VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Podobné dokumenty
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Rychlonabíječka trakčních akumulátoru s novými polovodičovými prvky

Řídicí obvody (budiče) MOSFET a IGBT. Rozdíly v buzení bipolárních a unipolárních součástek

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

Základy elektrotechniky

LC oscilátory s transformátorovou vazbou

Unipolární tranzistor aplikace

Výpočet základních analogových obvodů a návrh realizačních schémat

Flyback converter (Blokující měnič)

1 Jednoduchý reflexní přijímač pro střední vlny

ZÁSADY PARALELNÍHO A SÉRIOVÉHO ŘAZENÍ SOUČÁSTEK VE VÝKONOVÝCH OBVODECH

Spínače s tranzistory řízenými elektrickým polem. Používají součástky typu FET, IGBT resp. IGCT

Zdroje napětí - usměrňovače

Zvyšující DC-DC měnič

LC oscilátory s transformátorovou vazbou II

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

ZÁKLADNÍ METODY REFLEKTOMETRIE

Metody řízení moderních soustav s

Stejnosměrné měniče. přednášky výkonová elektronika

VÝVOJOVÁ DESKA PRO JEDNOČIPOVÝ MIKROPOČÍTAČ PIC 16F88 A. ZADÁNÍ FUNKCE A ELEKTRICKÉ PARAMETRY: vstupní napětí: U IN AC = 12 V (např.

9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů

A8B32IES Úvod do elektronických systémů

Polovodičové usměrňovače a zdroje

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr

Ochranné prvky pro výkonovou elektroniku

Tel-30 Nabíjení kapacitoru konstantním proudem [V(C1), I(C1)] Start: Transient Tranzientní analýza ukazuje, jaké napětí vytvoří proud 5mA za 4ms na ka

SIMULACE JEDNOFÁZOVÉHO MATICOVÉHO MĚNIČE

2. Pomocí Theveninova teorému zjednodušte zapojení na obrázku, vypočtěte hodnoty jeho prvků. U 1 =10 V, R 1 =1 kω, R 2 =2,2 kω.

Kategorie M. Test. U všech výpočtů uvádějte použité vztahy včetně dosazení! 1 Sběrnice RS-485 se používá pro:

[Otázky Autoelektrikář + Mechanik elektronických zařízení 1.část] Na rezistoru je napětí 25 V a teče jím proud 50 ma. Rezistor má hodnotu.

Rezonanční řízení s regulací proudu

MS - polovodičové měniče POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

ZÁKLADY POLOVODIČOVÉ TECHNIKY. Doc.Ing.Václav Vrána,CSc. 03/2008

Část pohony a výkonová elektronika 1.Regulace otáček asynchronních motorů

MĚŘENÍ JALOVÉHO VÝKONU

TENZOMETRICKÝ PŘEVODNÍK

VÝKONOVÉ TRANZISTORY MOS

Napájení krokových motorů

Základy elektrotechniky

Obr. 2 Blokové schéma zdroje

Základní pojmy z oboru výkonová elektronika

TENZOMETRICKÉ PŘEVODNÍKY

Vazební mechanismy přenosu rušivých signálů. Jiří Dřínovský UREL, FEKT, VUT v Brně

Test. Kategorie M. 1 Na obrázku je průběh napětí, sledovaný osciloskopem. Jaké je efektivní napětí signálu?

Neřízené polovodičové prvky

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

1. Navrhněte a prakticky realizujte pomocí odporových a kapacitních dekáda derivační obvod se zadanou časovou konstantu: τ 2 = 320µs

9/12/2012. Budicí obvody VPS - drivers. Budicí obvody VPS - drivers obsah prezentace. Požadavky na budicí obvody VPS. Budicí obvod

Modul výkonových spínačů s tranzistory N-FET

Střídavé měniče. Přednášky výkonová elektronika

MODELY SPÍNANÝCH ZDROJŮ V PROGRAMU MATLAB-SIMULINK

Zvyšování kvality výuky technických oborů

1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem

ZDROJ 230V AC/DC DVPWR1

Řídící a regulační obvody fázové řízení tyristorů a triaků

200W ATX PC POWER SUPPLY

Měnič pro obloukové svařování řízený signálovým procesorem

1 Elektrotechnika 1. 14:00 hod. R 1 = R 2 = 5 Ω R 3 = 10 Ω U = 10 V I z = 1 A R R R U 1 = =

Neřízené diodové usměrňovače

Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika

8. ZÁKLADNÍ ZAPOJENÍ SPÍNANÝCH ZDROJŮ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ LABORATORNÍ PULSNÍ ZDROJ S VÝSTUPNÍ LINEÁRNÍ STABILIZACÍ

Univerzální STACK MATCH neboli dělič výkonu pro KV bez kompromisů

Bezkontaktní spínací moduly typu CTU Úvod: spínací rychlost až 50x za sekundu nedochází k rušení ostatních elektronických zařízení

Studijní opory předmětu Elektrotechnika

FEL ČVUT Praha. Semestrální projekt předmětu X31SCS Struktury číslicových systémů. Jan Kubín

Impulsní regulátor ze změnou střídy ( 100 W, 0,6 99,2 % )

Interakce ve výuce základů elektrotechniky

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

Ukázka práce na nepájivém poli pro 2. ročník SE. Práce č. 1 - Stabilizovaný zdroj ZD + tranzistor

Elektrická měření pro I. ročník (Laboratorní cvičení)

Dioda jako usměrňovač

ELEKTRONIKA. Maturitní témata 2018/ L/01 POČÍTAČOVÉ A ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉMY

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných elektrotechnických předmětů (elektronická zařízení, elektronika)

LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA

Rozvod elektrické energie v průmyslových a administrativních budovách. Sítě se zálohovaným a nepřetržitým napájením. A 5 M 14 RPI Min.

1. ÚVOD 2. PROPUSTNÝ MĚNIČ 2009/

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast ELEKTRONIKA

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

Základy elektrotechniky

Elektronický halogenový transformátor

Mgr. Ladislav Blahuta

II. Nakreslete zapojení a popište funkci a význam součástí následujícího obvodu: Integrátor s OZ

Mìnièe výkonové elektroniky a jejich použití v technických aplikacích

Czech Audio společnost pro rozvoj technických znalostí v oblasti audiotechniky IČ :

Proudový ventil. Pro pulsní řízení AC 24 V pro elektrické výkony do 30 kw. Proudové ventily jsou konstruovány pro spínání těchto odporových zátěží:

AD1M14VE2. Přednášející: Ing. Jan Bauer Ph.D. bauerja2(at)fel.cvut.cz. Speciální aplikace výkonové elektroniky + řízení pohonů

Obsah. Obsah. Profil společnosti 2

Projekt Pospolu. Poruchy elektronických zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jiří Ulrych.

