světlo je teplejší, je víc do červena. Toto tvrzení může překvapit, ale je tomu tak. Posluchači se o tom již dozvěděli v druhém bloku /nastavení bílé/. Některé fotoaparáty jsou tak jednoduché, že mají jenom automatické nastavení bílé. S nimi nic dělat nemůžeme. Pokud však má aparát možnost nastavení bílé, je třeba tuhle funkci dobře ovládat, je jedna z nejdůležitějších. Přístroj nabízí předvolené varianty, tedy zpravidla sluníčko, pod mrakem, žárovka, zářivka, případně několik druhů zářivek. Obvykle je menu řešeno tak, že okamžitě na displeji uvidíme, co to s barevností udělá, jakmile přepneme na jiné nastavení. Nastavení kontrolujeme nejlépe tak, že při tom namíříme objektiv na bílou plochu na stěnu, na list papíru. Umělé světlo má i jiné vlastnosti. Je mnohem slabší než denní světlo. Posluchači se seznámí s faktem, že zábleskové zařízení /dále jen blesk/ slouží jako doplňkové světlo. Obvykle je aparát nastaven tak, že blesk samočinně spustí, jakmile je špatné světlo a délka osvitu se prodlouží nad předem stanovenou mez. Blesk lze použit i na denním světle. Velmi se osvědčil ve snímcích v protisvětle. Bez něho by portrétovaná osoba byla ve stínu, s temným obličejem. Teleobjektiv má jednu základní vlastnost přibližuje fotografovaný objekt. Můžeme tedy fotografovat to, co by jinak fotografovat nešlo. Dnes jsou k dostání aparáty s elektronickým hledáčkem, vybavené široko rozsahovým zoomem. Těmito objektivy se dobře fotografují plachá zvířata, sport, využívají se k fotografování přírody i krajiny. Posluchači se naučí využit teleobjektiv pro co nejlepší výsledek svých snímků. 14

Použitá literatura: Průvodce digitální fotografií Použité pomůcky: Fotoaparáty, záblesková zařízení, teleobjektivy, ilustrační fotografie 15

8. blok Fotografujeme krajinu Časový rozsah 2 hodiny Při cestování bývá krajina zřejmě dominantním předmětem fotografování. V krajinářské fotografii by měla být největší pozornost věnována kompozici. Posluchači se naučí jak jednoduše zvýšit kvalitu svých snímků. Naučí se všímat si barev, stínů a detailů. Mnohostrannost krajinářských záběrů docílíme několika způsoby: Pozvolna otáčíme přístrojem k jedné straně. Vyhneme se tak nežádoucím scenériím či naopak vneseme do záběru další zajímavý prvek. Změníme polohu přístroje z horizontální na vertikální. Jde občas o ten nejmenší pohyb, který uskutečníme, aniž bychom učinili jediný krok, a přesto může mít nesmírně dramatický efekt. Pokusíme se izolovat část krajiny ve vztahu k pozadí v jiné části záběru. Můžeme tak zdůraznit rozměrové proporce, nebo zvýraznit barvami hýřící pole ve srovnání například s okolními pastvinami. Povšimneme si polohy všech stromů. Osamocený strom, nebo jejich skupina, jež se vyděluje z lesa, může posloužit k uvedení zraku diváka na scénu. Se stejným výsledkem lze využít kolejí traktoru, nebo klikatícího se potůčku. Předmět v jednom rohu fotografie umocňuje její kompozici. Měli bychom však dbát při pořizování série snímků na mnohotvárnost a neumisťovat předmět stále do stejného rohu. Řada záběrů by tak začala být stereotypní. Při fotografování krajiny je velmi důležitá volba stanoviště. Pohled, který se jeví našim očím jako lahodný, nemusí často vyhlížet stejně dobře na výsledných snímcích. Příčina se obvykle neskrývá v technice, ale v nesprávné volbě stanoviště pro pořízení záběru. Kdykoliv pozorujeme nějakou scénu, naše oči ji zbaví všech nežádoucích detailů, které potlačí. Fotoaparát naopak zaznamená vše, co je před ním umístěno. Výběru stanoviště se vždy vyplatí věnovat dostatek času. Dalším důležitým faktorem při fotografování krajiny je počasí. I s ním se posluchači podrobněji seznámí. Naučí se využít zataženou oblohu, nebo naopak sluneční svit. S tím souvisí i denní doba. Po celý den slunce mění svou polohu. Důsledkem každé změny slunečního svitu bývá odlišné podání krajiny. Černobílé snímky krajiny jsou mnohdy podstatně působivější a dramatičtější než 16

