REUNION 2004 5 ČESKÝCH RYTÍŘŮ ŘÁDU SV. LAZARA JERUSALEMSKÉHO. ROČNÍK XXVII,, K ESËANSTVÍ - MILOSRDENSTVÍ - RYTÍ STVÍ J.E. HRABù JAN JOSEF IV. DOBRZENSK Z DOBRZENICZ 3. VELKOP EVOR âeského VELKOP EVORSTVÍ
SLOVO NOVÉHO VELKOP EVORA âeského VELKOP EVORSTVÍ J.E.hr. Jan IV. Dobrzensk z Dobrzenicz, GCLJ je ãlenem ádu sv.lazara od r.1976 Drazí spolubratfii a spolusestry, âeskému velkopfievorství se tento t den (24.-27.11.2004, pozn. red.) dostalo cti pfiivítat velmistra Vojenského a pitálního ádu svatého Lazara jeruzalémského,jkv prince Charles-Philippe d Orléans, vévodu z Anjou. Ná velmistr pfiijel obnovit dávné historické vazby a dûleïitost na eho velkopfievorství byla demonstrována i pfiítomností jeho nejbliï ích zástupcû. Na velmistrovu Ïádost jsem pfiijal jmenování na post velkopfievora a pfiislíbil jsem svou vûrnost jak jemu, tak i královskému domu Francie. V novû nastal ch podmínkách celého ádu tak uãiní i celé na e velkopfievorství. I nadále zûstaneme pfiíkladem motta KfiesÈanství - Dobroãinnost Rytífiství (Christianity-Charity-Chivalry), se kter m nikdo nebude moci soupefiit. Abychom byli schopni dosáhnout na ich cílû, setkám se s nov mi ãinovníky Velké Rady a seznámím je s hlavními cíly, které mi velmistr uloïil. Tyto úkoly musí b t splnûny. Cel ád je zaloïen na principu poslu nosti, a právû tento princip zde v nedávné dobû chybûl. Jako velkopfievor zde budu zastávat autoritu velmistra a Ïádám kaïdého ãlena ádu, aby ostraïitû dbal toho, aby byla tato autorita respektována. Îijeme v moderním svûtû, kde tradiãní hodnoty mají stále své místo. Jedin rozdíl od minulosti je ten, Ïe se vûci dûjí dfiíve a rychleji. A my se musíme pfiizpûsobit. Na základû sv ch osobních i profesních zku eností zam lím vést ãinnost ádu dle obchodních pravidel. V echno na e konání se musí dít profesionálnû. Spoleãnû pfiipravíme projekty, jim pfiíslu né rozpoãty a vytyãíme konkrétní zodpovûdnost. Tak budeme moci dostát sv m závazkûm jako obãanû âeské republiky, stejnû jako rytífiû sv. Lazara. Na e vlast je pfiíli malá, neï aby si mohla dovolit luxus dvou svatolazarsk ch ádû. M m prvofiad m cílem je sjednotit âeské velkopfievorství v jeden celek. Tento proces moïná bude vyïadovat nepfiíjemná rozhodnutí, ale musí probûhnout. Apeluji na kaïdého, kdo by se chtûl bránit sjednocování, nebo jiné ãinnosti velkopfievorství, aby tak neãinil. V pfiedstihu se omlouvám komukoli, kdo by cítil, Ïe jej znevaïuji. Na ím velk m úkolem je pfiivést do ádu mladé a pfiipravovat tak dal í generace. S pfiíchodem na eho nového velmistra a s ním i svûïího elánu do ádu, i já plánuji uãinit zmûny, aï k tomu bude vhodn ãas. Drazí bratfii a sestry, srdeãnû Vám dûkuji za Va i dûvûru a tû- ím se na spoleãnou práci se v emi na imi ãleny. Pfii této pfiíleïitosti pfiipomínám, jak dûleïité je b t vdûãní na im pfiedchûdcûm. Tito vynikající a oddaní ãlenové ádu mají v na ich srdcích dûleïité místo. Rád bych zde vzpomnûl na eho drahého spolubratra Václava hrabûte Bofika-Dohalského. RovnûÏ na úsilí Karla kníïete Schwarzenberga, Radslava hrabûte Kinského z Wchynic a Tetowa a Ferdinanda rytífie Menãíka z Men- tejna. Bez jejich oddanosti a pilné práce za celé dlouhé roky bychom nebyli niãím. Atavis et Armis!" foto: Ondfiej Vanke Jan hrabû Dobrzensk z Dobrzenicz pfieklad Jan Beránek, AChLJ 1
SLOVO P EVORA, OTCE BISKUPA FRANTI KA LOBKOWICZE Milé sestry a bratfii, drazí pfiátelé! Zdravím vás v echny, ãleny ádu svatého Lazara Jeruzalemského. Rád vzpomínám na slavnostní chvíli kdysi pfied 4 roky, kdy jsem byl v kostele sv. Havla v Praze pfiijat do na eho spoleãenství a pfiijal fiádové insignie. Tehdy hlavní celebrant otec arcibiskup Karel Otãená ek prohlásil: jednou to po mnû pfievezme ". Velmi si váïím moudrého vedení a citlivého vedení otce arcibiskupa a vím, Ïe se od nûj budu dlouho uãit. Dnes nastal ãas, kdy se jeho prognóza plní. Vûk a zdravotní stav mu uï nedovoluje dále se aktivnû zúãastnit Ïivota fiádového spoleãenství. A tak mû nezb vá nic jiného, neï s velkou pokorou pfiijmout úfiad, kter zavazuje. Je pravdou, Ïe jsem se doposud aktivnû nepodílel na fiádovém Ïivotû, ale to neznamená, Ïe nejsem informován o dûní v fiádu. E-mailová po ta je velk vynález a tak jsem mohl sledovat va i diskuzi nad stanovami, proïívat spoleãnû s vámi va e starosti i obavy. Nejednou jsem pak o tom v em hovofiil jak s otcem arcibiskupem, tak i se zvûãnûl m dobr m pfiítelem hr. Václavem Bofikem-Dohalsk m. Naposledy jsme sedûli spolu v budovû semináfie asi tfii t dny pfied jeho neoãekávanou smrtí. Dnes má na e velkopfievorství nového velkopfievora - a já vypro uji v modlitbách hr. Janu Dobrzenskému hodnû darû Ducha svatého a síly stát v ãele tûch, ktefií se sv m zasvûcením dávají do sluïeb bliïnímu, neboè to je zcela urãitû prav projev rytífiství v rámci kfiesèanské lásky. S pokorou a vûdomím sv ch nedokonalostí pfiijímám úfiad duchovního pfievora a doufám, Ïe s pomocí BoÏí budu schopen vtiskovat fiádu svatého Lazara Jeruzalémského toho ducha, kterého má mít. Dovolte závûrem citovat svatého Pavla v závûru 2. listu KorinÈanÛm. Nakonec bratfii: Ïijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buìte jednomyslní, pokojní, a BÛh lásky a pokoje bude s Vámi. Pozdravte jedni druhé svat m políbením. (2Kor.13,11) BoÏí poïehnání, radost z narození na eho Pána JeÏí e Krista, úspû n dal í rok spásy Vám v em pfieje 2 + Franti ek Václav Lobkowicz biskup ostravsko-opavsk a nyní téï duchovní pfievor ádu svatého Lazara Jeruzalémského
