Managementový plán populace sysla obecného (Spermophilus citellus) v Českém středohoří v rámci projektu LIFE+ Pavel Bína, AOPK ČR, 2011
OBSAH ROZŠÍŘENÍ 3 Celkové rozšíření 3 Rozšíření v ČR 4 Rozšíření v Českém středohoří 5 Raná 7 Hrádek 9 BIOLOGIE A EKOLOGIE 12 PŘÍČINY OHROŽENÍ 13 STŘETY ZÁJMŮ 16 MANAGEMENT 18 Současný management 18 Raná 18 Hrádek 18 Návrh managementu 19 Zásady managementu 19 Cíle managementu v Českém středohoří a plán akcí 20 Lokality současného výskytu sysla 21 Raná 21 Hrádek 22 Lokality potenciálního výskytu sysla 22 Písečný vrch a tzv. severní cesta 22 Oblík a tzv. východní cesta 23 MONITORING REALIZACE MANAGEMENTOVÝCH OPATŘENÍ 25 LITERATURA 26
ROZŠÍŘENÍ Celkové rozšíření Sysel obecný je v současné době rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě. Území přirozeného výskytu je rozděleno karpatským pohořím na dva bloky, severozápadní (zahrnuje Českou republiku, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, severní Srbsko a západní Rumunsko) a jihovýchodní (zahrnuje jižní Srbsko, Makedonii, Řecko, Bulharsko, jižní Rumunsko, Turecko, Moldávii a Ukrajinu, viz obr. 1). V Chorvatsku, Německu a Polsku vyhynul v druhé polovině minulého století, v Polsku jsou nyní realizovány záchranné odchovy a repatriace na historická místa výskytu (Coroiu et al. 2008, Uhlíková et al. 2009). Obr. 1. Současné celkové rozšíření sysla obecného. Jemným šikmým šrafováním je vyznačeno území, kde se druh přirozeně vyskytuje. V Polsku je vyznačeno území (vodorovné hrubší šrafování), kde jsou realizovány repatriace. Převzato a upraveno z: http://www.iucnredlist.org.
Rozšíření v ČR Na naše území se sysel obecný šířil pozvolna a tento proces souvisel s postupným masivnějším odlesňováním, které započalo před cca 3000 lety na Moravě a před cca 1000 v Čechách (Matějů et al. 2010). Předpokládá se, že se na naše území rozšířil v ze stepí JV Evropy a Malé Asie v souvislosti s přetvářením krajiny v krajinu zemědělskou a vytvářením kulturní stepi. Útržkovité informace o výskytu druhu jsou přítomny až do poloviny 20. století, kdy je poprvé zpracován dokument o celkovém výskytu druhu na našem území (Grulich 1960). Dle této studie se sysel vyskytoval na značné části našeho území (obr. 2 zachycuje období kulminace početnosti sysla v letech 1947-1952). Dle aktuálního monitoringu z roku z roku 2011 se sysel obecný na území České republiky vyskytuje pouze na 33 lokalitách (Matějů et Schnitzerová 2011). Lokality jsou o něco více početněji zastoupeny na Moravě (18 lokalit) než v Čechách (15 lokalit, viz obr. 2). Odhadovaná celková početnost sysla v ČR se dle monitoringu z let po přijetí záchranného programu (tedy po 2008) pohybuje průměrně mezi cca 3600-3900 jedinci (obr. 3). Vyšší početnost z posledních let je dána zejména zvýšenou prozkoumaností území ČR v období po přijetí záchranného programu v roce 2008. Obr. 2. Historické a současné rozšíření sysla obecného v ČR. Převzato a upraveno dle Matějů et al. (2010).
Obr. 3. Odhadované celkové početnosti sysla obecného v ČR z pravidelného celorepublikového monitoringu. Nízké početnosti v prvních několika letech jsou dány zejména menší prozkoumaností ČR (menší počet známých lokalit). V roce 2002 nebyl monitoring prováděn. Zdroj: Matějů et Schnitzerová (2011). Rozšíření v Českém středohoří Rozšíření sysla obecného v oblasti Českého středohoří kopíruje do značné míry výše uvedený historický vývoj celého území ČR. Vzhledem ke stepnímu charakteru oblasti byl výskyt sysla situován do většího množství lokalit a v době kulminace početnosti v polovině minulého století pokrýval značnou část území, konkrétních údajů o lokalitách se ale mnoho nedochovalo (Nová 2008). Zjištěné historické výskyty sysla pochází z 60. 90. let minulého století, kdy je dochováno nejvíce konkrétních údajů. Není-li uvedeno jinak, je následující přehled lokalit převzat a doplněn dle údajů, jak je uvádí Matějů et al. (2010) a Nová (2008), číselné označení lokalit odpovídá označení na v Příloze 1: 1) Třtěno, vrch Syslík 1980 - výskyt syslů (H. Tichý nepubl., soukr. archiv) 1995 - zbytky starých nor na jižním svahu (B. Franěk in verb.) 2) NPP Bílé stráně 1973 - pastvina cca 50 m od S okraje NPP, obývané nory (Vlček 1973) 3) PR Milá 1965 - výskyt syslů na ladech pod PR (Bárta 1965) 4) PP Košťálov 1975 - pastviny na J svahu vrchu, běžný druh (Vlček 1975) 5) PP Radobýl 1973 - obývané nory na pastvině při severním úpatí (Vlček 1973) 6) PP Tobiášův vrch 1970 - sysel zde i na okolních pastvinách nehojný (Vlček 1970) 7. 4. 1989 - obydlené nory (H. Tichý nepubl.)
