UHLOVODÍKOVÉ TECHNOLOGIE PERSPEKTIVY A VÝZVY



Podobné dokumenty
OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, Autor: J.LEDERER

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Ropa Kondenzované uhlovodíky

Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA, ČeR a.s. Kralupy n.vlt. Presentace vypracovaná pro ČAPPO Praha

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Energetické využití obnovitelných a alternativních zdrojů z hlediska celkových emisí

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška

Vývoj a vzájemn. jemná konkurence automobilového. automobily. 57. sjezd chemických společnost. ností 2005

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 9. přednáška

Úvod Definice pojmu ropa Významná naleziště Produkce a spotřeba ropy ve světě Toky ropy v Evropě Perspektiva ropy Perspektiva ropných produktů Ropa

DEZA, a.s. Studijní materiál k předmětu Chemická exkurze C6950 Brno 2011

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

zpracování těžkých frakcí na motorová paliva (mazut i vakuový zbytek)

TVORBA UHLÍKATÝCH PRODUKTŮ PŘI I PYROLÝZE UHLOVODÍKŮ

Přírodní zdroje uhlovodíků

EVROPSKÝ PARLAMENT C6-0267/2006. Společný postoj. Dokument ze zasedání 2003/0256(COD) 06/09/2006

ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s.

CÍL. 20 % motorových paliv nahradit alternativními palivy

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Amoniak průmyslová výroba syntetického amoniaku

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ ZAJISTILA VÝROBU BEZSIRNÝCH MOTOROVÝCH PALIV PROGRAM ČISTÁ PALIVA ( )

edí Gustav ŠEBOR Ústav technologie ropy a petrochemie technologická v Praze

Přírodní zdroje uhlovodíků. a jejich zpracování

Požární pojmy ve stavebním zákoně

technických prohlídkách Nová technická řešení a jiná opatření ke snížení výfukových emisí:

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 5. přednáška

Výzkumný potenciál v oblasti uhlíkových technologií v Ústeckém kraji. Doc. Ing. J. Lederer, CSc. PF UK, Ústí n. L.,

Pyrolýzní technologie pro možnosti energetického a materiálového využití odpadů

Nízkoteplotní katalytická depolymerizace

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Zpracování ropy - Pracovní list

VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Rafinérie Kralupy od hydroskimmingu k. Ing. Ivan Souček. generáln. (s podporou Hugo Kittela a Pavla Ballka)

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA. SVA skupiny Energie a alternativní zdroje

PR MYSLOVÁ PYROLÝZA A KOPYROLÝZA NENASYCENÝCH UHLOVODÍK

VÝROBA A VYUŽITÍ AROMÁTŮ

Základní škola a mateřská škola Hutisko Solanec. žák uvede základní druhy uhlovodíků, jejich použití a zdroje. Chemie - 9. ročník

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Chemické procesy v ochraně životního prostředí

Bio LPG. Technologie a tržní potenciál Ing. Jakub Rosák 17/05/2019

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

UJEP PRŮMYSLOVÁ CHEMIE ÚVOD DO STUDIA. Doc. ing. Jaromír LEDERER, CSc.

Česká Technologická káplatforma pro užití žitíbiosložek v dopravě a chemickém průmyslu

Učební osnovy pracovní

ZDROJE UHLOVODÍKŮ. a) Ropa je hnědočerná s hustotou než voda. b) Je to směs, především. Ropa však obsahuje také sloučeniny dusíku, kyslíku a síry.

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 6. přednáška

Zplyňování a zkapalňování uhlí Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc.

Učivo OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČNÍKU. REDOXNÍ REAKCE - oxidace a redukce - výroba železa a oceli - koroze - galvanický článek - elektrolýza

Technické plyny. kapalný vzduch kyslík dusík vzácné plyny vodík (syntézní plyny)

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 7. přednáška

Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování

Jaromír Literák. Zelená chemie Obnovitelné a neobnovitelné zdroje surovin

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

BIOPALIVA II. GENERACE ČZU/FAPPZ

Jaromír Literák. Zelená chemie Obnovitelné a neobnovitelné zdroje surovin

(Text s významem pro EHP) (2012/C 387/06)

Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech

Alternativní paliva. Připravenost ití biokomponent pro výrobu motorových paliv - biopaliv. Konference - Praha

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H

Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v energetické bilanci ČR výroba a dodávky v letech

Distribuce síry v současných rafinériích ropy z pohledu lineárního modelu

Herní otázky a jejich řešení:

