I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2015 (textová část)
Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika... 4 1. 2 Mzdy... 6 1. 3 Sociální příjmy... 12 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady... 17 3. Peněžní výdaje a úspory domácností... 18
Hlavní poznatky z analýzy Česká ekonomika v prvním čtvrtletí 2015 pokračovala v hospodářském růstu, který svým tempem výrazně převýšil trend z minulého roku. Zlepšování celkové ekonomické situace se pozitivně projevilo na příjmové situaci domácností a jejich výdajích. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil ve stálých cenách dokonce o 4,0 %, což ale bylo dáno zejména výrazným růstem stavu zásob, které přispěly k růstu HDP přibližně z poloviny. Projevila se také slabší srovnávací základna z minulého roku a nerovnoměrný výběr daní. Ve srovnání se 4. čtvrtletím 2014 došlo k růstu HDP o 2,5 %. Vývoj tohoto ukazatele příznivě ovlivnila domácí spotřeba a investice. Výdaje na konečnou spotřebu v sektoru domácností vzrostly reálně o 2,9 % a významně se také podílely na růstu HDP. Důvodem byl mimo jiné příznivý vývoj na trhu práce, růst reálných mezd a pozitivní očekávání domácností k budoucímu ekonomickému vývoji. Z podrobnějšího rozboru příjmů a výdajů domácností vyplynuly tyto základní poznatky: hrubý disponibilní důchod sektoru domácností (na makroúrovni statistiky národních účtů) vzrostl nominálně o 2,0 % na 534,9 mld. Kč, což v konfrontaci s příznivou cenovou inflací znamenalo jeho reálné navýšení o 1,9 %, hlavní příčinou byl na straně příjmů meziroční nárůst náhrad zaměstnancům (mezd a platů viz část 1.2), zlepšený vývoj proti předchozím obdobím byl vykázán u nominálních čistých příjmů na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů), když nominální měsíční čistý příjem jednoho člena domácnosti výběrového souboru ve výši 12 549 Kč byl o 2,2 % vyšší než před rokem (viz část 1.1), 1
největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) představovala 25 306 Kč. Zatímco v 1. čtvrtletí 2014 došlo k jejímu nárůstu o 3,2 %, dosáhla meziroční dynamika růstu průměrné mzdy v 1. čtvrtletí letošního roku 2,2 %; po zohlednění nárůstu cenové inflace došlo ke zvýšení její reálné úrovně o 2,1 %, příjmy domácností sociálního charakteru druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností byly o 3 mld. Kč (2,7 %) vyšší než v 1. čtvrtletí 2014; nižší byl objem příjmů občanů z podpory v nezaměstnanosti, z dávek v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory; příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek se zvýšily, nejvýrazněji z dávek nemocenského pojištění podrobněji viz část 1.3, průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu vzrostla meziročně o 2,4 % na 11 300 Kč, v reálném vyjádření se zvýšila o 2,6 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců), vzhledem ke zlepšené situaci na trhu práce byl objem příjmů z podpory v nezaměstnanosti o 10,5 % nižší, úhrnná meziroční míra cenové inflace činila v lednu březnu tohoto roku 0,1 % (před rokem 0,2 %); hlavní příčinou nízkého cenového růstu byl lednový malý nárůst regulovaných cen, tj. další mírný pokles cen elektřiny a nevýrazný pohyb tržních cen všech komodit, zejména pohonných hmot a výživy (který ovšem v dalších měsících nabral na intenzitě směrem nahoru) blíže viz část 2., významněji se ale nezměnila situace ve vývoji výdajů domácností na individuální spotřebu: jeden člen souboru statistiky rodinných účtů vydal za zboží a služby (celkem) měsíčně v průměru 10 093 Kč (nominálně na stejné úrovni jako před rokem příčinou byl nárůst vydání za nemovitosti, který byl jako mimořádný vliv pro svoji výši z propočtu vyloučen) podrobněji viz část 3. a tabulku č. 2, 2
