OZNÁMENÍ ZÁMĚRU. podle 6, odst. 2, zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí

Ing. Josef Soukup, CSc. T-EC Ústí n. L. Kmochova 33, 400 11 Ústí n. L. IČO 16435991 OZNÁMENÍ ZÁMĚRU podle 6, odst. 2, zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Název akce: Investor: Stanovení dobývacího prostoru Keblice a I. etapa těžby výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří František Jampílek, Na Pruhu 335, 250 89 Lázně Toušeň Místo stavby: Keblice, Lukavec, Lovosice - kat. území Prosmyky, Bohušovice n. O. Ústecký kraj Charakter: Nová stavba Obsah: Oznámení o záměru stavby dle zák. PČR č. 100/2001 Sb. ve znění zák. č. 93/2004 Sb. Čís. projektu: 0404-02 Výtisk číslo: 1 Ústí n. L., červen 2005 Počet výtisků: 16 Počet stran: 111

T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 2

OBSAH Str. ÚVOD 4 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 7 1. IDENTIFIKACE 7 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 7 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 7 I. ÚDAJE O VSTUPECH 38 1. Půda 38 2. Voda 44 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 45 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 46 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 47 1. Ovzduší 47 1.1 Bodové zdroje 47 1.2 Liniové zdroje 49 1.3 Plošné zdroje 50 2. Odpadní vody 50 2.1 Splaškové odpadní vody 51 2.2 Srážkové odpadní vody 51 3. Odpady 51 4. Ostatní 54 4.1 Hluk a vibrace 54 4.2 Záření 54 4.3 Zápach 54 4.4 Jiné výstupy 54 5. Doplňující údaje 55 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 55 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIROMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČE- NÉHO ÚZEMÍ 55 1.1 Územní ekosystémy ekologické stability krajiny 55 1.2 Zvláště chráněná území: 57 1.2 Přírodní parky 57 1.3 Významné krajinné prvky 57 1.4 Území historického, kulturního nebo archeologického významu 57 1.5 Území hustě zalidněná 57 1.6 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení 57 1.7 Staré ekologické zátěže 57 1.9 Extrémní poměry v dotčeném území 58 2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 58 2.1 Ovzduší a klima 58 2.2 Voda 62 2.3 Půda 65 2.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje 65 2.5 Fauna a flóra 67 2.6 Ekosystémy 70 2.7 Krajina 71 2.8 Obyvatelstvo 72 2.9 Hmotný majetek 72 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 3

2.10 Kulturní památky 73 3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ 73 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBY- VATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 75 1. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI 75 1.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 75 1.2 Vlivy na ovzduší a klima 81 1.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. Další fyzikální a biologické charakteristiky 83 1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody 86 1.5 Vlivy na půdu 88 1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 90 1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 90 1.8 Vlivy na krajinu 93 1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 96 2. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČ- NÍCH VLIVŮ 96 3. CHARAKTERISTIKA ENVIROMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH 97 4. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 98 5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ 104 6. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČI-TOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE 105 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 105 F. ZÁVĚR 107 G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 108 H. PŘÍLOHY 109 ZPRACOVATELÉ OZNÁMENÍ 109 Přílohy č. 1-12 ÚVOD T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 4

Oznámení o vlivu stavby na životní prostředí pro těžebnu štěrkopísku Keblice Lukavec je zpracováno na základě požadavku investora. Žadatel (investor) má bohaté zkušenosti s těžbou a úpravou štěrkopísků. V současné době těží štěrkopísek obdobnou technologií jako v navrhovaném záměru např. v lokalitě Vliněves (okr. Mělník). Zkušenosti v těžbě štěrkopísků a rekultivaci po těžbě jsou podloženy i pozitivními referencemi dotčených obcí, na jejichž území těžba probíhá nebo probíhala. V současné době je tato firma silně etablována v Mělnické oblasti. Vzhledem k rozšíření odběratelských kapacit projevila zájem o rozšíření činnosti i do oblasti Litoměřicka, aby mohla saturovat vytěženou surovinou i potřeby Ústeckého kraje. Předmětem zájmu je ložisko štěrkopísku B316350 v CHLÚ 163500, včetně části nebilančních zásob u silnice III/24712. Jedná se o část bloku č. 1 v katastrálním území Keblice, Lukavec, Prosmyky a Bohušovice n. O. Navrhovaná varianta těžby vychází z ÚPN VÚC okr. Litoměřice a z návrhu ÚPN VÚC Ústeckého kraje. Cílem celého záměru těžby štěrkopísku v lokalitě je vytěžení ložiska štěrkopísku, rekultivace vytěžené plochy především na vodní plochu a vytvoření ekologicky stabilního, druhově bohatého prostoru, který bude možno velmi snadno včlenit do stávajícího místního systému ekologické stability i systémů vyšších řádů. Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle 6 je zpracováno v rozsahu požadavků zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zák. č. 93/2004 Sb., příloha č. 4. Podle zákona se jedná z hlediska činností o povrchovou těžbu nerostných surovin nad 10 kt.r -1 do 1 000 kt.r -1, tj. dle přílohy č. 1 do kategorie II (2.5). K předmětnému dobývacímu prostoru byl vydán předběžný souhlas MŽP Praha, OVSS IV pracoviště Ústí n. L. pro DP Keblice (ze dne 11. 02. 2004, čj. 530/105/04-Ra-UL) a DP Lukavec (ze dne 1. 10. 2004, čj. 530/532/04-Ra-UL). Podle zákona č. 17/92 Sb., ve znění předpisů pozdějších, nesmí být území zatěžováno činností nad míru únosného zatížení území. Přípustnou míru zatížení určují mezní hodnoty stanovené příslušnými zákony a vyhláškami. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 5

POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka CO Oxid uhelnatý ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav DP Dobývací prostor HRA Hodnocení zdravotních rizik CHLÚ Chráněné ložiskové území LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor KSP Krajská surovinová politika MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MŽP Ministerstvo životního prostředí NOx Oxidy dusíku NO2 Oxid dusičitý NRBK Nadregionální biokoridor NRBC Nadregionální biocentrum PD Projektová dokumentace PM10 Suspendované částice frakce PM10 POPD Plán otvírky a přípravy dobývání ložiska PUFL Půdní fond plnící funkci lesa RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor ÚP VÚC Územní plán velkého územního celku ÚSES Územní systém ekologické stability VKP Významný krajinný prvek WHO Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) ZPF Zemědělský půdní fond T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 6

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. IDENTIFIKACE 1.1 Obchodní firma: František Jampílek 1.2 IČ: 49495950 1.3 Sídlo (bydliště): Na Pruhu 335, 250 89 Lázně Toušeň 1.4 Oprávněný zástupce oznamovatele Jméno, příjmení: Ing. Miroslav Mužík, Bydliště a telefon: Metodějova 1465/7 149 00 Praha 4 tel.: 777 207 850 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru: STANOVENÍ DP KEBLICE A I. ETAPA TĚŽBY VÝHRADNÍHO LOŽISKA BOHUŠOVICE n. OHŘÍ 2. Kapacita záměru: Celková těžba: varianta I 580 000 m 3.r -1 (tj. asi 986 kt.r -1 štěrkopísku) varianta II 290 000 m 3.r -1 (tj. asi 493 kt.r -1 štěrkopísku) Výroba beton směsí: max. 50 000 m 3.r -1 (tj. asi 118 kt.r -1 ) 3. Umístění záměru: 4. Charakter záměru Kraj: Ústecký Kód NUTS: CZ 042 katastr. území Obec: Keblice Kód ZÚJ: 565016 Keblice Obec: Lukavec Kód ZÚJ: 565237 Lukavec Obec: Lovosice Kód ZÚJ: 565229 Prosmyky Obec: Bohušovice n. O. Kód ZÚJ: 564591 Bohušovice n. O. Prostor navrhované pískovny Keblice je situován ve správním území obcí Lovosice (k. ú. Prosmyky), Keblice, Lukavec a Bohušovice n. O. mezi silnicí III/24712, dálničním přivaděčem, tratí ČD 090 a silnicí III/2477 (umístění viz obr. 1). Charakter záměru vyplývá z činnosti, která bude v zájmovém území probíhat. Jedná se o těžbu a úpravu štěrkopísku v bloku č. 1 výhradního ložiska štěrkopísků v B 3163500 Bohušovice nad Ohří včetně nebilanční části téhož bloku při komunikaci III/24712 Keblice Lukavec až do vzdálenosti 25 m od uvedené komunikace. Pro ochranu výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří bylo stanoveno CHLÚ č. 163500 Bohušovice nad Ohří rozhodnutím MŽP, územní odbor pro chomutovskou oblast ze dne 15. 09. 1993, čj. ÚCHO/611/93. Ložisko je lokalizována v katastrálním území Bohušovice n. O., Keblice, Lukavec a Prosmyky (správní území Lovosice) na ploše 655,12 ha. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 7

Plánovaná činnost, tj. těžba štěrkopísku, je činnost prováděná hornickým způsobem podle 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato činnost spočívá v těžbě výhradního ložiska štěrkopísku, zařazeného v seznamu státních ložisek, včetně jeho nebilanční části u silnice III/24712. Obr. 1 Pískovna Keblice širší vztahy 4.1 Možnost kumulace s jinými záměry Jak je výše uvedeno, zaujímá ložisko velkou plochu 655,12 ha. Na celém ložisku jsou vydány předběžné souhlasy se stanovením dobývacího prostoru Keblice (98,42 ha), Lukavec T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 8

(72,22 ha) a Bohušovice n. O. (Oznámení na stanovení DP 47,62 ha, předchozí souhlas s DP z 12. 04. 2002 vydán na 252,445 ha) a Brňany (asi 250 ha). Na část ložiska v k. ú. Bohušovice nad Ohří bylo podáno Oznámení záměru v březnu r. 2005 V řešení střetů zájmů je DP Keblice (a rozpracovaný DP Lukavec) nejdále. Záměr je projednáván s dotčenými obcemi, hlavním cílem jednání je optimalizace konečného záměru tak, aby v maximální možné míře byly zohledněny požadavky dotčených obcí, ochrany životního prostředí a hospodárného využití ložiska. V širším zájmovém prostoru posuzované pískovny jsou studny, které odebírají vodu z mělké zvodně. Jedná se o vodu, která není vhodná k pitným účelům. Podél zájmového území (u obce Lukavec) je veden dálniční přivaděč do Litoměřic a přilehlých obcí. Přímo v prostoru ložiska štěrkopísku je navrhována trasa vysokorychlostní železniční trati (VRT) Praha Berlín. Vzhledem ke stadiu příprav realizace VRT nelze v nejbližších 30 letech s výstavbou počítat. V blízkosti se nachází závod SECHEZA Lovosice (vzdálenost asi 1,3 km SZ od okraje navrhované pískovny), Cementárna Čížkovice (vzdálenost asi 4,8 km JZ od pískovny), skládka odpadů Lukavec (vzdálenost asi 1,6 km Z). V širším okolí jsou další zásoby nerostných surovin, především štěrkopísků (ložisko Bohušovice n. O. pokračování ložiska za silnicí III/2477), ložisko cementářských surovin (vápenec) u Siřejovic. O kumulaci vlivů lze uvažovat u silniční dopravy štěrkopísku ke spotřebiteli, kdy se tato doprava bude kumulovat se stávající dopravou na pozemních komunikacích (dálniční přivaděč od D8 k Litoměřicím, D8, silnice II/608). Doprava z pískovny k přivaděči a dále je mimo obytnou zónu, doprava se vzrůstající vzdáleností od pískovny rozptýlí na další komunikace (cíle nelze v této fázi přípravy specifikovat). Toto oznámení ze zabývá těžbou štěrkopísku. Tato činnost se nebude kumulovat s výše uvedenými těžebními záměry v blízkém okolí. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jeho výběr, resp. odmítnutí Blok zásob č. 1 výhradního ložiska štěrkopísků Bohušovice nad Ohří leží v centru okresu Litoměřice. Je vzdálen asi 4 km od Litoměřic, 3 km od Lovosic, 8 km od Libochovic, má dobré napojení na silniční i lodní dopravu. Ložisko je vedeno jako potenciální zdroj štěrkopísku pro oblast Litoměřice a Ústí n. L., proto se předpokládá spotřeba převážné části produkce v ústecké aglomeraci, zejména na Litoměřicku. Umístění záměru je dáno polohou ložiska nerostné suroviny a není možné jeho alternativní umístění. Při posuzování ložiska je nutné mít na zřeteli, že se vzhledem k velikosti zásob jedná o dlouhodobou těžbu. V průběhu realizace předpokládané stavby vysokorychlostní železnice by tato pískovna poskytovala blízký zdroj štěrkopísku pro stavbu (pokud k ní dojde v době těžby ložiska), rovněž by byla vítaným zdrojem suroviny při stavbě dálnice D8. Navrhovaná pískovna v navrhovaném DP Keblice a DP Lukavec je situována na těžitelné části bloku č. 1 (oblast I) ložiska B 3163500 Bohušovice n. O. včetně části s nebilančními T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 9

zásobami u silnice III/24712. Je rozdělena na 2 navrhované dobývací prostory DP Keblice a DP Lukavec. Na bloku č. 1 výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří byly prozatím uděleny rozhodnutí o vydání předběžného souhlasu na stanovení DP Lukavec, DP Keblice, DP Bohušovice n. O. a DP Brňany (viz výše). Předností ložiska v DP Keblice (DP Lukavec) je velmi dobré zastoupení štěrkové frakce, nízká jílovitost, stupeň humusovitosti převážně A a B, příznivý poměr štěrkové a pískové frakce (60 : 40) a nízký obsah síry. Využití ložiska je podmíněno jako náhrada za dotěžovaná výhradní a nevýhradní ložiska v Litoměřické oblasti s velmi krátkou životností zásob ( Račiněves, Travčice 1, Počáply Travčický les, Nučničky Travčický les apod. Dalším důvodem je možnost vhodné následné rekultivace na ekologicky stabilizující, krajinotvorné a rekreační vodní plochy, kterých je v území nedostatek. Varianty těžby byly v této fázi zvažovány pouze co do množství ročně těžené suroviny, nikoliv ve smyslu rozsahu. Důvodem je snaha o co nejefektivnější využití celé této části ložiska s tím, že rozsah těžby (ve smyslu plošném) je možné vymezit v dalších stupních řízení. Zahájení těžební činnosti (a tedy i umístění technického zázemí těžebny) je voleno na místě, kde dojde k nejmenšímu obtěžování obyvatel případnými vlivy těžby (doprava suroviny mimo obce, zázemí dostatečně vzdálené od obytné zástavby). Ložisko je umístěno v nížinné části Litoměřického okresu na soutoku řek Ohře a Labe. Celá tato oblast je z hlediska zemědělství vysoce produktivní a zájmové území je pokryto půdou požívající I. stupeň a v menší míře III., IV. a V. stupeň ochrany ZPF. Na druhou stranu se však z tohoto důvodu řadí mezi území z hlediska ekologické stability zcela rozvrácené a zásahy vedoucí ke zvýšení stability jsou žádoucí (jde o zábor půdy, kterou je možno odejmout ze ZPF jen výjimečně, pro stavby zásadního významu nebo pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny). V ložisku se nachází surovina vhodná k přípravě i náročných betonových směsí, je zde výhodné zastoupení štěrkové a pískové frakce (60 : 40), nízká jílovitost, stupeň humusovitosti převážně A a B, nízký obsah síry. Součástí těžebny bude i mobilní betonárka. Důvodem realizace betonárky v areálu pískovny je snadná dostupnost základní suroviny štěrkopísku a nabídka dodávky kvalitního betonu zejména pro státní zakázky (modernizace železničního koridoru, výstavba dálnice D8 přes České středohoří, apod.) i pro ostatní odběratele a vyšší zhodnocení suroviny na místě. Po pominutí potřeby betonu v daném území bude betonárka přesunuta na jiné místo nebo zlikvidována (závisí na její době provozu ve vztahu k životnosti strojního zařízení). 5.1 Přehled ložisek štěrkopísku v terezínské kotlině a) využívaná výhradní ložiska Travčice Počáply a Nučničky-Travčice Původní výhradní ložisko Travčice- Počáply (č. 3 001900) bylo rozděleno na dvě ložiskové plochy 3001900 Travčice-Počaply (s DP č. 71134 Počaply u Terezína stanoveným v roce 1998 s platným povolením hornické činnosti) a ložisko č. 3 001901 Nučničky-Travčice (s nově stanoveným DP v roce 2001 - DP 71154 Nučničky I). Na část DP Nučničky I (zhruba na ploše 20-30 ha) byl v roce 2002 vydán souhlas k vynětí ZPF a na tuto plochu proběhlo T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 10

prozatím ústní jednání k řízení o povolení hornické činnosti. Území ložiska je intenzivně zemědělsky obděláváno, jižní okraj tvoří Travčický les. Silnicemi III. třídy je ložisko rozděleno na tři části: - severní část je rozložena mezi obcemi České Kopisty a Počáply - střední část leží mezi obcemi Nučničky, Počáply a Terezínem - jižní část leží mezi obcemi Nučničky a Travčice. V severní části ložiska těží surovinu jámovou pískovnou 1. Stavební a.s. Litoměřice v dobývacím prostoru Travčice I. V oblasti Travčického lesa připravuje těžbu firma Kruncl. V bývalém dobývacím prostoru ve vytěžené pískovně je v současné době skládka domovního odpadu. Dobývací prostor Počaply u Terezína dosud není těžen, neboť je přednostně prováděna těžba štěrkopísku v navazující nevýhradní části ložiska Počaply-Travčický les a Nučničky-Travčický les. Na části dobývacího prostoru Počaply u Terezína sice byl zpracován POPD, těžba však nebyla zahájena. Otvírka v tomto dobývacím prostoru se předpokládá cca za 2 3 roky. Dobývací prostor Nučničky I není těžen, dosud nebyl zpracován POPD. Otvírka ložiska se předpokládá v časovém horizontu 2-3 let. Na nevýhradním ložisku Nučničky je na asi 25 % plochy již ukončena rekultivace na lesní půdu, na dalších asi 35 % plochy je rekultivace prováděna, plocha asi 1,5 ha je skryta a připravena k dobývání, zbývající část plochy je v těžbě. Jedná se o plošně rozsáhlé akumulace štěrkopísků patří k terasám soutoku Ohře a Labe a jsou risského a würmského stáří. Největší rozsah má terasový systém Labe. Mocnost štěrkopísků dosahuje 8-12 m, skrývky jsou vesměs do mocnosti 1 m. K bázi ložiska stoupá obsah štěrkové frakce. Hladina podzemní vody je ve spodní terase 1-5 m pod současným povrchem, takže prakticky celé ložisko je zvodnělé. V jižní části ložiska u Travčického lesa ve vyšší terase je část bloků zásob (do hloubky 10-11 m) nad hladinou podzemní vody. Podloží ložiska tvoří nepropustné slínovce. Zrnitostní složení suroviny kolísá v širokém spektru (poměr písek/štěrk = 80/20% - 20/80% ), v průměru celého ložiska je však tento poměr vyrovnaný, tj. zhruba 1 : 1 (tj. 50:50). Štěrková frakce je navětralá a proto není vhodná do betonů vodních staveb. Obsah odplavitelných částic je proměnlivý, v oblasti Nučničky - Počáply nedosahuje 3 % hmotn., v oblasti Travčického lesa se pohybuje mezi 3-7 hmotnostními %. Humusovitost odpovídá stupni A - B. Travčice 1 č. ložiska B-3237700 Ložisko v těžbě (prakticky dotěžované) leží jižně od obce Travčice východně od silnice Praha - Teplice převážně na lesních půdách. Má stanovené CHLÚ Travčice a stejnojmenný DP (Travčice č. 71081), jehož majitelem a uživatelem je společnost 1. Stavební a. s., Litoměřice, provoz Lovosice. V minulosti byla zcela vytěžena část ložiska mezi zmiňovanou silnicí a současným DP, ve které se nyní nachází provozovaná obalovna a skleníky s prodejními velkosklady a. s. Severofrukt Travčice. Geologická situace je shodná jako u výše popisovaných ložisek Travčice - Počáply a Nučničky-Travčice. Ložisko je těženo nad hladinou podzemní vody. Mocnost štěrkopísků se v průměru pohybuje kolem 8-10 m, mocnost skrývky kolem 1 m. Zrnitostní složení suroviny kolísá, směrem k bázi ložiska stoupá obsah štěrkové frakce a odplavitelných částic, který se na ložisku pohybuje mezi 3 7 % hmotn., humusovitost odpovídá stupni A - B. Celkově je surovina v rostlém stavu hodnocena ve třídě B II a N II, pro výrobu kvalitní suroviny je vzhledem k vyššímu podílu odplavitelných částic nutná její úprava praním. Současný těžař na ložisku žádnou úpravu neprovádí. Výše těžby má klesající tendenci (v r. 2002 4 tis. m 3, v r. 2003 2 tis. m 3 ), T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 11

předpokládaná doba dotěžení 2 3 roky. Na ložisku bylo cca 661 tis.m 3 zásob převedeno do prozkoumaných vázaných zásob. b) nevyužívaná výhradní ložiska Žalhostický ostrov (č. B 3 001800) Chráněné ložiskové území Žalhostice 00180000 o rozloze 0,3009845 km 2 bylo stanoveno v r. 1990 (OBÚ Most, č.j. 548/90). Ložisko se nachází jižně od obce Žalhostice, v prostoru Žalhostického ostrova při pravém břehu řeky Labe. Průměrná mocnost štěrkopísku je 8,90 m, průměrná mocnost nadloží je 3,0 m. Štěrkopísky jsou šedohnědé, v případě vyššího obsahu písčité frakce až žlutohnědé barvy. Z petrografického hlediska se jedná o polymiktní sedimenty, valouny větších rozměrů se objevují nepravidelně jsou hrubě opracované, polozaoblené, zaoblené i protažené. Ve většině štěrčíkových frakcí převažuje křemen s obsahem v rozmezí 41-62 %, úlomky hornin tvoří 30-48 % podílu, živce 7-8 %, škodliviny 1-3 %. Písčitá frakce je tvořena převážně křemenem 63,5-84 %, úlomky hornin 10-26 %,živci 5-7 %. Vlastní poloha ložiska, ostrov obtékaný z obou stran Labem, napovídá, že hladina podzemní vody ve štěrkopískových uloženinách je ovlivněna úrovní hladiny Labe a její vliv plně překrývá působení jiných faktorů. Všeobecný směr proudění na ložisku je v souladu se směrem toku Labe. Ložisko má jednoduché hydrogeologické poměry. Ložisko nebylo dosud těženo. Předmětem potencionální těžby jsou štěrkopísky s jednoduchými úložními poměry, průměrné mocnosti 9,0 m a s průměrnou mocností nadloží-skrývky 3,0 m. Ložisko leží v inundační oblasti Labe. Z této skutečnosti vyplývají specifická bezpečnostní opatření pro případnou těžbu zejména ve vztahu k velkým vodám. Nejzávažnějším problémem využití ložiska je střet s vodohospodářskými orgány, kdy těžbou by mohlo dojít k poškození kolmatační blány a tím ke změnám v proudění mělkých kvartérních vod v oblasti tzv. píšťanského meandru a následnému ohrožení vodního zdroje pitné vody Velké Žernoseky. Ložisko se nachází v CHOPAV Severočeská křída. Je nutno vyřešit otázku případného odtěžení části či celého ostrova. Je vymezen ochranný pilíř kabelu ČD. Želetice (č. B 3 002000) Ložisko se nachází v okrese Litoměřice mezi městy Litoměřice (část Želetice) a Terezín. Oblast je intenzivně zemědělsky obdělávána. Komunikačně je území dobře přístupné ze silnice I/15. Pro ložisko je stanoveno chráněné ložiskové území Litoměřice 00200000 o rozloze 0,7381010 km 2 (z r. 1990, OBÚ Most č.j. 216/90). Je tvořeno fluviálními štěrkopísky, které tvoří v oblasti soutoku Ohře a Labe jednu z nejrozsáhlejších terasových akumulací würmského stáří, která je z převážné části překryta nepravidelně mocnými holocénními uloženinami. Ložisková substance je představována štěrkopísky s mírnou převahou písčité frakce. Mocnost štěrkopísků se pohybuje v rozmezí 7-8 m, v severní části ložiska až 11,2 m. V nadloží štěrkopísků byla v převážné části ložiska zjištěna nepravidelná, málo mocná poloha jemnozrnného písku ostře oddělená od štěrkopísků. Její mocnost se pohybuje v rozmezí 0,10-1,70 m a místy je překryta ornicí. Ložisko štěrkopísků nebylo dosud těženo. Ložisko se vyznačuje poměrně jednoduchými úložními poměry, málo proměnlivou mocností a příznivými podmínkami pro těžbu z vody, neboť téměř celá mocnost ložiska se nachází pod hladinou podzemní vody. Surovina má proměnlivý podíl písčité a štěrkové frakce (ve T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 12

svrchních polohách převažuje štěrkový materiál, ve středních polohách písčitý, spodní polohy mají poměr obou frakcí zhruba vyrovnaný), obsah odplavitelných částic je v celém profilu velmi nízký (0,5-2% hmotn.), humusovitost je rovněž příznivá a pohybuje se v rozmezí stupňů A - B. Technologicky je ložisko řazeno do třídy B I. Na ložisku je evidováno 4,477 mil. m 3 bilančních prozkoumaných volných a 1,091 mil. m 3 bilančních prozkoumaných vázaných zásob (ochranné pilíře elektrického vedení, podzemního kabelu a zavlažovacího zařízení). Ložisko bylo rebilancováno ve II. etapě v r. 1999 s návrhem stavu zásob ve výši 0 m 3, který byl schválen KPZ MŽP. Dosud však nebylo vydáno rozhodnutí a upraveny Bilance zásob. Zásoby výhradního ložiska Želetice o rozloze 56,24 ha tvoří terasové pleistocenní štěrkopísky řeky Ohře, které zde dosahují mocnosti od 5,2 do 11,2 m (prům. 8,5 m) s mocností skrývky 0,2-3,6 m (prům. 2,2 m). Těžitelnou surovinou budou štěrkopísky třídy B I, vyhovující pro betony. V roce 2004 byl spol. POSIDONIA, RNDr. Stanislav Staněk, Zlaté Hory podán na ložisko Želetice návrh na stanovení dobývacího prostoru Litoměřice. Záměr využití výhradního ložiska B 3002000 Želetice je v současné době považován za bezpředmětný vzhledem k závažným a obtížně řešitelným střetům zájmů v Terezínské kotlině. Severní část ložiska Želetice se nachází v zátopovém území (Q 5) řeky Ohře, malá část ložiska v zátopovém území Q 100, celé ložisko v Q 500 (dle stavu povodně v srpnu 2002). Severovýchodní hranice chráněného ložiskového území Želetice je ve vnějším kontaktu s jihozápadní hranicí CHOPAV Severočeská křída, stanovená po levém břehu řeky Ohře v úseku od Budyně n. O. po ústí Ohře do Labe, která dále pokračuje po levém břehu Labe severně od obce Mlékojedy až k obci Dolní Žernoseky. CHOPAV Severočeská křída byla vyhlášena Nař. vl. ČSR č. 85/1981 Sb. Nedořešená je budoucí rekultivace vytěžených prostor v údolní nivě. V této oblasti je upřednostňováno využití části 1. bloku zásob na výhradním ložisku Bohušovice nad Ohří (v navrhovaném DP Keblice a DP Lukavec). Podle posledních informací nebude zatím otevřeno. Mlékojedy u Litoměřic (č. D 3 250500) Ložisko je součástí pozemku. Ložisko Mlékojedy se nachází v okrese Litoměřice mezi obcí Mlékojedy u Litoměřic, Litoměřice, Terezín a Nové Kopisty. S výjimkou západní strany, kde ložisko Mlékojedy přímo navazuje na ložisko Lovosice - Prosmyky (v podstatě jde o jedno ložisko, které bylo uměle rozdělené původně plánovaným rozšířením chemických závodů SCHZ resp. LOVOCHEMIE a.s.), je omezeno ze všech stran ochrannými pilíři silnice I/15 Lovosice-Litoměřice a silnice Mlékojedy-Prosmyky. Na severním okraji bylo vymezeno stejnojmenné ložisko (č.109), vyloučené z bilancí N5 238000, které je těženo firmou Monostav s.r.o. Ústí nad Labem. Ložisko štěrkopísku je uloženo na téměř vodorovném svrchnokřídovém podloží. Vykazuje poměrně stálou mocnost 4,9-12,4 m, v průměru 9,5 m. V okrajových partiích ložiska se lokálně vyskytují jílové vložky o mocnosti do 0,4 m. Nadloží je tvořeno sprašemi a sprašovými hlínami a ornicí o mocnosti 0,9-2,6m. Ložiskovou surovinou je fluviální štěrkopísek s mírně převládajícím štěrkovým podílem nad písčitým (zhruba 60 : 40 %). Po stránce jakostní představuje zkoumané ložisko štěrkopísek dobrých vlastností. Ložisko se nachází v oblasti velmi kvalitní zemědělské půdy, přes ložisko prochází celkem 6 tras elektrického vedení. Možnost ovlivnění místních vodních zdrojů v okolních obcích. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 13

Štěrkopísky jsou zvodnělé, hladina podzemní vody se nachází v hloubce 1,5-5,5 m. V ložisku je 8,673 mil. m 3 bilančních prozkoumaných volných a 1,672 mil. m 3 bilančních vyhledaných volných zásob suroviny. Ostatní zásoby jsou vázané v ochranných pilířích či nebilanční. Ložisko bylo pro vážné střety zájmů se zemědělskou půdou vyřazeno z Bilance zásob ČR, které se jeví jako neřešitelné i po změně vlastnických vztahů. c) využívaná nevýhradní ložiska V oblasti terezínské kotliny jsou využívána následující těžená nevýhradní ložiska štěrkopísků a stavebních písků Počaply u Terezína, povolení k činnosti prováděné hornickým způsobem na ložisku štěrkopísku bylo pro organizaci Lubomír Kruncl-Glarea vydáno v roce 1999. Těžební práce jsou prováděny nad hladinou spodní vody. Hladina podzemní vody se v uvedené oblasti pohybovala v úrovni 147,5-149,75 m n.m. V roce 2001 bylo vydáno Povolení činnosti prováděné hornickým způsobem pro ložisko štěrkopísku Počaply u Terezína - rozšíření. V roce 2000 bylo OBÚ vydáno Povolení pokračování činnosti prováděné hornickým způsobem pro ložisko štěrkopísku Nučničky I. na Litoměřicku. Toto povolení navazuje na již vytěženou část plochy v k.ú. Nučničky o výměře 3,9905 ha. Změna plánu využívání ložiska ze dne 29. 5. 2000 řešila dotěžení jižní hranice ložiska a dotěžení demarkační hranice mezi organizacemi Sabina s.r.o. a Glarea na k.ú. Nučničky. V roce 2003 byl vypracován tzv. Plán likvidace lomu štěrkopísku Nučničky I. Důvodem likvidace lomu je vytěžení zbývajících vyhodnocených zásob štěrkopísku. V roce 2000 byl schválen Plán likvidace lomu štěrkopísku Mlékojedy u Litoměřic č. ložiska N5 238000. Těžební práce na ložisku jsou již ukončeny a vlastní likvidace lomu je prováděna výhradně uvnitř lomu. Ložisko představuje malou severní část (o rozloze cca 2 ha) ložiska Mlékojedy u Litoměřic D325050, které bylo těženo a v r. 2000 vytěženo firmou Monostav s.r.o. Ústí nad Labem. Činnost prováděná hornickým způsobem byla povolena v dubnu 1994. Dle Přehledu zásob na ostatních těžených ložiskách nevyhrazených nerostů Geofondu ČR vycházející z báňsko-technických výkazů HOR1 jsou na ložisku k 1. 1. 2002 vykazovány 71,83 tis. m 3. Předpokládaná životnost těžených nevýhradních ložisek štěrkopísků v terezínské kotlině Číslo ložiska Název Organizace Surovina Předpokl. životnost těžby- roky Štěrkopísk 2-3 5233800 Nučničky-Travčický les Lubomír Kruncl, Travčice y Štěrkopísk 2-3 5233801 Počaply-Travčický les Lubomír Kruncl, Travčice y Štěrkopísk 1-2 5233900 Travčice-Travčický les SABIA s.r.o., Bohušovice n. O. y d) prognózní zdroje štěrkopísků v terezínské kotlině V oblasti terezínské kotliny jsou následující prognózní zdroje štěrkopísků a stavebních písků Brozany nad Ohří 9370157 schválený prognózní zdroj štěrkopísku T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 14

Prostor východně od silnice mezi obcemi Brozany a Brňany. Východní omezení tvoří řeka Ohře a stará ramena. Fluviální štěrkopísky wurmské terasy. Průměrná mocnost v rozmezí 10-12 m, skrývka v průměru mezi 2-4 m. Surovina je vhodná jako betonářský štěrkopísek. Na lokalitě byl proveden ke dni 1. 1. 1968 odhad zásob s výsledkem 12 135 tis. tun zásob v kategorii P2. Při přehodnocení provedeném ČGÚ ke dni 7. 12. 2000 byly zásoby převedeny do kategorie P1 a sníženy na 10 362 tis. tun z důvodu redukce o pilíř el. vedení a zástavbu. Povrch zdroje je intenzívně zemědělsky využíván, je tu vybudováno závlahové zařízení. Křížení linek NN a VN. Ložisko je rozděleno na dva bloky pilířem el. vedení. Hrdly Travčice 9370158 prognózní zdroj štěrkopísku Prostor mezi obcemi Hrdly a Travčice, po obou stranách silnice E55 (ohraničení: východně od silnice - od jejího křížení u obce až do vzdálenosti 200 m od areálu skladů u Travčic; západně od silnice - od kraje lesíka asi 0,7 km od obce území v téže délce). Fluviální štěrkopísky risské terasy. V předpolí zjištěná max. mocnost, která se pohybuje mezi 10-15 m. Směrem k Z se noří pod pokryvy navátých písků. Podle analogie lze předpokládat vyšší jílovitost. Pro vyšší jílovitost (až 7 %) nutno počítat s úpravou praním. Na lokalitě byl proveden ke dni 1. 1. 1968 odhad zásob s výsledkem 9 750 tis. tun zásob v kategorii P2. Při přehodnocení provedeném ČGÚ ke dni 7. 12. 2000 byly zásoby sníženy na 7 151 tis. tun z důvodu rozdělení ochranným pilířem silnice. Území je využíváno zemědělsky, v části lesíka z. od silnice je nepatrná zahrádková kolonie, les v. od silnice je v péči ministerstva obrany. Území protíná linka NN a závlahové zařízení. Leží v CHOPAV Severočeská křída. 5.2 Vztah k územně plánovací dokumentaci Zájmové území výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří je zahrnuto a zároveň respektováno v Územním plánu velkého územního celku okresu Litoměřice (dále jen ÚP VÚC Litoměřice), který zpracoval Terplan a. s. Praha, 1996. ÚPN VÚC okresu Litoměřice byl schválený usnesením vlády ČR v roce 1996 s předpokládaným plánovacím horizontem 2010. Jedná se o komplexní ÚPD, která vzešla z prvotních předpokladů zpracovat Změny a doplňky ÚPN VÚC okresu Litoměřicka schváleného v roce 1989. Postupem doby však byla ÚPD v několika etapách doplňovaná až do formy kdy nabyla povahu komplexního ÚPN VÚC. Vzhledem k časově vypovídacím informacím v nadřazené ÚPD ÚPN VÚC okresu Litoměřice z roku 1996 byly kapitoly významnosti surovinového potenciálu a jeho posloupnosti využití doplněny o aktuální verifikaci údajů do vypracovaného konceptu ÚPN VÚC Ústeckého kraje, který je v současné době zastupiteli krajského úřadu Ústeckého kraje projednáván. Do konceptu zpracování ÚP VÚC byly zapracovány a zařazeny příslušné výstupy a opatření vycházející z Krajské surovinové politiky, která byla souběžně formulována v rámci úkolu MPO a MŽP ČR Analýza využívání nerostných surovin, včetně druhotných surovin v Ústeckém kraji, v průběhu roku 2003 a 2004. Tato analýza vychází z plnění vládního usnesení č. 1311 Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, který představuje základní koncepční materiál, definující budoucí zájmy státu ve sféře využití a hospodaření s nerostnými surovinami. Jako jeden z hlavních úkolů byl deklarován požadavek rozpracovat surovinovou politiku do konkrétních podmínek regionů a lokalit pro účely rozhodování v území. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 15

Nedílnou součástí tohoto materiálu bylo vyhodnotit výhledové využití surovinové základny zájmového území, vyhodnotit využití těchto surovin ve vztahu k předpokládaným hlavním investičním záměrům, vyplývajícím z řešení s ohledem na principy trvale udržitelného rozvoje. Zároveň byla aktualizována surovinová základna ve smyslu jejich postupného využívání a rovněž zohledněna a respektována těžba nerostných surovin na územích, kde byla povolena na základě územního rozhodnutí dle stavebního zákona a vyhlášky ČBÚ č. 175/1992 Sb., při dodržování zásad ochrany přírody a krajiny a navrhnout řešení případných střetů v souladu s platnou legislativou. Potřeba nového územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje byla objektivně vyvolávána dosaženým stupněm dlouhodobé exploatace území zdejšího regionu na úkor jeho životního prostředí, jeho postavením v celostátní ekonomice, vlivem na širší území za hranicemi regionu i státu, stávajícím stupněm a charakterem urbanizace a industrializace území odpovídající již opuštěným strategickým cílům socialismu. Právě překonané politické koncepce v ÚP VÚC Litoměřice a s nimi spojené dlouhodobé ekonomické, a sociální trendy vytvářející až do nedávné minulosti podobu území dnešního Ústeckého kraje, ztratily perspektivu a nemohou pokračovat do budoucna v nezměněné podobě. Přitom je však nutné počítat se značnou setrvačností řady prvků a trendů, vylučující příliš jednoduché a rychlé změny. Usuzujeme, že problematika ochrany a využití nerostných surovin je ve schváleném ÚP VÚC Litoměřice zapracována standardním přístupem, který je sice v souladu s vyhláškou 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ale nenabízí žádné aktuální řešení dalšího využití těžených ložisek a jeho technické zajištění. V dokumentaci ÚP VÚC se vyskytují pouze výhradní ložiska nerostných surovin, přičemž v souvislosti s rozvojem soukromého podnikání v těžebním průmyslu stále více roste zájem o využívání ložisek nevyhrazených nerostů, především kvůli jejich přímé k vazbě na příslušné pozemky. V dokumentaci jsou popisována pouze vybraná využívaná a nevyužívaná ložiska (jak v textu tak v grafické části), která již nejsou pro region (či kraj) významná, nebo naopak jsou pro region významnější než v době schválení této ÚPD (tj. v r. 1996). U řady doporučených ložisek k těžbě (Cítov 2 Kostomlaty pod Řípem, Nučničky - Travčice apod.) nebyla doposud zahájena otvírka, ačkoliv to ÚP VÚC Litoměřice preferoval v nejbližším časovém horizontu po jeho schválení. Tento surovinový deficit byl následně doplněn z produkce nevýhradních ložisek Počáply Travčický les, Nučničky Travčický les a Libochovice - Homolská. Názorný příklad neaktuálnosti a již naprosto zavádějících informací je uvedený v Zásadách a regulativech v části Rámcové geologické a územně technické charakteristiky vybraných ložisek štěrkopísků v okrese Litoměřice. Původní schválený ÚP VÚC Litoměřice nezahrnoval další ekologicky nekonfliktní rezervní prostory pro řešení případného dobývání štěrkopísků v řešeném území, nýbrž doporučil další nové otvírky až po dotěžení výhradních ložisek Straškov a Cítov 2 Kostomlaty. Rovněž v ÚP VÚC jsou považována jako nejvýznamnější ložiska pro region ložiska Straškov, Račice Předotín 1 a 2 a Cítov 2 Kostomlaty pod Řípem. Přičemž u ložiska Račice Předotín 1 a 2 je podstatná část vytěžitelných zásob pouze v DP Dobříň, nikoliv v DP Račice II a bloky zásob jsou dobývány především v DP Dobříň (směrem k obci Předonín). Rovněž je třeba zdůraznit, že největším problémem postupného využívání tohoto ložiska je obtížně realizovatelná postupná sanace a rekultivace těžbou dotčeného území. Zároveň těžba na výhradním ložisku Cítov 2 Kostomlaty p. Řípem nebyla doposud uskutečněna, a proto jak se uvádí v koncepci ÚP VÚC Ústeckého kraje a Krajské surovinové politice T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 16