obrázky barevné. Proto se posluchači seznámí i s problematikou černobílé fotografie. Vodní plochy, tedy jezera, potoky či řeky, nabízejí široké spektrum odlišných fotografických možností. Okolní scenérie se obvykle na povrchu vodních ploch odrážejí a kromě zdvojené reprodukce obrazů dodávají záběrům další dimenzi. Naučíme se správně vybrat stanoviště pro fotografování vodních ploch, pořídit záběry klidné vody i tekoucích proudů. Na závět tohoto bloku se budeme věnovat obloze. Základem při vytváření snímků oblohy bývá určení takových expozičních hodnot, aby zůstaly zobrazeny všechny důležité detaily, například mraky. Naučíme se dosáhnout požadovaného výsledku použitím polarizačních filtrů. Použitá literatura: Fotografie v praxi Použité pomůcky: Fotoaparát, objektivy, polarizační filtry, stativ, ilustrační fotografie 17

9. blok Architektura celková kompozice Fotografujeme architekturu interiéry a exteriéry Fotografujeme detaily v architektuře Časový rozsah 2 hodiny V tomto bloku našeho kurzu se posluchači seznámí s nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro fotografy s fotografií architektury. Nejdůležitějším prvkem při pořizování snímků staveb je celková kompozice. V tom nám může napomoci následující výbava: Teleobjektiv dokáže nejen přiblížit vzdálené budovy ale i zhustit celkový pohled a redukovat představu o prostoru mezi dominantou záběru a okolím. Širokoúhlý objektiv umožňuje pořídit záběry zblízka a přitom zdůraznit perspektivu. Klíčovým prvkem tvorby celkové kompozice je výběr stanoviště přístroje. Umístíme jej tak, aby se do záběru nevloudily nežádoucí objekty. Při fotografování exteriérů se může zdát, že se stačí postavit před budovu, zamířit fotoaparát a stisknout spoušť. Podobný pocit můžeme mít zvlášť u známých objektů. V mnoha případech může být takové tvrzení pravdivé, ale když se dáme touto cestou, získáme pouze všední a nezajímavé snímky. Posluchači se seznámí s možnostmi, jak ztvárnit známý objekt neobvyklým úhlem záběru, v odlišném světle, výběrem určité části exteriéru. Naučíme se fotografovat interiéry. Při jejich fotografování je nejdůležitější množství dostupného osvětlení. Ve většině případů bývá ve srovnání s intenzitou světla venku podstatně menší. Naše oči se změnám světelných podmínek brzy přizpůsobí, ale pro fotografování je ve skutečnosti nedostatečné. Jediné způsoby, jak pořídit použitelné snímky, je úprava expozice nebo umělé osvětlení prostředí zábleskovými přístroji. Velkým pomocníkem při tom je stativ. I ten se posluchači naučí používat. Budovy poskytují fotografovi řadu možností k vytvoření neobvyklých záběrů různých zajímavých detailů, například sochařské práce. Důležitá je při fotografování detailů denní doba. Výrazné stíny získáme tehdy, když je slunce nízko nad zemí, nebo svítí jeho paprsky na předmět pod ostrým úhlem. Při snímání detailů interiérů bývá důležitá přesná volba ohraničení záběru. 18

Použitá literatura: Fotografie v praxi Použité pomůcky: Fotoaparáty, záblesková zařízení, objektivy, stativ, ilustrační fotografie 19

10. blok Fotografujeme rostliny Fotografujeme zátiší Časový rozsah 2 hodiny Rostliny jsou vynikajícím objektem fotografické práce. V úvahu se přitom vyplatí vzít druhy nejen exotické, ale i naše domácí rostliny. Kromě barvy hraje důležitou roli na výsledném snímku i struktura. Každá rostlina vynikne nejlépe v určitém ročním období. Pokud máme zájem o konkrétní druh, měli bychom zjistit, kdy dosahuje svého vrcholu, zvláště pokud za jeho fotografováním musíme daleko cestovat. Velkou pozornost budeme v tomto bloku věnovat makrofotografii. Posluchači se naučí používat mezikroužky, využít denní světlo i zábleskové zařízení. Vzhledem k délce expozičních časů při makrofotografii budeme využívat stativ. Mnohé předměty, které nás obklopují, nemusí být samy o sobě zajímavé, ale jejich seskupením a atraktivním umístěním můžeme vytvořit obrázek zátiší. Zátiší inspirovala malíře a stejné podněty poskytuje svými tvůrčími možnostmi i fotografům. Pohledy zblízka na skupiny neživých předmětů, jejich uspořádání a osvětlení, představuje užitečná cvičení. Občas narazíme na již uspořádané předměty a jediné, co potřebujeme, je správně rozpoznat jejich předpoklady pro vytvoření atraktivních záběrů. Posluchači si vyzkouší vytvořit své seskupení předmětů i objevit atraktivní zátiší ve svém okolí. Použitá literatura Fotografie v praxi Použité pomůcky Fotoaparáty, objektiv, zábleskové zařízení, mezikroužky, stativ, ilustrační fotografie, různé předměty pro vytvoření zátiší 20