Přenosová technika 1

Účinky měničů na elektrickou síť

Cvičení 12. Příklad výkonové aplikace. Výkonový MOSFET spínání induktivní zátěže: Měření,

E L E K T R I C K Á M Ě Ř E N Í

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

A0B14 AEE Automobilová elektrotechnika a elektronika

Moderní trakční pohony Ladislav Sobotka

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

ÚVOD. Výhoda spínaného stabilizátoru oproti lineárnímu

Transkript:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF POWER ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING NÁVRH DPS VÝKONOVÉ ČÁSTI NABÍJEČKY PRO ELEKTROMOBIL BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR BRNO 2011 Vadym Kharchenko

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF POWER ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING NÁVRH DPS VÝKONOVÉ ČÁSTI NABÍJEČKY PRO ELEKTROMOBIL PROPOSAL FOR A PCB PERFORMANCE PARTS FOR ELECTRIC CAR CHARGER BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Vadym Kharchenko VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. Jan Kuzdas BRNO, 2011

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav výkonové elektrotechniky a elektroniky Bakalářská práce bakalářský studijní obor Silnoproudá elektrotechnika a výkonová elektronika Student: Kharchenko Vadym ID: 109671 Ročník: 3 Akademický rok: 2010/11 NÁZEV TÉMATU: Návrh DPS výkonové části nabíječky pro elektromobil POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ: 1. Dimenzujte výkonové prvky a vypočtěte jejich ztráty 2. Navrhněte DPS výkonové části rychlonabíječky (dle pokynu vedoucího práce). 3. Proveďte měření na rychlonabíječce. DOPORUČENÁ LITERATURA: Dle doporučení vedoucího Termín zadání: 10.10.2010 Termín odevzdání: 26.05.2011 Vedoucí projektu: Ing. Jan Kuzdas doc. Ing. Petr Toman, Ph.D. předseda oborové rady UPOZORNĚNÍ: Autor semestrální práce nesmí při vytváření semestrální práce porušit autorská práva třetích osob, zejména nesmí zasahovat nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a musí si být plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení 152 trestního zákona č. 140/1961 Sb.

Abstrakt Cílem této bakalářské práce je návrh desek plošných spojŧ výkonové části rychlonabíječky na bází nových polovodičových prvkŧ SiC pro elektromobil. Tato práce navazuje na semestrální projekt ze zimního semestru letošního akademického roku. Kromě samotného návrhu DPS se zde popisuje dimenzování výkonových součástek použitých při konstrukci rychlonabíječky, stanovení jejích ztrát a provádí se měření, které má za úkol porovnat vlastnosti DC/DC měniče osazeného SiC diodami s měničem, jehož konstrukce je založená na klasických křemíkových diodách. Abstract The aim of this Bachelor Thesis is the PCB design of the Quick Charger performance based on new semiconductors SiC for electric vehicles. This work builds on a semester project from a winter semester of this academic year. In addition to the PCB design here described dimensioning of power devices used in the construction of Quick Charger, setting their losses and carry out the measurements, which aims to compare the performance of DC / DC converters with manned SiC diodes converter, whose structure is based on conventional silicon diodes.

Klíčová slova SiC; DC/DC měnič; třífázový síťový odrušovací filtr; DPS Keywords SiC; DC / DC converter, three-phase power EMI filter, PCB

Bibliografická citace KHARCHENKO, V. Návrh DPS výkonové části nabíječky pro elektromobil. Brno: Vysoké učení technické v Brně,, 2011. 42 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Jan Kuzdas.

Prohlášení Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Návrh DPS výkonové části nabíječky pro elektromobil jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího semestrální práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojŧ, které jsou všechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autor uvedené semestrální práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným zpŧsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následkŧ porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních dŧsledkŧ vyplývajících z ustanovení 152 trestního zákona č. 140/1961 Sb. V Brně dne Podpis autora.. Poděkování Děkuji vedoucímu semestrální práce Ing. Janu Kuzdasovi za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé semestrální práce. V Brně dne Podpis autora..

7 Obsah SEZNAM OBRÁZKŦ... 9 SEZNAM SYMBOLŦ A ZKRATEK... 10 1 ÚVOD... 12 2 HISTORIE ELEKTROMOBILŦ... 13 3 TECHNOLOGIE SIC... 14 4 TECHNICKÉ PARAMETRY AUTOMOBILU PEUGEOT 106 ELECTRIC... 15 4.1 JMENOVITÉ PARAMETRY... 15 5 VOLBA KONCEPCE... 16 5.1 POŢADOVANÉ PARAMETRY NA NABÍJEČKU... 16 5.2 TŘÍFÁZOVÝ SÍŤOVÝ ODRUŠOVACÍ FILTR... 17 5.3 NAPÁJENÍ PRO ŘÍDÍCÍ OBVODY... 18 5.4 BUDÍCÍ OBVODY... 18 5.4.1 ŘÍDÍCÍ OBVODY... 19 5.5 VÝKONOVÉ OBVODY RYCHLONABÍJEČKY... 21 5.5.1 VSTUPNÍ NAPĚŤOVÝ MEZIOBVOD... 21 5.5.2 PRIMÁRNÍ ČÁST DC/DC MĚNIČE... 22 5.5.3 SEKUNDÁRNÍ ČÁST DC/DC MĚNIČE... 22 6 DIMENZOVÁNÍ VÝKONOVÝCH PRVKŦ A VÝPOČET JEJÍCH ZTRÁT... 23 6.1 DIMENZOVÁNÍ USMĚRŇOVACÍCH, DEMAGNETIZAČNÍCH A NULOVÝCH DIOD... 23 6.1.1 USMĚRŇOVACÍ DIODY NA SEKUNDÁRNÍ STRANĚ MĚNIČE... 24 6.1.2 NULOVÉ DIODY NA SEKUNDÁRNÍ STRANĚ MĚNIČE... 24 6.1.3 DEMAGNETIZAČNÍ DIODY... 24 6.2 TRANZISTORY NA SEKUNDÁRNÍ STRANĚ MĚNIČE... 25 6.3 VÝPOČET ZTRÁT VÝKONOVÝCH PRVKŦ... 26 6.3.1 ZTRÁTY VEDENÍM TRANZISTORŦ... 26 6.3.2 CELKOVÉ ZTRÁTY VEDENÍM NA NULOVÝCH DIODÁCH... 26 6.3.3 CELKOVÉ ZTRÁTY NA NULOVÝCH DIODÁCH... 27 6.3.4 PŘEPÍNACÍ ZTRÁTY... 27 6.3.5 CELKOVÉ ZTRÁTY A ÚČINNOST MĚNIČE... 27 7 NÁVRH DESEK PLOŠNÝCH SPOJŦ VÝKONOVÉ ČÁSTI... 29 7.1 NÁVRH DESKY PLOŠNÉHO SPOJE TŘÍFÁZOVÉHO ODRUŠOVACÍHO FILTRU... 29 7.1.1 POPIS DESKY PLOŠNÉHO SPOJE TŘÍFÁZOVÉHO ODRUŠOVACÍHO FILTRU... 29 7.2 NÁVRH TRANZISTOROVÉ DESKY PRIMÁRNÍ ČÁSTI DC/DC MĚNIČE... 30 7.3 NÁVRH DESKY PLOŠNÉHO SPOJE SEKUNDÁRNÍ ČÁSTI DC/DC MĚNIČE... 33