stav bankovních půjček se oproti minulému roku zvýšil (o 4,5 %) a k 31. březnu 2015 činil 1 238,7 mld. Kč; rozhodující díl přírůstku nadále tvořily úvěry na bydlení, které meziročně vzrostly o 6,2 %, celkový objem bankovních úspor činil podle dostupných údajů ČNB na konci prvního čtvrtletí t. r. 1 943,5 mld. Kč, kdy došlo k meziročnímu nárůstu o 5,7 %; domácnosti posílily zejména netermínovaná depozita při dalším propadu termínovaných vkladů. V dalších částech Zprávy je uvedena základní charakteristika a hodnocení souvislostí, které v lednu - březnu 2015 ovlivňovaly vývoj příjmů a výdajů domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji základních (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností. Je třeba upozornit na skutečnost, že statistika rodinných účtů (použitá v analýze) je na rozdíl od národních účtů především výdajovou statistikou, údaje o příjmech jsou rodinnými účty sledovány jen doplňkově přesto jsou (vzhledem k absenci jiných aktuálních zdrojů) jediným zdrojem dat pro základní (obecnější) hodnocení v konkrétním období. Výsledky statistiky rodinných účtů jsou rovněž významné pro kvalifikované odhady dopadů různých vládních opatření (administrativní opatření, regulace cen apod.) na sociální politiku státu, což platí i pro statistiku spotřebitelských cen. Širší zhodnocení vývoje bude předmětem analýzy těchto atributů za 1. pololetí 2015, která bude předložena vládě koncem října letošního roku. Při zpracování materiálu byla použita zejména data a analýzy: MPSV, ČSÚ, MF, ČNB, ČSSZ, TREXIMY a odborného a periodického tisku. Zpráva obsahuje data platná k 15. červenci 2015. * * * 3
1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 791,8 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 2,2 % (+16,9 mld. Kč) a reálně o 2,1 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 4,0 %). Na reálném růstu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 75 % podílely náhrady zaměstnancům (růst o 4,1 %) a přibližně jednou čtvrtinou ostatní běžné transfery jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. (+17,6 %). Naopak poklesla kupní síla (objemu) důchodů z vlastnictví (-11,2 %), smíšeného důchodu (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit -1,7 %) a sociálních dávek (-0,4 %). Po odpočtu běžných výdajů (především daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 534,9 mld. Kč, což bylo reálně o 1,9 % více než ve srovnatelném loňském období (kdy se kupní síla jeho objemu meziročně zvýšila o 2,2 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,5 p. b. na 48,4 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji ukazatelů v sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. Vývoj peněžních příjmů domácností zjištěný na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) charakterizovalo zlepšení 4
meziroční dynamiky, bylo však ovlivněno mimořádným oživením prodeje nemovitostí, což údaje o příjmech zkreslovalo a proto byly z hodnocení vyloučeny: měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil v průměru 12 549 Kč (o 267 Kč více než před rokem); při zohlednění meziroční cenové inflace kupní síla tohoto příjmu vzrostla o 2,1 %, z tabulky č. 2 je zřejmé, že nominální přírůstek čistých peněžních příjmů na osobu zaznamenaly v různé úrovni všechny typy zaměstnaneckých domácností a domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů, zatímco domácnosti osob samostatně výdělečně činných vykázaly (vzhledem k vyšší základně příjmů z podnikání za 1. čtvrtletí 2014) jejich pokles, průměrná domácnost zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů měla k využití čistý nominální příjem 27 838 Kč měsíčně (srovnatelně, tj. bez příjmů z nemovitostí) což bylo reálně o 1,8 % více než před rokem. V dalších částech zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru. 5
1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství v 1. čtvrtletí 2015 činil 288,0 mld. Kč a byl tak nominálně o 4,2 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla v 1. čtvrtletí letošního roku výše 25 306 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 2,2 % (tj. o 552 Kč). Pokračovalo tak mírné zvýšení průměrné mzdy shodné intenzity z posledního čtvrtletí loňského roku. Ve mzdovém vývoji se stále ještě vlivem setrvačnosti a přetrvávající obezřetnosti při mzdových vyjednáváních výrazněji neprojevil příznivý vývoj domácí ekonomiky. I přes mírný nominální nárůst průměrné mzdy došlo vzhledem k minimálnímu zvýšení spotřebitelských cen (ve sledovaném období o 0,1 %) k meziročnímu nárůstu průměrné reálné mzdy o 2,1 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda nominálně o 2,1 %, reálně o 2,0 % a dosáhla tak úrovně 25 411 