Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Ústecký kraj Sebuzínská 38 403 21 Ústí nad Labem Nákazová situace u zvířat v Ústeckém kraji Spolupráce SVS a KHS MVDr, Petr Pilous, Ústí nad Labem 2016
Společné pole působnosti - úsek hygieny potravin a surovin živočišného původu - úsek nemocí přenosných ze zvířat na lidi (antropozoonózy) Salmonelózy 350 300 250 200 321,7 Počet salmonelóz na 100 obyvatel v ČR v letech 2005-2014 244,5 150 176,4 100 50 105,6 103 82 83,4 100 97,8 129,7 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Salmonela v chovech kuřat na maso Výskyt salmonel v chovech brojlerů Salmonella spp. 7,4% 6,5% 5,5% 6,8% 5,0% Sledované sérotypy Cílová prevalence 4,5% 4,1% 4,0% 3,9% 4,6% 2,3% 3,2% 3,0% 2,7% 2009 2010 2011 2012 2013 2014 30.6.2015
1,50% 1,24% 0,40% 1,49% 1,36% 1,13% 0,93% 0,31% 0,00% 1,12% 0,00% 0,92% 2,32% 3,15% 2,95% 4,60% Název organizace Salmonely 2015 Výskyt salmonel v chovech drůbeže v období 2012 - září 2015 2012 2013 2014 září 2015 Cíl reprodukční chovy a výkrmy Cíl chovy nosnic pro konzumní vejce 2% 1% 1% nosnice - konzumní vejce reprodukční chovy kuřata na maso krůty - výkrm
Činnost a koordinace při došetřování výskytu zoonóz KVS - HYGI KVS EPI Došetření v chovu KHS SVÚ Onemocnění u lidí Fagotypizace VúVel
Národní program pro tlumení a výskytu salmonel v chovech nosnic kuřat na maso a krůt Program je založen na vakcinaci živou atenuovanou vakcínou nebo inaktivovanou vakcínou v chovech drůbeže. Na nákup vakcín dostává chovatel státní příspěvek. Při výskytu invazivních typů salmonel (Salmonella enteritidis a Salmonella typhymurium) dochází k likvidaci celého hejna (haly). Při nálezu Salmonella enteritidis ve vejci i v hejnu je k potvrzení zdroje nutná i fagotypizace SE
Kampylobacter Podle údajů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je v zemích Evropské unie hlášeno ročně zhruba 200 000 případů kampylobakteriózy u člověka. Onemocnění je způsobeno bakteriemi rodu kampylobakter, zejména Campylobacter jejuni a Campylobacter coli. Nejčastějším zdrojem infekce jsou chlazená kuřata. Kampylobakter se dále může vyskytnout například u mražených kuřat, vepřových jater a dalších syrových potravin živočišného původu.
Monitoring zoonóz v roce 2015 Campylobacter spp.
Monitoring zoonóz v roce 2015 Campylobacter spp. % Campylobacter spp. - monitoring zoonóz (slepá střeva brojlerů) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 78,1 72,4 61,1 63,4 65,1 60,0 54,6 55,5 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 rok % pozitivních nálezů Campylobacter spp.
Kampylobakter na jatkách Kampylobaktery se vyskytují vejmi často ve slepých střevech drůbeže, u které však nevyvolávají žádné příznaky onemocnění a s jistou nadsázkou lze říct, že jsou součástí přirozené mikroflóry střeva drůbeže. Přibližně u 60 % brojlerů vyšetřených na jatkách v ČR je ve slepých střevech kampylobakter prokázán. Nesmíme zapomínat ani na málo známý zdroj infekce, kterým je kontaminace vod rybníků a jezer kampylobaktery z trusu divokých ptáků. Koupání ve vodních nádržích se tak může stát další cestou nákazy.
Výskyt kampylobakterů u zvířat i v potravinách v České republice Výskyt kampylobakterů u zvířat i v potravinách v České republice sleduje Národní referenční laboratoř pro kampylobaktery (NRL) na Státním veterinárním ústavu (SVÚ) Olomouc. Podle jejích studií je v obchodní síti kontaminováno na povrchu kampylobaktery asi 70 % chlazené drůbeže, 50 % mražené drůbeže a 30 % vepřových jater. V této studii bylo také sledováno syrové kravské mléko, u kterého pozitivní nález kampylobakterů prokázán nebyl
Klíšťová encephalitida Státní veterinární správa v roce 2014 vyhlásila mimořádnou kontrolní akci, která byla zaměřena na stanovení míry rizika nakažení prostřednictvím syrového mléka. Důvodem vyhlášení této akce byl hlášený vyšší výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou u lidí (hlášení orgánů ochrany veřejného zdraví SZÚ). V několika případech byla potvrzena konzumace tepelně neopracovaného mléka.
Klíšťová encefalitida také jako alimentární onemocnění Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění, které je přenášeno ze zvířat na člověka infikovaným klíštětem a způsobí zánět mozku nebo zánět mozkových blan. Nemoc se může přenést také pitím syrového mléka od nakažených zvířat (kozy, krávy, ovce) nebo poraněním při vytahování infekčního klíštěte domácímu zvířeti (pes, kočka). Původcem je RNA virus z čeledi Flaviviridae. Infikované klíště je zdrojem nákazy klíšťovou encefalitidou jak pro člověka, tak také pro zvířata.
