Spaní v kontaktních čočkách

Spaní v kontaktních čočkách HLAVNÍ BODY HLAVNÍ BODY Kontaktolog by si měl s pacientem pohovořit o rizicích a výhodách spaní v kontaktních čočkách, aby pacientovi umožnil učinit informované rozhodnutí. Přestože absolutní riziko vzniku závažné nežádoucí reakce na spaní v kontaktních čočkách je malé, v porovnání s denním nošením je relativní riziko značné u všech druhů čoček, včetně silikon-hydrogelových. Výběr pacienta a vyzkoušení čoček má rozhodující význam. Kontaktolog by měl zvážit vhodnost spaní v čočkách pouze u ideálně spolupracujících nositelů kontaktních čoček. Je nezbytné, aby pacienti, kteří nosí kontaktní čočky v režimu prodlouženého a nepřetržitého (kontinuálního) nošení, byli pečlivě a často kontrolováni během nošení kontaktních čoček při pravidelných následných kontrolách. Kontaktolog by měl poskytnout jasné instrukce všem pacientům, kteří v kontaktních čočkách spí, jak si mají sami kontrolovat oči a jak postupovat, pokud by zpozorovali jakékoli odchylky od normy. Od doby, kdy byly aplikovány první kontaktní čočky, v nich někteří pacienti spali, ať už z vlastního rozhodnutí nebo na doporučení jejich kontaktologa. Mnohé z prvních skleněných sklerálních čoček, které aplikovali například Mullerovi v 80. letech 19. století, nosili lidé až dva roky bez přerušení. Odborná literatura obsahuje rovněž mnoho zpráv o pacientech, kteří dlouhodobě nosili sklerální i tvrdé rohovkové čočky v režimu prodlouženého nošení již před rokem 1974 1. Byl to John de Carle, pracující v Londýně, který jako první zpopularizoval spaní v kontaktních čočkách Permalens. V roce 1981 bylo prodloužené nošení hydrogelových čoček pro korekci refrakčních vad schváleno úřadem pro Správu potravin a léčiv (FDA) a agresivní reklama propagující tento způsob nošení čoček a jeho oblíbenost vedly k tomu, že se spaní v čočkách v USA ujalo v masovém měřítku. Pro účely tohoto článku se prodlouženým nošením (EW) myslí šest nocí nepřerušovaného nošení, po nichž následuje jedna noc bez nošení čoček, a kontinuálním nošením (CW) se myslí trvalé nošení po dobu až 30 nocí, po nichž následuje jedna noc bez nošení čoček. 1

Spaní v kontaktních čočkách P acienti obvykle nosili hydrogelové kontaktní čočky určené pro spaní po dobu až 30 nocí a poté je vyjmuli, vyčistili a znovu nasadili. Podle dostupných odhadů byly v USA v roce 1985 čtyři miliony pacientů, kteří kontaktní čočky nosili tímto způsobem. První výzkumy zaměřené na spaní v kontaktních čočkách byly prováděny empirickým klinickým způsobem, přičemž úspěšnost u pacientů se posuzovala na základě schopnosti nadále čočky nosit. Později, v 80. letech 20. století, vzrostl vědecký zájem o mechanismus a fyziologii spaní v kontaktních čočkách. Zejména se podařilo rozšířit znalosti o zásobení rohovky kyslíkem a o tom, jaký vliv má hypoxie na její strukturu. Nyní je už dobře známo, že nedostatek kyslíku v oku vede ke zvětšení tloušťky rohovky (edému). Při normálním spánku se zavřenýma očima se tloušťka rohovky zvětšuje v průměru až o 4 procenta. Rohovka je však schopna zotavit se během dne až z 8 % nárůstu tloušťky a tato hodnota se stala také cílem pro hydrogelové kontaktní čočky. Přelomová studie z roku 1984, jejímiž autory jsou Holden a Mertz, definovala úrovně kyslíku potřebné k tomu, aby nedocházelo k edému rohovky 2 (tabulka 1). Další studie ukázaly, že hydrogelové čočky pro prodloužené nošení, které se tehdy aplikovaly, nemají schopnost tyto potřeby uspokojit. Zatímco hydrogelové materiály nedosahují kritéria nulového dodatečného edému během spaní v čočkách, některé se přibližují úrovni 8 procent (nulový reziduální edém) a byly schváleny pro spaní v čočkách. Nedávný průzkum, který uskutečnili Harvitt a Bonanno, definují hladiny Dk/t jako 35 pro denní nošení a 125 pro spaní v čočkách. 3 Moderní tvrdé plynopropustné čočky (RGP) a silikon-hydrogelové čočky (Si-Hy) umožňují dostatečné zásobování oka kyslíkem, aby bylo splněno kritérium nulového dodatečného edému (tabulka 2). Nicméně je důležité pamatovat na to, že se prostředí zavřeného oka liší od normálního otevřeného oka v několika klíčových ohledech (tabulka 3). Kromě problému s hypoxií rohovky jsou první hydrogelové čočky pro kontinuální nošení spojovány s větším počtem zánětlivých reakcí (z důvodu dlouhodobého hromadění usazenin) a s reakcemi na toxické látky z důvodu intenzivních čisticích postupů potřebných po 30 nocích nošení. Když byly v roce 1987 zavedeny disposable (s plánovaným režimem výměny) kontaktní čočky pro jednotýdenní použití, které se vždy po týdnu vyměnily za nové, oba tyto problémy se tím vyřešily. Tyto čočky byly nošeny nepřetržitě šest nocí a označovaly se jako čočky pro prodloužené nošení (EW). Minimální požadavky na zásobení rohovky kyslíkem TABULKA 1 Minimální hodnota Dk/t (průměr) (x10-9) při 20 C Minimální hodnota EOP (% atmosférického O2) 0 % EDÉM pro denní nošení (DW) 4 % EDÉM pro spaní 24,1 87,0 34,3 9,9 17,9 12,1 0 % REZIDUÁLNÍ EDÉM pro spaní 2