Kč. V nepodnikatelské sféře byl vlivem zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě koncem loňského roku zaznamenán vyšší nárůst průměrného platu, a to nominálně o 2,9 %, reálně o 2,8 % a průměrný plat tak činil 24 835 Kč viz tabulku č. 3 v příloze. Průměrná mzda v podnikatelské sféře svojí úrovní převýšila plat ve veřejných službách a správě o 576 Kč. Relace této průměrné mzdy k průměrnému platu činila ve sledovaném období 102,3 % (ve stejném období předchozího roku 103,2 %). Významnou veličinou doplňující přehled o mzdovém vývoji v národním hospodářství, kterou ČSÚ zveřejňuje za jednotlivá čtvrtletí společně s výší průměrné mzdy, je tzv. medián mezd prostřední hodnota mzdového rozdělení. Tím, že není medián mezd na rozdíl od průměru ovlivněn extrémními hodnotami, nedochází k jeho zkreslení o tyto údaje a výstižněji tak popisuje rozložení mezd. Medián mezd dosáhl 6
v 1. čtvrtletí letošního roku úrovně 21 143 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku nominálně o 2,1 % (reálně o 2,0 %). Medián mezd byl ve sledovaném období nižší o 4 163 Kč než průměrná mzda. Informační systém o průměrném výdělku, který na základě výběrového šetření doplňuje mzdové statistiky ČSÚ, poskytuje řadu detailnějších statistik o mzdách (platech) zaměstnanců. Největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví - 17 128 Kč, což svědčí o výrazných rozdílech ve mzdách jednotlivých zaměstnanců tohoto odvětví. Opačná situace, tedy velmi malá diferenciace platů, byla pozorována u odvětví vzdělávání platové sféry, ve které byl medián platu o 730 Kč vyšší než průměrný plat a činil 23 488 Kč. To bylo dáno zaměstnaneckou strukturou v tomto odvětví, kde většinu tvoří kvalifikovaní vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci, kteří měli plat vyšší než zbývající část zaměstnanců. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) podnikatelské sféry činila 18 368 Kč, tj. 72,6 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2014 došlo k nárůstu tohoto podílu (o 1,4 p. b.) viz tabulku č. 4 v příloze. Vývoj mezd v 1. čtvrtletí letošního roku charakterizovaly zejména následující skutečnosti: přetrvávající poměrně nízký nárůst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství, vyšší růst průměrného platu v nepodnikatelské sféře proti průměrné mzdě ve sféře podnikatelské, nárůst kupní síly výdělků, jak v podnikatelské sféře, tak i v nepodnikatelské sféře, příznivý vývoj produktivity práce a mezd, tzn. nárůst produktivity práce vyšší než dynamika růstu mezd, snížení jak meziodvětvové, tak i územní diferenciace mezd zaměstnanců. 7
Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2014 byl (průměrný) nárůst reálné hodnoty mezd v hodnoceném období nižší o 0,9 p. b., nicméně od 3. čtvrtletí 2014 již dochází ke zvýšení intenzity nárůstu reálné hodnoty mezd. Na tomto pozitivním vývoji posílení kupní síly mezd se podílela velmi významně nízká míra cenové inflace (o 0,1 p. b. nižší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku; podrobněji viz část 2 materiálu). Nárůst průměrné reálné mzdy byl zaznamenán v 15 z 19 sledovaných odvětvových agregacích CZ-NACE a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále). Přírůstek kupní síly výdělků byl v hodnoceném období nižší než vykázaná dynamika produktivity práce. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla meziročně o 2,9 % a byla o 0,8 p. b. vyšší než činil nárůst průměrné reálné mzdy viz graf č. 1 v příloze. Relace produktivity práce a mezd se příznivě promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden březen poklesly nominálně o 0,7 % a reálně o 0,8 %. Nárůst mezd nepředstavoval riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti 1. čtvrtletí 2014 o 4,1 %, mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,2 p. b. na 26,1 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce České republiky na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 3. 2015 poskytnuto 63,4 mil. Kč (o 33,1 mil. Kč méně než k 31. 3. 2014), z toho nejvíce v hl. m. Praze (21,3 mil. Kč), Jihomoravském (12,8 mil. Kč), Středočeském (5,5 mil. Kč), Karlovarském (5,0 mil. Kč) a Plzeňském (4,8 mil. Kč) kraji. Ve všech hlavních odvětvích nepodnikatelské sféry došlo vlivem úpravy platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě koncem loňského roku 8