7) NPR Lovoš 1976 - výskyt v lesostepi i mimo na loukách (Vlček 1976) 10. 5. 1996 - nory, odchyt Onthophagus vitulus a Philonthus spermophili (P. Moravec in verb.) 1. 5. 1997 - na louce u poslední zahrady nory, zasypány králičím hnojem (B. Franěk in verb.) 8) Zbožná 1979-300 m S od obce (Kosnar 1979) 9) Házmburk 1968 1970 - výskyt, pastvina na V a SV svahu, sady na V a JV svahu, doklad O. vitulus (D. Král in verb.) 10) Milá - Odolický vrch 1978 - výskyt na JV svazích mezi Milou a Odolickým Vrchem ("bílé stráně"), doklad O. vitulus (D. Král in verb.) 11) Viselec - Rohatec 1968 1970 - výskyt, doklad O. vitulus (D. Král in verb.) 12) Písečný vrch 1970 - výskyt syslů (Bárta 1992) 21. 7. 1992 - neoficiální vypuštění 4 syslů odchycených na lokalitě Benedikt u Vtelna (B. Franěk in verb., Tichý 2003). Dle seznamu druhů vyskytujících se na Písečném vrchu, který pochází z 90. let, zde bylo vypuštěno Z. Bártou celkem 15 jedinců v letech 1992 93. V tomto období se na lokalitě sysli přirozeně nevyskytovali, nebyl zde zajištěn management, jedinci zde byli pouze vypuštěni, v dalších letech již nebyli zjištěni. 13) Podsedice u Třebenic 1980 - výskyt v 80. letech, zahrada za tratí u fotbalového hřiště (Novák, Permská podle B. Franěk in verb.) 14) Veltěže u Loun 26. 4. 1973 - na náspu trati 16 nor (H. Tichý nepubl.) 7. 5. 1973-21 nor (H. Tichý nepubl.) 5. 7. 1973 - kolonie se rozšířila do vojtěškového pole (H. Tichý nepubl.) 1974 1976 - výskyt i v těchto letech (H. Tichý nepubl.) 15) Blšanský Chlum u Břvan 8. 9. 1976-1 ex. (H. Tichý nepubl.) 18. 4. 1977-1 ex. (H. Tichý nepubl.) 1978-1 ex. u náspu (H. Tichý nepubl.) 16) Hrádek - viz níže 17) Oblík 80. léta - výskyt na severozápadních svazích kopce (H. Tichý nepubl.) 18) Raná - viz níže 19) Chotiměř u Velemína 1979 - výskyt severovýchodně od vesnice na silně využívané pastvině (Kosnar 1979)
V současné době se sysel vyskytuje v Českém středohoří na dvou lokalitách: vrch Raná a letiště Hrádek. Lokality jsou velmi blízko od sebe (do 1 km, viz obr. 4). Obě lokality se nachází v jihovýchodní části CHKO České středohoří a jsou součástí EVL Raná - Hrádek, na vrchu Raná se na části území nachází NPR Raná. Předmětem ochrany EVL Raná - Hrádek jsou kontinentální opadavé křoviny, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, středoevropské silikátové sutě, lokalita sysla obecného, sarančete, má rozlohu 168,942 ha (kód lokality CZ0424033). Předmětem ochrany NPR Raná je ochrana květeny, její rozloha je 9,3 ha. Na lokalitě Raná pokrývá EVL celoplošně výskyt sysla, na lokalitě Hrádek jen částečně (obr. 4). Obr. 4. Vymezení EVL Raná - Hrádek (žlutá barva), NPR Raná (tmavě zelená barva) a výskyt sysla v roce 2011 (tmavě červená barva) na lokalitách Raná (dvě menší plochy vpravo) a Hrádek (větší souvislá plocha vlevo). Raná Lokalita Raná je přírodní lokalitou sysla obecného. Jako stanoviště typu skalních stepí a lučních kavylových stepí je domovem dalších evropsky prioritních druhů rostlin a živočichů. Z rostlin je to např. 5 druhů kavylů Stipa sp., mezi nimi endemická forma kavylu sličného S. pulcherrima f. nudicostata, dále tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus), k. rakouský (A. austriacus), k. dánský (A. danicus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum), violka obojetná (Viola ambigua) a pupava bezlodyžná jednoduchá (Carlina acaulis subsp. simplex), z živočichů je to např. modrásek ligrusový Polyommatus damon, modrásek vikvicový Polyommatus coridon, okáč skalní Chazara briseis, přástevník kostivalový Euplagia quadripunctaria, majky Meloe sp., chrobák
vrubounovitý Sisyphus schaefferi, nosatec Melanobaris morio, endemický střevlík Harpalus cisteloides hurka, výkalník pečlivý Copris lunaris, saranče Stenobothrus eurasius, dudek chocholatý Upupa epops, bělořit šedý Oenanthe oenanthe, linduška úhorní Anthus campestris, křepelka polní Coturnix coturnix. Foto lokality viz obr. 6 7. Obr. 5 6. Lokalita Raná. Vlevo pohled od západu z letiště Hrádek, vpravo pohled od jihovýchodu z druhé strany z vrchu Oblík. Foto Jitka Uhlíková (obr. 5) a Pavel Bína (obr. 6). Údaje o výskytu a pozorování sysla vychází z údajů, jak je uvádí Anděra et Červený (2004), Cepáková et Hulová (2002), Matějů et al. (2008, 2010), Matějů et Nová (2008, 2009), Matějů et Schnitzerová (2010, 2011), Nová (2008), Tichý (2003), Vlček (1972, 1977): 27. 6. 1963 (P. Rödl) - odchycen 1 jedinec, sbírka Regionálního muzea Teplice 18. 7. 1963 (V. Hanák) - odchyceno 9 jedinců, sbírka PřF UK 1971 1981 (H. Tichý) - silná populace 80. léta (H. Tichý) - odhadovaný počet 30 jedinců 27. 7. 1998 (H. Tichý) - odhadovaný počet 100 jedinců 10. 8. 2000 (Š. Hulová) - cca 70 vchodů do nor 21. 8. 2001 (E. Cepáková, O. Volf) - odhadovaná početnost 40 jedinců 19. 5. 2002 (H. Tichý) - redukce kolonie, pozorovány pouze nory, vysoká tráva 29. 4. 2003 (E. Cepáková, J. Matějů) - odhadovaná početnost 15 jedinců 15. 8. 2004 (J. Matějů) - Z svah cca 15 vchodů do nor, V svah na sekané části poz. 2 jedinci 7. 7. 2005 (J. Matějů, P. Nová, J. Šašek, P. Moravec) - na svahu u restaurace pozorováno 16 jedinců, kolonie (nory) po celé J, JV straně a čás Z strany svahu 11. 4. 2006 (J. Matějů, P. Nová, T. Adamová) - na svahu u restaurace pozorováno 7 jedinců, na J svahu nalezeny dvě lebky - sbírka J. Matějů, na Z svahu pozorováno 15 jedinců 11. 7. 2006 (J. Matějů, P. Nová, T. Adamová) - pozorováno 32 jedinců 30. 3. 2007 (J. Matějů, P. Nová, J. Uhlíková) - pozorováno 46 jedinců 7. 5. 2007 (J. Matějů) - pozorovány desítky jedinců, zmapována plocha kolonie 13. 7. 2007 (B. Franěk, D. Král, J. Matějů, P. Nová, J. Uhlíková, V. Vohralík) poz. 7 jedinců 4. 4. 2008 - pozorováni 2 jedinci 19. 7. 2008 (J. Matějů, P. Nová, J. Uhlíková, V. Vohralík) - vysoká tráva, plochy bývalého pole na J svahu zarostlé a neobsazené, mapa osídlení pouze orientační, pozorováno 14 jedinců 5. 10. 2008 (J. Matějů) - pozorován 1 jedinec 16. 7. 2009 (Kryštufek, J. Matějů, P. Nová, J. Uhlíková, V. Vohralík) - vysoká tráva, plochy bývalého pole na J svahu zarostlé, mapa osídlení pouze orientační, porozováno 27 jedinců 17. 7. 2010 (J. Matějů, P. Schnitzerová) - vysoká tráva, plochy bývalého pole na J svahu zarostlé, mapa osídlení pouze orientační, porozováno 23 jedinců na východním svahu