Ústeckého kraje vzhledem k jeho dlouhodobě plánované systematické těžbě (povolení hornické činnosti) v časovém horizontu let 2012 2015, se navrhuje preferovat otvírku a těžbu na výhradním ložisku štěrkopísků Bohušovice nad Ohří (DP Keblice), rovněž i jako adekvátní náhradu za postupně utlumovanou těžbu na výhradním ložisku Račiněves, jehož minulé roční produkce byly pro region velmi významné. Těžba na ložisku Račiněves - JV je sice v opětovném návrhu o prodloužení jeho životnosti, ale pouze v části nevýhradního ložiska s pravděpodobným povolením těžby až v roce 2006 s max. životností 4 6 let. Situování DP Keblice na výhradním ložisku Bohušovice nad Ohří vzhledem ke stávajícím těženým provozovnám umožní efektivně podpořit a doplnit systém výrobkové produkce a reálně podporuje racionální a úplné využití všech zmíněných výhradních a nevýhradních ložisek pro pokrytí potřeb materiálů na důležité liniové stavby státního a mezinárodního významu (pokračování stavby dálnice D8 a rychlostní komunikace R7, železniční koridory apod.). Rovněž z důkladné analýzy využívání ložisek v terezínské kotlině se vzhledem k závažným a obtížně řešitelným střetům zájmů na ložisku Želetice v této oblasti se upřednostňuje využití části 1. bloku zásob na výhradním ložisku Bohušovice nad Ohří (v DP Keblice). Zároveň v rámci postupného využívání jednotlivých ložisek štěrkopísků není v ÚP VÚC Litoměřice přihlédnuto k požadavkům trhu. Doporučovat do otvírek ložiska s nižšími kvalitativními parametry s totální absencí požadovaných technologických parametrů (zrnitostní třídy - frakce, kvalita apod.) je v tomto případě zcela zavádějící. Jako příklad můžeme uvést využití ložiska Travčice l, kde jsou těženy návěje a přesypy vátých písků o mocnosti 6-l0 m. Ložisko se v celé těžené mocnosti nachází nad hladinou podzemní vody, která je vázána na podložní terasové štěrkopísky. Báze těžby je z tohoto důvodu omezena úrovní 1 m nad hladinu podzemní vody. Z tohoto důvodu nemůže ložisko splňovat kvalitativní parametry požadované trhem. Výše těžby a rozložení stávajících i budoucích těžebních kapacit je silně ovlivňováno nejen kvalitativně - kvantitativními parametry ložisek, ale i vývojem poptávky. Proto je také jejich perspektivu hodnotit nejen množstvím a kvalitou zásob, ale i jejich prostorovou distribucí ve vztahu ke klíčovým investičním záměrům kraje (rozvoj a modernizace infrastruktury). Z analýzy dostupných podkladů vyplývá, že ekonomicky únosná je doprava kameniva na vzdálenost asi 50 km (výjimečně v závislosti na dopravních možnostech (železnice až 100 km) a štěrkopísků do asi 80 km. Určitým nedostatkem ÚPN VÚC okresu Litoměřice z roku 1996 je i absence regulativů v závazné části dokumentace, řešících činnost v prostoru využívaných ložisek nerostných surovin ve vazbě na závazné územní limity (platná POPD v případě výhradních ložisek, územní rozhodnutí u nevýhradních ložisek). Stanovení limitů těžby a její vliv na životní prostředí měla řešit studie "Stavební suroviny - Litoměřicko" (GET s.r.o. 1994). Obsahová náplň studie však zůstala omezena na shrnutí informací o surovinové základně okresu a hydrogeologických aspektech jejího využití. Zmíněnou problematikou se proto v rámci možností daných především měřítkem zabývalo "Posouzení ÚPN VÚC Litoměřicko dle zákona č. 244/1992 Sb." (Terplan Praha, 1995). Pro detailní vyhodnocení a stanovení konkrétních územních limitů doporučuje ÚPN VÚC zpracování územně-ekologické studie v podrobnějším měřítku s úkolem posoudit řešené území z hlediska přípustnosti nových těžebních aktivit a jejich územních a ekologických důsledků ve vztahu k jeho současnému i výhledovému funkčnímu využití. Tato problematika by měla být předmětem studie hodnotící Limitní podmínky zatížení území Ústeckého kraje stávající i výhledovou těžbou štěrkopísků, se zvláštním zřetelem k zájmům ochrany přírody a krajiny, půdního a lesního fondu a ochranných pásem vodních a lázeňských zdrojů T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 17

s kvalifikovaným návrhem optimalizace sanačních a rekultivačních postupů ve vztahu výše uvedeným zákonným prvkům ochrany. Nový ÚP VÚC Ústeckého kraje bude ucelenou a aktualizovanou ÚPD, která nahradí nekomplexní dokumentaci pro okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L., Louny, částečně již neaktuální pro okres Litoměřicko, a doplní neexistující dokumentaci pro okres Děčín. Prvním krokem pro zajištění nového ÚP VÚC Ústeckého kraje bylo zpracování etapy PaR pro prostor Ústecko chomutovské aglomerace, včetně území bývalých okresů Děčín a Litoměřice. Ze zpracovaných a schválených územních plánů obcí vyplynula řada požadavků především na řešení dopravní a technické infrastruktury (vedení obchvatů komunikací I. a II. třídy, napojení na energetické systémy, zásobování vodou a kanalizaci) dále požadavky na nové plochy pro ekonomický rozvoj a rekreaci a v neposlední řadě požadavky vyplývající z aktualizace registru surovinového potenciálu a jeho současného využívání. Jedním z podkladů pro předkládaný návrh otvírky ložiska Keblice jsou informace z Krajské surovinové politiky (dále KSP), zpracované Českou geologickou službou v rámci úkolu Analýza využívání nerostných surovin, včetně druhotných surovin v Ústeckém kraji, v průběhu let 2003 2004. Vzhledem k tomu, že PaR Ústecko-chomutovské aglomerace a PaR okresu Litoměřice neměly tento materiál k dispozici, je teprve nyní možné potřebné informace aktualizovat a doplnit. V konceptu ÚPD VÚC Ústeckého kraje se navrhuje následující: Krajská surovinová politika pokládá též za významné, aby budoucí těžba štěrkopísku v DP Keblice na výhradním ložisku Bohušovice nad Ohří doplňovala kvalitativní druhy štěrkopísků a písků těžených na výhradních ložiscích Předotín Račice 1 a 2, Straškov, a dotěžovaných ložiscích Račiněves, Travčice 1, Nučničky Travčický les, Počaply Travčický les, Travčice Travčický les, Podlusky. Vzhledem k plánované systematické těžbě na výhradním ložisku Cítov 2 Kostomlaty p. Řípem v časovém horizontu let 2012 2015, KSP doporučuje, na rozdíl od závěrů ÚPD VÚC Ústeckého kraje Koncept, preferovat otvírku a těžbu na výhradním ložisku štěrkopísků Bohušovice nad Ohří (DP Keblice) jako adekvátní náhradu za ukončenou těžbu na výhradním ložisku Račiněves, jehož minulé roční produkce byly pro region významné. Schválené a rozpracované ÚP VÚC zahrnující zájmovou oblast ložiska Bohušovice nad Ohří. Název ÚP VÚC Schváleno Vyhlášení závazné části ÚP VÚC okresu Litoměřice Usnesením vlády č.110/1996 ze dne Nařízením vlády č.64/1996 ze 7. 2. 1996 dne 7.2.1996 ÚP VÚC Ústeckého kraje zadání konceptu schváleno dne 18. 12. 2002 zastupitelstvem kraje - č. usnesení 20/15/2002. Zpracován koncept ÚP VÚC, koncept v projednání Zjištěné záměry obcí ÚPD VÚC Ústeckého kraje zohledňuje a v odůvodněných případech zahrnuje do koncepce řešení. Naopak podle 30 stavebního zákona některé návrhy ÚP VÚC Ústeckého kraje týkající se regionálně významných jevů budou v případě schválení znamenat změny v územních plánech dotčených obcí. V řadě případů návrh ÚP VÚC Ústeckého kraje umožní dokončení a schválení územních plánů obcí, které nemohly být uzavřeny z důvodu nevyjasněných regionálních vazeb. Poměrně pestrá surovinová základna, dostatek zásob především štěrkopísků a výhodná geografická poloha Litoměřicka (mezi SHP a Pražskou aglomerací) je důsledkem značné T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 18

exponovanosti území z hlediska těžebních činností. Dosud známé záměry, indukované předběžnými souhlasy o stanovení DP pro využití vybraných ložisek, signalizují, že může dojít k nadměrnému zatížení území negativními účinky těžby, nebudou-li tyto aktivity koncepčním způsobem usměrňovány. Pokud by se koncepce posloupnosti otevírání nových ložisek řídila podle (zastaralých) pravidel ÚP VÚC okresu Litoměřice, mohlo by dojít k velkému deficitu produkce štěrkopískových surovin. Výběr ložisek, jejichž geologické a územně-ekologické podmínky vytváří předpoklad pro relativně nejméně konfliktní přípravu otvírky s termínem zahájení těžby asi v r. 2005 2006 se výrazně zredukoval. Pokud nedojde k otvírce nového ložiska štěrkopísků v DP Keblice může kolem r. 2010-2015 klesnout těžba štěrkopísků v tomto regionu až o 300-400 tis. m 3 r -1, tj. asi 30 % současné těžby (vztaženo k r. 2003). Tyto propočty vychází z analýzy odhadu životnosti ložisek z materiálu Krajské surovinové politiky, jednak z dat přehledu zásob v DP a na ostatních těžených ložiskách nevyhrazených nerostů v Ústeckém kraji. "Modelová prognóza" vychází z geologických zásob v rámci DP (nejméně chybějících údajů), při zachování těžby na úrovni r. 2003 (blíží se max. hodnotám předchozího období). Životnost ložisek vypočtená z 3-letého průměru těžby dává údaje jen mírně odlišné. Životnost počítaná z bilančních nebo vytěžitelných zásob nemá v celku takovou vypovídací schopnost, protože za některá ložiska chybí údaje. Pokud v období 2010-2015 dojde k poklesu těžby, potřeba otvírky nového ložiska (ložisek) se oddálí vzhledem ke zdlouhavému postupu povolovacích procesů (max. do r. 2020). Ve vztahu k ÚPD obcí Keblice a Lukavec uvádíme, že v současné době se projednává návrh změny územního plánu V současné době se rovněž projednává návrh změny ÚPD obce Lukavec a je připravován koncept ÚPD pro obec Keblice, ve kterých se jednoznačně respektují zákonem stanovené hranice chráněného ložiskového území kolem výhradního ložiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří a zároveň navržený dobývací prostor o výměře 0,972796 km 2 v obci Keblice a 0,722243 km 2 v obci Lukavec, včetně dalších 0,064217 km 2 nebilančních zásob u silnice III/24712. Ze zadání změny ÚPD Lukavec plyne, že - bude respektovat vymezení nově navrhované plochy DP Lukavec, tak jak je (dle dostupných informací) navrhována do připravované koncepce ÚPN VÚC Ústeckého kraje a v současné době předkládané (připravované) koncepci Krajské surovinové politiky Ústeckého kraje. V neposlední řadě zohlední doporučení těchto podkladů k připravované těžbě na předmětné části výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří - bude respektovat lokalitu připravovanou pro těžbu jako adekvátní náhradu za ukončenou těžbu na výhradních a nevýhradních ložiskách, které byly pro region velmi významné - navrhne řešení problematiky těžby štěrkopísků v severní polovině k. ú. obce a následnou rekultivaci, vlivy na obytné území obce a nové plochy pro bytovou výstavbu. Územní dopady těžební aktivity v navrhované části DP Keblice budou komplexně řešeny v rámci ÚP obce a na základě hodnocení jejich vlivu životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. - těžbu na ložisku štěrkopísků považuje za jednu z funkčních složek využití území. Její rozvoj usměrňuje především s ohledem na zájmy ochrany osídlení, přírody a krajiny, ochrany podzemních vod, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa a celkové kvality životního prostředí. Obdobně je postupováno i při přípravě ÚPD obce Keblice. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 19

Záměr těžby ložiska (v DP Keblice a DP Lukavec) je v současnosti projednáván se samosprávou dotčených obcí Keblice a Lukavec, přičemž hlavním cílem jednání je optimalizace finální podoby těžebního záměru tak, aby byly zohledněny požadavky dotčených obcí na způsob ochrany životního prostředí a zároveň bylo možno dosáhnout hospodárného využití ložiska. Zastupitelstva obou obcí vyslovila navrhovanému záměru podporu. K DP Keblice byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Ministerstvem životního prostředí ze dne 11. 02. 2004 č.j. 530/1334/03-Ra-UL. Toto rozhodnutí bylo uděleno fyzické osobě Františku Jampílkovi. Obdobně byl této fyzické osobě udělen předchozí souhlas k návrhu na stanovení DP Lukavec (ze dne 1. 10. 2004, čj. 530/532/04-Ra-UL). 6. Popis technického a technologického řešení záměru 6.1 Stávající stav Výhradní ložisko štěrkopísku Bohušovice n. O. (č. B 3163500) je lokalizováno v katastrálním území obcí Bohušovice n. O., Keblice, Lukavec a Prosmyky (Lovosice). Jedná se o ložisko na celkové ploše 655,12 ha. Předmětem zájmu těžby je část bloku č. 1 tohoto ložiska včetně nebilanční části u silnice III/24712 (viz př. 2). Ložisko Bohušovice n. O. bylo prozkoumáno při vyhledávacím geologickém průzkumu v r. 1960 62. Pro průzkum (Geologický průzkum n. p. Praha, závod Dubí u Teplic) bylo území rozděleno do 3 oblastí (bloků) - oblast I prostor obcí Bohušovice n. O., Brňany, Keblice, Lukavec (jižně od trati ČD 090) - oblast II prostor obcí České Kopisty, Počáply, Trávčice, Nučničky - oblast III prostor obcí Lovosice, Prosmyky, Mlékojedy, Terezín, Nové Kopisty (průzkum nebyl realizován). Celá oblast je rozčleněna silnicemi III. tř. na 4 ucelená území. Zájmovým územím Pískovny Keblice dle tohoto záměru je území ohraničené směrem k východu komunikací III/2477 Keblice Nové Kopisty - Terezín. Severní hranici zájmového území těžby určuje poloha územní rezervy pro vysokorychlostní železnici ve vymezení dle ÚPN VÚC okr. Litoměřice (podél trati ČD 090). Západní hranici určuje poloha přivaděče dálnice D8. V jižním směru zájmové území Pískovny Keblice vede v souběhu s komunikací III/24712 Keblice Lukavec. Žadatel požádal o vydání předběžného souhlasu se stanovením dobývacího prostoru (DP) ve dvou etapách - pro DP Keblice byl vydán předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru výhradního ložiska štěrkopísku Bohušovice n. O. rozhodnutím odboru výkonu státní správy IV Ministerstva životního prostředí č.j. 530/1334/03/-Ra- UL z 12. 01. 2004 a rozhodnutím č.j. 530/105/04-Ra-UL ze dne 11.02.2004. Plocha DP je 97,2796 ha + 6,4217 ha nebilanční části ložiska - pro DP Lukavec je vydán předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru výhradního ložiska štěrkopísku Bohušovice n. O. rozhodnutím odboru výkonu státní správy IV Ministerstva životního prostředí č.j. 530/532/04-Ra-UL ze dne 1. 10. 2004. Plocha DP je 72,2243 ha. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 20

Ložisko štěrkopísků je v zájmovém území překryto vrstvou ornice, na převážné části zájmové plochy je v současné době realizovaná zemědělská činnost. Část plochy slouží jako obslužná komunikace (tzv. Slatinská cesta - rozděluje těžební pole na 2 nestejně velké části viz př. 2) pro přilehlé pozemky (zpevněná). V trase této komunikace je navržen lokální biokoridor a lokální biocentrum u odbočky komunikace ze silnice III/24712. V místě navrženého biocentra byla původně lokalita, kde byl těžen písek (ve velmi omezené míře). Tato část je nyní zarostlá přirozenou sukcesí. Obr. 2 Pohled na zájmovou plochu od navrženého lokálního biocentra směrem k Lukavci (vpravo od silnice). Vlevo je patrný most dálničního přivaděče. Celé zájmové území je uměle zavlažováno. Jde o propojený systém s čerpacími stanicemi na Labi u Prosmyk a na Ohři u Brňan a u Želetic. Rozvod vody je povrchový (viz př. č. 2). Průměrné mocnosti podorničí a ornice značně kolísají. Průměrná mocnost ornice je asi 0,4 m, podorničí asi 2,5 2,9 m (včetně tzv. přibírky). Izolinie báze kvartérních sedimentů je udávána na kótě kolem 132 138 m n. m. Nadmořská výška zájmového území je 150 153 m n. m., ukloněná od jihovýchodu k severozápadu. V území je několik menších, plochých, bezodtokových depresí. Předkládané Oznámení je zpracováno pro oba navrhované DP (tj. ty, na něž je vydán předchozí souhlas), předpokládá se vytvoření jedné těžebny, těžba je rozdělena do 3 etap. Pohled na zájmovou plochu je na obr. 1 a 2. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 21

Obr. 3 Pohled na zájmovou plochu pískovny od obce Keblice směrem k Prosmykům Celé zájmové území je uměle zavlažováno. Jde o propojený systém s čerpacími stanicemi na Labi u Prosmyk a na Ohři u Brňan a u Želetic. Rozvod vody je povrchový (viz př. č. 2). Průměrné mocnosti podorničí a ornice značně kolísají. Průměrná mocnost ornice je asi 0,4 m, podorničí asi 2,5 2,9 m (včetně tzv. přibírky). Izolinie báze kvartérních sedimentů je udávána na kótě kolem 132 138 m n. m. Nadmořská výška zájmového území je 150 153 m n. m., ukloněná od jihovýchodu k severozápadu. V území je několik menších, plochých, bezodtokových depresí. Předkládané Oznámení je zpracováno pro oba navrhované DP (tj. ty, na něž je vydán předchozí souhlas), předpokládá se vytvoření jedné těžebny, těžba je rozdělena do 3 etap. Pohled na zájmovou plochu je na obr. 1 a 2. 6.2 Nový stav Popis zájmového území a zásoby štěrkopísku Navrhovaná pískovna Keblice je situována na těžitelné části bloku č. 1 (oblast I) ložiska B 3163500 Bohušovice n. O. včetně části s nebilančními zásobami u silnice III/24712. Je rozdělena na 2 dobývací prostory DP Keblice a DP Lukavec viz vymezení v předchozí části. Pro oba DP byly vydány předběžné souhlasy k podání návrhu na stanovení DP. Umístění uvedených DP udávají souřadnice vrcholů, které také dokládají sousedství navrhovaných DP (vrcholy 1,2,9,10,11 viz příloha č. 1). Mocnost kvartérního pokryvu v zájmovém území je asi 15 18 m, z toho 12 15 m štěrkopísku. Průměrná mocnost skrývky v DP Lukavec je 3,24 m, v DP Keblice 2,97 m. Tabulka 1 Zásoby suroviny zájmové části bloku č. 1 Průměrná mocnost suroviny 12,5 m T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 22

Dobývací prostor Plocha Zásoby suroviny Doba těžby * Celkem Bez ztrát * Var. I Var. II [km 2 ] [ha] [m 3 ] [m 3 ] [let] DP Keblice 0,972796 97,2796 12 159 900 9 971 118 17,2 35 DP Lukavec 0,722243 72,2243 9 028 038 7 402 990 12,8 26 Nebilanční část bloku č.1 0,064217 6,4217 802 712 658 224 1,2 3 Celkem: 1,759256 175,9256 21 990 650 18 032 332 32 63 Pozn.: * - odečteny ztráty 18 % Varianta I těžba do 580 tis. m 3. r -1 (do 986 kt.r -1 ) Varianta II těžba do 290 tis. m 3.r -1 (do 493 kt.r -1 ) Otvírka ložiska a organizace těžby Otevření ložiska bude provedeno na základě schváleného POPD ve dvou těžebních řezech. Vlastní otvírka a vytvoření technického zázemí se předpokládá v blízkosti kruhového objezdu u křižovatky III/24712 s dálničním přivaděčem. Toto řešení umožní minimalizovat vliv hluku vznikajícího v technickém zázemí a pískovně od obce Keblice. Od obce Lukavec je odstupová vzdálenost dostatečná (viz př. HS). V první fázi bude těžena západní část ložiska až po stávající obslužnou komunikaci, podél níž vede i vedení VN (nebude překládáno). Obslužná komunikace nebude těžena, naopak celý koridor bude v rámci rekultivace rozšířen. Jedná se o prostor, v němž je plánován lokální biokoridor, který tak bude vhodně upraven do funkčního stavu. Těžba bude probíhat z vody a předpokládá se rekultivace na vodní plochu. V další etapě bude těžba postupovat za obslužnou komunikaci. Tento prostor bude rozdělen na dva těžební bloky (záleží na investorovi a požadavku obce Keblice, která část bude těžena jako první). Opět se předpokládá rekultivace na vodní plochu, která v této části bude rozdělena na dvě plochy. Skrývka ornice a podorničí bude prováděna selektivně v předstihu. Vzhledem k tomu, že v dané oblasti, která je dlouhodobě osídlena, se výjimečně mohou objevit archeologické památky (neočekává se), bude při skrývce postupováno opatrně a při jakémkoliv nálezu bude vyrozuměno muzeum Litoměřice. Při skrývce v jihovýchodní části ložiska (u obce Keblice) bude z podorničí vytvořen ochranný protihlukový val o výšce max. 5 m. Tento val omezí šíření hluku z těžebny směrem k obci po dobu, kdy těžebna bude obci nejblíže a zůstane na místě i po dokončení těžby (val bude ihned po vytvoření rekultivován odpovídající zelení a stane se přirozeným oddělením budoucí rekreační zóny u vytěžené pískovny od obce). Rekultivace bude po počáteční skrývce, kdy bude nutné podorničí i ornici po určitou dobu deponovat (než vzniknou dostatečně velké vytěžené prostory po okrajích lokality), probíhat souběžně s těžbou tak, aby sejmutá ornice i podorniční vrstva mohly být průběžně ukládány na nové stanoviště. V počátcích otvírky budou skrývkové materiály ukládány selektivně na vyhrazených deponiích, kam jsou v první fázi dopravovány nákladními automobily (vyvoláno zejména nutností velkého předstihu skrývky nejsvrchnějších vrstev z důvodů archeologického průzkumu), v další fázi pak hrnoucími stroji a nakladači. Ve fázi, kdy bude část těžebny vytěžena (po vytěžení jižního sektoru a okraje východního sektoru), budou skrývkové materiály využívány ihned k rekultivaci prostoru. Situaci lomového pole a postupu těžeb přibližuje př. č. 2. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 23

Tabulka č. 2 Roční pohyb skrývání zemin a těžeb (Návrh) Rok Varianta I Rok Varianta II těžby Těžba Skrývka těžby Těžba Skrývka [tis. m 3 ] [tis. t] [tis. m 2 ] [tis. m 3 ] [tis. m 3 ] [tis. t] [tis. m 2 ] [tis. m 3 ] 1 580,0 986,0 110,00 356,4 1 290,0 493,0 55,00 178,2 2 580,0 986,0 55,00 178,2 2 290,0 493,0 27,5 89,1 3 580,0 986,0 55,00 178,2 3 290,0 493,0 27,5 89,1 4 580,0 986,0 55,00 178,2 4 290,0 493,0 27,5 89,1... 29 580,0 986,0 55,0 178,2 60 290 493,0 33,26 107,76 30 580,0 986,0 33,26 107,76 61 290 493,0 0,0 0,0 31 580,0 986,0 0,0 0,0 62 290,0 493,0 0,0 0,0 32 52,0 88,4 0,0 0,0 63 52,0 88,4 0,0 0,0 Celkem 18 032 30 654,4 1 683,26 5 453,76 18 032 30 654,4 1 683,26 5 453,76 Pozn. : objem těžby se zahrnutím ztrát na ochranný celík u dna, ztráty přibírkou při skrývce a netěženou část ložiska, skrývka včetně ztrát přibírkou, ornice 0,41 m, podorničí 2,83 m, přibírka 0,05 m (zahrnuta u podorničí) těžená plocha je 168,326 ha, těžebna 175,9256 ha. Rozdíl 7,6 ha je netěžená část cesta, LBC, atd. Technologie těžby Těžba štěrkopísku se předpokládá z vody (pod hladinou podzemní vody je uloženo asi 90 % suroviny) s mokrou úpravou a drcením nadměrných frakcí. Tomuto záměru bude uzpůsoben i technologický postup těžby. Po skrývce ornice a podorničí bude probíhat vlastní těžba ložiska po jednotlivých řezech. První řez na úroveň 20 cm nad hladinu podzemní vody bude prováděn kolovým nakladačem a hrnoucími stroji. Nebude proveden v celé ploše, budou vždy ponechány plochy na úrovni po skrývce pro vytvoření sedimentační jímky (asi 1,3 m nad úroveň podzemní vody). Nakladač odveze a vyklopí materiál do násypky zařízení na praní a třídění písku (případně na skládku u třídiče). Technologii úpravy štěrkopísku představuje mokrá úprava (třídící síta, drtič, šneková pračka s odvodňovacím zařízením). Vzhledem k obsahu štěrkové frakce (asi 50 % suroviny) a písčité frakce (asi 50 % suroviny) a vzhledem k tomu, že hrubší frakce leží u báze ložiska, se předpokládá vy-užití drtiče asi pro 10-20 % těžené suroviny. Písek těžený nad hladinou podzemní vody bude upravován i suchým tříděním. Humusovitost odpovídá stupni A B (tj. průměrně < 3 %). Přesto se pro dosažení vyšší kvality štěrkopísku počítá se snížením humusovitých a jílovitých (odplavitelných) částic pod 1,5 % ve šnekové pračce. Dobývání druhého řezu bude prováděno korečkovým rypadlem na pásovém podvozku, které pojíždí po počvě I. dobývacího řezu (asi 0,2 m nad hladinou podzemní vody). Těžební stroj pojíždí ve vzdálenosti 5,3 m od horní hrany II. těžebního řezu. Podle technické dokumentace stroje bude sklon těžebního řezu do 30. Tato skutečnost a vzdálenost stroje od okraje řezu 5,3 m je v souladu s požadavky bezpečnosti. Tlak stroje na podložku je dle výrobce 118 kpa (tj. asi 1,2 kp.cm -2 ) vzhledem k únosnosti podloží je nutno vzít v úvahu při pojezdu stroje řeší provozní dokumentace. Pozn. : Úhel vnitřního tření zdejšího písku (odvozený z ČSN 73 6824) je asi 37 39, při předepsaném koeficientu bezpečnosti 1,1 pro těžební řez dle vyhl. ČBÚ č. 26/89 Sb. smí být jeho sklon max. 34. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 24...

Normové namáhání ve styku podloží - stroj pro přítomný písek je odvozeno z ČSN 73 1001 a činí 1,5 2 kp.cm -2 (tj. 147,1 196,1 kpa). Doplnění technologie těžby o mokrý proces si vyžádá na patě druhého řezu úpravy. Především v místech, kde budou umístěny sedimentační těsněné jímky (předpokládá se vždy 3-5 jímek, které se stěhují po ploše spolu s postupem těžby), bude ponechán terén po provedení skrývky, v něm budou vyhloubeny sedimentační jímky o rozměrech asi 50 x 50 m do hloubky 1 m, které budou utěsněny fólií. Každá jímka bude předělena v úrovni asi 80 cm nad dnem přelivem na dvě části usazovací a jímací. Vedle této jímky bude umístěna linka na mokrou úpravu písku s odvodňovačem. Voda bude recirkulovat mezi linkou a jímací částí sedimentačních jímek, ztráty vody budou hrazeny čerpáním ze vznikajícího jezera. Alternativně se navrhuje budovat pouze usazovací (sedimentační) část jímek z nichž voda odtéká po odsazení tuhých částic do vzniklého jezera. Veškerá voda pro praní je potom čerpána z jezera. Vzhledem k tomu, že voda ve směru odtoku podzemních vod není využívána k vodárenským účelům, jeví se tento způsob jako výhodnější (menší plochy jímek). Celková plocha sedimentační jímky (obou částí) je asi 2 500 m 2. Dno a stěny jímky jsou vyloženy svařovanou folií z PE-HD (min. tl. 0,8 mm), která zabrání pronikání prací vody do podloží a omezí její ztráty. Odplavené částice jílu a jemné částice písku do rozměru 0,05 mm se usazují v sedimentační části jímky, v jímací části se shromažďuje odkalená voda z pracího procesu pro další použití (v pracím cyklu). Tato voda je kalovým čerpadlem čerpána zpět do šnekové pračky. Praním bude zušlechťováno asi 300 400 tis. m 3.r -1 těžené suroviny, tj. asi 50-70 % ročních těžeb ve variantě I a asi 145 205 tis. m 3.r -1 ve variantě II, tj. 50-70 % (dle potřeby lze toto množství instalací výkonnější pračky v obou variantách zvýšit). Zbytek bude prodán bez třídění (zásypy, apod.). Sedimentační jímka je součástí technologie těžby a není vodohospodářským dílem - jedná se o stavbu vybudovanou pro provoz technologie, stavbu dočasnou, která bude odstraněna a přemístěna spolu s postupující těžbou, prostor pod ní bude odtěžen (odvoláváme se na vyjádření OBÚ Kladno k obdobnému problému - pískovně Otradovice). Alternativně je možno sedimentační jímky nebudovat a vodu vypouštět přímo do vznikajícího jezera. Dle zpracovaného hodnocení ke znečištění podloží nedojde, jedná se o původní přírodní materiál (viz hydrogeologie). Vytěžený štěrkopísek je kolovým nakladačem nasypáván do násypky a pasem dopraven na sprchovaná třídící síta. Síta (dvě) mají oka 25 mm a 4 mm. Nadsítné z prvního síta je vedeno do drtiče (jedná se o mokré kamenivo o zrnitosti nad 25 mm), odkud je po rozdrcení vedeno zpět nad síto s oky 25 mm. Nadsítné z druhého síta (velikost ok 4 mm) je vedeno na druhý třídič, kde se roztřídí na jednotlivé frakce (4 8 mm, 8 16 mm, 16 22 mm). Štěrkopísek, který projde sítem o velikosti ok 4 mm je skluzem spolu s vodou veden do šnekové pračky, kde je rozplaven. V této pračce se rozplaví jílovité příměsi do koloidního stavu a tím se eliminují kohezní síly mezi částicemi. Ze šnekové pračky je písek vynášen korečky do odvodňovacího zařízení (odvodňovací síto), kde je oddělena tuhá složka písku od kalové suspenze. Kalová suspenze odtéká do sedimentační jímky, kde se kal usazuje. Při navrhované technologii dochází k vyplavování jemných písčitých a jílovitých částic, které byly v surovině různorodě uspořádány bez znečištění těchto částic jinými příměsemi v pracím a odvodňovacím zařízení (mechanickými ani chemickými). Vypraný písek je ukládán na dehydratační skládky, kde setrvá minimálně 48 hod. (před expedicí). T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 25

Kalová suspense s dispergovanými koloidními jílovitými částicemi a jemnou frakcí písku (pod 0,05 mm) je vedena do sedimentační nádrže (nepropustné, těsněné fólií), která je umístěna pod odvodňovacím zařízením. V usazovací části nádrže se usadí tuhé částice (jíl, hlinité částice a jemný písek), odsazená voda přetéká přepadem do jímací části sedimentační jímky, případně do vznikajícího jezera (dle zvolené alternativy). Alternativně může být kalová suspenze vypouštěna i do vznikajícího jezera, usazováním na dně by snížila propustnost dna. Vzhledem k tomu, že tato suspenze není kontaminována žádnými cizorodými látkami z technologické zařízení je takové řešení možné. Výkon šnekové pračky bude až 2 222 m 3.d -1 (205 m 3.r -1 ve variantě II), tj. při provozu 9 měsíců v roce, 20 dnů za měsíc celkem až 400 tis. m 3.r -1 (využití závisí na požadavku odběratelů na kvalitu suroviny). Při využití plné kapacity pračky může být mokrou cestou upravováno až 70 % produkce pískovny (tj. 400 tis. m 3.r -1 z těžby 580 tis. m 3.r -1 nebo 205 tis. m 3.r -1 z těžby 290 tis. m 3.r -1 ). Při průměrném obsahu odplavitelných částic asi 3 % v těženém písku a účinnosti pračky asi 50 % (zbytkový obsah jemných a jílovitých částic v upravené surovině bude 1,5 %, což vyhovuje ČSN 72 1512 i obdobným normám DIN), je produkce kalové suspenze (po sedimentaci a částečném odvodnění (voda z jímací jímky pro další technologickou fázi po přesunu zařízení) ročně 6 000 m 3 ve variantě I a 3 075 m 3 ve variantě II. Usazeniny (jílovité složky a jemný písek) se z jímek odtěží (uloží se ke skrývkám - podorničí) a použijí se k rekultivaci. Obr. 4 Schéma šnekové pračky 1- žlab, 2- nosný rám, 3- převodovka, 4- hřídel, 5, 6- ložisková skříň, 7- axiální ložisko, 8- opěrný kotouč, 9- podpěra šneku, 10- vnější šnek, 11- držák ke, 12- koš, 13, 14- dolní a horní sloupek Charakteristika technologie praní písku (při výše uvedené kapacitě) Ukazatel Jednotka Množství Parametry praní písku Spotřeba vody k praní m 3.h -1 440 220 m 3.d -1 3 520 1 760 Varianta I Varianta II Poznámka T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 26

Množství recirkulované prací vody m 3.d -1 3 414 1 707 tj. asi 97 % (v případě, že bude recirkulace využita) Doplňování čerstvé vody m 3.d -1 106 53 tj. asi 3 % Množství vypraného písku m 3.d -1 2 222 1 140 Obsah vody v písku m 3.d -1 < 65 < 33 Roční těžba písku hrubá těžba tis. m 3.r -1 580 290 kt.r -1 986 493 Hrubá těžba čistá těžba tis. m 3.r -1 574 287 kt.r -1 974,5 487,2 z toho praný písek tis. m 3.r -1 400 205 nepraný písek tis. m 3.d -1 180 85 Produkce jílovitých částic a jemného písku m 3.r -1 6 000 3 075 Ke skrývce rekultiv. Uvnitř těžebny nebudou používány nákladní automobily k technologické dopravě štěrkopísku od těžební fronty k technologické lince (třídič, mokrá úprava), bude použita pasová doprava a kolové nakladače. Linky na úpravu štěrkopísku se budou posouvat do nejvýhodnější polohy v závislosti na postupu těžby. Vytříděný a odvodněný písek bude nakládán kolovým nakladačem na dopravní prostředky odvážející písek z těžebny. Doprava v těžebně se bude při exploataci řídit dopravním řádem (dle 159, vyhl. ČBÚ č. 26/89 Sb.) a budou dodržována následující pravidla - maximální rychlost v zájmovém území (těžebně) 15 km.h -1 - vytěžený štěrkopísek před tříděním nebo nakládkou k odvozu musí být ponechán mini-málně 48 hod. na dehydratační deponii - dopravní cesta se nesmí přiblížit k horní hraně skrývkového řezu na vzdálenost menší než 4 m. Písek bude v těžebně upravován i pro jednotlivé frakce tříděného praného písku frakce jsou ukládány na skládky. Předpokládá se výroba frakce 0 4 mm, frakce 4 8 mm, 8 16 a 16 22 mm. Případná frakce nad 22 mm bude v pískovně drcena (nebo prodávána zájemcům). Napojení úpravárenské linky (linka na mokrou úpravu, třídič, korečkový bagr) na zdroj el. energie o napětí 3 x 400 V/50 Hz bude provedeno kabely vyvěšenými na dřevěných sloupech od vybudované vlastní trafostanice. Místo napojení trafostanice na veřejnou síť stanoví SČE. V hydraulických systémech nakladačů bude používán ekologický olej (např. ÖMW BIOHYD 46), obdobné ekologické oleje budou užívány i v motorech. Výměny olejů v hydraulických systémech a motorech bude provádět specializovaná firma s příslušným vybavením (zamezujícím úniku olejů do prostředí při výměnách). Přehled nasazené mechanizace Druh mechanizace Typický představitel Objem lopaty, lžíce m 3 Pásové rýpadlo LITRONIC 1 Korečkové rýpadlo ROHR K 110R El. pohon Kolový nakladač Caterpillar Cat 972 G 4 Liebherr typ 564,574 4 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 27