k nadprůměrnému zvýšení průměrného platu. Nejvyšší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku byl zaznamenán v odvětvích zdravotní a sociální péče (o 3,8 %) a kulturní zábavní a sportovní činnosti (o 3,5 %). Nejnižší nárůst vykázalo odvětví vzdělávání (o 2,3 %). Vývoj průměrného platu v rámci tohoto odvětví však nebyl stejný a rovnoměrný. Zatímco ve školách a školských zařízeních, jejichž zřizovatelem je kraj nebo obec, vzrostl průměrný plat o 2,8 %, ve státem zřizovaných školských zařízení se průměrný plat zvýšil pouze o 1,6 %, což je vůbec nejnižší nárůst v rámci nepodnikatelské sféry (ve státním typu hospodaření) viz tabulku č. 5 v příloze. Na nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily v 1. čtvrtletí především tyto protichůdné základní faktory: stále ještě působící opatrná mzdová politika řady zaměstnavatelů při kolektivním vyjednávání a při zvyšování mezd zaměstnancům, oživení a příznivý vývoj ekonomiky, zejména průmyslu (nárůst zakázek apod.). V 1. čtvrtletí letošního roku však stále ještě přetrvával (i přes zaznamenaný meziroční pokles o 1,1 p. b.) relativně vyšší podíl nezaměstnaných osob (7,2 % k 31. březnu 2015) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. Ze statistik o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců na přepočtené počty (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích, jedná se o druhý nevýznamnější zdroj dat, který se však liší se od Výběrových šetření pracovních sil) je patrný pokračující meziroční nárůst zaměstnanců (o 72,4 tis.). Přírůstek počtu zaměstnanců byl zaznamenán v obou sférách národního hospodářství. V podnikatelské sféře se zvýšil počet zaměstnanců o 62,9 tis. a v nepodnikatelské sféře o 9,6 tis. V detailnějším odvětvovém členění byly zaznamenány rozdílné trendy ve vývoji zaměstnanců. Největší a nejvýznamnější nárůst zaměstnanců byl vykázán ve zpracovatelském průmyslu (o 32,7 tis., tj. o 3,1 %), dále pak v odvětví administrativní a podpůrné činnosti (o 8,1 tis.) a v odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (o 7,6 tis.). Největší pokles zaměstnanosti byl zaznamenán stále ještě v odvětví stavebnictví (o 2,0 tis., tj. o 1,0 %), dále pak v odvětvích těžba a dobývání (o 1,1 tis.) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (o 1,0 tis.). 9
Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ- NACE viz tabulku č. 6 v příloze) dosáhla v 1. čtvrtletí 2015 nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (51 139 Kč), odvětví informační a komunikační činnosti (47 821 Kč) a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (42 987 Kč). Celorepublikový průměr (25 306 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti (31 989 Kč), těžba a dobývání (29 658 Kč) a veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (26 975 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (14 167 Kč), administrativní a podpůrné činnosti (16 804 Kč) a zemědělství, lesnictví a rybářství (19 224 Kč). Přestože z trhu práce přicházely příznivé zprávy a nárůst průměrné mzdy v národním hospodářství navázal na mzdový vývoj z roku 2014, byla dynamika průměrné mzdy v jednotlivých odvětvích v 1. čtvrtletí letošního roku značně diferencovaná. Ve čtyřech odvětvích národního hospodářství došlo k poklesu průměrné mzdy. Jednalo se o odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde byl zaznamenán největší propad průměrné mzdy, a to jak absolutně (o 1 244 Kč), tak i relativně (nominálně o 2,4 %, reálně o 2,5 %). Následovala odvětví těžba a dobývání (nominálně o 0,9 %, reálně o 1,0 %), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (nominálně o 0,7 %, reálně o 0,8 %) a informační a komunikační činnosti (nominálně o 0,6 %, reálně o 0,7 %). Naopak v nejhůře placeném odvětví ubytování, stravování a pohostinství byl vykázán nejvyšší nárůst průměrné mzdy (nominálně o 4,4 %, reálně o 4,3 %). Mezi další odvětví s nejvýznamnějším nárůstem průměrné mzdy ve sledovaném období patřily zdravotní a sociální péče (nominálně o 3,8 %, reálně o 3,7 %), velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel a kulturní, zábavní a rekreační činnosti (obě shodně nominálně o 3,5 % a reálně o 3,4 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace se proti stejnému období předchozího roku snížila; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) poklesl o 1,9 p. b. na 36,4 %. 10
Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích s méně než 19 zaměstnanci byla nejnižší a činila 18 508 Kč (cca 73 % průměrné mzdy v národním hospodářství), naopak nejvyšší (29 964 Kč, tj. více než 118 % průměrné mzdy v národním hospodářství) byla vyplacena v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. Nejpříznivější vývoj byl zaznamenán v nejmenších firmách, kde došlo k nejvyššímu nárůstu průměrné mzdy o 3,9 % a zároveň k významnému zvýšení počtu zaměstnanců o 25,0 tis. Větší nárůst zaměstnanců byl zaznamenán již jen v podnicích s 1 000 a více zaměstnanci (o 26,4 tis.), průměrná mzda se však v této velikostní kategorii zvýšila nejméně, a to o 0,9 %. Pouze v podnicích s 20-49 zaměstnanci, kde se průměrná mzda zvýšila o 3,1 %, klesl počet zaměstnanců o 16,5 tis. podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. K meziročnímu nárůstu průměrné nominální mzdy došlo rovněž ve všech krajích ČR, a to od 1,1 % do 3,2 %. Nejvyšší průměrná mzda byla jako obvykle zaznamenána v hl. m. Praze a dosáhla 33 010 Kč (tj. cca 130 % celorepublikového průměru). Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly Liberecký kraj (o 3,2 %), Kraj Vysočina (o 3,1 %) a dále Jihomoravský (o 3,0 %) a Ústecký (o 2,8 %) kraj; naopak nejnižší nárůst byl v hl. m. Praze (o 1,1 %), Zlínském (o 2,0 %) a Pardubickém (o 2,1 %) kraji. Reálně průměrná mzda vzrostla též ve všech krajích viz tabulku č. 8 v příloze. Nejnižší absolutní úroveň průměrné mzdy 21 461 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Současně došlo ke snížení rozdílu extrémních mzdových hladin (Praha x Karlovarský kraj) o 133 Kč na 11 549 Kč. Hodnota variačního koeficientu v tomto členění poklesla z 12,0 % v 1. čtvrtletí 2014 na 11,6 % v 1. čtvrtletí 2015. 11
1.3 Sociální příjmy Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v 1. čtvrtletí 2015 částky 114,1 mld. Kč a byl o 3,0 mld. Kč vyšší než ve stejném období roku 2014. Nižší byla výplata podpory v nezaměstnanosti (o 10,5 %), dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek státní sociální podpory. Příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek se zvýšily, nejvýrazněji z dávek nemocenského pojištění (o 13,7 %) viz tabulku č. 9 v příloze. Dávky důchodového pojištění, na které bylo v 1. čtvrtletí 2015 poskytnuto bez dávek vyplácených do ciziny 87,5 mld. Kč, tj. o 2,3 mld. Kč (o 2,8 %) více než ve srovnatelném období roku 2014, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 76,7 %. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2015, činily ve sledovaném období 1 663,7 mil. Kč. Výdaje na starobní důchody se (bez dávek vyplácených do ciziny) zvýšily o 2,3 mld. Kč na 71,2 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 81,4 %. Výdaje na invalidní důchody (bez dávek vyplácených do ciziny) zůstaly zhruba stejné jako ve stejném období roku 2014, tj. 10,1 mld. Kč. Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v 1. čtvrtletí 2015 meziročně zvýšila o 263 Kč (o 2,4 %) na 11 300 Kč, v reálném vyjádření se zvýšila o 2,6 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 99,8 %). V březnu 2015 pobíralo důchod 2 861,6 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně zvýšil o 2,8 tis. (tj. o 0,1 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) byl 2 355,4 tis. (o 11,9 tis. vyšší než v březnu 2014), v rámci této skupiny důchodců činil počet osob s trvale kráceným předčasným důchodem 568,9 tis. (oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 22,8 tis., tj. o 4,2 %). Počty příjemců ostatních druhů důchodů se 12
