4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou a rozdělováním důchodů domácností i s jejich příjmy a výdaji kladou různé požadavky na základní statistické údaje, které by vypovídaly o postavení domácností v národohospodářském koloběhu. Sledování vztahu mezi celkovými hrubými příjmy a výdaji v sektoru domácností a tvorby hrubého disponibilního důchodu použitého na individuální spotřebitelské výdaje a na vytvoření hrubých úspor, sloužících převážně na financování výstavby obydlí, vyžaduje jiné nástroje než sledování různorodých potřeb domácností, z nichž jednu představuje vydání na bydlení, zejména na nájemné. Proto jsou v této části použity dva zdroje: národní účty za sektor domácnosti, které tvoří organickou součást SNA a příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů. Životní úroveň obyvatelstva měřená nominálními příjmy a spotřebitelskými výdaji se v uplynulých devíti letech vyvíjela v souladu s růstem vytvořeného HDP. Nominální objem výdajů na konečnou spotřebu domácností se v poměru k HDP pohyboval každoročně zhruba na poloviční úrovni (49,4 %) v roce 1995 a 50,2 % v roce 2003). Reálně se spotřebitelské výdaje domácností do roku 2003 ve srovnání s rokem 1995 zvýšily o více než čtvrtinu (o 26,6 %) při meziročním kolísání od růstu 8,8 % v roce 1996 po pokles o 1,5 % v roce 1998), což představovalo předstih před růstem HDP, který se zvýšil o více než šestinu (o 15,5 % při meziročním nejvyšším růstu 4,2 % v roce 1996 a největšímu poklesu 1,1 % v roce 1998). Celkové konečné výdaje v tomtéž období se zvýšily reálně o více než polovinu (o 50,8 %) a rostly tedy téměř dvojnásobně rychleji než spotřebitelské výdaje domácností. Tvorba a realizace důchodů domácností ČR měly v uplynulém desetiletí relativně stabilní vývoj. Růst běžných příjmů mírně zaostával za růstem běžných výdajů, takže pomaleji než příjmy i výdaje se zvyšoval nominální objem hrubého disponibilního důchodu domácností. V dlouhodobém vývoji došlo sice k předstihu růstu výdajů na individuální spotřebu před růstem hrubého disponibilního důchodu, avšak míra tohoto předstihu v jednotlivých letech značně kolísala. Výsledkem tohoto pohybu byl nepatrně nižší objem hrubých úspor domácností v roce 2003 než v roce 1995, přičemž největší meziroční přírůstky činily 33,2 mld. Kč (1997) a 32,1 mld. Kč (2002) a největší úbytky 16,2 mld. Kč (1996) a 15,4 mld. Kč (2003). Hrubé úspory domácností s výjimkou dvou let (2000 a 2001) plně postačovaly k financování výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, především výstavby obydlí. Vývoj nominálního objemu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, tj. převážně hmotná fixní aktiva do obydlí, byl značně rozkolísaný (pohyboval se v rozpětí od meziročního růstu o 42,6 % za rok 1996 po pokles o 16,4 % za rok 2003); do roku 2003 ve srovnání s rokem 1995 se zvýšil o 50,1 %. Nepatrně rychleji rostla spotřeba fixního kapitálu (52,2 %), která představovala více než dvě třetiny hrubé tvorby, výdaje na tvorbu čistého fixního kapitálu se zvýšily o 45,0 %. I když schopnost domácností financovat převyšuje potřebu financovat, neznamená to, že domácnosti si nevypůjčovaly peněžní prostředky v bankovních domech. Výdaje domácností na nájemné, bydlení, vodu, elektřinu a plyn dosáhly v roce 2003 v