Transpozice ovarií u mladých žen operovaných pro karcinom hrdla děložního



Podobné dokumenty
Gynekologicko-porodnická klinika LF UP a FN v Olomouci, přednosta prof. MUDr. M. Kudela, CSc.

KARCINOM POCHVY (VAGINY) INCIDENCE

Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005. Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního těla

Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole

Incidence a mortalita v České republice (2000) ZN těla děložního ŽENY abs. na C54 incidence ,6 mortalita 384 7,3

Karcinom vaječníků. Představení nemoci

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

Staging adenokarcinomu pankreatu

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu

Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005 Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů vulvy

Standard NLPP 5.2 PŘEDMĚT/VÝKON/PROCEDURA KARCINOM POCHVY SEKCE: NLPP STRANA PROCEDURY: 1/7

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů. Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové

Zhoubné nádory čípku děložního Incidence a mortalita v České republice (2000) děložního abs. na C53 incidence ,8 mortalita 363 6,9

seminář ENTOG,

Aktuální gynekologie a porodnictví

BRONCHOGENNÍ KARCINOM

Adenokarcinomy děložního hrdla gastrického typu

HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem. Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo

Standard NLPP 5.4 SEKCE: NLPP STRANA PROCEDURY: 1/11 PŘEDMĚT/VÝKON/PROCEDURA KARCINOM DĚLOŽNÍHO TĚLA

M. Babjuk Urologická klinika 2.LF UK a FN Motol

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1.

Zkušenosti se stanovením HE4. Petrová P., OKB FN Olomouc

Komplikovaný průběh appendicitidy v graviditě

Onkogynekologie. Ascites se nejčastěji vyskytuje u karcinomu: ovaria hrdla děložního těla děložního vulvy

Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby

Hodnocení radikality a kvality v onkologii

Modul obecné onkochirurgie

Přehled diagnostiky a léčby karcinomu děložního hrdla

= lokálně pokročilý CaP + lokalizovaný (ct1, ct2) se špatnými prognostickými faktory ct3a PSA > 20 ng/ml GS > 7

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Informační brožura o RAKOVINĚ VAJEČNÍKŮ. Co je rakovina vajecníku?

Zkušenosti z chirurgickou léčbou karcinomu prostaty. Broďák M. Urologická klinika LFUK a FN Hradec Králové

2. pražské mezioborové onkologické kolokvium Prague ONCO 2011

5.3 Karcinom děložního čípku

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

% maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000)

Protokol pro léčbu karcinomu hrdla dělohy

Registr Herceptin Karcinom prsu

Chirurgická terapie karcinomu žaludku

Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005. Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního hrdla

Hrudní chirurgie na Chirurgické klinice 1. LF a FTNsP a chirurgická léčba karcinomu plic

V Pardubicích dne 31. října 2011

5.4 Nádory těla děložního

Marek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík. Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice

Vydání podpořily společnosti

LYMFATICKÉ MAPOVÁNÍ U KARCINOMU ČÍPKU DĚLOŽNÍHO LYMPHATIC MAPPING IN CERVICAL CANCER

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov

Použití PET při diagnostice a terapii plicních nádorů

Operační léčba karcinomu prsu

Rakovina vaječníků Rakovina vaječníků a její léčba příručka pro novináře

KARCINOMY PRSU FERTILNÍCH ŽEN. MUDr Miroslava Skovajsová, PhD BREAST UNIT PRAGUE, Mamma centrum Háje

Současný FIGO staging karcinomu děložního hrdla a léčba jednotlivých stadií

Elecsys SCC první zkušenosti z rutinní praxe. Ing. Pavla Eliášová Oddělení klinické biochemie Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

Nádory těla děložního

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni

Benigní endometriální polyp

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic

Nádor prostaty (karcinom prostaty)

Radioterapie po radikální prostatektomii

Patologie. Jaroslava Dušková. Sexuálně přenosných chorob III. Integrovaný preklinický blok Mikrobiologie, patologie, infekční lékařství

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH:

Co mě může potkat při návratu onemocnění. Nové přístupy biologická léčba karcinomu prostaty. MUDr. Hana Študentová, Ph.D.