8 8 MĚŘENÍ NA RYCHLONABÍJEČCE... 37 8.1 MĚŘENÍ NAPĚTÍ U CE... 37 8.1.1 MĚŘENÍ U CE NA MĚNIČI S DIODAMI TYPU DSEP29-12A... 37 8.1.2 MĚŘENÍ U CE NA MĚNIČI S DIODAMI TYPU IDH15S120... 38 8.2 MĚŘENÍ NAPĚTÍ NA NULOVÉ DIODĚ NE SEKUNDÁRNÍ STRANĚ MĚNIČE... 39 8.2.1 MĚŘENÍ NA DIODĚ DSEP29-12A... 39 8.2.2 MĚŘENÍ NA DIODĚ IDH15S120... 39 9 ZÁVĚR... 41 LITERATURA... 42

9 SEZNAM OBRÁZKŦ Obrázek 5. 1: Blokové schéma celkové koncepce rychlonabíječky... 16 Obrázek 5. 2: Schéma třífázového odrušovacího filtru... 18 Obrázek 5. 3: Schéma budícího obvodu měniče... 19 Obrázek 5. 4: Blokové schéma řídícího obvodu UC3845 [1]... 20 Obrázek 5. 5: Schéma silové (výkonové) části rychlonabíječky[1]... 21 Obrázek 7. 1: Návrh desky plošného spoje třífázového odrušovacího filtru... 29 Obrázek 7. 2: Popis desky plošného spoje třífázového odrušovacího filtru... 30 Obrázek 7. 3: Schéma primární části tranzistorové desky... 30 Obrázek 7. 4: Návrh tranzistorové desky primární části DC/DC měniče (spodní část)... 31 Obrázek 7. 5: Návrh tranzistorové desky primární části DC/DC měniče (horní část)... 32 Obrázek 7. 6: Grafický popis primární části DC/DC měniče... 33 Obrázek 7. 7: Schéma zapojení sekundární části DC/DC měniče... 34 Obrázek 7. 8: Návrh desky plošného spoje sekundární části tranzistorové desky (spodní část)... 34 Obrázek 7. 9: Návrh desky plošného spoje sekundární části tranzistorové desky (horní část)... 35 Obrázek 7. 10: grafický popis sekundární části tranzistorové desky... 36 Obrázek 8. 1: Průběh napětí Uce při použití diod DSEP29-12A a zatížení měniče 1,311kW [7]. 38 Obrázek 8. 2: Průběh napětí UCE při použití diod IDH15S120 a zatížení měniče 16kW [7]... 38 Obrázek 8. 3: : Průběh napětí na nulové diodě na sekundární straně měniče při použití diod DSEP29-12A a zatížení měniče 1,31kW [7]... 39 Obrázek 8. 4: Průběh napětí na nulové diodě na sekundární straně měniče při použití diod IDH15S120 a zatížení měniče 11kW [7]... 40

10 SEZNAM SYMBOLŦ A ZKRATEK I F(AV) Jmenovitá střední hodnota propustného proudu [A] I FM Maximální opakovatelná hodnota propustného proudu [A] I FSM Maximální neopakovatelná hodnota propustného proudu [A] i c Proud tekoucí tranzistory [A] I stř Střední proud tekoucí nulovou diodou [A] I cmax Maximální dovolená hodnota proudu tranzistoru [A] I výst Výstupní proud měniče [A] I Magnetizační proud demagnetizační diody [A] I 2 Zvlnění proudu měniče [A] U RRM Maximální opakovatelná hodnota závěrného napětí [V] U RSM Maximální neopakovatelná hodnota závěrného napětí [V] U BR Hodnota prŧrazného závěrného napětí [V] Uce Napětí na tranzistoru [V] U p Prahové napětí diody [V] U ref Referenční napětí řídícího obvodu [V] U cemax Maximální závěrné napětí tranzistoru [V] U ds Maximální napěťová hladina tranzistoru MOSFET [V] s Střída [-] s max Maximální střída [-] s min Minimální střída [-] f spin Kmitočet spínaní tranzistorŧ [Hz] t demag Doba magnetizace tranzistorŧ [s] T Perioda spínaní tranzistorŧ [s] t d(on) Doba spínaní tranzistoru [s] t d(off) Doba vypínaní tranzistoru [s] R ds(on)max Vnitřní odpor jedné paralelní trojice tranzistorŧ [ ] N1 Počet závitŧ na vstupu transformátoru [záv.] N2 Počet závitŧ na výstupu transformátoru [záv.] P Výstupní výkon rychlonabíječky [W] P ved Ztráty vedením tranzistorŧ [W] P tved Celkové ztráty vedením tranzistorŧ [W]

11 P tved1 Ztráty vedením jedné trojice tranzistorŧ [W] P dved Celkové ztráty vedením na nulových diodách [W] P tpřep1 Přepínací ztráty jedné paralelní trojice tranzistorŧ [W] P tpřep Celkové ztráty tranzistorŧ na obou měničích [W] P ztr Celkové ztráty [W] Celková účinnost měniče [-]

12 1 ÚVOD Tato bakalářská práce pojednává o celkové koncepci rychlonabíječky založené na polovodičových prvcích SiC a MOSFET pro elektromobil Peugeot 106 electric. Bude zde popsáno dimenzování výkonových součástek použitých při její konstrukci, včetně výpočtu ztrát a ověření vlastnosti sestrojeného zařízení. Toto zapojení se ověří pomoci měření, které má za úkol znázornit, že tato rychlonabíječka se vyznačuje lepšími vlastnostmi a je schopná většího výkonového zatížení oproti nabíječce, ve které jsou použity klasické křemíkove prvky. Dále se zde popisují desky plošných spojŧ výkonové části, jejich grafický popis znázorňuje zpŧsob osazení použitých součástek, při kterém se nesmí opomenout pŧsobení nepříznivých vlivŧ. Pro zjednodušení představy o celém zařízení je rychlonabíječka popsaná pomoci blokového schématu a jsou zde rozebrány jednotlivé části, ze kterých se toto zařízení skládá s výjimkou napájení pro řídící obvody a to proto, že popis této není součásti zadání. Co se tyče samotného zařízení - podstatnou a pro nás nejdŧležitější části tohoto zařízení jsou výkonové obvody, které tvoří dva do série zapojené DC/DC měniče, které jsou připojeny na výstup stejnosměrného meziobvodu. Vstupní obvod bude je tvořen šestipulsním napěťovým usměrňovačem. Protože jsou zde použity tranzistory typu MOSFET, které se vyznačují svou extremní rychlosti, avšak jsou konstruovány na napětí do 600V musíme z dŧvodŧ snížení napětí na každém měniči zapojit na výstup zmíněného usměrňovače dva do série zapojené kondenzátory, přičemž na každém z nich bude poloviční výstupní napětí než napětí vystupující z usměrňovače.