MOŽNOSTI VÝROBY PRODUKT S VYSOKOU P IDANOU HODNOTOU

Transformace rostlinných olej na alternativní suroviny pro ethylenovou jednotku

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

MOL ČESKÁ REPUBLIKA DYNAMIKA TRHU POHONNÝCH HMOT ČR JOSEF SLÁDEK

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

EMISE Z AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY

Nerozvětvené (atomy C jsou spojeny maximálně s dvěma dalšími C) Rozvětvené (atomy C jsou spojeny s více než dvěma dalšími C)

ALTERNATIVNÍ SUROVINY PRO CHEMICKÝ PR MYSL

CHEMICKÉ TECHNOLOGIE PRO PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ N VÝROBA MTBE

Globální problémy lidstva

Z CHEMICKÝCH PROCESŮ. Ing. Tomáš Herink, Ph.D. Doc. Ing. Zdeněk Bělohlav, CSc. (Chemopetrol, a.s. Litvínov) (VŠCHT Praha)

Zplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Česká Technologická Platforma pro užití Biosložek

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

Investice ve společnostech UNIPETROL RPA a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ Investice od budoucnosti Akcionářský den, Litvínov 25. dubna 2008 Francois Vleugels,

OSVĚDČENÁ VÝROBA PYROLÝZNÍHO OLEJE A JEHO PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NEJEN V ENERGETICE. Kateřina Sobolíková

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc.

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

UHLOVODÍKY ALKANY (...)

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

SEZNAM VYBRANÉHO ZBOŽÍ A DOPLŇKOVÝCH STATISTICKÝCH ZNAKŮ

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 3. přednáška

Ch - Uhlovodíky VARIACE

M Ý T Y A F A K T A. O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva)

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

Transkript:

UHLOVODÍKOVÉ TECHNOLOGIE PERSPEKTIVY A VÝZVY Doc. Ing. Jaromír Lederer, CSc. VUANCH/UniCRE

O ČEM BUDEME DISKUTOVAT? CO POTŘEBUJEME DNES? KRYTÍ NAŠICH POTŘEB - DOSTATEK ROPY ZÁKLADNÍ CHEMIKÁLIE A PALIVA Z JINÝCH FOSILNÍCH ZDROJŮ ZÁKLADNÍ CHEMIKÁLIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ BLÍZKÉ A VZDÁLENÉ PERSPEKTIVY

CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR 80 % RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY ZÁKLADNÍ ORGANICKÁ TECHNOLOGIE A PETROCHEMIE CHEMIE OLEFINŮ A AROMÁTŮ ZÁKLADNÍ(?) POLYMERY DNES I DO BUDOUCNOSTI (30 LET)

SUROVINY A VÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU CO CHCEME? C O M Á M E? VÝROBKY PRO SPOTŘEBU cca 30 000 POLOPRODUKTY cca 300 (INTERMEDIÁTY) ZÁKLADNÍ CHEMIKÁLIE ETHYLEN, PROPYLEN, BENZEN, AMONIAK, METHANOL, KYSELINA SÍROVÁ, CHLOR PALIVA LPG, BENZIN, DIESEL, LET. PALIVA, TOPNÉ OLEJE SUROVINY ROPA, ZEMNÍ PLYN, UHLÍ, BIOMASA, BITUMEN, KEROGENNÍ HORNINY, RUDY, VZDUCH, VODA, SŮL, SÍRA

PROGNÓZA DO ROKU 2050 CO BUDEME POTŘEBOVAT? Z JAKÝCH ZÁKLADNÍCH CHEMIKÁLIÍ BUDEME VYCHÁZET? JAKÉ BUDEME MÍT K VÝROBĚ ZÁKLADNÍCH CHEMIKÁLIÍ SUROVINY?

VÝROBKY PRO SPOTŘEBU cca 30 000 POLOPRODUKTY cca 300 (INTERMEDIÁTY)..JINÝ SORTIMENT KONEČNÝCH VÝROBKŮ (sklo, papír, len + bavlna, bioprocesy, biopolymery) ZÁKLADNÍ CHEMIKÁLIE ETHYLEN, PROPYLEN, BENZEN, AMONIAK, METHANOL, KYSELINA SÍROVÁ, CHLOR PALIVA LPG, BENZIN, DIESEL, LET.PALIVA, TOPNÉ OLEJE SUROVINY ZEMNÍ PLYN, UHLÍ, BIOMASA, RUDY, VZDUCH, VODA, SŮL, SÍRA BUDE PLATIT I DO BUDOUCNA ALTERNATIVNÍ PALIVA ROPA?