Průměrný edém rohovky po vyjmutí čočky po osmi hodinách spaní % průměrný edém rohovky (±SD) BEZ ČOČKY 0,77 (±3,40) ETAFILCON A Dk/t = 31 5,83* (±3,83) BALAFILCON A Dk/t = 110 1,35 (±2,95) SENDFILCON A Dk/t = 147 1,40 (±3,64) LOTRAFILCON A Dk/t = 175 1,22 (±3,83) TABULKA 2 * p < 0,001 Prostředí zavřeného oka Dostupné množství kyslíku klesá ze 155 mmhg (atmosférický tlak) na 55 mmhg (palpebrální spojivkové kapiláry) Požadavky rohovky pro kyslík stoupají Teplota čočky se zvyšuje o přibližně 2 C ph klesá ze 7,45 na 7,25 Osmolarita slz klesá z 310-318 mosm/kg na 285 mosm/kg TABULKA 3 Následně pokračoval další nárůst trhu s kontaktními čočkami pro prodloužené nošení, zejména v USA. Disposable čočky pro prodloužené nošení (EW) vykazovaly celkově méně komplikací, méně neplánovaných návštěv u očního specialisty a méně symptomů u pacienta, než tomu bylo u konvenčních hydrogelových čoček pro kontinuální (CW) nošení. 4 Důvodem byla zejména zvýšená frekvence výměny, která vyvolávala méně alergických reakcí. Incidence rohovkových infekcí zůstala u disposable čoček pro prodloužené nošení stejná, avšak ze zpráv vyplývá, že závažnost infekce byla zřejmě menší než v případě non-disposable čoček pro prodloužené nošení. 4 Růst trhu s kontaktními čočkami pro prodloužené nošení v USA se v roce 1989 snížil poté, co byla uveřejněna a zpopularizována přelomová studie, jejímiž autory byli Poggio a Schien 5. Tuto studii sponzorovala instituce Contact Lens Institution (CLI), která byla odborným profesním sdružením pro toto odvětví. Studie prokázala, že u pacientů s režimem prodlouženého nošení je incidence keratitidy 20,9 z 10 000 pacientů ročně, v porovnání se 4,1 z každých 10 000 pacientů s režimem denního nošení měkkých čoček. Bylo prokázáno, že relativní riziko vzniku mikrobiálního zánětu rohovky (MK) zvyšují různé faktory, například kouření a také nošení čoček po dobu delší než šest po sobě následujících nocí. Poměrná rizika prodlouženého nošení hydrogelových čoček oproti dennímu nošení byla verifikována v několika studiích v návaznosti na původní CLI studii (tabulka 4). Přes nízké procento výskytu (přibližně 0,2 procenta) získala studie autorů Poggio a Schien značnou pozornost sdělovacích prostředků a snížila tak celkovou důvěru v tento způsob nošení kontaktních čoček. Na základě této studie úřad FDA v roce 1989 doporučil, aby se spaní v čočkách v režimu prodlouženého nošení omezilo na maximálně sedm dní a šest nocí bez vyjmutí čoček za účelem vyčištění, dezinfekce nebo likvidace čoček. 3

Spaní v kontaktních čočkách TABULKA 4 Výskyt a relativní riziko mikrobiálního zánětu rohovky: Prodloužené nošení hydrogelů v porovnání s denním nošením hydrogelů AUTOR ROK DW RGP DW hydrogelové čočky EW RGP EW hydrogelové čočky Poggio et al 1989 4,0 4,1-20,9 x5,09 MacRae et al 1991 6,8 5,2 18,2 23,9 x4,59 Benjamin 1991 1,1 2,1 4,2 8,8 x4,2 Dart 1991 - - - - x5,78 Nilsson 1994 1,21 0,51-3,12 x6,12 Cheng et al 1999 1,1 3,5-20 x5,72 RELATIVNÍ RIZIKO PŘI EW oproti DW hydrogelových čoček OBRÁZEK 1 Přisátí RGP čočky po spaní (poskytli Judith Morris a Andrew Gasson) 4 Současný stav Bylo prokázáno, že disposable hydrogelové čočky pro prodloužené nošení jsou vhodnější než konvenční čočky pro kontinuální nošení v případě, že kontaktolog pečlivě vybere vhodného pacienta a pokud jeho stav následně pečlivě sleduje. 4,6 Přesto u mnoha nositelů stále vznikají výrazné nežádoucí jevy související s hypoxií a nijak výrazně se nesnižuje výskyt mikrobiálního zánětu rohovky v porovnání s konvenčními čočkami pro spaní. Čočky RGP s vysokým Dk pro prodloužené nošení mají oproti používání měkkých hydrogelových čoček několik výhod, a to zejména lepší propustnost pro kyslík a aktivní mechanismus slzné pumpy. Tyto vlastnosti umožňují řešit problém s hypoxií, přičemž výsledkem je snížení rizika vzniku komplikací souvisejících s hypoxií. Avšak několik nevýhod omezuje širší použití tohoto typu kontaktních čoček, přičemž hlavním problémem je pohodlí a jejich přisátí v důsledku změn v slzném filmu během spánku (obrázek 1) a vznik barvení v poloze 3 a 9 hodin. Silikon-hydrogelové čočky byly původně vyvinuty, aby řešily omezení týkající se přenosu kyslíku u hydrogelových čoček, aby se prodloužené nošení stalo bezpečnějším a úspěšnějším způsobem nošení. Jejich zavedení v roce 1999 vedlo k pomalému, ale trvalému nárůstu aplikací čoček pro prodloužené nošení, přesto nové aplikace ve Velké Británii nadále představují méně než 10 procent. 7 Tyto čočky jsou uzpůsobeny tak, že kombinují kyslíkovou výhodu silikonových elastomerů s preferovanými hydrofilními vlastnostmi hydrogelových čoček. Zvýšením obsahu silikonu lze dosáhnout výhody v podobě zvýšené propustnosti pro kyslík, avšak na druhou stranu tím dochází ke snížení smáčivosti a zvýšení interakce s lipidy. Z tohoto důvodu musí mít silikon-hydrogelové čočky buď upravený povrch, nebo musí obsahovat určité složky, aby byly po výrobě smáčivé a snášenlivé. Obecně lze říci, že silikon-hydrogelové materiály vytvářejí minimální proteinové usazeniny, avšak mají tendenci k většímu usazování lipidů v porovnání s hydrogelovými materiály, zejména ionogenními hydrogelovými materiály s vysokým obsahem vody (skupina IV podle FDA).