13 2 HISTORIE ELEKTROMOBILŦ Ke vzniku prvního automobilu poháněného elektřinou došlo již v roce 1835. Jeho konstruktéry byly holandský profesor Sibrandus Stratingh a jeho asistent Christopher Becker. O 64 let později už existoval elektromobil, který byl schopen překonat rychlost 100km/h a o tři roky po té vŧz s názvem Torpedo KID firmy Baker Electric dosahoval rychlosti až 170 km/h. Zajímavosti je, že v roce 1900 ve Spojených státech amerických, v době kdy už existovala auta se spalovacím motorem, tvořily většinu prodaných vozŧ právě elektromobily. U nás v roce 1895 Ing. František Křižík postavil první elektromobil se stejnosměrným motorem, jehož výkon byl 3,6 kw. Napájení bylo provedeno z olověného akumulátoru se 42 články. V sedmdesátých letech dvacátého století nastala ropná krize, ceny na pohonné hmoty razantně stouply a svět se začal poohlížet po alternativním zdroji energie pro pohon osobních automobilŧ. Jako řešení se nabízelo využití elektrické energie pro tento účel. V roce 1990 vláda Spojených státŧ stanovila požadavek, že do konce devadesátých let minulého století mají 2 % vozidel na jejích území tvořit právě elektromobily a do roku 2003 by to mělo být až 10 %. Skutečnost však byla jiná. Výhodou automobilŧ se spalovacím motorem oproti elektromobilŧm je to, že jsou schopny uložení velkého množství energie v poměrně malém balení, přičemž doba doplňování paliva trvá jen několik málo minut. Proto se hledá zpŧsob jak v rozumném balení uložit velké množství elektrické energie a zpŧsob jejího rychlého doplňování. Dalším nedostatkem elektromobilŧ je absence dostatečného množství dobíjecích stanic oproti množství čerpacích stanic na fosilní paliva. V současné době je plný elektrický pohon koncipován hlavně pro dopravu na krátké vzdálenosti a v hustě obydlených oblastech, tam kde se klade dŧraz na nulové zatížení emisemi škodlivin a požadavek na minimalizaci hluku při provozu vozidla je maximální. Avšak největším problémem této technologie je stále velmi omezená možnost skladování elektrické energie na vozidle pro dojezd. Nicméně svoje uplatnění tato z pohledu emise škodlivin naprosto skologická vozidla nacházejí na letištích či při distribuci potravin nebo zásilek ve městech.

14 3 TECHNOLOGIE SIC SiC-Silicon Carbide, neboli karbid křemíku je polovodičový substrát vyvinutý pro použití v oblastech s vysokými teplotami, velkými výkony a v neposlední řádě tam, kde je vysoký výskyt radiace. Tato technologie umožňuje zdokonalení nynějších systémŧ založených na klasické křemíkové polovodičové struktuře. Zejména v době, kdy požadavky na úspory elektrické energie jsou prioritním požadavkem se tento prvek jeví jako perspektivní polovodičový substrát převyšující již dlouho používanou křemíkovou polovodičovou strukturu. Tato metoda je jíž známa od počátku polovodičové éry, avšak nikdy předtím nenalezla uplatnění a to proto, že se vyznačovala velkou poruchovosti ve své struktuře. Nyní již dokážeme eliminovat tyto nedostatky, avšak na úkor finanční a technologické náročnosti výroby. Proto se výzkum ubíral rozvojem klasického, dnes tolik používaného křemíkového substrátu. Karbid křemíku je v porovnání s vlastnostmi běžné křemíkové technologie má výrazně lepši parametry a jsou to zejména velká šířka zakázaného pásma energie, tepelná vodivost a velikost prŧrazného elektrického pole. Tyto vlastnosti nám umožňují použití této technologie ve výše uvedených oblastech, jakými jsou vysoké teploty, velké výkony a použití při vysokém výskytu radiace. Karbid křemíku je tvořen mnoha rŧznými krystalovými strukturami, kterým se říká polytypy. Tyto krystalové struktury vznikají rŧznými zpŧsoby uspořádání dvojrozměrných strukturních vrstev, vzájemně se odlišující svým vnitřním uspořádáním a často tak patří do rŧzných krystalových soustav. Z toho dŧvodŧ se vyznačují jedinečnými elektrickými a optickými vlastnostmi. Jelikož naším cílem není podrobné zkoumání této problematiky, tak pro informaci uvedeme pouze označení nejpoužívanějších polytypŧ SiC v elektrotechnice. Jsou to 3C-SiC, 4H- SiC, 15R-SiC a 6H-SiC [5].

15 4 TECHNICKÉ PARAMETRY AUTOMOBILU PEUGEOT 106 ELECTRIC Peugeot 106 electric je třídveřový, čtyřmístní automobil s pohonem předních kol a derivačním elektromotorem umístěným vpředu. Výrobcem tohoto elektromobilu je společnost SPA. Elektromobil je schopen rekuperovat, tzn., že přibržďováním vozu se bude energie vracet zpět do baterii. 4.1 Jmenovité parametry Jmenovitý výkon elektromotoru: 15 kw Točivý moment elektromotoru: 5500 ot/min Jmenovitá hodnota napájecího napětí: 120 V (max až 160V) Rozměry elektromobilu: 3680x1590x1375 mm Hmotnost: 1050 kg Nosnost: 350 kg Maximální rychlost: 95 km/h Dojezd: 80-150 km [1]

16 5 VOLBA KONCEPCE Koncepce vychází z požadavkŧ minimalizování rozměrŧ a hmotnosti rychlonabíječky. Proto je nezbytné dosáhnout co největšího spínacího kmitočtu. Aby se tak stalo, muselo se upustit od použití pomalých tranzistorŧ IGBT a přistoupit k použití mnohem rychlejších tranzistorŧ MOS- FET a diod na bázi Karbidu-křemíku (SiC). Díky tomuto konstrukčnímu provedení se nemusíme potýkat s problémy přepínacích ztrát. Proto zařízení mŧže pracovat s výkonem 16 kw a kmitočtem spínání 100 khz. Zajištění rovnoměrného rozdělení napětí na kondenzátorech napěťového meziobvodu bude popsáno v kapitole 5.5. Celkovou koncepci rychlonabíječky bychom popsali pomoci blokového schématu, znázorněném na obrázku. Jedná se o zjednodušené zobrazení celého zařízení. 5.1 Poţadované parametry na nabíječku Výstupní nabíjecí proud 100 A Výstupní napětí 160 V Výstupní výkon 16 kw Vstupní AC RMS napětí 3x400 V Napětí DC meziobvodu 2x280 V Spínací frekvence 100 khz Hmotnost rychlonabíječky cca 15 kg [1] Obrázek 5. 1: Blokové schéma celkové koncepce rychlonabíječky

