Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace 23. března 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci kampaně posíláme další informace, dnes se týkají připravovaných zásadních změn v oblasti státní sociální politiky. Změny se týkají státní sociální podpory, oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, oblasti sociálních služeb a oblasti dávek pro osoby zdravotně postižené. Více se dozvíte v přiloženém materiálu. S pozdravem Stanislav Kačer předseda OS ZPTNS OS ZPTNS
Obecně k připravovaným změnám Vládní koalice, v souladu se svým programovým prohlášením, pokračuje v reformě sociálních systémů zahájené v roce 2008. Beze změny zůstává i hlavní cíl těchto reforem - úspora veřejných prostředků za každou cenu - tj. bez ohledu na to, jaký to bude mít dopad na jednotlivce, rodinu a společnost. Cílem této etapy je redukce dávek obsažených v právních předpisech upravujících ochranu a pomoc při zaměstnávání zdravotně postižených osob a osob nacházejících se v hmotné nouzi, tj. skupin, které jsou často plně odkázány na sociální systém a jsou proto i nejzranitelnější. Např. redukci dávek v hmotné nouzi předkladatel zdůvodňuje tím že občané se naučili využívat dávkový systém ve vyšší míře, než byly předpoklady při jeho koncipování a přijetí. Avšak sociální systém (před reformami) byl nastaven vyváženě, tak aby zabránil nízko příjmovým skupinám v propadu do chudoby. Osvědčil se, o čemž svědčí i nízká úroveň chudoby v ČR (cca 9 % podle údajů roku 2008). Rostoucí nároky na dávky hmotné nouze jsou způsobeny poklesem pracovních příjmů v důsledku ekonomické krize (svůj podíl na tom má i nevalorizace minimální mzdy) a vysokou mírou nezaměstnanosti. K nárůstu žadatelů výrazně přispívá také snížení dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory. Takže v prvním kroku sociálních reforem byly občané vyhnáni ze systému státní sociální podpory a zahnáni do systému hmotné nouze. Nyní předkladatel, tvrdí, že je nutné přistoupit k redukci dávek hmotné nouze, protože jsou čerpány ve větší míře, než se původně předpokládalo. Jde o zcela chybný přístup a ČMKOS znovu varuje, že další redukce sociální ochrany v kombinaci s masovou nezaměstnaností (kterou jsou postižení zejména nízkopříjmové skupiny) povede k nárůstu chudoby ve společnosti se všemi důsledky z toho plynoucími. Alarmující je rovněž přístup předkladatele k podporám v oblasti zaměstnávání zdravotně postižených. Se zdůvodněním, že v praxi dochází ke zneužívání těchto podpor, místo hledání účinných nástrojů, které by zneužívání zabránily, se redukuje vše, a to bez vyhodnocení dopadů na tuto skupinu. V této etapě sociálních reforem již nejde o materiální výhody či nevýhody, ve hře je již občanská a lidská důstojnost. 1
Změny v oblasti státní sociální podpory Přehled navržených změn omezení příspěvků na bydlení, rozšíření rozhodného příjmu rodiny pro účely dávek státní sociální podpory. Stručný popis změn a postoj ČMKOS Omezení příspěvků na bydlení. Příspěvek na bydlení by měl náležet maximálně po 60 kalendářních měsíců (posuzováno v období 10 let), což je odůvodňováno dostatečnou dobou pro zajištění méně nákladného bydlení. Stejná úprava je navržena i u doplatku na bydlení (dávka hmotné nouze). Stávající situace na trhu s byty vysoké ceny bytu, absence sociálních bytů atd. - dává pouze omezenou možnost pro zajištění levnějšího bydlení. Růst cen nájemného, zvyšování cen energie spolu s plánovaným zvyšováním DPH, ke zlepšení této situace rozhodně nepřispěje. Pokud bude toto opatření realizováno, hrozí, že počet osob bez domova výrazně poroste. ČMKOS proto návrh odmítá. Rozšíření rozhodného příjmu rodiny. Do rozhodného příjmu osoby (rodiny), která žádá o dávky státní sociální podpory, se má nově započítat i příjem získaný z důvodu péče o osobu, která má nárok na příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách. Nejde však přitom pouze o osoby, které tento příspěvek dostávají za svoje služby poskytnuté závislé osobě mimo svoji rodinu (tj. v podstatě jako OSVČ), ale plošně o všechny. Při zápočtu příspěvku na péči by tak rodiny, kde např. rodič osobně pečuje o svoje postižené dítě, přišly např. o přídavek na dítě. Změny v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi Navrhuje se zvýšení důrazu na aktivitu občanů, přísnější přístup k posuzování movitého majetku, krácení pomoci osobám hospitalizovaným po celý měsíc (nově by jím náleželo pouze existenční minimum), snižuje se částka nezabavitelného minima pro společně posuzované osoby (nově ve výši 2/3 existenčního minima). 2
