Kapitola 2. - Příhraniční a přeshraniční regiony v Evropě Obsah kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování Úvod Výkladová část Seznámíte se zde s několika přístupy ke klasifikaci příhraničních a přeshraničních institucí řídících a koordinujících přeshraniční spolupráci. Existence některých subjektů nemusí mít trvalý charakter, mohou zaniknout, transformovat se do forem typu euroregionů apod. Setkáte se s tím, že hranice mezi příhraničními regiony je spíše formální. Zároveň existují takové situace, že hranice byla výraznou bariérou. V této kapitole se seznámíte s různými snahami o institucionální zastřešení přeshraniční spolupráce mezi zeměmi evropského kontinentu. Kromě stručné typologie těchto subjektů si vytvoříte představu o úsilí vytvořit legislativní podmínky pro různé formy přeshraniční spolupráce. Klíčovým dokumentem, jehož struktura vám bude v tomto bloku přiblížena, je Madridská rámcová konvence o přeshraniční spolupráci. Pro studium odborného textu si rezervujte přibližně 1 hod 30 min. Zpracování testu vám zabere 30 minut. POT (vypracování úlohy) 1 hodina 30 minut. homogenita regionu nodální uzel euroregion pracovní společenství regionální rada přeshraniční svazky Interreg Aby byla spolupráce přes hranice efektivní, je zapotřebí iniciativy jednotlivých obcí či jiných subjektů obou příhraničních regionů nějakým způsobem koordinovat. Proto v různých částech Evropy vznikala různá přeshraniční sdružení nebo jiné struktury. Lišila se organizační strukturou, rozsahem a zaměřením aktivit. Vzhledem k tomu, že vznikající seskupení jsou skutečně velmi různorodá, není jednoduché je uspořádat do systému. Proto se zde seznámíte s několika přístupy ke klasifikaci příhraničních a přeshraničních institucí řídících a koordinujícíh přeshraniční spolupráci. Zjistíte například, že existence některých subjektů nemusí mít trvalý charakter, po určité době mohou zaniknout, případně se transformovat do forem typu euroregionů apod. Jindy se setkáte s tím, že z pohledu kultury a způsobu života je hranice mezi příhraničními regiony spíše formální. Zároveň existují na evropském kontinentě takové situace, že hranice byla takovou bariérou, že se život v obou příhraničních regionech vyvíjel s výraznými odlišnostmi. Příhraniční a přeshraniční regiony v Evropě
Regiony, jejichž hranice (resp. její část) je zároveň hranicí státu či případně státní hranice překračují, vykazují v Evropě značné rozdíly (v rozloze, hustotě osídlení, úrovni hospodářského rozvoje, v právní subjektivitě apod.). Jejich klasifikace proto není jednoduchá a může vycházet z různých kriterií, z nichž některá jsou uvedena v této kapitole. Členění příhraničních regionů podle stupně homogenity Regiony s výraznou homogenitou Některé příhraniční oblasti oddělené státní hranicí charakterizuje společná identita či regionální povědomí, v rámci kterých probíhá přeshraniční spolupráce jako přirozený proces. Tento stav může vycházet z těchto faktorů: historické, jazykové, kulturní případně geografické kořeny Do této kategorie můžeme zařadit například euroregiony na hranicích Holandsko/Německo, Irsko/Severní Irsko, Portugalsko/Galicie, Finsko/Švédsko/ Norsko. Z pohledu regionů v ČR můžeme do této skupiny zcela jednoznačně zařadit euroregiony na česko-slovenské hranici a hranici mezi ČR a Polskem. Identita česko-německého a česko-rakouského pohraničí, vytvářená po staletí, byla zlikvidována poválečným odsunem německého obyvatelstva z české části