17 5.2 Třífázový síťový odrušovací filtr Základ třífázového síťového odrušovacího filtr je tvořen bezindukčními kondenzátory a odrušovacími cívkami. Odrušovací kondenzátory nemají ve svém náhradním obvodu parazitní sériovou indukčnost. Na tomto schématu jsou dva typy kondenzátorŧ-jsou to kondenzátory s označením C p1-9, které jsou navrženy pouze pro pracovní napětí fázové nebo sdružené a C v1-12 u kterých hrozí nebezpečí prŧrazu na kostru měniče, z tohoto dŧvodu jsou navrženy pro napětí daleko vyšší než je napětí pracovní. Odrušovací tlumivky jsou tvořeny toroidními feritovými jádry bez vzduchové mezery protože nesmi dojit k přesycení užitečným pracovním fázovým proudem. V případě magnetického přesycení toroidu mŧže dojit k úniku proudu, což mŧže vest k životu nebezpečné poruše izolace a následné vypnutí proudového chrániče. Aby nedošlo ke vzniku paralelních parazitních kapacit v náhradním schématu tlumivky je vinutí konstruováno tak, že parazitní mezizávitové kapacity jsou potlačeny. Jinak by mohlo při vyšších kmitočtech dojit ke zkratování užitečné indukčnosti. Abychom zabránily vzniku parazitních kapacit, jsme zvolily rozmístění součástek v co nejtěsnější vzdálenosti mezi sebou, z tohoto předpokladu jsme vycházeli při konstrukci filtru. Vývody kondenzátoru jsou velmi krátké, což vede ke snížení kapacity, neboť dlouhé vývody mají kapacitu. Z hlediska napěťového rušení je dŧležitá tzv. soufázová složka, která se měří proti ochrannému vodiči PE. Pak vodiče U, V, W považujeme z hlediska vysokofrekvenčního rušivého signálu za vodiče s totožným potenciálem. Toto zapojení je nahrazeno třemi π-články C v5-v6 -L 1 -Cv 1-v12, C v3-v4 -L 2 -C v9-v10, C v1-v2 -L 3 -C v7-v8. Tyto články se chovají jako dolní propust druhého řádu, jejíž amplitudová charakteristika klesá nad mezním kmitočtem se strmostí 40dB/dek. V tomto případě mŧže být chování propusti ovlivněno vnitřní impedanci sítě a vstupní impedanci odrušovacího filtru. Je nutno dbát na použití vhodných součástek, jelikož nevhodným kondenzátorem nebo cívkou mŧže dojit k znehodnocení útlumové charakteristiky. Poškození útlumové charakteristiky mŧže zpŧsobit parazitní paralelní kapacity tlumivky a parazitní sériová indukčnost kondenzátoru a to tak, že zmenší její strmost. Dále zpŧsobují vznik parazitní rezonance, což vede k zesílení rušivého signálu [3].

18 Obrázek 5. 2: Schéma třífázového odrušovacího filtru 5.3 Napájení pro řídící obvody Jako napájení pro řídící obvody rychlonabíječky bude navržen měnič napětí z 400V AC/50Hz na DC 10,5V/6A. Návrh tohoto napájecího obvodu již není cílem této práce, a proto se tomuto nebudeme podrobně věnovat. 5.4 Budící obvody V celém měniči je pouze jedna DPS s budícími obvody, která zajišťuje budící signál pro dvojici DC/DC měničŧ. Řídící impulzy jsou přiváděny na tranzistory T1 a T2, jejích sepnutím dojde ke vzniku 15V budícího napětí na sekundárních stranách transformátorŧ TR1 a TR2, zároveň sekundárním vinutím těchto dvou transformátorŧ bude protékat proud. Transformátory TR1 a TR2 jsou demagnetizovány při vypnutí dvojící tranzistorŧ T1 a T2. K demagnetizaci dochází při vypínání tranzistorŧ přes diody D1, D2 a D3, D4. Přičemž diody D1 a D3 jsou Zenerovy diody, D2, D4 jsou klasické. Tento zpŧsob vypínání tranzistorŧ přes diody a následné demagnetizaci transformátorŧ znamená galvanické oddělení řídícího signálu z výstupu řídícího obvodu UC3845 (viz. Schéma), kterým je tento budící obvod řízen. V následujícím popisu popíšeme pouze jednu stranu budiče, protože popis ostatních je naprosto identický. Dvojice rezistorŧ R1, R2 vytváří spolu se vstupní kapacitou výkonových tranzistorŧ T1 a T2 časovou konstantu. Odpor R3 je zapojen z dŧvodu možného mechanického přerušení řídícího signálu. Porucha by nastala v případě, že by tranzistor zŧstal otevřený po příliš dlouhou dobu kapacity hradla. Stejný postup je i u ostatních budičŧ.

19 Paralelně zapojená trojice tranzistorŧ T3, T4, T5 spolu s odpory R1 a R2 zajišťují vypnutí tranzistorŧ MOS-FET a slouží také k vybití kapacity hradla výkonových tranzistorŧ. Zpŧsob vybiti parazitní kapacity je následující-dojde k otevření tranzistorŧ díky tomu, že začne protékat proud do báze tranzistoru, proud protéká z dŧvodu, že kapacita je připojená na přechod emitorkolektor tranzistoru PNP. Jelikož dochází k velké strmosti proudu a k překmitŧm ve výkonových obvodech rychlonabíječky je nutné jak vypínací tak i zapínací děj zpomalit, obojí zajišťují rezistory R13, R14, R15. U ostatních budičŧ je spínání a vypínání tranzistorŧ řešeno obdobným zpŧsobem. Na vstupy 1 a 2 jsou přiváděny signály z transformátorŧ měřících proud. Obvody, které za nimi následují, slouží k úpravě těchto signálŧ pro řídící obvod UC3845. Na vstup 3 je přiváděno napětí z výstupu měniče. Obrázek 5. 3: Schéma budícího obvodu měniče 5.4.1 Řídící obvody Protože cílem konstruktérŧ bylo co nejjednodušší koncepce řízení-bylo zvoleno analogové ovládání celého zařízení pomocí obvodu UC3845 jehož vnitřní struktura je znázorněná pomocí blokového schématu na tomto obrázku. Obvod se skládá ze zdroje referenčního napětí U ref =2,5V, ten je připojen na vstup neinvertujícího komparátoru K1, dále obsahuje vlastní oscilátor kmitající na požadované frekvenci s danou střídou. Na vstup 3 je přiváděno pilovité napětí odpovídající skutečnému proudu, toto napětí je snímáno proudovým transformátorem na měniči. Překročení přiváděného napětí 2,5V by znamenalo překročení této povolené hodnoty a tato situace by byla vyhodnocená jako vznik nadproudu nebo přepětí v měniči. V takovém případě by komparátor K2 porovnával prŧběh pilovitého signálu ze vstupu 3.