(plocha u restaurace a plochy podél cesty) a 12 jedinců na západním svahu (dopadová plocha nad letištěm Hrádek), celkem 35 jedinců 17. 7. 2011 (P. Bína, J. Matějů, T. Mináriková) - Z svah rušno, pozorováni 2 jedinci, J a V svah pěkně posekán, pozorováno 44 jedinců Početnosti syslů na této lokalitě kolísají, největší rozvoj zaznamenala kolonie v devadesátých letech minulého století a poté po znovuzavedení managementu po roce 2005 (obr. 8). Díky absenci pravidelnosti managementu početnost opět poněkud poklesla v posledních dvou letech (viz obr. 8, 12 19). Trvale se sysel vyskytuje na Z a V části svahu (viz obr. 12 19), především díky přítomnosti paraglidingových ploch v těchto místech. Obr. 7. Odhadované celkové početnosti sysla obecného na lokalitě Raná z pravidelného celorepublikového monitoringu. V roce 2002 nebyl monitoring prováděn. Zdroj: Matějů et Schnitzerová (2011). Hrádek Lokalita Hrádek se řadí k nejrozšířenějšímu typu stanoviště sysla obecného v ČR - travnatému letišti (v současné době tento typ stanoviště tvoří téměř 80 % všech lokalit v ČR). I přes nepřírodní charakter si tato lokalita uchovává jistá specifika Českého středohoří, především svůj velmi suchý ráz v důsledku obecně nízkého úhrnu srážek. V době vrcholné sezóny je přítomno množství suchomilných bylin. Foto lokality viz obr. 9 10. Obr. 8 9. Lokalita Hrádek. Vlevo pohled od jihu k budovách a hangárům letiště, vpravo pohled od západu z vrchu Raná (budovy aeroklubu v pravé horní polovině snímku). Foto Jitka Uhlíková
Údaje o výskytu a pozorování sysla vychází z prací, Cepáková et Hulová (2002), Matějů et al. (2005, 2007a, 2007b, 2008, 2010), Matějů et Nová (2008, 2009), Matějů et Schnitzerová (2010, 2011), Nová (2008): 1982 (B. Franěk, H. Tichý) - zaznamenán výskyt 10. 8. 2000 (Š. Hulová) - cca 200 vchodů do nor 21. 8. 2001 (E. Cepáková, O. Volf) - odhadovaná početnost 120 jedinců 29. 4. 2003 (E. Cepáková, J. Matějů) - pozorováni 2 jedinci 15. 8. 2004 (J. Matějů) - nalezeno 7 krmných stolečků 7. 7. 2005 (J. Matějů, P. Nová, J. Šašek, P. Moravec) - pozorováno 12 jedinců 11. 4. 2006 (J. Matějů, P. Nová, T. Adamová) - pozorováno 15 jedinců 11. 7. 2006 (J. Matějů, P. Nová, T. Adamová) - pozorováno 10 jedinců 30. 3. 2007 (J. Matějů, P. Nová, J. Uhlíková) - pozorováno 23 jedinců 13. 7. 2007 (B. Franěk, D. Král, J. Matějů, P. Nová, J. Uhlíková, V. Vohralík) - pozorováno 7 jedinců 4. 4. 2008 - pozorováno 7 jedinců, deštivo 19. 7. 2008 - (J. Matějů, P. Nová, J. Uhlíková, V. Vohralík) - pozorováno 78 jedinců 16. 7. 2009 (Kryštufek, J. Matějů, P. Nová, J. Uhlíková, V. Vohralík) - porozováno 66 jedinců 17. 7. 2010 (J. Matějů, P. Schnitzerová) výskyt po celé původní ploše dráhy, ale i v nově zatravněných okrajích, porozováno 154 jedinců 17. 7. 2011 (P. Bína, J. Matějů, T. Mináriková) - výskyt po celé původní ploše dráhy, ale i v nově zatravněných okrajích, velké horko, dusno, vyšší tráva, pozorováno 47 jedinců Početnosti syslů na této lokalitě mají stoupající tendenci, výrazné zlepšení je zaznamenáno zejména v posledních letech (obr. 11). Díky finanční podpoře z Norských fondů byl díky intenzivnějšímu managementu od roku 2010 nastartován pozitivní trend ve vývoji početnosti kolonie. Současně byla zvětšena i rozloha plochy výskytu sysla na letišti, neboť dříve zemědělsky obhospodařované plochy přiléhající k letišti byly zatravněny. Od roku 2010 lze pozorovat osídlení kolonie také na těchto nově zatravněných plochách (viz obr. 12 19). Obr. 10. Odhadované celkové početnosti sysla obecného na lokalitě Hrádek z pravidelného celorepublikového monitoringu. V roce 2002 nebyl monitoring prováděn. Zdroj: Matějů et Schnitzerová (2011).
Obr. 11 18. Zákres osídlení kolonie sysla na lokalitách Raná (červeně vpravo) a Hrádek (červeně vlevo) v letech 2004 2011. Zákresy jsou pořizovány od roku 2004 při pravidelném celorepublikovém monitoringu.
BIOLOGIE A EKOLOGIE Sysel obecný (S. citellus) je systematicky řazen do třídy savci (Mammalia), řádu hlodavci (Rodentia) a čeledi veverkovití (Sciuridae). Je stepním druhem a z toho také vyplývají jeho ekologické nároky. Limitujícím faktorem pro existenci populací je krátký travní porost, který umožňuje syslovi vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora. Sociální způsob života v koloniích je pro sysla specifický, podobně jako striktně denní aktivita. Jedinci v kolonii spolu komunikují pomocí vizuálního kontaktu, pachových značek a hlasových projevů. Vizuální kontakt je umožněn díky výše zmíněné denní aktivitě. Pachovými značkami (výměšky anální žlázy) si dospělí jedinci označují svá teritoria a domovské okrsky. S hlasovými projevy jsou spojeny především tzv. varovné hlasy. Ty mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedince. Sysel obývá systém nor, které se dělí na dva základní typy, nory dočasné (úkrytové) a trvalé (hnízdní). Dočasné nory slouží jako úkryt před nebezpečím, mají jeden východ, nemají odbočky a jsou hluboké max. 40 cm. Nory trvalé mají hnízdní komoru, která kromě hnízdění slouží jako přezimovací komora. Tyto nory vznikají rozšiřováním nor dočasných a mohou tvořit několikametrový systém, jsou hluboké až 1 m. Pro sysla charakteristické přezimování je tzv. hibernace, tedy pravý zimní spánek. Dochází k výraznému utlumení životních funkcí (pokles teploty, tepu, dechové frekvence). Sysel si nedělá na zimu zásoby, přežití mu umožňují nahromaděné tukové zásoby. Hlavní podíl v potravě sysla tvoří rostliny a jejich části. Vedlejší, avšak nezanedbatelnou, složkou jsou drobní živočichové, např. hmyz a žížaly. Délka zimního spánku je 180 240 dní. Probouzení probíhá na přelomu března a dubna (při teplotě půdy 6 8 C, ukládání k zimnímu spánku od července (nerodící samice), srpna (samice, které měly na jaře mláďata). Páření probíhá ve dnech následujících po probuzení a trvá přibližně měsíc. Délka březosti je 25 26 dní. Samice rodí průměrně 5 (rozmezí 1 11) mláďat. Mláďata se rodí lysá a slepá, pouze s krátkými sinusovými chlupy. Mladí syslové poprvé opouštějí noru ve stáří okolo 28 dnů a začínají přijímat rostlinnou potravu. Později si mladí jedinci vyhrabávají nové nory či obsazují opuštěné staré nory, většinou ve vzdálenosti 200 500 m od nory mateřské. Průměrná délka života sysla je pouze 1 2 roky, maximální délka 5 let.