tohoto prostoru. hospodářské souvislosti Charakteristickým znakem může být např. společný pracovní trh. Jako příklad zde můžeme uvést oblast Sársko/Lotrinsko/ Lucembursko. přeshraniční vztah mezi nodálním uzlem na jedné straně hranice a periférií na straně druhé Toto propojení je velmi zajímavé a vyplývá ze skutečnosti, že příhraniční venkovský region má nodální (spádové) centrum vzdálené, či díky geomorfologickým překážkám s obtížemi dostupné. Proto se ukázalo jako velmi vhodné napojení na město ležící na opačné straně hranice. Je
pochopitelné, že se tyto vztahy mohou lépe vytvářet za podmínek uvedených v předchozích dvou kategoriích. Příkladem takových center může být město Enschede v euroregionu EUREGIO, Štětín v Pomořansku či Triest ve Friuli-Venezia-Giulia Regiony s omezenou homogenitou V některých případech však státní hranice odděluje od sebe regiony, které buď sounáležitost v průběhu let ztratily (zejména díky politickým zásahům), či z různých důvodů (např. nemožností kontaktů vlivem přírodních podmínek) vzájemné propojení ani vzniknout nemohlo. politické souvislosti Tento stav existoval zejména ve střední a východní Evropě před politickými změnami na sklonku 80. let minulého století, neboť zde více než čtyřicet let byly hranice mezi státy s odlišným politickým zřízením nepropustnou bariérou. Obdobným omezením byly též totalitní systémy Španělska a Řecka do 80. let 20. století. Až následné demokratické změny a vstup těchto zemí do EU přinesly i zde nové podmínky přeshraniční spolupráce. geografické důvody Bariérami mohou být horské hřebeny (Alpy, Pyreneje) nebo moře - např. Nord-Pas-de Calais (Francie) a Kent (Velká Británie) Obr. 3 Pyreneje hraniční bariéra mezi Francií a Španělskem
Typologie trvalých struktur pro přeshraniční spolupráci Euroregiony a podobné orgány Strukturám přeshraniční spolupráce, které označujeme jako euroregiony nebo euregia, budeme věnovat pozornost v dalších kapitolách. Zde pouze vymezíme postavení euroregionů v institucionálním systému přeshraniční spolupráce v Evropě. Euroregiony nejsou jednotné z pohledu právní formy, organizace či kompetencí, shodují se však zpravidla v následujících bodech: jsou stálé mají vlastní identitu oddělenou od svých členů mají vlastní správní, technické i finanční zdroje mají vlastní vnitřní rozhodovací pravomoci Orgány euroregionu nevytvářejí nové formy místní nebo regionální vlády, ale vytvářejí prostor pro vzájemnou komunikaci stávajících orgánů z veřejného a soukromého sektoru. Geografické vymezení euroregionů nemusí odpovídat hranicím správních územních celků, je většinou určena mírou sociálně-ekonomické integrace. Euroregiony sice tvoří základ pro regionální a místní aktivity přeshraniční spolupráce, řízení projektů přeshraniční spolupráce zajišťují instituce podle národních pravidel. Euroregiony vznikaly především na hranicích mezi SRN s Nizozemím, Belgií, Francií, Dánskem, Švýcarskem, Rakouskem, Polskem a Českou republikou. Pracovní společenství Regionální, místní orgány či jiné orgány se dohodly na spolupráci např. podpisem protokolu o spolupráci nebo právně nezávaznou dohodou a vytvořily určitý druh struktury, většinou bez vlastní právní subjektivity. Pro označení těchto subjektů se používá termín Pracovní společenství (Communauté de Travail). Jsou tvořeny zpravidla regionálními orgány. Jako příklad je možno uvést tyto útvary: Jura Francie/Švýcarsko, Pyreneés Španělsko/Francie či Extremadura/Alentejo Španělsko/Portugalsko.