20 Komparátor K2 zajišťuje pulsní šířkovou modulaci a regulaci obvodu, tzn., že porovnává skutečnou proudovou hodnotu přiváděnou na vstup 3 s požadovanou hodnotou proudu na vstupu 1. Skutečná a požadována hodnota proudu jsou převáděny na napěťový signál o velikosti 1V. Pomocí napětí na vstupu 1 lze měnit (snižovat) proud tekoucí měničem, ten je okolo 100A. Jeho velikost je dána obvodem pro snímání skutečné hodnoty proudu a 1V Zenerovou diodou obvodu UC3845 [1]. Obrázek 5. 4: Blokové schéma řídícího obvodu UC3845 [1]

21 5.5 Výkonové obvody rychlonabíječky 5.5.1 Vstupní napěťový meziobvod Princip tohoto zapojení následující. Vstupní obvod tvoří dva šestipulsní usměrňovače napájené z z třífázové sítě na výstupu kterých, jsou do série zapojeny dva kondenzátory (ve skutečnosti 2x28 polypropylenových kondenzátorŧ viz. kapitola 7.2, včetně schématu) o malé kapacitě. Tyto kondenzátory tvoří vstupní napěťový meziobvod. Usměrněné napětí se na těchto kondenzátorech nevyhlazuje, proto prŧběh napětí na je na nich shodný s prŧběhem šestipulně usměrněného napětí. Napětí na primární a sekundární straně měniče by mohlo kolísat, to by vedlo k tomu, že střední hodnota napětí na výstupu nabíječky nebyla konstantní. Abychom tomu zabránily, jsou tady řízením spínané tranzistory DC/DC měničŧ. Obrázek 5. 5: Schéma silové (výkonové) části rychlonabíječky[1]

22 5.5.2 Primární část DC/DC měniče Na výstup napěťového meziobvodu je ke každému kondenzátoru připojen jeden DC/DC měnič. Každý z těchto měničŧ obsahuje tři paralelně zapojené tranzistory MOS-FET (typ: výrobce INFINEON), z dŧvodŧ velkého proudu a snížení ztrát vedením. Jsou zde také zapojeny demagnetizační diody, přes které se uzavírá magnetizační proud tekoucí zpět do zdroje a při demagnetizaci je nezbytné dbát taky na to, že demagnetizačními diodami protéká krátkou dobu díky rozptylové indukčnosti transformátoru velký špičkový proud. Tyto prvky slouží k magnetizaci a následné demagnetizaci jádra transformátoru. Frekvence spínání tranzistorŧ je 100khz. Dále jsou tu do série k transformátorŧm TR1 TR2 jsou zapojeny měřicí transformátory, jejichž úkolem je snímání skutečné hodnoty proudu, jsou to měřící transformátory. Z dŧvodŧ, že mezi obvodem a spínacími tranzistory se vyskytují parazitní indukčnosti, bylo nutné zařadit kondenzátory C3, C4. 5.5.3 Sekundární část DC/DC měniče Obě sekundární části měniče jsou na výstupu spojeny paralelně. Každá část je tvořená usměrňovací diodou, nulovou diodou, RC odlehčovacím obvodem a tlumivkou. Toto zapojení umožňuje rovnoměrné rozložení stejnosměrného napětí na obou kondenzátorech meziobvodu (viz podkapitola 7.3). V případě, že v dŧsledku nárŧstu střídy a napětí na jednom z měničŧ začne se vybíjet kondenzátor tohoto měniče, dojde na k nárŧstu napětí na kondenzátoru druhého měniče. To znamená, že sekundárním obvodem tohoto měniče poteče větší proud, což zpŧsobí opět vybití tohoto kondenzátoru. Tato zpětná vazba slouží k udržení nulového plovoucího středu napětí na vstupním napěťovém meziobvodu.

23 6 DIMENZOVÁNÍ VÝKONOVÝCH PRVKŦ A VÝPOČET JEJÍCH ZTRÁT Při návrhu tohoto měniče je nezbytná především volba vhodných součástek, naším úkolem je zajistit pro ně takový pracovní režim, při kterém nebudou překročeny jejích jmenovité parametry. V našem případě to znamená proudové a napěťové dimenzování tranzistorŧ a nulových diod. U tranzistoru se konkrétně jedná o maximální dovolenou hodnotu proudu (I cmax ) a maximální závěrné napětí (U CEmax ). Je nutné také říci, že součásti DC/DC měniče jsou dva vysokofrekvenční impulsní transformátory, jejích dimenzování však není součásti zadání této práce a z toho dŧvodu nebudou rozebírány. 6.1 Dimenzování usměrňovacích, demagnetizačních a nulových diod Pro dimenzování diod v propustném směru jsou katalogově uváděny tyto parametry: I F(AV) jmenovitá střední hodnota propustného proudu, I FM maximální opakovatelná hodnota propustného proudu, I FSM maximální neopakovatelná hodnota propustného proudu. Na závěrné charakteristice se katalogově uvádějí nejčastěji hodnoty: U RRM maximální opakovatelná hodnota závěrného napětí, U RSM maximální neopakovatelná hodnota závěrného napětí, U BR hodnota prŧrazného závěrného napětí [3]

24 6.1.1 Usměrňovací diody na sekundární straně měniče Jmenovité parametry diody IDH15S120: U rrm =1200V, I F(AV) =15A, t nn <10ns, U F =2V [6] Pro stanovení střední hodnoty propustného proudu usměrňovací diody na sekundární straně měniče uvažujeme maximální možnou střídu (s=0,43). Vztah pro výpočet této hodnoty je následující: (6.1) Dosazení do vztahu V tomto případě uvažujeme výstupní proud I výst = 50A místo zadaných 100A a to z toho dŧvodu, že při výpočtu uvažujeme pouze jeden měnič místo dvou, tudíž i proud musí být poloviční. 6.1.2 Nulové diody na sekundární straně měniče Tyto diody mohou být zničeny vlivem překmitŧ, které na nich vznikají, zpŧsobují je parazitní indukčnosti a velká strmost proudu, to vyžaduje zapojení odlehčovacího RC členu, který tyto jevy potlačí. V tomto případě uvažujeme nulovou střídu (s=0), vztah pro stanovení střední hodnoty propustného proudu je: (6.2) 6.1.3 Demagnetizační diody Přes tyto diody se v tomto obvodu uzavírá magnetizační proud I =1A) tekoucí zpět do zdroje, to znamená, že tyto diody musí být dimenzovány na maximální opakovatelnou hodnotu závěrného napětí U rrm, která je 283V a jmenovitou střední hodnotu propustného proudu I (F)AV. Ta se stanoví pomocí následujícího vztahu: (6.3)

25 Kde t demag je doba demagnetizace tranzistorŧ a je rovna 5,7.10-6 s, T je perioda spínaní tranzistorŧ a určíme ji ze vztahu: (6.4) f spin je kmitočet spínaní tranzistorŧ. Dosazení do vztahŧ: 6.2 Tranzistory na sekundární straně měniče Jmenovité vlastnosti tranzistoru MOSFET Power Transistor SPW47N60CFD U ds = 600V, R DS(on),max = 0,083 W, I d =46A, t d(on) =60ns, t d(off) =115ns [6] Maximální proud tranzistorem se urči (6.5) Kde I 2 je proud na výstupu měniče, N 1 je počet závitŧ na vstupu transformátoru měniče, N 2 je počet závitŧ na výstupu transformátoru měniče, I je zvlnění proudu měniče, I je magnetizační proud měniče. Dosazení hodnot do vztahu:

26 Efektivní proud tranzistoru se stanoví: = 65,5A (6.6) 6.3 Výpočet ztrát výkonových prvkŧ Celkové ztráty výkonových prvkŧ jsou dány součtem ztrát vedením na tranzistorech, ztráty vedením na nulových diodách a přepínacími ztráty na tranzistorech. 6.3.1 Ztráty vedením tranzistorŧ Ztráty vedením na jedné paralelně spojené trojici tranzistorŧ určíme pomocí vztahu:.s (6.7) Kde I cef je efektivní hodnota proudu protékající trojící tranzistorŧ ve vodivém stavu a R ds(on) je dynamický odpor těchto tranzistorŧ. Hodnoty odečtené z katalogového listu: R Ds(on) =0.023 Dosazení hodnot do vztahu: Celkové ztráty tranzistorŧ vedením: (6.8) 6.3.2 Celkové ztráty vedením na nulových diodách Celkové ztráty vedením na nulových diodách stanovíme ze vztahu: (6.9)

