Zkouška. Přihlašování. Příprava. Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz)

Podobné dokumenty
Okruh C: Cévní a mízní soustava a periferní nervová soustava červená

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Otázky k ústní zkoušce z anatomie pro posluchače bakalářského studia všech oborů kromě fyzioterapie a ergoterapie

Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

Přehled cév a cirkulace v malém oběhu. Systém aorty a jejich hlavních větví. Tepny orgánové, tepny trupu a končetin.

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Otázky k ústní zkoušce z anatomie pro posluchače bakalářského studia fyzioterapie a ergoterapie

OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0

Okruh A: Pohybová soustava (kosti, kosterní spoje, svaly) a Topografie modrá

Kosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní.

4.2.1 Molekulární podstata svalové kontrakce Klidové napětí svalu a jeho význam Typy svalové kontrakce

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Stanovení pojistného plnění z pojištění trvalých následků úrazu

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

OTÁZKY PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

ročník 9. č. 20 název

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

cílem připraveného dumu je procvičit si vědomosti a znalosti z oblasti Vývoj a stavba člověka.

Nová učebnice: Přehled anatomie

Obsah. Předmluva k třetímu vydání. Předmluva ke druhému vydání. 1. Obecné základy stavby lidského těla Obecná stavba tkání. 1.2.

Zdravotní nauka 1. díl

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Název materiálu: Savci stavba těla

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, Brno

Variace Nervová soustava

1 500,-Kč ,-Kč. semenných váčků, dělohy, vaječníků, trávicí trubice, cév zde uložených a uzlin. Lékař vydá zprávu a závěr.

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Mechanismy tupých poranění. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím

KOSTRA. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské kostry.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.

PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Název vzdělávacího materiálu

VY_32_INOVACE_11_ORGANOVE_SOUSTAVY_LIDSKEHO_TELA. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

Digitální učební materiál

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce ročník 8. č.

Maturitní témata profilové zkoušky 2016/2017

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Dýchací systém

Variace Svalová soustava

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Zdravotní nauka 1. díl

Krevní a lymfatické cévy. MUDr. Radovan Hudák

X. mezinárodní kongres úrazové chirurgie a soudního lékařství Mikulov září 2018

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Pořadové číslo: 12. Šablona: III/2. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Sada: VY_32_INOVACE_9IS

Projekt Učíme se pro život. (EU peníze školám) Věcné učení. Pracovní listy ročník základní školy speciální. Vypracovala: Mgr.

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Biologie člověka souhrnné opakování 1. část kostra, vylučovací soustava a kůže, regulace, receptory

Zdravotní nauka 1. díl

Periferní nervový systém

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

ČLOVĚK. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidského těla.

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

NABÍDKA SKUPINOVÉHO ÚRAZOVÉHO POJIŠTĚNÍ. pro. JHM Sport Aktivity z.s. PRAHA, BŘEZEN Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce ročník 8. č.

Variace Dýchací soustava

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

DETOXIKAČNÍ MEDICÍNA A PENTAGRAM

KOSTERNÍ (OP RNÁ) SOUSTAVA

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + samostudium v učebnici, literatuře, internetu)

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření:

Seznam šablon - Přírodopis

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

Příl.1 Sazby bodového hodnocení za bolest u úrazů

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (

Lidský trup, 16 částí Kat. číslo

Zdravověda Eva Trnová

VY_52_INOVACE_ / Ptáci stavba těla, chování Ptáci opeření vládci vzduchu

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

Variace Smyslová soustava

1 OBECNÁ ANATOMIE, ANA TO MIA GENERALIS ANATOMICKÉ NÁZVOSLOVÍ, NOMINA ANATOMICA Obecné názvy, termini generales

Digitální učební materiál

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

Soustava opěrná a pohybová

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

Transkript:

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Zkouška Závěrečná zkouška je jedinečnou příležitosti pro všechny studenty předvést získané znalosti z anatomie. Zkoušející, ale i mnozí studenti, se na tuto výjimečnou chvíli těší. Je třeba splnit jedinou podmínku pro připuštění k závěrečné zkoušce z anatomie, jíž je získání zápočtů za oba semestry. Zkouška je ústní a trvá přibližně 30 minut (± 15 minut) v závislosti na znalostech a komunikačních dovednostech studenta. Student odpovídá na 1 otázku z každého ze 4 okruhů (Pohybový systém a topografie, Orgánové systémy, Cévy a nervy, Centrální nervový systém a smysly). Jelikož se jedná o důležitou životní událost studentů, patří se přijít vhodně společensky oblečen. Plášť, pinzeta, ani rukavice nejsou třeba. Termíny jsou vypsány v průběhu dubna prostřednictvím aplikace SIS. Přihlašování Zapisování na řádné termíny se provádí koncem dubna prostřednictvím studentského informačního systému (SIS). Studenti mají na výběr z termínů v letním zkouškovém období (květen, červen, září). Opravné termíny na září jsou obvykle vypsány koncem letního zkouškového období. Termín spuštění přihlašování je studentům oznámen v dostatečném předstihu na webových stránkách ústavu (a v SISu). Student se může přihlásit, i když ještě nezískal zápočet, nicméně musí příslušný zápočet získat před svým zkouškovým termínem, jinak je automaticky odhlášen (viz Návod na použití Studijního informačního systému). Příprava V den zkoušky dorazí student na místo zkoušení v uvedeném čase před začátkem zkoušky. Příprava probíhá ve stejné místnosti jako zkouška, tedy pod dohledem zkoušejícího. Student, který je na řadě, odevzdá zkoušejícímu index a samostatně