Linka na mokrou METSO MINERALS El. pohon úpravu včetně drtiče Betonárka Např. MB 1,0 El. pohon Technické zázemí Technické zázemí bude vybudováno na okraji těžebního prostoru u silnice III/24712 v blízkosti jejího napojení na dálniční přivaděč (viz př. č. 2). Vlastní technické zázemí je tvořeno souborem dočasných staveb, které budou sloužit pouze po dobu provozu pískovny pro její zaměstnance (asi 15 osob), případně i pro pracovníky archeologického průzkumu. V prostoru technického zázemí bude i provoz betonárky. Prostor technického zázemí bude oplocen, plocha a dispoziční řešení bude dáno technickým projektem zázemí. Součástí stanoviště bude i mostová váha s vážním domkem (buňkou) pro registraci odbytu. Technické zázemí bude tvořeno - mobilními buňkami pro kanceláře, šatnu a místností pro odpočinek - mobilní buňkou pro hygienické zařízení - mostovou váhou s buňkou obsluhy - odstavnými plochami pro mechanismy (s bezodtokovou jímkou) - nadzemní výdejní dvouplášťovou nádrží PHM (nafta) na zpevněné ploše, zastřešené výdejní místo, bezodtoková jímka - skladem ND těžebních strojů (pro běžné opravy a údržbu) - žumpou (bezodtokovou jímkou) - mobilní betonárkou. Příjezdová komunikace je napojena na silnici III/24712 a vedena do pískovny. Z ní bude vybudována odbočka do technického zázemí pískovny. Komunikace je zpevněna v délce asi 48 m silničními panely, které tvoří současně i oklepovou rampu. Trasa komunikace je přímá o šířce 6 m, krajnice zpevněná štěrkopískem (šířka 0,75 m). Dále jsou komunikace v pískovně vytvářeny dle potřeby nezpevněné panely, pouze štěrkopískové. Rozjezdové oblouky mají poloměr 12 m kryté panely. Komunikace je jednostranně příčně spádována (4 %) ke krajnici (příčný sklon 8 %) do odvodňovacího příkopu (vsakování). Rychlost na komunikaci bude omezena na 15 km.h -1, napojení na III/24712 není značeno jako křižovatka (vyústění účelové komunikace). Zpevněné plochy jsou ze silničních panelů. Pod nádrží PHM, výdejním a stáčecím místem PHM bude vyspádovaná plocha (do bezodtokové těsněné jímky) z betonu. Plochy slouží i pro odstavování mechanismů. Při odstavení mechanismu z důvodů poruchy bude pod kritické místo mechanismu přistavena záchytná vana, do níž budou zachytávány případné úkapy (používají se ekologická maziva). Na tomto zpevněném místě bude prováděna i běžná údržba mechanismů a výměny olejových náplní. Výměny náplní provádí smluvně servisní organizace vybavená příslušným zařízením, které zabrání případným únikům do okolí (vany, odsávání, atd.). Mobilní buňky (např. model KBY-93 Geoindustria) slouží pro kanceláře, jako sklady, šatna, jídelna, hygienické zařízení, jedna bude umístěna u váhy. Rozmístění buněk bude upřesněno v projektu technického zázemí. Hygienická buňka má odpad zaústěn do kanalizačního potrubí. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 28

Ocelový sklad ND o rozměru 8 x 13 m bude tvořen nosnou ocelovou konstrukcí ukotvenou do silničních panelů, opláštění z pozinkovaného profilovaného ocelového plechu. Krov sedlový (ocelový příhradový), střešní krytina z profilového pozinkovaného plechu. Podlaha ze silničních panelů se zalitými spárami. Slouží pro skladování ND pro těžební stroje (ND pouze pro běžnou údržbu větší opravy techniky nebudou v pískovně realizovány, pouze dodavatelsky), ve skladu budou skladovány rovněž zářivky (nové i upotřebené, na vyhrazeném místě v původním obalu). Ve skladu budou ukládány RL (maziva) v původních obalech nad záchytnými vanami. Vany jsou uloženy na zpevněné nepropustné ploše. Nebudou skladovány motorové a hydraulické oleje. Žumpa použita bude typová plastová jímka o objemu asi 5 m 3 uložená pod terénem na silničních panelech. Kanalizační potrubí (od hygienické buňky) bude z PVC DN 110, obetonované. Nádrž bude zasypána pískem, terén nad ní upraven a zatravněn. Alternativně se doporučuje napojení sociálního zázemí na kanalizaci, probíhající podél silnice III/24712. Nadzemní výdejní sklad PHM použita bude dvouplášťová nádrž typ BENCALOR NN27B s výdejním stojanem. Nádrž včetně výdejního stojanu bude osazena na betonové desce tl. 20 cm. Na betonové desce bude i vymezené stáčecí a výdejní místo. Stáčecí a výdejní místo (plocha min. 3 x 6 m) je vyspádována do bezodtokové jímky o objemu min. 1 m 3 (případně na kanalizaci umístit lapol) a zastřešena, včetně vstupních otvorů nádrže. Jímka bude pravidelně kontrolována a kaly vyváženy odbornou firmou. V areálu nebudou skladovány oleje s výjimkou tuhých mazadel (mazací tuk). Uvnitř těžebny nebude manipulováno se žádnými NEL (zakázáno je plnění PHM mimo výdejní místo). Zásobování vodou voda pro sociální účely bude odebírána z pozorovacího vrtu, který bude umístěn v technickém zázemí (alternativně lze tuto užitkovou vodu odebírat z otevřené vodní plochy). Pitná voda bude dovážena balená (alternativně lze po dohodě provést vodovodní přípojku z vodovodního řadu, který vede podél silnice III/24712 souběžně s kanalizací). Voda pro technologické účely (kropení příjezdové komunikace a zpevněných ploch v době sucha, praní písku) bude odebírána z pískovny. Oplocení areál TZ bude oplocen strojovým pletivem do výšky 180 cm uchyceným na ocelových sloupcích (kotveny v betonových patkách). Vršek plotu bude opatřen ostnatým drátem. Vrata do uzavřené části budou trubková, rámová, dvoukřídlová s výplní pletivem. Sloupky vrat ocelové Ø 150 mm, kotvené v betonových patkách. Vlastní těžebna nebude oplocena (mimo technického zázemí). Zásobování el. energií ze stávajícího vedení VN 22 kv bude provedena přípojka do sloupové trafostanice. Místo napojení určí správce sítě. Buňky, nádrž PHM budou zásobovány podzemními kabelovými rozvody NN, stroje pak vyvěšeným kabelem na dřevěných sloupech (třídič, drtič, korečkový bagr). V případě mytí techniky je nutno zabránit úniku případně kontaminované vody do podloží. Stroje je možné čistit pouze na betonové vyspádované ploše (panelová plocha se zalitými spárami, kanalizace, lapol, apod.). Betonárka Hlavními důvody pro realizaci betonárky v zájmovém prostoru těžebny (technickém zázemí) jsou výhodná strategická pozice v Litoměřické oblasti, v dané lokalitě není situována betonárka, která by mohla saturovat potřebné množství suroviny z těženého ložiska T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 29

v DP Keblice, rovněž v této oblasti se předpokládají vysoké investiční náklady na pokračování stavby dálnice D8 přes České Středohoří betonárka je přínosem pro zpracování suroviny z ložiska nadregionálního významu a přispívá k dalšímu zhodnocení části těžené suroviny přímo v těžebně výhodné dopravní napojení betonárky na hlavní komunikaci (mimo intravilán obcí, stejné jako u celé těžebny) doprava surovin i betonové směsi na výstavbu půjde mimo zastavěná území obcí (silnice II/27412, dálniční přivaděč, dálnice D8, silnice I/8) zastavěné části obcí jsou situována v dostatečné vzdálenosti od zájmové plochy, nepředpokládá se vliv emisí na zastavěné části (ani synergické vlivy) zvýšení zaměstnanosti v regionu. Betonárna bude postavena na pozemku investora v místě technického zázemí plánovaného ložiska do těžby (katastr Lukavec). Jedná se o mobilní betonárku stavebnicové konstrukce (např. typ Merko MB 1,0; apod.) která je určena pro výrobu transportbetonu nebo betonu. Stavebnicová konstrukce umožní snadné přizpůsobení kapacity a kvality betonu požadavkům odběratele. Betonárny se vyznačují snadnou montáží, snadným převozem na místo určení a jednoduchostí provozu. Betonárna je tvořena základními kontejnery, které se sestaví do jednoho celku. Skládá se ze (z) - základního kontejneru, který obsahuje dávkovací zařízení a jeho nadstavby (tvoří vlastní zásobník kameniva) - kontejner s míchačkou a navazující technologií - horního kontejneru s pohonem skipu a sklopnou váhou cementu - mezikusu skipové dráhy - velínu s řídícím systémem - opláštění betonárky - mobilních základů betonárky - sil na cement, případně další přísady do betonu (popílek, apod.). Počet sil se pohybuje od 1 4. Betonárna bude určena pro výrobu čerstvého betonu všech konzistencí (dle ČSN 73 2400, ENV 206, DIN 1045) používaných ve stavebnictví. V následujícím uvádíme technické parametry představitele tohoto typu betonárek (konkrétní typ betonárky bude vybrán investorem a zapracován do projektu technického zázemí pískovny) Technické parametry možných typů betonárky Ukazatel Jednotk Typ a MB 1,0 MB 2,0 Teoretický výkon m 3.h -1 50 94 Typ míchačky - talířová dvouhřídelová Objem hotového betonu (1 dávka) m 3 1 2 Objem zásobníku m 3 50 70 Objem zásobníku s dopravním pásem m 3 80/100 80/100 Počet sil - 1-4 1-4 Váživost cementu kg 600 1 200 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 30

Váživost kameniva kg 2 500 5 000 Váživost vody kg 300 600 Přísady - individuálně individuálně Proudová soustava - 3 PEN 50 Hz, 400 V Orientační příkon kw 120 150 Kapacita výroby betonových směsí vychází z předpokládané roční potřeby betonu v ekonomické dojezdové vzdálenosti od betonárny. Jemné i hrubé kamenivo k výrobě betonové směsi bude k betonárně dopravováno přímo z těžebny a vyloženo na skládce kameniva do označených boxů (dle frakce). Velikost boxů bude minimální (do 300 m 3 na frakci) vzhledem ke vzdálenosti od pískovny. Lopatový nakladač přepravuje jednotlivé frakce kameniva do jedné ze čtyř kapes zásobníku betonárny, ze které je kamenivo dávkováno výpustným uzávěrem do vyvážecího vozíku ve váze. Cement bude k betonárně dopravován v návěsových přepravnících. Z nich bude pomocí plnícího potrubí nízkotlakou pneumatickou dopravou do věžových válcových ocelových zásobníků. Betonárna je vybavena 3 zásobníky, z nichž pro cement slouží 2 zásobníky, pro popílek (pokud bude používán) třetí zásobník. V případě, že nebude užíván popílek vystačí betonárka vzhledem ke vzdálenosti cementárny (Čížkovice) se 2 sily. Předpokládá se vybavení betonárky standardními věžovými sily na jemně mleté suroviny. Zásobníky cementu (sila) jsou vyrobeny z ocelového plechu. Nosná konstrukce je vybavena žebříkem z tvarových ocelových trubek s ochranným košem, který umožňuje přístup na střechu sila. Sila jsou napojena na dávkovací zásobník potrubím z nerezové oceli. Plnící potrubí sil je ze stejného materiálu. Každé silo je opatřeno odvzdušňovacím filtrem, pojistným ventilem a signalizací plnění. Objem jednoho zásobníku se předpokládá 18 30 m 3 cementu, nebo popílku. Stav naplnění sila je snímán kontinuálně (např. ozvěnovým hloubkoměrem typu ECHOLOT) a signál je přenášen do velína. Každé silo má samostatný snímač hladiny. Odvzdušňovací filtr sila je tvořen ocelovým tělesem s odnímatelným krytem z hliníku. Při plnění sila uniká z vnitřního prostoru vzduch, který může obsahovat cement (popílek). Prachové částice jsou zachyceny ve filtru. Výplň filtru tvoří polyesterová jehlová plsť s membránou z PFTE (teflon). Výrobce filtru zaručuje, že vzduch vystupující z filtru do okolního ovzduší obsahuje méně než 0,1 mg.m -3 prachových částic. Každé silo je opatřeno jedním filtrem. Pojistný ventil sila je vyroben z hliníkové slitiny a opatřen krytem proti povětrnostním vlivům. Na silo je připojen přes hrdlovou přírubu. Hodnoty tlaku na pojistném ventilu jsou nastaveny dle normy. Každé silo je opatřeno jedním pojistným ventilem. Chrání silo proti nepřípustnému přetlaku, zejména při plnění. K vynášení cementu (popílku) ze sil do dávkovacího zásobníku je zajištěno šnekovým dopravníkem. Dopravník je uzavřený (nepráší). Ovládání plnění zásobníků cementu a uvolnění tras plnícího potrubí provádí obsluha betonárny ve velínu. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 31

Voda pro výrobu betonové směsi je vnitřním rozvodem v betonárně, který je napojen na přípojku z těžebny, přivedena k dávkovací váze. Přísady budou dováženy a skladovány v ocelových sudech objemu 200 l, nebo dvouplášťových kontejnerech 1 m 3. Jedná se o pomocné suroviny používané pro provzdušňování a plastifikaci (např. Micropan, Stachement NN, Stachement F, Stacheplast). Jedná se o látky netoxické, nehořlavé, fyziologicky neškodné a neosahující chloridy. Skladovány budou na zajištěném zastřešeném místě (nad záchytnými jímkami). Tyto látky, vzhledem ke skladovanému množství (max. 5 000 l) nepředstavují ani v případě havárie významné nebezpečí pro životní prostředí. Dávkování komponentů a míchání betonové směsi probíhá v automatickém režimu, který je řízen mikroprocesorovým systémem. Výrobní proces v dávkovací a mísící části betonárny je bezobslužný. Průběh výroby sleduje obsluha z velínu pomocí monitoru provozního počítače, kde se zobrazí funkce a technologické schéma provozu. Celý proces v dávkovací a mísící části betonárny je bezobslužný. Průběh výroby sleduje obsluha z velínu pomocí monitoru provozního počítače, kde se zobrazí funkce a technologické schéma provozu. Zadávání druhu a množství vyráběné betonové směsi provádí obsluha z velínu, který je umístěn vedle betonárny. Obsluha je pohodlná a jednoduchá díky ergonomicky sestavenému terminálu a především dialogovým provozem mezi obsluhou a řídícím počítačem. Každé zadání se provádí prostřednictvím grafické masky, která umožňuje přehledné a srozumitelné zobrazení. Systém řízení umožňuje kdykoliv přejít z automatického řízení na ruční povelový systém obsluhou betonárny. Řídící systém automaticky vyhotoví výtisk dodacího listu o vyrobené betonové směsi v provedení a s údaji dle národních předpisů a požadavků uživatele. Systém řízení současně shromažďuje statistické údaje o použitých složkách a výrobě, které slouží jako podklady pro fakturaci a další počítačové zpracování. Obsluha sleduje výhledem z velínu příjezd vozidla pod výsypku betonové směsi a uvolňuje plnění vozidla vyrobenou betonovou směsí. Výsyp je prováděn pomocí výsypky, umístěné pod míchačkou, která je opatřena pružným gumovým nástavcem pro plnění automíchačů. Zbytky betonové směsi z výplachu automixů, čištění míchačky a čerpadel na beton jsou zpracovány v recyklačním zařízení, které na základě vypíracího principu (rozplavení) odloučí kamenivo a složky do velikosti 0,2 mm s cementovou částí, z nichž se po procesu vytvrdnutí v suspenzní jímce získá kal. Odloučené složky (kamenivo a kal) jsou zpětně využívány k výrobě betonové směsi, odloučené kamenivo je dopravováno na skládku kameniva. Kalová voda je odváděna potrubím do kalové jímky s míchadlem a v předepsaném množství dle receptury čerpána zpět do záměsi. Nevzniká žádný odpad nic se nevypouští veškerý materiál z recyklace se 100% použije do nové výroby. Současně dochází k ekonomickému přínosu plynoucímu ze značné úspory vody potřebné na vymývání automixů a míchačky. Zbytkový beton činí až 4 % z ročního výkonu betonárny. Odhad ploch pro betonárku : Zastavěná plocha celkem do 5000 m 2 z toho objekty asi 1 500 m 2 ostatní plochy asi 3 500 m 2 (skládky, odstavné a manipulační plochy) Ostatní charakteristiky T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 32

V hydraulických systémech i převodovkách těžebních mechanismů a mechanismů pro třídění a praní písku se používá ekologický (biodegradabilní) olej (např. ÖMW BIOHYD 46) pro snížení rizika kontaminace mělkých podzemních vod. Obdobné oleje budou užívány i v motorech mechanismů. V ložisku se nachází štěrkopísek vhodný k použití jako hutné kamenivo pro stavební účely dle ČSN 72 1512. Poměr štěrkovité frakce k písčité je 60 : 40, množství odplavitelných částic (škodlivá část v surovině) je 3 4 % - jílovitost je slabě zvýšená. Těžba z vody sníží podíl jílovité frakce. Ve štěrkové frakci převládají valouny křemene, křemenců, čediče, v menší míře i žuly, ruly, buližníku a pískovce. Písková frakce je tvořena především zrny křemene, přítomnost nevhodných zrn je značně nižší, než 15 % (povolená hodnota dle ČSN 72 1512). Sirníky a sírany ve škodlivém množství nebyly při geologickém průzkumu ložiska v r. 1962 zjištěny. Měrná aktivita těženého materiálu ( 226 Ra) dle vyhlášky MZ ČR 76/91 Sb. pro použití v bytové výstavbě nebyla v této fázi přípravy zjišťována. Ostatní charakteristiky Ukazatel Jednot. Množství Varian. I Varian. II Těžebna Plochy plocha těžebny celková ha 175,93 175,93 zájmová plocha plocha těžená (odhad) ha 168,33 168,33 včetně závěrných svahů plocha terénních úprav a rekultivace ha 175,93 175,93 průměrná mocnost ornice m 0,41 0,41 průměrná mocnost podorničí m 2,83 2,83 Parametry dobývání a využitelnosti průměrná mocnost štěrkopísků m 12,5 12,5 ztráta (odhad) % 18,0 18,0 zásoby suroviny celkem (odhad) tis. m 3 21 991 21 991 zásoby suroviny využitelné (odhad) tis. m 3 18 032 18 032 odečteny veškeré ztráty roční těžby průměrné (odhad) tis. m 3 580 290 se započtením ztrát roční těžby maximální (odhad) tis. t 986 493 se započtením ztrát odbytová roční těžba maximální tis. t 974,5 487,2 po praní 70 % těžené suroviny ztráty praním tis. t 11,4 5,8 jílovité suspenze rekultiv. Životnost těžebny rok 32 63 Doba těžby, zaokrouhleno Betonárka výroba betonové směsi tis. m 3.r -1 30-50 30-50 tis. t.r -1 71-118 71-118 Obj. hmotnost 2,36 t.m -3 Spotřeba surovin cement t.r -1 17 200 17 200 kamenivo t.r -1 90 000 90 000 popílek t.r -1 900 900 přísady t.r -1 90 90 voda čistá m 3.r -1 8 800 8 800 voda kalová m 3.r -1 1 000 1 000 počet pracovníků celkem 15 13 z toho těžebna 10 8 betonárka 5 5 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 33

Kvalita těžené suroviny byla ověřena zkouškami u předchozích etap těžby. Podle výsledku zkoušek i skutečnosti z předchozích etap lze v uvedené lokalitě získat přírodní hutné kamenivo dle ČSN 72 1512 Hutné kamenivo pro stavební účely. Technické požadavky, 1992 : Přírodní hutné těžené kamenivo A 0 4 ČSN 72 1512. Výsledné frakce získané těžbou a tříděním Frakce mm štěrkopísek zásypový, netříděný 0 45 štěrkopísek tříděný 0 4 tříděné kamenivo 4 8 tříděné kamenivo 8 16 16 22 zbytek (drcení) >22 Provoz pískovny se předpokládá celoroční, s technologickými přestávkami na údržbu zařízení a v zimě v době největších mrazů. Provoz pračky písku se předpokládá 9 měsíců v roce, 20 dnů v měsíci. Provozní doba se předpokládá v denních 10 hodinových směnách, v letním období 5 6 dní v týdnu, v zimním období ve zkrácených směnách 5 dnů v týdnu. Celkový počet zaměstnanců bude 21 (13 osob v pískovně + 8 osob betonárka). Monitoring Při zpracování POPD bude hydrogeologem navrženo rozmístění monitorovacích vrtů. Doporučuje se využít stávajících vrtů (zejména vrtů HMÚ č. 1843 a 1844), i stávajících studen, které odebírají vodu z mělké zvodně. Jedná se zejména o studny v obci Keblice (studny proti směru proudění podzemních vod od pískovny), vrt HMÚ 1843 na přítoku vod do pískovny a na odtoku se předpokládá vybudování 2 až 3 vrtů ve směru odtoku podzemních vod z pískovny. Využity mohou být i studny odebírající vodu z mělké zvodně, jejich využití je však komplikováno možností kontaminace podzemních z jiných zdrojů (trať ČD, silnice, intenzivní zemědělská činnost apod.), z nichž bude některá vybrána jako referenční. Vyvolané investice Vyvolané investice při stavbě pískovny jsou především dány úpravami stávajících závlahových řadů tak, aby nebyla narušena jejich funkce. Závlahový řad vedoucí podél stávající obslužné komunikace, která dělí navrhovanou těžebnu na dvě části, nebude činností nijak dotčen (tato část nebude těžena, bude sloužit jako dopravní koridor cesta, vedení VN, závlahový řad, navrhovaný biokoridor). Hlavní závlahový řad, protínající budoucí pískovnu v severozápadní části bude po dohodě s vlastníkem a provozovatelem přeložen mimo areál pískovny. Větve závlahového řadu uvnitř pískovny budou zrušeny bez náhrady. V rámci rekultivace pískovny bude vytvořen navrhovaný biokoridor vedoucí napříč zájmovým územím a biocentrum LBC 5. Rovněž vytvořené rekultivované plochy budou sloužit ekostabizačním účelům. Rovněž bude dohodnuto s vlastníkem pozorovacího vrtu ČHMÚ č. 1844 a č. 1843 jejich využití v monitorovacím systému, případně i jejich přemístění (pokud to bude nutné). Rekultivace T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 34

K rekultivaci jednotlivých těžeben se obecně přistupuje individuálně. Preferuje se rekultivace průběžná tak, aby stopy po těžbě byly co nejrychleji zahlazovány již v průběhu těžby. Na dotčených plochách se preferuje taková rekultivace, která v co nejvyšší míře umožní vrácení ploch k původnímu účelu (tj. návrat do ZPF nebo do LPF(. V odůvodněných případech lze kombinovat rekultivaci vodní plochou, nebo kombinovanou tj. hydrickou, ZPF a LPF s proměnlivým zastoupením jednotlivých druhů dle místních poměrů. U rekultivací vodní plochou se doporučuje provádět různorodou břehovou linii, včetně širokých litorálních pásů a mělčin pro zvýšení biodiverzity. Při těžbě štěrkopísků se navrhuje upřednostňovat těžbu na ZPF před LPF. Technická a biologická rekultivace území po těžbě bude, dle schváleného plánu rekultivací, prováděna průběžně s těžbou. Pro posouzení možných variant rekultivace byla jako součást EIA zpracována Rekultivační studie, která bude dle zvolené varianty v jednotlivých POPD detailně rozpracována. Rekultivace je navržena ve 4 alternativách, které pro jednotlivé varianty těžby vytvářejí subvarianty (A, B, C, D). Subvarianty jsou v podstatě pro obě varianty stejné, stejně jako se obě varianty liší pouze objemy těžeb, nikoliv rozlohou. Údaje v ha Typ rekultivace Subvarianta A B C D zemědělská 0,0 83,1 136,4 141,4 vodní plocha 95,6 48,5 7,0 7,0 zalesnění, zatravnění nebo pláže 80,4 44,4 32,6 27,6 Subvarianta A má na převážné části plochy obnovit vodní plochy - tůně při Labi a Ohři s charakteristickým ročním chodem hladin. Na části břehů má být rekultivací realizována plocha lužního lesa. Ve výše položených okolních partiích má vzniknout prostor pro společenstva teplomilných doubrav. V místech určených pro rekreaci má převažovat zatravnění a borový les s příměsí dubu a dalších dřevin. Prostor má být uzpůsoben pro osídlení resp. využívání volně žijící zvěří. Vodní plochy mají být osazeny rybami. Provedení rekultivace, dle požadavků obce Keblice má na části břehů umožňovat vstup do vody a tím i dílčí rekreační využití lokality. Jedná se o alternativu preferovanou investorem. Znamená významné zvýšení stupně ekologické stability zájmového území. Terénní novotvar bude vhloubeným útvarem. Z průměrné kóty 150 m n. m. bude terén klesat svahem 1 : 3 (1 : 2,5) na kótu 146 m n. m. (tj. úroveň vodní hladiny budoucích vodních ploch). Dále bude klesání prudší, asi 1 : 1,5, až na kótu dna budoucí vodní nádrže. Pozvolnější svahy budou vytvořeny u nádrže nejbližší obci Keblice v místě navrhované pláže (sklon 1 : 4, vstup do vody 1 : 3) pro vstup do vody. Místně bude ponechána téměř rovinatá mělčina (bude sloužit jako brouzdaliště pro děti - přesnou polohu určí projekt rekultivace). Nádrže budou oživeny rybami. V jižní části rekultivované plochy (u obce Keblice) se předpokládá vytvoření ploch vhodných ke krátkodobé a střednědobé rekreaci. Navrhované písečné pláže budou situovány k jihu. Subvarianta B (zvýšený podíl rekultivace na zemědělskou půdu) vrací část vytěžených ploch zemědělským účelům. V podstatě znamená menší zvýšení ekologické stability a vytváří problém s nedostatkem inertních materiálů (zemin) pro zavezení ploch po těžbě. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 35

Předpokládá se smíšená rekultivace na vodní plochu, ekostabilizační plochy a plochy pro zemědělské využití. Tato varianta je z hlediska realizace problematická, skrývky mají pro zpětnou rekultivaci na zemědělské plochy malý objem, je tedy nutné zajistit zásypový materiál z jiných zdrojů. Z tohoto důvodu nelze v této fázi specifikovat velikost plochy, která by se vrátila zpět pro zemědělské využití, je závislé na podmínkách, které budou vytvořeny mimo těžebnu (zdroj zásypového materiálu). Subvarianta C představuje poměrně malý podíl vodní plochy, která bude soustředěna ve dvou malých nádržích v katastru obce Keblice. Bloky A a C budou rekultivovány na zemědělskou půdu, blok B převážně na zemědělskou půdu. Malý rozsah ploch znamená i zvýšené riziko jejich eutrofizace. Velikost vodních ploch i jejich poloha jsou pouze orientační, v POPD mohou být měněny. Subvarianta D dále zvyšuje podíl rekultivace na zemědělskou půdu (viz tabulka výše). Celý blok C bude rekultivován na zemědělskou půdu, bloky A a D převážně na zemědělskou půdu. Základní rozdíl oproti variantě C je v umístění vodních ploch, jsou rozděleny do dvou ploch po 3,5 ha, z nichž jedna je umístěna v katastru Keblice a druhá v katastru Lukavec. Pro uskutečnění záměru na vybudování ekostabilizačního prostoru na místě navrhované těžebny po vytěžení jsou navrhovány 4 druhy rekultivace - lesnická - vodní (vodní a ekostabilizující plochy) - krajinotvorná řešení prvků ÚSES, přírodě blízkých stanovišť (litorály, mokřady, xerofytní enklávy na hrázích, skupinové výsadby) - ostatní (vlastní pláže, nejmenší podíl). V zájmovém prostoru vznikne několik vodních ploch (generelně navrženy 3, je však možné členění na více nebo méně menších ploch). Navrhovaná rekultivace má být provedena tak, aby výhledově posílila prvky místního systému ekologické stability, kterých se navrhovaná těžebna dotýká (navrhované LBC a LBK). Vodní plochy jsou řešeny tak, že neumožňují manipulaci s výškou vodní hladiny. U vodních ploch bude vytvořeno litorální pásmo. Nádrže budou poměrně hluboké až 11 m, což sníží možnost eutrofizace, přesto bude zvolen vhodný postup při jejich správě, aby tato možnost byla dále snížena. Břehy nádrží budou nepravidelné, členěné zálivy a poloostrovy, možné je i vybudování ostrovů ve vodní ploše. Přístup do areálu vodních nádrží bude po stávající účelové komunikaci (koridor bude rozšířen a břehy vybudovány členité), z níž budou vybudovány odbočky k rekreační části. V rámci hydrické rekultivace doporučujeme do projektu rekultivací zpracovat tvarovou různorodost břehových linií včetně sanace větší části strmých svahů, zakládání širokých litorálních pásů a mělčin zvyšujících biodiverzitu a zabraňujících abrazi břehové čáry, atd. Tento projekt rekultivací bude součástí POPD (rekultivační studie vymezuje rekultivaci generelně). Protihlukový val, který bude vybudován u severního okraje obce Keblice bude ihned po zřízení rekultivován. Po skončení těžby bude přirozeným předělem mezi obcí a rekreačním zázemím obce, které bude využívat i celé široké okolí, respektive mezi vytěženou rekultivovanou plochou a obcí. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 36

Rekultivací vznikne klidová oáza, určená zejména rozvoji přírodě blízkých společenstev s možností vycházek a rekreace pro obyvatele okolních sídel v závislosti na zvoleném způsobu rekultivace. Pozn.: Při volbě varianty rekultivace je nutné mít na paměti tu skutečnost, že bude zapotřebí zajistit dostatečné množství hmot k zavezení zbytkové jámy (zatopené) po těžbě. S rostoucím rozsahem zemědělských rekultivací porostou i nároky na množství těchto hmot. Upozorňujeme, že pouze při subvariantě A budou skrývky krýt spotřebu zemin pro rekultivaci. Naskýtá se možnost pro využití materiálů z výkopů a výlomů v tunelech z výstavby dálnice D8 (pokud to bude časově řešitelné). Z dostupných informací vyplývá, že přebytek těchto materiálů bude asi 840 tis. m 3. Toto množství postačí k zavezení asi 8 ha vytěžené plochy (s využitím ornice z těžebny pro rekultivační vrstvu) a to pouze v případě, že bude dána 100% garance optimálních podmínek a hodnot vyluhovatelnosti tohoto výkopového materiálu. Nadějně se může jevit i využití kvalitního tříděného recyklátu. Využití různých druhů recyklátů v Ústeckém kraji vychází ze zpracované studie Analýza využívání stavebních odpadů, odpadů z těžby a energetických odpadů, predikce poptávky po jejich využití zpracované spol. Regionální rozvojová agentura Most v roce 2003. Stavební výrobek zásypový materiál určený ke stavebním činnostem na povrchu země (vyrovnávání terénu, zasypávání nerovností, rekultivace apod.) může vzhledem k jeho evidovanému množství v Litoměřické oblasti tvořit materiálovou rezervu pro zasypávání vytěženého prostoru v DP Keblice, popř. DP Lukavec. Zde je však významným problémem jeho sypání do vody (mělké zvodně) a k jeho využití by bylo třeba zpracovat specializovanou studii, v této fázi přípravy není možné tuto variantu doporučit. Úroveň technického řešení Technické řešení je navrženo v souladu s platnými normami a předpisy. Odpovídá současnému standardnímu typu těžby se zušlechťováním těžené suroviny v těžebně, která v aktivní části těžebny zaujímá plochy v jednotkách ha bez nevhodného otevření velkých ploch. V těžebně nebudou budována žádná pevná zařízení (pouze mobilní), po skončení těžby bude celá plocha bez problému rekultivována. Použité technologické vybavení je na evropské i světové úrovni. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení těžby: do 2 let po vydání povolení k těžbě OBÚ Most po etapách, nejdříve však v r. 2008 Varianta I 32 let z toho 1. etapa 5,9 * let (tj. asi 29,77 ha) blok A 2. etapa 4,5 * let (tj. asi 22,77 ha) blok B 3. etapa 7,4 * let (tj. asi 37,28 ha) blok C 4. etapa 7,7 * let (tj. asi 39,19 ha) blok D 5. etapa 6,5 * let (tj. asi 33,16 ha) blok E Pozn.: * Varianta II 63 let z toho 1. etapa 11,6 * let (tj. asi 29,77 ha) blok A 2. etapa 9,0 * let (tj. asi 22,77 ha) blok B 3. etapa 14,6 * let (tj. asi 37,28 ha) blok C 4. etapa 15,2 * let (tj. asi 39,19 ha) blok D 5. etapa 12,6 * let (tj. asi 33,16 ha) blok E Uvedené hodnoty jsou orientační a mohou v jednotlivých plánech postupu doznat mírných změn. Rozlohy jsou orientační, odměřeny z mapy (viz př. č. 3) T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 37

Ukončení těžby (včetně rekultivací): 1 rok po ukončení těžby na posledním bloku zásob 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeným územím je správní a katastrální území Keblice, Lukavec u Lovosic, a katastrální území Prosmyky (správní území Lovosice). Bohušovice n. O. 9. Zařazení záměru do příslušné kategorie Dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. spadá záměr do kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení), sloupec A, bod 2.3 (těžba ostatních nerostných surovin - nový dobývací prostor) v kompetenci Ministerstva životního prostředí. Oznámení je zpracováno dle 6, odst. 2, v rozsahu přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb. II. ÚDAJE O VSTUPECH 1. PŮDA Zájmové území Pískovny Keblice Lukavec leží na pozemcích ZPF. Jde v plném rozsahu o ornou půdu (s výjimkou cesty napříč zájmovým územím, která nebude těžena), která je intenzivně obhospodařována. Polní pozemky jsou zahrnuty do velkoplošného závlahového systému Ohře I s povrchovým rozvodem. Jde o propojený systém s čerpacími stanicemi na Labi u Prosmyk a na Ohři u Brňan a u Želetic. Zemědělská půda byla v rámci restitucí vrácena původním vlastníkům a nyní je obhospodařována Agrokomplexem Ohře a. s. Bohušovice nad Ohří a Sdružením soukromých zemědělců Bohušovice nad Ohří. S postupem dobývání bude prováděno postupné vyjímání pozemků ze ZPF. Vzhledem k rekultivaci na vodní plochu (případně částečně na ZPF) bude vynětí zemědělských pozemků z větší části trvalé. Roční předpokládaný objem těžby činí 986 000 tun (tj. 986 kt.r -1 ), z toho odbytová těžba 974,5 kt.r -1 ve variantě I a poloviční hodnoty ve variantě II. Těžba bude rozdělena do 5 etap. Doba těžby jedné etapy se předpokládá přibližně 10 let a vyžádá si zábor cca 56 ha (28 ha ve variantě II). Skrývky budou prováděny s ročním předstihem, což znamená, že vždy asi 5,5 ha (2,75 ha ve variantě II) bude aktuálně roztěženo (skryto, první rok skrývka asi 11 ha, alternativně 5,5 ha ve variantě II). Rozsah etap je v obou variantách stejný, mění se pouze doba těžby varianty. Pro každou etapu bude vypracován samostatný plán otvírky, přípravy a dobývání (POPD) včetně projektu sanace a rekultivace břehů vznikající vodní plochy. Vynětí asi 5,5 ha ročně bude realizováno vždy s ročním předstihem. V návaznosti na postupné vynětí půdy ze ZPF bude v předstihu řešeno přeložení (resp. vymístění) závlahového řadu tak, aby zbylá část byla plně funkční. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 38

Jak vyplývá z následujícího popisu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), je zájmové území těžby překryto černozeměmi. Mocnost orniční vrstvy činí průměrně 0,41 m. Mocnost podorničí je průměrně 2,83 m. Svrchní vrstvy, tj. ornice a podorničí, budou před těžbou separátně skrývány a ukládány na deponie v těžebně. Uložená ornice i podorničí budou průběžně po dotěžení využity k rekultivačním účelům dle postupně zpracovávaných POPD a Plánů rekultivace k jednotlivým POPD. V zájmovém území se nacházejí následující BPEJ - 1.01.00 - černozemě na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem, půda je hluboká, bez skeletu, položená v rovině. Třída ochrany I. pokrývá převažující část zájmové plochy - 1.04.01 - černozemě na píscích, mělké (do 0,3 m), překryv spraše na píscích, lehké, velmi výsušné půdy, půda je hluboká až středně hluboká, středně skeletovitá, položená v rovině. Třída ochrany III. vstupuje významným podílem do jižní části zájmové plochy - 1.07.00 - černozemě typické, karbonátové i lužní na slínitých a jílovitých substrátech, těžké až velmi těžké v ornici i spodině, periodicky převlhčené, půda je hluboká, bez skeletu, položená v rovině. Třída ochrany IV. Uplatňuje se okrajově při severozápadní hranici zájmové plochy - 1.21.10 hnědé půdy a drnové půdy, rendziny a ojediněle nivní půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné, půda je mírně svažitá, hluboká, bez skeletu. Nepatrným výběžkem se tato půda uplatňuje v severovýchodní části území. Třída ochrany V. V následující tabulce je uveden soupis dotčených pozemků dle údajů z katastru nemovitostí. Některé z pozemků jsou dotčeny pouze z části. Pokud je ponechaná část rozlohou významná, je to uvedeno v tabulce viz údaj v poznámce. Pokud je ponecháno např. pouze ochranné pásmo podél komunikace, je to posuzováno jako dotčení celé parcely (nejde však o zábor v celém rozsahu parcely). Tabulka č. 3 Přehled dotčených katastrů Poř. číslo Číslo parcely Katastrální území: Kultura půda Celková výměra z toho v BPEJ/třída ochrany 1.01.00 1.04.01 1.07.00 1.21.10 Nemá I III. IV. V. BPEJ [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] 664693 KEBLICE 1 123/1 orná 258 412 256 527 1 885 0 část Pozn. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 39

2 123/10 orná 130 153 130 153 0 0 0 část 3 123/12 orná 5 297 5 297 0 0 0 část 4 123/13 orná 4 819 4 819 0 0 0 5 123/14 orná 1 695 1 695 0 0 0 6 123/15 orná 2 748 2 748 0 0 0 7 123/16 orná 6 148 6 148 0 0 0 8 123/17 orná 5 312 5 312 0 0 0 9 123/18 orná 5 166 5 166 0 0 0 10 123/19 orná 4 757 4 757 0 0 0 11 123/20 orná 4 794 4 794 0 0 0 12 123/21 orná 4 698 4 698 0 0 0 13 123/22 orná 5 199 5 199 0 0 0 14 123/23 orná 4 823 4 823 0 0 0 15 123/24 orná 5 486 5 486 0 0 0 16 123/25 orná 4 947 4 947 0 0 0 17 123/26 orná 5 006 5 006 0 0 0 18 123/27 orná 4 158 4 158 0 0 0 19 123/28 orná 5 746 5 746 0 0 0 20 123/29 orná 14 335 14 335 0 0 0 21 123/30 orná 5 738 4 770 0 968 0 22 123/31 orná 59 334 14 823 0 44 511 0 23 123/32 orná 77 842 36 744 0 41 098 0 24 123/33 orná 31 222 0 0 31 222 0 část 25 123/34 orná 7 653 0 0 7 653 0 26 123/35 orná 10 817 0 0 10 817 0 27 123/36 orná 5 676 0 0 5 676 0 28 123/37 orná 8 403 0 0 8 403 0 29 123/38 orná 11 165 0 0 11 165 0 30 123/39 orná 2 806 0 0 2 806 0 31 123/40 orná 2 863 0 0 2 863 0 32 123/41 orná 5 652 897 0 4 755 0 33 123/42 orná 5 662 3 928 0 1 734 0 34 123/3 orná 2 854 2 474 0 380 0 35 123/44 orná 2 796 2 525 0 271 0 Pokračování tabulky č. 3 Poř. číslo Číslo parcely Kultura půda Celková výměra z toho v BPEJ/třída ochrany 1.01.00 1.04.01 1.07.00 1.21.10 I III. IV. V. Nemá [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] 36 123/45 orná 11 306 10 779 0 527 0 37 123/46 orná 5 626 5 410 0 216 0 38 123/47 orná 5 485 5 016 0 469 0 39 123/48 orná 375 375 0 0 0 Pozn. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 40