Klíšťová encefalitida Zvíře Mléko (PCR) Krev (ELISA) Počet vzorků Pozitivní Počet vzorků Pozitivní Skot 139 0 0 0 Ovce 7 0 67 3 Kozy 92 1 546 42 Celkem bylo vyšetřeno 613 vzorků krve ovcí a koz na 59 hospodářstvích. Z uvedeného množství vyšetřených krví byly protilátky zjištěny u 45 zvířat na 13 hospodářstvích. Z výsledků plyne, že konzumace tepelně neopracovaného mléka může být významným potencionálním zdrojem nákazy klíšťovou encefalitidou, ale vzhledem na malý počet prošetřených hospodářství nelze tvrdit, že se jedná o plošný problém celé České republiky.
Výskyt v Ústeckém kraji KVS pro Ústecký kraj řešila v minulých létech společně s KHS Ústeckého kraje dva případy onemocnění lidí po vypití nepasterovaného kozího mléka. Serologickým vyšetřením byly prokázána vysoké titry protilátek, dynamika titru byla velmi rychle klesající.
Nákazy přenosné ze zvířat na lidi (antropozoonózy) Pokud bychom chtěli hovořit o nákazové situaci pouze v Ústeckém kraji, neměli bychom o čem hovořit. Lze konstatovat, že máme nákazovou situaci z pohledu klasických antropozoonóz stabilizovanou. V Ústeckém kraji nevidujeme žádné ohnisko onemocnění přenosného na lidi. ALE, situace se může kdykoli změnit, protože v okolních státech nebo ve státech, ze kterých dovážíme živá zvířata suroviny živočišného původu a potraviny není nákazová situace tak příznivá. Pro příklad bych uvedl vzteklinu. V sousedním Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Turecku, kde se již opět vyskytuje.
Vzteklina - historie Poslední výskyt v ČR byl v roce 2002 (3 lišky) Od roku 2004 je naše území vyhlášeno OIE jako prosté od vztekliny Vzteklina u netopýrů - virus Evropean bat 1 lyssavirus 1994, 1999, 2005 (Vyškov) Netopýr pisklavý 2015 Praha Riegrovy sady Netopýr večerní viz samostatná prezentace
Sledované antropozoonozy stejně tak TBC, (jak aviárního typu tak i bovinního typu) Q horečka (Q fever). Klinická forma se mimo skot pozoruje hlavně u ovcí a koz, méně často u ostatních domácích a volně žijících zvířat. Je přenosná i na člověka. Riziko hrozí především při konzumaci tepelně neošetřeného syrového mléka. Monitoring Q horečky 2011 2015 Rok Skot Ovce Kozy ELISA VNT Pozitivní ELISA Pozitivní ELISA VNT Pozitivní 2011 4 882 1 340 406 21 0 18 0 0 2012 4 456 1 283 380 16 0 23 0 0 2013 4 539 1 305 424 21 0 18 0 0 2014 4 353 1 323 387 9 0 37 1 0 2015 4 102 1 382 451 17 0 25 2 0
Sledované antropozoonózy Tularemie zajíců Brucelóza zajíců Aviární influenza TBC (výskyt ve Francii, Británii, Španělsku, Chorvatsku) Západonilská horečka (West Nile Virus) Z archivovaných sér koní z celé České republiky bylo Státní veterinární správou ČR vybráno 783 vzorků pro vyšetření na přítomnost protilátek proti viru západonilské horečky. Celkem 93 sér ze 783 (11,9%) vyšetřených reagovalo pozitivně v celisa s antigenem WNV. Z celkového počtu 93 vzorků sér vyšetřených VNT na přítomnost protilátek proti viru WNV reagovalo pozitivně 13 vzorků (v titru 4-1024).
Sledované antropozoonozy Výsledky sérologických vyšetření WNV rok Počet vyšetřených sér Reagovalo s antig. WNT Počet pozitivních 2012 783 80 4 2013 783 93 5 2014 783 93 13 2015 783 98 5
Parazitózy Trichinelóza divokých i domácích prasat (vyšetřeno 155 026 divočáků 2015 (Česká Lípa 3 případy 2016) Echinokokóza lišek (Alveokóza) Nesmíme zapomenout na ještě nedávno obávanou Transmisivní spongiformní encefalopatie TSE (BSE) Chřadnutí jelenovitých (TSE prion) v Norsku sobi (agresivita postižených jedinců)
Zoonózy Toxoplazmóza (u ovcí a koz) Toxoplasma gondii VÚVeL Brno studie o výskytu v ČR V ČR seroprevalence u ovcí 54,6-59%, u koz 20, 2 66%, V produktech byla izolována T. gondii u 4,8 % na jatkách poražených ovcí, DNA parazita byla detekována u 10, 3% kůzlat a 16,7% jehňat. Konzumace nepasterovaného mléka rizikový faktor (kočky jako konečný hostitel) (V USA druhá nejčastější příčina úmrtí) (V Turecku seroprevalence až 99,2% u koz)
Pohotovostní plány Na převážnou většinu nebezpečných nákaz má SVS ČR zpracované pohotovostní plány a manuály, které má každý inspektor stále k dispozici.
Děkuji za pozornost.