PŘÍČINY OHROŽENÍ Zásadní vliv na snižování početnosti sysla měla změna způsobu zemědělského hospodaření od 50. let 20. století. Postupný úbytek populací druhu je tedy historický a souvisel s rozdílným využíváním krajiny: zhrubnutím krajinné mozaiky (scelováním polí a rozoráváním mezí došlo k zániku podstatné části biotopů), zarůstáním (snížila se potřeba kosit a pást meze, příkopy, náspy apod., tedy pečovat o tzv. vedlejší pozemky) a tvorbou migračních bariér (silnice, dálnice, ale i např. velké lány polí), viz obr. 18 19. Se změnou, resp. zvětšením krajinné mozaiky souvisí zánik velkého množství vhodných ploch pro výskyt sysla a snížení až zastavení migrace jedinců mezi jednotlivými koloniemi. K tomuto přispívá značnou měrou také zarůstání dříve využívaných ploch. Je tak narušena možnost vytváření metapopulací, populace se namísto toho zmenšují a jsou nuceny využívat stále omezenější životní prostor nebo postupně zanikají. Nemalý vliv na ústup sysla z naší krajiny měla také velkoplošná likvidace populací po nástupu tzv. plánovaného národního hospodářství po roce 1948. Sysel byl označen za polního škůdce a huben různými dostupnými prostředky (otrávené návnady, plynování, chytání do ok a pastí, vylévání z nor, střílení, ), za usmrceného sysla byly vypláceny odměny. Populace byly také zasaženy pozdějším výrazným nástupem používání chemických prostředků. S historickými faktory souvisí současné příčiny ohrožení, resp. jsou jejími důsledky. Těmi obecnými jsou značná izolovanost populací v důsledku roztroušenosti a nepropojenosti lokalit, malá početnost populací v důsledku malého životního prostoru a již zmiňované izolovanosti a absence odpovídajícího managementu, která velmi často souvisí s nevyužíváním ploch a tedy jejich postupným zarůstáním. Populace jsou pak mnohem více náchylné k lokálním jevům jako jsou výkyvy počasí (silné deště, prudké jarní tání) a predace (specifickou a velmi účinnou hrozbou jsou např. kočky). Uvedené faktory potvrzují jak početnosti kolonií, tak typy stanovišť, na kterých se druh v současné době v ČR vyskytuje. V roce 2011 bylo v ČR potvrzeno 33 lokalit výskytu sysla obecného s celkovým odhadem početnosti 3800 3900 jedinců, přičemž lokalit s početností 100 a více jedinců je cca pouhá třetina (viz tab. 1). Naprostá většina existence současných lokalit je podmíněna lidskou činností (celkem 26 lokalit), ať už jsou to letiště (16 lokalit), zahrady a vinice (5 lokalit), kempy a tábořiště (2 lokality) či ostatní (3 lokality - golfové hřiště, vodárna, areál veřejného domu). Přírodních lokalit je pouhá pětina (celkem 7 lokalit) a zahrnují louky a pastviny (5 lokalit) a stepi (2 lokality, viz obr. 20 21). Díky tradici sportovního létání na našem území historicky existuje velké množství lokálních travnatých letišť, která jsou provozována dobrovolnými spolky, sdruženými v různých aeroklubech. Polovina existujících lokalit sysla je situována právě tam, a to díky historicky přítomnému pravidelnému managementu kosení vzletových a přistávacích drah. Na tomto typu stanoviště se v současné době také nacházejí naše nejperspektivnější kolonie (na 10 lokalitách ze 13, kde je dle aktuálního monitoringu odhadovaná početnost 100 a více jedinců, viz tab. 1).
Výše zmíněné příčiny ohrožení a vývoj stavu populací sysla u nás platí také pro oblast Českého středohoří a dvě recentní lokality Raná a Hrádek. Specifikum této oblasti, potažmo lokalit, spočívá v jejich umístění v jedinečném prostředí stepní krajiny, kde se dochovaly druhy na tuto krajinu vázané, včetně sysla obecného. Raná je navíc přírodní lokalitou s největší početností sysla v ČR (tab. 1). Obr. 19 20. Snímky vrchu Raná pořízené v roce 1938 (nahoře) a v roce 2010 (dole). Snímky dobře ilustrují rozdílnost ve využívání krajiny (nejen) v Českém středohoří s odstupem více než 70 let a dokládají změnu krajinné mozaiky, která měla zásadní vliv na pokles populací.
Tab. 1. Přehled lokalit sysla obecného v ČR s označením typu lokality a odhadovanou početností dle posledního celorepublikového monitoringu v roce 2011. Lokality jsou řazeny dle odhadované početnosti. Světle šedými řádky jsou vyznačeny dvě recentní lokality sysla v Českém středohoří. Zdroj: Matějů et Schnitzerová (2011). Odhadovaná Lokalita Typ lokality početnost 2011 Vyškov letiště 550 Kyjov - Milotice letiště 400 Letňany letiště 400 Medlánky letiště 400 Hrádek letiště 320 Bořitov letiště 200 Karlovy Vary - golf golfové hřiště 200 Bezděčín letiště 150 Raná přírodní 150 Jamolice letiště 130 Hrušovany u Brna zahrady a vinice 100 Kolín letiště 100 Roudnice nad Labem letiště 100 Trhovky/Bor/Loužek tábořiště 95 Mohelno přírodní 75 Miroslav letiště 70 Radouč přírodní 70 PR Nad řekami přírodní 50 Strakonice letiště 50 Velké Pavlovice zahrady a vinice 50 Břeclav - Ladná letiště 45 Čejč zahrady a vinice 40 Biskoupky přírodní 25 Loděnice přírodní 20 Velká Dobrá letiště 20 Albeř tábořiště 15 Chvalovice trávníky 10 Ivančice vodárna 10 Karlovy Vary - letiště letiště 10 Újezd u Brna zahrady a vinice 10 Černice přírodní 5 Hodkovice nad Mohelkou letiště 5 Křídlůvky zahrady a vinice 4
Obr. 21. Procentické vyjádření podílu jednotlivých typů lokalit sysla obecného v ČR z hlediska počtu lokalit (stav v roce 2011). Tzv. nepřírodní lokality tvoří celkem 79 % (letiště 49 %, zahrady a vinice 15 %, tábořiště 6 %, ostatní lokality 9 % - golfové hřiště, vodárna, areál veřejného domu, každá 3 %), tzv. přírodní lokality tvoří celkem 21 % (louky a pastviny 15 %, stepi 6 %). Obr. 22. Procentické vyjádření podílu jednotlivých typů lokalit sysla obecného v ČR z hlediska početnosti kolonií na lokalitách (stav v roce 2011). Tzv. nepřírodní lokality tvoří celkem 90 % (letiště 76 %, zahrady a vinice 5 %, tábořiště 3 %, ostatní lokality 6 % - golfové hřiště, vodárna, areál veřejného domu, každá 2 %), tzv. přírodní lokality tvoří celkem pouze 10 % (louky a pastviny 4 %, stepi 6 %). STŘETY ZÁJMŮ Možné střety zájmů s vlastníky či jinými subjekty v rámci ochrany sysla obecného lze spatřit obecně ve dvou možných aspektech: hospodaření zemědělců a aktivitě různých spolků na zájmových územích. Tyto možné střety jsou menší na prioritních plochách sysla, tedy na lokalitách stávajícího výskytu sysla (Raná, Hrádek) či na potenciálních lokalitách, kde je navrhováno v prvé fázi sysla vysadit (Písečný vrch, Oblík, viz dále v kap. Management), a to z důvodu existence chráněných území (MZCHÚ, EVL) na těchto lokalitách. Větší střety lze očekávat na plochách propojovacích mezi těmito lokalitami, protože leží na plochách zemědělsky či jinak využívaných mimo plochy chráněné jako MZCHÚ či EVL (viz tab. 2). Specifickou hrozbou s možným střetem z řad veřejnosti je predace kočkami (často z přilehlých vesnic), které jsou v případě koncentrace na syslí kolonie velmi efektivní.