40 123/49 orná 8 042 5 784 0 2 258 0 41 123/50 orná 7 220 4 359 0 2 861 0 42 123/51 orná 6 589 3 507 0 3 082 0 43 123/52 orná 6 792 4 129 0 2 663 0 44 123/53 orná 3 334 1 638 0 1 696 0 45 123/54 orná 2 416 1 108 0 1 308 0 46 123/55 orná 2 426 1 075 0 1 351 0 47 123/56 orná 5 561 2 110 0 3 451 0 48 123/57 orná 2 536 1 361 0 1 175 0 49 123/58 orná 2 318 1 237 0 1 081 0 50 123/59 orná 8 451 5 194 0 3 257 0 51 123/60 orná 1 218 930 0 288 0 52 123/61 orná 11 481 7 360 0 4 121 0 53 123/62 orná 6 362 6 247 0 115 0 54 123/63 orná 22 141 22 141 0 0 0 55 123/64 orná 15 610 15 610 0 0 0 56 123/70 orná 160 414 76 986 0 83 428 0 57 659/2 ostatní 203 0 0 0 203 58 659/3 ostatní 109 0 0 0 109 59 659/4 ostatní 208 0 0 0 208 60 659/5 ostatní 327 0 0 0 327 61 659/6 ostatní 98 0 0 0 98 62 659/7 ostatní 93 0 0 0 93 63 659/8 ostatní 184 0 0 0 184 část 64 659/9 ostatní 158 0 0 0 158 65 659/10 ostatní 80 0 0 0 80 66 659/11 ostatní 72 0 0 0 72 67 659/12 ostatní 249 0 0 0 249 68 659/13 ostatní 158 0 0 0 158 69 659/14 ostatní 134 0 0 0 134 70 659/15 ostatní 783 0 0 0 783 71 659/16 ostatní 3 011 0 0 0 3 011 72 660/2 ostatní 46 0 0 0 46 73 660/3 ostatní 32 0 0 0 32 Pokračování tabulky č. 3 Poř. číslo Číslo parcely Kultura půda Celková výměra z toho v BPEJ/třída ochrany 1.01.00 1.04.01 1.07.00 1.21.10 I III. IV. V. Nemá [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] 74 660/4 ostatní 28 0 0 0 28 75 660/5 ostatní 68 0 0 0 68 76 660/6 ostatní 42 0 0 0 42 77 660/7 ostatní 30 0 0 0 30 Pozn. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 41

78 660/8 ostatní 8 0 0 0 8 79 660/9 ostatní 3 358 0 0 0 3 358 80 660/10 ostatní 488 0 0 0 488 81 660/11 ostatní 676 0 0 0 676 Katastrální území: 688797 LUKAVEC u Lovosic 82 128/2 orná 190 513 64 323 0 126 190 0 90 128/46 orná 21 295 21 295 0 0 část 91 128/47 orná 35 911 13 486 22 425 0 0 část 94 128/50 orná 21 129 21 129 0 0 0 část 95 128/51 orná 9 053 9 053 0 0 0 část 96 128/52 orná 7 194 7 194 0 0 0 97 128/53 orná 5 803 5 803 0 0 0 98 128/54 orná 5 345 5 345 0 0 0 99 128/55 orná 32 663 32 663 0 0 0 100 128/56 orná 2 847 2 350 0 497 0 101 128/57 orná 8 294 8 294 0 0 0 102 128/58 orná 5 792 5 386 0 406 0 103 128/59 orná 2 848 1 358 0 1 490 0 104 128/60 orná 2 876 124 0 2 752 0 105 128/61 orná 5 908 1 432 0 4 476 0 106 128/62 orná 23 730 20 471 0 3 259 0 107 128/63 orná 8 676 3 350 0 5 326 0 108 128/64 orná 2 668 0 0 2 668 0 109 128/65 orná 2 605 0 0 2 605 0 110 128/66 orná 7 678 9 0 7 669 0 111 128/68 orná 5 051 393 0 4 658 0 112 128/70 orná 5 118 1 067 0 4 051 0 113 128/71 orná 2 546 914 0 1 632 0 114 128/72 orná 2 561 1 289 0 1 272 0 115 128/73 orná 2 659 1 916 0 743 0 116 128/74 orná 2 665 2 577 0 88 0 117 128/75 orná 2 754 2 754 0 0 0 118 128/76 orná 4 852 4 852 0 0 0 119 126/77 orná 11 980 11 980 0 0 0 Pokračování tabulky č. 3 Poř. číslo Číslo parcely Kultura půda Celková výměra z toho v BPEJ/třída ochrany 1.01.00 1.04.01 1.07.00 1.21.10 I III. IV. V. Nemá [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] 120 126/78 orná 16 638 16 638 0 0 0 121 128/79 orná 7 744 7 744 0 0 0 122 128/80 orná 9 252 9 252 0 0 0 123 128/81 orná 18 555 12 609 0 5 946 0 Pozn. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 42

134 128/83 orná 15 482 2 273 0 13 209 0 135 128/84 orná 24 093 0 0 24 093 0 136 128/65 orná 18 495 0 0 18 495 0 137 128/86 orná 14 119 0 0 14 119 0 část 138 128/87 orná 2 333 0 0 2 333 0 část Katastrální území: 733482 PROSMYKY 139 432/1 orná 21 797 8 325 13 171 301 0 140 432/2 orná 23 083 12 004 11 079 0 0 141 432/3 orná 31 901 31 901 0 0 0 142 432/4 orná 15 574 15 574 0 0 0 část 143 432/5 orná 33 296 10 833 22 463 0 0 část 144 432/6 orná 29 477 16 622 12 855 0 0 část 145 432/7 orná 31 422 31 422 0 0 0 část 147 432/9 orná 9 370 9 370 0 0 0 část 148 432/10 orná 2 862 2 862 0 0 0 část 149 432/11 orná 5 023 5 023 0 0 0 část 150 432/12 orná 5 756 5 756 0 0 0 část 151 432/13 orná 13 842 13 842 0 0 0 část 152 432/14 orná 981 981 0 0 0 153 432/15 orná 791 693 98 0 0 Katastrální území: 606669 BOHUŠOVICE nad Ohří 154 456 orná 7 103 2 168 4 935 část 155 457/2 orná 2 956 2 956 část 156 461 orná 17 915 17 915 část 157 462 orná 11 995 11 995 158 463 orná 11 959 11 959 159 464 orná 22 425 22 425 160 465 orná 31 154 31 154 161 466 orná 20 357 20 357 162 467 orná 15 034 15 034 163 468 orná 14 836 14 836 164 469 orná 16 167 16 167 165 470 orná 15 286 15 286 166 474 orná 3 705 3 705 Pokračování tabulky č. 3 Poř. číslo Číslo parcely Kultura půda Celková výměra 167 476 orná 27 748 27 748 168 477 orná 18 253 18 253 169 618 orná 1 396 1 396 z toho v BPEJ/třída ochrany 1.01.00 1.04.01 1.07.00 1.21.10 I III. IV. V. Nemá [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 ] Pozn. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 43

Celkový zábor ZPF činí 1,759256 km 2 tj. 175,9256 ha, tj. 1759256 m 2 z toho - trvalý zábor 1,759256 km 2 tj. 175,9256 ha, tj. 1759256 m 2 dočasný zábor 0,0 (pokud nebude rekultivace na ZPF) těžená plocha 1,68326 km 2 tj. 168,326 ha V rekultivační subvariantě B, C, D je velikost trvalého záboru dána možností získat potřebné množství vhodného materiálu k zasypání těžební jámy. V této fázi přípravy nelze přesně specifikovat viz dále. Štěrkopísek je překryt vrstvou ornice o průměrné mocnosti 0,41 m a podorničí o průměrné mocnosti 2,83 m. 2. VODA K nově navrhovanému technologickému procesu je zapotřebí dodávat do pračky písku vodu.. Z důvodu maximálního snížení spotřeby vody bude tato recirkulována mezi pračkou a usazovacími nádržemi. Do systému budou za normálního provozu doplňovány pouze ztráty vody (odpar, zbytkový obsah vody ve vyprané surovině). Voda technologická Technologická voda bude odebírána ze vznikajícího jezera (krytí ztrát, důlní voda) a z usazovací jímky (recirkulace). Z hlediska zákona se nejedná o odběr podzemních vod pro technologii, ale o využívání důlních vod k úpravě suroviny. (Podle stanoviska OBÚ Kladno k pískovně Otradovice ze dne 20. 1. 2004 se jedná o důlní vody. Cituji: Důlními vodami jsou dle 40, odst. 1 zákona 44/88 Sb. všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo z boku, nebo prostým vtékáním srážkové vody a to až do doby jejich spojení s jinými povrchovými nebo podzemními vodami. ). Potřeba vody pro praní štěrkopísku (varianta s recirkulací, pokud nebude recirkulace je veškerá voda pro technologii odebírána z jezera) Nutno podotknout, že technologická voda nebude z pískovny odvážena (s výjimkou zbytkové vody v písku a vody obsažené v betonu), nedojde tedy k významné změně bilance vody v zájmovém území (odveze se max. asi 15 tis. m 3.r -1 v písku a betonu). Ukazatel Jednotk a Varianta I Varianta II Hodnota % Hodnota % Těžebna Potřeba vody pro technologii m 3. h -1 440 100,0 220 100 m 3. d -1 3 520 100,0 1 760 100 m 3. r -1 633 600 100,0 316 800 100 z toho recirkulace m 3. d -1 3 414 97,0 1 707 97,0 m 3. r -1 614 520 97,0 307 300 97,0 vodní zdroj m 3. d -1 106 3,0 53 3,0 vodní zdroj těžba m 3. r -1 19 080 3,0 9 540 3,0 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 44

Betonárka voda čistá m 3. r -1 8 800 89,8 8 800 89,8 voda kalová m 3. r -1 1 000 10,2 1 000 10,2 voda celkem m 3. r -1 9 800 100,0 9 800 100,0 vodní zdroj m 3. r -1 9 800 89,8 9 800 89,8 vodní zdroj celkem m 3. r -1 28 880 19 340 bez recirkulace 643 400 326 600 Pozn.: * - s recirkulací vody přes usazovací nádrže. Voda pro pitné a sociální účely Voda pro sociální účely bude čerpána z nově vybudovaného monitorovacího vrtu v prostoru technického zázemí nebo přímo ze vznikajícího jezera (v tom případě nepůjde o vodu podzemní). Voda není vhodná k úpravě na pitnou vodu. Pitná voda bude do pískovny dovážena, nebo bude odebírána z vodovodního řadu, procházejícího podél komunikace III/24712. Odběr vody pro sociální účely 195,0 m 3.r -1 Zdroj vody vlastní vrt, vodní plocha Pitná voda 8,0 m 3.r -1 3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE V navrhované pískovně bude jako zdroj energie využívána především elektrická energie a motorová nafta. Elektrická energie Elektrická energie bude zajištěna z nové vlastní trafostanice 160 kva, která bude napojena na vedení VN 22 kv. Elektrická energie se bude, používat k pohonu třídírny štěrkopísku, těžebního mechanismu (korečkový bagr), vytápění šatny a provozní místnosti (mobilní buňky), osvětlení a k napájení kancelářské techniky a váhy. Spotřeba el. energie * : 550 MWh.r -1 Zdroj el. energie: vedení 22 kv Instalovaný soudobý příkon: 200 kva Proudová soustava: 3 + PEN, 400/230 V, 50 Hz Pozn.: * - stanoveno na základě zkušeností z provozu stávající pískovny provozovatele, včetně betonárky při maximálních těžbách. Motorová nafta Motorová nafta se používá jako palivo pro kolové nakladače, buldozer a stroje užívané při skrývce a rekultivaci. Nafta bude skladována v prostoru technického zázemí (dvouplášťová nádrž BENCALOR). Varianta I Varianta II Spotřeba nafty v těžebních mechanismech max 280 max. 200 [tis. l.r -1 ] Benzin Bude používán pro osobní (terénní) vozy vedení podniku. Bude nakupován v běžné obchodní síti, spalován ve vozidlech především mimo těžebnu. Nebude v těžebně skladován. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 45

Oleje Oleje budou používány v převodovkách a hydraulice pracovních strojů (ekologický olej biologicky odbouratelný, např. BIOHYD). Oleje se mění po 400 motohodinách v motorech, tj. asi 1-2 x za rok, v převodovkách a hydraulice asi za dvojnásobnou dobu. Spotřeba ekologického oleje činí asi 720 l.r -1, asi 500 l.r -1 ve variantě II. Výměnu zajišťuje specializovaná firma vybavená příslušným zařízením zabraňujícím úkapům při výměně (vany pod převodovku stroje). Suroviny pro provoz Pro případ úniku ropných látek na zpevněných místech bude nakupován VAPEX, jeho zásoba bude udržována průběžně asi na 25 kg. Pro výstavbu technického zázemí budou použity na zpevněné plochy silniční panely, fólie HDPE, beton, mobilní buňky, apod. Všechny tyto suroviny budou nakupovány v běžné obchodní síti. 4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Těžba si nevyžádá budování nových komunikací. K dopravní obsluze bude využita stávající komunikace III/24712 Keblice Lukavec od technického zázemí ke kruhovému objezdu dálničního přivaděče. Dále bude využíván dálniční přivaděč a dálnice a tah na Litoměřice a Lovosice (dle momentálního místa odbytu). Většina zátěže půjde směrem k dálnici. Na příjezdové komunikaci, tj. od kruhového přivaděče k pískovně projede denně 167 NA, tj. 334 průjezdů. Tato intenzita představuje na dané části komunikace (asi 200 m) nárůst asi 95,6 % u NA a asi 17,3 % celkem - což představuje významné zvýšení zátěže, nutno však podotknout, že výhradně v extravilánu a na krátké vzdálenosti. Na dálničním přivaděči (méně než 2,5 % nárůst) i na D8 (méně než 1 % nárůst) je tento nárůst intenzity dopravy vlivem navrhované těžby velmi nízký a v dalších letech se bude tento podíl dále snižovat. Vnitřní komunikace budou budovány dle potřeby uvnitř pískovny po jejím obvodu tak, aby vjezd od technického zázemí k místu nakládky byl vždy co nejjednodušší. Technologická doprava uvnitř pískovny bude kolovými nakladači (doprava od těžebního stroje k třídění a praní písku, případně k drtiči). Od třídičů na skládku jednotlivých frakcí je doprava pásovými dopravníky (elektrický pohon). Provoz těžebny si vyžádá vybudování vodovodní přípojky, přípojky elektrické energie pro technologii a obslužné provozy, včetně osvětlení. Požadovaný příkon bude zajištěn vlastní trafostanicí 2 x 350 kva na základě smlouvy s SČE Děčín (včetně umístění a místa napojení). Tabulka č. 4 Nároky na dopravu Množství Počet vozidel [kt.r -1 ] 15 t 25 t 30 t Celkem Doprava z pískovny Štěrkopísek 884,6 5 897 10 616 17 692 34 205 Beton 118,0 6 250-6 250 Celkem produkty 1 002,6 10 509 13 020 17 042 40 455 Doprava surovin do betonárky T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 46

Cement 17,2 460 460 Popílek 0,9 41 41 Přísady 0,09 6 6 Celkem suroviny 18,19 507 507 Pískovna celkem 10 509 13 527 17 042 40 962 Pozn.: uvažovány tyto průměrné hustoty cement 1,7 t.m -3, beton 2,1 t.m -3, popílek 1,0 t.m -3, AC objem 22 m 3 Telefonní přípojka nebude budována (využívá se systém GSM) nehodnotí se. Přípojka el. energie bude provedena dle dispozic vlastníka vedení VN buď od obce (Keblice, Lukavec) nebo od vedení, které prochází napříč zájmovým územím (v místech, která nebudou těžena). III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. OVZDUŠÍ 1.1 Bodové zdroje Fáze výstavby Ve fázi výstavby budou významnými bodovými zdroji znečišťování ovzduší mechanismy používané pro skrývku ornice a podorničí, otvírku pískovny a výstavbu technického zázemí. Jedná se o mechanismy vesměs s naftovými motory. Působení těchto zdrojů je krátkodobé, nepřekročí dobu 1 měsíce. Skrývka ornice a podorničí se bude periodicky opakovat každý rok (roční skrývka asi 5,5 ha ve variantě a 2,75 ha ve variantě II), vždy po ukončení sklizně, tj. na podzim, kdy je obvykle i vyšší vlhkost, což sníží prašnost. Fáze provozu Bodovým zdrojem znečišťování ovzduší během provozu pískovny budou - betonárka (sila na cement a popílek při plnění) - těžební mechanismy s dieselovými motory - třídící a drtící zařízení. Sila na cement a popílek Sila mohou znečišťovat ovzduší prachem při plnění, kdy přes filtry odchází vzduch vyplňující prázdný prostor sila. Největší množství prachu se do ovzduší dostane, když je silo zcela prázdné a naplní se na plnou kapacitu nejnepříznivější varianta. Ze sila se odstraní asi 45 m 3 vzduchu (tj. 18 m 3 vzduchu, který vyplňuje prázdný prostor sila a asi 27 m 3 vzduchu, který se dostane do sila při pneumatické dopravě cementu (uvažuji směšovací poměr 3 : 2). Filtry propustí maximálně 0,1 mg.m -3 prachu. Velikost sila (18 m 3 nebo 27 m 3 nemá na velikost emise prachu vliv, mění se jen počet plnění, nikoliv celkový objem vyfukovaného vzduchu, který je rozhodující). Cement Měrná hmotnost cementu (průměrná) 1 600 kg.m -3 Množství cementu max. 17 200 t.r -1 Objem cementu celkem 10 750 m 3.r -1 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 47

Popílek Počet plnění sila celkem (zaokrouhleno) 490 Množství vzduchu, které unikne ze sil při plnění 22 050 m 3.r -1 Množství prachu do ovzduší (max. 0,1 mg.m -3 ) 2,205 g.r -1 Měrná hmotnost popílku (průměrná) 850 kg.m -3 Množství popílku max. 900 t.r -1 Objem popílku celkem 900 m 3.r -1 Počet plnění sila celkem (zaokrouhleno) 41 Množství vzduchu, které unikne ze sil při plnění 1 845 m 3.r -1 Množství prachu do ovzduší (max. 0,1 mg.m -3 ) 0,1845 g.r -1 Celkem se ze sil do ovzduší uvolní 2,39 g.r -1 prachových částic. Prach je zachycován na výdechu ze sila textilním filtrem. Uvedené množství prachu (cementového a z popílku) je i v této poměrně exponované oblasti zanedbatelné. Těžební mechanismy s dieselovými motory Ve fázi provozu budou zdrojem emisí těžební mechanismy, poháněné naftou (plynné i prašné emise) a elektrickou energií (prašné emise). Emise prachu budou vlivem těžby z vody velmi nízké. Technologická zařízení pro těžbu a úpravu suroviny budou po celou dobu využívání ložiska umístěna v zájmovém prostoru (přesouvá se v závislosti na postupu těžby) na celkové ploše asi 176 ha. Jedná se o mobilní bodové zdroje prachu, případně plynných emisí (mobilní třídící linka, mobilní drtič a kolové nakladače). Třídit se bude suchou i mokrou cestou (vždy však mokrý písek), drtit pak 10 20 % těženého materiálu (průměrně asi 15 %), materiál těžený z vody má větší zrnitost. Technologické uzly drtiče, které jsou zdrojem prachu, budou pro snížení emisí prachu skrápěny. Do drtiče jde mokré kamenivo, na třídiči se sprchuje, tím je prašnost snížena prakticky na nulu. S ohledem na to, že tyto stroje se budou vždy pohybovat po ploše, uvažují se pro výpočet tyto zdroje jako plošné. Bodovými zdroji znečišťování ovzduší budou i jednotlivé mechanismy používané při těžbě. Předpokládá se, že se v těžebně spálí ročně maximálně 280 tis. l r -1 motorové nafty při maximálních těžbách. Jednotlivé mechanismy jsou bodovými zdroji. Při jejich provozu se do ovzduší uvolní následující množství škodlivin Varianta I Varianta II CO 3,53 2,52 NO x 11,7 8,36 VOC 1,4 1,0 benzen 0,018 0,013 benzo(a)pyren 0,000007 0,000005 Pozn.: měrná váha nafty 0,8 kg.l -1, emisní faktory pro naftové motory dle př. č. 4 vyhlášky č. 356/02 Sb. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 48

1.2 Liniové zdroje Fáze výstavby Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší fázi výstavby bude doprava materiálu potřebného k výstavbě technického zázemí. Toto množství je malé a doprava trvá krátkou dobu. Nebude probíhat přes intravilány obcí (dálnice, dálniční přivaděč, silnice III/24712). Množství emisí je nevýznamné. Fáze provozu Liniové zdroje nemají významný vliv na prašnost v případě, že se provádí pravidelné kropení v déle trvajícím suchém období. Doprava v těžebně a na přístupové komunikaci je vedena mimo intravilán obcí. Příjezdová komunikace a technické zázemí pískovny má povrch zpevněn silničními panely a v suchém období pravidelně kropen. Písek je přepravován ve vlhkém stavu (těžba z vody), přesto lze předpokládat, že na komunikacích dojde k úletu lehčích frakcí z vysušené plochy dopravovaného materiálu (jedná se o větší vzdálenosti od těžebny, tj. dobu kdy dopravovaný písek na povrchu vyschne). Množství nelze odhadnout, závisí na mnoha faktorech (klimatické podmínky, rychlost jízdy, atd.). Za uvedené podmínky nemá tento liniový zdroj prašnosti velký význam (jeho vliv se téměř neuplatní). Množství emisí na příjezdové komunikaci a v technickém zázemí je uvedeno v následující tabulce (příjezdová komunikace od kruhového objezdu k technickému zázemí - váze pískovny uvažováno průměrně 200 m, v obou směrech 400 m). Pojezdy uvnitř pískovny se budou měnit vzdálenosti se změní nepatrně, hlavní dopravu uvnitř zajišťují nakladače uvedeno u bodových zdrojů. Množství emisí na komunikaci stanoveno dle metodiky MEFA v. 02 (Věstník MŽP 10/2002), konzervativní předpoklad vozidla plnící EURO 1 viz tab. č. 4. Vzhledem k velmi dobrým rozptylovým podmínkám v dané oblasti nepředpokládáme významné zvýšení imisí z provozu motorových vozidel v okolí příjezdových komunikací. Podíl dopravy z pískovny na celkové intenzitě dopravy D8 a dálničním přivaděči je nevýznamný. Oproti stávajícímu stavu nedojde k významné změně emisního zatížení vlivem dopravy s výjimkou úseku výjezd z pískovny kruhový objezd na dálničním přivaděči (asi 170 m). Tabulka č. 4 Emise z dopravy suroviny na příjezdové komunikaci a v pískovně Keblice pískovna Škodlivina Jed- Množství notka Varianta I Varianta II CO kg.r -1 122,01 67,03 Benzo(a) pyren kg.r -1 0,00 0,0 benzen kg.r -1 0,99 0,54 NO x kg.r -1 22,22 12,21 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 49

1.3 Plošné zdroje Fáze výstavby i provozu Plošným zdrojem znečišťování ovzduší mohou být skrývky (doba výstavby i provozu) a vlastní těžební mechanismy. Rozhodující vliv na prašnost v okolí budou mít odkryté plochy před vlastní těžbou z vody (kdy plošná prašnost pomine). Dle kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší (nař. vl. č. 353/02 Sb.) je těžba, úprava a zpracování kameniva (kam patří i těžba a úprava štěrkopísku) uvedena mezi středními zdroji s tím, že v místech kde dochází k emisím TZL do ovzduší, je nutno s ohledem na technické možnosti vybavit tato zařízení vodní clonou, skrápěním, mlžením, apod., v našem případě je veškerý materiál buď sprchován tlakovou vodou (v drtiči a pračce), nebo (zásypový písek) je mokrý po těžbě z vody. Nová těžebna štěrkopísku těží převážnou část suroviny z vody, tedy v mokrém stavu. Tato surovina je zčásti upravována praním, všechna surovina je tříděna (vlhká) a část je drcena a tříděna. Prach vzniká v omezené míře u násypky do zařízení (surovina má vysokou vlhkost). Drtič je pro snížení emisí prachu zkrápěn. Linka není významným zdrojem prašnosti (TZL). Pískovna může být zdrojem sekundární prašnosti ve fázi skrývky. Při těžbě z vody není vlastní těžební plocha zdrojem prašnosti. Z odkrytých vysušených vodorovných ploch ve fázi skrývání (první fáze těžby) byl přijat předpoklad (Kahnwald viz rozptylová studie), že 20 % plochy je pokryto částicemi, které mohou být unášeny větrem, a to do velikosti 0,2 mm. Větší částice mají vlivem své vyšší pádové rychlosti krátký dosah a k šíření prachu do okolí nepřispívají. Z uvedeného množství částic (do velikosti 0,2 mm) je asi 15 % hmotnostních částic o velikosti 0 11 µm. Plošná vydatnost emisí prachu se pohybuje dle výpočtu (viz Rozptylová studie) mezi 0,001 0,066 mg.s -1.m -2 při rychlosti větru 1,7 a 20 m.s -1. 2. ODPADNÍ VODY Provozem zařízení na praní štěrkopísku nevznikají žádné odpadní vody ve smyslu zákona o vodách. Dle vyjádření OBÚ Kladno se jedná o vody důlní (viz výše). Dle bodu 8 stanoviska OBÚ Kladno z 20. 1. 2004 k pískovně Otradovice Důlními prostorami jsou všechna důlní díla a dále pak vyrubané a zavalené nebo založené prostory v hlubinných dolech, prostory po vytěženém ložisku štěrkopísku nebo lomu, apod.. Po ukončení těžby a rekultivaci vytěženého prostoru budou vytvořeny 3 vodní plochy, které budou sloužit jak k rekreaci (1 plocha) tak jako ekostabilizující činitel (2 plochy s litorálním pásem). 2.1 Technologické vody K technologickým účelům, tj. k úpravě vytěžené suroviny praním, budou využívány vody ze vznikajícího jezera a ze sedimentační nádrže (pokud bude vytvořena). Alternativně lze kaly vypouštět přímo do vznikajícího jezera, nevýhodou však je, že se bude zvyšovat obsah odplavitelných látek v těžené surovině. V daném případě se jedná o využití důlních vod k úpravě suroviny (nejde tedy o odběr povrchových ani podzemních vod, ani o vypouštění odpadních vod do recipientu). Tyto vody nejsou v technologickém procesu kontaminovány. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 50

Ukazatel Varianta 1 Varianta 2 [m 3.r -1 ] Množství vody potřebné k úpravě těžené suroviny 633 600 316 800 Pozn.: Voda je z více než 97 % recirkulována i v případě, že nejsou využívány usazovací nádrže. V případě usazovacích nádrží se 97 % vody recirkuluje přes usazovací nádrže, a asi 1,5 % odtéká do vznikajícího jezera z dehydratačních deponií praného písku. Obdobně je tomu i v případě, kdy voda z praní se vrací do jezera. 2.2 Splaškové odpadní vody Splaškové odpadní vody budou vznikat ve stejném množství jako bude spotřeba vody pro pitné a sociální účely. Splaškové vody budou vedeny do bezodtokové jímky (případně alternativně napojeny na kanalizaci, probíhající v těsné blízkosti pískovny) o objemu asi 5 m 3 a ta bude vyvážena do ČOV Lukavec (na základě uzavřené smlouvy). Splaškové odpadní vody 205,0 m 3.r -1 2.2 Srážkové odpadní vody Srážkové vody neznečištěné Srážkové vody spadlé na plochu těžebny budou, tak jako dosud, vsakovat do podloží a nebo stékat do vytvářeného jezera po těžbě. Tyto vody se stanou vodami důlními (ve smyslu zákona č. 44/88 Sb.). 3. ODPADY Zařízení je určeno k těžbě, praní, a drcení štěrkopísku. V následujícím přehledu je, podle dostupné míry znalostí o existenci jednotlivých druhů odpadů, uvedeno i možné řešení této otázky v jednotlivých etapách. Předpokládané druhy vznikajících odpadů při otvírce a provozu ložiska jsou uvedeny v následujících tabulkách. Specifikace množství a jednotlivých druhů odpadů v průběhu přípravy písníku a výstavby provozního zázemí bude provedena v rámci zpracování prováděcí dokumentace otvírky, kdy budou konkretizovány mj. i použité stavební materiály pro výstavbu provozního zázemí písníku. Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří dodavatel stavby v prostoru staveniště potřebné podmínky. Za dodržování předpisů pro nakládání s odpady, včetně vyhovujícího způsobu zneškodnění, které vzniknou v průběhu výstavby odpovídá generální dodavatel stavby. Tato povinnost bude zapracována do smlouvy o provedení prací. Množství všech výše uvedených odpadů vznikajících v etapě výstavby nelze v této fázi přípravy stavby objektivně určit. Z hlediska problematiky odpadů je nezbytné požadovat, aby byly v dalších stupních projektové dokumentace respektovány následující podmínky v prováděcích projektech budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů a stanoveno jejich množství a předpokládaný způsob zneškodnění v rámci žádosti o kolaudaci objektů provozního zázemí bude předložena specifikace druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doložen způsob jejich zneškodnění bude zajištěno oddělené deponování ornice v rámci skrývky a její uložení po projednání s orgánem ochrany ZPF, ostatní přebytečné zeminy lze ukládat pouze na odsouhlasené T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 51

deponie, případně využít pro následnou rekultivaci ploch po provozním zázemí a v pískovně. Tabulka č. 5 Předpokládané druhy odpadů vznikající při otvírce ložiska a výstavbě areálu provozního zázemí ložiska Kód odpadu Kategorie Název (druh odpadu) Specifikace Způsob nakládání s odpady 13 02 07 Snadno biolog. rozložitelné motorové, převodové a mazací oleje skrývce a výstavbě Mechanismy Provoz strojů při N 15 02 02 N Sorbent, upotřebená čistící tkanina, filtrační Provoz strojů Zneškodnění odbornou mater. firmou 16 01 03 O Pneumatiky Provoz strojů Recyklace 16 06 01 N Olověné akumulátory Provoz strojů Odborná firma 17 01 01 O Beton Stavební odpad Recyklace 17 02 03 O Plast Stavební odpad Využití 17 04 05 O Železo a ocel Stavební odpad Využití 17 04 09 N Kovový odpad znečištěný Stavební odpad Recyklace 17 04 11 O Kabely neuvedené pod 17 04 10 Stavební odpad Recyklace 17 05 04 O Zemina a kamení neuvedené pod č. 17 05 Stavební odpad Úprava, využití 03 17 06 02 O Izolační materiály neuvedené Stavební odpad Využití 20 01 21 N Zářivky Při výměnách Separace, zneškodnění autorizovanou firmou V tab. č. 6 jsou uvedena jen rámcově druhy odpadů na základě analogie z provozu jiných pískoven s tím, že přesná množství a sortiment odpadů, produkovaných v rámci provozu pískovny, musí být upřesněn v prováděcí dokumentaci, resp. v rámci dokumentace POPD. Nakládání s komunálním odpadem je řešeno ukládáním do sběrných nádob a odvozem smluvně zajištěným s příslušnou oprávněnou firmou. Recyklovatelný odpad např. plastové obaly, papír, budou skladovány samostatně a zneškodňovány rovněž prostřednictvím smluvně zajištěného subjektu. Mazací oleje, vyjetý motorový olej a snadno biologicky rozložitelné hydraulické oleje apod. budou vyměňovány smluvně organizací vlastnící příslušné technologické zařízení (odsávání, záchytné jímky pod stroje, atd.) a touto organizací budou rovněž ihned odstraňovány (bez skladování v areálu pískovny). Zneškodňování ostatních druhů nebezpečných odpadů bude zajištěno rovněž smluvně s příslušnou oprávněnou organizací. Odpadní písek a jíl ze sedimentačních jímek bude ukládán ke skrývkové zemině (podloží) a využit pro rekultivaci. Tabulka č. 6 Kód odpadu Kategorie Očekávané druhy odpadů vznikající při provozu Název (druh odpadu) Specifikace Způsob nakládání 01 04 O Odpadní písek a jíl Praní suroviny 09 Do skrývky 08 03 17 N Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky Kancelář Odborná firma 13 01 N Snadno biologicky rozložitelné hydraulické Mechanismy 12 oleje Odborná firma 13 02 N Snadno biolog. rozložitelné motorové, Mechanismy Odborná firma T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 52

07 převodové a mazací oleje 13 05 N Kaly z odlučovačů oleje Provoz Odborná firma 02 13 05 N Kal z lapáků nečistot Provoz Odborná firma 03 15 01 O Plastové obaly Provoz Recyklace, skládka 02 15 01 N Obaly obsahující nebezpečné látky nebo 10 těmito látkami znečištěné (obaly od Odborná firma mazacích olejů) 15 02 Sorbent, upotřebená čistící tkanina, filtrační Údržba na odst. Odborná firma 02 mater. ploše, odb. firma 16 01 Pneumatiky Provoz Recyklace 03 16 06 Olověné akumulátory Provoz Odborná firma 01 17 02 O Plasty Odřezky fólie Recyklace, skládka 03 17 04 O Železo a ocel Provoz Recyklace 05 17 04 Kovový odpad znečištěný Provoz Recyklace 09 17 04 O Kabely neuvedené pod 17 04 10 Provoz Recyklace 11 20 01 O Papír, lepenka Provoz Recyklace 01 20 01 N Zářivky Provoz Odborná firma 21 20 01 O Plasty Provoz Recyklace, skládka 39 20 03 01 O Směsný komunální odpad Provoz Skládka, TS Všechna technologická zařízení v pískovně budou opravována odbornou firmou, která ručí za zneškodňování odpadů vzniklých při opravách.v etapě provozu je navrhováno respektovat následující doporučení v následujících stupních projektové dokumentace budou podrobně specifikovány všechny prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a ostatních látek škodlivých vodám ze všech uvažovaných aktivit v rámci nové pískovny; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorech v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadového hospodářství, jejich zneškodnění bude realizováno pouze na základě smluvního vztahu s akreditovanou firmou smluvně zajistit využití eventuelně zneškodnění odpadů pouze se subjekty, oprávněnými k této činnosti. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 53

4. OSTATNÍ 4.1 Hluk a vibrace Zdrojem hluku při provozu technologie jsou jednotlivé těžební a úpravárenské stroje. Všechna technologická zařízení, která budou používaná v pískovně, musí plnit ustanovení nař. vl. 170/97 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění předpisů pozdějších. Hladina hluku je pro jednotlivé zdroje stanovena pro vzdálenost 1 m od zdroje ve výšce 1,2 m. Zdrojem hluku budou i automobily přijíždějící pro písek do těžebny. Jejich hladina hlučnosti závisí na typu, stáří, technickém stavu a způsobu jízdy. Maximální hladina hluku při jízdě je průměrně < 85 db(a), blíže viz Hluková studie. Hladina hluku emitovaná z těchto zdrojů je následující Zdroj hluku (specifikace zařízení) L Aeq * [db(a) ] Kolový nakladač (Caterpillar 972, Liebherr 564, 574) 88 Třídící linka (el. pohon) 86 Kuželový drtič (el. pohon) 100 Šneková pračka (el. pohon) < 85 Čerpadla odstředivá (el. pohon) < 70 Pásové rypadlo LIEBHERR < 90 Buldozer < 90 Míchačka betonu 1 < 60 Kompresor betonárky 2 < 50 Pozn. : * Dle údajů výrobce nebo z typových listů. Hladiny určeny jako max. při dané činnosti. U drtiče může u horní části přední skříně dosáhnout hodnoty až 110 db (není trvalé) 1 betonárka opláštěna 2 kompresor s tlumičem sání a zakrytováním, krátkodobý běh. Hlučnost 1 m od zdroje. Vibrace z provozu strojů se, s přihlédnutím k útlumu terénu na němž se pohybují, v okolí vůbec neprojeví. 4.2 Záření Radioaktivní ani elektromagnetické záření se nepředpokládá, nehodnotí se. Pozn.: Instalovaný elektrický výkon a používaná napětí nedávají předpoklady pro vznik významné hladiny elektromagnetického záření (viz vyhl. č. 408/90 Sb.). V areálu se nenakládá s radioaktivními materiály. 4.3 Zápach V pískovně nebude vlivem provozu technologie vznikat žádný zápach (s výjimkou pachových složek ve výfukových plynech). 4.4 Jiné výstupy Výstupy z předmětné technologie jsou uvedeny v předchozích částech, jiné výstupy z uvedené technologie nejsou a nebudou. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 54

5. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Výstavbou nové pískovny dojde k významné změně vzhledu a využití krajiny. Stávající rozsáhlé, zemědělsky obdělávané pozemky, se přemění na vodní plochy a zalesněné plochy ( v případě převahy vodní rekultivace). Dojde tedy k nevratné změně ve využívání plochy (z hlediska ochrany životního prostředí vítané, z hlediska ochrany půdního fondu dojde ke ztrátě asi 169 ha převážně kvalitních zemědělských půd). V případě převahy zemědělské rekultivace nebudou tyto změny tak výrazné, nebude však zvýšena ekologická stabilita krajiny. C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIROMENTÁLNÍCH CHARAKTE- RISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ 1.1 ÚZEMNÍ EKOSYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY V provincii středoevropských listnatých lesů se dobývací pole nachází v podprovincii Hercynské, v bioekoregionu č. 1.2. Řípského při hranici s nereprezentativní zónou bioregionu č. 1.3. Úštěckého (Culek a kol. eds., 1995). Převažuje slabě teplomilná biota 2. bukovodubového vegetačního stupně, s podprůměrnou diverzitou, koeficient ekologické stability 0,2. Fytogeograficky náleží do oblasti Českého termofytika (Thermohyticum Bohemicum), nachází se při hranicích fytogeografických okresů Lounsko-labské středohoří a Podřipské tabule. Č. 1.2 Řipský bioregion Bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, zabírá převážnou část Dolnooharské tabule a západní část Pražské plošiny, má protáhlý tvar ve směru SZ-JV a plochu 1 585 km 2. Z hlediska rozlohy zájmového území se jedná o oblast o velikosti 1,76 km 2, tj. o 0,1 % celkové rozlohy bioregionu. Typickým rysem jsou opukové plošiny s teplomilnými, řidčeji i acidofilními doubravami. Nereprezentativními částmi jsou terasy s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do Polabského bioregionu (1.7) a neovulkanické suky, tvořící přechod do Milešovského bioregionu (1.14). Nereprezentativní zónou jsou i přechody do Džbánského bioregionu (1.17) a dále Pražská kotlina, tvořící přechod k bioregionům Českobrodskému (1.5) a Slapskému (1.20). Celé rozsáhlé území je součástí české křídové tabule, budované v této oblasti vápnitými horninami. Reliéf má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75-100 m. Plošiny jižně od Řípu a západně od Prahy mají charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30-70 m. Nejnižší bod s kótou asi 140 m je v korytě Labe u Lovosic, nejvyšším je vrchol Řípu - 456 m. Dle Quitta leží celý bioregion v teplé oblasti T 2. Oblast charakterizuje teplé suché podnebí, charakterizované teplotami mezi 8-9 C a srážkami mezi 450-500 mm. Území je vystaveno výraznému převážně západnímu proudění. Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy, dnes jsou lesy velmi omezené. Přirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 55

kulturními bory. V bezlesí převládají agrikultury, louky jsou dnes jen ojedinělé, travinobylinné porosty jsou častější pouze na prudších svazích. Převažujícím půdním typem jsou černozemě na spraších. Potenciální přirozenou vegetací je mozaika doubrav teplomilných (Quercion pubescenti-petraeae) a (méně) acidofilních (Genisto germanicae-quercion). Podél vodních toků byly vyvinuty lužní lesy, Labe lemovaly porosty asociace Salici-Populetum, podél Ohře je vyvinuta vegetace podsvazu Ulmenion (Ficario-Ulmetum). Kolem řek bylo ostrůvkovitě vyvinuto bezlesí i v podobě mokřadní a vodní vegetace (Phalaridion arundinaceae, Bidention tripartiti). Na dlouhodobě odlesněné plošině je flóra velmi jednotvárná. Fauna regionu je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současnosti jde většinou o téměř bezlesou kulturní step. Pro zájmové území a jeho okolí je k dispozici ÚTP NR-R ÚSES převzaté do ÚPN VÚC Litoměřice a také pečlivě zpracovaný Místní systém ekologické stability (projekční atelier Rothbauer) převzatý m. j. do připravovaného ÚPN Keblice viz př. 2. Prvky ÚSES vyšších hierarchických úrovní se na zájmové ploše těžby ani v jejím bezprostředním okolí nenalézají. Nadregionální biokoridor společenstev vodních NRBK LABE je od zájmové plochy těžby vzdálen 2 až 4 km. Ochranné pásmo NRBK do zájmové plochy nevstupuje. Nadregionální biokoridor společenstev vodních NRBK OHŘE probíhá asi 2,5 km východně od zájmové plochy těžby. Ochranné pásmo NRBK do zájmové plochy nevstupuje. Regionální biokoridor společenstev teplomilných doubrav RK 617 je veden 550 až 1000 m západně až jihozápadě od zájmové plochy těžby. Je trasován po vegetací porostlém svahu staré říční terasy. Na uvedeném biokoridoru leží ve vzdálenosti cca 1 km regionální biocentrum RC 1293 Humenský vrch. Regionální a nadregionální prvky ÚSES nebudou záměrem nijak dotčeny. Funkční biocentra místního významu LBC 6, LBC 7 a LBC 8 jsou vložena na již uvedený regionální biokoridor RK 617. Ani tato biocentra nebudou realizací záměru nijak dotčena. Nadměrné zemědělsky využívané plochy jsou návrhem místního ÚSES rozčleněny. Do ploch orné půdy je navržena realizace nyní nefunkčních (neexistujících) biocenter a biokoridorů. Od Lukavce do Bohušovic nad Ohří je podél územní rezervy pro vysokorychlostní železnici veden nefunkční biokoridor místního významu LBK 5. Uvedený biokoridor v šíři 15 m je navržen k realizaci při okraji navrhované těžebny v souběhu s budoucí vysokorychlostní železnicí. Na hranici k. ú. Keblice a k. ú. Lukavec se biokoridor odklání od trasy budoucí vysokorychlostní železnice a podél rozhraní uvedených k. ú. směřuje k Humenskému vrchu. Protíná zájmové území těžby. K okraji navrhovaného prostoru těžby je na biokoridoru požadováno zřízení biocentra místního významu o výměře min 3 ha. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 56

V k. ú. Bohušovic nad Ohří (vně zájmové plochy těžby) je na tomto biokoridoru navrženo biocentrum místního významu LBC 3 (mimo zobrazené území). Jde o trasu společenstev teplomilných doubrav, která je nyní zcela nefunkční a v rámci investičních záměrů musí být realizována. 1.2 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Ochrana přírody v zájmové ploše těžby ani v okolí neeviduje žádné velkoplošné ani maloplošné chráněné území vymezené ve smyslu ust. 14 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. Jihozápadně až západně od zájmového území se nalézá výše popsané biocentrum a biokoridor. Přírodní parky Navrhované dobývací pole se nenalézá v přírodním parku ani v jeho blízkosti. Významné krajinné prvky V blízkém okolí ani ve vlastním zájmovém území navrhované těžebny se nenachází žádný významný krajinný prvek ze zákona, ani není registrován žádný významný krajinný prvek ve smyslu 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. 1.2 ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNA- MU Zájmová plocha se nenalézá v území historického, kulturního nebo archeologického významu, není předmětem ochrany architektonických, kulturních nebo archeologických památek. S ohledem na historicky dlouhodobé osídlení nelze však jednotlivé archeologické nálezy vyloučit. 1.3 ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ Vlastní areál pískovny je solitérním objektem ve volné krajině. Nedotýká se hustě zalidněných území. Nejbližší zástavba je vzdálena asi 200 m od okraje budoucí těžebny. Tato zástavba bude oddělena od zástavby zemním valem (týká se až dalších etap těžby). V blízkosti (asi 120 m od okraje budoucí těžebny) se nachází jedna obydlená samota (v místě budoucího lokálního biocentra, území nebude těženo). Další zástavba se nachází SZ od zájmové lokality, oddělená od zájmové plochy dálničním přivaděčem, ve vzdálenosti asi 250 500 m. 1.4 ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Dotčené území je silně zatěžováno intenzivní zemědělskou činností, nelze však říci, že by bylo zatěžováno nad míru únosného zatížení. 1.5 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V zájmovém území pískovny nejsou žádné staré ekologické zátěže. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 57

1.9 EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ V území se nevyskytují žádné extrémní poměry, které by mohly ovlivnit stabilitu území (nadměrná sklonitost, větrná eroze, devastace apod.). Nejbližší území, na němž jsou evidovány sesuvy (č. 1019) se nachází na staré říční terase, po níž je veden RBK 617 viz obr. 5. Obr. 5 Území sesuvů v blízkosti zájmové plochy Zdroj www.env.cz 2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROST- ŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 2.1 OVZDUŠÍ A KLIMA Klimatické poměry Zájmové území se nachází v oblasti teplé T 2 (MZ ČR 1990), teplý, mírně suchý region. Suma ročních teplot nad + 10 C činí 2 600 až 2 800. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 9 C. Charakteristické jsou rychlé změny teplot vzduchu - na jaře rychlý vzestup a na podzim rychlý pokles teploty. Podle dlouhodobých průměrů evidovaných na ČHMÚ Ústí n.l. - klimatologické stanice Doksany (158 m n. m.) jsou uvedeny údaje o teplotních a srážkových poměrech a o směru a rychlosti větru reprezentativní pro zájmové území dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 442,8 mm T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 58

dlouhodobý průměrný úhrn srážek v období IV IX 297,2 mm dlouhodobá průměrná roční teplota 8,5 C dlouhodobá průměrná teplota v období IV IX 14,7 C průměrná výška sněhové pokrývky je menší než 50 cm.rok -1 převládající rychlost větru 2-4 m.s -1 převládající směr větru JZ, Z aritmetický prům. denních konc. polétavého prachu 64 µg.m -3 Prašnost v zájmovém území je poměrně vysoká, je způsobena především druhotnou prašností z polí a komunikací, podílí se na ní i průmysl (zejména cementárna Čížkovice a Lovochemie). Tabulka č. 7 Průměrné srážky a teploty v r. 2002 Stanice Doksany L Ú B D K Č Č S Z Ř L P Σ Srážky [mm] 14,7 38,4 12,3 29,6 51,8 86,8 104,2 105,7 39,8 49,1 72,6 49,9 654,9 Teplota [ C] 0,4 4,2 4,8 8,8 16,1 18,1 19,8 20,5 13,8 8,7 5,1-1,4 - V posuzovaném prostoru (těžební pole a jeho okolí), charakterizovaném jako rovina, je přirozený rozptyl atmosférických příměsí velmi vysoký. Trvání místních teplotních inverzí, jejich četnost a intenzita jsou velmi nízké. Přímo ve sledovaném území jsou nejvýznamnějšími lokálními zdroji znečištění ovzduší železnice a místní komunikace. V topném období přistupují emise z lokálních topenišť na pevná paliva. Významné zdroje znečištění ovzduší se nalézají v nedalekých Lovosicích. Vzhledem k zavádění nových technologií se však stav ovzduší trvale zlepšuje a imisní limity pro jednotlivé škodliviny nejsou překračovány. Oblast má typické klima rovin, kde rozptyl emisí je velmi vysoký, trvání místních teplotních inverzí, jejich četnost a intenzita jsou velmi nízké. Tabulka č. 8 Údaje v % Směr a četnost větrů (Odhad pro Lovosice ve výšce 10 m nad zemí) Směr S SV V JV J JZ Z SZ Calm Celkem Rok 7,45 6,47 3,15 8,73 8,23 16,63 11,70 24,22 13,42 100,0 Teploty přízemní vrstvy ovzduší mají relativně homogenní rozložení a poměrně dobře korelují s nadmořskou výškou. Emise a imise Lokalita neleží v oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší (vyhl. č. 273/93 Sb.). Oblast patří k mírně znečištěním. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 59

Imisní situace je sledována u obecně se vyskytujících škodlivin v regionu na řadě stanic. Nejblíže k lokalitě je stanice Litoměřice Mlékojedy (asi 3,5 km od areálu pískovny). Benzen a benzo(a)pyren se měří na stanici Ústí n. L. Pro samotnou posuzovanou lokalitu v k. ú. Keblice a Lukavec nejsou k dispozici přímá měření kvality ovzduší, lze však použít údajů uvedených na internetových stránkách. Údaje v µg.m -3 Tabulka č. 9 Průměrné koncentrace vybraných škodlivin v ovzduší (aritmetický průměr r. 2002, převzato z RS) CO NO 2 PM 10 Stanice 1025 Litoměřice - Mlékojedy 540 * 19 * 42 * Stanice 0617 Litoměřice - OHS - - 38 * - průměr za 1. a 2. čtvrtletí Zdroj: Znečištění ovzduší na území ČR 2002- Souhrnný roční tabelární přehled, internet, ČHMU Praha V zájmové oblasti se nacházejí významné zdroje emisí, zejména prašných (Lovochemie Lovosice, Cementárna Čížkovice). Denní maxima prašnosti překročila v r. 2002 i několikanásobně hodnotu imisního limitu. Průměrná roční koncentrace prachu se v r. 2002 pohybovala mírně nad limitní hodnotou. Hlavními zdroji produkovaných emisí v zájmové lokalitě jsou průmyslové procesy v okolí, spalovací procesy v lokálních topeništích a doprava (silniční i železniční). Vedle uvedených hlavních druhů emitovaných škodlivin je v okrese možno v malé míře zaznamenat i zdroje uvolňování těžkých kovů a stopových prvků (jak ze spalovacích procesů tak i z technologií). Obr. 6 Hodnocení území dle souhrnného hodnocení kvality ovzduší v r. 2001 (zdroj: www. Stránky ČHMÚ) T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 60

Kvalita ovzduší se v posledních letech v zájmové oblasti zlepšila. Podle novějších údajů souhrnného hodnocení kvality ovzduší ČHMÚ spadá řešené území do pásma mírného znečištění ovzduší (statist. ročenka za r. 1998, 1999, 2000, 2001) tř. 2. Oblasti spadající do pásem znečištění ovzduší jsou na obr. 6 (zájmové území je v oblasti míně znečištěného ovzduší). Obr. 7 Znečištění ovzduší oxidy dusíku v r. 2002 Obr. 8 Znečištění ovzduší polétavým prachem PM 10 v 2002 Z hlediska znečištění ovzduší je pro pískovnu významné znečištění oxidy dusíku (mechanismy) a polétavým prachem (technologie). T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 61

Stanovená průměrná roční koncentrace oxidů dusíku (viz obr. 7) v ovzduší v zájmovém území byla < 26 µg.m -3.r -1 a byla nižší než imisní limit (ochrana zdraví 40 µg.m -3.r -1, ekosystémy 30 µg.m -3.r -1 ). U prachu PM 10 se hodnota pohybovala mezi 14 40 µg.m -3.r -1 a blížila se imisnímu limitu (ochrana zdraví 40 µg.m -3.r -1 ). Vysoké hodnoty u PM 10 jsou způsobeny pravděpodobně sekundární prašností (zejména z polí). Znečištění ovzduší polétavým prachem je na obr. 8. Zatížení oxidy síry bylo v daném území mezi 5 10 µg.m -3.r -1 (dle nového hodnocení < 50 µg.m -3.r -1, imisní limit pro ochranu ekosystémů je 20 µg.m -3.r -1 ). Proto je stávající zatížení oxidy síry Lesprojektem Brandýs nad Labem (nyní ÚHÚL), respektováno zařazením zájmového území do pásma imisního ohrožení lesů C (s teoretickým dožitím smrku 40 až 60 let). Jak je uvedeno v části o klimatu, je v posuzovaném prostoru, charakterizovaném jako rovina, přirozený rozptyl atmosferických příměsí velmi vysoký. Trvání místních teplotních inverzí, jejich četnost a intenzita jsou velmi nízké. Souhrnně lze konstatovat, že zájmové území a jeho nejbližší okolí není významným producentem emisí do ovzduší. V okolí se však nacházejí velmi významné zdroje Cementárna Čížkovice, Lovochemie Lovosice. Imisní hodnoty řadí oblast k průměrně zatíženým v ČR. 2.2 VODA Zájmové území těžby (část bloku 1 výhradního ložiska štěrkopísků Bohušovice n. O.) leží v hydrogeologickém rajónu 454 Ohárecká křída a součástí soutokové oblasti Ohře Labe, která má hydrologické pořadí 1-13-05-008 (Modla). V tomto dílčím povodí o výměře 18,872 km 2 jsou mimo jiné i obce Keblice, Lukavec a Nové Kopisty, v jejichž blízkosti má těžba probíhat. Zájmové území je ploché, s mírným generelním sklonem od jihu k severu, respektive od jihovýchodu k severozápadu výškový rozdíl v ploše bloku kolísá od 150 do 153 m n. m. V území je několik menších plochých bezodtokých depresí. Celé území je velkoplošně zemědělsky obhospodařované s velkoplošnou závlahou. Sledovaná oblast (v širším pojetí) není zdrojem pitné vody. Voda, která je čerpána ze štěrkopísků v jednotlivých objektech (studnách) je využívána jako voda užitková. Nelze však vyloučit, že je v ojedinělých případech využívána i jako pitná. Povrchové vody Zájmové území náleží, jak je výše uvedeno, do povodí Modly (hydrolog. pořadí 1-13-05-008). Modla je drobný levostranný přítok Labe, který teče západně od popisované lokality ve vzdálenosti asi 600 m (od Úpohlav teče klikatě zhruba od S k J). Trasa toku byla antropogenně významně ovlivněna. Přímo v zájmové lokalitě nejsou žádné povrchové toky. Posuzovaná lokalita leží mimo vymezené povodí vodárenského toku i mimo CHOPAV Severočeská křída. Hydrogeologické poměry T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 62

V zájmové lokalitě jsou vymezeny dvě významné zvodně, které jsou od sebe odděleny ve vertikálním směru mocnou vrstvou slinitých turonských hornin. Komunikace podzemních vod přes turonské souvrství nebyla v této oblasti prokázána a je pro posouzení předkládaného záměru nevýznamná. Význam má tedy pouze zvodeň mělké podzemní vody, která je vytvořena v terasovitých uloženinách a je na bázi omezena výstupem turonských, málo propustných slinitých hornin. Podle řady hydrogeologických průzkumů, které zde byly uskutečněny, se generální sklon předkvartérního reliéfu mírně svažuje od jihu a jihovýchodu k severu až severozápadu. Konformně s ním odtéká i mělká podzemní voda z levého břehu Ohře a odvodňuje se do Labe v okolí Prosmyk. Sklon hladiny mělké podzemní vody je v průměru 0,6. Kolísání hladiny mělké podzemní vody je dokumentováno na vrtech HMÚ, které se nacházejí v blízkosti plánované těžebny štěrkopísků. Na vrtu VP-1843 (západní okraj těžebny) kolísala v době sledování hladina mělké podzemní vody nejčastěji mezi 145,8 147,1 m n. m., dlouhodobé kolísání hladiny ve vrtu VP-1844 je na obr. 9. Podle převzatých podkladů kolísala hladina mělké podzemní vody v zájmovém území těžebny na východním, respektive severovýchodním okraji mezi 145,1 147,0 m n. m. v r. 1983 (podobně jako u vrtu VP-1843). V době srpnových záplav (r. 2002) dostoupila hladina mělké podzemní vody na kótu 148,27 m n. m. (tj. 1,85 m pod úroveň terénu úroveň změřena až po záplavách). Průlinová propustnost terasových uloženin je uváděna mezi k f = 1 2.10-3 m.s -1 (dle průzkumu v N. Kopistech), K. Kliner uvádí hodnotu k f = 1,7.10-3 m.s -1 pro posuzovanou lokalitu [3]. Tyto hodnoty řadí lokalitu do kategorie silně propustných hornin. Podle výše citované zprávy (K. Kliner) byl orientačně stanoven průtok mělkých podzemních vod těžebnou v úrovni 70 l.s -1. (metoda proudu, dle Darcyho v úrovni hydroizohypsy 145 m n. m.). Složení a kontaminace mělkých podzemních vod Pokud jde o složení podzemní vody (viz př. č. 6) vyplývá z archivních rozborů, že podzemní vody mají slabě alkalickou až neutrální reakci. Bývají silně mineralizované (nad úroveňń limitu stanoveného pro pitnou vodu) 1 000 2 000 mg.l -1 a lze je řadit k Ca-Mg-SO 4 -HCO 3 chemickému typu. Obsah organických látek, je i přes intenzivní zemědělskou činnost v mělké podzemní vodě velmi nízký (oxidovatelnost CHSK Mn, CHSK Cr, BSK 5 ). Limity stanovené vyhl. č. 252/2004 Sb. překračují v této mělké podzemní vodě hlavně sírany (dotace přímou tvorbou podzemních vod), chloridy a dusičnany (následek zemědělského hospodaření na pozemcích a posypy komunikací). Koncentrace železa a manganu je v ploše proměnlivá a v některých případech překračuje rovněž hodnoty limitu pro pitnou vodu. Mělké podzemní vody jsou, jak je výše uvedeno, využívány v okolních obcích jako užitkové, nelze však vyloučit ojedinělé využití jako vody pitné a to i přes to, že v obcích je veden veřejný vodovod (někde, např. v Keblicích však není rozveden do všech částí). Pro zemědělskou činnost jsou mělké podzemní vody čerpány v Lukavci, N. Kopistech a Keblicích (širokoprofilové kopané studny). T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 63

Uvedené mělké podzemní vody lze hodnotit z hlediska jejich využitelnosti pro pitné účely jako obtížně využitelné (obtížně upravitelné na pitnou vodu kategorie A3 dle vyhl. č. 428/01 Sb.), jejich využití je tedy spíše jako voda užitková a jejich význam je tedy pouze omezený. Obr. 9 Graf kolísání hladiny podzemní vody ve vrtu ČHMÚ VP-1844 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 64

Charakteristika znečištění podzemních vod v CHLÚ Bohušovice (zájmový prostor) je uvedena v tabulce č. 11. Tabulka č. 11 Znečištění podzemních vod v CHLÚ a okolí Lokalizace studny a vrty v okolí CHLÚ vrt ČHMÚ VP 1843 Brňany, Keblice, Lukavec vrt VP 1844 Nové Kopisty Typ znečištění dusičnany amonné ionty (polní hnojiště) dusitany nepolární extrah. látky 2.3 PŮDA Hlavní půdní jednotky byly podrobně popsány v kapitole Vstupy. Lze zopakovat, že na zájmové ploše těžby převládá půda I. třídy ochrany, významně je zastoupena půda III. třídy ochrany a na malé části se nalézá půda IV. a V. třídy ochrany zemědělských půd. Z širšího hlediska lze doplnit, že se jedná o černozemě. Mocnost humózního profilu je 0,41 m. Půdy mají hlinitý charakter s obsahem jílnatých části 30 40 %, jsou celkem dobře provzdušněné. V letních měsících však trpí nedostatkem vody. Vláhový deficit je řešen velkoplošnou závlahou. Obsah humusu je snížen na 2-3% vlivem intenzivního obdělávání. Zároveň je silně zvýšena zásoba živin jako důsledek vysokých dávek průmyslových hnojiv. V katastrálním území Keblic, Lukavce, Prosmyk i Bohušovic nad Ohří plošně jednoznačně dominuje orná půda. Orná půda je z ekologického hlediska posuzována jako negativně působící. Naopak příznivě působící lesní plochy, pastviny, louky, zahrady, sady a vodní plochy jsou zastoupeny zcela nedostatečně, případně nejsou zastoupeny vůbec. Ve srovnání s republikou je rostlinná produkce katastrálního území nadprůměrná, avšak za cenu nadprůměrné spotřeby hnojiv. Produkční potenciál lesních půd je podprůměrný, ale zalesnění katastru Keblice je 0,23 %, v katastru Lukavec není lesní půda zastoupena vůbec. Zalesnění rozhodujících katastrů je mimořádně nízké. 2.4 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Morfologicky je region řazen jako region členitých pahorkatin s převýšením kolem 70 100 m, v blízkosti řek (Labe) jsou se v zájmové oblasti jedná o ploché akumulační území širokých holocenních niv a fluviálních teras. Lokalitu lze charakterizovat jako rovinu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 150-153 m n. m. Z hlediska fyzickogeografického členění spadá posuzovaná lokalita do Labsko - oharské oblasti (viz obr. 10). Ložisko a jeho širší okolí je budováno platformami sedimentů severozápadního křídla české křídové pánve. Geologický profil popisuje zjednodušeně následující přehled Geol. stáří charakteristika mocnost kvartér půdní obzor černozem podorničí (spraše, sprašové hlíny, menší vrstvy vátých písků) fluviální uloženiny Labe a Ohře štěrkopískového asi 0,4 m asi 2,85 m charakteru (valounová frakce se asi 12 15 m T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 65

zvětšuje ve vertikálním směru) celkem 15 18 m svrchní turon glaukonitické souvrství s fosfáty, vápnité jílovce s vložkami jílovitých vápenců asi 70 m střední turon prachovité slínovce (přibývání písčité složky) asi 50 m spodní turon Prachovce, spongilitické písčité slínovce asi 50-60 m cenamon sladkovodní písčité uloženiny, mořské písčité uloženiny asi 50-60 m Obr. 10 Fyzickogeografické regiony (zdroj : i-net Atlas města Ústí n. L.) Morfologie předkvartérního reliéfu je poměrně vyrovnaná, s plochými elevacemi a depresemi, podle nichž kolísá mocnost nadložních hornin. Předkvartérní reliéf se sklání od JZ k S. Vrstevní sled turonských slinitých vrstev nemůže ovlivnit realizaci záměru. Vlastní zájmové území, ložisko štěrkopísků Bohušovice n. O. (blok č. 1, DP Keblice, DP Lukavec) je jako celek řazeno k VII. stupni kvartérních teras, které přimykají k Labi. Ložisko je uloženo téměř vodorovně (sklon 0,6 ). Štěrkopísky obsahují proměnlivé zastoupení valounové frakce, průměrně asi 65 %. U báze ložiska převládá frakce s valouny o průměru 100 200 mm, ve střední části ložiska štěrkopísek s ojedinělými valouny o průměru 50 70 mm, ve svrchní části je především štěrčík a písčitý materiál (geolog. mapa viz obr. 11). Eroze Střední sklonitost území je udávána kolem 1-3, z tohoto důvodu není území postiženo vodní erozí. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 66

Povětrnostní poměry (převládají Z a SZ větry) dovolují vznik větrné eroze. V blízkosti se nachází sesuv (sesuvné území č. 1019) viz obr. 5. Jeho vliv do zájmového území těžebny nezasahuje. Obr. 11 Geologická mapa (zdroj: internetové stránky MŽP) Seismicita území Posuzovaná lokalita se nenalézá dle ČSN 73 0036 Seismická zatížení staveb v blízkosti seizmicky aktivního území. Za seizmickou oblast se považuje takové území, v němž se makroskopicky projevilo v historické době vědecky prokázané zemětřesení s intenzitou nejméně 6 o M.C.S. stupnice. Území je řazeno do kategorie seizmicky klidných (méně než 6 M.C.S.). Z tohoto důvodu neplynou pro provozovatele žádná omezení, která by musel respektovat. 2.5 FAUNA A FLÓRA Celý zájmový prostor lze charakterizovat jako plochu intenzivně obhospodařovanou. Biologické hodnocení území formou kvalitativních průzkumů bylo provedeno v závěru vegetační sezóny 2003 a v jarním období r. 2004 v zájmové lokalitě a nejbližším okolí (do 300 m od lokality). Fauna Zájmové území je možno pokládat za faunisticky ochuzené s ohledem na intenzivní zornění a likvidaci drobných strukturních prvků krajiny. Na základě výstupů zoologických průzkumů je možno konstatovat pro doložené zvláště chráněné druhy živočichů následující: 1. Kriticky ohrožené druhy V zájmovém území navrhovaného záměru postupné těžby štěrkopísků ani v nejbližším okolí nebyly dokladovány výskyty živočichů této kategorie ve smyslu Přílohy č. III vyhl. č. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 67

395/1992 Sb. V roce 2003 byl jižně od zájmového území dokládán strnad luční (Milia calandra), v roce 2004 výskyt v okolí nepotvrzen. 2. Silně ohrožené druhy Ještěrka obecná sporadicky na výsušných stanovištích v bývalém písníku, nelze ale vyloučit průnik podél cest i do zájmového území. Výskyty lze dokládat i v okolí cest a na řadě dalších výsušných stanovišť v okolí. Nejde o početné či reprezentativní populace s těžištěm výskytu v zájmovém území výstavby oproti okolním lokalitám. Mohou být dotčeny i plochy reprodukce včetně ploch trvalejšího výskytu. Kavka obecná zjištěna především jako druh zaletující za potravou do řešeného území, v zájmovém území se nenacházejí prostory reprodukce druhu. Záměr neznamená žádný zásah ve smyslu omezení potravní niky, rušení hnízdišť nebo vzniku migrační bariéry. 3. Ohrožené druhy Koroptev polní nepříliš častý výskyt jak na polích, tak i v ruderalizovaných ladech kolem cest, doložen výskyt i na rekultivovaných plochách dnešní sládky (především jde o potravní nabídku). I když hnízdní chování přímo doloženo nebylo, nelze je jako takové zcela vyloučit. Ťuhýk obecný sporadicky lze dokládat výskyt v prostoru bývalého malého písníku (keřové porosty), nelze vyloučit hnízdění. Vhodné prostory bývalého písníku zachovat a včlenit do nově řešeného systému ÚSES. Zásahy do pásu dřevin (bezů) budou prováděny pouze v období vegetačního klidu. Vlaštovka obecná prostor představuje loviště, bez vlivu na reprodukční prostory. Čmeláci Bombus terrestris, Bombus agrorum u obou druhů lze dokládat nepříliš četné, ale trvalé výskyty jak v sušších enklávách lemů polí, tak i na plochách bývalého písníku, lze dokládat i tvorbu hnízd. Otakárek ovocný zatím jen ojedinělý výskyt, lze vysledovat určitou vazbu na porosty dřevin v prostoru malého písníku (trnky) Mravenci rodu Formica - nepříliš četně, zřejmě z okruhu F. pratensis Na základě dosavadních průzkumů lze vyvodit závěr, že území zasažené posuzovaným záměrem výhledové těžby štěrkopísků nepředstavuje plochu výskytu potenciálních reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných druhů, jednotlivé sporadické výskyty jsou doloženy výše. Většinově byly zastiženy druhy, vázané na enklávy polí, otevřenou krajinu a blízkost sídel. Určitým prvkem biodiverzity z faunistického hlediska je malý bývalý písník při jihozápadní hranici zájmového území, u křižovatky Slatinské cesty se silnicí Keblice-Lukavec. Na vedlejší ploše (za silnicí III/2477) byl proveden průzkum v r. 1995 firmou P-EKO Ústí n. L. Závěr konstatuje, že v zájmovém území se nenacházejí žádné chráněné druhy živočichů. Úplný výčet nalezených druhů a zástupců charakteristických skupin je uveden v příloze č. 8. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 68

Flora Katastrální území ve kterém se těžební pole nalézá je z hlediska příslušnosti k přírodním typům homogenní. Celou rozlohou leží v typu A.1. velmi teplé nížiny s bukovými doubravami na černozemích a hnědozemích, podtypu A.1.3- váté písky. Přirozená společenstva a míra jejich narušení Podle Mapy přirozené potenciální vegetace ČR (Neuhäuslová a kol., 2001) by se ve sledovaném zájmovém prostoru těžebny a v okolí mělo nalézat společenstvo černýšové dubohabřiny s dominantním dubem zimním, habrem, lípou, na vlhčích stanovištích též s lípou, jasanem. S ohledem na intenzivní zemědělské využití lokality lze dokládat ochuzené spektrum rostlinných druhů, vesměs běžných i v okolí. Na lokalitě nebyly nalezeny žádné zvláště chráněné druhy rostlin podle Přílohy č. II vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. Zájmové území neposkytuje podmínky pro rozvoj hodnotnějších populací zvláště chráněných druhů rostlin. Zjištěny následující zajímavější druhy: Populus nigra L. agg. - topol černý [C2]: - Silně ohrožené jsou přirozené topolové luhy při velkých řekách, zde se jedná o jedince na druhotném stanovišti u bývalého malého písníku Legenda označení: [C2] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR (Procházka a kol., 2001) v kategorii "druh silně ohrožený" Výčet nalezených taxonů rostlin je uveden v příloze č. 5. V plochách orné půdy se nalézalo omezené množství polních plevelů, většina dokladovaných druhů je vázána na ruderální lemy polí, případně stanoviště ruderálních lad u křižovatky silnice Keblice - Lukavec se Slatinskou cestou. V kontextu výskytů porostů dřevin rostoucích mimo les lze konstatovat, že vlastní zájmové území posuzované těžby je v zásadě prosté mimolesních porostů dřevin, dochované mimolesní porosty dřevin lze charakterizovat především v následujících polohách doprovodné vysázené porosty podél silniční sítě většinou kultivary ovocných dřevin: jabloně a švestky, příměs hrušní, místy nálety bezu černého. Výsadby místy poškozené a oslabené. V rámci navrhované těžby nebudou dotčeny. souvislý křovinatý porost v prostoru bývalého malého písníku naproti samotě se zahradou u křižovatky silnice Keblice-Lukavec a Slatinské cesty - jedná se o soustředěný náletový porost s převahou trnky a bezu černého, doplněno růží šípkovou, ostružiníky, svídou krvavou. Severně nad svahem solitérní jedinec topolu černého. Nachází se v rámci ochranného pilíře uvedené komunikace, požadavek zachovat. pás keřů v polích, kolmo na Slatinskou cestu, cca 300 m souběžně se silnicí Keblice - Lukavec - jedná se o ruderální bylinný pás s nálety bezu černého, ojedinělá příměs svídy krvavé. V navrhovaném prostoru, vhodné v rámci řešení výsadeb nahradit perspektivnější druhovou skladbou stromů a keřů. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 69

2.6 EKOSYSTÉMY Ekosystémy v okolí zájmového území jsou graficky znázorněny v příloze č. 2 a popsány v části C.1.1. V této části považuji za nutné konstatovat, že ekosystémy nebudou, vzhledem ke vzdálenosti a velikosti vlivů prací linky na okolí, provozem dotčeny. Z přehledu v tab. č. 12 vyplývá, že posuzované území je ekologicky devastováno. Hlavním důvodem je nadměrné zornění. Ekologicky stabilizujících ploch (např. lesy, vodní plochy, travní porosty) je kritický nedostatek. Tabulka č. 12 Způsob využití území a jeho ekologická interpretace Katastrální území Keblice a Lukavec (stávající stav) Podle úhrnných hodnot druhů pozemků k 1. 1. 2004 Údaje v ha Druh pozemku Katastrální území Keblice Lukavec Celková výměra 508,0784 335,3267 zeměď.půda 495,508 294,4268 orná půda 387,9432 272,0121 chmelnice 0 0 zahrady 4,4248 6,6135 ovocný sad 0,2666 1,1092 travní porosty 66,8734 14,6920 lesní pozemky 1,1818 0 vodní plocha 0,8228 0,7232 zastavěná plocha 8,5294 6,3953 ostat. plochy 38,0367 33,7814 EKOLOGICKÁ INTERPRETACE zornění celku [%] 76,37 81,19 zornění ZPF [%] 84,42 92,52 lesnatost [%] 0,23 0 devastace [ha] 30,43 27,03 Devastace [%] 5,99 8,04 Ekol.pozit. [ha] 81,18 29,89 Ekol.negat. [ha] 426,90 305,43 KES 0,19 0,10 stupeň ekologické stability 0 0 míra ekologické stability ekologicky rozvrácené území ekologicky rozvrácené území Těžba štěrkopísků znamená vždy výrazný zásah do krajiny. V našem případě v porovnání s tabulkou 10, dojde při těžbě k významným posunům ve využití krajiny, klesne podíl negativně působících ploch (orná půda), významně se zvýší podíl příznivě hodnocených T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 70

ploch - vodní plochy (celkem v obou katastrech asi 100 ha), lesní plochy (celkem v obou katastrech asi o 45 ha) tím dojde k pozitivnímu ovlivnění KES. Koeficient ekologické stability je v této tabulce určen pro stávající stav. KES je stanoven jako podíl ekologicky pozitivně působících a ekologicky negativně působících druhů ploch (kultur). V souladu s metodikou ISU jsou jako ekologicky pozitivní uvažovány lesy, pastviny, sady, zahrady, rybníky a ostatní vody a 20 % ostatních ploch. Jako ekologicky negativní byly pro výpočet užity plochy polí, zastavěná plocha a 80 % ostatních ploch. Území je z ekologického hlediska zcela nestabilní (platí pro rozmezí KES 0,0 0,29, tuto hodnotu vykazují území intenzívně zemědělsky využívané, nadměrně zastavěné apod.). Rozmezí KES 0,30 1,0 charakterizuje území ekologicky nestabilní s určitým, avšak malým podílem ekologicky stabilizujících ploch. Z rozboru vyplývá, že těžbou a následnou rekultivací na vodní nádrže a les dojde ke snížení zornění (úbytku zemědělské půdy), zvýšení lesnatosti a ke zvýšení koeficientu ekologické stability. Dojde sice k prokazatelnému zvýšení hodnoty koeficientu ekologické stability, obě katastrální území však budou nadále nestabilní, nadměrně zemědělsky využívané a nadměrně odlesněná. Je nutno upřesnit, že hodnota KES nezohledňuje imisní zátěž území. Vzhledem k tomu, že imisní zátěž katastru je nízká, lze konstatovat, že imise takto stanovený KES patrně neovlivňují. 2.7 KRAJINA Krajina katastrálních území Keblice, Lukavec, Prosmyky a Bohušovice nad Ohří je plochá a výrazně otevřená. Pouze na jihu až jihozápadě se zvedá stará říční terasa. Na svahu terasy jižně jsou porosty křovin, skupiny vyšších dřevin a zarůstající pastviny rozčleněné soustavou mezí. Celé území je položeno ve druhém vegetačním stupni. Úrodná rovina je využívána k zemědělské výrobě. Krajinný ráz okolí sledované plochy negativně ovlivňuje nejen nadměrné zornění, ale i přítomnost husté dopravní sítě, ke které do budoucna přibude vysokorychlostní železnice. Širší okolí však dotváří výrazná dynamika Českého středohoří (např. Lovoš 570 m n. m., Milešovka 837 m n. m., Ovčín 431 m n. m., Jezerka 471 m n. m., na litoměřické straně pak Radobýl 399 m n. m., Strážiště 362 m n. m.hradiště 545 m n. m., atd.). Pro krajinný ráz širšího zájmového území je příznačná zjednodušená struktura krajinných prvků s tím, že vlastní zájmové území pak vykazuje výrazně otevřený, nepříliš členitý charakter krajiny. Jde o rovinaté území s tím, že v širším krajinném prostoru se dynamicky pozitivně projevují výrazné elevace vrcholů Českého středohoří na straně jedné, negativně pak průmyslový areál v Lovosicích. Přírodní charakteristika místa je dána zejména rozsáhlými celky orné půdy s minoritními prvky dřevinné vegetace; kulturně historická charakteristika je pozměněna především díky T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 71

scelení pozemků, přičemž krajinný ráz je dotvářen především hospodářskými areály, železničními trasami a nadzemními vedeními VN a VVN. V kontextu ochrany krajinného rázu jde především o posouzení dopadu postupného rozvoje těžby a řešení provozního zázemí areálu pískovny, možná výšková bodová dominance některých technických prvků (třídicí zařízení atp.). Dále jde o řešení valů, deponií materiálů atp. Na určení krajinného rázu se v prostoru posuzovaného záměru podílejí zejména následující hlavní složky: Krajinná složka Projev Význam, poznámky Rozsáhlé plochy orné půdy negativní Velký až určující Lesní porosty pozitivní Nízký svahy jižně Výrazné přírodní elevace pozitivní Velký kulisa terasy jižně, kulisa vrchů Českého středohoří na středním horizontu Trvalé travní porosty pozitivní Malý (plocha malého,písníku při JZ hranici) Doprovodné kulisy a linie dřevin pozitivní Střední (topol, doprovody komunikací) Vodní toky pozitivní Nulový (absentují) Vodní plochy pozitivní Nulový (absentují) Zástavba nejbližších sídelních útvarů neutrální Střední (relativně homogenická většinově nízkopodlažní venkovská zástavba obou nejbližších sídel) Výškové objekty (bodové a prostorové negativní Střední (průmyslový areál Lovosice) dominanty) Historické dominanty v sídlech pozitivní Malý Komunikace negativní Velký (železnice, přivaděč na D8) Vedení VN, VVN negativní Střední 2.8 OBYVATELSTVO Příznivé přírodní podmínky vytvořily vhodné předpoklady k osídlení, území je dlouhodobě historicky osídleno. Osídlení zájmových katastrů je reprezentováno obcemi Keblice, Lukavec, Bohušovice n. O. a Prosmyk (Lovosice). Nejvíce se předmětný záměr dotýká obcí Keblice a Lukavec u Lovosic. Obec Keblice měla k 31. 12. 2002 celkem 304 obyvatel. Hustota osídlení činila 59,8 obyvatel na km 2. Tato hodnota je ve srovnání s republikou velice nízká (130,6 obyv.km -2 v ČR). První písemná zmínka o obci Keblice pochází z r. 1249. Obec Lukavec měla k 31. 12. 2002 celkem 311 obyvatel. Hustota osídlení činila 92,8 obyvatel na km 2. Tato hodnota je ve srovnání s republikou velice nízká (130,6 obyv.km -2 v ČR). První písemná zmínka o obci Lukavec pochází z r. 1057. 2.9 HMOTNÝ MAJETEK Hmotný majetek je soustředěn především do obytné zástavby, železniční trati a ostatních inženýrských sítí v blízkosti pískovny. V obci Keblice je mateřská školka a pošta. Základní škola v obci není. Obec je z části napojena na vodovodní řad a je odkanalizována. Obec je plynofikována. Přesto je značná část T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 72

domků vytápěna ústředním či lokálním vytápěním na pevná paliva. Významné procento užívá elektrické vytápění. V obci Lukavec není mateřská školka, pošta ani základní škola. Obec je napojena na vodovodní řad a odkanalizována. Obec je plynofikována. Přesto je značná část domků vytápěna ústředním či lokálním vytápěním na pevná paliva. Z části je využíváno elektrické vytápění. Přímo v hodnocené lokalitě bude hmotným majetkem samotná pískovna a doprovodná zařízení. 2.10 KULTURNÍ PAMÁTKY V lokalitě nejsou žádné kulturní památky. Polabí jako celek bylo člověkem osídleno a kultivováno již v neolitu (5 000 až 2 500 př. n. l.), od té doby je osídleno nepřetržitě. Je tedy pravděpodobné, že i katastrální území Keblic, Lukavce a Prosmyk bylo osídleno již v dobách prehistorických. Podél řeky Ohře, která se vlévá do Labe východně od uvedených k. ú. vedla jedna z důležitých prehistorických stezek. Zájmové území není sice evidováno jako pravděpodobné archeologické naleziště, přesto nelze možnost archeologických nálezů vyloučit. Skrývání zeminy je vhodné věnovat zvýšenou pozornost a v případě nálezu hrobů (tmavě zabarvené plochy cca 1,5 x 2 m, které jsou patrné po skrytí svrchní vrstvy), kosterních zbytků či zbytků keramiky a kovů, je nutné ihned uvědomit orgány památkové péče a zajistit odborné vyzvednutí archeologických památek. V obcích, jichž se předmětný záměr nejvíce týká (Keblice a Lukavec), nejsou evidovány žádné kulturní památky. 3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Kvalita životního prostředí v dotčeném území je popsána v částech C.1 a C.2. Dotčené území je ekologicky nestabilní, vlastní zájmové území budoucí těžebny a její blízké okolí je zcela ekologicky nestabilní (pole). Kvalita životního prostředí z hlediska ovzduší je hodnocena ve II. třídě (mírně znečištěné), imisní hodnoty jsou na střední až nízké úrovni. Kvalitu životního prostředí v zájmovém území jako celku lze hodnotit jako průměrnou až podprůměrnou. Území má podprůměrné přírodovědné hodnoty a podprůměrnou krajinně estetickou atraktivitu. Nenabízí žádnou možnost rekreace. Území je nad únosnou míru zatíženo intenzivní zemědělskou výrobou. Z hlediska celkové kvality životního prostředí lze konstatovat, že i v této lokalitě došlo v posledních letech k výraznému zlepšení viz obr. 12 a 13. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 73