11. blok Fotografujeme domácí zvířata Fotografujeme divoká zvířata Časový rozsah 2 hodiny Domácí zvířata jsou velmi oblíbeným předmětem fotografie. Než se pustíme do práce, musíme si uvědomit, že zvířata komunikují, i když nemluví. Pes se určitě nebude cítit spokojený, pokud se budeme do nekonečna snažit přimět ho k činnosti, do které se mu nechce. Snímek pak nevyhnutelně zachytí tuto jeho náladu. Nakonec po nás pes chňapne nebo nás dokonce kousne. Na to musíme dát pozor, hlavně při společném fotografování zvířat a dětí. Oba tyto subjekty se navíc nesmírně rychle začnou nudit, jakmile fotografování přestane být hrou. Proto je potřeba fotografovat rychle. Výhodou proto jsou automatické programy. Fotografovat zvířata často znamená fotografovat pohyb. Fotoaparáty dnes dokáží zachytit i velice prudký pohyb. Jejich elektronické závěrky mají skoro vždycky nejkratší čas aspoň 1/1000 sekundy. Digitální fotoaparáty mají takzvané zpoždění spouště. S tím se posluchači již v průběhu kurzu seznámili. Když fotografujeme objekty v pohybu, musíme bezpodmínečně zvládnout techniku namáčknutí spouště. Při fotografování rychlých dějů se musíme odnaučit držet aparát strnule. Držíme ho pevně a přitom jím pohybujeme. Při fotografování pohybu se nespokojíme s jedním snímkem. Snímáme po celou dobu, po kterou pohyb pokračuje. Fotografování divokých či polodivokých zvířat je jednou z nejnáročnějších fotografických disciplín. Je zapotřebí trpělivosti a jistá dávka plánování. Všichni posluchači našeho kurzu sice nemají možnost cestovat do zemí vhodných k fotografování divokých zvířat, ale mnozí žijí v dosahu statků, farem nebo zoologických zahrad. I tam je možné získat přirozené záběry, pokud pozadí obsahuje náležitou vegetaci, ne rušivé prvky. Použitá literatura Fotografie v praxi, Průvodce digitální fotografií Použité pomůcky Fotoaparáty, příslušenství k fotoaparátům, ilustrační fotografie 21

12. blok Fotografujeme lidi Fotografujeme postavu Portrét Časový rozsah 2 hodiny Nejfotografovanějšími objekty na světě jsou lidé, protože obrazy lidí nás dovedou chytit za srdce, odrážejí lidské emoce a vyvolávají v nás různé vzpomínky. Pří cestování dodají lidé našim snímkům barvitost, zvlášť pokud je zobrazíme na záběrech, které předvádíme spolu s ostatními fotografiemi krajiny, nebo města. Atmosféru zachytíme, když se nám podaří vystihnout vztah osob k jejich prostředí. Klíčem při fotografování neznámých osob je naše zdvořilost. Když se budeme k lidem chovat přátelsky, nebudou většinou proti fotografování nic namítat. Neměli bychom však zapomínat, že v některých zemích není dobré pořizovat snímky lidí. V prostředí některých kultur totiž existuje víra, že při této činnosti se stěhuje duše člověka. Klíčovým prvkem při fotografováním lidské postavy bývá pozadí. Někdy mu věnujeme malou pozornost a výsledný záběr pak pokazí nežádoucí rušivé prvky. Nejčastější chybou bývá, že na obrázku něco roste z hlavy. Toho se vyvarujeme, když si vždy prohlédneme celou plochu obrátku. Dalším faktorem pro vytvoření dobrého snímku lidí je stanoviště, ze kterého fotografujeme. Posluchači se proto seznámí s některými důležitými pravidly. Zvolíme-li pro pořizování snímků celé postavy vyvýšené stanoviště, dosáhneme efektu zkrácení její výšky. Při pokleku naopak výšku zdůrazníme. Při fotografování skupin nebo zástupů lidí je obecně nejvhodnější vystoupit z davu, nebo fotografovat z nadhledu. Posluchači se dále seznámí s dalšími možnými náměty a technikami pří fotografování lidí. Např.: fotografování postav v ateliéru, neformální fotografie postav, postavy v exteriéru, fotografujeme děti atd. Nejdůležitější při fotografování portrétu je zachytit takový výraz, který co nejlépe vykreslí povahu či emoce fotografovaného. Posluchači se naučí vytvořit portrét naaranžovaný i přirozený. Naaranžovaný portrét znamená, že fotografovaný člověk fotografovi pózuje a plní jeho pokyny. Naopak přirozený portrét neboli momentka je snímek lidí, kteří nevědí, že jsou fotografováni. 22