KAPITULA âeského VELKOP EVORSTVÍ 2004 V sobotu 27. listopadu 2004 se uskuteãnila kapitula âeského velkopfievorství v Litomûfiicích. Jejího konání se zúãastnil 49. velmistr ádu, JKV princ Charles-Philippe d Orléans, vévoda z Anjou, pfiedseda ádové vlády JE John Kerry Keane s manïelkou, Velk kancléfi JE hr. Philippe Piccapietra, Velk pitálník dáma Ute Harms a JE. Wolfgang Breitenthaler, delegát velmistra pro Stfiední a v chodní Evropu. S touto delegací mûli moïnost jednat jiï v pfiedchozích dnech nûktefií ãinovníci âeského velkopfievorství. Po úvodní modlitbû byl doplnûn program o dodání dal ích bodû (personální záleïitosti) a zároveà v souladu s mezinárodními zvyklostmi odsouhlaseno právo hlasovat pro ty ãleny âvp, ktefií budou na následující investitufie pasováni na rytífie. Úvodní referát o aktuální mezinárodní situaci pfiednesl pfiedseda ádové vlády, kter zároveà zdûraznil, Ïe dûleïitá je budoucnost ádu, naplnûná aktivní charitativní ãinností a ekumenick m kfiesèanstvím, radostí a aktivitou mlad ch lidí, ktefií jsou potfiební v kaïdé národní jurisdikci. Zprávu o ãinnosti kancléfie a âvp následnû pfiednesl chev. Ondfiej Vanke. Zde byly zdûraznûny hlavní body, které âvp od konání minulé kapituly ovlivnily od generální kapituly v Torontu aï po volbu nového velmistra v Orléans, na domácím poli pak úmrtí kancléfie Václava Bofika-Dohalského, situace, která vznikla po jeho odchodu a vyvrcholila rezignací JE velkopfievora k 1. listopadu. Poté následovala informace pitálníka, pfiednesená chev. Daliborem Stejskalem a cfr. Josefem Hellerem. TûÏi tû referátu bylo o hospici, informováno bylo i o v ech dal ích aktivitách ádu a LPS na poli charitativním. Zpráva o hospodafiení a revizní zprávu pfiednesli chev. Jan tván a dáma Jana Tetourová. Poté pfiikroãil velmistr k dal ímu bodu programu a v souladu s tradicí a zvyklostmi oznámil sloïení nové administrativy âeského velkopfievorství. Jako nového velkopfievora jmenoval JE hr. Jana Dobrzenského, duchovním pfievorem pak JE biskupa Franti ka Lobkowicze. Dal ími ãinovníky velkopfievorství se stali chev. Ondfiej Vanke jako kancléfi a bailiv, chev. MUDr. Vladimír Stibor jako pitálník, csr. Ivana Hejãová almuïník a cfr. Petr ehofi jako kapituláfi. âleny Velké rady jsou z titulu své funkce velitelé komend a delegací. Pro Prahu a Stfiedoãesk kraj byl jmenován chev. MUDr. Kamil Kalina, pro Moravskou komendu chev. RNDr. Ivan Koláãn. Velitelem Severoãeské delegace se stal chev. Miroslav antin. V hledovû se poãítá se vznikem PlzeÀské komendy a delegace ve Rti ovicích. Jmenovaní ãinovníci sloïili do rukou velmistra slib vykonávat svûj úfiad ãestnû, poctivû, nezi tnû a odpovûdnû. Po spoleãném obûdû pokraãoval program dal ím fie ením personálních záleïitostí, k nimï se musí vrátit nová Velká rada. Kapitula jednala o obsáhl ch úpravách stanov dle pfiedem pfiedloïen ch návrhû a usnesla se: " v souladu s mezinárodními zvyklostmi znovu zavést základní hodnost MLJ, " v souladu s usnesením Kapituly 2003 formulovala text úpravy, jimï bylo pfiiznáno hlasovací právo na kapitule Ïenám (od hodnosti dámy v e), " upravit ãlánek stanov, hovofiící o tom, Ïe na kapitulu mají pfiístup pouze muïi v hodnosti rytífie a vy í ve prospûch pfiístupu v ech muïû a Ïen v ech hodností, " pfiijala návrh na moïnost zplnomocnûní (pfiedání hlasu) na kapitule pro nepfiítomné ãleny âvp, " nepfiijala návrh na zfiízení hlasování formou per rollam. Závûreãná ãást programu se odehrávala v sekcích, které se (podle Strategie âvp do r. 2005) setkaly a jednaly o záleïitostech organizaãnû-finanãních, duchovnû-kulturních a charitativnû- pitálních. Závûry budou oznámeny na jiném místû. Pak jiï následovaly pouze organizaãní záleïitosti ohlednû nejbliï ích akcí (pfiedvánoãní koncert 17. prosince), pfiedbûïné oznámení termínu pfií tí kapituly (poãátek fiíjna 2004) a investitury (záfií na spoleãném setkání národních jurisdikcí v Mariazell) a po spoleãném pfiesunu do katedrály sv. tûpána jsme zahájili na í investituru, celebrovanou otcem biskupem Josefem Kouklem. Velmistr OSLJ pfiijal do ádu jako ãleny cfr. Bc. Alana M. Uhuru, Ing. Antonína Schauera a JUDr. Markétu âermínovou a pov - il csr. Ivanu Hejãovou na CLJ a Rev. Jaroslava Kratku na ChLJ. Pasování na rytífie byli Ing. arch. Miroslav ehofi, MUDr. et PhDr. Kamil Kalina a Doc. MUDr. Vladimír Stibor. Do hodnosti kaplana jurisdikce byl pov en P. Kornel BaláÏ, mitrofornyj protojerej fieckokatolické církve. Chev. MUDr. Vladimír Nûmec, velitel LPS byl pov en do hodnosti KCLJ. V závûru ceremonie pak pfievzal cfr. Michal Olek ák, éfredaktor Reunionu, zásluïn kfiíï MMLJ. V závûru zb vá podûkovat v em pfiítomn m za úãast, pfiijíman m a povy ovan m popfiát mnoho zdaru v fiádovém Ïivotû. Velké podûkování si zaslouïí v ichni organizátofii. PovaÏujme tuto kapitulu za anci k vykroãení na novou cestu na eho velkopfievorství, vûnovanou sluïbû, spolupráci s mlad mi lidmi, plnou pokory a odhodlání k uïiteãné práci. Ondfiej Vanke, KCLJ kancléfi a bailiv âvp 3