Z minulosti i přítomnosti jsou známy případy vysoké predace jednotlivými kočkami (zvláště samice s mláďaty), jejichž systematické lovení snížilo početnost kolonie až o 90 %. Další možnou hrozbou je výskyt psů, kteří rozhrabávají nory sysla. Možné střety požadavků samotné ochrany přírody lze nalézt ve společném výskytu více prioritních druhů na lokalitách Raná, Písečný vrch, Oblík a event. dalších, které mohou být v budoucnu zahrnuty do soustavy lokalit pro metapopulaci sysla (Bečovský vrch, Milá, Bílá stráň pod Milou, Odolický vrch, Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník, viz dále v kap. Management). Jedinečnost Českého středohoří spočívá ve výskytu většího množství stepních či teplomilných druhů, jejichž existence na našem území je ojedinělá, mnoho druhů se vyskytuje v červených seznamech, některé jsou endemity na jednotlivých lokalitách (některé významné druhy viz charakteristika lokality Raná). Tyto druhy se mohou lišit nároky prostředí a tedy i na typ managementu. Stanoviště vyhovující syslovi, tedy přítomnost krátkého travního porostu do 15 cm v průběhu celého roku, je možno zajistit kosením (event. mulčováním) a intenzivní pastvou s následným kosením nedopasků. Tento management dlouhodobě nemusí vyhovovat dalším ohroženým druhům, a to jak rostlinným (např. kavyl sličný), tak živočišným (např. modrásek ligrusový, strnad zahradní, ťuhýk obecný), které vyžadují přítomnost živných a nektaronosných rostlin, keřů apod., jež je možno zajistit pastvou spíše extenzivní, narušením půdního krytu atd. Návrh řešení: v rámci všech lokalit se současným a potenciálním výskytem sysla lze stanovit plochy prioritní pro sysla, jež budou propojené a umožní migraci jedinců (management dle možností a terénu kombinace kosení a pastvy), a plochy prioritní pro druhy další s managementem vyhovujícím primárně těmto druhům (viz kap. Management). Tab. 2. Přehled možných střetů požadavků na ochranu sysla a zájmů vlastníků či jiných subjektů s návrhy řešení. Vlastníci, Střet zájmů Lokalita Návrh řešení subjekty - možné problematické (ne)činnosti absence odpovídajícího managementu Raná, stanovení prioritních ploch - event. (plochy ladem), využití travnatých ploch na Písečný vrch, zemědělci odkup, dotace zajišťující vyhovující seno (vysoká vegetace v době první aktivity Oblík management mláďat, pozdní seč) Raná, Oblík Hrádek lokality s výskytem sysla propojovací plochy turisté, kemp, paraglidisté letci veřejnost, místní obyvatelé zemědělci rušení, negativní vliv v době narození mláďat a jejich první aktivity (květen až červenec) - pouze v případě dlouhodobého intenzivního využívání ploch a hromadných akcí (festivaly) absence odpovídajícího managementu na plochách mimo vzletové a přistávací dráhy (vysoký travní porost) predace koček z blízkých vesnic, rozhrabávání nor venčenými psy zemědělské obhospodařování (pole), využití travnatých ploch na seno (vysoká vegetace v době první aktivity mláďat, pozdní seč) zákaz hromadných akcí na syslích plochách, event. přesun na dobu nebo plochu mimo aktivitu syslů, sportovní a turistické aktivity jsou jinak obecně prospěšné (sešlap) dotace zajišťující vyhovující management kosení celého letiště okamžité odstranění koček (domluva s majiteli, přemístění, v případě jedinců bez majitelů odchyt), zákaz volného pohybu psů stanovení prioritních ploch - event. odkup, dotace zajišťující vyhovující management
MANAGEMENT Současný management Raná Na Rané byl prováděn management ve formě pastvy do začátku 90. let minulého století (místní ZD), s ukončením činnosti družstva byla ukončena i pastva zhruba na následujících cca 10 let. Tato změna, resp. absence hospodaření, vedla k hromadění stařiny, nevhodnému obohacování živinami a rychlému nástupu křovin a stromů do pastvin a byla hlavním důvodem úbytku nebo postupného mizení jak sysla, tak dalších druhů (Hamerský 2010, Franěk 2003). Pastva a další aktivity (především odkřoviňování) byla obnovena částečně po roce 2000 díky finančním dotacím z programu PPK a MaS. Zlepšený management se odrazil na výrazném zvětšení ploch vhodných pro sysla a zvýšení početnosti, zejména v letech 2005 2007 (viz obr. 8). Situace se zkomplikovala po roce 2006, kdy od pastvy odstoupila velká část zhotovitelů. Problematické byly zejména roky 2007 2009, což se odrazilo na snížené početnosti sysla (viz obr. 8). V letech 2009 2010 proběhlo v rámci dotace z Norských fondů odkřovinění ploch na jižní části kopce. Od roku 2011 je snaha management stabilizovat a zkoordinovat s výskytem dalších prioritních druhů kombinací různých finančních a dotačních titulů (PPK, MaS, POPFK, Agro-envi, LIFE+). Hrádek Na lokalitě Hrádek bylo dlouhodobě prováděno kosení ze strany aeroklubu, primárně vzletových a přistávacích drah. Po roce 2008 byl realizován management rozsáhlejších ploch díky finanční podpoře z programu PPK. Díky podpoře v rámci dotace z Norských fondů byl zahájen pravidelný management i na plochách mimo dráhy. V rámci Norských fondů byla též odkřoviněna a zatravněna část plochy na okraji letiště, která je nyní sysly využívána. Pravidelnost a nastartování managementu po celé ploše letiště mělo výrazný pozitivní efekt na početnost populace od roku 2008 (viz obr. 11). Mezi lokalitami byly v letech 2009 2010 vytvořeny a osety 2 propojovací pásy. Vzhledem k nevhodnému umístění a malé šířce jednoho z nich byl měl být tento zrušen, následně by mělo být provedeno rozšíření a zatravnění stávajícího druhého pásu tak, aby umožňoval migraci sysla mezi lokalitami s minimálním rizikem predace.
Návrh managementu Zásady managementu Pro sysla obecného je primárně důležitá přítomnost nízkostébelného travního porostu, jehož výška nepřekročí cca 15 cm. To zajišťuje syslovi dobrou viditelnost a možnost včasného zpozorování predátorů. Sysel tedy preferuje trvalou přítomnost ploch s krátkým travním porostem, jehož lze dosáhnout pravidelným mechanizovaným kosením (frekvence dle potřeby tak, aby travní porost nepřesáhl 15 cm, min. ovšem 3x do roka, na stepních sušších stanovištích 2 3x do roka, viz tab. 3), dále lze použít pastvu s následným kosením nedopasků (viz tab. 4). Obecně je mechanizované kosení preferováno na lokalitách podmíněných člověkem a dostupných plochách, zejména je využíváno na letištích (Hrádek). Na přírodních lokalitách je pak preferována pastva kvůli přítomnosti ostatních prioritních druhů rostlin a živočichů (Raná, Písečný vrch, Oblík). V Českém středohoří je vhodná kombinace managementu, která zahrnuje mechanizované a ruční kosení, mulčování a pastvu s následným kosením nedopasků. V případě pastvy je velmi dobrým řešením smíšené stádo ovcí a koz. Tab. 3. Rámcové směrnice kosení, které lze uplatnit v rámci managementu populace sysla v Českém středohoří. Typ managementu kosení Prac. nástroj/hosp. zvíře sekačka Interval 3x v roce (přizpůsobit srážkovým podmínkám, sušší stanoviště 2-3x do roka) vždy tak, aby výška travního porostu nepřesáhla cca 15 cm Kalendář V - VIII (IX), rámcově: 1. seč do konce V (kontrola výšky travního porostu během V) 2. seč do konce VI (kontrola výšky travního porostu během VI) 3. seč cca přelom VII-VIII (kontrola výšky travního porostu během VII) event. 4. seč v VIII-IX (kontrola výšky travního porostu během VIII) Upřesňující podmínky v případě potřeby mulčování Tab. 4. Rámcové směrnice pastvy, které lze uplatnit v rámci managementu populace sysla v Českém středohoří. Typ managementu pastva Prac. nástroj/hosp. zvíře ovce, koza, skot Interval 1x v roce tak, aby výška travního porostu nepřesáhla cca 15 cm Kalendář V VII (dle průběhu počasí lze zkrátit nebo prodloužit, příp. přepást krátkodobě otavy IX X), překosení nedopasků VIII-IX Upřesňující podmínky lze pást se psy nebo v ohradníku, v případě nutnosti ruční nebo mechanizované překosení event. nedopasků Zásady managementu na plochách s výskytem kolonie sysla obecného: 1. V období aktivity sysla (cca III-X) udržovat krátkostébelný porost do výšky cca 15 cm. 2. Na plochách prioritních pro sysla je primárním managementem kosení, nicméně i tento management lze kombinovat s pastvou za dodržení rámcových směrnic pastvy (viz tab. 4). 3. Je žádoucí, aby termín managementu byl přizpůsoben teplotním a srážkovým podmínkám, v případě srážkově bohatého roku je nutné navýšit počet sečí / prodloužit dobu pastvy. 4. V případě pastvy za přítomnosti pasteveckého psa je nutné, aby pes byl řádně vycvičen, nerozhrabával nory syslů a sysly nelovil. Riziko ulovení je velké zejména u mladých nezkušených syslů v době jejich první aktivity (cca od VII).