si vytáhne čtyři otázky (jednu z každého okruhu). Vyučující vytažené otázky zapíše do karty, a následně je vrátí studentovi, aby mohl zahájit svoji přípravu, na níž má přibližně 30 minut. Během přípravy si student vytvoří osnovu svého projevu a nakreslí obrázky či schémata. Student nesmí během zkoušení opustit místnost, ani používat žádné další pomůcky, včetně elektroniky. Je proto vhodné vzít si s sebou pití a vykonat veškeré potřeby před vytažením otázek. Průběh zkoušení Student si může zvolit, kterou otázkou začne. Postupně pak projde všechny čtyři okruhy. Zkoušející však může zkoušku ukončit i dříve, pokud dospěje k závěru, že znalosti studenta nejsou k danému tématu dostačující. Zkoušející rovněž může klást otázky, které nejsou přímou součástí probírané otázky. Hodnocení Výsledná známka vzniká na základě správnosti odpovědí a celkového projevu během závěrečné zkoušky. V případě nerozhodnosti mezi jednotlivými známkami hrají roli i výsledky z průběžných testů a aktivita na hodinách. Výsledky zkou šky jsou klasifikovány známkami výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), neprospěl/a (4); úspěšným absolvováním zkoušky se rozumí získání klasifikace výborně, velmi dobře nebo dobře. Všechny čtyři otázky se hodnotí samostatně, a dostane-li student z kterékoli otázky hodnocení neprospěl/a, musí zkoušku opakovat. Pokud si student vytáhne otázku, a následně odmítne odpovídat, je hodnocen známkou neprospěl, a přichází tak o termín zkoušení. Pokusy a termíny Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné pokusy (žádný mimořádný opravný pokus se nepřipouští). Počet vypsaných termínů je více než dostatečný (v akademickém roce 2015/2016 bylo vypsáno 26 termínů obsahujících celkově 740 míst pro 255 studentů Všeobecného lékařství v českém i anglickém jazyce údaje včetně září). Zkoušení řádných a prvních opravných pokusů probíhají zejména během letního zkouškového období.

Další zkoušení prvních a zkoušení všech druhých opravných pokusů probíhá v září. Během letních prázdnin (červenec, srpen) se zkoušení zásadně nekoná. Nedostavíli se student bez řádné omluvy k termínu zkoušky, na který je přihlášen, není klasifikován; ustanovení této, ani první věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky (viz čl. 6 odst. 17 Studijního a zkušebního řádu UK). Uznávaní zkoušek Uznávání zkoušek se řídí opatřením děkana č. 7/2014. 1. U řádně zapsaných studentů do 1. úseku studia lze uznat zkoušky vykonané na 2. LF UK, pokud jsou splněny obě následující podmínky: a. od doby jejich vykonání uplynulo méně než 10 let; b. zkoušky byly hodnoceny známkou výborně a velmi dobře. 2. Zkoušky vykonané v rámci stejného studijního programu a oboru na jiných fakultách mohou být uznány studijním proděkanem bez souhlasu vedoucího příslušného oboru, pokud jsou splněny obě následující podmínky: a. od doby jejich vykonání uplynulo méně než 10 let; b. hodinový rozsah předmětu i počet kreditů získaných za ukončení předmětu by odpovídaly nejméně 90 % hodinového rozsahu a počtu kreditů ve studijním plánu 2. LF UK. 3. Další zkoušky, vykonané na jiné vysoké škole, mohou být uznány pouze po souhlasu vedoucího příslušného předmětu na 2. LF UK. 4. Žádost o uznání zkoušky předmětu daného ročníku musí být podána emailem vedoucímu ústavu nejpozději do konce října daného akademického roku. Co může student dělat v případě, že nesložil zkoušku z anatomie? Pokud student nesloží zkoušku do posledního termínu možnosti konat zkoušku (každý akademický rok přibližně do 20. 9.), nemá splněný předmět, i když vyčerpal tři pokusy na zkoušku. V tom případě platí stejné pravidlo, jako když student nezískal některý ze zápočtů. Student neprospěl z daného předmětu a musí předmět opakovat v plném rozsahu