Nyní je k dispozici celá škála silikon-hydrogelových čoček, přičemž některé z nich jsou schváleny až pro 30 nocí kontinuálního nošení a jiné pro 6 nocí prodlouženého nošení. Materiály první generace mají spíše vyšší modul pružnosti než novější materiály a toto může mít vliv na aplikaci čočky, na počáteční komfort a na nežádoucí jevy vyvolané mechanickými vlastnostmi. Zásobování rohovky kyslíkem je takové, že by mělo eliminovat nebo výrazně snížit nárůst edému rohovky v důsledku spaní v čočkách. To bylo hlavním konstrukčním cílem silikon-hydrogelových čoček a studie potvrzují, že pospánkový edém obvykle není o nic větší než edém, který je naměřený po spánku bez kontaktních čoček, bez ohledu na různou propustnost pro kyslík testovaných silikonhydrogelových materiálů 8 (tabulka 2). Toto lze vysvětlit minimálními rozdíly v ekvivalentním procentuálním obsahu kyslíku (EOP) nebo v toku kyslíku při zavřeném oku mezi testovanými silikon-hydrogelovými materiály. Tyto materiály představují výrazný průlom z konstrukčního hlediska, přičemž přímým výsledkem je, že komplikace spojené s hypoxií způsobenou čočkami například edém epitelu a stromatu, limbální hyperemie, vaskularizace rohovky, endoteliální polymegatismus a myopický posun lze nyní zaznamenat jen zřídka. Často lze dokonce vysledovat, že krevní cévy, které vrostly do čiré rohovky v důsledku chronické hypoxie, se vyprazdňují po výměně původních čoček za tyto nové čočky (obrázek 2). Nicméně spaní v silikon-hydrogelových čočkách není bez komplikací. Nežádoucí jevy Silikon-hydrogelové materiály první generace jsou přibližně dvakrát až třikrát tužší než hydrogelové materiály a mohou vyvolat při mrkání větší podtlak pod čočkou než pružnější materiály jako jsou například HEMA nebo etafilcon A. To může u těchto materiálů zvýšit výskyt mechanických obloukovitých lézí (obrázek 3) stejně jako mechanicky podmíněnou papilární konjunktivitidu vyvolanou kontaktními čočkami (CLPC), který lze obvykle typicky pozorovat v zónách dvě a tři (obrázek 4). U silikon-hydrogelových čoček můžeme častěji pozorovat mucinové koule (obrázek 5). Frekvence výskytu mucinových koulí se zvyšuje s délkou doby spaní v čočkách a jejich výskyt je pravděpodobnější u očí se strmějším zakřivením rohovky. 9 Pro samotné nošení kontaktních čoček nejsou škodlivé a pokud nedochází k narušení kvality vidění, není zapotřebí nijak zasahovat. U novějších designů kontaktních čoček a jejich okrajů a rovněž u novějších materiálů s nižším modulem pružnosti (méně tuhých) dochází k nižšímu počtu nežádoucích jevů mechanicky podmíněnými v době spaní v čočkách a denního nošení. OBRÁZEK 2 Vyprazdňování cév následující po aplikaci silikon-hydrogelových čoček (poskytl Neil Chatterjee) OBRÁZEK 3 Začínající léze SEAL způsobená prodlouženým nošením silikon-hydrogelových čoček (poskytl David Ruston) OBRÁZEK 4 Pět zón horní víčkové spojivky (poskytl CCLRU) OBRÁZEK 5 Mucinové koule mezi čočkou a rohovkou u silikon-hydrogelových čoček pro prodloužené nošení (poskytl Brian Tompkins) 5

Spaní v kontaktních čočkách OBRÁZEK 6 Periferní vřed vyvolaný kontaktní čočkou, zjištěný při běžné následné kontrole Zánětlivé reakce se mohou projevovat jako různé nežádoucí jevy. Může docházet k akutnímu zarudnutí oka (CLARE), perifernímu vředu vyvolanému kontaktní čočkou (CLPU) (obrázek 6) a dalším infiltrativním projevům. Z odborné literatury vyplývá, že při spaní v silikon-hydrogelových čočkách po dobu až 30 nocí se vyskytuje dvakrát více nežádoucích reakcí v podobě infiltrativních projevů než při prodlouženém nošení hydrogelových čoček po dobu šesti nocí. 10 Zvýšené riziko nelze dát jednoznačně do souvislosti se silikon-hydrogelovými čočkami, protože vliv materiálu ve výsledku komplikují rozdíly v délce nošení (30 nocí oproti šesti nocím). Bude zajímavé zjistit z budoucích studií, zda dostupnost novějších silikon-hydrogelových materiálů, schválených a používaných pro šest nocí prodlouženého nošení, po němž se čočky vyhazují, povede k nižšímu výskytu zánětů. Každopádně k zánětlivým reakcím při spaní v čočkách bude docházet častěji, a kontaktolog si proto musí být jistý jejich vyšetřením a diagnózou. Byly vytvořeny gradingové škály třídění očních nálezů pro pomoc při řešení celé šíře nežádoucích zánětlivých reakcí (obrázek 7). Riziko infekce Studie ukázaly, že Pseudomonas aeruginosa, což je mikroorganismus často spojovaný s mikrobiálním zánětem rohovky (MK), vykazuje signifikantně nižší vazbu k epitelu rohovky při nošení čoček s vyšší propustností pro kyslík a existuje hypotéza, která tvrdí, že nošení silikon-hydrogelových čoček by mělo vést k nižšímu výskytu mikrobiálního zánětu rohovky. ZÁVAŽNÉ Mikrobiální zánět rohovky (MK) Periferní vřed způsobený kontaktní čočkou (CLPU) Mikrobiální zánět rohovky (MK) OBRÁZEK 7 Infekce rohovky způsobená mikroby, charakterizovaná defektem,epitelu rohovky, Bowmanovy vrstvy a stromatu s infiltrací a nekrózou tkáně. 1 2,5; 2,8; 3,0; 3,2; 2,5 (n = 5) Brýle Denní nošení Prodloužené nošení - 0 1 0 0 2 Středně silná až silná bolest, rychle nastupující Silné zrudnutí ( masovitý vzhled) Snížená ostrost vidění, pokud je léze v ose pohledu Výtok (hleno-hnisavý nebo hnisavý), slzení Světloplachost Oteklá víčka Především centrálně nebo paracentrálně, někdy periferně Obvykle velký, nepravidelný, ložiskový infiltrát (> 1 mm) s malými okolními lézemi Významná difúzní infiltrace Přední až střední stroma, může být zasaženo i v celé hloubce Ano Ztráta v celé tloušťce (je-li aktivní), vyvýšené okraje Běžné, od zarudnutí až po hypopyon Obvyklé Závažné Jednostranné Proniknutí mikrobů a mikrobiální infekce (baktérie, houby, paraziti) 4 Poranění 8,9, špatná hygiena kontaktních čoček 9,10, spaní v čočkách 10,11, stavy zhoršené imunity 12 Postupně se bez léčby zhoršuje Ihned přestat nosit čočky Nezbytné je získat výtěr z rohovky a nasadit antimikrobiální léčbu (např. fluorochinolony) Každodenní kontrola Toto onemocnění se hojí jizvou, obvykle vaskularizovanou Zánětlivá reakce rohovky, charakterizovaná ve své aktivní fázi defektem epitelu, infiltrací a nekrózou předního stromatu. Bowmanova vrstva je však netknutá. 2 2,3 ± 0,5 (n = 43) Brýle - Denní nošení 0 Prodloužené nošení 6 0 25 87 Silná až středně silná bolest, pocit přítomnosti cizího tělesa, škála sahá od podráždění až po stav bez příznaků Zarudnutí Slzení Periferní nebo středně periferní Obvykle malý, jediný, kruhový, ložiskový infiltrát (až 2 mm) V okolí ložiskového infiltrátu je mírná difúzní infiltrace Přední stroma (subepiteliálně) Pouze pokud se jedná o velmi závažný stav, jen zřídka klinicky pozorováno Ztráta v celé tloušťce (je-li aktivní) Pouze pokud se jedná o závažný stav Žádné Střední, lokalizované Jednostranné Toxiny uvolňované S. aureus, který kolonizuje povrch kontaktní čočky 5, baktérie na výtěrech ani v biopsii nejsou nalezeny 6 Spaní v kontaktních čočkách, interakce materiálu čoček s povrchem rohovky Normálně se hojí rychle, bez léčby Přerušit nošení čoček do zhojení Je zapotřebí pečlivě stav sledovat Profylaxe (antibiotika), pokud sledování stavu není možné Hojí se jizvou (koncentrický vzhled) Zánětlivá reakce rohovky a spojivky vznikající při zavřených očích s nasazenou měkkou kontaktní čočkou; reakce je charakterizována malou, ložiskovou a difúzní periferní infiltrací rohovky s minimálním nebo žádným zasažením epitelu. 2,1 ± 0,7 (n = 67) Brýle - Denní nošení 0 Prodloužené nošení 14 0 0 69 Žádné symptomy před zavřením oka Symptomy probudily pacienta ze spánku nebo si pacient symptomů všiml brzy po probuzení Podráždění až středně silná bolest Zarudnutí, slzení a světloplachost Periferní až středně periferní Difúzní infiltrace (buď sektorová nebo obvodová) Ložiskové infiltráty (nízký až středně vysoký počet) Přední stroma (subepiteliálně) Pouze pokud se jedná o velmi závažný stav, jen zřídka klinicky pozorováno Bez signifikantního barvení Žádné Není běžné Střední až závažné, obvodové Jen zřídka oboustranné Endotoxiny uvolňované gram-negativními bakteriemi, které kolonizují povrch kontaktní čočky 7 Spaní v kontaktních čočkách Přerušení nošení čoček vede k rychlému zhojení (v závislosti na závažnosti stavu) Průběh by se měl sledovat Profylaxe obvykle není zapotřebí 6 OBRÁZEK 7 Příručka IER/LVPEI k infiltrativním onemocněním rohovky www.siliconehydrogels.com/resources/guide_to_corneal_infiltrative_conditions.pdf