Nově diagnostikovaný nádor vaječníků: kasuistika

Diagnóza a klasifikace zhoubných nádorů ledvin

Standard NLPP 5.3 SEKCE: NLPP. PŘEDMĚT/VÝKON/PROCEDURA Karcinom děložního hrdla STRANA PROCEDURY: 1/18

Léčba high-risk a lokálně pokročilého karcinomu prostaty - guidelines. Tomáš Hradec Urologická klinika VFN a 1.LF v Praze

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

CZ.1.07/1.5.00/

Nádory podjaterní krajiny Onkologická terapie. Doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D. Radioterapeutická a onkologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha

Dva oříšky... aneb anesteziologický management u gravidní onkogynekologické pacientky

POOPERAČNÍ ANALGEZIE MORPHINEM NEGATIVNĚ OVLIVŇUJE MINIMÁLNÍ REZIDUÁLNÍ CHOROBU A PŘEŽÍVÁNÍ PACIENTŮ PO RADIKÁLNÍ RESEKCI KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii

1 Buněčný cyklus a apoptóza (z. Kleibi)..

Zařazení nemocného do čekací listiny na transplantaci ledviny: malignity

Guideline gynekologických zhoubných nádorů: Standard Komplexní léčba zhoubných nádorů endometria

Možnosti využití technologie DNA microarrays v predikci odpovědi na neoadjuvantní terapii u pacientů s karcinomem jícnu

Karcinom vaječníků. Klinická data

Nemoci ovária. nenádorové změny. nádory ovaria. - pelvic inflammatory disease - ovariální cysty - endometrióza

Předmluva 11. Seznam použitých zkratek 13. Úvod 17

Rocheáda v rozhodování aneb testování HPV ve screeningu cervikálního karcinomu 2013

č. 1. jsou uvedeny léčebné výsledky vyjádřené pětiletým přežit m a průměrné náklady na jednoho nemocného tvořené předevš m

Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.

Karcinomy u dětí a dospívajících v letech na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol

Operační řešení tuboovariálního abscesu (TOA)

1. Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK Praha a FN Motol, přednosta prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.,

Protokol pro léčbu karcinomu hrdla děložního

ZHOUBNÉ NÁDORY TĚLA DĚLOŽNÍHO

Zhoubné nádory penisu

Význam očkovo prevenci adenokarcinomů

PLICNÍ METASTÁZY. Autor: Magdaléna Krupárová

MUDr. Petr KOVÁŘ. Rakovina hrdla děložního a onemocnění v souvislosti s HPV infekcí - nové možnosti prevence pomocí vakcinace

METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU. Příručka pro praxi:

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

Management předoperačního a pooperačního vyšetřování a biopsie sentinelové uzliny, případné změny postupů v období fáze učení a později

Aktuální gynekologie a porodnictví

Transkript:

Transpozice ovarií u mladých žen operovaných pro karcinom hrdla děložního Lubušký M. 1,, Kudela M. 1, Lubušký D. 1, Machač Š. 1, Procházka M. 1, Míčková I. 1 Gynekologicko-porodnická klinika LF UP a FN v Olomouci, přednosta prof. MUDr. M. Kudela, CSc. Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP a FN v Olomouci, přednosta prof. MUDr. J. Šantavý, CSc. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D. Prof. MUDr. Milan Kudela, CSc. MUDr. Daniel Ľubušký MUDr. Štěpán Machač MUDr. Martin Procházka, Ph.D. MUDr. Ivana Míčková 1

Přínosy a rizika transpozice ovarií u mladých žen s Ca cervicis uteri jsou dosud předmětem diskusí, zejména pro možné zvýšení rizika recidivy základního onemocnění. I když se v současné době staví většina našich onkogynekologů k transpozici ovarií u nemocných s karcinomem cervixu spíše negativně, zůstává tato operace jednou z možností, jak postiženým ženám zachovat jejich vlastní funkční ovaria. Na našem pracovišti jsou v indikovaných případech prováděny transpozice ovarií od roku 1990. Cílem práce je vyhodnocení výsledků této operace u našich nemocných. MATERIÁL A METODIKA V letech 1990-00 byla na našem pracovišti provedena transpozice ovarií u 88 pacientek operovaných pro onemocnění karcinomem hrdla děložního (graf 1). U všech byla provedena radikální hysterektomie sec. Wertheim s pánevní lymfadenektomií sec. Meigs. Ovaria byla transponována kraniálně nad oblast pánve, s cílem zachovat jejich funkci i v případě následné radioterapie. Kontroly ovarií byly prováděny ultrazvukem, vzhledem k lokalizaci po transpozici jsou snadno vizualizovatelná přes břišní stěnu abdominální sondou. VÝSLEDKY Věk pacientek se pohyboval od do 47 let (medián,4) (graf ). Ve 0 případech se jednalo o stadium IA (,7 %), v 61 případech o stadium IB1 (69, %), ve případech o stadium IB (,4 %) a ve 4 případech o stadium IIA (4,6 %) (graf ). Histopatologicky byl diagnostikován v 84 případech spinocelulární karcinom (9,4 %) a ve 4 případech adenokarcinom (4,6 %) (graf 4). V pěti případech byly zaznamenány v transponovaných ovariích přechodné cystické změny, které ve dvou případech vedly k následné ovarektomii. Histopatologický nález byl bez známek malignity. Metastatické postižení transponovaných ovarií jsme v námi sledovaném souboru dosud nediagnostikovali. Tříleté přežití bylo dosaženo v 97, % (70/7), pětileté v 9, % (8/6) (tab. 1). Tab. 1. Přežití pacientek v závislosti na stádiu onemocnění dle TNM klasifikace. leté přežití pacientek leté přežití pacientek No přežití % No přežití % IA 17 17 100,0 18 18 100,0 IB1 N0 6 97, 4 41 97,6 N1 7 4 7,1 8 7 87, IB N0 1 1 100,0 1 1 100,0 N1 1 1 100,0 IIA N0 1 1 100,0 100,0 N1 cekem 6 8 9, 7 70 97,