DOPIS NOVÉHO PITÁLNÍKA VáÏené spolusestry, váïení spolubratfii! Dovoluji si Vám oznámit, Ïe jsem byl JKV velmistrem ádu sv.lazara jmenován na fiádové kapitule v Litomûfiicích pitálníkem âvp. MÛj Ïivotopis bude jistû publikován v pfií tím ãísle Reunionu. Na základû sdûlení kancléfie âvp, zprávy b valého pitálníka a krátkého jednání skupiny pro pitální, charitativní ãinnost a LPS na kapitule bych chtûl plánovanou ãinnost shrnout do nûkolika odstavcû. Hospic trasburk zûstavá nejvût í pitální aktivitou i nadále. Koncem kalendáfiního ãi fiskálního roku oãekávám zprávu o poãtu klientû a hospodafiení, pokud jiï byla urãena orgány hospice k zvefiejnûní. Za úvahu by stála zmûna názvu hospice - název trasburk upomíná spí e na hostinec ãi nevûstinec, neï na souvislost s ádem sv. Lazara. Organizaãní propojení s Hospicem sv.lazara v Plzni je otázkou budoucnosti. Dobrá je my lenka hospice pro neonkologické terminální stavy a AIDS. Jednání o vyuïití budovy sester AlÏbûtinek v Kadani, ãi nemocnice v Mû icích by mohlo jít tímto smûrem. Projekt Komunitního centra ve Rti ovicích u Milína, pfiedkládan JUDr. Pavlem Kavinkem, je velmi prospû n a ãleny skupiny je oãekáván s nadûjí. Poskytnutí útulku a obïivy b val m chovancûm dûtsk ch domovû ( zvl. Hory sv. Katefiiny ), ktefií po 18 roce vûku domov nemají, je skutek milosrdenství, hodn ve keré podpory. Plánovan pobyt v tomto domû na pûli cesty má b t 2 roky. âinnost LPS pod vedením MUDr.Vladimíra Nûmce, KLJ vãetnû ustavení záchranáfiského druïstva je tfieba rozvinout i v dal ích komendách. Pro lep í organizaci pitální a charitativní ãinnosti âvp doporuãujeme v praïské a moravské komendû vybrat jednu osobu pro pruïnûj í spolupráci se pitálníkem. Plánovaná komenda litomûfiická ãi plzeàská by pak vybrala dal í 2 osoby. Mohu slíbit ãastûj í náv tûvy míst na ich aktivit. âekám na Va e dal í návrhy a tû ím se na budoucí spolupráci. S pozdravem ATAVIS ET ARMIS zûstávám Vá doc.mudr.vladimír Jan Stibor CSc KLJ, pitálník âvp âlenské P ÍSPùVKY KaÏd ãlen rytífiského fiádu musel vïdy v historii b t schopn uhradit náklady, které vznikly jeho pfiijetím a ãlenstvím ve spoleãenství ostatních rytífiû mít svojí vlastní zbroj, konû, brnûní. Jednou z dûleïit ch povinností kaïdého ãlena je také dnes pravidelné a vãasné placení ãlensk ch pfiíspûvkû. I to je jedním z projevû vztahu k na emu ádu. Mnohé z vás jistû pfiekvapilo sdûlení csr. Ivany Hejãové, CLJ o tom, Ïe na i ãlenové dluïí do pokladny âvp takfika 180 tisíc korun. Za ãleny stále vykazujeme i spolubratry, ktefií naposledy zaplatili v r. 1998 K tomuto problému se musíme nûjak postavit, protoïe není nadále moïné (i s ohledem na pfiechod na podvojné úãetnictví) s sebou takov dluh nést. Od r. 2005 budeme muset za kaïdého registrovaného ãlena na eho ádu odvést 65 euro a jsme si vûdomi, Ïe nebudeme moci bûïnû dotovat ty, ktefií se sv m povinnostem dlouhodobû vyh bají. Velká rada proto stanovila ãlensk pfiíspûvek na r. 2005 ve v i 3.500 korun. Zahrnuje uhrazení mezinárodního pfiíspûvku (65 eur), zasílání zpravodaje Reunion, adresáfi 2005 (bude vydán v bfieznu) a pfiíspûvek na správu velkopfievorství. V leto ním roce budeme oãekávat uhrazení pfiíspûvku i od na ich duchovních. Pouze v odûvodnûn ch a ojedinûl ch pfiípadech bude moïné po domluvû s pfiíslu n m velitelem komendy sníïit ãlensk pfiíspûvek na ekvivalent 65 eur. V pfiípadû, Ïe nûktefií ãlenové nebudou moci zaplatit, mûïe za nû pfievzít tuto povinnost jejich komenda. âlenské pfiíspûvky uhraìte csr. Ivanû Hejãové, CLJ do 30. ãervna tr. Ti, kdo nezaplatí, budou po dvou letech neplacení automaticky pfievedeni do kategorie neaktivních" ãlenû se v emi dûsledky, tj. ztráty práva hlasovat, b t pov en apod. Ivana Hejãová, CLJ, almuïník Ondfiej Vanke, KCLJ, bailiv 4
PRINC CHARLES-PHILIPPE D ORLÉANS MÁ âeské KO ENY Nedávná volba 49. velmistra svatolazarského fiádu vynesla na svûtlo svûta velice blízké rodinné vazby mezi rodem Dobrzensk ch z Dobrzenicz a královsk m rodem Francie. MÛj pradûd, Jan Václav IV. Dobrzensk z Dobrzenicz (1841-1919) mûl nûkolik dûtí, které se narodily a vyrostly na chotûbofiském zámku. Jan Josef III, mûj dûd, Jan Maxmilián, mûj otec, i já, Jan Josef IV. jsme v ichni zûstali spjatí s na í vlastí v dne ní âeské republice. Jan Václav IV. mûl rovnûï dceru AlÏbûtu (1875-1951). Ta se provdala za dûdice brazilského trûnu, prince Pedra Alecantra Orleans-Braganza, a Ïili se sv mi pûti dûtmi v exilu v Normandii. V dobû mezi dvûma svûtov mi válkami trávili bratranci mého otce vïdy mûsíc roãnû v Chotûbofii a mûj otec se sv mi sestrami pravidelnû nav tûvovali Normandii. Na e tetiãka Eli ka velmi pfiísnû dbala na to, aby si její dûti byly vûdomy svého ãeského pûvodu. Jejich nejstar í dcera Isabella (1911-2003), babiãka prince Charlese-Philippa, se provdala za J.K.V. prince Henri d Orléans, hlavu francouzské královské rodiny, téï zvaného hrabû pafiíïsk. Pfiedchozí hrabû pafiíïsk byl pfiím potomek francouzského krále Ludvíka-Philippa a dûdic trûnu. Oba mûli mnoho dûtí a ãlenové ádu se seznámili se tfiemi m mi bratranci, ktefií jistû stojí za pozornost. Henri III. hrabû pafiíïsk, souãasn dûdic trûnu a str c Charlese-Philippa, Jacques vévoda d Orleans a jeho dvojãe Michel vévoda d Evreux, coï je otec Charlese-Philippa a ãlen ádu jiï po nûkolik desetiletí. Na e rodina ode la do exilu v roce 1948 a na e teta Eli ka nám poskytla útoãi tû v Normandii aï do roku 1951, kdy jsme emigrovali do Kanady. A kdyï jsem v roce 1966 pfiijel do Francie, pfiijali mû str c s tetou jako vlastního syna a za to jsem jim podnes vdûãn. Prince Charlese-Philippa znám od jeho narození a jeho otec, str cové a tety jsou nejlep ími z m ch pfiátel a v ichni jsou si vûdomi sv ch ãesk ch kofienû. Po Sametové revoluci nás podnûcovali k návratu do Chotûbofie a následnû i doprovázeli. KéÏ tedy vûdomí toho, Ïe princ Charles-Philippe má kofieny v na í vlasti, posiluje na í oddanost a vûrnost k nûmu jakoïto na emu velmistrovi. Jan Josef IV hr. Dobrzensky z Dobrzenicz JEÎÍ OVA CESTA NA GOLGOTU ZAâALA V BETLÉMù Nastal nám ãas pfieradostn, zpívejme kfiesèané " Vánoce jsou svátky radosti, pokoje a lásky. Ano, ale ne proto, Ïe se tû íme na dny volna, na rodinu a