meziročně snížily, a to invalidních o 5,0 tis. (o 1,2 %), vdovských a vdoveckých o 2,4 tis. (o 6,2 %) a sirotčích o 1,6 tis. (o 3,6 %) viz tabulku č. 10 v příloze, průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl 11 307 Kč a převýšil o 263 Kč (tj. o 2,4 %) skutečnost stejného měsíce roku 2014 (tabulka č. 10). U žen činil 10 260 Kč, čímž představoval 82,0 % průměrného důchodu mužů (12 512 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o 1 219 Kč nižší a dosáhla 10 088 Kč (o 230 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů 11 227 Kč a u žen 9 124 Kč. Na dávkách státní sociální podpory a dávkách pěstounské péče bylo v 1. čtvrtletí 2015 vyplaceno 9,4 mld. Kč a zůstaly tak nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 44,2 mil. Kč (o 0,5 %) méně finančních prostředků než ve stejném období předchozího roku viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému rodičovský příspěvek klesly o 0,3 mld. Kč (o 4,7 %) na 5,6 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně vyplácených rodičovských příspěvků se snížil o 3,2 %, tj. o 9,2 tis. na 276,8 tis., zejména v souvislosti s průběžným poklesem porodnosti od roku 2009. Přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení. Ve sledovaném období na něj bylo vynaloženo 2,3 mld. Kč, tj. o 8,4 % (o 0,2 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 5,1 %, tj. o 10,9 tis.) na 225,9 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 3 307 Kč na 3 414 Kč viz tabulku č. 14 v příloze. Formou přídavku na dítě bylo vyplaceno 0,8 mld. Kč - o 4,1 % méně než ve stejném období roku 2014. Průměrný počet měsíčně vyplácených dávek klesl ve sledovaném období o 4,1 % na 440,5 tis. Na porodném bylo vyplaceno 50,9 mil. Kč, tj. o 38,3 % (o 14,1 mil. Kč) více než ve stejném období předchozího roku, zejména v důsledku změn platných od 1. ledna 2015 (porodné se nově vyplácí i na druhé narozené dítě, zároveň došlo 13
ke zvýšení hranice příjmů na porodné na 2,7 násobek životního minima rodiny) viz tabulky č. 11-14 v příloze. Dávky pěstounské péče jsou od ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. V souvislosti se změnou právní úpravy došlo především ke zvýšení odměny pěstouna a nárůstu vyplacených dávek, bylo na ně vyplaceno o 13,1 % (o 74,8 mil. Kč) meziročně více, tedy 0,6 mld. Kč. Jejich průměrný měsíční počet vzrostl o 10,8 % (na 26,6 tis.). Tento vývoj souvisí především s nárůstem počtu dětí v pěstounské péči a pěstounů. V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění viz tabulku č. 9 v příloze. Touto formou bylo v 1. čtvrtletí 2015 poskytnuto 6,2 mld. Kč, což bylo o 0,8 mld. Kč (o 13,7 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku. Výrazný meziroční nárůst výdajů byl zaznamenán u nemocenské a ošetřovného v souvislosti s vyšším výskytem onemocnění dýchacích cest, zejména chřipky. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož objem dosáhl 4,0 mld. Kč, tj. o 16,5 % (o 0,6 mld.) více než ve stejném období loňského roku. Tento vývoj souvisí s ukončením přechodného období (od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013), kdy zaměstnavatelé vypláceli náhradu mzdy po dobu až tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Od 1. 1. 2014 náleží nemocenské již od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti, což se projevuje růstem proplacených dnů a výdajů na nemocenské. Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 348,8 mil. Kč (o 51,0 %, tj. o 117,8 mil. Kč). Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až březen 2015 vyplaceno 1,8 mld. Kč, což je o 3,2 % (o 56,6 mil. Kč) více než za 1. čtvrtletí 2014. 14
Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, (jehož výše je zanedbatelná a nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno 2,0 mil. Kč viz tabulku č. 15 v příloze. Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byl příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 5,2 mld. Kč, což bylo o 5,2 % (0,3 mld. Kč) meziročně více viz tabulku č. 16 v příloze. V březnu 2015 bylo vyplaceno 336,7 tis. dávek, tj. o 5,8 tis. více než v březnu 2014, příjemcům s I. stupněm závislosti bylo vyplaceno 32,7 % příspěvků, s II. stupněm 32,7 %, se III. stupněm 22,0 % a osobám se IV. stupněm závislosti 12,6 % příspěvků. Na prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti bylo v 1. čtvrtletí 2015 vyčerpáno 2,6 mld. Kč při meziročním poklesu o 10,5 % viz tabulku č. 9 v příloze. V uvedeném období se snížil průměrný podíl nezaměstnaných osob (počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu stejného věku) z 8,5 % na 7,5 %, tj. o 1,0 p. b. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 73,1 tis. na 546,0 tis. osob, přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti klesl na 126,0 tis. (o 17,9 tis., tj. o 12,4 %). Podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou činil 45,2 % (o 1,1 p. b. meziročně více). Na jedno volné pracovní místo připadalo 8,2 uchazečů (oproti 16,5 ve stejném období roku 2014). Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti se ve sledovaném období zvýšila o 148 Kč na 6 022 Kč. Meziroční snížení průměrné výše podpory bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR viz tabulku č. 17 v příloze. 15
Dávky pomoci v hmotné nouzi byly čerpány ve výši 2,7 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v 1. čtvrtletí 2014 se jednalo o jejich snížení (o 3,2 %, tj. o 0,1 mld. Kč) viz tabulku č. 18 v příloze. Největší objemy dávek byly vyplaceny v krajích s vysokou nezaměstnaností Moravskoslezském (599,2 mil. Kč) a Ústeckém (466,8 mil. Kč). Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 69,8 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) klesly na 1,9 mld. Kč a byly o 0,1 mld. Kč (o 4,5 %) nižší než ve stejném období předchozího roku. Meziročně byly nižší ve všech krajích kromě hl. m. Prahy, kde vzrostly o 3,3 %. Na doplatku na bydlení, který představuje 29,1 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 800,6 mil. Kč, tj. o 0,4 % více než v 1. čtvrtletí 2014. Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (poslední z dávek tohoto systému) se proti srovnatelnému období snížily. Bylo na nich vyplaceno 29,7 mil. Kč, tj. o 14,4 % méně viz tabulku č. 19 v příloze. Dávky pro osoby se zdravotním postižením se podílely na celkových sociálních příjmech 0,4 %. Bylo na nich vyplaceno 0,5 mld. Kč (o 9,1 % více než v 1. čtvrtletí 2014). Tento meziroční nárůst výdajů byl způsoben zejména zvýšením výdajů na příspěvek na zvláštní pomůcku. V 1. čtvrtletí 2015 činily výdaje na zvláštní pomůcku 178,6 mil. Kč (o 18,8 % více než v 1. čtvrtletí 2014) a na příspěvky na mobilitu 283,5 mil. Kč (o 3,9 % více) viz tabulku č. 20 v příloze. 16
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Obecně nízký nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů domácností z posledních let byl v lednu až březnu 2015 nejnižší a činil meziročně pouze 0,1 % (ve stejném období roku 2014 inflace stoupla o 0,2 %) viz tabulku č. 22 v příloze. Stejně jako před rokem byl letos přírůstek spotřebitelských cen v lednu jen nepatrný (0,1 %), což způsobil zejména tržní pokles cen pohonných hmot (proti prosinci o 8,1 %), z daňových vlivů zapůsobilo zrušení regulačního poplatku při výdeji léků v lékárně a při návštěvě lékaře (lednové ceny v oddíle zdraví jednorázově klesly o 9,1 %). Malý dopad naopak mělo zavedení nové snížené 10 % sazby DPH u léků a některých dalších komodit (faktický pokles znamenal snížení inflace jen o 0,07 %). Vliv vyšší spotřební daně u tabákových výrobků se podle očekávání projevil v inflaci (vzhledem k obvyklému předzásobení prodejců) jen částečně (působil pak ale ještě minimálně v ostatních měsících 1. čtvrtletí). Relativně nejvyšší zvýšení cen pocítili zákazníci naopak v sortimentu s výrazným podílem v jejich spotřebním koši, tj. u tržních cen potravin (+ 0,8 %), ve výdajové skupině bydlení, voda, energie, paliva se zvýšily (po delším období stagnace) spotřebitelské ceny, ale jen částečně, a to zejména vlivem nárůstu cen za čisté nájemné, vodné a stočné, zemní plyn a teplo; ceny elektřiny po loňském znatelném lednovém propadu (-9,9 %) klesly letos jen o 0,6 %. V dalších měsících 1. čtvrtletí t. r. byl inflační pohyb determinován převážně pohonnými hmotami, jinak spotřebitelské ceny v úhrnu víceméně stagnovaly. Ve výdajové skupině doprava (při již působícím vlivu předsezónní akcelerace cen dopravních prostředků) se zvýšily zejména v březnu podrobněji viz tabulky č. 22 a 23 v příloze. Domácnostem důchodců klesly životní náklady meziročně o 0,2 %, což znamenalo ještě o 0,1 p. b. větší pokles proti loňskému 1. čtvrtletí. Způsobil to příznivější vývoj nejvýznamnějších položek jejich spotřebního koše, a to zejména výživy, odívání a obuvi, bydlení, tabáku a ostatního zboží a služeb (pojištění, finanční služby). 17