běžných cenách výše 301,6 mld. Kč což z celkových výdajů na konečnou spotřebu domácností představovalo 23,5 %. Ve srovnání s rokem 1995 byl tento objem větší o 145,2 mld. Kč (o 90,0 %) a předstihl růst celkové individuální spotřeby (o 14,4 p. b.) i HDP (o 17,3 p. b.). Tab. č. 6 Disponibilní důchod a hrubé úspory domácností V mld. Kč běžných cen 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Běžné příjmy 1 190,5 1 346,2 1 505,1 1 587,9 1 646,2 1 727,9 1 826,3 1 944,0 2 036,8 Běžné výdaje 351,9 404,6 445,2 466,9 486,1 520,8 555,4 601,9 648,9 Disponibilní důchod 838,7 941,6 1 059,9 1 121,0 1 160,1 1 207,1 1 270,8 1 342,1 1 387,9 Individuální spotřeba 724,8 847,2 932,8 998,3 1 046,3 1 108,8 1 179,4 1 220,6 1 272,4 Hrubé úspory 119,4 103,2 136,4 130,3 119,8 105,8 100,8 132,9 117,5 Tvorba hrubého fix. kapitálu 66,5 94,8 85,5 99,3 106,8 108,3 117,1 116,2 99,8

Pohled přes rodinné účty Výrazné změny v míře peněžních úspor Rodinné účty ve srovnání se sektorovými účty domácností ukazují na určité rozdíly v proporcích mezi vývojem hrubých i čistých peněžních příjmů a hrubých i čistých peněžních vydání a v důsledku toho i čistých peněžních úspor domácností. Na jednoho člena domácnosti rostly v uplynulém desetiletí rychlejším tempem hrubé peněžní příjmy než hrubá peněžní vydání, stejně tak i čisté příjmy a čistá vydání. V důsledku toho peněžní úspory, které v poměru k čistým příjmům jsou nižší, než představuje míra hrubých úspor domácností, se zvýšily o poznání rychleji než hrubé i čisté příjmy. Růst celkových peněžních příjmů domácností úhrnem se projevil ve výrazných změnách struktury vydání i domácností podle sociálních skupin. Úroveň peněžních příjmů a vydání domácností jako celku je v členění podle jednotlivých společenských skupin výrazně diferencována a míra diferenciace se v uplynulém desetiletí značně zvětšila. Na jednoho člena společně hospodařící domácnosti (všech typů) připadla v roce 2003 úhrnná částka 114 760 Kč hrubých peněžních příjmů a 108 023 Kč hrubých peněžních vydání a ve srovnání s rokem 1995 to bylo více o 76,0 %, resp. o 72,9 %. Úhrnná částka 98 120 Kč čistých peněžních příjmů a 91 365 Kč čistých peněžních vydání se v tomtéž období zvýšila o 78,3 %, resp. o 75,0 %, což znamená, že na hrubých příjmech a vydáních jejich podíly mírně vzrostly, resp. podíl úhrnu daní z příjmů a zdravotního a sociálního pojištění mírně poklesl. Částka 6 755 Kč peněžních úspor na 1 člena domácností za rok 2003 byla ve srovnání s rokem 1995 vyšší 2,4násobně a v průměru k čistým peněžním příjmům představovala 6,9 %, což bylo více o 1,8 p. b. než v roce 1995. Meziroční změny všech základních charakteristik hospodaření domácností se pohybovaly v závislosti na vývoji hlavních zdrojů tvorby důchodů, v rozdělení důchodů a užití důchodů (výdajů) na základní potřeby (např. potraviny, bydlení). Nejvíce fluktuovala tempa růstu peněžních úspor, která jsou pojímaná jako rozdíl mezi čistými příjmy a čistými výdaji pohybovala se v rozpětí od meziročního růstu o 54,8 % (2001) po pokles o 36,3 % (1997). Tab. č. 7 Peněžní příjmy a vydání domácností celkem v Kč na 1 osobu celkem 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Hrubé příjmy 65 215 75 475 82 804 89 712 94 588 97 804 105 776 109 011 114 760 Čisté příjmy 54 934 63 604 