K hodnocení kvality prostředí existuje i řada dalších metod. Hodnocení ekologické zátěže jednotlivých katastrů v zájmové oblasti je na obr. 12 a 13. Hodnotící proces vychází z hodnocení negativních vlivů na ŽP, respektive jeho složky. Stav ŽP území je nejprve popsán soustavou kritérií, kterým jsou dle významu v celém systému životního prostředí přiřazeny váhy. Vytvoří se soustava hodnotících stupnic, podle nichž jsou potom hodnoceny příslušné číselné údaje. Použitá metoda hodnocení vychází z metodiky VÚVA, která používá 13 indikátorů ekologické zátěže, ke každému je přiřazena příslušná váha. Celková váha pro ovzduší (2 ukazatele základní, 2 specifické) je 30,0, pro vody (2 základní ukazatele) je 13,0, pro půdy (3 základní a 1 specifický ukazatel) je 31,0, pro biosféru (2 základní ukazatele) je 15,0, pro fyzikální faktory je celková váha 11,0. Podle zastoupení jednotlivých ukazatelů a jejich vah jsou v souhrnné tabulce přiděleny body (od 1 do 8 pro jednotlivé ukazatele) a podle celkového počtu bodů pak vyhodnocena ekologická zátěž území. Na území ČR byla zjištěna nejvyšší ekologická zátěž v r. 1991 na území města Most a okolí (50 bodů), nejnižší pak 4 body (Staré Hamry, okr. Frýdek Místek). V průměru se zátěž pohybovala mezi 15 20 body u obcí s relativně kvalitním ŽP, přes 30 bodů u obcí s vysokou zátěží a 40 bodů u obcí s kritickou zátěží. Obr. 12 Úroveň životního prostředí r. 1993 Obr. 13 Úroveň životního prostředí r. 2003 Bodové hodnocení je souhrnně uvedeno v tabulce č. 11. Situaci v r. 1993 lze charakterizovat jako výraznou prostorovou diferenciaci s celoplošně vyšší zátěží, která v polovině lokalit dosahuje vysokých hodnot (Bohušovice n. O., Brňany). Prosmyky se svou zátěží blížily ke kritickým hodnotám a patřily k lokalitám s vůbec nejvyšší zátěží na Litoměřicku. Tabulka č. 11 Ekologická zátěž katastrů v blízkosti zájmové plochy Území Počet bodů celkem r. 1993 r. 2003 Výhled Poznámka Keblice celkem 25 21 21 Bohušovice n. O. celkem 31 22 20 Část Bohušovioce n. O. Lukavec celkem 30 22 21 Prosmyky celkem 39 30 28 Blízkost Lovochemie Nové Kopisty celkem 39 20 19 Brňany celkem 31 22 21 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 74

Za 10 let došlo k podstatným změnám ve vývoji ekologické zátěže. Do r. 2003 došlo k dynamickému plošnému snížení (o více než 30 %) a začaly se prosazovat nivelizační tendence. S výjimkou Prosmyk vykazovaly ostatní lokality hodnoty kolísající kolem 20 bodů, tj. hranice označující relativně dobré životní prostředí. Ve výhledu se nepředpokládají významné změny lze sledovat drobnější modifikace v aktivním i pasivním vývoji, který je dán protichůdnými selektivními tendencemi. D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST- ŘEDÍ 1. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI 1.1 VLIVY NA OBYVATELSTVO, VČETNĚ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VLIVŮ Posuzovaná těžebna štěrkopísku je lokalizována v řídce obydlené oblasti. Doprava suroviny, těženého písku, je vedena mimo obydlenou oblast po silnici III/24712 k dálničnímu přivaděči, odkud je vedena oběma směry - k dálnici D8 asi 65 % zátěže, směrem k Litoměřicím asi 35 % zátěže. 1.1.1 Zdravotní rizika Pro hodnocení vlivu navrhované pískovny na zdravotní stav obyvatel byla zpracována studie Hodnocení zdravotních rizik (viz příloha č. 12). Tato studie je zpracovaná za účelem zhodnocení zdravotního rizika ve smyslu zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů, za použití metodik Agentury pro ochranu životního prostředí USA US EPA a Světové zdravotnické organizace WHO a s přihlédnutím k nařízení evropské komise ES 1488/94. Při úpravě protokolu se vychází z požadavků autorizačního návodu SZÚ. Dané posouzení vychází ze zpracované rozptylové studie: Posouzení vlivu těžby písku v pískovně Keblice na kvalitu ovzduší Mgr. Radomírem Smetanou z firmy EkoMod Nová 332, 460 10 Liberec 10 a hlukové studie: Provoz pískovny Keblice zpracovaná Mgr. Radomírem Smetanou a Karlem Wagnerem firma EkoMod, Nová 332, 460 10 Liberec 10. Zvýšení zdravotního rizika vlivem realizace záměru pro obyvatele okolních obcí je hodnoceno na základě inhalační expozice škodlivin a vystavení se účinkům hluku z běžného provozu pískovny. Provoz těžebny bude zdrojem emisí tuhých i plynných látek a hluku. Složení prachu odpovídá složení půdního prostředí, složení emisí plynných látek pak na druhu a způsobu spalování paliv k pohonu strojů. Rozhodující stroje budou poháněny elektrickou energií (korečkový bagr, třídič, drtič, betonárka). T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 75

Emise z dopravy budou mít vzhledem k velmi malé vzdálenosti k dálničnímu přivaděči velmi malý až zanedbatelný vliv. Určení nebezpečnosti hlavních plynných a prašných škodlivin Celá skupina plynných a prašných látek emitovaných z provozu pískovny a betonárky je reprezentována oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, benzenem, benzo(a)pyrenem a prachem (PM 10 ). Oxidy dusíku NO x je označení pro směs vyšších oxidů dusíku, zejména oxidu dusnatého a dusičitého, za normálních teplot a tlaků v ovzduší převažuje oxid dusičitý NO 2 (převažuje ve výfukových plynech spalovacích motorů), je asi 10 krát toxičtější než NO (oxid dusnatý). Oxid dusičitý NO 2 (CAS 10102-44-0) Fyzikálně: Červenohnědý, štiplavě páchnoucí, silně oxidující, ve vodě rozpustný, nehořlavý plyn, při nízkých teplotách bezbarvý, zbarvení je zřetelné od koncentrace asi 100 ppm. Molární hmotnost 46,01 kg.kmol -1 (1 ppm = 1,88 mg.m -3 ), bod varu 21,15 C, bod tání 10,2 C. Dle nař. vl. č. 258/01 Sb. se jedná o látku vysoce toxickou (věty R26 toxický při vdechování, R34 způsobuje poleptání). Pro pracovní prostředí je stanoven limit pro nitrózní plyny (mimo oxid dusný), oxidy dusíku NPK-P = 20 mg.m -3, PEL = 10 mg.m -3. Podle údajů SZÚ (Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí) z r. 2002 se roční aritmetické průměry sumy uhlovodíků ve venkovním ovzduší ve většině sledovaných sídel pohybovaly mezi 20 50 µg.m -3 (roční imisní limit 40 µg.m -3 ). Hlavní účinek NO 2 je dráždivý, dráždí dýchací cesty, ovlivňuje dýchací funkce a snižuje odolnost dýchacích cest a plic proti infekcím (zvyšuje riziko výskytu dolních cest dýchacích), při chronickém působení může vyvolat chronický zánět spojivek, nosohltanu a průdušek. Akutní účinky na lidský organismus se projevují až při vysokých koncentracích. Při inhalaci může být absorbováno až 80 90 % NO 2, z toho významná část v nosohltanu. Prahová dávka se uvádí 200 410 µg.m -3 (dle autorů), citliví jedinci jej mohou detekovat při nižších koncentracích. Dle WHO je LOAEL v rozsahu 365 565 µg.m -3 při 1 2 hod. expozici se citlivé části populace vyskytly malé změny v plicních funkcích. Doporučená 1 hod. limitní koncentrace dle WHO je 200 µg.m -3., roční průměrná koncentrace pak 40 µg.m -3. Nespálené uhlovodíky C x H y je označení pro směs uhlovodíků. Reprezentovány jsou hlavně benzenem a benzo(a)pyrenem, které se vyskytují ve výfukových plynech spalovacích motorů. Benzen ( benzol, cyklohexatrien) C 6 H 6 (CAS 71-43-2) Fyzikálně: bezbarvá anorganická kapalina. Molární hmotnost 78,11 kg.kmol -1 (1 ppm = 3,19 mg.m -3 ), bod varu 80,49 C, bod tání 5,53 C. Benzen se uvolňuje při nedokonalém spalování ve spalovacích motorech (zejména zážehových). Do ovzduší se dostává výfukem jako aerosol, nejčastěji vázán na tuhé částice. Dle nař. vl. č. 258/01 Sb. se jedná o látku toxickou (T) a vysoce hořlavou (F) světami R45 (může vyvolat rakovinu), R48/23/24/25 (toxický, nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé exposici vdechováním, stykem s kůží a požívání). T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 76

Do těla se dostává inhalačně a pokožkou. Páry benzenu ve vysokých koncentracích dráždí oči, mohou vyvolat ochrnutí centrálního nervového systému. Akutní otrava (profesionální exposice) se projevuje jako narkóza, poruchy srdečního rytmu a zástavou dechu. Z kůry nadledvinek uvolňuje adrenalin a je nebezpečí vzniku fibrilace komor, obrny dýchání nebo cirkulačního kolapsu. Kapalina poškozuje kůži zčervenání, vyrážky, záněty. Benzen má vliv na imunitní systém, snižuje odolnost těla proti infekcím, ovlivňuje krvetvorbu, poškozuje játra (vzácně), ledviny, atd. Dle U.S. EPA je klasifikován jako karcinogen (skupina (A). Dle IARC i Health Canada patří do skupiny 1 látka je karcinogenní pro člověka. Dle WHO je doporučovaná hodnota jednotky rakovinového rizika (UR) při inhalační exposici 4,4 7,5 x 10-6 (µg.m -3 ) -1, sledovaný parametr leukémie u profesionálních pracovníků. Dle U.S. EPA Region III Risk Based Concentration Table pro benzen ve venkovním prostředí uváděna hodnota RBC (koncentrace založená na riziku), tj. RBC (ambient air) pro karcinogenní efekty = 0,23 µg.m -3, faktor směrnice karcinogenního rizika pro inhalační exposici CSFi = 0,027 mg.kg -1.d -1. Platný imisní limit pro ochranu zdraví v ČR aritmetický roční průměr 5 µg.m -3. Do stejné skupiny škodlivin cyklické (polycyklické) uhlovodíky patří i benzo(a)pyren. Platný imisní limit pro ochranu zdraví v ČR je 1 ng.m -3 (aritmetický roční průměr). Výfukové plyny ze spalovacích motorů nepatří mezi hlavní zdroje benzo(a)pyrenu v našem životním prostředí (hlavně energetické zdroje spalující uhlí, otevřená ohniště, koksovny, atd.). Do ovzduší se dostává adsorbován na tuhých částicích. Účinky obdobné jako u benzenu, je karcinogenní, má tedy zpožděné účinky. Prach, prašný aerosol se dostává do ovzduší hlavně ze skrývaných ploch, otevřených ploch pískovny a z betonárky. Zde je reprezentován prachem s s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, označován jako PM 10. Polétavý prach (PM 10 ) Podle údajů SZÚ (Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí) z r. 2002 má znečištění ovzduší polétavým prachem stabilní charakter bez výrazných změn. Na tuhé častice se mohou adsorbovat některé reaktivní komponenty (polycyklické aromáty, těžké kovy). Frakce PM 10 aerodynamický průměr částic do 10 µm proniká do dolních dýchacích cest, do plicních sklípků se dostávají jemnější částice (PM 2,5 ). Prašný aerosol může způsobovat podráždění čichové sliznice a negativně ovlivňovat funkci řasinek v horních cestách dýchacích, tím se snižuje samočistící schopnost a obranyschopnost dýchacího aparátu a vytvořit podmínky pro vznik infekcí. Dle WHO nelze na základě současných poznatků stanovit bezpečnou prahovou koncentraci v ovzduší. Prašný aerosol má účinky, které nelze přesně specifikovat nebyly stanoveny referenční dávky a koncentrace. V ČR platí imisní limit - aritmetický roční průměr 20 µg.m -3. Oxid uhelnatý (CO) Je produktem nedokonalého spalování uhlovodíkových paliv ve spalovacích motorech. Jeho účinky na lidský organismus jsou dostatečně známé. Blokuje krevní barvivo a ztěžuje přenos kyslíku krví, zasahuje do oxidačního procesu. Hranice toxicity závisí na jeho koncentraci a délce exposice i individuální citlivosti osob. Váže se s haemoglobinem na karboxyhaemoglobin (COHb), výška jeho koncentrace v krvi rozhoduje o velikosti T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 77

vlivu CO na organismus. Při 1 2 % COHb v krvi se pozorují poruchy chování, při 2 5 % COHb v krvi je postižen centrální nervový systém nad tuto hranici dochází k plicním a srdečním komplikacím, Určité množství CO reaguje i s myoglobinem a ovlivňuje nepříznivě činnost srdce. Při dlouhodobém působení je toxický při koncentracích 60 mg.m -3. Limit v ČR 10 mg.m -3 jako 8 hodinový klouzavý průměr. Ve výše uvedené studii je hodnocen vliv expozice a dávky u jednotlivých vybraných druhů škodlivin na zdraví člověka. Na základě uvedeného hodnocení je konstatováno, že (cituji závěr ke vlivu imisí) Na základě provedeného vyhodnocení odhadu zdravotních rizik lze vyvodit závěr, že v souvislosti s realizací předkládaného záměru provoz pískovny Keblice nepředstavuje tato aktivita významné riziko pro lidské zdraví. Protože v dané lokalitě již existuje vysoké znečištění prachem, mohla by podle rozptylové studie nastat možnost zvýšeného šíření tuhých látek do zástavby obce Keblice. Ale vzhledem k tomu, že tato situace je podmíněna nejnepříznivější meteorologickou situací, ke které může docházet pouze několik hodin v roce a ještě by tato situace měla být omezena na první fázi těžby písku po skrývce půdní vrstvy, je možno konstatovat, že zjištěné změny z hlediska zdravotních rizik jsou pro nepravděpodobnost této situace akceptovatelné. Přesto je třeba doporučit, aby dopravní řád pro přepravu písku z pískovny uložil přepravcům pro zamezení znečištění veřejných komunikací používat utěsněnou korbu a umožnit výjezd vozidel na silnici až po odkapání naloženého písku, aby nedocházelo ke znečištění vozovek rozsypaným pískem, který by po vyschnutí představoval zdroj prašných emisí. Vliv hluku na obyvatelstvo Účinky hluku na lidský organizmus lze rozdělit na účinky specifické a systémové. Specifické účinky jsou ty, kdy mechanismus odpovědi závisí přímo na vlastnostech či změnách a poruchách ve sluchové analyzátoru a projevují se při ekvivalentní hladině akustického tlaku nad 85 až 90 db. Systémové účinky jsou ty, u nichž se rozhodujícím způsobem uplatňují změny funkce v jiných částech centrální nervové soustavy než ve sluchovém orgány a sluchové oblasti kůry. Tyto účinky se projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku. Mezi specifické účinky se zařazují: - sluchová adaptace, sluchová únava a sluchová ztráta a akustické trauma, - poruchy ve srozumitelnosti a přenosu akustické informace, především periferní a centrální maskování užitečného signálu rušivým hlukem, - poruchy rovnováhy. U systémových účinků lze rozlišit ovlivnění jednotlivých funkcí a systémů organismu: - neurohumorální regulace, - neurovegetativní regulace, s důsledky zejména v tlakových poměrech v krevním řečišti, - biochemických reakcí, - regulace procesu podráždění a útlumu v CNS, projevující se změnami v usínání a délce a kvalitě spánku, - průběhu nejvyšších nervových funkcí, zahrnujících proces učení a zapamatování, T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 78

- a jiných. Systémové účinky se projevují též v komplexní podobě, kdy můžeme mluvit o určitém zvláštním stavu ovlivnění organizmu - v podobě celkové nepřiměřené zátěže podněty, projevující se unavenitelností a sníženou výkonností - v podobě poruch emocionální rovnováhy, charakterizované rozmrzelostí a zranitelností psychickou zátěží - v podobě poruch sociální interakce - v podobě nemoci, u níž působení hluku mohlo představovat specifický nebo i nespecifický mechanismus spouštění. Nepříznivé ovlivnění spánku se prokazatelně projevuje obtíženi při usínání, probouzení, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmii, změnám dýchání. Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk. Objektivní příznaky narušení spánku při ustáleném hluku v interiéru se začínají objevovat od hodnoty hluku L Aeq = 30 db. Podle doporučení WHO by noční ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domů přesáhnout 45 db, resp. 0 db venku a počet těchto událostí by neměl během noci přesáhnout počet 10 15 ze všech zdrojů hluku. Pro senzitivní osoby by pak tyto hodnoty hluku měly být ještě nižší. Ovlivnění kardiovaskulárního systému a psychofyziologické účinky hluku byly prokázány v řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů. Naznačují, že účinky hluku mohou být jak přechodné v podobě zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce, tak i trvalé ve formě hypertenze a ischemické choroby srdeční. Účinek hluku na vzestup krevního tlaku a vznik či zhoršení hypertenze je všeobecně uznáván. Při hodnocení vzájemné váhy rizikových faktorů pro vznik vysokého krevního tlaku představuje hluk na pracovišti vyšší než 85 db dvojnásobně velké riziko než riziko vyššího věku a asi poloviční riziko ve srovnání s tím, má-li někdo rodiče či prarodiče, kteří trpěli hypertenzí. Obtěžování hlukem je nejobecnější reakcí lidí na hlukovou zátěž. Uplatňuje se zde jak emoční složka vnímání, tak složka poznávací při rušení hlukem při různých činnostech. Vyvolává celou řadu negativních emočních stavů, mezi které patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, anxiozita, pocity beznaděje nebo vyčerpání. V normální populaci je 10-20 % vysoce senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbývajících 60-80 % populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže. Při působení hluku kromě senzitivity a fyzikálních vlastností hluku velmi záleží i na řadě dalších neakustických faktorů sociální, psychologické nebo ekonomické povahy. To vede k různým výsledkům studií, které prokazují u stejných hladin hluku různého původu rozdílný efekt u exponované populace a naopak rozdílné výsledky při stejných zdrojích i hladinách hluku na různých lokalitách v různých zemích. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 79

V části 1.3 jsou uvedeny vypočtené hladiny hluku z navrhované pískovny v referenčních bodech. Výpočet je proveden pro maximálně navrhovanou těžbu, tj. pro variantu I. Ve variantě II je možné očekávat nižší hodnoty, nikoliv však výrazně (s výjimkou hluku na příjezdové komunikaci, tj. na úseku z pískovny ke kruhovému objezdu. Podrobnější údaje jsou v přiložené Hlukové studii. Z hodnocení zdravotních rizik (př. č. 12) plyne pro hodnocení vlivu hluku na zdraví obyvatel následující závěr (cituji) Ze srovnání situace bez realizace záměru a se záměrem je patrné, že nedojde k prokazatelné změně ve vývoji akustické situace v posuzovaných variantách. Mírné, neprůkazné navýšení hlukové zátěže způsobené dopravním hlukem na příjezdových komunikacích (o max. 0,5 db) je možné hodnotit jako akceptovatelné. Hluk z provozu pískovny po vybudování protihlukového valu výšky max. 5 m nebude mít za následek překročení nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny hluku u nejbližší obytné zástavby a tudíž nebude mít za následek zvýšení zdravotního rizika v posuzovaném území. Z uvedeného hodnocení vlivu pískovny na zdraví obyvatel (HRA příloha č. 12) plyne celkový závěr (cituji) Na základě vyhodnocení výstupů akustické a rozptylové studie lze i přes všechny uvedené nejistoty konstatovat, že provoz posuzované těžby je spojen s mírným nárůstem hlukové zátěže u obytných objektů při dotčených komunikacích. Tento nárůst není statisticky významný a lze tedy konstatovat, že nebude mít vliv na zdravotní stav obyvatel posuzovaného území. Riziko změny imisního zatížení lze považovat za akceptovatelné za předpokladu dodržení doporučení uvedených v rozptylové studii. 1.1.2 Faktor pohody Z pohledu obyvatel v okolí dojde k výrazné změně utváření krajiny, převážně zemědělská funkce bude z části nahrazena funkcí rekreační a ekostabilizační. Nepředpokládáme, že vlivem těžby dojde k výrazné změně faktoru pohody obyvatelstva, přesto je třeba k možnosti narušení faktoru pohody obyvatelstva přistupovat velmi zodpovědně a předcházet střetům. Část obyvatelstva může tyto napohled příznivé změny pociťovat více nebo méně negativně. 1.1.3 Sociálně ekonomické důsledky Provoz těžebny pomůže zvýšit i zaměstnanost v dané oblasti vytvoří se 13 nových pracovních míst. Přechodem k jinému způsobu hospodaření na zájmové ploše (vznik rekreačních funkcí) přispěje i ke změně struktury zaměstnanosti (vytvoří se pracovní místa v blízkosti obce služby). Je nutno očekávat postupné a dlouhodobé změny v ekonomické základně dotčených k. ú. Postupným odnímáním zemědělské půdy a postupným vznikem těžebního jezera bude klesat zemědělský potenciál dotčeného území a naopak vzrůstat potenciál rekreační a k němu vázané služby. Kumulativní a synergické negativní vlivy na obyvatelstvo nejsou předpokládány. Z výše uvedeného (a z hodnocení zdravotních rizik viz př. č. 12) tedy vyplývá, že těžba štěrkopísku nevyvolá žádná zdravotní rizika. Možné sociální důsledky, psychické trauma a T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 80

narušení faktorů pohody dané vědomím blízkosti stavby se v souvislosti s těžbou a úpravou štěrkopísku obvykle neobjevují. Rovněž v dané lokalitě není důvod je očekávat. 1.2 VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA Pro posouzení vlivu navrhované pískovny na ovzduší a klima byla zpracována rozptylová studie (RS, viz příloha č. 10). Všechny hodnoty koncentrací představují přírůstek koncentrací z provozu pískovny k imisní situaci v lokalitě. Výsledky jsou prezentovány formou izoliniových map a v tabulkové formě pro vybrané referenční body. Referenční body byly zvoleny 4 - č. 1 - Lukavec, osamělý dům u silnice III/24712 - č. 2 - Lukavec, dům na JV okraji obce - č. 3 - osamělý dům u silnice III/24712 mezi Lukavcem a Keblicemi - č. 4 - dům na severním okraji obce Keblice. Výsledky výpočtu imisního zatížení vybraných referenčních bodů jsou uvedeny v tabulkách v příloze č. 10. Výpočet je proveden pro 11 základních kombinacích stability ovzduší a rychlosti větru. Nákladní doprava a provoz těžebních mechanizmů Pro hodnocení imisní situace v průběhu těžby písku byla zvolena situace, kdy těžba probíhá v blízkosti obce Keblice v jižní části dobývacího prostoru a doprava zákaznických vozidel je vedena podél jihozápadní hranice prostoru směrem k místu těžby. Tato situace představuje jeden z možných, nejméně příznivých stavů. Je uvažován současný pohyb 5 těžkých mechanizmů v prostoru těžby (nakladače, rypadla). V případě oxidu dusičitého NO 2 výrazně převyšuje vliv spalování nafty v motorech těžebních mechanizmů nad vlivem provozu těžkých nákladních vozidel. Maximální hodinové koncentrace NO 2 v oblasti pohybu těchto mechanizmů může dosáhnout 10 µg.m -3, průměrné roční koncentrace pak hodnot kolem 0,20 µg.m -3. U průměrných ročních koncentrací NO 2, ale i všech ostatních škodlivin, se jedná o hodnoty nadsazené, neboť v průběhu roku nebudou tyto mechanizmy soustředěny na jednom místě, ale budou se pohybovat na podstatně větší ploše a emise budou rozloženy do většího prostoru a průměrné hodnoty budou nižší. Imisní příspěvek z dopravy nákladních vozidel nepřekročí v okolí vozovky 4 µg.m -3 v případě hodinových koncentrací a 0,02 µg.m -3 v případě ročních koncentrací. Osmihodinová maxima koncentrací oxidu uhelnatého CO se pohybují v oblasti těžby v jednotkách µg.m -3. V místě koncentrace těžebních strojů mohou dosáhnout hodnot kolem 20 µg.m -3, v okolí příjezdových komunikací 6 µg.m -3. Tyto hodnoty představují zlomek procenta imisního limitu pro CO. V případě benzenu a benzo(a)pyrenu převažují v prostoru těžby emise z nákladní dopravy nad emisemi z motorů těžebních strojů. Výsledné roční koncentrace obou škodlivin jsou výrazně nižší, než je imisní limit. Koncentrace benzenu maximálně kolem 0,01 µg.m -3 a benzo(a)pyrenu do 0,1 pg.m -3 představují pouze zlomek imisního limitu pro tyto látky. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 81

Pro všechny čtyři znečišťující látky je podrobně popsána imisní situace ve vybraných referenčních bodech v tabulkách T1 až T4 v příloze č. 10. Očekávané hodnoty imisních koncentrací v těchto bodech jsou nižší, než hodnoty v bezprostřední blízkosti komunikací a těžební činnosti a jsou tedy také hluboko pod příslušnými imisními limity. Imise prachu V první fázi těžby písku po skrývce půdní vrstvy bude po určitou dobu probíhat těžba za sucha. Pro posouzení případných emisí prachu z takto odkryté plochy byla modelována situace, že v prostoru u jižního cípu dobývacího prostoru u obce Keblice bude odkrytá plocha 150 x 150 m. Pro výpočet imisí prachových částic frakce PM 10 byl použit postup podle Kahnwalda. Výsledné imisní koncentrace v referenčních bodech jsou uvedeny v tabulce č. 14. Bod č. 4 představuje dům na okraji obce Keblice v blízkosti předpokládané odkryté plochy (po skrývce). Očekávaná denní imisní koncentrace kolem 20 µg.m -3 představuje 40 % imisního limitu, roční průměr 17 µg.m -3 se blíží limitu platnému od 1. 1. 2010. Těchto koncentrací by mohlo být dosaženo za trvání 3. třídy stability atmosféry (izotermní) a při severním větru rychlosti kolem 20 m.s -1. Trvání takovéto situace v lokalitě nepřekročí 0,02 % roční doby, to jsou 2 hodiny za rok. Znamená to, že těchto modelových hodnot nemůže být v průběhu roku nikdy dosaženo, pravděpodobnost trvání této příznivé meteorologické situace je nepatrná. Tabulka č. 14 Údaje v µg.m -3 Imisní koncentrace PM 10 v ref. bodech Ref. bod denní koncentrace roční koncentrace 1 5,2 2,1 2 4,8 1,9 3 13,8 12,2 4 18,8 17,0 Prach vířený při silném větru z odkryté osušené plochy pískovny (před dosažením zvodnělého horizontu) může v nepříznivé situaci zasáhnout obytnou lokalitu obce Keblice, ale v žádném případě nemohou koncentrace tohoto prachu způsobit výrazné zvýšení prašnosti v obci. Závěr Provoz pískovny Keblice ovlivní imisní situaci v blízkých lokalitách emisemi z nákladní dopravy a ze spalování motorové nafty v motorech těžebních mechanizmů (nakladače, rypadla, buldozery). V případě přiblížení těžby k obci Keblice by mohlo v první fázi po sejmutí půdní vrstvy dojít i k šíření tuhých znečišťujících látek k obytné zástavbě obce. Imise znečišťujících látek ze spalování motorové nafty (NO 2, CO, benzenu a benzo(a)pyrenu) v okolí příjezdových komunikací a v okolí místa těžby zůstanou s dostatečnou rezervou pod T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 82

hodnotami příslušných imisních limitů. S ohledem na současnou imisní situaci v lokalitě lze předpokládat, že přírůstek koncentrací ve zlomcích limitních hodnot nikde nenavýší současné imisní hodnoty v lokalitě tak, aby způsobily překročení imisních limitů. Podle výsledků imisního monitoringu je v oblasti vysoké znečištění prachem, imisní limity jsou několikanásobně překračovány. Provedený modelový výpočet šíření prachu z odkryté a osušené plochy prokázal možnost zvýšeného šíření tuhých látek do zástavby obce Keblice, ale trvání meteorologické situace, při které k tomu může docházet, je pouze několik hodin v roce a v žádném případě nemohou koncentrace tohoto prachu způsobit výrazné zvýšení prašnosti v obci. Pro zamezení znečištění veřejných komunikací z vozidel převážejících vytěžený písek by dopravní řád pro přepravu písku z pískovny měl uložit přepravcům používat utěsněnou korbu a umožnit výjezd vozidel na silnici až po odkapání naloženého písku. Tak by nemělo v podstatě docházet ke znečištění vozovek rozsypaným pískem, který by po vyschnutí představoval zdroj prašných emisí. Lze konstatovat, že provoz pískovny Keblice bude mít na blízké i vzdálenější okolí pískovny minimální vliv a nezpůsobí výrazné zhoršení imisní situace v lokalitě. Působení je nevýznamné. Klima nebude plánovanou těžebnou nijak významně dotčeno. Nezmění se významně teplota v okolí, dojde sice k většímu výparu z volné hladiny a sníží se dotace mělké zvodně, na druhé straně však se zvýší vsak srážek odstraněním méně propustnými vrstev. Pozitivní a negativní ovlivnění dotace podzemních vod se v podstatě vyrovná nedojde k významnému negativnímu ovlivnění dotace zvodně. 1.3 VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A EVENT. DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Pro hodnocení vlivu hluku na obyvatele a na životní prostředí vůbec byla zpracována hluková studie (viz příloha č. 11). Pro posouzení hlukových imisí v obytné zóně obce Keblice a Lukavec bylo zvoleno několik referenčních bodů. V těchto bodech byl proveden výpočet hlukové zátěže. Hodnocení hluku z automobilové dopravy bylo provedeno výpočtem při očekávaných intenzitách dopravy pro denní dobu. Byl zvolen dům na okraji obce Lukavec, ležící nejblíže u dálničního přivaděče. Pro hodnocení hluku z vnitrozávodové dopravy a z těžby písku byly zvoleny 3 ref. body 2 obytné domy a bod na hranici chráněného venkovního prostoru. Referenční body č. 1. Lukavec - dům na JV okraji obce posouzení nárůstu hluku po dálničním přivaděči 2. Keblice osaměle stojící dům u silnice III/24712 posouzení hluku z vnitrozávodové dopravy a pohybu nákladních vozidel v areálu pískovny 3. Keblice dům na S okraji obce posouzení hluku z těžby v pískovně 4. Keblice hranice pozemku na S okraji obce posouzení hluku z těžby v pískovně Dopravní hluk T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 83

Stávající hluk z dopravy v denní době (6 00 22 00 hod.) pískovna nebude v noci v provozu (pouze v případě zvýšené poptávky po surovině bude probíhat noční třídění) je uveden v tabulce č. 15. Tabulka č. 15 Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A dopravní hluk Stávající stav Refer. bod Výška nad terénem [m] L Aeq [db] Bez dopravy do pískovny 1 3 55,1 2 3 53,8 3 3 51,5 4 3 45,9 Hodnocení dopravního hluku - stávající stav Body č. 1 a 2 (domy u silnice III/24712) leží v bezprostřední blízkosti silnice a jsou výrazně ovlivněny hlukem z této dopravy. Hodnota hluku v bodě č. 3 je nižší, posuzovaný bod je orientovaný směrem k pískovně, nikoliv k silnici. V případě všech posuzovaných komunikací se jedná o stávající komunikace, kde hluk z dopravy po těchto komunikacích v tomto prostoru existoval k 1. 1. 2001. Jedná se proto o starou hlukovou zátěž, pro kterou je k základní nejvyšší přípustné ekvivalentní hladině akustického tlaku A přičtena korekce +20 db. Nikde v okolí posuzovaných komunikací nepřekročí ekvivalentní hladina akustického tlaku A s dostatečnou rezervou hodnotu 70 db. Dodrženy jsou i základní limitní hodnoty akustického tlaku A to je pro hluk z dopravy po veřejných komunikacích 60 db v okolí dálničního přivaděče (hlavní komunikace) a 55 db v okolí ostatních komunikací. Po uvedení pískovny do provozu se hluková situace změní. Připravovaný záměr zvýší intenzitu dopravy po příjezdových komunikacích a ovlivní akustickou situaci v okolí těchto komunikací. Hodnocení dopravního hluku - výhled Bod č. 1 bude ovlivněn nárůstem dopravy po dálničním přivaděči. Tento nárůst je nízký, hodnota +0,5 db (varianta I) a +0,3 db (var. II) často odpovídá běžnému sezónnímu kolísání intenzity dopravy. I s očekávaným nárůstem hluku nepřekročí výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku A limitní hodnotu pro starou hlukovou zátěž, ale ani základní limitní hodnotu pro hluk z dopravy po hlavních komunikacích (60 db). V ostatních obytných lokalitách (body 2 4) se hluk z dopravy do pískovny neprojeví, rozdíl 0,1 db je v bodě č. 2 je vyvolán hlukem z pohybu obslužných vozidel v areálu pískovny v blízkosti technického zázemí. Nikde v okolí posuzovaných komunikací nepřekročí ekvivalentní hladina akustického tlaku A s dostatečnou rezervou hodnotu 70 db pro starou zátěž ani základní limitní hodnoty pro hluk z automobilové dopravy po veřejných komunikacích (60 resp. 55 db). T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 84

Tabulka 16 Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A dopravní hluk, varianta I Výhled Refer. bod číslo Výška nad terénem [m] Bez dopravy do pískovny L Aeq [db] S dopravou do pískovny Nárůst hluku [db] 1 3 55,1 55,6 + 0,5 2 3 53,8 53,9 +0,1 3 3 51,5 51,5 0,0 4 3 45,9 46,0 0,1 Tabulka 17 Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A dopravní hluk, varianta II Výhled Refer. bod číslo Výška nad terénem [m] Bez dopravy do pískovny L Aeq [db] S dopravou do pískovny Nárůst hluku [db] 1 3 55,1 55,4 + 0,3 2 3 53,8 53,9 +0,1 3 3 51,5 51,5 0,0 4 3 45,9 46,0 0,1 Hluk z provozu pískovny Pro hluk z pískovny platí základní imisní limit, to je 50 db. Zdrojem hluku v areálu pískovny bude jednak hluk těžebních mechanizmů, jednak hluk z pohybu vozidel uvnitř areálu. Zařízení v pískovně se budou v průběhu těžby přemisťovat, s tím i vnitrozávodová doprava. Pro posouzení hluku z tohoto provozu byl proveden modelový výpočet nepříznivé situace, kdy je těžen prostor v jižní části dobývacího prostoru v blízkosti obce Keblice. V té době již bude vybudovaný ochranný protihlukový val ze skrývky podorničí. Předpokládá se, že těžké mechanismy nebudou umístěny přímo u hranice prostoru, ale na okraji těžené plochy směrem do prostoru pískovny. Provoz vnitropodnikové dopravy je veden podél hranice pískovny k prostoru technického zázemí v severozápadní části areálu pískovny. V místě těžby budou pracovat všechna hlučná zařízení (korečkové rypadlo, pásové rypadlo, kolové nakladače, kuželový drtič). Po vnitropodnikové komunikaci se očekává 100 obousměrných průjezdů nakladače (to odpovídá hodinové intenzitě těžby 200 m 3, objem lžíce kolového nakladače 4 m 3 ). Hodnocení hluku z pískovny Hluk z provozu pískovny je i v této nepříznivé situaci pod nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou akustického tlaku A v denní době 50 db. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 85