dárky. Je koda, Ïe ãasto vnûj í projevy zastíní samotnou podstatu Vánoc. V Krédu vyznáváme: On pro nás lidi a pro na i spásu sestoupil z nebe, skrze Ducha svatého pfiijal tûlo z Marie Panny a stal se ãlovûkem." Proã se BÛh musel stát ãlovûkem? Jak to má smysl? Nemohl pfii své v emohoucnosti zafiídit na e spasení jinak? Abychom to pochopili, musíme se zeptat ÎidÛ, na ich star ích bratfií, proã se musely pfiiná et obûti za hfiíchy. A kdyï se zeptáme takového vzdûlaného Îida, jak m byl apo tol Pavel, dozvíme se, Ïe to byly zástupné obûti, které jakoby klestily cestu na Golgotu, kde mûl b t obûtovan Beránek BoÏí JeÏí Kristus. V zákonû je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho skuteãnost. Proto stále stejné obûti, pfiiná ené kaïdoroãnû znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale oãistit ty, kdo s nimi pfiicházejí." (Îd 10,1) Kristus v ak pfiinesl za hfiíchy jedinou obûè " (Îd10,12) Na jiném místû podobnû: A jako ve la do svûta smrt skrze ãlovûka, tak i zmrtv chvstání: jako v Adamovi v ichni umírají, tak v Kristu v ichni dojdou Ïivota." (1K15,21-22) Proto se JeÏí narodil, aby mohl tuto obûè za hfiíchy svûta podstoupit: "Hle, beránek BoÏí, kter snímá hfiích svûta." (J 1,29) Nikdy úplnû nepochopíme tento akt BoÏí lásky. MÛÏeme jej v ak pfiijímat a Ïít v jeho plnosti. koda, Ïe se z Vánoc staly svátky jídla a pití. koda, Ïe se koledy staly otravnou kulisou supermarketû. koda, Ïe pro mnohé je úãast na pûlnoãní jenom souãásti tradice, která jaksi patfií ke koloritu Vánoc. koda, Ïe Ne, uï dost! Sláva na v sosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; BÛh v nich má zalíbení." (Lk 2,14) Díky Bohu za kaïdého, kdo se nejenom dnes pfiidal ke zpûvû andûlû, kdo otevfiel své srdce BoÏí milosti, aby se i v nûm narodil Spasitel Kristus Pán. Rev. Jaroslav Kratka, ChLJ 5
VRCHOLNÍ P EDSTAVITELÉ ÁDU SV. LAZARA Po volbû 49. velmistra OSLJ, JKV prince Charles-Philippe d Orléans, vévody z Anjou je jím postupnû jmenována nová ádová vláda (Grand Magistery). Jejími ãleny byli doposud ustaveni: Velk kancléfi Velk sekretáfi Velk pitálník Velk mar ál Vizitátor pro Stfiední a V chodní Evropu Pfiedseda ádové vlády JE hr. Philippe Piccapietra, GCLJ chev. Aaron Kiely, KCLJ dáma Ute Harms JE Marcus Herpers, GCLJ JE konzul Wolfgang Breitenthaler, GCLJ JE John Kerry Keane, GCLJ Poboãníkem JKV velmistra byl jmenován chev. Fokker van Crayestein van Rengerskerke, KLJ âleny ádové vlády jsou z titulu své funkce pfiedstavitelé národních jurisdikcí: Austrálie Anglie a Wales Belgie âeská rep.* Chorvatsko Dánsko Francie Irsko Itálie Lichten tejnsko Man Maìarsko Nûmecko Nizozemsko Nov Zéland Norsko Rakousko Rumunsko Skotsko Slovensko védsko v carsko JE Ray Bagdonas, GCLJ, velkopfievor Rt. Hon. Robert W. Shirley, 13. hrabû Ferrers, PC, GCLJ, velkopfievor JE Philip Verhoeven, GCLJ, velkopfievor JE hr. Jan Dobrzensk z Dobrzenic, velkopfievor JE Kajetan Knesaurek, GCLJ, velkopfievor JE baron Bernhard Schaffalitsky de Muckadell, GCLJ, velkopfievor JE plk. Philippe Jourdain, GCLJ, velkobailiv JE Bernard Barton, GCLJ, velkopfievor JE hr. Paolo Vandelli-Bulgarelli, komtur chev. Markus M. Hasler, KCLJ, komtur chev. Aaron Kiely, KCLJ, komtur JE velvyslanec Laszlo von Deak, GCLJ, velkopfievor JE knûïna Tatiana von Metternich-Winneburg, GCLJ, velkobailiv JE Jacob Hendrik Kraaijenhagen, GCLJ, velkopfievor JE dáma Gweneth Halford-Bell, GCLJ, velkopfievor JE plk. Jan Erik Wilhelmson, GCLJ, velkopfievor JE hr. Alfréd Spenbour, GCLJ, velkopfievor JE. Axel Mittelstaedt, GCLJ, velkopfievor JE. Rt. Hon. Lord Kinross, KLJ, velkopfievor JE konzul Wolfgang Breitenthaler, GCLJ, velkopfievor JE gen.por. Kent Harrskog, GCLJ, velkopfievor chev. Roman Widmer-Fischer, KCLJ, velkopfievor * v rámci ádu je uïíván historick název Bohemia Program Slavkovsk ch dnû smífiení 2004 pofiádan ch Slavkovskou iniciativou smífiení pod zá titou Ekumenické rady církví v âr, âeské biskupské konference a ministra zahraniãí Cyrila Svobody probûhl ve dnech 25. záfií a 1. aï 2. fiíjna 2004. Na jejich prûbûh jsem se zeptal pfiedsedy obãanského sdruïení Slavkovská iniciativa smífiení rev. Jaroslava Kratky. Jaroslave, ãím tû leto ní setkání pfiekvapilo? SLAVKOVSKÉ DNY SMÍ ENÍ LETOS PODEVÁTÉ Musím fiíct, Ïe tûch pfiekvapení bylo letos opravdu hodnû. Pfiedev ím to byla úãast, která byla v raznû vût í neï v pfiedchozích letech - jak na páteãní celodenní odborném sympoziu a veãerním koncertû, tak potom na sobotní slavnosti rodin. Odpolední bohosluïba b vala vïdycky o nûco poãetnûj í, takïe tam se to na úãasti aï tolik neprojevilo. Konference a bohosluïba v Her picích, která byla o t den dfiív, byla poãetnû stejná. Zvlá tností bylo, Ïe bohosluïba se poprvé konala na nekatolické pûdû, jmenovitû v kostele âeskobratrské církve evangelické. Starostové mûst a obcí sdruïení v regionu Politaví a Îdánick les opût nezklamali. Nemáme pfiesná ãísla, protoïe na poãítání nebyl ãas a ani se poãty nechceme chlubit, ale v ech akcí se zúãastnilo nejménû ãtyfii sta osob. Dal ím pfiekvapením byla spontánnost, nestrojená srdeãnost a vpravdû rodinná atmosféra, která leto ní téma Smífiení v rodinû", jenom umocnila. 6