70 043 76 148 80 771 83 422 90 167 93 153 98 102 Hrubá vydání 62 488 72 493 80 911 87 046 92 026 94 010 99 897 102 732 108 023 Čistá vydání 52 207 60 621 68 151 73 472 78 204 79 625 84 288 86 874 91 365 Peněžní úspory 2 727 2 983 1 892 2 666 2 562 3 797 5 879 6 279 6 737 Výdaje na bydlení přesáhly pětinu celkových výdajů Značné rozdíly v příjmech a vydáních podle sociálních skupin Největší rychlost růstu z čistých vydání průměrné domácnosti v uplynulých třinácti letech měly výdaje na bydlení, které se velmi prudce zvyšovaly, zejména do roku 1998, přičemž od roku 1999 se jejich růst začal zpomalovat. Podíl výdajů na bydlení přesáhl již v roce 2002 pětinu čistých vydání domácností a jejich nominální objem na osobu v průměrné domácnosti byl v roce 2003 větší než objem výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje. Do roku 2003 ve srovnání s rokem 1990 se zvýšily výdaje průměrné domácnosti na bydlení na 1 osobu 7,8násobně a rostly podstatně rychleji než celkové čisté příjmy a než celková čistá vydání (koeficient předstihu 1,997 a 2,108). Ve srovnání s rokem 1998 byla v roce 2003 vydání na bydlení vyšší o 43,3 % a průměrné roční tempo přírůstku nedosáhlo ani třetiny růstu předchozího období; koeficient předstihu růstu se značně snížil (1,116 a 1,158). Za celkovými průměry v peněžních příjmech a vydáních se skrývají značné rozdíly v členění domácností podle sociálních skupin. Ze čtyř sociálních skupin mají krajní postavení domácnosti zaměstnanců (nejvyšší nominální objemy příjmů a výdajů na 1 člena) a domácnosti důchodců (nejnižší objemy). V roce 2003 mezi nejvyšším a nejnižším nominálním objemem průměrných hrubých peněžních příjmů na 1 člena domácnosti (zaměstnanci 125 157 Kč a důchodci 90 520 Kč) činil rozdíl 34 637 Kč, který v porovnání s rokem 1993 se relativně snížil. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším objemem průměrných peněžních příjmů na 1 člena domácnosti v týchž sociálních skupinách byl podstatně menší (11 591 Kč), což je dané především různými platbami daně z příjmů a na zdravotní a sociální pojištění. Poměr čistých peněžních příjmů k hrubých peněžním příjmům se pohybuje v rozpětí od 81,2 % (zaměstnanci) po

99,5 % (důchodci). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší úrovní hrubých i čistých vydání na 1 člena domácnosti podle sociálních skupin jsou menší než v příjmech. Podíl čistých vydání na hrubých vydáních se pohybuje v rozpětí od 79,8 % (zaměstnanci) po 99,5 % (důchodci). Velké odlišnosti mezi peněžními úsporami a saldem vkladů Velice výrazné jsou však rozdíly podle sociálních skupin v peněžních úsporách a v saldu vložených a vybraných vkladů. Celková míra hrubých úspor domácností i míra spořivosti obyvatelstva v průběhu deseti let vzrostla, i když meziročně značně kolísala. V roce 2003 výše peněžní úspory 6 737 Kč na 1 člena domácnosti úhrnem se odchyluje směrem nahoru o 28,0 % (domácnosti zaměstnanců 8 622 Kč) a směrem dolů o více než dvě třetiny (domácnosti důchodců 2 110 Kč). Poměr peněžních úspor k čistým příjmům 6,9 % se pohyboval v rozpětí od 8,5 % (zaměstnanci) po 2,3 % (důchodci). Rovněž při celkovém aktivním saldu mezi vloženými vklady (51 832 Kč) a vybranými vklady (46 327 Kč) na jednoho člena společně hospodařící domácnosti v částce 5 505 Kč