Výskyt a relativní riziko mikrobiálního zánětu rohovky: Kontinuální nošení silikon-hydrogelových čoček v porovnání s denním nošením hydrogelových čoček AUTOR ROK DW RGP VÝSKYT ZA ROK NA 10.000 DW hydrogelové čočky EW hydrogelové čočky EW SILIKON-HY- DROGELové čočky Morgan et al 2005 2,9 6,4 96,4 19,8 x3,00 Schlen et al 2005 - - - 18,2 Stapleton et al 2008 1,2 1,9 19,5 25,4 RELATIVNÍ RIZIKO CW SILIKON-HYDRO- GELOVÝCH ČOČEK V POROVNÁNÍ S DW HYDROGELOVÝCH ČOČEK TABULKA 5 Nicméně nedávné prospektivní epidemiologické studie 11,12 uveřejněné a prezentované na vědeckých kongresech naznačují, že pokud jsou silikon-hydrogelové čočky používány k kontinuálnímu nošení, dochází u nich k podobnému výskytu mikrobiálního zánětu rohovky jako v případě prodlouženého nošení hydrogelových čoček po šest nocí. U obou druhů čoček existuje vysoký výskyt v porovnání s denním nošením hydrogelových kontaktních čoček pro pravidelnou výměnu (tabulka 5). Avšak u silikon-hydrogelových čoček pro kontinuální nošení může docházet k méně závažné infekci s rychlejším procesem hojení. Při vzniku infekce rohovky mohou hrát významnější roli jiné faktory, než je hypoxie rohovky. Například zhoršená výměna slzného filmu, ulpívání patogenů a debris pod kontaktní čočkou, narušená celistvost epitelu rohovky a snížená obnova epiteliálních buněk. Rizikové faktory pro mikrobiální zánět rohovky u nositelů měkkých kontaktních čoček jsou uvedeny v tabulce 6. 13 Rizikové faktory pro mikrobiální zánět rohovky u nositelů měkkých kontaktních čoček DENNÍ NOŠENÍ Muž Málo častá dezinfekce čoček Dezinfekce chlórem Tepelná dezinfekce Žádná nebo málo častá dezinfekce Diabetes Žádné povrchově aktivní činidlo ani promnutí a opláchnutí čoček Čištění pouzdra (snížení) Dodržování hygienického režimu Kouření Od Stapleton et al13 PRODLOUŽENÉ NOŠENÍ Mladší věková skupina (12-19 let) Delší doba prodlouženého nošení Nižší společensko-ekonomická vrstva Kouření Čočky určené pro denní nošení jsou používány přes noc Léčba topickými steroidy Teplé podnebí Pohlaví TABULKA 6 7

Spaní v kontaktních čočkách Výběr pacientů Spaní v kontaktních čočkách je přínosné pro mnoho pacientů a není pochyb o tom, že pacienti mají zájem o pohodlí, které je s touto možností spojeno, zejména pokud ji doporučí jejich kontaktolog. Výhody jsou obzvláště evidentní u mnoha povolání, například u lékařů a zdravotních sester na noční směně, u osob v ozbrojených složkách, a rovněž u určitých koníčků, které neumožňují řádnou péči o čočky pro denní nošení. Afakické děti nebo starší osoby jsou dalšími příklady osob, kterým může spaní v kontaktních čočkách přinést výhody tím, že se vyhnou omezením spojeným s manipulací a zrakovým omezením. Avšak při tomto způsobu nošení čoček je nutné pamatovat na větší výskyt celkových komplikací v porovnání s denním nošením kontaktních čoček, a také na zvýšené riziko mikrobiálního zánětu rohovky způsobeného spaním v čočkách. Je proto důležité, aby pacient obdržel objektivní a kompletní vysvětlení rizik a výhod spaní v čočkách, aby mohl učinit informované rozhodnutí. Tento rozhovor by měl zahrnovat porovnání rizik spojených s jinými typy čoček a s jinými způsoby nošení čoček a také porovnání s refrakčním chirurgickým zásahem což je postup, který je spojován s výrazně větším rizikem ztráty optimálně zkorigovaného vidění v porovnání s kontaktními čočkami pro prodloužené nebo kontinuální nošení. Pokud pacient toto zvýšené riziko akceptuje, pak kontaktolog musí zvolit nejlepší následný postup. Existují tři možnosti: Odmítnout aplikovat jakékoli čočky pro spaní bez ohledu na fyziologickou vhodnost pacienta. V tomto případě může pacient jít k jinému kontaktologovi, který nemusí vynaložit dostatečnou péči pro úspěšnost tohoto způsobu nošení čoček. Poslat pacienta ke kolegovi, který má s aplikací a péčí týkající se tohoto způsobu nošení čoček větší zkušenosti nebo aplikovat čočky pod dohledem zkušenějšího kolegy, dokud nezíská větší sebedůvěru. Přistoupit k vyhodnocení vhodnosti, a pokud je pacient vhodný pro tento způsob nošení, pak čočky aplikovat. Tento postup zachovává vztah mezi kontaktologem a pacientem a umožňuje kontaktologovi poskytovat komplexní služby v oblasti kontaktních čoček. Přístrojové vybavení Přístrojové vybavení potřebné pro aplikaci kontaktních čoček pro spaní je v podstatě stejné jako pro veškerou základní aplikaci kontaktních čoček. Je naprosto nezbytné, aby měla štěrbinová lampa dobrou optiku a vysoké zvětšení pro prohlížení jemných změn na rohovce, zejména pro sledování infiltrativních jevů, jejichž vzhled může být obtížné rozpoznat. Stejně jako při jakékoli aplikaci kontaktních čoček umožňuje gradingová škála (třídění očních nálezů) objektivnější zhodnocení a zaznamenání výchozího vzhledu oka před aplikací čoček. Je důležité sledovat distorzi rohovky způsobenou hypoxií, a to 8