Tabulka 18 Výpočet hluku z pískovny ve vybraných referenčních bodech Referenční bod Z pískovny (doprava po vnitřních komunikacích, těžba) L Aeq [db] Hluk z dopravy po veřejných komunikacích Celkem (včetně dopravy po veřejných komunikacích) 2 46,7 53,9 54,7 3 37,7 51,5 51,7 4 38,7 46,0 46,7 limit 50,0 55,0 - V bodě 2 je dominantním zdrojem hluk z projíždějících kolových nakladačů. V průběhu těžby lze očekávat, že tato vnitropodniková doprava bude vedena po většinu času v jiné, vzdálenější trase a hluk proto bude u posuzovaného objetu výrazně nižší. Body č. 3 a 4 chráněná obytná zástavba a chráněný venkovní prostor obce Keblice budou před hlukem z těžby dostatečně chráněny vybudovaným ochranným valem. Ten bude příznivě působit i v situaci, kdy se těžba přiblíží k hranici obce Keblice. Očekávané hodnoty hluku se pohybují pod hodnotou 40 db, tedy s dostatečnou rezervou pod nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou akustického tlaku A v denní době 50 db. 1.4 VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Povrchové vody S ohledem na umístění plánované těžebny štěrkopísků ve velké vzdálenosti od nejbližšího povrchového toku (asi 600 m od toku Modly) je vliv těžebny na odtokové poměry povrchových vod vyloučen. Podzemní vody V průběhu těžby štěrkopísků, která bude probíhat pod úrovní hladiny mělké podzemní vody, lze předpokládat v jejím okolí určité, nepříliš významné změny. Tvar těžebny (lichoběžník) je ve směru proudění podzemních vod protažen na vzdálenost asi 400 m. Podle předchozích průzkumných prací je sklon hladiny mělké podzemní vody v průměru kolem 0,6, ve směru proudění to v otevřené ploše těžebny představuje pokles hladiny asi o 0,8 0,9 m. Po odkrytí hladiny podzemní vody v těžebně dojde k vyrovnání úrovně hladiny vody v těžebně a to přesto, že v závěru bude hladina rozčleněna na dílčí vodní plochy (hladina v nich bude v podstatě ve stejné úrovni, odděleny budou propustným materiálem ochranných pilířů, počet ploch bude závislý na variantě rekultivace). Z toho vyplývá, že úroveň hladiny podzemní vody na jižním okraji, kde voda přitéká do těžebny od jihu, poklesne hladina asi o 0,4 0,5 m, což vyvolá pokles hladiny i proti směru proudění mělkých podzemních vod. Naopak na severním okraji těžebny dojde ze stejných důvodů ke zvýšení hladiny mělkých podzemních vod zhruba o tutéž výšku. Šířka proudu podzemních vod a menší rozměry těžebny způsobí, že úroveň hladiny mělkých podzemních vod za hranicemi těžebny rychle poklesne a v nevelké vzdálenosti od těžebny se již bude blížit současnému stavu. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 86

Mělké podzemní vody jsou v okolních obcích (Keblice, Lukavec, Nové Kopisty) využívány širokoprofilovými studnami (zavlažování, nelze vyloučit ani využití k zásobování pitnou vodou v obcích je veřejný vodovod). Proto je třeba věnovat této skutečnosti pozornost a vytvořit podmínky pro objektivní hodnocení případných problémů (stížností, apod.). Zvodeň mělké podzemní vody je dotována v celém hydrogeologickém povodí infiltrací atmosférických srážek, ve vegetačním období i závlahami vodou z Labe a hydrologicky příhodném období i břehovou a dnovou infiltrací z Ohře (mezi Doksany a Terezínem, kde je infiltrace podmíněna i existencí jezů). Těžebna bude v závěru zaujímat plochu asi 176 ha na této ploše nebudou probíhat závlahy (sníží se dotace mělké zvodně), bude probíhat výpar z volné hladiny negativní faktory pro dotaci mělké zvodně. Na druhé straně se však usnadní vsak atmosférických srážek odstraněním méně propustných svrchních vrstev půdy. Negativní ovlivnění dotace zvodně bude tedy v důsledku nevýznamné. V Keblicích, které se nacházejí jižně od plánované těžebny (proti směru proudění mělkých podzemních vod) lze v nejsevernější části obce důvodně předpokládat možný pokles úrovně hladiny mělké podzemní vody. Severní část obce je vzdálena od hrany těžebny asi 150 m, lze v této části obce očekávat pokles hladiny podzemní vody asi o 0,1 m. Toto snížení hladiny se bude s rostoucí vzdáleností od těžebny rychle snižovat. Kvalitativně nelze očekávat v obci žádné ovlivnění mělké podzemní vody (obec je proti směru proudění od těžebny). V Nových Kopistech (pískovna do jejich katastru nezasahuje), které leží asi 600 m severně od budoucí pískovny (prakticky po proudu mělkých podzemních vod) je situace opačná. Na severním okraji lze očekávat vzestup hladiny podzemní vody. Vzhledem ke vzdálenosti je však velmi nepravděpodobné, že by v domovních studních došlo k pozorovatelnému vzestupu hladiny vody (řádově max. jednotky cm). Poněkud jiná je situace v oblasti železniční trati, kde lze předpokládat vzestup hladiny okolo 0,1 až 0,2 m, což jsou rozdíly menší než je sezónní kolísání hladiny mělké podzemní vody v průběhu roku (hladina podzemní vody je v hloubce asi 4 m pod úrovní terénu). Obec se nachází ve směru proudění podzemních vod od těžebny a tak by bylo možné očekávat ovlivnění kvality podzemních vod. Vzdálenost od těžebny je však poměrně velká, územím mezi obcí a těžebnou prochází silně frekventovaná železniční trať a silnice. Z tohoto důvodu nebude pravděpodobně možné oddělit vliv stávajících možných zdrojů kontaminace mělkých podzemních vod od vlivu těžebny. I přes to je nutné před zahájením přípravných prací na otvírce těžebny zjistit současnou kvalitu podzemní vody v obci. V Lukavci, jehož nejvýchodnější část se nachází asi 400 m západně od západního okraje připravované těžebny je možné určité změny hladiny podzemní vody mělké zvodně očekávat. Vzhledem ke vzdálenosti nebudou vzniklé rozdíly dramatické předpokládáme vzestup hladiny mělké podzemní vody asi o 0,1 0,2 m. Ve vzdálenější centrální části obce se rozdíly hladiny mělké podzemní vody budou rychle vyrovnávat v důsledku případného odvodnění podzemní vody do Modly. Část obce na levém břehu Modly bude již mimo dosah jakýchkoliv případných změn hladiny mělké podzemní vody v důsledku vzniku těžebny. Východní část obce se nachází teoreticky ve směru proudění od západního okraje těžebny, nelze zcela vyloučit kvalitativní změny. Ty však budou podstatně menší, než z frekventovaného dálničního přivaděče, který probíhá mezi těžebnou a obcí. K objektivnímu posouzení vlivu plánované těžebny na kolísání hladiny i složení mělkých podzemních vod bude vybudován funkční monitorovací systém, který umožní detailně posoudit stávající hydrogeologické T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 87

poměry západního okraje plánované těžebny (pasportizace stávajících jímacích objektů v Lukavci, na pravém břehu Modly). V obci Prosmyky, která se nachází asi 1 800 m severně od plánované těžebny ve směru proudění mělkých podzemních vod je hladina mělké podzemní vody ovlivňována především kolísáním hladiny v Labi, na jehož břehu obec leží. Nelze očekávat vizuálně patrné změny úrovně hladiny mělké podzemní vody vlivem plánované těžebny. Protože se obec nachází ve směru proudění mělké podzemní vody, bylo by možné očekávat vliv na kvalitu podzemní vody. Ten se ale v podstatě nemůže projevit vzhledem k tomu, že obec je ve velké vzdálenosti od těžebny a mezi těžebnou a obcí je významnějších potenciálních zdrojů kontaminace mělké podzemní vody ropnými uhlovodíky i chloridy - železniční trať, silnice I/8, dálniční přivaděč a řada místních komunikací. Opomenout nelze ani velkoplošné hnojení a zavlažování zemědělsky obdělávaných pozemků labskou vodou. Přesto je doporučeno provést i v této obci pasportizaci studen a vybrané studny zařadit do monitorovacího systému. Závěr Z uvedeného vyplývá, že je velmi malá pravděpodobnost, že by vznik plánované těžebny výrazně ovlivnil kvalitu a kvantitu ve využívání mělkých podzemních vod v okolí. Ze stávajících podkladů lze usuzovat pouze na možný, nepříliš výrazný pokles úrovně hladiny mělké podzemní vody v severní části Keblic a naopak vzestup hladiny mělké podzemní vody v oblasti železniční trati 090 severně od plánované těžebny. Kvalita podzemní vody by mohla být za havarijní situace ovlivněna v jižní části Nových Kopist a na východním okraji Lukavce. Změny kvality mělké podzemní vody (RL, chloridy) způsobené těžebnou se však pravděpodobně vůbec neprojeví, vzhledem k velkému množství podstatně významnějších potenciálních zdrojů kontaminace, které se nacházejí blíže ke zmíněným obcím. Vliv plánované těžebny na úroveň hladiny a možnou kontaminaci mělké podzemní vody je nevýznamný. 1.5 VLIVY NA PŮDU Záměr vyžaduje trvalé, nebo z části dočasné (dle rozlohy, která bude rekultivována zpět na zemědělskou půdu) odnětí 175,93 ha ze zemědělského půdního fondu, z toho pro vlastní těžbu 168,33 ha. Trvale odňaté plochy budou mít funkci rekreační a ekostabilizační. Z hlediska ochrany životního prostředí je to sice jev pozitivní, z hlediska záboru zemědělských půd vliv negativní jedná se převážně o zábor vysoce bonitních půd (téměř výhradně I. tř. ochrany). V průběhu těžby bude docházet k postupnému skrývání ornice a podorniční vrstvy. Celkovou bilanci těchto zemin udává následující tabulka. Výpočet vychází z předpokladu, že plocha na které bude probíhat pohyb zemin činí 168,3260 ha, tj. 1 683 260 m 2. Plocha Skrývka ornice Skrývka podorničí Skrývka celkem hloubka objem hloubka objem hloubka objem [m 2 ] [m] [m 3 ] [m] [m 3 ] [m] [m 3 ] 1 683 260 * 0,41 690 137 2,83 4 763 626 3,24 5 453 763 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 88

Vysvětl.: * - odečtena netěžená plocha v prostoru cesty (zaokrouhleno). Těžebna celkem 1 759 256 m 2, netěženo 76 000 m 2.(plocha cesty a navrhovaného biocentra). V průběhu těžby budou ornice i podorničí skrývány postupně. Jde o rozsáhlý a dlouhodobý těžební záměr (těžba může probíhat 32 i více let dle odbytu suroviny a dle zvolené varianty těžby), který bude vyžadovat zpracování řady POPD. Ke každému POPD bude zpracován projekt rekultivace, který bude podrobně řešit i pohyb zemin. Dle záměru investora se jednotlivé POPD (plány otvírky, příprav a dobývání) budou vypracovávat pro jednotlivé etapy těžby. Jedna etapa těžby ošetřená jedním POPD (včetně plánu rekultivace) se předpokládá na přibližně 10 let se záborem pozemků asi 57 ha. Plocha bude odkrývána s jednoročním předstihem, vždy pro jednoroční těžbu tj. cca 5,5 ha záboru ZPF ročně. Výjimkou je zahájení těžeb, kdy bude první odkrývaná plocha činit dvojnásobek, tj. cca 11 ha. Sejmutá ornice a podorničí budou separátně deponovány. Počínaje třetím rokem těžby bude sejmutá ornice a podorničí průběžně využívána k rekultivaci. Vzhledem ke kvalitě ornice může být tato nabídnuta k využití i v jiných lokalitách (v případě, že se nepodaří převážnou část plochy rekultivovat zpět na zemědělskou půdu, což je téměř jisté). Podorničí bude využito na místě v plném rozsahu (tvarování břehových linií, apod.). Postupné zábory ZPF zmírní dopady na kvalitní zemědělskou půdu, jev je to však pouze dočasný. Z hlediska zmírnění vlivů je navrhováno, aby zábor pro jednu etapu těžby (asi 55 ha) byl uvažován jako celek, vlastní faktické zábory a provádění skrývkových prací s ohledem na minimalizaci vlivů řešit po jednotlivých krocích, tj. po uvedených 5,5 ha ve variantě I, nebo po 2,75 ha ve variantě II. Pro otvírku ložiska je potřebný zábor asi dvojnásobný. I když je na uvedeném území vhodné preferovat rekultivaci zemědělskou, jeví se oprávněné pochybnosti o získání potřebného množství zemních materiálů pro zásyp těžebního jezera. Jak je uvedeno v části B.I.6 je k zásypu vznikajícího jezera kritický nedostatek skrývkových zemin. I když by došlo k uložení přebytečných odtěžených hmot z výkopů na stavbě dálnice D8 přes České středohoří a doveze se přebytek skrývkových zemin z pískovny Zlosyň (mělnicko), nepodaří se rekultivovat zpět na ZPF více než 8 10 ha záboru jak vyplývá z následující bilance zemin Množství [tis. m 3 ] Skrývka podorničí v celém území celkem 4 763,6 * Vytěžená hmota (štěrkopísek) -18 032,3 Přebytek zemin z D8 (výkopy) 840,5 Dovoz Zlosyň (podorničí) 300,0 Celkem -12 128,2 Pozn.: * - bez ornice, která bude použita pro biologickou rekultivaci Je otázkou, kde získat chybějící zeminy. Území pro zemědělské účely je nutné nasypat do výše minimálně do výše 2 m nad hladinu podzemní vody, aby nedocházelo vlivem kolísání hladiny podzemní vody k podmáčení. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 89

Regionální rozvojová agentura Most zpracovala v r. 2003 studii Analýza využívání stavebních odpadů, odpadů z těžby a energetických odpadů, predikce poptávky po jejich využití. Dle tohoto materiálu je v litoměřické oblasti evidováno velké množství. Tyto odpady se v některých případech využívají na povrchu (např. rekultivace pískovny Nučničky). Je však otázka jak tyto směsné materiály využít v případě sypání do vody. Z našeho hlediska je využití těchto odpadů i přes přísné kontroly jejich výluhu k zavážení důlního díla s těžbou do vody sporné. Nejeví se tedy jako reálné za současných podmínek zavezení větší plochy než více uvedených 8 10 ha s navrácením do ZPF (pokud se v dostupné vzdálenosti nenajdou vhodné zeminy, vznikající jinou lidskou činností. Z důvodu nedostatku zemin pro zpětnou rekultivaci vytěženého prostoru na zemědělskou půdu je navržená rekultivační studie zaměřena na rekultivaci na vodní, ekostabilizující plochy s tím, že část plochy v rozsahu daném získaným množstvím vhodných zásypových materiálů je možná rekultivace na ZPF. Stávající intenzivně využívaná zemědělská půda bude za stávajících podmínek z rozhodující části trvale vyjmuta ze ZPF a plocha bude po ukončení těžeb plnit jiné než zemědělské funkce. 1.6 VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Realizací záměru dojde k úplné exploataci části bloku zásob č. 1 umístěném v CHLÚ č. 3163500 Bohušovice nad Ohří. V ložisku se nachází kvalitní betonářská surovina, štěrkopísek s použitím jako hutné kamenivo pro stavební účely podle ČSN 72 15 12. Pro ložisko je charakteristické zastoupení štěrkové frakce k frakci písčité v poměru 60:40 až 80:20. Zastoupení odplavitelných částic se pohybuje v rozmezí 3-4%. V celkové mocnosti štěrkopísků se nalézají vložky jílů. Ve štěrkové frakci převládají valouny křemene, křemenců, čediče. V menší míře jsou zastoupeny valouny žuly, ruly, buližníku a pískovce. Valouny jsou středně až dobře opracované, tupě hranaté, vejčité, oválné, v malém množství i kulaté. Dominující složkou pískové frakce jsou zrna křemene, semioválná. Přítomnost nevhodných zrn šupinatých a jehlicovitých zdaleka nedosahuje 15% povolených dle ČSN. Výše popsané ložisko neobnovitelného přírodního zdroje bude vytěženo. Ložisko je vedeno jako prognózní zdroj štěrkopísků. 1.7 VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY Zájmový prostor těžby je v plném rozsahu umístěn na stávající orné půdě. Plocha je sice rozčleněna zpevněnou účelovou polní cestou (Slatinská cesta), cesta však nemá doprovodnou liniovou zeleň. Záměr je navrhován na polních celcích kvalitních půd, jde rovněž o doposud nezastavěné území. Jsou tak dotčeny pouze plochy, které se nenacházejí v přírodě blízkém stavu (intenzivní agrocenózy), zájmové území na jihozápadě zasahuje do prostoru bývalého malého písníku s ruderálními lady a prosty keřů. S ohledem na změnu krajinného rázu (viz dále) však vyplývá požadavek na komplexní začlenění písníku do krajiny. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 90

Z výše uvedených základních předpokladů lze konstatovat především následující vlivy na biotu a ekosystémy. Vlivy na floru Realizací posuzovaného záměru dojde ke změně habitatu prostředí tím, že současný rostlý terén s intenzivními agrocenózami a většinově ruderalizovanými bylinotravními společenstvy bude nahrazen postupným vytvářením jednotlivých etap těžby formou oddělených písníků, dojde tedy k trvalému odstranění vegetačního pokryvu z většiny vlastního zájmového území výstavby a jeho postupnému nahrazení jednotlivými jezery písníků a soustavou hrází. Na druhé straně může být vytvořeno spektrum biotopů od vodních a mokřadních přes vysychavá stanoviště ovsíkových luk až xerofytních ploch, která výrazně obohatí zájmové území oproti současnému stavu. Vliv na fytocenózy je tak možno pokládat za mírně nepříznivý až nepříznivý, trvalý a patrný, avšak pouze v lokálním měřítku, s výhledovým pozitivním efektem obohacení druhového složení flory. Ve vztahu k dotčení druhové rozmanitosti flory je však možno konstatovat, že se záměr dotkne stanoviště běžných druhů rostlin, které se přirozeně vyskytují na řadě analogických ploch v okolí, lokality samy nepředstavují prostor výskytu reprezentativních či unikátních fytocenóz. Vhodné je zachovat prostor bývalého písníku u samoty. Vliv na populace zvláště chráněných druhů rostlin lze dle dosud dostupných podkladů označit za nulový. Vlivy na mimolesní porosty dřevin Záměr představuje dotčení několika náletových jedinců bezu černého podél cesty a pásu náletu bezu černého s příměsí svídy v souběžné linii asi 300 m severně od silnice Keblice Lukavec. Jde o vliv nevýznamný, který bude bohatě kompenzován výsadbami v rámci rekultivací výhledových jezer. Je požadováno zachování porostů kolem bývalého malého písníku při jihozápadní hranici území, jako součásti výhledového biocentra. Navrhovaný záměr tento návrh plně respektuje. Vlivy na faunu Ve vztahu k výskytu zvláště chráněného genofondu živočichů je možno konstatovat následující: 1. Případný nepříznivý vliv je možno očekávat na místní populace čmeláků ( ), poněvadž mohou být dotčena i místa jejich pravidelného výskytu s možností zakládání hnízd (přechodové ekotony podél cest, ruderální lada atp.). Po rekultivaci jednotlivých ploch v okolí vznikajících písníků je možno předpokládat postupný návrat populací do prostorů, je nutno vytvářet xerofytní enklávy. Nedojde tak k vyhubení populací této skupiny, ale dočasnému snížení její hustoty v rámci přípravy území, je vhodné doporučit, aby skrývkové práce byly prováděny nejdříve ke konci vegetačního období, dále aby jako určité refugium v území byla zachovávána plocha bývalého malého písníku. 2. Vlivem případného zásahu do prostoru bývalého písníku by bylo možno předpokládat ohrožení možného prostoru reprodukce ťuhýka obecného ( ), v takovém případě by se jednalo o mírně nepříznivý vliv, na základě dosavadních poznatků však o nepříliš významný, zatím lze předpokládat pouze mírné a dočasné snížení potravní niky případné místní populace odkácením porostu bezů v polích souběžně se silnicí Keblice-Lukavec; T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 91

v případě uplatnění trnitých keřů v rámci rekultivací a postupných sadových úprav prostoru navrhované těžebny (spíše souboru dílčích těžeben) bude případná ztráta prostoru reprodukce v území bohatě kompenzována. Doporučuje se jako refugium ponechat bez zásahu prostor bývalého malého písníku u křižovatky silnice Keblice - Lukavec a Slatinné cesty. Zachování tohoto prostoru rovněž umožní zachování živných rostlin pro Otakárka ovocného ( ). 3. Na polích lze předpokládat hnízdění koroptve polní ( ) - druh byl v zájmovém území přímo doložen. Pro koroptev platí, že jejím nejdůležitějším prostředím v současné době jsou plochy navazující na intravilány s porosty ruderálních rostlin (potravní nabídka), využívá ke sběru potravy i disturbovaná místa. Pro populace těchto druhů může dojít k dočasnému snížení výměry teritoria, případně loviště, a to vlivem vlastní realizace skrývek, eventuelně i vlastní výstavby aktivní zóny pískovny. Eliminaci možných dopadů na prostory reprodukce je možno uplatnit požadavkem na skrývkové práce mimo hnízdní období, vlastní provozní aktivity při těžbě již hnízdění v přímo dotčeném prostoru vyloučí. Vlivy je tak možno pokládat spíše za okrajové. 4. V území byl doložen nepříliš četný výskyt ještěrky obecné ( ), takže může dojít k místnímu ovlivnění populace skrývkami; nedojde k zásahu do významné populace druhu. Jde především o vazbu na vysychavé prostředí lad ve vztahu ke xerofytním plochám s dostatkem potravní nabídky a vhodným prostorům reprodukce, v uvedeném prostoru tato kriteria opět naplňuje bývalý písník u křižovatky silnice a cesty při jižní až jihozápadní hranici zájmového území. Uvedená populace (jde spíše o ojedinělé výskyty) může být ovlivněna především ztrátou habitatu, způsobenou vlastní realizací skrývek a zemních prací. Tyto činnosti budou znamenat odstraňování deponií a vysychavých stanovišť a tím i ztrátu místně příhodných ploch, naopak je možno v okolí dokladovat i návrat tohoto druhu na sekundárně vytvořená stanoviště např. na náspech komunikací. Nepříznivost zemních prací se zvyšuje ve vztahu k období, kdy jsou realizovány, poněvadž terénní práce ve vrcholném vegetačním období znamenají kromě zásahu do stanoviště i likvidaci prostorů reprodukce druhu. Vlivy je možné výrazně eliminovat realizací skrývek mimo vegetační období, případně ke konci vegetačního období a tím, že skrývky budou prováděny postupně podle jednotlivých etap přípravy území pro těžbu. 5. Výskyt mravenců rodu Formica ( ) byl sporadicky doložen v prostorech ruderálních lad v bývalém písníku, při předpokladu zachování této plochy nejsou předpokládány negativní vlivy na tuto skupinu hmyzu. 6. Rekultivované plochy, pokud zahrnou i vytváření xerofytních stanovišť a vhodné prvky skupinové prvky stromové a keřové zeleně podél břehů jednotlivých písníků začnou postupně plnit funkci potravní niky pro stanovištně odpovídající druhy živočichů. 7. Nově vzniklé vodní a mokřadní plochy při odpovídajícím způsobu založení (a i údržby) mohou naopak poskytnout biotopy pro další zvláště chráněné a vzácné druhy živočichů, kteří v širším území nemají dostatek vhodných ploch. Výhledově lze využití částí jezer řešit i jako genofondovou plochu v rámci programů péče o přírodu a krajinu. Z dalších vlivů na faunu je možno konstatovat následující oblasti vlivů: 1. Přímé vlivy na populace epigeického hmyzu a drobných hlodavců v zájmovém území, dále pak na ohrožení hnízdních možností drobných pěvců zásahy do porostů dřevin. Lokálně tak dojde k patrné redukci jejich areálů výskytu, což je nutno pokládat za nepříznivý vliv, s ohledem na dočasnost za méně významný. Tuto otázku lze zmírnit zásahem do vegetace T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 92

mimo hnízdní období, je doporučováno zásahy do dřevin řešit úplně mimo vegetační období. 2. Rovněž dojde ke zmenšení prostoru pro skupiny a populace fytofágního hmyzu vázaného na stanoviště s vyšší primární produkcí (doprovodné porosty, ruderální lada). Speciální opatření směrem k dotčení živočišných druhů nejsou nutná, protože je doporučeno těžiště zemních prací (skrývky) realizovat mimo vegetační období a v rámci konečných úprav provést příslušné rekultivace včetně výsadby dřevin. 3. Vlivy na faunu se projeví i v důsledku stavebního ruchu z důvodu příprav území pro těžbu (skrývky). Může dojít k nárazovému úbytku hnízdících ptáků, zejména druhů hnízdících na zemi (skřivani, strnadi). Vlivy lze však pokládat za dočasné a tudíž s postupem času bude jejich nepříznivost a významnost klesat ve vztahu k adaptaci na přítomnost písníků a jejich postupné rekultivace. Vlivy na ekosystémy Vlivy na významné krajinné prvky S ohledem na polohu posuzovaného záměru tento typ interakce nenastane. Záměr není v přímém kontaktu s žádným VKP ze zákona ani VKP registrovaným, nepředpokládá se řešení odpadních vod do vodotečí či jiná míra zásahu do VKP v okolí. Naopak lze za VKP pokládat vzniklá jezera písníků. Vlivy na prvky ÚSES S ohledem na polohu záměru a jeho prostorový návrh je nutno předpokládat interakci s vymezením zatím nefunkčního lokálního biokoridoru Lukavec Bohušovice nad Ohří. Jde zatím o nefunkční prvek, k vymezení, takže zatím nelze řešit ohrožení nějaké ekologickostabilizační funkce. Biokoridor může být naplněn prostorovým rozmístěním vznikajících písníků s tím, že trasa může procházet mezi těmito písníky, zde lze doporučit realizaci vhodné dřevinné skladby ve spojení s xerofytními enklávami. Pro zachování a posílení funkce místního ÚSES je nutno zachovat stávající prostor bývalého písníku u křižovatky Slatinské cesty se silnicí Keblice Lukavec, jako určitého refugia v území, jinak intenzivně zorněném, a polohu navrhovaného biocentra o tuto plochu obohatit. Vlivy na vyšší úroveň ÚSES nejsou předpokládány. Po ukončení těžeb a rekultivaci dojde ke zvýšení druhové diverzity fauny a flóry vzhledem ke kladnému působení soustavy vodních ploch. Prostor bude poskytovat stanoviště místně příslušným teplomilným doubravám a bude obohacen o společenstva vodní a příbřežní fauny a flóry. Uvnitř prostoru těžebny bude antropogenní systém agrocenóz zcela likvidován a v průběhu rekultivačních prací nahrazen cennějším ekosystémem vodních ploch s pobřežním pásmem. Okolní rovněž značně antropogenně ovlivněný ekosystém tak bude obohacen. Lze konstatovat, že z hlediska ochrany přírody a ekosystémů bude po ukončení těžby (a již postupně v jejím průběhu) vybudován cenný ekosystém, který příznivě ovlivní širší okolí. Předpokladem však je postupné vytvoření několika oddělených výhledových písníků s různým režimem dalšího využití. 1.8 VLIVY NA KRAJINU Pro posouzení vlivu navrhované těžby štěrkopísků na krajinný ráz a estetické parametry území je podstatné hodnotit posuzovaný záměr v kontextu určujících faktorů krajinného rázu území. Hodnocení je možno provést v syntéze několika pohledů: T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 93

Vznik nové charakteristiky území Realizací záměru v zásadě dojde ke vzniku nové charakteristiky území pouze na výměře nových vodních ploch (sumárně v jezerech cca 168 ha), které nahradí část vizuálně vnímatelných celků orné půdy. Nová charakteristika vzniká především postupným vytvářením zahloubených písníků, nejprve bez vlivu postupně nestoupající vodní hladiny, ale jako otevření půdního povrchu skrývkou, následně těžbou. Vliv je nutno pokládat za nepříznivý zejména v době vlastních těžebních prací v počátcích, než dojde k nastoupání hladiny a než dojde k zapojení vznikajícího písníku do krajiny vzrůstající funkčností výsadeb. Vznik nové charakteristiky území je nutno pokládat v těchto úsecích za trvalý vliv, jehož významnost s postupem začlenění písníku do krajiny bude klesat (vznik linií a pásů porostů dřevin, částečně až úplně přebírající funkce biokoridorů i v nadlokálním měřítku). Z předložených podkladů vyplývá, že záměr bude vyžadovat výstavbu provozního zázemí s určitým zpevněním ploch Narušení stávajícího poměru krajinných složek V této souvislosti z hlediska změny krajinných složek jde o náhradu negativní krajinné složky orné půdy pozitivní složkou vodních ploch a porostů dřevin, i přes to, že složka vodních ploch v území absentuje. Negativní změnou však je případné dotčení xerofytních lad v jihozápadní části území vlastní těžbou štěrkopísků, kdy je naopak druhově a strukturně bohatá složka přírodního prostředí nahrazena jednostranným využitím, s následným vznikem části vodní plochy. Rozhodujícím aspektem z hlediska narušení poměru stávajících krajinných složek bude konečné řešení a tvar jednotlivých písníků jako plochy s nerovnými okraji ve vztahu k prostorovému a funkčnímu pojetí sadových úprav a vnějších výsadeb. Vlastní soustava písníků je však novým plošným a antropogenním prvkem, který mění poměr krajinných složek od negativních k pozitivním na orné půdě, ale znamená negativní změnu na porostech ruderalizovaných xerofytních lad. I z tohoto důvodu je navrhováno prostor bývalého malého písníku zachovat. Výstavba provozního zázemí je dočasnou negativní změnou i v rámci ovlivnění negativní složky orné půdy. Narušení vizuálních vjemů Realizace znamená především ovlivnění této složky hodnocení na krajinný ráz. Do otevřeného území je navrhována postupná těžba s tím, že zejména v etapách skrývek a počátečních etapách těžby půjde o dynamizaci krajinného rázu vznikem deponií, valů a postupným vznikem těžební jámy, která se teprve s postupem těžby bude zaplňovat vodou z otevřené zvodně. Deponie a zemní valy je nutno pokládat za prvky hmotové dominance s ohledem na rovinatý charakter území. Určujícími pohledovými osami jsou pohledy ze silnice Keblice-Bohušovice nad Ohří, Keblice - Lukavec a železniční trati, kdy dojde k vizuální změně celků orné půdy na postupně narušený vjem vznikající těžebny. V tomto směru se uplatní i dominance aktivního prostoru těžby. Na druhé straně vzniká dynamizace poměrně plochého a otevřeného krajinného reliéfu jednak deponiemi zemin, jednak deponiemi těženého materiálu v prostoru expedice v rámci provozního zázemí. Jiné výraznější vlivy v kontextu narušení vizuálních vjemů není nutno předpokládat. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 94

S ohledem na pohledovou exponovanost území z okolních vrchů Českého středohoří a z návrší od odpočívadla dálnice D8 nad svahem bývalé říční terasy jižně je nutno změnu dotčeného vizuálně vnímatelného prostoru krajiny vnímat i v kontextu dálkových pohledů, kdy je pro uchopení dynamiky změny důležitá otázka řešení co nejvíce samostatných hrázemi oddělených ploch jednotlivých písníků, včetně způsobu jejich následného využití. Míra významnosti vlivů bude postupně klesat. S postupem rekultivace lze předpokládat určitý pokles významnosti uvedených vlivů; v daném kontextu právě stoupá odůvodněnost požadavků na postupnost skrývek a důslednou rekultivaci prostoru, a to především pohledového oddělení těžebny od obce Keblice mírným valem s výsadbou dřevin Závěr Z hlediska vlivů na krajinný ráz zájmového území lze konstatovat, že záměr znamená realizaci nového antropogenního prvku v krajině (výrazná prostorová dominanta vodních ploch, nikoli však dominanta hmotová nebo vertikální, s doprovodnými dočasnými efekty některých deponií), včetně dominantní změny základního krajinného celku enklávy polí mezi Keblicemi, Lukavcem a železniční tratí. V území s velmi nízkou relativní členitostí tak vzniká sice geomorfologicky částečně odlišný útvar se zavedením lokální dynamizace včetně nových strukturních prvků do území, který až po konečné rekultivaci může být vnímán jako nový krajinný prvek. Měřítko dynamizace však dosahuje o několik řádů nižších hodnot oproti dynamice reliéfu v širším území. Lze však konstatovat, že návrh na těžbu štěrkopísků nepotlačuje kulturně celostátně nebo regionálně významné historické hodnoty území ani nelikviduje stávající, pohledově určující strukturní prvky krajiny. Celkově lze konstatovat, že z hlediska krajinného rázu se velikostně jedná o velký vliv, z hlediska významnosti lze tento antropogenní útvar označit za významný, podmíněně akceptovatelný s tím, že bude maximálně využito možností ozelenění, které je dáno nároky na charakter zeleně v kontextu požadavků na rekultivaci území postiženého těžbou a zejména požadavky na naplnění funkčnosti prvků ÚSES v rámci realizace projektu rekultivace. Záměr negativně ovlivňuje estetickou kvalitu území především v průběhu skrývek před těžbou a v počátečnách fázích těžby nad zvodní.. Poněkud jiná situace je po ukončení těžby (průběžná rekultivace některých svahů) a po provedené technické a biologické rekultivaci. Uvedené vlivy s ohledem na pojetí záměru je nutno pokládat za patrné až významné, trvalé, s klesající mírou významnosti po ukončení rekultivace. Nelze je odstranit nebo eliminovat, lze je pouze zmírnit. Záměr je nutno z hlediska ochrany krajinného rázu pokládat za aktivitu, která je podmíněně akceptovatelná, poněvadž neznamená prohloubení negativního poměru krajinných složek a vytváří předpoklady k posílení ekologické stability území. Vybrané části břehů budou upraveny jako písčité pláže. To umožní mimo jiné i rekreační využití vodních ploch, které je požadavkem zastupitelstev dotčených obcí. Krajinný novotvar bude vytvořen a rekultivován tak, aby oživil monotónní výsušnou rovinu, umožnil zvýšení druhové diverzity. Nový reliéf bude tvarován v souladu s přiloženou Studií rekultivace tak, aby jeho estetické působení bylo pozitivní. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 95

1.9 VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY V zájmovém prostoru těžby se nalézá závlahové zařízení Ohře I. Západním okrajem zájmové plochy těžby je veden hlavní závlahový řad, který propojuje čerpací stanice Prosmyky a Humenský vrch. Do prostoru těžby jsou vedeny obslužné větve závlahové soustavy. Závlahové zařízení bude v průběhu těžby pozbývat svého významu a bude postupně odstraňováno. Při odstraňování částí závlah bude dbáno na to, aby zbývající část podržela svou funkci. Hlavní závlahový řad bude přeložen do prostoru mezi pískovnu a přivaděč k dálnici. Vliv těžeb a úpravy těženého materiálu na budovy či architektonické památky lze zcela vyloučit. Vymezení ochranného pásma se nejeví potřebné. Současný stav antropogenního využití okolí těžebny nebude dotčen. Se záporným vlivem těžby a úpravy těženého materiálu na nehmotné hodnoty (zvl. rekreační možnosti) není nutno počítat. Těžba sice bude v území prvkem nepřírodním, avšak další technická činnost uprostřed rozlehlého celku orné půdy nesníží nulovou rekreační hodnotu této části území. S postupem těžeb a rekultivací se bude rekreační hodnota území zvyšovat. 2. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Uvedený záměr těžby štěrkopísků bude mít malý až nevýznamný vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v těžebně a jejím bezprostředním okolí. Odkrytí hladiny mělké podzemní vody v těžebně ovlivní úroveň hladiny mělké podzemní vody jen v nevelké vzdálenosti od okrajů zatopené části pískovny. Hladina mělké podzemní vody na jih od těžebny (proti směru proudění) poklesne, naopak ve směru proudění pozemních vod vystoupí (severně od plánované těžebny). Tento efekt se bude se vzrůstající vzdáleností od těžebny rychle zmenšovat. Ze stávajících podkladů vyplývá, že by uvedené efekty mohly zasahovat až do severního okraje Keblic a jižního okraje Nových Kopist i východního okraje Lukavce. Vzhledem k tomu, bude v předstihu vybudován monitorovací systém, do kterého budou začleněny i 3 vrty HMÚ, které jsou v zájmovém území sledovány (většinou od r. 1963). Kvalita mělkých podzemních vod je v současné době negativně ovlivněna zemědělským obhospodařováním, jmenovitě hnojením a velkoplošnou závlahou labskou vodou. Příprava a provoz těžebny mohou kvalitu mělkých podzemních vod ovlivnit zejména přínosem RL (úniky z těžebních mechanismů, v nichž budou používány snadno biologicky rozložitelná maziva a paliva). Chloridy nebudou k údržbě vnitřních komunikací používány. Vzhledem ke vzdálenosti Nových Kopist a Lukavce od plánované těžebny štěrkopísku a přítomnosti podstatně významnějších potenciálních zdrojů znečištění (uvedenými složkami, včetně chloridů, hnojiv a pesticidů), které jsou navíc podstatně blíže k uvedeným obcím, nelze předpokládat, že by došlo k významnějšímu posunu koncentrací těchto látek v areálu obcí. Mělké podzemní vody jsou pro zásobování obyvatel pitnou vodou jen velmi málo vhodné. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 96