jsou zaznamenány v domácnostech jednotlivých sociálních skupin značně rozdíly. Vklady převyšovaly vybrané úspory v domácnostech zaměstnanců o 7 622 Kč (o 13,2 %), v domácnostech zemědělců o 3 207 Kč (o 8,1 %), u samostatně činných osob o 1 355 Kč (o 4,0 %) a u důchodců o 1 443 Kč (o 8,5 %). Tab. č. 8 Peněžní příjmy a vydání domácností podle sociálních skupin za rok 2003 v Kč na 1 osobu Domácnosti Úhrnem samostatně zaměstnanců zemědělců činných důchodců Hrubé příjmy 114 760 125 157 101 803 104 605 90 520 Čisté příjmy 98 102 101 672 85 144 97 382 90 081 Hrubá vydání 108 023 116 532 96 850 100 081 88 410 Čistá vydání 91 365 93 050 80 192 92 848 87 971 Peněžní úspory 6 737 8 622 4 952 4 534 2 110 Vložené vklady 51 832 65 703 43 007 34 855 18 605 Vybrané vklady 46 327 58 031 39 800 33 500 16 962 Saldo vložených a vybraných vkladů 5 505 7 672 3 207 1 355 1 443 Struktura výdajů na bydlení Rozhodující část (více než devět desetin) čistých vydání představují spotřební vydání, jejichž nominální objem na 1 osobu v domácnostech úhrnem 91 365 Kč v roce 2003 se ve srovnání s rokem 1995 zvětšil o 71,1 % a rostl pomaleji než vydání klasifikovaná jako nespotřební (o 144,8 %). Největší podíl měly a rychleji než celková spotřební vydání rostly výdaje na bydlení, vodu, energii, paliva; jejich nominální objem na 1 osobu v průměrné domácnosti byl za rok 2003 ve srovnání s rokem 1995 větší 2,3násobně. V celkových vydáních na bydlení největší váhu mají výdaje na elektřinu a plyn, jejichž objem na 1 osobu v domácnosti úhrnem se mezi lety 1995 a 2003 zvýšil více než trojnásobně (304,5 %). Nižší váhu mají výdaje na nájemné a ostatní služby související s bytem a ve stejném období se jejich objem na 1 osobu zvětšil 2,6násobně. Významnou nákladovou položkou bydlení zůstávají ještě výdaje na ústřední topení a teplou vodu, jejichž objem vzrostl nejméně (o 65,0 %). Z vydání neklasifikovaných jako spotřební mají největší podíl výdaje na pořízení a rekonstrukce domu (bytu), jejichž objem na 1 osobu v průměrné domácnosti byl v roce 2003 větší než v roce 1995 zhruba 2,7násobně.

Tab. č. 9 Čistá peněžní vydání domácností úhrnem v Kč na 1 osobu celkem 1995 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Čistá peněžní vydání (Kč) 52 207 73 472 78 209 79 625 84 288 86 874 91 365 v tom: spotřební vydání (Kč) 49 430 67 907 71 696 73 015 78 090 80 397 84 568 z toho: bydlení, voda, energie, paliva (%) 14,5 17,1 17,5 18,5 18,6 19,8 19,7 z toho: nájemné a ostatní služby 4,3 5,5 5,9 6,1 6,1 6,4 6,5 ústřední topení, teplá voda 3,0 3,9 3,8 3,7 3,4 3,6 3,6 elektřina, plyn 4,1 5,5 6,1 6,6 7,0 7,7 7,3 ostatní vydání (Kč) 2 777 5 565 6 514 6 610 6 197 6 477 6 797 z toho: pořízení, rekonstrukce bytu (%). 51,4 56,6 58,7 55,4 53,3 56,6 Růst diferenciace Rozdíly v nájemném podle sociálních skupin se zvětšují Vývoj peněžních vydání domácností ve všech sociálních skupinách svědčí o značném zvýšení podílu výdajů na bydlení, vodu, energii a paliva z celkových čistých peněžních vydáních a zároveň o růstu diferenciace těchto výdajů podle sociálních skupin, který neodpovídá růstu celkových příjmových a důchodových rozdílů. Větší odchylky od průměru (domácnosti úhrnem) jsou v horizontální než ve vertikální struktuře. Na 1 člena průměrné domácnosti v roce 2003 připadla