jak u nositelů čoček RGP, tak u nositelů měkkých kontaktních čoček. V tomto ohledu poskytuje určité, avšak poněkud omezené informace měření na keratometru. Také keratoskopie může sehrát užitečnou úlohu při sledování distorze rohovky. Stejně jako u jakýchkoli jiných kontaktních čoček je důležitá přítomnost normálního, stabilního slzného filmu. Kontaktolog proto musí mít k dispozici přístrojové vybavení, které umožňuje vyhodnocení kvality slz jak při vstupním vyšetření, tak i při následném sledování pacienta. Protože spaní v kontaktních čočkách může způsobit závažnější nežádoucí reakce, je na kontaktologovi, aby kandidáty pro spaní v čočkách pečlivě vybíral. To zahrnuje důkladné vstupní vyšetření, ale také vyzkoušení čoček, které umožní dosáhnout optimální aplikace čoček, a také častou kontrolu pro zajištění fyziologické reakce. Anamnéza a symptomy První fáze aplikace čoček pro spaní, stejně jako u každé jiné aplikace kontaktních čoček, spočívá v získání kompletní anamnézy pacienta. V případě aplikace čoček pro spaní je důležité dokonale porozumět a prozkoumat důvody, proč chce pacient v čočkách spát. Je to proto, že pacient skutečně potřebuje v čočkách spát (například kvůli svému povolání)? Nebo jeho zájem vyvolala komerční reklama? Setkal se pacient s neúspěchem při jiném způsobu nošení kontaktních čoček a domnívá se, že tento způsob je možná vhodnější? Má v anamnéze záněty? Obecnou lenost nebo vynechávání kontrol v rámci následné péče je vhodné považovat za kontraindikaci pro spaní v čočkách. Je nezbytná vysoká úroveň pacientovy hygieny a v úvahu je nutné vzít také domácí nebo pracovní prostředí. Je zapotřebí se důkladně dotázat na zdraví očí i na celkový zdravotní stav; například cukrovku by mnozí kontaktologové považovali za kontraindikaci pro prodloužené nošení, avšak za přijatelnou pro denní nošení. Pro zjištění pacientových potřeb je vhodné použít techniky založené na otevřených otázkách. Je povinností kontaktologa zajistit, aby pacient plně porozuměl rizikům a výhodám zvoleného způsobu nošení čoček. Pacient musí také pochopit, jak je důležité, aby sám kontroloval stav svých očí a aby zkontaktoval svého kontaktologa, jakmile zjistí jakékoli neobvyklé nálezy nebo změny. Důvody pro zvážení a nedoporučení kontaktních čoček pro spaní INDIKACE Špatná manipulační schopnost Životní styl Povolání Noví rodiče Léčebná aplikace čoček KONTRAINDIKACE Nedodržuje pokyny/špatná hygiena Kuřák Špatný celkový zdravotní stav Zánět očního víčka/dysfunkce Meibomské žlázy Příznaky suchého oka Zánětlivá reakce v anamnéze Upraveno od Woods 14 9 TABULKA 6

Spaní v kontaktních čočkách Přestože absolutní riziko vzniku závažné nežádoucí reakce na spaní v čočkách je malé, relativní riziko je u všech typů kontaktních čoček, včetně silikon-hydrogelových čoček, významné v porovnání s denním nošením. Pacient toto riziko musí chápat a doporučuje se využít písemného a podepsaného potvrzujícího formuláře. Stejně jako v celé kontaktologické praxi by měl kontaktolog v plném rozsahu zaznamenat výsledek rozhovoru. Důvody pro přehodnocení a vyvarování se spaní v čočkách shrnuje tabulka 7. 14 Vstupní vyšetření Po zjištění anamnézy a symptomů spočívá další fáze v provedení podrobného vyšetření předního segmentu oka s cílem vyhodnotit vhodnost pacienta pro nošení kontaktních čoček. Spaní v kontaktních čočkách staví rohovku do náročnějšího prostředí v porovnání s denním nošením. Je proto důležité vyhodnotit všechny potenciální kontraindikace u daného pacienta. Je možné, že pacienti, kteří budou z hlediska vhodnosti na hranici, mohou úspěšně nosit kontaktní čočky v denním režimu, avšak těmto pacientům by kontaktolog neměl aplikovat čočky pro prodloužené nošení. TABULKA 8 Kontrolní seznam aspektů zdravotního stavu očí, který Brennan a Coles 15 doporučují projít před aplikací CHARAKTERISTIKA Pohodlí POŽADAVEK Stupeň 3 (pohodlné) nebo lepší Subjektivní hodnocení kvality vidění Zraková ostrost Projevy hypoxie Vaskularizace limbu Barvení rohovky Endoteliální polymegatismus Stupeň 3 (dobrá) nebo lepší Do 1 řádku od nejlepší ostrosti s brýlemi Žádné mikrocysty nebo vakuoly* Žádné strie ani příznaky viditelného edému <0,5 mm cévní penetrace Žádné** Změny v zakřivení rohovky stupeň 1 Infiltráty Zarudnutí víčkové a bulbární spojivky Žádná nepravidelná deformace nebo zprohýbání rohovky** Žádné** Papily víčkové spojivky stupeň 1 Barvení spojivky stupeň 1 stupeň 1 * Stávající nositelé mohou vykazovat určitý stupeň výskytu mikrocyst, vakuol nebo distorze či zprohýbání rohovky a vhodnost pro aplikaci je zapotřebí vyhodnotit na základě klinického úsudku. ** čočky pro spaní by neměly být aplikovány, dokud se nevyřeší barvení nebo infiltráty 10