Proã bylo zvoleno zrovna téma Smífiení v rodinû"? KdyÏ jsme se koncem loàského roku se li na brnûnském biskupství k hodnocení loàského roãníku Slavkovsk ch dnû, pfiipomnûl biskup Vojtûch Cikrle, Ïe v roce 2004 tomu bude deset let, co byl OSN vyhlá en rok rodiny. Zeptal se nás, jestli se i my nechceme pfiipojit k brnûnské diecézi, pro kterou vyhlásil rok rodiny. V ichni jsme nad enû souhlasili. Pfiimûla nás k tomu i neutû ená situace v na í republice, která se projevuje vysokou rozvodovostí, nízkou porodností, nedostateãnou péãí o rodinu, mal m zájmem na ich zákonodárcû a neustál m tlakem na zpochybàování smyslu rodiny tfieba stavûním homosexuálních svazkû na úroveà klasického manïelství. Kdo mûl zásadní pfiedná ky a na jaká témata? Leto ní program jsme pfiipravovali ve spolupráci s Národním centrem pro rodinu a hlavním pfiedná ejícím byl jeho fieditel PhDr. Josef Zeman, CSc. Pfiiznám se, Ïe jsem byl sám zvûdav, jak se vypofiádá s tématem: Smífiení se souãasnou rodinou Co chceme, co mûïeme, co musíme". V ichni jsme mu byli vdûãní za tak vysoce odbornû zpracovanou, a pfiitom velmi srozumitelnû podanou pfiedná ku, kterou velmi vhodnû doplnil prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. z fakulty sociálních studií MU v Brnû. Stejnû tak Doc. Rudolf Smahel, z CM teologické fakulty UP v Olomouci, kter velmi poutav m zpûsobem pfiedvedl Jak aplikovat osvûdãené biblické principy v souãasné rodinû". V odpoledním bloku byly spí e praktické postfiehy, které je tû více umocnily pravdivost pfiedchozích pfiedná ek. Prostfiednictvím zástupce KPV Bohumila Robe e jsme si pfiipomnûli perzekuované rodiny za vlády komunistické diktatury. Milé bylo osobní svûdectví námûstka biskupa SCEAV ThMgr. Jana Cieslara. Sál pfiímo za umûl úïasem, kdyï nám mimo jiné fiekl, Ïe jeho tatínek pochází z osmnácti dûtí. Nad enû byla pfiijatá slova generálního vikáfie brnûnské diecéze Mons. Jifiího Mikulá ka, zvlá tû pak v stiïné pfiíklady ze Ïivota rodin. Po celou dobu byl s námi pfiedseda Ekumenické rady církví v âr biskup Vladislav Voln a jeho duchovní slovo rovnûï rozvífiilo hladinu posluchaãstva, jako napfi.: Na im rodinám by pomohlo, kdyby byl více pro lapan koberec u stolu, kolem kterého sedáváme, neï koberec pfied televizí." V echny dojmy je tû více umocàoval nádhern interiér Rubensova sálu slavkovského zámku. Veãer byl koncert. Jak dopadl? Koncert, kter se konal v zámeckém koncertním sálu, byl nádhern. Postaral se o nûj nejdfiív komorní pûvec Vladimír Jelen z Prahy, kter zazpíval v echny Dvofiákovy Biblické písnû. Pfiiznám se, Ïe jsem musel pfiehodnotit svûj názor na tyto hudební skvosty. MoÏná to bylo tím, Ïe jsme je mûli moïnost vychutnat" tak fiíkajíc na jedno posezení, ale urãitû to bylo i kvalitou interpreta. Pûvecké sdruïení Magnificat z Újezdu u Brna opût nezklamalo. Úãast tohoto souboru na Slavkovsk ch dnech smífiení se uï stala tradicí a koncert bez nich si uï nedovedeme pfiedstavit. Naopak paní Vûra Luxová byla mezi námi poprvé, ale vûfiím, Ïe ne naposledy. Její vystoupení bylo jako nûïn obrázek rodiny, zarámovan hudbou a zpûvem. Tato stateãná Ïena vnesla nov rozmûr iniciativû smífiení. Pak nastalo veliké vzru ení, protoïe manïelé Radovi, na které jsme netrpûlivû ãekali, byli pofiád na cestû z Prahy. Byl pátek a dálnice málem neprûjezdná. PokaÏdé, kdyï jsem jim volal, stáli nûkde v zácpû. Udûlali jsme neplánovanou pfiestávku s tím, Ïe zavoláme je tû jednou a uvidíme. Samozfiejmû, Ïe opût stáli, a kdyï jsem se jich zeptal kde jsou, fiekli, Ïe pfied odboãkou na nûjakou Slatinu. Byla to poslední moïnost, jak odboãit z dálnice a dojet do Slavkova boãními cestami. Nakonec v echno dobfie dopadlo. Pût minut poté, co vyskoãili z auta, uï zpívali. Nádhernû! Byla to opravdu poïehnaná teãka. Vlastnû tou poslední teãkou bylo poïehnání vladyky Simeona. V sobotu byla slavnost rodin. Jak jste slavili? Zpûtnû si uvûdomuji a také po konzultaci s nûkter mi ãleny grémia Ïe lidé, ktefií pfii li na slavnost, mohli oãekávat je tû nûco jiného. MoÏná to byla spí e oslava rodiny jako takové, ale slavili jsme, jak se dalo. Hned ráno probûhlo slavnostní pfiijetí na radnici mûsta Slavkov u Brna. Nejvíc nás pfiekvapil pan ministr Svoboda svojí dochvilností a srdeãností. Pan starosta Mgr. Petr Kostík spolu s pfiedstaviteli mûsta pfiipravili dûstojné pfiijetí a jiï tradiãní recepci. Program potom pokraãoval na zámku v koncertním sále do Rubensova sálu bychom se neve li. Dûtsk folklórní soubor Nûmãánek sv m vystoupením pfiipomnûl tradiãní dûtské radovánky. Potom uï následovala jednotlivá vystoupení. Nejdfiív to byl brnûnsk biskup Vojtûch Cikrle, potom následovala osobní svûdectví manïelû Svobodov ch manïelka pana ministra je lékafika a pfiijela rovnou po noãní sluïbû, jihomoravského hejtmana ing. Stanislava Juránka a jeho manïelky, opût jsme mohli sly et pûsobivé svûdectví paní Vûry Luxové a dal ích. Od samého zaãátku konání Slavkovsk ch dnû smífiení se tûchto setkání úãastní hosté ze Slovenska. Letos jich bylo deset a za v echny vystoupili manïelé Jaroslav a Maria Jenãovi z Jenkovec, coï je vesnice leïící pûldruhého km od ukrajinsk ch hranic. Siln m momentem byla pietní vzpomínka na v echny obûti terorizmu a modlitba za jejich rodiny. Panychidu za nû slouïil vladyka Simenon, biskup olomoucko-brnûnské eparchie Pravoslavné církve v ãesk ch zemích. Poprvé mezi nás pfiijela Dr. NadûÏda Kavalírová, pfiedsedkynû KPV, a kdyï jsem se jí pfii louãení ptal, jak se jí tady líbilo, odpovûdûla: Byla to zlatá teãka tohoto, pro mû tak v znamného, t dne, ve kterém mi bylo udûleno Svatováclavské vyznamenání. Pfií tí rok pfiijedu zase. Urãitû." Mezi jednotliv mi vystoupeními nám zpívala slavkovská chrámová schóla a musím fiíct, Ïe velmi pûknû. Novinkou Slavkovsk ch dnû smífiení byl spoleãn obûd. Poãasí nám pfiálo a Rostûnice a.s. také. Za ten ãas, co jsme byli v sálu, ti hodní lidé roïnili sele a pfiipravili skvûl piknik. Podot kám, Ïe v e zdarma. Byl to jejich dar, za kter upfiímnû dûkujeme. Odpoledne vyvrcholily Slavkovské dny smífiení ekumenickou bohosluïbou, které pfiedsedal biskup Ladislav Huãko, apo tolsk exarcha fieckokatolické církve v âeské republice. Kromû zástupcû církví shromáïdûní pozdravili ministr zahraniãí Cyril Svoboda, paní Vûra Luxová a generální pfiedstavená Kongregace sester sv. Cyrila a Metodûje z Velehradu sestra Katefiina Nûmcová. Byl to nejenom pohled do rodiny fieholní, ale také milé zdûraznûní spoleãn ch kofienû cyrilometodûjské tradice. O hudební program se postarali manïelé Radovi, Vladimír Jelen a chrámová schóla ze Slavkova u Brna. valo své posluchaãe. 7