27 Ztráty na nulových diodách při střídě s=0,36 pak budou: 6.3.3 Celkové ztráty na nulových diodách (6.10) 6.3.4 Přepínací ztráty Pro přepínací ztráty jedné paralelně spojené trojice tranzistoru platí vztah: (6.11) Kde t on je doba spínání tranzistoru, t off je doba vypínání tranzistoru, u ce je napětí na tranzistoru, i c je proud tekoucí tranzistory, f je kmitočet spínání tranzistoru. Číselné dosazení do vztahu: 6.3.5 Celkové ztráty a účinnost měniče Celkové ztráty tranzistorŧ na obou spojených měničích jsou: P TPŘEP = 4.P tpřep1 = 4.238W = 952 W (6.10) Celkové ztráty tranzistorŧ a nulových diod na měničích jsou: (6.11)

28 Celková účinnost měniče se pak urči (6.12) Celková účinnost měniče je 92,36 %.

29 7 NÁVRH DESEK PLOŠNÝCH SPOJŦ VÝKONOVÉ ČÁSTI Výkonová část rychlonabíječky zahrnuje vstupní odrušovací filtr (z dŧvodu splnění požadavkŧ na EMC), dále vstupní usměrňovač s napěťovým meziobvodem na který je připojen DC/DC měnič. Při návrhu desek plošných spojŧ se počítalo s možným zvýšením výstupního výkonu zařízení a to z 16 kw až na 45 kw. Proto jsou navrženy tak, aby dosavadní základní moduly (16 kw) bylo možné poskládat a tím docílit zmiňovaných 45 kw výstupního výkonu. 7.1 Návrh desky plošného spoje třífázového odrušovacího filtru Obrázek 7. 1: Návrh desky plošného spoje třífázového odrušovacího filtru 7.1.1 Popis desky plošného spoje třífázového odrušovacího filtru 1) Příklad kondenzátorŧ dimenzováných na napětí vyšší než je napětí pracovní 2) Vodiče U, V, W s totožným potenciálem 3) Ochranný vodič PE 4) článek-chová se jako dolní propust druhého řádu 5) Příklad kondenzátorŧ dimenzováných na pracovní fázové nebo sdružené napětí 6) Odrušovací tlumivky s toroidními jádry bez vzduchové mezery

30 Obrázek 7. 2: Popis desky plošného spoje třífázového odrušovacího filtru 7.2 Návrh tranzistorové desky primární části DC/DC měniče Z dŧvodŧ minimalizování parazitní indukčnosti mezi demagnetizačními diodami a tranzistory jsme umístili napěťový meziobvod, který je tvořen baterii kondenzátoru v nejbližší možné vzdálenosti k této dvojici tranzistor-demagnetizační dioda, tyto dvojice jsou řazeny paralelně. I když je parazitní indukčnost minimální, dochází ke spínání velkých proudŧ, což zpŧsobuje velké přepěťové špičky. Odlehčovací obvody RCD byly taktéž umístěny v nejkratší možné vzdálenosti k tranzistorŧm. Deska plošného spoje této části zařízení obsahuje zapojení místo jednoho, tři paralelní prvky (dvojice tranzistor-demagnetizační dioda) byl její návrh z konstrukčního hlediska velice obtížný. Pro tyto součástky byly použity pouzdra typu TO220. Obrázek 7. 3: Schéma primární části tranzistorové desky

31 Kde U vst je napětí přiváděné z třífázové sítě, C vst představuje 28 polypropylenových paralelně zapojených kondenzátorŧ tvořících stejnosměrný napěťový meziobvod. Cd a Ch je ve skutečnosti sedm paralelně zapojených polypropylenových odlehčovacích kondenzátorŧ, D demag1 a D demag2 jsou tři paralelně zapojené demagnetizační diody, Rh a R jsou tři paralelně zapojené odpory, Dh a Dd jsou tři diody zapojené paralelně, Td a Th jsou paralelně zapojené tranzistory, TR je měřící transformátor proudu. Zapojení součástek Rh, Ch a Dh představuje odlehčovací RCD obvod. Obdobné je to i u Rd, Cd a Dd. D1 představuje transil jehož zapojení do obvodu je pro případ, že by došlo k překročení prahového napětí 400V, pak se transil otevře a omezí ho na požadovanou velikost prahového napětí. Jakmile dojde k poklesu napětí na hodnotu o něco málo menší než 400V, dojde k jeho uzavření. Obrázek 7. 4: Návrh tranzistorové desky primární části DC/DC měniče (spodní část)

32 Obrázek 7. 5: Návrh tranzistorové desky primární části DC/DC měniče (horní část)

33 Při popisu tohoto schématu se popisují obě dvě strany (horní i dolní) desky plošného spoje primární části DC/DC měniče. Obrázek 7. 6: Grafický popis primární části DC/DC měniče 7.3 Návrh desky plošného spoje sekundární části DC/DC měniče Odvod tepla je zajištěn umístěním diod směrem do okolí. Diody jsou umístěny na jedné straně DPS z dŧvodŧ jednoduchosti při montáží na chladič. Se zvyšujícím se teplotním rozdílem mezi diodou a okolím je odvod tepla podstatně vyšší a následně se zvyšující se pracovní teplotou součástky dochází k jejímu efektivnějšímu ochlazování. Použití diod na bázi SiC umožňuje minimalizování chladícího systému.

34 Obrázek 7. 7: Schéma zapojení sekundární části DC/DC měniče Kde význam jednotlivých součástek je následující: Du představuje čtyři paralelně zapojené usměrňovací diody, Rx, je paralelní zapojení dvaceti rezistorŧ, D0 jsou paralelní zapojení nulových diod, kondenzátor C je ve skutečnosti paralelní zapojení dvou kondenzátorŧ spolu výše jmenovanými odpory tvoří odlehčovací RC obvod. Obrázek 7. 8: Návrh desky plošného spoje sekundární části tranzistorové desky (spodní část)

35 Obrázek 7. 9: Návrh desky plošného spoje sekundární části tranzistorové desky (horní část) Je nutno dodat, že ačkoliv je deska sekundární části tranzistorové desky osazená oboustranně (horní část- nulové a usměrňovací diody, dolní část-rezistory a kondenzátory) jeji grafický popis provedeme z jedné strany a znázorníme obě části zapojení.