Stručný popis změn a postoj ČMKOS Výplata dávek má být více propojená s aktivitou občanů. Doposud nezaměstnaný, který si hledal práci prostřednictvím Úřadu práce, byl za tuto aktivitu ohodnocen tak, že částka na živobytí mu byla zvýšena o 30 %. Navrhuje se snížit toto ohodnocení. To znamená, že samotná evidence na úřadu práce má zvýšit částku na živobytí pouze o 10 % (namísto dosavadních 30 %). Na druhé straně má být posíleno ocenění aktivity zvýšit si příjem vlastní prací, a to zvýšením dávky na živobytí z nynějších 20 % na 40 %). Zásadní problém je, že od ledna 2011 se zrušila možnost přivýdělku pro osoby evidované na úřadech práce při současném pobírání podpory v nezaměstnanosti (nekolidující zaměstnání). Nezaměstnaný tedy nemůže brát podporu v nezaměstnanosti a mít přitom příjem z výdělečné činnosti (bez ohledu na jeho výši podpory, na to, že žije ve společné domácnosti s osobou bez příjmu, popř. s velice nízkým příjmem atd.). Navíc se mu nově sníží i dosavadní motivační příspěvek. Máme za to, že navrhovatelům v podstatě jde o to, vyhnat nezaměstnané z evidence Úřadu práce. Posuzování movitého majetku. Movitý majetek má být osoba povinna využít již po 3 měsících (tj. prodat, pronajmout atd.), dnes je toto vyžadováno až po 6 měsících. Do movitého majetku patří např. i osobní auto, pokud dojde k jeho prodeji, znemožní se dojíždění do práce, neboť z důvodu malé dopravní obslužnosti je to v některých oblastech jediná možnost dopravy. Osobám, kterým je po celý měsíc poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení, má být přiznána částka na živobytí pouze ve výši existenčního minima. Existenční minimum je přitom stanoveno na úrovni určené pouze na přežití osoby (aktuálně je to 2 020 Kč měsíčně). Nemocným osobám se však současně zvýší regulační poplatek na den strávený v nemocnici na 100 Kč, je tedy evidentní, že existenční minimum (2 020 Kč měsíčně) by osobě v hmotné nouzi při měsíčním pobytu v nemocnici nestačilo ani na úhradu regulačního poplatku. Nezabavitelné minimum pro společně posuzované osoby ve výši 2/3 existenčního minima. Nezabavitelné minimum, které musí osobě zůstat zachováno po srážkách, případně exekucích na dávkách, by mělo být stanoveno pro další povinné společně posuzované osoby pouze ve výši 2/3 existenčního minima. Existenční minimum je přitom velice nízké, jedná se o částku určenou na pouhé přežití a nelze již kalkulovat o nějakých úsporách výdajů domácností z důvodu společného soužití osob. V takovém případě by nebyly zajištěny ani základní potřeby osob na úrovni přežití. Zcela nově je navrženo organizační zajištění výplaty sociálních dávek, a to přes Úřady práce. 3
Úřadů práce je však několikanásobně méně než obecních úřadů, které doposud dávky vyplácely. Sníží se tak dostupnost a naopak se zvýší náklady na dojíždění do vzdálenějších míst. Oslabí se základní poslání Úřadů práce - aktivní vyhledávání zaměstnání a práce s nezaměstnanými. (Návrh zákona na reorganizaci Úřadů práce a jejich nové poslání byl vrácen prezidentem do Poslanecké sněmovny. Sněmovna veto prezidenta přehlasovala (dne 15. 3. 2011) O způsobu výplaty dávky má dle návrhu rozhodovat výhradně poskytovatel dávky (stát), tzn. zcela zásadním způsobem se mění přístup ke formě výplaty dávek. Cílem je zavést jediný systém výplaty dávek prostřednictvím elektronického platebního prostředku. K tomu má sloužit nově vytvořená sociální karta (jde o jakousi obdobu pražské open card). Prostřednictvím této karty by pak příjemce (v našem případě zdravotně postižený) hradil veškeré služby, hrazené těmito dávkami (včetně nákupu pomůcek v obchodě). Sociální karta má navíc v budoucnu nahradit i stávající kartu ZTP (ZTP-P), kterou zdravotně postižení občané používají např. jako průkaz v hromadné dopravě, při parkování osobního auta apod. Podle sdělení MPSV (jednání zástupců RHSD - kulatý stůl 16. 3. 