SOUČASNÁ A VÝHLEDOVÁ SPOTŘEBA BIOPOLYMERŮ V EU Vzhledem k tomu, že ve světě je zpracováváno cca 540 miliard litrů kravského mléka znamená to, že bylo vyprodukováno180 miliard litrů syrovátky. V České republice je zpracováváno asi 2,5 miliardy litrů, takže velmi přibližně je produkováno 900 milionů litrů syrovátky jako vedlejšího produktu. škrobové biopolymery, polylaktáty / svět: 140 mil.t/rok plastů

VÝZNAM ROPY POHONNÉ HMOTY (BENZIN, DIESEL) ROVNOVÁHA ENERGIE PETROCHEMIE + PLASTY OLFINY, BENZEN

SVĚTOVÁ SPOTŘEBA ENERGIÍ

ZÁSOBY ROPY Oblast Mld tun Podíl (%) Severní 8,5 6,1 Amerika Evropa 2,5 1,9 Rusko + 9 6,4 Střední východ 93 66 Afrika 10 7,1 Asie + Pacifik 6 4,2 140 miliard tun.roční těžba cca 3,6 mld tun 40 let

PROKÁZANÉ ZÁSOBY FOSILNÍCH SUROVIN (roky těžby) ROKY 400 350 300 250 200 150 100 50 0 ROPA ZEMNÍ PLYN UHLÍ BITUMEN/ KEROGEN

GLOBÁLNÍ ENERGETICKÝ POTENCIÁL BIOMASY BIOMASA PŘEVÁŽNĚ SACHARIDY A ROSTLINNÉ OLEJE 5 roční produkce 100 biliónů tun 1 Celková spotřeba energie a ropných produktů Potencionální energie z ročního přírůstku biomasy bioamasy

HLEDEJME NOVOU UNIVERZÁLNÍ SUROVINU POHONNÉ HMOTY (BENZIN, DIESEL) ROVNOVÁHA ENERGIE PETROCHEMIE + PLASTY OLEFINY, BENZEN

SYNTETICKÁ ROPA POHONNÉ HMOTY (BENZIN, DIESEL) ROVNOVÁHA ENERGIE PETROCHEMIE + PLASTY

METHAN (ZEMNÍ PLYN) POHONNÉ HMOTY (BENZIN, DIESEL) ROVNOVÁHA ENERGIE CH 4 PETROCHEMIE + PLASTY CH2 = CH2

METHAN (ZEMNÍ PLYN)= VELKÉ PŘÁNÍ ALE MALÁ NADĚJE POHONNÉ HMOTY (BENZIN, DIESEL) ROVNOVÁHA ENERGIE PETROCHEMIE + PLASTY OCM : CH 4 CH2 = CH2

UHLÍ POHONNÉ HMOTY (BENZIN, DIESEL) ROVNOVÁHA ENERGIE PETROCHEMIE + PLASTY OLEFINY, BENZEN UHLÍ CH2 = CH2

SYNTÉZNÍ PLYN = CO + H 2 POHONNÉ HMOTY (BENZIN, DIESEL) ROVNOVÁHA ENERGIE PETROCHEMIE + PLASTY OLEFINY, BENZEN

OD SYNPLYNU K PALIVŮM A CHEMIKÁLIÍM GTL BTL XTL MTO gas to liquid biomass to liquid vše na kapalné uhlovodíky methanol to olefins

PŘÍMÁ VÝROBA SYNTETICKÉ ROPY Z JINÝCH FOSILNÍCH SUROVIN

Těžitelné světové zásoby a těžba fosilních surovin Pánev Celková těžba do r. 2010 /mld.tun/ Disponibilní zásoby k 1.1.2011 /mil. tun/ Těžba v roce 2010 /mil. tun/ SP 1,119 127 8,420 SHP 4,049 766 35,479 Celkem 5,168 893 43,899

Oil sands are naturally occurring mixtures of sand or clay, water and a thick, heavy substance called bitumen. Two ways to recover bitumen mining vs. in situ For oil sands near the surface, it can be mined and moved by trucks to a cleaning facility where the sand is mixed with hot water to separate the bitumen. For oil sands further beneath the surface, extraction is done through various in situ processes. These processes use steam, solvents or thermal energy to make the bitumen flow to a point that it can be pumped by a well to the surface.