Záborem zemědělských půd dojde k významnému snížení zemědělského potenciálu dotčených katastrálních území. Toto snížení bude nahrazeno zvýšením ekonomického potenciálu rekreačního a rozvojem navazujících služeb. Sejmuté svrchní vrstvy budou využity k rekultivaci. Záměr těžby neovlivní faunu, flóru, ekosystémy, ÚSES, obyvatelstvo ani hmotný majetek. Po rekultivaci (již v průběhu postupu těžby) dojde k biologickému oživení vytěženého prostoru. Toto oživení bude mít místní význam. Přeshraniční vliv se neočekává. Celkově lze konstatovat, že výstavba těžebny štěrkopísku nezvýší zatížení území nad únosnou mez. 3. CHARAKTERISTIKA ENVIROMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Při havárii v plánované těžebně může dojít k úniku RL z těžebních mechanismů a kontaminaci podloží nebo mělké zvodně. Jiná havárie na technologickém zařízení nebude mít na životní prostředí vliv. Již v průběhu přípravy těžebny štěrkopísku bude připraven projekt rekultivace příslušné části, na níž bude těžba probíhat. Rekultivace budou zahájeny již po prvním roce těžby (technická i biologická část). Vytvořením těžební jámy vzniká nad úrovní hladiny mělké podzemní vody poměrně velká akumulace, která by se dala využít při případných záplavách vodou z Ohře. Havarijní negativní snížení hladiny mělké podzemní vody nehrozí, vzhledem ke způsobu těžby a neodčerpávání vody z těžebny v době přípravy ani vlastní těžby. Kvalita vod v těžebně bude nepochybně vyšší, než voda z Labe. Únik RL Kvalitativní havárie může vzniknout jen při úniku většího množství ropných uhlovodíků z těžebních mechanismů. K tomuto účelu bude zpracován havarijní plán. V mechanismech strojů jsou používány snadno biologicky odbouratelné převodové a hydraulické oleje. Snadno rozložitelné biologické oleje podléhají poměrně rychle biodegradaci. Těsnost skříní je denně kontrolována obsluhou. Při případné poruše těsnosti je mechanismus neprodleně dopraven do technického zázemí na zpevněnou plochu a podloží je chráněnou záchytnou vanou. Opravy budou prováděny na místě k tomu určeném (technické zázemí) nebo u odborné firmy. Výměny oleje budou zajišťovány odbornou firmou, která má zařízení na odsávání oleje z převodovek i zajištění podloží proti úkapům (záchytné vany). Pokud i přes uvedená opatření dojde k úniku ropných látek z převodové skříně (např. náhlým porušením těsnosti trhliny v těsnění nebo skříni), bude kontaminovaný písek ihned ošetřen vapexem a odtěžen. V pískovně jsou k disposici prostředky k okamžitému odtěžení T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 97

(nakladače používané k těžbě a nakládání písku). Odtěžený kontaminovaný štěrkopísek by byl uložen do kontejneru (sudů) a předán odborné firmě ke zneškodnění. Zájmová lokalita leží v území, které nebylo zatopeno při povodních v r. 2002. Zátopové území Labe však částečně zahrnuje CHLÚ Bohušovice n. O. Do zájmové oblasti DP Keblice zátopové území zasahuje pouze okrajově. Přesto bude nutné v dalším stupni PD řešit protipovodňová opatření v dohodě se správcem toku a vodohospodářským orgánem v plné šíři tohoto problému (protipovodňový plán). 4. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Základní opatření ke snížení vlivu změny technologie těžby na životní prostředí budou uvedena v POPD. Rozborem stávajícího stavu i předpokládaného vlivu těžebny na faunu, flóru a obyvatelstvo okolních byly jako důležité nalezeny tyto možné negativní vlivy - hluk dopravních i těžebních strojů - vznik krajinného novotvaru - ovlivnění úrovně hladiny a kvality mělkých podzemních vod - snížení pocitu pohody místních obyvatel - nefunkční prvky ÚSES Vliv hluku z pískovny na okolní zástavbu v obci Keblice bude minimalizován výstavbou valu o výšce 5 m. Tento val zůstane zachován a stane součástí rekultivace pískovny. Krajinný novotvar by měl působit pozitivně. Plánována je rychlá rekultivace, prováděná již v průběhu těžby. K rekultivaci budou užity místní druhy stromů a keřů tak, aby mohla plocha v delším výhledu působit krajinotvorně, ekostabilizačně a plnit i funkce rekreační. Studie rekultivace obsahující návrh vhodného prostorového uspořádání pro celý těžební záměr je vypracována samostatně. Změny v úrovni hladiny mělkých podzemních vod budou minimalizovány způsobem rekultivace. Nutný je včasný a trvalý monitoring. Změny v kvalitě podzemních vod by měly být pozitivní. Ve vztahu ke kvalitě mělkých podzemních vod lze doporučit vybavení všech těžebních mechanismů ekologickými mazadly a pohonnými hmotami, které jsou ve vodním prostředí odbouratelné. Sníží se tím nebezpečí vzniku kontaminace horninového prostředí a mělkých podzemních vod ropnými uhlovodíky. Dále je třeba věnovat maximální pozornost technickému stavu aut dopravujících surovinu z těžebny (měly by se pohybovat pokud možno po zpevněných, zajištěných plochách vybavených lapoly). Nutný je včasný a trvalý monitoring kvality podzemních vod. Je nutno nezanedbávat informovanost obyvatel, a zajistit si dobrý vztah k záměru těžby a úpravy území fixovat v průběhu těžby dalšími vhodnými akcemi, které poslouží ke zlepšení životních podmínek v dotčených obcích. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 98

Mezi velmi důležitá kompenzační opatření patří požadavek realizace nyní nefunkčních částí místního systému ekologické stability. Požadovaná realizace biocentra a biokoridoru místního významu v zájmovém prostoru těžby musí být začleněna do rekultivace jako její povinná (neměnná) součást. I přes tuto skutečnost doporučujeme, aby definitivní uvedení linky do trvalého provozu bylo podmíněno následujícími podmínkami. Fáze přípravy součástí POPD jednotlivých etap bude i podrobný plán rekultivací dané etapy těžby (etapou se rozumí část těžba na části bloku č. 1, označená v této dokumentaci písmeny A až E) v rámci dalšího stupně PD (POPD) podrobně projednat s Povodím Labe a Povodím Ohře přípravu a provoz těžby ložiska Keblice Lukavec z hlediska ochrany před povodněmi a režimu provozu pískovny v případně povodně v dalším stupni PD (POPD) upřesnit zábory půdy v jednotlivých etapách a projednat je s příslušným orgánem ochrany půdy, tuto skutečnost promítnout do POPD I. etapy POPD bude obsahovat i plán skrývek, včetně nakládání s kulturní vrstvou území řešit jako prostor s výhledově oddělenými jezery s tím, že prostory v severní části lokality budou pojaty jako plochy pro obohacení biologické rozmanitosti území, plochy blíže k silnici Keblice Lukavec jako plochy pro možné rekreační využití, s umožněním průniku přírodních prvků do území (výsadby dřevin) do přípravné dokumentace záměru jednoznačně promítnout zachování prostoru bývalého malého písníku včetně solitérního topolu u křižovatky silnice Keblice Lukavec se Slatinskou cestou jako jednoznačného refugia řady druhů živočichů v území (viz popis) ve vztahu k návrhu plánu (projektu) rekultivace řešit dynamizaci vznikající břehové linie zajistit vypracování komplexního projektu rekultivací území jako celku rozděleného na několik samostatných písníků s tím, že budou respektovány především následující zásady: a) rekultivace pískovny dále od silnice III/24712 (u trasy budoucí vysokorychlostní trati) pojmout jako rekultivaci na přírodě blízké plochy s vytvořením mokřadů, litorálů a vodních ekosystémů, doplněných dřevinnými porosty b) v rámci technické rekultivace preferovat řešení svahů a břehů jezer s vyloučením kolmých stěn, v místech vzniku pláží a v místech návrhu litorálních společenstev s povlovnějším sklonem c) postupnost rekultivací volit vždy v ucelených úsecích závěrných svahů a prostoru mezi závěrným svahem a hranici DP, vždy v délce po cca 100 200 m d) hráze mezi jednotlivými nádržemi, po kterých bude trasován lokální biokoridor (Slatinská cesta, která nebude těžena), budou pojaty přírodě blízkým způsobem (nerovná břehová linie, skupinové výsadby, podpora přirozené sukcese dřevin, zachování a údržba písčitých ploch bez náletů a dosadby dřevin, zajištění prostorů pro možnou tvorbu periodických vod atp.) e) zajistit alespoň na části prostoru mezi korunou budoucích závěrných svahů a hranicí DP či osou hrází mezi jednotlivými vodními plochami vznik mírných terénních depresí pro možnost tvorby mělkých periodických vod a tím zatraktivnit zájmové území pro obojživelníky. f) výsadby dřevin navrhovat v druhové skladbě, odpovídající na vysychavých polohách nad závěrnými svahy stanovišti kyselých doubrav, s preferencí skupinových výsadeb T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 99

před liniovými, zajistit i podíl keřové výsadby, včetně trnky, růží šípkových, hlohů a svíd g) na rekultivovaných plochách hrází mezi písníky a březích písníků již rámci projektu rekultivace zajistit enklávy xerofytních ploch bez výsadeb dřevin; na těchto plochách v rámci údržby zajistit, aby tyto plochy nebyly přerůstány náletovými dřevinami, případně vysokou ruderální vegetací agresivních jednoletých nebo vytrvalých bylin h) pro prostory provozního zázemí připravit lesnickou rekultivaci území na typologicky odpovídající porosty po opuštění prostoru součástí plánu rekultivace jednotlivých etap bude i vybudování funkčního biocentra a funkčního biokoridoru dle schváleného ÚSES v prostoru pískovny do projektu rekultivací zahrnout tvorbu mokřadních enkláv a tůní podél břehů, oddělených od hlavní vodní plochy, jako refugia pro vývoj obojživelníků bez tlaku rybí obsádky do přípravné dokumentace záměru pro období rozhodujících zemních prací promítnout realizaci skrývek nejdříve ke konci vegetačního období každého roku z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně žijících živočichů vypracovat podrobný plán záboru ZPF z hlediska kvality dotčené půdy v rámci dotčených katastrálních území s vyznačením postupu těžby z hlediska postupného fyzického záboru zemědělské půdy po jednotlivých etapách, rovněž připravit zásady postupné rekultivace území rozsah skrývek ornice a zúrodnitelných vrstev půdy řešit vždy po konkrétních etapách ročního předstihu skrývek před těžbou do 5,5 ha, pro otvírku ložiska do 11 ha. Zajistit oddělení ukládání deponie zemin a zúrodnitelných vrstev půdy po projednání s příslušnými orgány ochrany ZPF. zajistit oddělené deponování ornice v rámci skrývky a její uložení (případně využití) po projednání s orgánem ochrany ZPF, ostatní přebytečné zeminy ukládat pouze na odsouhlasené deponie, případně využít pro následnou rekultivaci ploch po provozním zázemí v rámci zpracování POPD podrobně projednat s podnikem Povodí Labe, s. p. aspekty přípravy a provozu těžebny Keblice z hlediska ochrany území před povodněmi a režimu provozovny v případě povodňového ohrožení do provozního řádu zapracovat postupy ochrany kvality vod a postup při mimořádné povodňové situaci provádění skrývek a stavebních prací při řešení provozního zázemí těžebny omezit pouze na denní dobu a mimo dny pracovního volna a pracovního klidu součástí přípravy pískovny bude i návrh a realizace monitorovacího systému mělkých podzemních vod v okolí pískovny (kvalitativní i kvantitativní sledování hladiny) před zahájením prací spojených s otvírkou těžebny bude v předstihu provedena pasportizace studen v Keblicích, Lukavci a Nových Kopistech s následným režimním sledováním hladiny vody ve vybraných objektech (jako součásti monitorovacího systému), které bude prováděno před zahájením prací a po dobu těžby. Výsledky umožní řešit sporné otázky do monitorovací sítě budou po dohodě s majitelem (ČHMÚ Ústí n. L.) začleněny i stávající pozorovací vrty HMÚ č. 1843, 1844, 1911 oprávněnou osobou bude prováděno sledování kolísání úrovně hladiny mělké podzemní vody (v intervalu 14 dní po dobu asi 6 měsíců před zahájením otvírky a následně asi 4 měsíce po zahájení těžby) a sledování kvality podzemní vody v intervalu 4 měsíců v monitorovacím systému pískovny (nebo dle schváleného projektu) T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 100

součástí monitorovacího systému bude i sledování kvality vody v pískovně dle schváleného projektu monitoringu v následujících stupních projektové dokumentace podrobněji specifikovat všechny prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a ostatních látek škodlivých vodám ze všech uvažovaných aktivit v rámci nového pískovny; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorech v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadového hospodářství, jejich zneškodnění bude realizováno pouze na základě smluvního vztahu s akreditovanou v prováděcích projektech upřesnit jednotlivé druhy odpadů a stanovit jejich množství a předpokládaný způsob zneškodnění všechny prostory, ve kterých bude nakládáno s látkami nebezpečnými vodám budou zabezpečeny tak, aby nedošlo k úniku těchto látek mimo tyto prostory (místo plnění PHM bude zpevněné a zastřešené, rovněž odstavné plochy mechanismů budou zpevněné) s nepropustnou plochou a vyspádované do nepropustné záchytné jímky před uvedením pískovny do trvalého provozu bude zpracován a schválen provozní řád. Provozní řád zohlední i požadavky zák. č. 185/2001 Sb. a předpisů navazujících. Rovněž bude ve smyslu 85, zák. č. 254/2001 Sb. ve znění předpisů pozdějších zpracován povodňový plán před zahájením stavby bude požádáno o povolení odběru vody pro sociální účely dle zákona č. 254/2001 Sb. projektová dokumentace bude řešit zásobování areálu technického zázemí vodou pro pitné a sociální účely (napojení na veřejný vodovod nebo dovoz balené), a splaškové odpadní vody (napojení na kanalizaci v blízkosti pískovny nebo těsněnou plastovou vyvážecí jímku) Fáze realizace pro stavbu bude vypracován plán havarijních opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám (viz zák. č. 254/2001 Sb., ve znění předpisů pozdějších), který bude schválený předložen před zahájením stavby. S jeho obsahem budou seznámeni všichni pracovníci. V případě havárie jsou povinni postupovat dle tohoto plánu. Havarijní plán bude součástí provozního řádu dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu s platnými předpisy v oblasti odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech povede v průběhu stavby řádnou evidenci odpadů. Výkopová zemina vznikající při stavbě bude ukládána selektivně (ornice, podloží) a využita k rekultivaci zásoby sypkých materiálů a ostatních prašných materiálů na volných plochách budou v období výstavby minimalizovány z důvodů omezení prašnosti v případě nepříznivých klimatických podmínek (sucho, větrno) v době provádění zemních prací bude prováděno skrápění odkrytých stavebních ploch veškeré stavební práce spojené s dovozem materiálu na stavbu a provádění zemních prací budou probíhat výlučně v denní době (od 7 00 do 18 00 hod.) zamezit zbytečným přejezdům stavebních mechanismů, důsledně dbát na vypínání motorů mechanismů v době přestávek všechny mechanismy pohybující se na staveništi musí být v řádném technickém stavu, požaduje se zejména kontrola z hlediska možných úkapů RL a hluku dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku na čištění vozovek v průběhu zemních prací T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 101

při kolaudaci stavby bude předložen schválený provozní řád kanalizace, vodovodu (pokud budou budovány) a atesty nepropustných jímek provozovatel (původce odpadů) předloží při kolaudaci stavby evidenci odpadů vznikajících při provozování areálu dle zák. 185/2001 Sb. při kolaudaci stavby budou investorem předloženy doklady o zneškodnění nebo využití odpadů vzniklých realizací stavby v době výstavby bude na stavbě udržována zásoba min. 10 kg sorpčních materiálů pro případ úniku ropných látek z mechanismů. V takovém případě budou kontaminované zeminy ihned odtěženy a zneškodněny mimo stavbu odpovídajícím způsobem bude provedena zkouška těsnosti splaškové kanalizace (ČSN 75 6909), lapače kalů a ropných látek i lapače tuků pokud budou zeminy z výkopů používány k zásypům a navážkám, je nutné při kolaudaci doložit atest o jejich nezávadnosti, kácení dřevin a prořezávky provádět pouze v době vegetačního klidu při kolaudaci bude předložena smlouva o budoucím zneškodňování kalů a filtrů z tohoto lapače při kolaudaci stavby bude předložen schválený provozní řád pískovny, který bude řešit všechny provozní situace, včetně nakládání s odpady, postupu při haváriích spojených s únikem RL, předpis pro deratizaci technického zázemí, předpis pro případ havárie na obslužných a příjezdové komunikaci, postup při povodňových situacích, atd. při výstavbě nebudou narušeny žádné stávající inženýrské sítě (zejména sítě vedoucí podél silnice III/24712). Sítě, které budou výstavbou dotčeny budou přeloženy v předstihu po dohodě s jejich majitelem (správcem) všichni pracovníci budou seznámeni s obsluhou mechanismů a zásadami ochrany podzemních vod tak, aby bylo v maximální možné míře zabráněno kontaminaci podloží a podzemní vody vinou lidského faktoru při jakémkoliv úniku vodám škodlivých látek bude postupováno dle provozního a havarijního řádu v době výstavby bude na stavbě udržována zásoba min. 10 kg sorpčních materiálů pro případ úniku ropných látek z mechanismů. V takovém případě budou kontaminované zeminy ihned odtěženy a zneškodněny mimo stavbu odpovídajícím způsobem před zahájením těžby bude dořešena situace kolem dobudování vodovodu v obci Keblice před provedením skrývek prostřednictvím odborně způsobilého subjektu (místní nevládní organizace, profesní sdružení, odborná firma) zajistit průzkum na výskyt ještěrky obecné pod materiály v území, navrhovaném ke skrývce; v případě nálezů zajistit transfer nalezených jedinců na lokality mimo dosah skrývkových prací v okolí. Fáze provozu všichni pracovníci budou seznámeni s obsluhou mechanismů a zásadami ochrany podzemních vod tak, aby bylo v maximální možné míře zabráněno kontaminaci podloží a podzemní vody vinou lidského faktoru všechny mechanismy pohybující se na staveništi musí být v řádném technickém stavu, požaduje se zejména kontrola z hlediska možných úkapů RL a hluku oleje v hydraulických a převodových systémech a ve spalovacích motorech budou vyměňovány odbornou firmou vybavenou příslušným zařízením T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 102

v mechanismech a těžebních strojích budou používány jen snadno biologicky odbouratelná paliva a maziva technologické zařízení pískovny bude udržováno v řádném technickém stavu technologickými a organizačními opatřeními bude zajištěno, aby nedocházelo k únikům ropných látek a ostatních vodám škodlivých látek do prací vody a vody podzemní při jakémkoliv úniku vodám škodlivých látek bude postupováno dle provozního a havarijního řádu v případě havárie technologického zařízení spojené s únikem RL (látek vodám škodlivým) do podloží nebo do vody bude postupováno dle provozního řádu, o situaci sepsán protokol a neprodleně budou informovány příslušné orgány a organizace dle provozního řádu. Současně bude kontaminované místo ošetřeno absorpčním materiálem, nornou stěnou apod., kontaminovaná zemina odtěžena, uložena na určené místo a předána odborné firmě ke zneškodnění vnitřní komunikace budou vedeny tak, aby nemohly být ohroženy sedimentační jímky v pískovně vozidly odvážejícími surovinu ani technologickými prostředky (nakladač) jílovité sedimenty ze sedimentačních jímek budou odtěženy a přidány ke skrývkovým zeminám, s nimiž budou v rámci technické rekultivace smíchány k těsnění sedimentační jímky (je dělená) budou používány pouze atestované HDPE nebo PVC fólie. Pokládka fólií a jejich těsnění (i na obvodu jímek) bude splňovat požadavky na těsnost (svařování, lepení apod.). O pokládce fólie bude veden záznam, včetně záznamu o kontrole těsnosti spojů v době provozu bude na stavbě udržována zásoba min. 10 kg sorpčních materiálů pro případ úniku ropných látek z mechanismů. V takovém případě budou kontaminované zeminy ihned odtěženy a zneškodněny mimo stavbu odpovídajícím způsobem s postupující těžbou průběžně provádět rekultivace podle schváleného plánu sanace a rekultivace s tím, že po ukončení těžby budou z pískovny odstraněna veškerá zařízení, včetně technického zázemí při obměně manipulačních a přepravních prostředků upřednostnit prostředky splňující emisní úroveň EURO 4 nebo alespoň EURO 3 (případně dle aktualizovaných předpisů viz délka provozu) provoz v pískovně stanovit pouze v pracovních dnech mezi 6 00 22 00 hod., s tím, že expedice suroviny nebude probíhat mimo vymezenou dobu. Dle potřeby je možné ve stavební sezóně organizovat i práce v sobotu. Pokud dojde při zvýšené poptávce nutné třídit i v noci, je nutné toto v rámci stavebního řízení upřesnit a povolit kácení dřevin (před další skrývkou) provádět pouze v období vegetačního klidu. Fáze po ukončení provozu po ukončení těžby bude monitorovací systém kvality podzemních vod provozován další min. 3 roky provozovatel zajistí nejméně 3 letou intenzivní péči o nově vysazené porosty a následnou péči v rozsahu běžné údržby zeleně (i smluvně) po dobu nejméně 3 roky po ukončení rekultivačních prací dané části pískovny v případě likvidace objektů technického zázemí (např. po požáru, ukončení těžby, atp.) postupovat v souladu s předpisy o odpadovém hospodářství z titulu původce odpadu důsledně rekultivovat v rámci závěrečných úprav území všechny plochy zasažené skrývkovými pracemi z důvodu prevence ruderalizace území a šíření alergenních plevelů. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 103

5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Předkládané hodnocení vlivu záměru Stanovení dobývacího prostoru Keblice a I. etapa těžby výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří na životní prostředí bylo zpracováno v souladu s metodikou EIA (zákon č. 100/2001 Sb., včetně příloh) a na základě - konzultací s odborníky - hodnotové ekologické analýzy - systémové analýzy - multikriteriální analýzy - zpracovaných studií, posudků a stanovisek k navrhované změně. Metodika prognózování se opírá o analytické hodnocení stávajícího stavu, na jehož základě je provedeno prognózování z vývojových řad s extrapolací dat, zkušenosti zpracovatelů s hodnocením vlivu technologií, činností a průmyslových podniků na životní prostředí, dříve zpracovaných studií, projektů a EIA. Při hodnocení vlivu stabilizační linky na životní prostředí bylo využito přímých metod porovnání stávajícího stavu se stavem po doplnění stávající technologie těžby štěrkopísku o mokré praní a bodového hodnocení podle metodiky VÚVA viz část E. Oznámení. Oznámení bylo zpracováno na základě níže uvedených podkladů, doplňujících informací a vlastních průzkumných prací v terénu. V plném rozsahu nejsou citovány některé pasáže ze zpracovaných studií s tím, že je na ně v textu proveden odkaz. Při zpracování předkládaného oznámení byly použity následující podklady [1] - Žádost o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Keblice části bloku zásob č. 1 výhradního ložiska štěrkopísku č. B 3163500 Bohušovice n. O. DF. Jampílek, Na Pruhu 335, 250 89 Lázně Toušeň, 2003 [2] - Žádost o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Lukavec části bloku zásob č. 1 výhradního ložiska štěrkopísku č. B 3163500 Bohušovice n. O. DF. Jampílek, Na Pruhu 335, 250 89 Lázně Toušeň, 2004 [3] Quitt E.: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica, ČSAV, Brno, 1970 [4] Czudek T.: Geomorfologické členění ČSR. Studia geographica, ČSAV, Brno, 1972 [5] Míchal I.: Ekologická stabilita. MŽP ČR, 1992 [6] -- METSO MinralsGmbH. Firemní materiály pračky štěrkopísku typu SF 2975, č. ASR 786, odvodňovače ESU 1530-WS, č. ASR 787 a viračních sít typu 2PP 7000/2500, č. ASS 3987. Firemní materiály technologie. [7] Kolektiv: Typizační směrnice FMPE č. 0476 : Charakteristika technologického zařízení povrchových lomů z hlediska ŽP. Baňské projekty Teplice FMPE Praha, 1989 [9] Legislativa: Zákony, vyhlášky a nařízení vlády platná v době zpracování, zejména zák. ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny zák. ČNR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí zák. č. 17/92 Sb., o životním prostředí zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, včetně prováděcích vyhlášek zák. č. 254/2001 Sb., o vodách T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 104

zák. č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (ve znění předpisů pozdějších) nař. vl. č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [10] Sdělení a podkladové materiály investora a projektanta. 6. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČI- TOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE Určitým nedostatkem je skutečnost, že v daném katastru nejsou k dispozici údaje o měření klimatických a imisních charakteristik prostředí. Vzhledem k charakteru záměru však tyto skutečnosti nemají významný vliv na zpracované oznámení. E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Návrh na výstavbu těžebny štěrkopísku Keblice je navržen ve variantách, z hlediska konečného vlivu na životní prostředí jsou však obě varianty rovnocenné. Varianta I se od varianty II liší jen výší těžby, nikoliv rozsahem vytěženého území (ze zákona je povinností těžaře racionálně využít ložisko a pokud možno co nejvíce zhodnotit těženou surovinu) a tedy se liší délkou těžby. Vzhledem k umístění technického zázemí v dostatečné vzdálenosti od obytné zóny nejsou rozhodující ani vlivy nižších těžeb na složky životního prostředí s výjimkou půd, kde dojde k podstatně pomalejším záborům půdy. Z hlediska umístění jsou obě varianty rovnocenné proto, že poloha těžebny a technologie těžby je dána uložením ložiska štěrkopísku. Betonárka má v obou případech stejnou kapacitu. Varianta no-action nebyla posuzována, jedná se v podstatě o stávající stav, neboť pískovnu bez těžby nebude nikdo realizovat. Jak již bylo uvedeno, pískovnou bude do zájmového prostoru vnesen nový prvek, nelze jednoznačně říci, že by byl zcela negativní (např. zaměstnanost pozitivní, zvýšení ekologické stability území pozitivní, zábor půdy - negativní). Pro porovnání variant lze použít např. následující metody - přímé porovnání vlivů stávajícího stavu se stavem po zvýšení výroby - multikriteriálního porovnání - hodnocení ekologických přínosů atd. V uvedeném případě jsme použili metodu multikriteriálního hodnocení. Porovnávána je varianta I, varianta II a varianta 0 bez výstavby těžebny. Multikriteriální hodnocení Vzhledem k tomu, že se jedná o řešení problému zvýšení výroby u poměrně jednoduché stavby i ověřené technologie, která zcela evidentně nepřinese výrazné zhoršení stávajícího stavu, byla zvolena jednoduchá metoda multikriteriálního porovnání variant. Porovnávána byla varianta realizace pískovny se stávajícím stavem. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 105

Pro porovnávání ekologických rizik vzniklých úpravou technologie těžby, byla užita modifikovaná metoda multifaktoriálního váženého porovnání variant vyvinutá ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury (viz Píšková, Přádná: "Multifaktoriální porovnání variant" - Praha 1992, Anděl: "Aktualizace stanovení postižených oblastí" - Praha 1993, Koníček: "Vyhodnocení ekologických předpokladů vybraných prvků území" - Praha 1992 a další práce) jedná se o obdobnou metodu jako u hodnocení ekologické zátěže stavbou. Tato metoda multifaktoriálního porovnání variant využívá hodnotovou ekologickou analýzu, která je charakterizována účelově sestaveným souborem systémově zaměřených metod analýzy a tvůrčího řešení problému, který je charakterizován vyhodnocováním komplexních funkcí a impaktu posuzovaného objektu a zjišťováním nutných nákladů. Dílčí ukazatele vytvoří katalog kritérií (znaků), u nichž se hodnoty stanoví analyticky nebo expertním odhadem (různorodost vlastností však běžně neumožňuje převedení na společné hodnotové měřítko, proto je třeba použít formalizovaný postup). Ke zvoleným kritériím, byl přiřazen váhový parametr (rozptylový parametr). Na tento parametr byly převedeny i případné existující stupnice (např. postižení lesů se zavedenou stupnicí A,B,C,D bylo převedeno do číselného vyjádření váhovým parametrem). Všechny stupnice byly konstruovány jako vzestupné, tj. čím vyšší číslo, tím vyšší poškození nebo nároky (u zdrojů), proto jsou některé stupnice oproti zavedeným inverzní (například u KES). Při porovnání více variant umožňuje použitý převod počítačové zpracování, které v daném případě nebylo nutné. Hodnocení tohoto typu je vždy subjektivní a relativní - nepracujeme s konkrétními daty, ale s relativními hodnotami (bodový systém), což sebou nese i jistá rizika přesnosti rozhodování. Z porovnání byla vypuštěna některá kritéria sociálního charakteru (např. nezaměstnanost, kriminalita, aj.), takže souhrn je snížen z kompletních 100 bodů dokladujících záměr po všech stránkách zcela zdevastované (výjimečné katastry dosahují reálně až 75 bodů), na pouhých 82 sledovaných bodů. Těžba a úprava štěrkopísků neovlivní faunu a flóru ani ostatní parametry celého katastrálního území a porovnání v tomto prostoru by nedalo žádný výsledek (žádné rozdíly). Například: navýšení dopravy, které negativně ovlivní okolí na příjezdové cestě k těžebně nijak neovlivní kvalitu ovzduší ani hlukovou úroveň katastrálního území jako celku, atd. Proto je porovnání provedeno pro zájmový prostor a nejbližší okolí těžebny, čili zhruba pro okruh 300 m od hranice těžebny. Tabulka č. 19 Porovnání ekologických rizik obou variant Kritérium Parametr Varianta 0 (stávající stav) Varianta I (realizace) Varianta II (realizace) Ovzduší 0-10 3 3 3 Voda 0-6 2 3 3 Půda 0-5 2 4 3 KES 0-6 6 3 3 Hluk, vibrace 0-5 2 3 2 Zápach 0-5 0 0 0 Ohrožení lesů 0-5 0 0 0 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 106

Devastace 0-5 0 0 0 Odpady 0-5 0 0 0 Pohoda 0-5 1 1 1 Záření 0-3 0 0 0 Využití zdroje 0-3 0 2 2 Infrastruktura 0-3 1 0 0 Fauna, flóra 0-4 4 2 2 Reliéf 0-3 0 2 2 ÚSES 0-3 3 0 0 Architekt. 0-3 0 0 0 Rekreace 0-3 3 1 1 SOUHRN max. 82 27 24 22 Upozornění : Metoda nezvažuje přínosy, nýbrž pouze sumarizuje rizika Z porovnání vyplývá, že zájmové území je již nyní pod značnou antropogenní zátěží. Vlivem těžby a následné rekultivace dojde ke změnám ve struktuře této zátěže a k jejímu mírnému snížení. Obě varianty těžby si jsou téměř rovnocenné. Ve variantě II bude území vlastní těžbou zatěžováno dvojnásobnou dobu, rovněž mnohem delší dobu trvat navrácení celého území k dalšímu užívání (i když se bude navracet postupně s postupující rekultivací. F. ZÁVĚR Posuzované vytěžení zásob štěrkopísků v bloku č. 1 výhradního ložiska štěrkopísků CHLÚ č. 3163500 Bohušovice nad Ohří a souběžná rekultivace s převahou vodních ploch v důsledku pozitivně ovlivní krajinný ráz, faunu, flóru a ekologickou stabilitu. Rekreační potenciál území se výrazně zvýší a lze uvažovat o vybudování rekreačního centra u obce Keblice. Těžba neovlivní hluboký horizont podzemních vod. Mělký horizont podzemních vod se v přímém okolí těžebny ustaví na kótách mírně odchylných od stávajících. Kvalita podzemních vod se za předpokladu dodržení navržené technologie zlepší. Nalezená zvýšená hluková a emisní zátěž, která se projeví v průběhu těžby, je v rámci hygienického limitu. Záměr vyvolá v horizontu 30 let (varianta I) nebo 60 let (varianta II) od zahájení těžeb trvalé odnětí 175,9 ha ZPF s významným zastoupením půd I. třídy ochrany vybavených velkoplošným závlahovým systémem. Možnost vynětí ZPF může být opřena o skutečnost, že ložisko je nadřazenou územně plánovací dokumentací evidováno jako relativně méně střetové a navrženo jako územní rezerva pro potencionální těžbu. Posouzení možnosti trvalé ztráty 175,9 ha úrodné půdy oproti reálné společenské potřebě dlouhodobého zdroje štěrkopísků je posouzením ekonomickým a politickým, z hlediska ochrany životního prostředí je záměr v území únosný. Za předpokladu dodržení navržené technologie lze vytěžení zásob štěrkopísků z hlediska vlivu na vodu, ovzduší, faunu, flóru, obyvatelstvo a reliéf připustit. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 107

Z hlediska vlivu na životní prostředí lze záměr připustit. Uvedená tvrzení jsou podepřena i hodnocením variant provedeným v části E, dle něhož má realizace pískovny v zájmové lokalitě málo významný až nevýznamný vliv na životní prostředí. Z hlediska možností rekultivace se doporučuje varianta rekultivace s co nejvyšším zastoupením vodních ploch (varianta I) zejména proto, že není pravděpodobné zajištění potřebného velkého objemu vhodných zemin k zavezení vznikajícího jezera. G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Realizací záměru bude na stávajících zemědělsky využívaných plochách výměry 175,9 ha otevřena těžebna štěrkopísků s životností cca 30 let ve variantě I, 63 let ve variantě II. Těžba bude probíhat postupně s odhadovaným záborem asi 5,5 ha ročně (varianta I) nebo 2,75 ha (varianta II). Jednotlivé etapy těžby (A E), které budou vždy neprodleně a samostatně rekultivovány, jsou uvažovány jako 5 7,5-ti leté (ve variantě I) a 9 15-ti leté (varianta II) se záborem asi 23-40 ha na jednu etapu (ovlivněno tvarem těžebny a příslušným dobývacím prostorem). Navržené dělení etap umožňuje těžit každý dobývací prostor zvlášť. Těžba bude prováděna pod hladinu mělkých podzemních vod. Postupně bude vznikat vodní plocha. Ornice a podorničí budou skrývány a již v průběhu těžby průběžně využívány k rekultivaci. Rekultivace bude spočívat zejména v modelaci břehů, rozčlenění vodní plochy na soustavu jezer a v osázení břehů. Těžbou bude postupně vznikat krajinný novotvar, který významně změní krajinný ráz dotčených k. ú. zejména k. ú. Keblice. Změna bude z hlediska vlivu na faunu, floru, ekosystémy a ÚSES v důsledku pozitivní, nejsou zasaženy hodnotné biotopy ani prostory výskytu reprezentativních populací zvláště chráněných druhů živočichů a žádné prostory výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Zvýší biodiversitu, estetickou hodnotu a umožní rekreační využití území. V kontextu krajinného rázu záměr přinese zpočátku negativní změny krajinného rázu místa, poněvadž bude znamenat skrývky, tvorbu deponií apod., teprve s postupem doby vznikne krajinotvorně pestřejší útvar, kdy míra velikosti a významnosti vlivů bude klesat s postupem rekultivace území. Těžba štěrkopísků ve studované lokalitě neovlivní v žádném případě cenomanskou zvodeň, která je uložena ve značné hloubce. Mělká podzemní voda v bezprostředním okolí zatopené části těžebny se bude pohybovat v mírně odlišných úrovních od současných (o 0,4 0,5 m). Kvalita mělkých podzemních vod nedozná změn (za dodržení technologické kázně a dodržení popsané technologie). Stávající čerpání vod pro průmyslové účely bude i nadále možné. Pro sledování změn úrovně hladiny mělké podzemní vody a její kvality bude vybudován monitorovací systém. Systém bude uveden do provozu před zahájením terénních prací. V průběhu těžby bude v místě aktuální těžby mírně zvýšena hluková zátěž, prašnost a znečištění ovzduší. T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 108

Vážnou a nevratnou újmou bude postupné odnětí 175,9 ha úrodné zemědělské půdy vybavené závlahou. Další nevratnou změnou bude odtěžení štěrkopískového ložiska. Posuzovaná plocha byla v rámci zpracování územních plánů velkého územního celku podrobena hodnocení E.I.A. a je zde považována za méně konfliktní a přijata jako rezerva pro těžbu štěrkopísků. S ohledem na nutnost záboru chráněných půd je rozhodnutím ekonomickým a politickým zda tuto plochu výhledově rezervovanou pro těžbu štěrkopísků začít těžit již nyní. Z hlediska vlivu na životní prostředí lze těžbu připustit ve variantě I i variantě II. H. PŘÍLOHY K dokumentaci jsou přiloženy následující přílohy Př. č. 1 Vymezení zájmového území těžby pískovny Keblice Př. č. 2 Územní plán Keblice rozbory a průzkumy zakreslení ložiska (bez měřítka) Př. č. 3 Rozborová a návrhová mapa Rozdělení lomového pole Př. č. 4 Vyjádření SÚ Lovosice k záměru Př. č. 5 Rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Keblice. MŽP Praha, čj. 530/1334/03-Ra-UL z 12. 01. 2004 Př. č. 6 Rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Lukavec. MŽP Praha, čj. 530/532/04-Ra-UL z 01. 10. 2004 Př. č. 7 Certifikát chemického rozboru Př. č. 8 Biologický průzkum Př. č. 9 Studie rekultivace Př. č. 10 Rozptylová studie Př. č. 11 Hluková studie Př. č. 12 Hodnocení zdravotních rizik ZPRACOVATELÉ OZNÁMENÍ Datum : 2004-06-10 Jméno a příjmení: Soukup Josef, Doc. Ing., CSc. Osvědčení čj. 16 716/4552/OEP/92 ze dne 6. 4. 1993 Bydliště: Kmochova 33, 400 11 Ústí n. L. Telefon: 603 834 385 Jméno a příjmení: RNDr. Milan Macháček Osvědčení čj. 6333/246/OPV/93 ze dne 15.3.1993 Bydliště: Za Prachárnou 11, 586 05 Jihlava 5 Sídlo: RNDr. Milan Macháček EKOEX JIHLAVA Žižkova 93, 586 01 Jihlava Telefon: 603 891 284 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 109

Jméno a příjmení: RNDr. Jana Tesařová, CSc. Bydliště: Doubravická 1660/6, 415 01 Teplice Telefon: 603 306 259 Jméno a příjmení: Mgr. Radomír Smetana Osvědčení o autorizaci dle zák. č. 86/2002 sb., čj. 2358a/740/03 ze 4. 8. 2003OEP/92 Bydliště: Gagarinova 779, 460 07 Liberec 7 Telefon: 604 738 166 Jméno a příjmení: Ing. Blanka Skočilasová Bydliště: Rabasova 41, 400 11 Ústí n. L. Telefon: 604 274 475 Jméno a příjmení: RNDr. Ladislav Žitný znalec v oboru hydrogeologie a ochrany vod Bydliště: Poděbradská 99, 198 00 Praha 9 Telefon: 777 694 732 V Ústí n. L. 2005-06-10 T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 110

T-EC Ústí n.l., 2004 Strana 111