. To znamená, že ačkoli student v daném akademickém roce získal některý ze zápočtů, musí v dalším akademickém roce při opětovném zapsání předmětu splnit znovu všechny podmínky pro získání zápočtů a na zvládnutí zkoušky bude mít nové tři pokusy. Student potřebuje pro postup do 2. ročníku získat minimálně 44 kreditů ze 60. Jelikož je předmět anatomie v oboru Všeobecné lékařství hodnocen 16 kredity, student nemusí ukončit studium, když nesloží zkoušku pouze z anatomie. Pokud student neuspěje kromě anatomie také z jiného předmětu, nezíská dostatečný počet kreditů na postup do 2. ročníku a musí studium ukončit. Anatomie není prerekvizitou žádného z předmětů 2. ročníku, proto při nesplnění anatomie nemusí student 2. ročník rozkládat. Jelikož však musí opakovat anatomii v plném rozsahu, je rozložení ročníku doporučené. V prvním rozloženém roce splní anatomii a některé další předměty a v druhém roce ostatní předměty. Může ve studiu pokračovat student, který nesplní zkoušku z anatomie ani ve druhém ročníku? Ne. Pokud student nesloží zkoušku z anatomie ani v 2. ročníku, musí ukončit studium. Podvádění Pokud student jakýmkoli způsobem podvádí během přípravy nebo samotné zkoušky, bude okamžitě zkouška ukončena a student hodnocen jako neprospěl. Dále bude student obviněn dle Disciplinárního řádu UK z disciplinárního přestupku, který bude projednávat disciplinární komise fakulty. Zkouškové otázky 4 samostatné otázky ze 4 okruhů Okruh A: Pohybová soustava (kosti, kosterní spoje, svaly) a Topografie modrá Kosti

1. Obecná stavba a růst kosti 2. Kostra končetin 3. Lebka 4. Lebka novorozence a čelistní kloub 5. Páteř, obratle, žebra Kosterní spoje a odpovídající krajiny 6. Obecná stavba kosterních spojů 7. Kosterní spoje pletence horní končetiny 8. Ramenní kloub a podpažní jáma 9. Loketní kloub a loketní jamka 10. Klouby ruky a topografická místa ruky 11. Pánev jako celek 12. Kyčelní a křížokyčelní kloub 13. Kolenní kloub a zákolenní jáma 14. Hlezenní kloub, klouby nohy, nožní klenba a topografická místa nohy 15. Kosterní spoje páteře Svaly 16. Obecná stavba a inervace svalu 17. Žvýkací a mimické svaly, fascie hlavy 18. Svaly a fascie krku 19. Svaly a fascie hrudníku 20. Bránice a mechanika dýchání 21. Svaly a fascie břicha 22. Pánevní a močopohlavní dno a jejich fascie, fossa ischioanalis 23. Svaly, fascie, krajiny a topografická místa zad 24. Svaly, fascie krajiny a topografická místa pletence horní končetiny

25. Svaly, fascie krajiny a topografická místa paže 26. Svaly, fascie krajiny a topografická místa předloktí 27. Svaly, fascie krajiny a topografická místa ruky 28. Svaly, fascie krajiny a topografická místa pletence dolní končetiny 29. Svaly, fascie krajiny a topografická místa stehna 30. Svaly, fascie krajiny a topografická místa krajiny bérce 31. Svaly, fascie krajiny a topografická místa krajiny nohy Topografie 32. Měkké lebeční pokrývky a lebeční klenba, čelní a týlní krajina 33. Očnice a nosní dutina 34. Tvář, fossa infratemporalis et pterygopalatina 35. Krční krajiny, trojúhelníky a prostory 36. Tříselný kanál, břišní stěna, břišní kýly 37. Topografické útvary pletence horní končetiny a paže 38. Topografické útvary pletence dolní končetiny a stehna 39. Páteřní kanál a jeho obsah 40. Topografie orgánů mužské pánve 41. Topografie orgánů ženské pánve Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená Trávicí soustava 1. Zuby 2. Jazyk a patro 3. Slinné žlázy 4. Hltan

5. Jícen 6. Žaludek a bursa omentalis 7. Dvanáctník 8. Tenké střevo 9. Tlusté střevo 10. Konečník 11. Játra 12. Žlučník a žlučové cesty 13. Slinivka 14. Pobřišnice a pobřišnicová dutina Dýchací soustava 15. Nos, nosní dutina, vedlejší nosní dutiny a nosohltan 16. Hrtan 17. Průdušnice a průduškový strom 18. Plíce a sklípkový strom 19. Pohrudnice a pohrudniční dutina 20. Mezihrudí, jeho členění a obsah Močová soustava 21. Ledviny 22. Vývodní močové cesty 23. Mužská a ženská močová trubice Pohlavní soustava 24. Šourek, varle a nadvarle 25. Vývodní mužské pohlavní cesty 26. Přídatné mužské pohlavní žlázy