Slavkovské dny smífiení 2004 jsme ukonãili u Stromu smífiení, kde velitel moravské komendy Vojenského a pitálního fiádu sv Lazara Jeruzalémského RNDr. Ivan Koláãn vzpomnûl na spoluzakladatele Slavkovské iniciativy smífiení rytífie Jana patného. Rád bych nakonec projevil vdûãnost v em ãlenûm grémia, ale pfiedev ím pracovníkûm Historického muzea, zvlá tû pak paní fieditelce Mgr. Janû Omar, která byla nejenom milou hostitelkou, ale osobnû se vloïila do pfiípravy i prûbûhu celého programu. Nesmím zapomenout ani na Radio Proglas, které bylo a stále je na ím mediálním partnerem a rûzn mi zpûsoby informovalo své posluchaãe. OSLAVA BEATIFIKACE KARLA I. P ÍKLADU RYTÍ SKÉ CTNOSTI První fiíjnovou sobotu prohlásil papeï Jan Pavel II. v ímû za blahoslaveného císafie Karla Habsburského. âeská vefiejnost pfiijala zafiazení jeho osoby mezi blahoslavené rozpaãitû, ãeská katolická církev velmi zdrïenlivû. âeské velkopfievorství tak bylo jednou z mála ãesk ch institucí, které se k odkazu Karla I. vefiejnû pfiihlásily. Stalo se tak v sobotu 9. fiíjna 2004 slavnou m í svatou slouïenou na podûkování za úspû né zavr ení beatifikaãního procesu posledního rakouského císafie a ãeského krále. Tato slavnostní bohosluïba byla uspofiádána na ím velkopfievorstvím v souãinnosti s Královskou kanonií premonstrátû v basilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahovû. Hlavní celebrant bohosluïby, strahovsk opat Josef Pojezdn zdûraznil ve své homilii, Ïe oslavujeme zpûsob, jak Karel zu- Ïitkoval dar pozemsk ch dnû, a nikoliv jeho úspû nost, ãi neúspû nost posuzovanou spoleãností a jejím dûjepisectvím. Blahoslavení je oslavou Karlova následování pfiíkladu JeÏí e Krista, kter - aã ztratil v e - získal pro v echny mnohem víc. Podobû i Karel, aã ztratil korunu, majetek, zdraví i mlad Ïivot, získal o mnoho cennûj í korunu svatosti. My, ãe tí lazariáni, si nepfiipomínáme bl. Karla I. pouze jako svého posledního panovníka, ale a to moïná pfiedev ím jako vzor naplnûní rytífiského ideálu. Karlova beatifikace je tedy pro nás dvojnásobn m dûvodem k radosti. Na e úcta ke Karlu I. pramení z jin ch zdrojû, neï je povrchní monarchistické staromilství, jak by se moïná mohl nepouãen pozorovatel domnívat. SvÛj pohled soustfieìujeme na duchovní a mravní kvalitu skutkû bl. Karla I., na jeho osobnost a hloubku jeho kfies- Èanské víry. Vidíme ho pfiedev ím jako ãlovûka, kter se v nelehk ch situacích dûslednû pfiidrïoval kfiesèansk ch zásad a kter nadev e stavûl svûj smysl pro ãest, povinnost a lásku k bliïnímu. BliÏního chápal jako ãlena rodiny, aè uï té vlastní, kterou nadev e miloval, nebo té ir í státu, jemuï slouïil ze v ech sv ch sil, jak jen to ne Èastné politické okolnosti doby umoïàovaly. Císafi Karel nav tûvuje frontu a obyvatelstvo na Bukovinû Dûkovná m e probûhla díky otcûm premonstrátûm velice dûstojnû. âesk episkopát byl zastoupen na ím pfievorem J.E. arcibiskupem Karlem Otãená kem, kter celou slavnost zahájil, av ak kvûli sv m dal ím povinnostem se nemohl úãastnit celého jejího prûbûhu. Z církevní strany se jí dále úãastnila poãetná delegace kfiíïovníkû s ãervenou hvûzdou, v znamn heraldik Milan Buben reprezentoval fiád maltézsk ch rytífiû. Pfiítomnost generálního konzula Rakouské republiky pana Petera Priese, politického rady maìarského velvyslanectví pana Ivana Gyurcíka a generálního sekretáfie fiádu sv. Lazara hr. Philippa Piccapietry dodala oslavû mezinárodní rozmûr. A proto je pro v echny lidi, a pro rytífie sv. Lazara zvlá tû, pfiíkladem hodn m následování. Oznámení o jmenování císafiem - agrární deník Cep 8
Skuteãnost, Ïe se podafiilo zaplnit strahovskou baziliku pozvan mi i nepozvan mi ze dvou tfietin, mûïeme povaïovat za úspûch, protoïe doba plného pfiijetí bl. Karla I. v ãesk ch zemích teprve pfiijde; pomûrnû malá úãast ãlenû âeského velkopfievorství je v ak na ím mínus. Pfiesto pûsobilo velice emotivnû, kdyï v závûru m e rytífii sv. Lazara proná eli svou modlitbu k novému blahoslavenému. Sympatick moment nastal, kdyï se k modlitbû pfiipojili i pfiítomní ãlenové maltské obedience. BudiÏ nám to pfiíslibem, Ïe bl. Karel I. bude více sjednocovat, neï rozdûlovat, a Ïe svou pfiímluvou u Nejvy ího nemálo pfiispûje k pokojnému rozkvûtu na eho fiádového díla. Blahoslaven Karle Habsbursk oroduj za nás! Mgr. Filip Dostál, CLJ ZE ZÁPISKÒ POSTULANTOV CH O MEZINÁRODNÍM REUNIONU V BLOIS (DOKONâENÍ) KdyÏ jsme ukonãili prohlídku zámku v Blois, nav tívili jsme ku obûdu nám jiï znám hostinec U tfií klíãû", kde jsme si zpûsobili dal í kulináfiské záïitky a vyslechli obsáhlou a fundovanou geneaologickou pfiedná ku cfr. tvána o rodu na eho nového velmistra. Po té jsme se odebrali do hotelu, abychom nabrali trochu sil v odpoãinku a pfievlékli se na uvítací veãer do zámku Ambois. Setkání na zámku Ambois, kter byl bohuïel v 19. století z vût iny zbofien pro patn stavební stav a nedostatek financí tehdej ího majitele a kter