Stejně jako před rokem vzrostly nejvíce životní náklady domácností žijících v hl. m. Praze (index 100,5 %), kde nadprůměrné zdražení komodit určovaných trhem bylo vykázáno zejména v dopravě, odívání a obuvi, rekreačních a finančních službách a pojištění; naopak podprůměrně vzrostly ceny veřejného stravování a bydlení, a to zejména výrazně větším navýšením cen tepelné energie blíže ke struktuře růstu životních nákladů vykazovaných typů domácností viz tabulku č. 23 v příloze. 3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností K pozitivnímu vývoji ekonomiky významně přispěla dynamika výdajů na konečnou spotřebu (podíl na přírůstku HDP představoval jednu třetinu), tj. výdaje na trhu zboží a služeb, což potvrdila i data ČSÚ vykázaná zejména na makroúrovni. Projevily se tyto základní tendence: 492,5 mld. Kč vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou (bylo to o 3,0 % více než o rok dříve); domácnosti tak po zohlednění cenové inflace nakoupily zboží a služeb reálně o cca 13,8 mld. Kč více než před rokem (viz tabulku č. 1 v příloze), výdaje jednoho člena domácnosti souboru rodinných účtů činily (po vyloučení vlivu prodeje a nákupu nemovitostí, tj. ze stejného důvodu uvedeného již v části 1) měsíčně v průměru 10 093 Kč, tj. nominálně stejně jako v 1. čtvrtletí 2014, akcelerace meziroční dynamiky čistých peněžních příjmů průměrné domácnosti statistiky rodinných účtů (index 101,8 %) předčila dynamiku peněžních výdajů o 2,1 p. b. (podrobněji za jednotlivé skupiny domácností viz tabulku č. 2 v příloze), posun v podrobnější struktuře úhrnných spotřebních vydání domácností ovlivnila dynamika jejich jednotlivých komponentů spolu se změnami cenových 18
úrovní a charakterizuje jej tabulka č. 23 v příloze: u všech nebo u větší části domácností došlo částečně vlivem relativně příznivějšího cenového vývoje spolu s nižší aktuální poptávkou k poklesu váhy došlo u zbytnějších výdajů na pošty a telekomunikace, bytové vybavení a dopravu; ve sféře bydlení (strukturální podíl bydlení na spotřebních výdajích, kde l u domácností celkem činil 22,4 % a u domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů 29,2 %). Podobně jako v minulém roce pokračoval trend mírného růstu zadlužení domácností, kdy podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček domácností k 31. březnu 2015 celkem 1 238,7 mld. Kč, což bylo o 52,8 mld. Kč (4,5 %) více než ke stejnému datu roku 2014. Mezičtvrtletně vzrostly úvěry domácností jen o 8,5 mld. Kč, jedná se však o dlouhodobý sezónní jev, kdy je přírůstek úvěrů v prvním čtvrtletí nižší než ve zbytku roku (viz tabulku č. 24 v příloze): rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly úvěry spojené s bydlením, jejichž celkový objem 910,5 mld. Kč byl o 52,8 mld. Kč vyšší (6,2 %) než o rok dříve. Domácnosti nadále využívaly velmi nízkých úrokových sazeb hypotečních úvěrů zejména v kombinaci s relativně nízkými cenami na trhu realit, objem ostatních úvěrů meziročně stagnoval a byl na stejné úrovni jako v minulém roce (celkem 328,2 mld. Kč). Od konce prosince 2014 do 31. března 2015 se výše ostatních úvěrů dokonce snížila (o 2,0 mld. Kč). Výdaje na spotřebu domácností byly ve sledovaném období pokrývány převážně z úspor a rostoucích příjmů, což se projevilo ve výši spotřebitelských úvěrů, které meziročně poklesly o 0,6 % (o 0,9 mld. Kč). Domácnosti pokračovaly v prvních třech měsících roku 2015 v tvorbě nových úspor; nadále se jednalo jen o likvidnější netermínované vklady v podobě peněz na běžných nebo spořicích účtech: 19
celkový objem bankovních úspor domácností činil ke konci března 2015 1 943,5 mld. Kč a podle dostupných údajů ČNB meziročně vzrostl o 104,6 mld. Kč (5,7 %). Od začátku roku do konce prvního čtvrtletí se vklady zvýšily o 20,3 mld. Kč (1,1 %), což bylo méně než ve stejném období předchozího roku (nárůst o 26,7 mld. Kč), celkově netermínované vklady na konci března meziročně vzrostly o 142,4 mld. Kč a termínované vklady poklesly o 37,8 mld. Kč, domácnosti využívaly pro vklady převážně domácí měnu. Na konci prvního čtvrtletí roku 2015 činila podle ČNB výše cizoměnových vkladů 78,8 mld. Kč a meziročně došlo k jejich zvýšení o 13,2 mld. Kč. 20