27. Vnější mužské pohlavní orgány 28. Vaječník a ovariální cyklus 29. Vejcovod 30. Děloha a menstruační cyklus 31. Pochva 32. Vnější ženské pohlavní orgány Srdce 33. Srdce stavba, dutiny, chlopně 34. Převodní srdeční soustava 35. Srdce cévy a nervy 36. Srdce a oběhy Ostatní 37. Štítná a příštítná žláza 38. Nadledvina a další orgány tvořící hormony 39. Mléčná žláza 40. Kůže Okruh C: Cévní a mízní soustava a periferní nervová soustava červená Tepny 1. Srdečnice (aorta) a věnčité tepny 2. Břišní srdečnice (aorta abdominalis) 3. Pánevní tepny (arteriae iliacae) 4. Vnější krkavice (arteria carotis externa) 5. Čelistní tepna (arteria maxillaris) 6. Vnitřní krkavice (arteria carotis interna)

7. Willisův tepenný mozkový okruh (circulus arteriosus cerebri) a mozkové tepny 8. Obratlová tepna (arteria vertebralis) 9. Podklíčková tepna (arteria subclavia) 10. Tepny horní končetiny 11. Tepny dolní končetiny Žíly 12. Lebeční splavy a mozkové žíly 13. Žíly krku 14. Horní dutá žíla (vena cava superior) a její přítoky, kavokavální anastomózy 15. Dolní dutá žíla (vena cava inferior) a její přítoky, kavokavální anastomózy 16. Vrátnicová žíla (vena portae) a portokavální anastomózy 17. Žíly hrudníku a portokavální anastomózy 18. Povrchové žíly končetin a perforátory 19. Hluboké žíly končetin a perforátory Mízní soustava 20. Slezina 21. Brzlík, opouzdřená a neopouzdřená mízní tkáň 22. Mízní cévy a kmeny 23. Mízní odtok z hlavy a krku 24. Mízní odtok z hrudníku a z horní končetiny 25. Mízní odtok z břicha 26. Mízní odtok z pánve a dolní končetiny Periferní nervová soustava 27. Obecná stavba míšního nervu a hrudní nervy (nervi thoracici)

28. Areae radiculares et nervinae, Headovy zóny 29. Smyslové hlavové nervy 30. Okohybné hlavové nervy 31. Trojklaný nerv (nervus trigeminus) 32. Lícní nerv (nervus facialis) 33. Postranní smíšený systém 34. Bloudivý nerv (nervus vagus) 35. Krční pleteň (plexus cervicalis) a podjazykový nerv 36. Pažní pleteň (plexus brachialis) 37. Bederní pleteň (plexus lumbalis) 38. Křížová pleteň (plexus sacralis) 39. Sympatický kmen (truncus sympathicus) 40. Břišní autonomní pleteně 41. Hlavový parasympatikus 42. Křížový parasympatikus Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) 2. Mícha šedá hmota 3. Mícha bílá hmota a reflexy 4. Prodloužená mícha, reflexy a funkce 5. Most, reflexy a funkce 6. Střední mozek, reflexy a funkce 7. Retikulární formace 8. Mozeček stavba a funkce

9. Mozeček zapojení a funkce 10. Mezimozek součásti, epitalamus, subtalamus, metatalamus 11. Thalamus 12. Hypotalamus a hypofýza 13. Capsula interna a bílá hmota koncového mozku 14. Korové funkční oblasti 15. Bazální ganglia 16. Limbický systém 17. Asociační a komisurální spoje mozku 18. Motorické dráhy 19. Senzitivní dráhy 20. Zraková dráha 21. Sluchová a rovnovážná dráha 22. Čichová a chuťová dráha 23. Pleny, mozkové komory a mozkomíšní mok 24. Tepny mozku a míchy 25. Žíly mozku a míchy 26. Chemické systémy mozku 27. Topografie lebeční dutiny Smysly 28. Oko přední oční segment 29. Oko zadní oční segment 30. Přídatné oční struktury 31. Okohybné svaly a topografie očnice 32. Vnější ucho 33. Střední ucho 34. Vnitřní ucho

35. Čich 36. Chuť 37. Hmat 38. Bolest 39. Interoceptory Vydáno: 20. 9. 2016 / Poslední aktualizace: 30. 9. 2016 / Odpovědná osoba: MUDr. Radovan Hudák URL zdroje (přijato 6. 2. 2017-17:53): https://anatomie.lf2.cuni.cz/vseobecnelekarstvi/zkouska