částka 16 654 Kč výdajů na bydlení, což představuje 18,2 % z celkových čistých peněžních vydání. Částka 5 621 Kč připadající na bydlení v roce 1993, tj. 13,8 % z čistých vydání a 10,7 %ní podíl výdajů na bydlení v roce 1990 z celkového úhrnu konečné spotřeby domácnosti svědčí o výrazném zvýšení výdajů obyvatelstva na bydlení. Od celkového průměru výdajů na bydlení na 1 osobu v úhrnné domácnosti se výrazně liší dílčí průměry v jednotlivých sociálních skupinách. Mezi nejvyšším a nejnižším ročním objemem vydání na člena domácnosti důchodců a zemědělců dosáhl rozdíl 10 352 Kč; průměr v domácnostech důchodců byl 1,9násobně vyšší než v domácnostech zemědělců. Rozdíl zahrnuje nejen různý průměrný počet členů domácnosti (3,01 a 1,48), nýbrž i nominální výši nájemného a komunálních služeb. V roce 2003 činil rozdíl v týchž sociálních skupinách 2 760 Kč a výdaje v domácnostech důchodců byl vyšší o 62,5 % než zemědělců. Ve všech výdajových složkách celkových nákladů na bydlení byly rozdíly podle sociálních skupin velmi výrazné a diferenciace se v uplynulých deseti letech značně zvětšila Největší rozdíly jsou v nájemném; okolo průměru za domácnosti úhrnem (3 608 Kč) se pohybují v rozpětí od +39,6 % (důchodci) po 72,8 % (zemědělci), takže absolutní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami 4 056 Kč byl ve srovnání s rozdílem v roce 1993 trojnásobně větší. U váhově nejvýznamnější položky z celkových výdajů na bydlení, tj. ve vydáních na energii, plyn a paliva, se pohybují podíly v jednotlivých sociálních skupinách v rozmezí od 55,7 % (zaměstnanci) po 66,8 % (zemědělci). Z výdajů klasifikovaných jako nespotřební významnou položku představují vydání na pořízení a rekonstrukce domu (bytu) a částka 3 847 Kč za rok 2003 na 1 osobu průměrné domácnosti dosáhla 4,2 % z čistých peněžních vydání. Tento druh vydání se značněj odlišuje v členění podle sociálních skupin; nejvyšší je u zaměstnanců (o 27,1 % nad průměrem) a nejnižší je u důchodců (o 64,1 % pod průměrem). Peněžní vydání průměrné domácnosti souvisí s bydlením (spotřební a investiční) ve výši 20 501 Kč ročně se podílí na čistých peněžních vydáních domácnosti více než jednou pětinou (22,4 %) a různí se u jednotlivých sociálních skupin.

Tab. č. 10 Peněžní vydání domácností podle sociálních skupin za rok 2003 v Kč na 1 osobu Domácnosti Úhrnem samostatně zaměstnanců zemědělců činných důchodců Česká peněžní vydání 91 365 93 050 80 192 92 848 87 971 v tom: spotřební vydání 84 568 85 920 73 356 88 190 80 156 z toho: bydlení, voda, energie, paliva 16 654 15 799 11 967 15 535 22 319 z toho: nájemné 3 608 3 544 982 3 097 5 038 běžná údržba a opravy bytu 1 577 1 572 1 847 1 446 1 757 voda a ostatní bytové služby 1 890 1 877 1 140 1 833 2 187 energie, plyn, paliva 9 579 8 806 7 999 9 158 13 337 z toho: elektřina 3 717 3 402 4 416 3 868 4 679 teplo 3 058 2 941 492 2 451 4 647 zbývající vydání 6 797 7 130 6 836 4 658 7 815 z toho: pořízení a rekonstrukce domu (bytu) 3 847 4 888 3 344 2 609 1 381 S bydlením souvisí i vydání domácností na bytové vybavení, zařízení domácnosti a opravy spotřebních předmětů. Na 1 osobu průměrné domácnosti v roce 2003 připadla částka 5 693 Kč, což z českých peněžních spotřebních vydáních činilo 6,7 %. Rozdíly podle sociálních skupin byly minimální.