Cíle managementu v Českém středohoří a plán akcí Krátkodobým cílem je zajistit pravidelný management na lokalitách současného výskytu sysla (Raná a Hrádek) a dále zajistit vytvoření a zatravnění propojovacího pásu mezi těmito lokalitami. Dlouhodobým cílem je vytvoření metapopulace sysla v Českém středohoří. To obnáší rozfázované a na sebe navazující kroky: 1) vytipování vhodných lokalit k vysazení jedinců, 2) příprava lokalit (zajištění managementu), 3) výsadek jedinců na připravené lokality a 4) event. vytvoření propojovacích pásů mezi připravenými lokalitami. Ke stanovení prioritních ploch byl využit Katalog lokalit potenciálně vhodných pro sysla obecného na území CHKO České středohoří (Nová 2008). Zde je stanovena primární síť ploch, které lze využít při realizaci repatriačního programu k založení metapopulace sysla v Českém středohoří (viz Příloha 2). Na základě tohoto katalogu a na základě ploch zařazených do projektu LIFE+ byly stanoveny dvě lokality pro výsadek jedinců, které zároveň určují dvě tzv. cesty možného šíření sysla ze stávajících lokalit výskytu. První a z hlediska vysazení sysla primární je lokalita Písečný vrch a tzv. severní cesta (od Hrádku), která zahrnuje další možné šíření sysla na lokality Bečovský vrch, Bílá stráň pod Milou, Milá a Odolický vrch (obr. 23, vymezení lokalit v rámci projektu LIFE+ viz Příloha 3). Druhá je lokalita Oblík a tzv. východní cesta (od Rané), která zahrnuje další možné šíření sysla na lokality Křížové vršky, Malý vrch a Šibeník (obr. 24, vymezení lokalit v rámci projektu LIFE+ viz Příloha 3). Oba návrhy vychází z realistického předpokladu současné situace, a to jak stavu populací sysla v ČR, tak množství sezón, po které je možné konce repatriace v rámci projektu LIFE+ uskutečnit (projekt končí v roce 2016, tzn. reálně lze využít 4 5 sezón). Primární je z tohoto hlediska zajištění dlouhodobě fungujícího managementu spojený s vysazením sysla na lokalitu Písečný vrch. Management je zvláště na území stávající přírodní rezervace v posledních letech vyhovující a lze jej rozšířit i do okolí (viz Příloha 5), při dodržení stávajícího vhodného managementu lze tedy výsadek uskutečnit. V případě vysazení sysla je dále vhodné zajistit její propojení s lokalitou Hrádek zatravněným biokoridorem (viz níže). Primární je též zajištění dlouhodobě fungujícího managementu spojený s vysazením sysla na lokalitu Oblík, zde ovšem kvůli současnému stavu (není zajištěn souvislý výskyt nezarostlých ploch) nelze zatím výsadek uskutečnit. Eventuální další vysazování sysla na blízké lokality (viz výše) lze uskutečnit v případě připravenosti lokalit a dostatečné početnosti zdrojových kolonií jak na přírodních lokalitách (v současné době nelze provádět výsadky sysla každoročně vzhledem k možnému vysokému riziku oslabení kolonií, ze kterých jsou jedinci odebíráni), tak úspěšností záchranných odchovů v ZOO Praha. Plán akcí viz tab. 5.
Tab. 5. Přibližný plán akcí péče o sysla a repatriačního programu v Českém středohoří. Období Lokalita Činnost 2011-2012 Raná stanovení prioritních ploch sysla 2012 Raná, Hrádek rozšíření propojovacího pásu mezi lokalitami 2011-2016 Raná, Hrádek zajištění vhodného managementu prioritních ploch a propojovacího pásu, odkřoviňování potenciálních ploch výskytu s následným zajištěním vhodného managementu výsadek cca 60 jedinců sysla do připravených Písečný vrch, event. Oblík umělých nor, do týdne odstranění PET-lahví z ústí 2012-2014 všechny další event. lokality výsadku nor, následné přikrmování (nutná řádná příprava cca ½ dubna jedinců (Bečovský vrch, Bílá stráň lokality na vysazení sysla vždy cca 1-2 týdny před nebo pod Milou, Milá, Odolický vrch, výsadkem - vyvrtání nor, krmení) červenec-srpen Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník) event. doplňující vysazení jedinců v případě potřeby v dalších letech zajištění vhodného managementu trvalých 2012-2016 všechny lokality výsadku jedinců prioritních ploch, odkřoviňování potenciálních ploch výskytu s následným zajištěním vhodného managementu 2013-2016 Písečný vrch, Hrádek další event. lokality výsadku jedinců event. vytvoření propojovacího pásu mezi lokalitami, následné zajištění vhodného managementu Lokality současného výskytu sysla Raná Je důležité management kombinovat dle dostupnosti a přítomnosti dalších prioritních druhů. Je také důležité reagovat na eventuální změny ve vlastnických vztazích daných pozemků, změnu nájemců, zařazení do zemědělských dotačních titulů apod. Management je proto nutné konzultovat s odbornými pracovníky SCHKO České středohoří (zoolog, botanik, zemědělec), dlouhodobě znalých místních podmínek a aktuálního výskytu druhů, stavu populací a změn v pozemcích. V případě managementu pro kolonii sysla obecného je důležité stanovení prioritních ploch pro tento druh v rámci kopce, které na sebe budou navazovat a umožní migraci jedinců. Tyto plochy by měly být voleny tak, aby na nich primárně nedocházelo ke střetu s nároky ostatních druhů a tedy ke střetu způsobu managementu. Pokud je to možné vzhledem ke konfiguraci terénu, mělo by na těchto plochách být upřednostněno kosení (mechanizované, křovinořezy) a pastva s kosením nedopasků. V případě pastvy je důležitá její stálá přítomnost, protože při jejím přerušení nebo skončení velmi rychle nastupuje fáze zarůstání - doporučuje se tedy řízená pastva (skot, kozy, ovce). Další aktivity, jako sportovní disciplíny, pěší turistika apod., nemohou účinky pastvy dlouhodobě nahradit. Současně se doporučuje odstraňování náletů nežádoucích a geograficky nepůvodních dřevin. Management je možné přizpůsobit a kombinovat dle klimatických podmínek a migrace dalších druhů v rámci sezón, důležité je zachovat návaznost ploch, aby bylo umožněno jedincům sysla obývat souvislé území na kopci, jak tomu bylo např. v letech 2006 2009 (viz obr. 11 18). Návrh managementu viz Příloha 4.