byl posledním útoãi tûm a je také posledním místem spoãinutí renesanãního génia Leonarda da Vinci, bylo vpravdû velkolepé! Na nádvofií se se lo okolo tfií set ãlenû ádu z mnoha jurisdikcí a skuteãnû absolutní fiádové piãky. Z pfiehlídky této galerie osobností, uniforem, dekorací, fiádû, vyznamenání, rouch a dámsk ch rób, opravdu pfiecházel zrak. Ponûkud se zde jevovû vymykala pozorovatelská delegace italsk ch bratfií z maltské obedience, ktefií jako jediní byli obleãeni v uniformy barvy ãerné s brigad rkami s italsky zvednut mi d nky nad ãelem, kdy pro laika neobeznámeného se situací by za urãit ch okolností mohla vzniknout pochybnost, zdali se nejedná o uniformu funebrální, pfiípadnû zbraní SS. Podstatná v ak byla atmosféra tohoto setkání, která byla vpravdû bratrská, pfiátelská, vstfiícná a sjednocující. Zatímco na tomto prvním setkání stáli ital tí bratfii osamocenû trochu stranou, o dva dny pozdûji, kdyï reunion konãil, byli jiï plnû integrováni a odná eli si jistû plnou náruã nov ch pfiátelství, vztahû a informací, coï je jistû daleko dûle- Ïitûj í rozdílû uniforem. Zbytky opevnûní v Boigny-sur-Bionne Arcivévoda Karel jako student PraÏské univerzity ve vûku 20 let. Toho veãera jsme se poprvé setkali s budoucím na ím velmistrem, s Jeho královskou V sostí princem Charles-Philippem d`orléans, ale nejen s ním. Pfiítomen byl i jeho str c JKV Henri III. hrabû pafiíïsk, vévoda francouzsk, hlava rodu a následník francouzského královského trûnu, a z duchovních kní- Ïat zejména J. Em. kardinál László Paszkai, primas maìarsk. Dal ích celebrit bylo zde tolik, Ïe jejich v ãet s plnou titulaturou by sám rozhodnû pfiesáhl plochu vyhrazenou tomuto pfiíspûvku. Po entrée na nádvofií, které zahrnovalo i prohlídku zámku s v kladem, jsme byli uvedeni do hodovní sínû, kde jsme v pfiítomnosti JKV následníka francouzského trûnu a JKV budoucího velmistra, jejich manïelek, J.Em. kardinála Paszkaie a dal ích excelencí byli uho tûni skvûlou veãefií a oblaïeni historickou hudbou v podání dobovû krojovan ch muzikantû. Co v ak bylo nejpodstatnûj í na této události, bylo prohlá ení JKV hrabûte pafiíïského, Ïe francouzsk královsk rod bere Vojensk a pitální fiád sv. Lazara Jeruzalémského pod svou trvalou ochranu. Kolem pûlnoci jsme se naplnûni krásn mi a radostn mi pocity, znaveni ru n m dnem, dojmy i vynikajícím jídlem, odebrali do hotelu. Následujícího dne ráno se ve snûmovním sále na zámku v Blois konala za plné úãasti v dûlné a neformální atmosféfie Velká kapitula, jejíï volební ãást byla ovûfiována spoleãností Ernest & Young tak, aby její v sledky nemohly b t nikdy zpochybnûny. Na jejím zaãátku pfiedseda fiádové vlády chev. John Kerry Keane informoval volitele i ostatní zúãastnûné o v sledcích jednání fiádové vlády z pfiede lého dne, zejména o dílãích zmûnách stanov ádu, jejich dûvodu a v znamu. 9
Za úãelem ovûfiení poãtu volitelû a jejich pln ch mocí byl program volby odloïen na pozdûji a do takto vsunutého prostoru byly zahájeny prezentace práce a ãinnosti jednotliv ch jurisdikcí. Na e chvíle pfii la asi po ãtyfiech ãi pûti prezentacích a zahájil ji kancléfi chev. Ondfiej Vanke. Za pouïití audiovizuální techniky pfiedstavil historii fiádu v âechách, poreferoval o souãasné situaci vãetnû lokalizace jednotliv ch komend a vydal poãet z ãinnosti na í pafiíïské i maltské obedience, zejména v oblasti paliativní péãe v provozovan ch hospicích. Za velké pozornosti, kterou v posluchaãích vzbudil, byl vystfiídán cfr. Beránkem, kter pfiedloïil úvahy o budoucím nasmûrování ádu co do jeho charitativních aktiv a nabídl ostatním jurisdikcím sluïby na í jurisdikce, které jsme si v minul ch obdobích osvojili a cítíme se v nich b t dobfií. Tato prezentace byla pfiijata namoudu i absolutnû nejvût ím aplausem, oproti jin m znaãnû vynikala kvalitou zpracování a sdûlností a úãastníky reunionu vãetnû velmistra jmenovitû oslovila. To mohu potvrdit nejen jako oãit úãastník jejího pfiedvedení, Námûstíãko rytífiû sv. Lazara v Boigny-sur-Bionne ale jako pfiíjemce opravdu mnoh ch gratulací v následujícím ãase. Po pfiedvedení prezentací národních jurisdikcí byl v krátkém ãasovém úseku zvolen JKV princ Charles-Philippe d Orléans 49. velmistrem OSLJ a radostná atmosféra, do tohoto okamïiku spí e tu ená, se stala realitou a dala se témûfi nahmatat. Ná velmistr drïel v prûbûhu galaveãefie krátk proslov, z nûhoï vyplynuly zejména esenciální principy, jimiï se chce ve své nové hodnosti fiídit: KfiesÈanství Charita Rytífiství, jakoï i otevfiení ádu rozvoji dal ích charitativních aktivit podpofien ch pfiílivem nové, mladé krve do ádu, schopné a ochotné pro ád a jeho cíle pracovat a pfiiná et obûti. Vûfite pfiátelé, Ïe v této chvíli jsem byl nejen rozradostnûn, ale i hluboce dojat. V poslední den reunionu se v chrámu sv. KfiíÏe v Orléansu za pfiítomnosti v ech zúãastnûn ch a zejména opût za pfiítomnosti JKV Henryho hrabûte pafiíïského a JKV Michela vévody d Orléans s manïelkami a dal ích Excelencí konala m e, kterou celebroval J.Em. kardinál Paszkai, po jejímï skonãení JKV Prince Charles-Philippe d Orléans vefiejnû akceptoval svou volbu 49. velmistrem OSLJ a po tomto aktu byl do této funkce inaugurován. Jako nov velmistr posléze pfiijal nové ãleny ádu, vyznamenal zaslouïilé ãleny ádu, pasoval nové rytífie, mj. i cfr. tvána, pov il dal í ãleny do vy ích hodností, mj. na eho kancléfie chev. Vankeho do hodnosti rytífie-komtura. V té chvíli jiï byli v ichni zúãastnûní dekorováni vysoce cenûnou úãastnickou medailí vyrobenou na í jurisdikcí. Bylo v ak jistou zajímavostí, Ïe po