Konkrétní aspekty ke zvážení jsou tyto: stabilní slzný film, žádné barvení rohovky, plný rozsah mrkání, minimální překrvení spojivky a minimální výskyt folikulů nebo papil na tarsu. Doporučený kontrolní seznam aspektů, které je vhodné předem zkontrolovat, obsahuje tabulka 8. 15 Doporučuje se provést keratometrické vyšetření za účelem získání zakladních parametrů rohovky u nositelů měkkých čoček v režimu prodlouženého nošení a informace pro aplikaci RGP čoček u pacientů s prodlouženým nošením. Keratometrický reflex by měl být pravidelný a za účelem provedení keratoskopie by měla rohovka vykazovat pravidelný profil bez distorze či zprohýbání. Další povinností kontaktologa je ujistit se, že je pacient fyziologicky vhodný pro prodloužené nošení, což může být prověřeno zkušebními čočkami. Aplikace čoček Základní principy aplikace čoček pro prodloužené nošení jsou stejné jako pro denní nošení. Hlavním hlediskem by mělo být maximální zásobení oka kyslíkem a také náležitá výměna slz pro odstraňování debris z čoček. Aplikace silikon-hydrogelových čoček je náročnější kvůli relativní tuhosti některých materiálů v porovnání s hydrogely. Pohyb po mrknutí při primárním pohledu by měl být 0,2 0,3 mm a je potřebný pro vyplavování toxinů a debris zpod čoček. Avšak nadměrný pohyb může způsobit nepohodlí a změny na tarsu. Při vyšetření biomikroskopem je potřeba pečlivě prohlédnout zarovnání okrajů čočky a bulbární spojivky, neboť undulace okrajů (nadzvednutí okraje) může být významnou příčinou nepohodlí a neúspěšné aplikace čočky. Čočka, která je ve středu strmá, může vést ke kolísajícímu vidění, což lze vyřešit plošším základním zakřivením. Vysokomolekulární fluorescein sodný může být užitečný při vyhodnocování toho, jak fungují tužší materiály. Novější silikonhydrogelové materiály s nižším modulem pružnosti vykazují aplikační charakteristiky, které jsou podobnější hydrogelovým materiálům. Čočky RGP je vhodné aplikovat tak, aby seděly optimálním způsobem a aby nedocházelo ke vzniku barvení v polohách 3 a 9 hodin a k přisátí čočky. Když jsou čočky aplikovány tak, aby co nejvíce kopírovaly povrch rohovky a aby došlo k rovnoměrnému rozložení hmotnosti čočky po rohovce, sníží se tím riziko přisátí čočky na oko. Riziko přisátí vzroste, když je čočka příliš těsná ve střední periferii. Nedostatečná výměna slz způsobuje zvýšení viskozity slz. Mezi další konstrukční vlastnosti, kterými se čočky RGP pro prodloužené nošení liší od čoček pro denní nošení, patří zvětšení průměru čočky pro lepší stabilizaci polohy a zvýšení periferní volnosti, aby nedocházelo k přisátí čočky. V případě aplikace kontaktních čoček pro spaní je nezbytné čočky po vyjmutí důkladně vyčistit a vydezinfikovat, pokud mají být znovu nasazeny na oči. 11

Spaní v kontaktních čočkách V případě disposable systémů nošení, kdy se čočka po týdnu nebo měsíci vyhodí, toto není zapotřebí. Avšak posledně jmenovaný systém kontinuálního nošení po delší dobu (až jeden měsíc) se má použít pouze pokud je třeba vyhnout se použití roztoku pro péči o kontaktní čočky. Adaptace na kontaktní čočky Podle názoru autorů je důležité, aby se noví pacienti nejprve plně adaptovali na své čočky při denním nošení, než s čočkami začnou spát. Obvykle je vhodné absolvovat nejméně jeden týden nošení měkkých čoček v režimu denního nošení, přičemž doba nošení by se měla postupně každý den přiměřeným způsobem prodlužovat. Samozřejmě prodlužování bude pozvolnější pro nového nositele čoček RGP. Tato doba při denním nošení také pomáhá procvičit si techniky manipulace s čočkami. Je obzvláště důležité, aby pacient chápal nezbytnost čištění a dezinfikování čoček během tohoto adaptačního období, a poskytnout mu kompletní pokyny ohledně péče o čočky, i když tuto péči nebude muset provádět, jakmile začne nosit jednorázové čočky určené pro prodloužené nebo kontinuální nošení (tedy čočky, které se po vyjmutí vyhodí). Jakmile se pacient dopracoval k celodennímu nošení, měl by v ideálním případě navštívit kontaktologa v rámci následné péče a to ještě předtím, než začne v čočkách spát. Během této kontroly by měl kontaktolog posoudit míru adaptace pacienta na nošení čoček a vyhodnotit jeho pocit pohodlí na konci dne. Kontaktologové by měli být opatrní v souvislosti se spaním v čočkách, pokud existují jakékoli viditelné známky nedostatečné adaptace. Zejména se jedná o příznaky edému rohovky, překrvení spojivky, změn na očním víčku, rohovkové infiltráty nebo barvení rohovky, ať už jsou tyto příznaky způsobeny osycháním nebo mechanickým drážděním nebo přisátím čočky. Pokud je oko čiré a zdá se, že se pacient plně adaptoval na denní nošení, pak je možné přistoupit k první noci s čočkami. Kontaktolog by měl svému pacientovi jasně doporučit, aby si čočky vyjmul, pokud pocítí jakoukoli bolest nebo pokud dojde k výraznému zarudnutí oka buď během noci nebo po probuzení. Kontaktolog by měl pacienta poučit, aby si zkontroloval pohyb čočky při otevření oka, a může doporučit oční lubrikanty, které lze použít ráno pro rozpohybování čočky a vyplavení debris zpod čoček. Také je důležité naplánovat následnou kontrolu na ráno po prvním přespání. Po zavedení silikon-hydrogelových čoček je nyní méně důležité provést testy zátěže pro zjištění přijatelné úrovně edému rohovky. Pacienti, kteří doposud nosili hydrogelové čočky, mohou zpočátku shledávat silikon-hydrogelové čočky méně pohodlnými kvůli odlišným povrchovým vlastnostem silikon-hydrogelů a také kvůli vyššímu modulu pružnosti čoček od některých výrobců. Toto adaptační období může trvat tři až čtyři týdny. 12

Spaní v kontaktních čočkách Je třeba zdůraznit, že schopnost jakéhokoli pacienta spát v čočkách, ať už po dobu jednoho týdne nebo po dobu jednoho měsíce, nezajišťuje trvalý úspěch jednou provždy. Je nezbytné, aby pacienti, kteří v čočkách spí, pravidelně a průběžně navštěvovali svého kontaktologa a podrobovali se kontrolám v rámci následné péče. První návštěva v rámci následné péče Kontrola po prvním přespání v čočkách by se měla uskutečnit co nejdříve následující den ráno. Tento požadavek je naléhavější v případě aplikace hydrogelových čoček, aby byla jistota, že kontaktolog nepropásne známky edému rohovky. Je to doba, kdy bude vzhled rohovky nejvíce poznamenán zátěží, které byla vystavena, a tudíž je to ideální doba pro vyšetření na štěrbinové lampě. Postup vyšetření by měl být v souladu s normálním postupem u následné péče. Zvláštní pozornost je třeba v oblasti anamnézy a symptomů věnovat pohodlí a vidění s čočkou po otevření oka a také rychlosti vymizení jakýchkoli symptomů, které by měly obvykle rychle vymizet. Vyšetření aplikovaných čoček by mělo ukázat, že se čočky volně pohybují a nevykazují žádné známky přisátí. Ostrost vidění s čočkami by neměla vykazovat žádné rozdíly oproti ostrosti vidění dosažené před prvním přespáním s čočkami na očích. V případech, kdy kontaktolog stávajícím nositelům hydrogelových čoček aplikuje silikon-hydrogelové čočky pro prodloužené nošení, mohou se u některých pacientů objevit větší usazeniny lipidů. V takovém případě je nezbytné poradit, že je zapotřebí čočky před opětovným nasazením vyjmout a vyčistit povrchově aktivním činidlem a poté čočky vydezinfikovat, anebo že je zapotřebí zvýšit frekvenci výměny čoček (konkrétně z měsíční frekvence na týdenní). Očekávaným projevem bude bělejší oko díky výrazně lepšímu zásobování rohovky kyslíkem, což bude mít za následek menší zarudnutí limbu. Rovněž refrakce s nasazenou kontaktní čočkou může vykazovat malý refrakční posun (menší mínus) kvůli opětovnému okysličení rohovky a zpočátku lze zpozorovat větší množství mikrocyst, než se jejich počet sníží a než definitivně tyto mikrocysty vymizí. Všechny pacienty, kteří v čočkách spí, je nutné upozornit, aby na jakékoli příznaky či symptomy zareagovali rychle a náležitým způsobem. Pacienti by si měli čočky vyjmout ihned, pokud pocítí jakoukoli bolest, pokud dojde k zarudnutí oka nebo pokud začnou vidět rozmazaně, a ihned zkontaktovat svého kontaktologa pro radu. Tuto dostupnost okamžité rady je vhodné podpořit tím, že pacientům poskytnete nouzový kontakt pro možnost spojení se s vámi mimo ordinační hodiny. Pamatujte na to, že časné symptomy potenciálně závažných problémů mohou být drobné; pocit přítomnosti cizího tělesa je často prvním symptomem mikrobiálního zánětu rohovky. Poučení pacienta o patřičné péči, kterou musí sám vynaložit, může zvýšit úspěšnost a bezpečnost nošení kontaktních čoček. 13