Hrádek Na této lokalitě byl a je management vzhledem k jejímu charakteru (letiště) realizován ve formě kosení (v kombinaci s mulčováním). Pravidelnost a rozsah managementu se osvědčily, proto se doporučuje v tomto způsobu pokračovat na stávajících plochách i eventuálních dalších. Doporučuje se též aktivní domluva s hospodařícími subjekty okolních ploch a eventuální pěstování obilovin na těchto plochách (zdroj potravy). Současně je nutné přiřadit další plochu ke stávajícímu propojovacímu pásu mezi lokalitami Hrádek a Raná. Stávající šířka je nevyhovující a pás i při pozdějším plném zapojení travnatého porostu nebude plnit svou funkci (především díky nebezpečí predace vzhledem k jeho malé šířce). Doporučuje se též pěstování obilovin v okolí pásu (může výrazně napomoci k osídlení plochy pásu jedinci z obou lokalit). Zapojení bylinné vegetace v pásu se doporučuje s maximálním využitím místního druhového složení (rozhození posekané trávy či sena z okolních přírodních ploch). Propojení lokalit Hrádek a Raná je velmi důležité z hlediska dalšího rozvoje populace a její stability vzhledem k započetí repatriací s následným vznikem metapopulace a patří tak k prioritám v realizaci záchranného programu v Českém středohoří. Návrh managementu viz Příloha 4. Lokality potenciálního výskytu sysla Písečný vrch a tzv. severní cesta Lokalita Písečný vrch je primární lokalitou určenou k výsadku sysla (plocha č. 3 na obr. 23). Před jeho provedením je nutné vyřešit a zajistit management této lokality. Vzhledem k charakteru území (přírodní lokalita) může být typ managementu upřesňován a kombinován dle charakteru ploch, terénu, event. přítomnosti dalších prioritních druhů. Má-li být výsadek sysla úspěšný, je ovšem nezbytné zajistit dlouhodobý vhodný management na plochách, kde bude uskutečněn. Na území Písečného vrchu je vyhlášena přírodní rezervace (viz obr. 23). Předmětem ochrany je ochrana teplomilných společenstev ohrožených druhů rostlin a živočichů. V současné době zajišťuje na ploše PR management KÚ Ústeckého kraje. Pro úspěšný rozvoj vysazené syslí kolonie je nutné zajistit management i ostatních ploch Písečného vrchu, které jsou zahrnuty v projektu LIFE+ (viz Příloha 5). Před samotným vysazením jedinců sysla je nutné stanovit a připravit území vhodné k výsadku: pokosit vlastní plochy (včetně širšího okolí), vyřezat většinu keřů a náletových dřevin (lze ponechat několik solitér), navrtat umělé nory (alespoň do hloubky 40 cm) a připravit odpovídající počet PET-lahví na ucpání jejich ústí. Dosavadní poznatky doporučují výsadek v množství min. 60 jedinců v jedné etapě (Matějů et al 2012). Po vysazení jedinců na lokalitu je nutné po několika dnech odstranit PET-lahve z ústí navrtaných nor. Vhodné je též zpočátku přikrmování na místě vysazení. Po úspěšném dokončení výsadku je možné zahájit tvorbu propojovacího pásu mezi Písečným vrchem a stávajícími lokalitami výskytu sysla. Jako nejvhodnější se po provedeném terénním šetření jeví propojení s lokalitou Hrádek, a to z jejího východního okraje (obr. 23). Na tomto okraji je dlouhodobě monitorována relativně vyšší koncentrace nor. Propojení tímto směrem
je nejkratší a propojovací pás lze vést svahem (po jeho částečném odlesnění a odkřovinění) severně od východního okraje lokality Hrádek. Výsadek na lokalitu Písečný vrch otevírá možnost šíření sysla na další sousední lokality, a to Bečovský vrch, Bílá stráň pod Milou, Milá a Odolický vrch (obr. 23, vymezení lokalit v rámci projektu LIFE+ viz Příloha 3). V případě zajištění vhodného managementu na těchto lokalitách je na místě vytvoření propojovacích koridorů s Písečným vrchem a mezi těmito lokalitami navzájem (vzdálenosti mezi nimi jsou do 1 km). Přesné umístění propojovacích koridorů je vhodné řešit postupně v závislosti na jednání s jednotlivými vlastníky či zemědělskými subjekty. Kolonie sysla se na tyto lokality mohou následně samovolně šířit. Lze je také podpořit dalšími výsadky jedinců, ty budou ovšem podmíněny výše zmíněným aktuálním stavem populací sysla v ČR a hlavně skutečně reálnou šancí na propojení těchto lokalit. Obr. 23. Návrh výsadku sysla na lokalitu Písečný vrch a další lokality tzv. severní cesty. Oranžová barva hranice lokalit z Katalogu lokalit potenciálně vhodných pro sysla obecného na území CHKO České středohoří (Nová 2008), tmavě červená výskyt sysla v roce 2011, světle modrá hranice MZCHÚ, světle zelená návrh propojovacího koridoru mezi lokalitami Hrádek a Písečný vrch. Čísla lokalit (dle Nová 2008): 1) Hrádek 1, 2) Hliniště, 3) Písečný vrch, 6) Oblík, 13) Odolický vrch, 19) Bečovský vrch, 20) Raná, 21) Hrádek. Oblík a tzv. východní cesta Vysazení syslů na lokalitu Oblík je možnou další cestu, jak šířit syslí populaci do okolí stávajících lokalit výskytu v Českém středohoří (obr. 24). V této chvíli představuje spíše teoretickou alternativu, vzhledem k nepřipravenosti lokality. Pokud by bylo v rámci projektu
LIFE+ docíleno odkřovinění souvislých ploch na lokalitě Oblík a zajištěn následný dlouhodobý vhodný management, je na místě uvažovat o výsadku (i bez současné možnosti propojení s lokalitou Raná). Lokalita Oblík otvírá cestu šíření sysla do další části Českého středohoří díky blízce ležícím lokalitám, a to Křížovým vrškům, Malému vrchu a Šibeníku, které jsou také zahrnuty do projektu LIFE+ a zároveň jsou potenciálními vhodnými lokalitami pro výskyt sysla (obr. 24, vymezení lokalit v rámci projektu LIFE+ viz Příloha 3). Strategie a postup při osídlování Oblíku a lokalit na tzv. východní (severovýchodní) cestě je stejná jako u výše uvedené lokality Písečný vrch. Vlastní výsadek na lokalitu Oblík je stejně jako podpůrný výsadek na lokality okolo Písečného vrchu podmíněn stavem početnosti syslích populací na území ČR, event. úspěšností záchranných odchovů. Přesné umístění propojovacích koridorů mezi dalšími lokalitami je také vhodné řešit postupně v závislosti na jednání s jednotlivými vlastníky či zemědělskými subjekty. Uskutečnění repatriací na Oblíku je také vázáno reálnou možností na úspěšné organizační zajištění při současných personálních kapacitách jak na správě CHKO České středohoří, tak v realizačním týmu záchranného programu. Obr. 25. Návrh výsadku sysla na lokalitu Oblík a další lokality tzv. východní cesty. Oranžová barva hranice lokalit z Katalogu lokalit potenciálně vhodných pro sysla obecného na území CHKO České středohoří (Nová 2008), tmavě červená výskyt sysla v roce 2011, světle modrá hranice MZCHÚ. Čísla lokalit (dle Nová 2008): 1) Hrádek 1, 2) Hliniště, 3) Písečný vrch, 6) Oblík, 7) Mnichov 1, 8) Charvatce 1, 9) Mnichov 2, 10) Malý křižák, 13) Odolický vrch, 20) Raná, 21) Hrádek.