Použitá literatura: Fotografie v praxi Portrét Použité pomůcky: Fotoaparáty, příslušenství k fotoaparátům, ilustrační fotografie 23

13. blok Formát RAW Editace a archivace fotografií v programu Zoner Photo Studio Kalibrace monitoru Časový rozsah 6 hodin K digitální fotografii patří i její zpracování a uchování. Chceme mít fotografie pěkné, jasné, dobře prokreslené. To většinou zařídí fotoaparát sám, ale někdy je třeba napravit chyby. V závěrečném bloku našeho kurzu se proto posluchači seznámí s pořizováním snímků ve formátu RAW, s editací, tedy úpravou fotografií na počítači a s archivací digitálních fotografií. V úvodu je třeba vysvětlit, co formát RAW znamená. Formát RAW představuje možnost uložit obrazová data v surovém stavu na paměťovou kartu fotoaparátu. Název vychází z anglického raw- hrubý, neupravený, surový. RAW soubor obsahuje skutečně hrubá digitální data toho, co uviděl senzor, a současně data sdělující okolnosti pořízení snímku. Chceme-li pořizovat fotografie v tomto formátu, musí je fotoaparát podporovat. K jejich zpracování potřebujeme počítač s editorem, který je schopný s daným formátem fungovat. Hlavní předností RAW je schopnost zvládnout větší rozsah jasů a stínů. RAW editory umožňují pracovat s jasem snímku, jeho kontrastem, barvou. Snímky je možné doostřovat, rozmazávat a mnoho dalších funkcí daných možnostmi editoru. Při editaci snímku vzniká nový samostatný soubor, do kterého jsou zaznamenány příkazy a parametry, které byly na fotografii uplatněny. Pro editaci a archivaci fotografií budeme v našem kurzu používat počítačový program Zoner Photo Studio. Posluchači se nejprve seznámí s jeho prostředím, nabídkami, nástroji a dialogovými okny. Naučí se základní úpravy fotografií barevné, rozměrové, běžné retuše, vytváření jednoduchých výběrů, používání vrstev, aplikaci filtrů, editaci textu. Seznámí se i s pokročilými možnostmi úpravy fotografií jako je retušování, nebo tvorba koláží. Monitor počítače je hlavní nástroj při úpravě fotografií, proto by měl být kvalitní. Monitor se dá kalibrovat jednoduchým nastavením jeho parametrů. K tomu slouží i četné webové stránky. Najdeme zde návod jak nastavit černý a bílý bod, správnou hodnotu gamma křivky. Těmito postupy lze nastavit monitor tak, aby zobrazovat věrně a mohli jsme se na jeho podání při editaci spolehnout. Nastavení bílé je základ technicky dobré fotografie. Ne vždycky dopadne snímek dobře říkáme, že táhne k červené nebo modré složce. Je to vlastnost 24

snímače a procesoru. Některé jsou neutrální, jiné dávají obrázkům specifický nádech. Všechny lepší editory mají nástroj na úpravu barevné teploty. Posluchači se naučí zvládnout nastavení bílé v programu Zoner Photo Studio. Použitá literatura: Průvodce digitální fotografií Internetové zdroje Použité pomůcky: Fotoaparát, počítač, program na úpravu fotografií Zoner Photo Studio Použitá literatura FREEMAN, John. Fotografie v praxi. 2. vydání. Čestlice: Reboprodukcions, 2003. 252 stran. ISBN 80-7234-141-3. NEFF, Ondřej. Neffuv pruvodce digitální fotografií. 1. vydání. Praha: Institut digitální fotografie, 2004. 256 stran. ISBN 80-903210-4-6. PETERSON, Bryan. Portrét. 1. vydání. Brno: Zoner Press, 2006. 160 stran. ISBN 80-86815-49-8. 25