Je důležité, aby všichni členové personálu vaší kontaktologické praxe, kteří mohou obdržet telefonáty od pacientů s kontaktními čočkami, věděli, jaké patřičné kroky mají podniknout. Doporučené postupy, jak řešit komplikace při spaní v čočkách TABULKA 9 POZOROVANÝ JEV MOŽNÁ PŘÍČINA Doporučené opatření 1-3 strie do čtyř hodin po probuzení přítomny > 4 hodiny po probuzení Mírný edém stromatu kvůli zavřenému oku Nadměrný edém Sledovat, zda edém přetrvává i později během dne Zvýšit přísun kyslíku Přejít na denní nošení čoček 4 strie a/nebo řasy Nadměrný edém Zvýšit přísun kyslíku Přejít na denní nošení 10-30 mikrocyst Mírná hypoxie rohovky a/nebo hyperkapnie > 30 mikrocyst Nadměrná hypoxie a/nebo hyperkapnie rohovky Vaskularizace (poznámka: nejčastěji je nejdříve vidět v horní části rohovky) Celková CLPC Lokální CLPC Vznik barvení rohovky Osychání V poloze 3 a 9 hodin Obloukové léze (např. SEAL) CLARE (akutní zarudnutí oka způsobené kontaktní čočkou) Infiltrát rohovky (nebarvící se) CLPU (periferní vřed vyvolaný kontaktní čočkou) Dlouhodobá hypoxie při nošení hydrogelových kontaktních čoček Nahromadění denaturovaných bílkovin na čočkách Tuhost čoček, design čoček nebo okrajů Pervaporace slz Nedokonale aplikovaná RGP Neúplné mrkání Špatná smáčivost povrchu Hypoxie pod horním víčkem Mechanická příčina Špatná aplikace Špatná výměna slz Těsná čočka Přisátí čočky Bakteriální exotoxiny Hypoxie Špatná výměna slz Těsná čočka Reakce na roztok Bakteriální exotoxiny Zvýšit přísun kyslíku Kontrolovat častěji Zvýšit přísun kyslíku Přejít na denní nošení čoček Zvýšit přísun kyslíku Přejít na denní nošení čoček Aplikovat RGP nebo silikon-hydrogelové čočky Změnit čočky a zvážit následné časté vyměňování Aplikovat silikon-hydrogelové čočky s nižším modulem pružnosti Změnit design čočky Zvýšit frekvenci výměny Zkusit jiný materiál Použít oční lubrikanty Změnit aplikaci Cvičení na mrkání Nové čočky RGP Zvýšit přísun kyslíku Použít materiál s nižším modulem pružnosti Zlepšit aplikaci Změnit design čočky Volnější aplikace Zkusit jiný design čočky Volnější aplikace Zlepšit aplikaci čočky, zkusit oční lubrikanty, změnit design čočky Zlepšit hygienu čoček, zvýšit frekvenci výměny čoček Vyjmout čočku a nechat zhojit Zvýšit přísun kyslíku Zajistit volnější aplikaci Zkusit jiný design čočky Změnit používaný roztok Vyjmout čočku a sledovat 24 hodin Pokud se symptomy a stav zhorší: okamžitě poslat k odbornému lékaři Infekční vřed Mikrobiální invaze do rohovky Vyjměte čočky a ihned pošlete k odbornému lékaři * Poznámka: Při výměně čoček za čočky s vyšším Dk/t se může počet mikrocyst zpočátku zvýšit, než se jejich počet sníží nebo než mikrocysty vymizí. 14

Pokud stav nebo symptomy pacienta přetrvávají i po vyjmutí čoček, měl by být neprodleně zkontrolován kontaktologem. Je třeba mít na paměti, že závažné nežádoucí reakce se mohou rozvinout během 24 hodin. Pacienty je třeba instruovat, aby ke kontaktologovi přinesli své čočky, své pouzdro a všechny roztoky, které používají. Stejně jako nositelům v denním režimu nošení, je vhodné doporučit všem nositelům, kteří v čočkách spí, aby měli k dispozici brýle s aktuálními dioptriemi, které budou moci použít v případě potřeby. Po probuzení by měl nositel čoček každé ráno provést sebekontrolu: Vypadají moje oči dobře? Cítí se moje oči dobře? Vidí moje oči dobře? Pokud je odpověď na některou z těchto otázek záporná, pak je vhodné čočky ihned vyjmout a dále by se mělo postupovat podle doporučeného schématu, který stručně popisuje kapitola Následná péče v rámci tohoto cyklu odborných článků. Průběžná následná péče Po úspěšné aplikaci a prvním přespání v čočkách je třeba pacienta zkontrolovat po jednom týdnu a poté každé tři měsíce nebo častěji dle potřeby. Všechny kontroly by se měly uskutečnit co nejdříve ráno. Stejně jako u všech nositelů kontaktních čoček je nutné provést kompletní vyšetření očí, včetně oftalmoskopie, minimálně každé dva roky nebo dříve, pokud symptomy ukazují na problém, který nesouvisí s kontaktními čočkami. Interpretace nálezů Při rozhodování o dalším postupu je zapotřebí vzít v úvahu všechny poznatky z rozhovoru s pacientem, stejně jako výsledky měření a pozorování. Tabulka 9 obsahuje souhrn komplikací zaznamenaných u pacientů, kteří v čočkách spí a doporučuje příslušný postup pro řešení dané situace. Mnohé stavy lze jen zřídka pozorovat při denním nošení, proto je třeba podpořit všechny formy průběžného vzdělávání ohledně spaní v kontaktních čočkách, aby bylo zajištěno patřičné posouzení a řešení této modality nošení. Výhody a nevýhody spaní v čočkách VÝHODY Pohodlí Neustálá korekce vidění Menší péče SPANÍ V ČOČKÁCH V POROVNÁNÍ S DENNÍM NOŠENÍM Potřeba používat prostředky pro péči o čočky je menší nebo není žádná Méně manipulace s čočkami NEVÝHODY Zvýšené riziko infekce rohovky Možnost vzniku mechanicky způsobených nepříznivých stavů Zvýšené riziko zánětlivých příhod Zvýšené náklady na návštěvy u lékaře TABULKA 10 Upraveno od Woods 14 15

