Bohumír Matal Červenec, 1945
Bohumír Matal (1922-1988) Červenec, 1945 olej, 24 x 41,5 cm sign. PD Matal 45, na rubu BMATAL ČERVENEC S.1945 BÍLOVICE vystaveno Skupina 42, Síň Jaroslava Krále, Dům umění města Brna, 1946, katalogové číslo 52 literatura Obraz bude uveden v soupisu díla B. Matala, jehož publikaci připravuje nakladatelství Kant na závěr letošního roku. Na publikaci se podílí kolektiv autorů: Petr Spielmann, Lada Hubatová Vacková, Kateřina Svobodová, Mahulena Nešlehová, Martina Šviková, Jitka Matulová
Posuzovaný obraz s názvem Červenec je vynikajícím příkladem rané tvorby brněnského malíře Bohumíra Matala. Obraz pochází z autorova nejvíce oceňovaného období tvorby, kdy se Matal v roce 1945, krátce po návratu z nuceného nasazení v pracovních táborech v Lohbrücku a Oswitzu u Breslau, stal nejmladším členem Skupiny 42. Námětově se jedná o výjev typický pro Skupinu 42. Neživotná postava, která v zapadajícím slunci žhavého červencového podvečera vrhá temný stín, osaměle kráčí městskou krajinou. Postava, připomínající ještě chiricovského manekýna, a tajemná, surreálná atmosféra, jež dominuje nad skutečností světa, ve kterém žijeme, zařazují obraz Červenec na závěr linie těch Matalových obrazů z roku 1945, které představují postupný přechod autora od surrealistických východisek k mýtu všednosti (například Podvečer s Giorgiem de Chirico [GVU v Ostravě], Podvečer na Dornychu [MMB], Rentgenolog [soukromá sbírka], Dvojice Žena a lampa [soukromá sbírka]). Obraz Červenec již zřetelně prozrazuje Matalovu příslušnost ke Skupině 42 a předznamenává jeho známé malířské cykly s existenciálním podtextem (Člověk ve městě město v člověku, Člověk-stroj, Deštníkáři a další), jimž se Matal intenzivně věnoval především v letech 1946 1948. Metafyzický nádech, spojení mystického s všedním, zároveň svědčí o úzké vazbě Matalovy tvorby k Františku Hudečkovi a jeho Nočním chodcům. Velmi důležitou roli v Matalově tvorbě, s výjimkou krátkého období experimentů v 60. letech, hrála postava. Již v polovině 40. let si Matal vytvořil specifický malířský jazyk, jehož součástí byla i postava v podobě ideogramu, abstraktního znaku definovaného pevnou obrysovou linií, která postavu propojuje s okolním prostředím města. V obraze Červenec se ale stále ještě jedná o dvě oddělené entity bytost osamělé kráčí městem v podivné atmosféře odcizení. Předobraz postavy z obrazu Červenec, připomínající loutku, nacházíme již v Matalových imaginativně laděných kresbách z doby jeho internace (například Kresba z Lohbrücku datovaná 23. 3. 1944, soukromá sbírka). Analogické pojednání hlavy bez tváře, které odkazuje k de Chiricovi, je vlastní také postavě na obraze Muž v horečce (1945, HGNM v Novém Městě na Moravě). Podobně nacházíme v Matalově tvorbě analogie i k výraznému motivu plotu, který určuje horizontální členění obrazu Červenec. Typické ztvárnění vertikálních linií, proškrabávaných do barevné pasty, použil Matal hned na několika obrazech z roku 1945, například Židenice zastávka (soukromá sbírka), Plynárna (MG), Transportér (MG), Cihelna I a II (oba soukromá sbírka), Střechy (soukromá sbírka). Na obrazu Červenec ještě není patrný Matalův sklon ke geometrizaci, který se pro něj stal typickým. Konstruktivní skladba obrazové plochy se systémem černých linií a ohraničených barevných ploch totiž v Matalově tvorbě definitivně převládla až po roce 1946. Přes uvolněné, rychlé tahy štětcem však již na obrazu Červenec spatřujeme nekompromisnost malířova projevu a jeho zálibu ve střídmých výrazových prostředcích. Barevnost je tlumená, s převažujícími hnědými, okrovými a zelenými tóny. V neposlední řadě je zajímavá i adjustace obrazu do masivního dřevěného rámu se dvěma vystupujícími lištami. Autorem rámu byl s největší pravděpodobností Jiří Kolář, původně vyučený truhlář, který ve 40. letech právě takové rámy zhotovoval k obrazům svých kolegů ze Skupiny 42 (viz Marie Klimešová, Věci umění, věci doby, Skupina 42, Sbírka Jana Vykoukala, Praha 2011, s. 73). Autorské značení na rubové straně obrazu zasazuje vznik obrazu do Bílovic nad Svitavou, kde Matal v té době žil se svou první ženou. Takto ztvárněný nápis včetně ohraničení datace a lokace obrazu Matal použil i na dalších obrazech, které vznikly předtím, než si Matal zřídil ateliér v Brně (například Cihelna II, Střechy, Hlava a stroj, Žena u šicího stroje). Obraz Červenec byl očím veřejnosti dlouho skryt. Pouze jedenkrát se objevil na výstavě Skupiny 42 v brněnském Domě umění v roce 1946 pod katalogovým číslem 52. V katalogu je již uvedeno, že jde o soukromý majetek, svému příteli-básníkovi tedy Matal obraz věnoval zřejmě již krátce po jeho vzniku. Mgr. Martina Šviková