MONITORING REALIZACE MANAGEMENTOVÝCH OPATŘENÍ Managementová opatření (odkřoviňování, pastva, kosení) by měla být kontrolována odbornými pracovníky SCHKO dle potřeby v průběhu jejich realizace. Důležitá je kontrola provedení managementu (kosení, pastvy), tzn. délka travního porostu, v průběhu sezóny, především v době narození a první aktivity mláďat (viz tab. 6). Zvýšená pozornost by měla být věnována sledování jedinců po jejich vypuštění na lokalitě Písečný vrch a kolonie by měla být monitorována alespoň s týdenní frekvencí společně se zajištěním dobré komunikace s místním pasákem ovcí (koz, skotu). Celková kontrola účinnosti navržených opatření na syslí populace bude prováděna standardním monitoringem syslí populace, který je ve formě tzv. jarní kontroly (cca první polovina dubna, po probuzení kolonií) a letního monitoringu (cca polovina července) prováděn realizačním týmem záchranného programu na všech lokalitách ČR. Tab. 6. Plán monitoringu akcí péče o sysla a repatriačního programu v Českém středohoří. Období Lokalita Náplň monitoringu březen, duben Raná, Hrádek, Písečný vrch, event. další lokality jarní kontrola kolonií sysla cca 1/2 července Raná, Hrádek, Písečný vrch, event. další lokality letní monitoring 2012 Písečný vrch intenzívní kontrola (cca týdenní frekvence) jedinců vysazených na lokalitu 2012-2016 všechny lokality s prováděným průběžná kontrola realizace managementem managementových opatření LITERATURA Anděra M. et Červený J. 2004. Atlas rozšíření savců v České republice Předběžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) část 3. Veverkovití (Sciuridae), bobrovití (Castoridae), nutriovití (Myocastoridae). Národní muzeum, Praha, 76 pp. Cepáková E. et Hulová Š. 2002. Current distribution of the European souslik (Spermophilus citellus) in the Czech Republic. Lynx (Praha), n. s. 33: 89-103. Coroiu C., Kryštufek B., Vohralík V. et Zagorodnyuk I. 2008. Spermophilus citellus. In: IUCN 2011. IUCN Red List of Threatened Species. Verze 2011.2. www.iucnredlist.org. Franěk B. 2003. Management sysla obecného (Citellus citellus) v k.ú.raná a Hrádek u Loun. Depon. AOPK ČR, Praha. (nepubl.) Grulich I. 1960. Sysel obecný Citellus citellus L. v ČSSR. Práce Brněnské základny ČSAV, 32(11): 473-563. Hamerský R. 2010. Péče o lokality Raná a Oblík. Depon. AOPK ČR, Praha. (nepubl.)
Matějů J., Cepáková E., Hulová Š. a Nová P. 2005. Zkušenosti s monitoringem sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice v letech 2000 2005. Zborník referátov z konferencie Výzkum a ochrana cicavcov na Slovensku VII, Zvolen 14.-15. 10. 2005. Matějů J., Hulová Š., Nová P. Cepáková E., Marhoul P. a Uhlíková J. 2007a. Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice. Nepubl. Archiv AOPK ČR, Praha. 52 pp. Matějů J., Nová P. a Uhlíková J. 2007b. Záchranný program sysla obecného v ČR. Ochrana přírody 62(6): 16-20 pp. Matějů J. et Nová P. 2008. Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2008 závěrečná zpráva. Depon. AOPK ČR, Praha, 8 pp. (nepubl.) Matějů J., Nová P. et Uhlíková J. 2008. Current distribution of the European ground squirrel (Spermophilus citellus) in the Czech Republic and relation to environmental factors. Book of Abstracts, II. European Ground Squirrel meeting Svatý Jan pod Skalou 2008: 21. Matějů J. et Nová P. 2009. Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2009 závěrečná zpráva. Depon. AOPK ČR, Praha, 8 pp. (nepubl.) Matějů J., Hulová Š., Nová P., Cepáková E., Marhoul P. et Uhlíková J. 2010. Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice. Action plan for the European Ground Squirrel (Spermophilus citellus) in the Czech Republic. UK v Praze, Př. f., AOPK ČR, Praha, 80 pp. Matějů J. et Schnitzerová P. 2010. Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2010 závěrečná zpráva. Depon. AOPK ČR, Praha, 9 pp. (nepubl.) Matějů J. et Schnitzerová P. 2011. Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2011 závěrečná zpráva. Depon. AOPK ČR, Praha, 10 pp. (nepubl.) Matějů J., Říčanová Š., Poláková S., Ambros M., Kala B., Matějů K., Kratochvíl L. 2012. Method of releasing and number of animals are determinants for the success of European ground squirrel (Spermophilus citellus) reintroductions. European Journal of Wildlife Research, 10.1007(s10344-011-0597-8): 1-10. Nová P. 2008. Katalog lokalit potenciálně vhodných pro sysla obecného na území CHKO České středohoří. Depon. AOPK ČR, Praha, 59 pp. (nepubl.) Tichý H. 2003: Národní přírodní rezervace Raná poslední útočiště syslů na severu Čech. Fauna Bohemiae Septentrionalis 28: 67 70. Uhlíková J., Matějů J., Nová P. et Vohralík V. 2009. Sysel obecný hlodavec, který nesyslí. AOPK ČR, Praha, 16 pp.
Vlček M. 1972: Obratlovci státní přírodní rezervace Raná v Českém středohoří.ochranářský průzkum 2/1972, příloha časopisu Ochrana přírody 27(3): 5-10. Vlček M. 1977: Společenstva obratlovců v rezervacích Českého středohoří. Stipa 3: 59-110. Internetové stránky: http://drusop.nature.cz http://geoportal.gov.cz http://qgis.org/ http://www.iucnredlist.org
PŘÍLOHA 1 Historické lokality v Českém středohoří - prokázaný výskyt po roce 1960 (Nová 2008). Modrými a zelenými body vyznačeny jednotlivé lokality, tmavě červeně vyznačen výskyt sysla v roce 2011 na dvou recentních lokalitách Raná a Hrádek. Upraveno dle Nová (2008). 1) Třtěno, vrch Syslík 2) NPP Bílé stráně 3) PR Milá 4) PP Košťálov 5) PP Radobýl 6) PP Tobiášův vrch 7) NPR Lovoš 8) Zbožná 9) Házmburk 10) Viselec - Rohatec 11) Milá - Odolický vrch 12) Písečný vrch 13) Podsedice u Třebenic 14) Veltěže u Loun 15) Blšanský Chlumu Břvan 16) Hrádek 17) Oblík 18) Raná 19) Chotiměř u Velemína