Spaní v kontaktních čočkách Poděkování Děkujeme Z anglického Jean-Pierreovi originálu knihy Guillonovi Essential Contact za obrázky Lens 8, Practice 9, 11 a 13 a kapitoly Carloine Overnight Christieové Wear za obrázek autorů 5. Jane Veys, Johna Meylera a Iana Daviese přeložily a odborně korigovaly MUDr. Svatava Háčiková, CSc. a Bc. Marína Caistor. Shrnutí Je důležité pohlížet na problémy spojené se spaním v čočkách v patřičném kontextu. Sice zde existuje zvýšené riziko mikrobiálního zánětu rohovky v porovnání s denním nošením, ale také zde existuje výrazně menší riziko ztráty optimální zrakové ostrosti v porovnání s operačním zásahem Lasik. 16 Prodloužené nebo kontinuální nošení nošení není vhodné pro každého, ale nedávný pokrok ve vývoji materiálů zvýšil úspěšnost stejně jako pohodlí při nošení. Pro některé pacienty může být tou nejlepší volbou zejména pro pacienty se specifickými nároky kvůli jejich profesním nebo rekreačním činnostem a pro pacienty se specifickými zdravotními indikacemi. Pokud se zjistí, že existuje potřeba spaní v čočkách, je lepší, když kontaktolog poskytne odpovědnou péči, než když pouze řekne ne. Informované rozhodnutí a průběžná pečlivá kontrola jsou nesmírně důležité. Tabulka 10 obsahuje shrnutí výhod a nevýhod spaní v čočkách, které je vhodné zmínit při rozhovoru s pacientem. Díky novým silikon-hydrogelovým materiálům čoček lze výrazně lépe uspokojovat fyziologické požadavky rohovky během doby, kdy je oko zavřené, takže komplikace související s hypoxií by již neměly být u většiny pacientů průvodním jevem spaní v čočkách. Mnozí pacienti také uvádějí, že po určitém období adaptace mají větší pocit pohodlí a menší pocit suchosti očí. Proto by nové silikonhydrogely měly být preferovanými čočkami pro nové nositele tohoto způsobu nošení. Tyto čočky však nejsou bez komplikací, které vyžadují náležité rozpoznání a řešení. Řešení může spočívat v použití čoček RGP, v přechodu na denní nošení silikon-hydrogelových nebo hydrogelových čoček nebo v budoucnu v tom, že kontaktolog zabývající se kontaktními čočkami použije určité léčebné látky. Bez ohledu na druh předepsaných čoček je stále stejně důležité vhodně vybrat a poučit pacienta a zajistit, optimální aplikaci a provádět komplexní a pravidelné následné kontroly. 16

ODKAZY 1. Young G. Overview on rigid lens extended wear before 1984. J Brit Contact Lens Assoc, 1985; 8:2 71-77. 2. Holden BA, Mertz GW. Critical oxygen levels to avoid corneal oedema for daily and extended wear. Invest Ophthal Vis Sci, 1984; 25 1161-1167. 3. Harvitt DM, Bonanno JA. Reevaluation of the oxygen diffusion model for predicting minimum contact lens Dk/t values needed to avoid corneal anoxia. Optom Vis Sci, 1999; 76 712-9. 4. Poggio EG, Abelson M. Complications and symptoms in disposable extended wear lenses compared with conventional soft daily wear and soft extended wear lenses. The CLAO Journal, 1993; 10: 31-39. 5. Poggio EG and Schien OD et al. The incidence of ulcerative keratitis among wearers of daily wear and extended wear soft contact lenses. N Eng J Med, 1989; 321: 779-783. 6. Hamano H et al. A study of the complications induced by conventional and disposable contact lenses. The CLAO Journal, 1994; 20:2 103-7. 7. Morgan PB. Trends in UK contact lens prescribing. Optician, 2007; 233:6104. 8. Steffen R and Schnider C. The impact of silicone hydrogel materials on overnight corneal swelling Eye & Contact Lens, 2007; 33:3: 115-120. 9. Dumbleton K et al. Clinical characterisation of spherical post-lens debris associated with lotrafilcon high- Dk silicone lenses. The CLAO Journal, 2000; 26:4 186-192 10. Szczotka-Flynn L and Diaz M. Risk of corneal inflammatory events with silicone hydrogel and low Dk hydrogel extended contact lens wear: a meta-analysis. Optom Vis Sci, 2007; 84:4247-256 11. Morgan PB et al. Incidence of keratitis of varying severity among contact lens wearers. Br J Ophthalmol, 2005; 89 430-436. 12. Schein OD et al. The incidence of microbial keratitis among wearers of a 30-day silicone hydrogel extended wear contact lens. Ophthalmology, 2005; 112 2172-2179. 13. Stapleton F et al. The Incidence of Contact Lens-Related Microbial Keratitis in Australia. Ophthalmology, 2008; 115 10 1655-1662. 14. Woods J. Overnight wear with silicone hydrogel contact lenses. Optician, 2007; 233 6100. 15. Brennan N and Coles C. Where do silicone hydrogels fit into everyday practice? (chapter 8) Silicone Hydrogels, the rebirth of continuous wear contact lenses. Butterworth- Heinemann, Oxford 2000. 16. Watson SL et al. Improved safety in contemporary Lasik. Ophthalmology, 2005; 112 1375-1380. Bibliografie 1. Terry RL et al. The CCLRU standards for success of daily and extended wear contact lenses. Optician, 1993; 206:5430 18-24. 2. Ruben M and Guillon M. Contact lens practice. Chapman & Hall, London 1994. 3. Sweeney DF. Silicone Hydrogels, continuous wear contact Lenses (2nd edition). Butterworth-Heinemann, Oxford 2004. BIBLIOFRAFIE 1. Terry RL et al. The CCLRU standards for success of daily and extended wear contact lenses. Optician, 1993; 206:5430 18-24. 2. Ruben M and Guillon M. Contact lens practice. Chapman & Hall, London 1994. 3. Sweeney DF. Silicone Hydrogels, continuous wear contact Lenses (2nd edition). Butterworth-Heinemann, Oxford 2004. THE VISION CARE INSTITUTE je ochranná známka JANSSEN PHARMACEUTICA N. V. Johnson & Johnson, s. r. o., 2012 17