36 Obrázek 7. 10: grafický popis sekundární části tranzistorové desky

37 8 MĚŘENÍ NA RYCHLONABÍJEČCE Měřeno bylo napětí Uce a napětí na nulových diodách na sekundární straně měniče. Měření byla provedená na dvou zařízeních, kde na jednom byly použity diody DSEP29-12A a na druhém IDH15S120. Jsou to demagnetizační diody na primární straně měniče, nulové a usměrňovací diody na sekundární straně měniče a diody v RC a RCD odlehčovacích členŧ. Cílem tohoto měření bylo porovnání prŧběhu napětí na měničích osazených jednotlivými typy diod. Jejích vlastnosti jsou následující: DSEP29-12A jmenovitá střední hodnota propustného proudu: 30A U RRM maximální opakovatelná hodnota závěrného napětí 1200V Doba spínání tranzistoru 40ns IDH15S120 jmenovitá střední hodnota propustného proudu: 15A U RRM maximální opakovatelná hodnota závěrného napětí 1200V Doba spínání tranzistoru 10ns 8.1 Měření napětí U ce 8.1.1 Měření U ce na měniči s diodami typu DSEP29-12A Tento měnič byl zatížen výkonem 1311W místo plného zatížení 16 kw. To znamená, že při výkonu 1311 W je na výstupu rychlonabíječky 57V a 23A. Parazitní indukčnost zpŧsobuje strmost di/dt na demagnetizačních diodách. Z obrázku 8.1 je vidět překmit napětí zpŧsobený parazitní indukčnosti a značnou již zmíněnou strmosti di/dt na demagnetizačních diodách. Tento překmit je částečně potlačen odlehčovacím RC členem, avšak toto potlačení je minimální, tudíž pro nás nedostačující. Jelikož tranzistor CoolMOS SPW47N60CFD je dimenzován na napětí až 600V, tak nemŧže dojit k jeho zničení, protože velikost napěťové špičky překmitu je 55V.

38 Obrázek 8. 1: Průběh napětí Uce při použití diod DSEP29-12A a zatížení měniče 1,311kW [7] 8.1.2 Měření U ce na měniči s diodami typu IDH15S120 V tomto případě je zařízení zatěžováno plným výkonem 16 kw. Překmit napětí U ce je 55 V. Obrázek 8. 2: Průběh napětí UCE při použití diod IDH15S120 a zatížení měniče 16kW [7]

39 8.2 Měření napětí na nulové diodě ne sekundární straně měniče 8.2.1 Měření na diodě DSEP29-12A Při již zmiňovaném maximálním možným výkonem zatížení dochází k překmitŧm až 70V, to znamená, že výstupní napětí a proud je 57A a 23V. Někdy mŧže dojit k nárŧstu proudu až na prahovou hranici 1200V v takovém případě by došlo ke zničení součástky. Obrázek 8. 3: Průběh napětí na nulové diodě na sekundární straně měniče při použití diod DSEP29-12A a zatížení měniče 1,31kW [7] 8.2.2 Měření na diodě IDH15S120 V tomto případě je měření prováděno při zatížení 11kW. Překmit dosahuje hodnoty až 120V.

40 Obrázek 8. 4: Průběh napětí na nulové diodě na sekundární straně měniče při použití diod IDH15S120 a zatížení měniče 11kW [7] Měřením napětí na nulových diodách byly opět potvrzeny výborné vlastnosti součástek na bázi Karbidu-křemíku a to proto, že jsme byly schopny zatížit měnič jmenovitým výkonem 16 kw. Zatížení klasických křemíkových diod plným výkonem 16 kw by zpŧsobilo jejích zničení, neboť na tak velké napěťové překmity nejsou dimenzovány a vyznačují se velkými přepínacími ztrátami a to díky příliš dlouhé době spínaní a vypínaní.

41 9 ZÁVĚR Tato bakalářská práce navazující na Semestrální projekt 1. Zpočátku pojednává o celkové koncepci rychlonabíječky, znázorněné blokovým schématem a jsou zde rozebrány její jednotlivé bloky. Konstrukce tohoto zařízení je založená na použití nových polovodičových prvkŧ na bázi SiC, které svými vlastnostmi převyšují vlastnosti klasických křemíkových diod. Při dimenzování výkonových prvkŧ rychlonabíječky bylo nezbytné vycházet z jejích jmenovitých parametrŧ udávaných výrobcem, to znamená, že tyto hodnoty nesměly být překročeny. V případě tranzistorŧ uvažujeme maximální dovolenou hodnotu proudu (I cmax ) a maximální závěrné napětí (U CEmax ), u diod v propustném a závěrném směru dodržujeme v katalogu uvedené parametry (viz. kapitola 6.1). Při výpočtu ztrát měniče uvažujeme ztráty vedením tranzistorŧ, ztráty na nulových diodách a přepínací ztráty tranzistorŧ. Celkové ztráty jsou dány součtem jmenovaných ztrát. Je nutné podotknout, že neuvažujeme ztráty na demagnetizačních diodách, neboť jsou zanedbatelné. Určením celkových ztrát měniče následně stanovíme jeho účinnost, ta je 92,36 procent. Dalším bodem této práce bylo návrh desek plošných spojŧ výkonové části zařízení. Při jejich návrhu je nutno z dŧvodŧ splnění EMC také zahrnout třífázový odrušovací filtr. Zařízení bylo sestaveno, oživeno a následně bylo provedeno měření. Cílem bylo porovnání s dřivě sestaveným měničem, kterým byl osazen odlišným typem diod. V předchozím zařízení jsou klasické křemíkové diody DSEP29-12A, v nynějším jsou diody na bázi SiC substrátu IDH15S120. Z naměřených hodnot je patrné, že klasické křemíkové diody se vyznačují velkými překmity vlivem velké strmosti di/dt na demagnetizačních diodách. Dále nejsou schopny snášet oproti SiC diodám zatížení jmenovitým výkonem 16 kw. Porovnáním obou typu diod je naprosto zřejmé, že diody založené na technologii SiC svými vlastnostmi převažují nad klasickými křemíkovými diodami. Na závěr je nutno dodat, že při tomto návrhu se počítalo s možnosti budoucího zvýšení výstupního výkonu na 45 kw, proto jsou desky plošných spojŧ konstruovány tak, aby bylo možné napojení dalších modulŧ.

42 LITERATURA [1] LANGER, R. Rychlonabíječka pro trakční akumulátor elektromobilu "Peugeot106 electric". Brno:, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2009. 60 s. [2] PATOČKA, Miroslav. Vybrané statě z výkonové elektroniky : Pulsní měniče bez transformátoru. Brno : [s.n.], 2005. 109 s. Elektronické skriptum FEKT VUT v Brně. [3] PATOČKA, Miroslav. Vybrané statě z výkonové elektroniky : Magnetické obvody ve výkonové elektronice, pulsní měniče s transformátorem. Brno : [s.n.], 2008. 266 s. Elektronické skriptum FEKT VUT v Brně. [4] KUZDAS, J. Pomocné menice v systémech elektrické trakce. Brno: Vysoké ucení technické v Brne,, 2009. 60 s. [5] KŘEČEK, Tomáš. Součástky na bázi SiC: VŠB-TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra elektroniky, 708 33 OSTRAVA-PORUBA. [6] Current Mode PWM Controller [online]. Texas Instruments Incorporated, c1999 [cit. 2009-10-03]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.alldatasheet.com>. [7] KUZDAS, J., VOREL, P. Rychlonabíječka trakčních akumulátoru s novými polovodičovými prvky. Brno: VUT v Brně, 2011. 4 s.