Extrakce bitumenu horkou vodou

SYNTETICKÁ ROPA Z UHLÍ EXTRAKCE.. WAX PYROLÝZA (KARBONIZACE) Produkce dehtu Hydrogenace dehtu Zpracování syntetické ropy..aromatická PŘÍMÉ ZKAPALŇOVÁNÍ Hydrokrakování uhelné hmoty Koprocesing ropných zbytků a uhlí Zpracování syntetické ropy NEPŘÍMÉ ZKAPALŇOVÁNÍ Zplyňování na syntézní plyn Fischer-Tropschova syntéza na syntetickou ropu

Přímé zkapalňování uhlí oxidy železa, Co-Mo mísení uhlí +nosná kapalina +vodík +katalyzátor předehřev + vstup do několika reaktorů P= 30 MPa, T= 500 C syntetická ropa dělení produktů termická depolymerace (endotermní) katalytická hydrogenace (vysoce exotermní)

DEZA, a.s - Valašské Meziříčí DEZA je jediným tuzemským zpracovatelem dehtů na výrobky dehtochemického průmyslu Základním výrobním zařízením je destilační komplex s kapacitou cca 420 000 tun surového dehtu Základním výrobkem je benzen kapacita 170 000 t/rok Společnost pokládá za klíčové výroby následujících produktů: benzen, toluen, xyleny, antrachinon, antracen, naftalen, ftalanhydrid, ftalátová změkčovadla, impregnační oleje, inden-kumaronové pryskyřice, pyridinové a chinolinové deriváty, suroviny pro saze a zejména černouhelnou smolu v různých kvalitách

Nízkoteplotní karbonizace uhlí Výkon karbonizační pece: 260-280 t/d Počet karb. Pecí: 50 Teploty: 550 C až 750 C Výtěžky dehtů (kg/tunu uhlí): Těžký dehet: 20 Lehký dehet: 35 Střední olej: 35 Karbonizační benzin: 7 cca 100 kg na 1 tunu uhlí

Zplyňování uhlí C H 0,8 O 0,1 O 2, H 2 O CO + H 2 + (CO 2 )

Reaktor Shell/Texaco Siemens Uhelná suspenze 80 bar

Integrated gasification combined cycle kombinace zplyňování a spalování výroba elektrické energie

Zachycení a uložení CO 2 technologie CCS Carbon capture and storage (CCS) is a process that captures carbon dioxide (CO2) emissions and stores them in geological formations deep inside the earth.

CHEMIE SYNTÉZNÍHO PLYNU

Preferovaná technologie - chemismus

Autotermní technologie maximální efektivita výroby synplynu CH 4 + O 2 = CO + 2H 2 [EXO] CH 4 + 2O 2 = CO 2 + 2H 2 O [EXO] CH 4 + H 2 O = CO + 3H 2 [ENDO] CH 4 + CO 2 = 2CO + 2H 2 [ENDO]

CHEMIE SYNTÉZNÍHO PLYNU

GTP.XTP

FISCHER-TROPSCH SYNTÉZA n CO + (2n+1) H 2 n CO + 2n H 2 n CO + 2n H 2 C n H 2n+2 + H 2 O C n H 2n + H 2 O H(-CH 2 -) n OH + (n-1)h 2 O Fe, Co - katalyzátory

KATALYZÁTORY REAKTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ REAKČNÍ PODMÍNKY PRODUKTY

FTS - produkty

NOVÉ NOSIČE HYBRIDNÍ SYSTÉMY

FTS vliv katalyzátoru a podmínek Pyrolýza na olefiny

Jednotky GTL

Relativní ekonomika GTL surovina pro GTL investiční náklady Methan (ZP) 1 Uhlí 2 Biomasa 3

METHANOL NA CHEMIKÁLIE

SYNTÉZA METHANOLU CO + 2H 2 CH 3 OH + TEPLO

Synplyn + methanol = vítězný tým

Pokroky ve výrobě methanolu

MTP metanol na propylen/ethylen

Rafinerie na bázi methanolu ETHYLEN, PROPYLEN

RAFINÉRSKO PETROCHEMICKÝ KOMPLEX - PŘÍLEŽITOSTI

PILÍŘE MODERNÍ PETROCHEMIE OLEFINY ETHYLEN, PROPYLEN BUTADIEN AROMÁTY BENZEN TOLUEN XYLEN - PARAXYLEN VODÍK + SYNTÉZNÍ PLYN OSTATNÍ PETROCHEMIKÁLIE AMONIAK, METHANOL, GTL

TRENDY A VÝZVY - PETROCHEMIE Optimalizace rozhraní mezi rafinérií a petrochemickým komplexem Rozvoj chemie syntézního plynu inovace ve výrobě vodíku Nové postupy ve výrobě lehkých olefinů (ethylenu, propylenu) Nové postupy v transformaci a využití aromátů Nové a obnovitelné suroviny pro výrobu chemikálií