Graf 1. Počty provedených transpozicí ovarií v jednotlivých letech. TRANSPOZICE OVARIÍ 16 10 7 6 4 7 7 7 6 1990 1991 199 199 1994 199 1996 1997 1998 1999 000 001 00 Graf. Věk pacientek v době operace. TRANSPOZICE OVARIÍ věk pacientek 1 4 6 7 6 6 1 4 6 7 8 9 0 1 4 6 7 8 9 40 41 4 4 44 4 46 47

Graf. FIGO stádia onemocnění. TRANSPOZICE OVARIÍ stádia onemocnění 61 0 4 IA IB1 IB IIA Graf 4. Zastoupení histopatologických typů cervikálního karcinomu. TRANSPOZICE OVARIÍ histologický typ karcinomu 84 4 (4,%) Spinocelulární karcinom Adenokarcinom 4

DISKUSE Radikální hysterektomie je nejčastějším způsobem operační léčby invazivního karcinomu děložního hrdla. Součástí této operace je zpravidla i bilaterální adnexektomie, jejímž důsledkem je u žen ve fertilním věku i následný kastrační syndrom. Transpozice ovarií, resp. adnex (z důvodů menšího narušení krevního zásobení) je možností zachovat mladým ženám funkční ovaria a to i v případě následné adjuvantní radioterapie. Spinocelulární karcinom děložního hrdla je nádorem estrogen non dependentním. Z tohoto pohledu není zachování funkčních ovarií kontraindikováno a rovněž následná HRT nezhoršuje vyhlídky nemocné na trvalé vyléčení. Klimakterický estrogen deficitní syndrom snižuje kvalitu života a může mít negativní důsledky i na stav a funkci různých orgánů. Zachování zdroje vlastních estrogenů a oocytů proto z teoretického hlediska má své zdůvodnění. HRT je jistě jedním z možných náhradních řešení ale oproti vlastním přirozeným hormonům má vždy nevýhody v rovině teoretické i praktické. Transpozice ovarií je operací, která je indikována u mladých žen obvykle do - 40 let. Je indikována pro případ následné adjuvantní aktinoterapie ať již formou brachyterapie, teleterapie nebo kombinací obou metod. Transpozici ovarií lze provést z laparotomického i laparoskopického přístupu. Ovaria nebo adnexa po vypreparování dostatečně dlouhé cévní stopky jsou transponována retroperitoneálně vzhůru a zde fixována k abdominální fascii. Dolní póly ovarií jsou obvykle označovány kovovými svorkami, které usnadňují jejich identifikaci při zaměřování následné radioterapie. Operace není technicky příliš náročná a není zatížena vyšším rizikem časných komplikací [19]. Následuje-li po transpozici ovarií radioterapie je funkce ovarií často narušena. Procenta ovariálních selhání po radioterapii se v jednotlivých publikacích značně liší a pohybují se od 1 % do 66 % [1,, 14, 17]. Na klinice v Olomouci jsme prováděli transpozice ovarií od roku 1990. U pacientek operovaných a ozařovaných zůstala funkční ovaria během prvních 4 let ve 40 % [9, 10, 11, 1]. Hlavním argumentem odpůrců transpozice je možné riziko vzniku ovariálních metastáz. Toto riziko je ovlivněno zejména histopatologickým typem tumoru. Incidence ovariálních metastáz u spinocelulárního karcinomu je udávána ve velkých souborech v rozmezí hodnot 0 % až 1, % souhrnně pro všechna stádia onemocnění [, 1, 1, 18,,, 4,, 8, 9]. Je-li nádor lokalizován jen na čípek je riziko metastatického postižení ovarií nízké (0, % pro stádium IB) [1, ]. U adenokarcinomu děložního hrdla je udávána incidence ovariálních metastáz souhrnně pro všechna stádia onemocnění mezi, % a 1, % [4, 8, 1, 16,, 4,, 9]. Ve větších souborech pacientek ve stádiu IB je incidence ovariálních metastáz 1, % až 4 % [8, 1, ]. Významným negativním prognostickým faktorem pro vznik ovariálních metastáz je šíření tumoru na tělo děložní, dále hluboká stromální invaze, angionivaze, lymfangioinvaze a šíření nádoru do pochvy. Prorůstání cervikálního tumoru do těla děložního zvyšuje pravděpodobnost průniku maligních buněk do lymfatického systému drénujícího korpus dělohy. Lymfatické cévy provázející cévy ovariální pak mohou zanést maligní buňky nejen do ovarií ale též do mízních uzlin ilických a paraaortálních [16, 4, ]. Druhou možnost diseminace nádorových buněk do ovarií představuje cesta hematogení [0]. Třetí hypotetickou možností vzniku ovariálních metastáz je přímý transtubární transport maligních buněk z dělohy k ovariím. Méně závažnou komplikací po transpozici ovarií je vznik benigních ovariálních cyst. Většinu případů se však podaří zvládnout hormonální léčbou [14]. V některých