doznûní Te Deum, kdyï prûvod rytífiû ve sv ch plá tích opût za ohromné pozornosti vefiejnosti v chrámu a pfied ním shromáïdûné, v jejíï oãích bylo snadno lze ãísti úctu a respekt ke královské rodinû, ale ve stejné mífie i ádu samotnému, vy el pfied katedrálu, kaïd si tuto medaili nebo i jiná fiádová vyznamenání zakryl, neboè není zvykem republikánsk ch FrancouzÛ nosit na vefiejnosti jiná vyznamenání neï státní. Dále následovalo slavnostní skupinové focení a dlouhotrvající louãení. Byli jsme nuceni je tû se chvíli zdrïet, neboè nás nav- tívil táb âtv, aby natoãil nûkolik zábûrû vã. exkluzivního interwiev s na ím velmistrem do chystaného dokumentu o âvp. DomÛ jsme dojeli plni dojmû, radosti a chuti do práce a také Èastnû, jistû i proto, Ïe cfr. Beránek pro nás na cestu vyprosil u J.Em. kardinála Paszkaie osobní poïehnání na cestu, které nám bylo milostivû udûleno. JUDr. Pavel Kavinek postulant Po slavnostních pfiípitcích a bratrském sdûlování osobních záïitkû k této události jsme se opût na krátk ãas roze li, abychom se k veãeru se li na galaveãefii na zámku Chenonceau. Tato galaveãefie byla zahájena vigilií postulantû a povy ovan ch v místní maliãké gotické kapli, kde byla samotná vigilie zahájena anglikánskou m í. Následovala úïasná galaveãefie, kde byl opût pfiítomen JKV Henri III. hrabû pafiíïsk, jeho témûfi k nerozeznání podobn bratr JKV Michel vévoda d Orléans, otec na eho velmistra, ná jiï zvolen 49. velmistr, J.Em. kardinál Paszkai a jako host následník císafiského trûnu habe ského JCV Emeriah Sa Sellasie Haile-Selassie d'éthiopie, jenï udûlil na emu velmistrovi vyznamenání, které kolovalo mezi v emi úãastníky reunionu. Kostelík sv. Lazara v Boigny 10
ALBERT SCHWEITZER, CLJ LÉKA, FILOZOF, HUMANISTA, LAZARIÁN Cos komu učinil dobrého, to zůstává." Albert Schweitzer se narodil 14. ledna 1875 v Kaysersbergu v Horním Alsasku (dnes Francie) jako nejstar í syn lutheránského pastora. UÏ v pfied kolním vûku zaãal hrát na klavír, pozdûji na varhany. Na gymnáziu nebyl vynikajícím Ïákem, ale vzhledem ke svému zamûfiení se nechal zapsat na universitu ve trasburku, kterou zakonãil doktorátem z filozofie (1899) a teologie (1900). Profesionálnû se vûnoval hudbû a byl znám a také sv mi náboïensk mi názory i sv mi teologick mi, hudebními i literárními díly (Êepsal mimo jiné Ïivotopisy J. S. Bacha a J.W. Goetha). Zaãíná studovat medicínu, z níï získal doktorát v roce 1913. Bûhem studií se je tû staãil oïenit. Po ukonãení studií odjíïdí se svou manïelkou H. Bresslauovou do Afriky, do Lambaréne, hlavního mûsta Gabunu. Tam za pomoci pfiátel a rûzn ch nadací poblíï fieky Ogooué vybudoval nemocnici pro domorodé obyvatelstvo, aby tak odãinil alespoà ãásteãnû to, co evropská kolonizace v Africe napáchala. Obãas cestuje mimo Afriku, vût- inu Ïivota v ak strávil v Lambaréne, ve své nemocnici, která byla schopna pojmout aï nûkolik tisíc pacientû a jejíï souãástí byla vesnice pro malomocné. Ve svém díle formuloval filozofii úcty k Ïivotu ve v ech jeho formách, která má eticky cítícího ãlovûka vést k tomu, aby se choval co moïná nej etrnûji ke v em ÏivoãichÛm i rostlinám. Velikou poctou pro nûho bylo udûlení Nobelovy ceny míru v roce 1952 za celoïivotní snahu o mírové souïití národû. Toto ocenûní pfievzal pfied 51 lety, 10. prosince 1953. Zemfiel v 90 letech, 4. záfií 1965 ve svém Lambaréne. Albert Schweitzer, CLJ byl ãlenem francouzského velkkopfievorství ádu sv. Lazara Jeruzalémského pfiekvapuje nás to? Ondfiej Vanke, KCLJ 11
JKV Henri III., hrabû pafiíïsk jmenuje 8. prosince 2004 JKV prince Charles - Philippe d Orléans vévodou z Anjou.
ZPÁVY REDAKCE HLEDÁME REDAKâNÍHO KOREKTORA âlánkò VáÏení spolubratfii a váïené spolusestry, redakce na eho fiádového Reunionu se na Vás obrací s prosbou: hledáme korektora na ãlánky zasílané na oti - tûní do Reunionu. Korektor by pfiispûl k vylep ení kvality stávajícího Reunionu a k jeho celkové prezentaci. Zájemci, prosím, pfiihlaste se na emailové adrese redakce Reunionu. Michal Olek ák OLJ éfredaktor # Nová adresa Michal Olek ák OLJ Na ÎiÏkovû 853/41 460 06 Liberec REDAKâNÍ RADY 2005 2005/1-5 VELIKONOâNÍ âíslo 2005/1 Uzávûrka: 28. 2. 2005 Rada: 2. 3. 2005 P EDPRÁZDINOVÉ âíslo 2005/2 Uzávûrka: 2. 5. 2005 Rada: 4. 5. 2005 PRÁZDINOVÉ âíslo 2005/3 Uzávûrka: 4. 7. 2005 Rada: 7. 7. 2005 P ED ÁDOV M DNEM 2005/4 Uzávûrka: 4. 9. 2005 Rada: 7. 9. 2005 VÁNOâNÍ âíslo 2005/5 Uzávûrka: 30. 11. 2005 Rada: 7. 12. 2005 Michal Olek ák OLJ éfredaktor " " Pfiíspûvky do dal ího ãísla Reunionu zasílejte na emailovou adresu: reunion.cvp@seznam.cz Uzávûrka dal ího ãísla 28.2.2005 REUNION âesk CH RYTÍ Ò ÁDU SV. LAZARA JERUSALEMSKÉHO Vydává âeské Velkopfievorství Vojenského a pitálního fiádu sv. Lazara Jerusalemského, Karlova 28, Praha 1. Vedoucí redaktor: Michal Olek ák, OLJ Grafická úprava: Agentura HOZA Q. ISSN 1214-7443
KAPITULA A INVESTITURA âvp V LITOMù ICÍCH FOTOGALERIE I. foto:p. ehofi 1 2 3 1,2 ) ze zasedání Velké kapituly: zleva Velk kancléfi JE hr. Philippe Piccapietra, velmistr JE princ Charles-Philippe d Orléans, pfiedseda ádové vlády JE John Kerry Keane a kancléfi âvp chev. Ondfiej Vanke 3 ) Z veãerního rautu
KAPITULA A INVESTITURA âvp V LITOMù ICÍCH FOTOGALERIE II foto:p. ehofi. 4 5 6 7 4 ) JE otec biskup Josef Koukl prochází palírem ãlenû v katedrále sv. tûpána 5 ) JE velmistr se symbolem své jurisdikce - fiádov m meãem - nesen m chev. Vladimírem Stiborem, pitálníkem âvp 6 ) P. Kornel BaláÏ, SChLJ s o. Markem Krupicou, ChLJ na veãerním rautu 7 ) dáma Ute Harms, Velk pitálník ádu v rozhovoru s JE. velmistrem