2011) je výplata dávek prostřednictvím sociální karty již předjednána s MF a bankami. To znamená, že po schválení návrhu se předpokládá vypsání soutěže pro zpracovatele a systém se začne okamžitě realizovat. Na dotazy ohledně nákladů na zavedení systému a problémů, které mohou nastat na straně uživatelů, jsme obdrželi pouze obecnou odpověď, že návrh MPSV je téměř dokonalý a že bude lacinější než stávající poštovné na peněžní převody dávek. Postoj ČMKOS - způsob výplaty dávek by měl být ponechán na příjemci dávky, aby si svobodně zvolil takovou formu, který mu vyhovuje. Navíc (zejména po zkušenostech s open card) výplata pomocí elektronického platebního prostředku si vyžádá nemalé náklady, o kterých se zatím vůbec nemluví. Také se vůbec nemluví o tom, co to způsobí příjemcům dávek. Máme velkou obavu, že ve snaze ušetřit na poštovném se ještě více zkomplikuje život zdravotně postiženým. Pokud je obava, že dávky nejsou vynakládány adresně a účelně, lze to ošetřit jinak a efektivněji. ČMKOS pokládá navržená opatření za asociální a odmítá je. Změny v oblasti sociálních služeb Novelou se mění pojetí příspěvku na péči a tím zavedení spoluúčasti zavádí nový systém posuzování stupně závislosti 4
Stručný popis změn a postoj ČMKOS Definice příspěvku na péči. Příspěvek na péči již nemá být určen k plné kompenzaci potřeb závislé osoby, ale má pouze přispět k zajištění těchto potřeb, tím se otevírá prostor pro spoluúčast osob. Sociální situace závislých osob, popř. jejich rodin není nijak příznivá. Navíc se připravuje zvýšení daně z přidané hodnoty, které negativně postihne zejména oblast péče o závislé osoby, neboť tyto služby a výrobky byly vesměs zařazeny do snížené sazby DPH. Bez toho, aby se vědělo, do jaké míry se zvýšení DPH promítne do této oblasti, navrhuje se zvýšení spoluúčasti na úhradě nákladů závislých osob, popř. jejich rodin. ČMKOS s tímto přístupem zásadně nesouhlasí. Posuzování stupně závislosti. Navrhuje se změnit přístup k závislé osobě - nově již nemá být posuzována její schopnost péče o vlastní osobu a soběstačnost, které má nahradit posuzování zvládání základních životních potřeb. Doposud se posuzuje zvládání 36 úkonů, nově je nahradí 10 bodů hodnocení. Vzhledem k tomu, že ústředním motivem předložených novel zákonů není zdravotně postižený člověk a jeho postavení ve společnost, ale snížení výdajů ze státního rozpočtu, obáváme se, že tím dojde k vyloučení řady osob z nároku na příspěvek na péči, popř. k přesunutí některých osob do nižší skupiny závislosti a tím i k výplatě nižšího příspěvku na péči. Oblast dávek pro osoby zdravotně postižené Celá oblast (dosud asi 10 různých příspěvků) se transformuje pouze do 2 dávek, a to příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcky. Návrh zákona však neobsahuje přehled o tom, jak a do kterého příspěvku budou jednotlivé dávky transformovány, ani jak se reforma dotkne rodin se zdravotně postiženými osobami. Roční úspory prostředků celkově dosáhnou 1 mld. Kč. Změna podmínek pro ZTP byla navržena bez konzultace s organizacemi zastupujícími osoby zdravotně postižené. Příspěvek na mobilitu Příspěvek na mobilitu (ve výši 1 000 Kč měsíčně) má být podmíněn určitou četností dojíždění osoby do zaměstnání, školy nebo zařízení sociální péče (alespoň třikrát týdně). V opačném případě náleží pouze v minimální výši (200 Kč). Nižší příspěvek by tak mohl náležet i osobám, které pracují na částečný pracovní úvazek, což rozhodně nelze považovat za podporu jejich pracovní aktivity. Nejsou brány v potaz ani další důvody pro dojíždění, doprava na rehabilitace, lékařské kontroly atd. 5
Nárok na příspěvek na mobilitu má mít jen osoba, jejíž příjmy (resp. příjmy společně posuzovaných osob) nejsou vyšší než šesti násobek životního minima. V případě osaměle žijící osoby představuje tato hranice částku 18 756 Kč čisté měsíčně, což odpovídá hrubé mzdě cca 22 tis. Kč. Nebudou tak podporovány ani všechny osoby s podprůměrným příjmem (průměrná mzda za rok 2010 činí 23 951Kč). Zdravotně postižená osoba často nemůže využít veřejnou dopravu (z důvodu svého postižení, nedostatečné dopravní obslužnost apod.) a musí proto k dopravě využívat vlastní dopravní prostředek, což znamená vyšší náklady. Návrh by negativně ovlivnil situaci řady zdravotně postižených osob, s čímž ČMKOS nesouhlasí. Příspěvek na zvláštní pomůcky Příspěvek na zvláštní pomůcky má nově náležet pouze při pořízení pomůcky dražší 35 000 Kč a při příjmu do šestinásobku životního minima rodiny. Jinak si má postižená osoba hradit náklady na pořízení pomůcky z vlastních zdrojů. Zavádí se spoluúčast osoby ve výši 20 % z ceny pomůcky. Maximální výše příspěvku na pořízení pomůcky má být 350 000 Kč. Pro účely příspěvku se zavádí posouzení celkové majetkové a sociální situace osoby, která nemá dostatek prostředků na 20 % - tní spoluúčast. Oproti stávajícímu stavu to znamená značné omezení dostupnosti příspěvků pro zdravotně postižené osoby, což může ohrozit jejich začlenění do společnosti. To ČMKOS zásadně odmítá. 6