případech při bolestivé symptomatologii nebo k chirurgické intervenci [1, 6]. přetrvávání cyst je nutné přistoupit ZÁVĚR Neprokázali jsme negativní ovlivnění prognózy základního onemocnění v důsledku transpozice ovarií. Vzhledem k počtu pacientek v našem souboru však nelze dosud vyvozovat definitivní závěry. Transpozice ovarií je jednou z možností jak postiženým ženám zachovat jejich ovariální funkce. Transpozice ovarií přináší mladým ženám s rakovinou čípku některé nesporné výhody před alternativou konvenční HRT. Hlavní riziko transpozice ovarií, možnost ovariálních nebo i vzdálených metastáz se zvyšuje zejména v závislosti na klinickém stádiu onemocnění a histopatologickém typu nádoru. U spinocelulárního karcinomu ve stádiu IA - B je však toto riziko velmi malé. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D. Por. gyn. klinika FN a LF UP Olomouc I. P. Pavlova 6 770 Olomouc lubusky@email.cz Projekt byl podpořen studií LF UP v Olomouci "Bezpečnost ultrazvuku v medicíně" 6

LITERATURA 1. Anderson, B., LaPolla, J., Turner, D. et al.: Ovarian transposition in cervical cancer. Gynecol. Oncol., 49, 199, s. 06-14.. Baltzer, J., Lohe, K. J., Köpcke, W. et al.: Metastatischer Befall der Ovarien beim operierten Plattenepithelkarzinom der Zervix. Geburtshilfe Frauenheilkd, 41, 1981, s. 67-67.. Bisharah, M., Tulandi, T.: Laparoscopic preservation of ovarian function: an underused procedure. Am. J. Obstet. Gynecol., 188, 00, s. 67-70. 4. Brown, J. V., Fu, Y. S., Berek, J. S.: Ovarian metastases are rare in Stage I adenocarcinoma of the cervix. Obstet. Gynecol., 76., 1990, s. 6-66.. Buckers, T. E., Anderson, B., Sorosky, J. I. et al.: Ovarian function after surgical tratment for cervical cancer. Gynecol. Oncol., 80, 001, s. 8-88. 6. Chambers, S. K., Chambers, J. T., Holm, C. et al.: Sequelae of lateral ovarian transposition in unirradiated cervical cancer patients. Gynecol. Oncol., 9, 1990, s. 1-19. 7. Chambers, S. K., Chambers, J. T., Kier, R. et al.: Sequelae of lateral ovarian transposition in irradiated cervical cancer patients. Int. J. Radiat. Oncol. Biol. Phys., 0, 1991, s. 10-108. 8. Kjorstad, K. E., Bond, B.: Stage I-B adenocarcinoma of the cervix: metastatic potential and patterns of dissemination. Am. J. Obstet. Gynecol., 10, 1984, s. 97-99. 9. Kudela, M.: Strategie léčby cervikálního karcinomu u mladých žen. Čes. Gynek., 8, 199, s. 6-7. 10. Kudela, M., Lubušký, D., Jabůrek, L.: Význam transpozice ovarií v komplexní terapii Ca cervicis uteri. Čes. Gynek., 9, 1994, s. 11-1. 11. Ľubušký, M., Kudela, M., Ľubušký, D., Machač, Š., Procházka, M., Míčková I. Přínos a rizika transpozice ovarií u malých žen s ca cervicis uteri. Čes. Gynek., 69, 004, s. 8-86. 1. Ľubušký, M., Ľubušký, D., Machač, Š. et al.: Transpozice ovarií u mladých žen s Ca cervicis uteri. Slovenská gynekológia a porodníctvo, 10, 00, Supplement 1, s. 1. 