Optimalizace rozhraní mezi petrochemií a rafinérií Zlepšení ziskovosti/zvýšení výtěžků cenných produktů Primární benzin na chemikálie (namísto autobenzinu) Využití organického recyklu (C5, C9, HPO) Zvýšení výroby propylenu v FCC VÝROBNÍ NÁKLADY NA 1 T ETHYLENU USD/t 700 600 500 400 300 200 100 0 Saudi Arabia Asia Europe North America

Chemie syntézního plynu Syntézní plyn z diverzifikovaných zdrojů Technologie MegaMethanol Fischer-Tropschova syntéza nové poznatky a jejich aplikace

Inovace ve výrobě a využití vodíku Nové postupy v tradičních postupech a vývoj nových technologií Vodík z obnovitelných zdrojů Palivové články.z laboratoří do praxe Separace vodíku pomocí membrán Kombinovaná výroba vodíku, energie a paliv

Zlepšení výroby a využití olefinů Inovace procesu pyrolýzy uhlovodíků diverzifikace zdrojů, upgrading vedlejších produktů Procesy transformace syntézního plynu na olefiny - MTO, MTP Oxidativní dehydrogenace ethanu a propanu Metathese Role ethanolu (kvasného)

Chemie C4-frakce Nové technologie alkylace pevné lože Skeletální izomerizace Selektivní hydrogenace Zhodnocení Rafinátu II Látky C 4 -frakce C 4 -rafinat 1 C 4 -rafinat 2 C 3 0.5 0.98 1,7 n-butan 2,0 3,9 6,9 isobutan 1,0 2,0 3,4 isobuten 22,0 43.14 0,0 1-buten 14,0 27.45 48,3 2-buten 11,0 21.57 37,9 1,3-butadien 49,0 0,0 0,0 C 5 0.5 0.98 1,7 Suma 100 100 100

Role aromátů Flexibilní zpracování reformátu Komplexní zpracování pyrolýzního benzinu (styren, inden..) Maximalizace produkce p-xylenu Oxidace a amoxidace aromátů ARINO

PILÍŘE MODERNÍHO RAFINÉRSKÉHO ZPRACOVÁNÍ ROPY ČISTÁ PALIVA EMISE DIESELIZACE BIOPALIVA BOTTOM OF THE BARREL

Trendy ve spotřebě paliv v ČR

Klíčové rafinérské procesy ISOMERIZACE / ALKYLACE/ REFORMING FCC HYDROTREATMENT HYDROKRAKOVÁNÍ BOTTOM OF THE BARREL / ZPRACOVÁNÍ TĚŽKÝCH OLEJŮ

ISOMERIZACE / ALKYLACE / REFORMING H 3 C CH 3 31 74 76 94 105 H 3 C CH 3 H 3 C H 3 C CH 3 CH 3 H3C CH 3 H 3 C CH 3 C H 3 H 3 C CH 3 CH3 katalyzátory na bázi Pt / W / ZrO 2

HYDROTREATMENT / HYDROKRAKOVÁNÍ Primární frakce HDS, obsah síry (< 10 ppm) Zpracování sekundárních frakcí (AGO z VBU, LCO z FCC, C9 z SC) Nové požadavky na katalyzátory: Velké molekuly asfalteny, kovové sloučeniny Hlubší desulfurace, denitrogenace, dearomatizace Isomerizace

FCC FCC Conversion ~ 78-87% (100%-LCO-Slurry) Dry gas ~ 3,6-4,5 % wag C3 ~1,5-2,0 % C4 olefins ~7,5-10,5% C4 parafins ~4,6-5,8% HCO ~ 4-7% Oxidy kovů vzácných zemin (REO)?

ZPRACOVÁNÍ ROPNÝCH ZBYTKŮ Carbon rejection or hydrogen injection? POX VODÍK vs. ZBYTEK + VODÍK MOTOROVÁ PALIVA LC fining H oil ENI nová výrobní jednotka (Beluzzi, DGMK) spojení technologických předností minimalizace úzkých míst

Možnosti využití biomasy Sugars Hemicellulose, Cellulose, Starch BIOMASS Lignin, Terpenes Products Glycerol CHEMISTRY Triglycerides Bio-oil Syngas (CO+H 2 ) Catalytic deoxygenation Fischer-Tropsch synthesis REFINERY-PETROCHEMICAL COMPLEX Epichlorhydrin Propylenglykoly Gasoline Diesel Chemicals Energie z OZE celkem podle AVOZE IV.2008 280 260 Solární 240 POWER 220 200 180 Větrná 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 [ PJ/rok ] Biomasa vč. bioplynu a kap biopaliv Geotermální Vodní

ZÁVĚRY QUIDQUID AGIS, PRUDENTER AGAS ET RESPICE FINEM cokoli děláš, dělej rozvážně a ber v úvahu konec