Regionální rada Tento typ orgánů přeshraniční spolupráce je tvořen volenými politiky ze zúčastněných regionálních institucí veřejné správy z obou stran hranice. Nejčastěji je v odborné literatuře jako příklad regionální rady (Regionalrat) prezentována Rakousko-maďarská rada, založená v roce 1993. Zahrnuje župy Györ-Moson-Sopron a Vas, města Györ, Sopron a Szobately (Maďarsko) a spolkovou zemi Burgendland (Rakousko). V souvislosti dalším vývojem integračních procesů v Evropě lze na regionální rady pohlížet jako na jednu z přechodných forem přeshraniční spolupráce k vytvoření instituce euroregionálního typu. Další formy V případě přeshraničních struktur je možno se ještě setkat s celou řadou dalších označení i diferencemi v institucionální formě i zaměření. Vyberme jako příklad přeshraniční svazky na hranicích Irska a Severního Irska, (neformální sdružení) místních orgánů (okresních zastupitelstev v Severním Irsku a hrabství v Irsku). Tři takto formovaná uskupení nesou označení EBRC (Komitét východních příhraničních regionů), ICBAN (Irská centrální příhraniční síť) a NWRCBG (Severozápadní přeshraniční regionální skupina) Na hranicích Irska a Severního Irska se nachází též další typ přeshraničního orgánu, který můžeme zařadit mezi sdružení spadající do soukromého či dobrovolnického sektoru. Takovým příkladem může být sdružení Cooperation Ireland, založené v r. 1979. Iniciátory a zakladateli byly významné osobnosti z komerční, obchodní, profesionální a akademické sféry. Sdružení realizovalo velké množství projektů na podporu přeshraničního porozumění a spolupráce v hospodářské, společenské a kulturní oblasti. Instituce zde uvedené vykazují určité shody, ale i diference v porovnání se strukturami euroregionálního typu: jsou stálé, v některých případech mají vlastní identitu (ICBAN / Irsko Severní Irsko), často si však ponechávají identitu svých členů (např. Pracovní společenství Galície a Norte / Španělsko Portugalsko), zpravidla neexistuje stálá správní struktura (předseda,
rada i sekretariát), ve vedení se zástupci jednotlivých členských subjektů většinou střídají a v tom čase plní i nezbytné administrativní úkony, výbory a pracovní skupiny se scházejí občas, nemají vlastní finanční ani personální zdroje, zřídka mají vlastní rozhodovací pravomoci účastníci výborů či pracovních skupin přeshraničních struktur těchto typů vystupují při jednáních jak zástupci vlastních institucí. Přeshraniční struktury vytvořené pro účely grantových programů EU Jedná se především o iniciativu Evropských společenství Interreg 1. Tyto útvary byly ustanoveny jak na vnitřních tak i vnějších hranicích. Institucionální forma se omezuje prakticky na sekretariát a monitorovací výbor (v případě vnitřních hranic) či společné programové a řídící výbory JPMC (na východních hranicích EU). Rozšiřující text Řízení realizace programu Interreg v dané oblasti je sice prvotním účelem formace těchto dočasných struktur. Objevují se však případy postupné konsolidace a přeměny na stálé přeshraniční struktury, které následně slouží k dalším činnostem přeshraniční spolupráce. Můžeme uvést například útvar na francouzsko-německých hranicích PAMINA. Zde jako zlomové (ve prospěch trvalých struktur) je možno považovat vytvoření Informační a poradenské kanceláře pro přeshraniční spolupráci v roce 1991. Kancelář poskytuje informační, analytické a poradenské služby veřejnému i soukromému sektoru. Společně je financována z německé strany spolkovými zeměmi Rýnsko-Falc a Bádensko Württenbersko a na francouzské straně departmentem Bas Rhin. Pro rozšíření vědomostí odkaz v interaktivní osnově. Kontrolní otázky a úkoly 1. Co si představíte pod pojmem "přeshraniční region s výraznou homogenitou"? 2. Jaké jsou příčiny velké různorodosti institucionálního zabezepčení přeshraniční spolupráce v různých částech Evropy? 3. Kterou z těchto forem považujete za nejefektivnější a proč? Studijní literatura ABBE, J.-MALCHUS,V.-MARTINOS, H. Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci.brusel/gronau: Evropská komise, AEBR, 2000 (případně další vydání). 1 Finanční nástroj Inetrreg patří mezi tzv. Iniciativy Společenství a bude mu v této publikaci věnována pozornost v kapitole věnované finanční pomoci přeshraniční spolupráci
Odkazy KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ Z., Region a regionální vědy. Praha: VŠFS, 2008. Kap. 3.5., 5.2. KADEŘÁBKOVÁ, J.; MATES, P.; WOKOUN, R.(eds.). Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň : Aleš Čeněk, 2004. NETOLICKÝ, V. Euroregiony. Praha: VŠFS, 2007 PEKOVÁ, J.-ZAPLETALOVÁ, J. (eds.) Euroregiony, státní správa a samospráva. Sborník příspěvků z vědecké konference Regionální politika, úloha euroregionů, rozvojová kooperace, financování obcí a IT ve veřejné správě. VŠE Praha 2.12.2005. Praha: Ústav geoniky AV ČR, 2006. http://www.aebr.net/publikationen/pdfs/lace_guide.cz.pdf