1. Morice, P., Haie-Meder, C., Pautier, P. et al.: Ovarian metastasis on transposed ovary in patients treated for squamosus cell carcinoma of the uterine cervix: report of two cases and surgical implications. Gynecol. Oncol., 8, 001, s. 60-607. 14. Morice, P., Juneker, L., Rey, A. et al.: Ovarian transposition for patients with cervical carcinoma trated by radiosurgical combination. Fertil. Steril., 74, 000, s. 74-748. 1. Nakanishi, T., Wakai, K., Ishikawa, H. et al.: A comparison of ovarian metastasis between squamosus cell carcinoma and adenocarcinoma of the uterine cervix. Gynecol. Oncol., 8, 001, s. 04-09. 16.Natsume, N., Aoki, Y., Kase, H. et al.: Ovarian metastasis in stage IB and II cervical adenocarcinoma. Gynecol. Oncol., 74, 1999, s. -8. 17.Owens, S., Roberts, W. S., Fiorica, J. V. et al.: Ovarian management at the time of radical hysterectomy for cancer of the cervix. Gynecol. Oncol.,, 1989, s. 49-1. 18. Parente, J. T., Silberblatt, W., Stone, M.: Infrequency of metastasis to ovaries in stage I carcinoma of the cervix. Am. J. Obstet. Gynecol., 90, 1964, s. 16. 7

19.Perez, C. A., Brady, L. W.: Principles and practice of radiation oncology. J. B. Lippincot company, Philadelphia 199. 0. Sakuragi, N., Takeda, N., Hareyama, H. et al.: A multivariate analysis of blood vessel and lymph vessel invasion as predictors of ovarian and lymph node metastases in patients with cervical carcinoma. Cancer, 88, 000, s. 78-8. 1. Shigematsu, T., Ohishi, Y., Fujita, T. et al.: Metastatic carcinoma in a transposed ovary after radical hysterectomy for stage 1B cervical adenosquamous cell carcinoma. Case report. Eur. J. Gynaecol. Oncol., 1, 000, s. 8-86.. Shingleton, H. M., Orr, J. W.: Cancer of the cervix. Churchill Livingstone, New York 198..Sutton, G. P., Bundy, B. N., Delgado, G. et al.: Ovarian metastases in stage IB carcinoma of the cervix: : a Gynecologic Oncology Group study. Am. J. Obstet. Gynecol., 166, 199, s. 0-. 4. Tabata, M., Ichinoe, K., Sakuragi, N. et al.: Incidence of ovarian metastasis in patients with cancer of the uterine cervix. Gynecol. Oncol., 8, 1987, s. -61.. Toki, N., Tsukamoto, N., Kaku, T. et al.: Microscopic ovarian metastasis of the uterine cervical cancer. Gynecol. Oncol., 41, 1991, s. 46-1. 6. Toman, J., Feyereisl, J., Zámečník, J. et al.: Bezpečná oblast pro transpozici ovarií při radikální hysterektomii pro karcinom cervicis uteri. Čes. Gynek., 66, 001, s. 184-186. 7.Windbichler, G. H., Holzner, E. M., Leck, G. N. et al.: Ovarian preservation in the surgical treatment of cervical carcinoma. Am. J. Obstet. Gynecol., 180, 1999, s. 96-969. 8.Wu, H. S., Yen, M. S., Lai, C. R. et al.: Ovarian metastasis from cervical carcinoma. Int. J. Gynecol. Obstet., 7, 1997, s. 17-178. 9. Yamamoto, R., Okamoto, K., Yukiharu, T. et al.: A study of risk factors for ovarian metastases in stage Ib-IIIb cervical carcinoma and analysis of ovarian function after a transposition. Gynecol. Oncol., 8, 001, s. 1-16. 8