Časté dotazy Řešení energeticky úsporného zasklení a ekonomika low carbon + GLASS FOR EUROPE Building, Automotive, Solar-Energy Glass + Pozn. překl.: Ekonomika snažící se o nízké emise skleníkových plynů s obsahem uhlíku, zejména CO 2 (dále jen ekonomika low carbon )
Pojďte se podívat do světa skla Dobře známé výhody dnešních oken, skleněných fasád domů a stavebních materiálů jsou světlo, pohodlí, dobrá pohoda a styl. Zdokonalené technologie čelních skel a dalších skel pro automobily a jiné dopravní prostředky poskytují bezpečnost a pohodlí. Sklo opravdu nabízí spoustu významných výhod, pokud se týče úspor energie, energetické účinnosti, recyklace a účinnosti využívání zdrojů. Pojďte a objevte, jak řešení energeticky úsporného zasklení a zdokonalené sklářské technologie přispívají k tomu, aby se Evropa posunula dále k udržitelné ekonomice low carbon +. Pojďte se podívat do světa skla. Obsah Proč jsou úspory energie tak důležité? Jakou roli mohou hrát domy v Evropě? Jakou roli může hrát sklo při snižování spotřeby energie v budovách? Jaká jsou dostupná řešení zasklení a jak fungují? Dvojsklo a trojsklo? Má energeticky úsporné zasklení nějaké reálné použití na jihu Evropy? Jaké by měly být zasklené plochy u nových staveb? Jaká je doba návratnosti nákladů nebo investic do dokonalejšího zasklení? Kde jinde, kromě zasklení, může sklo přispět k udržitelnosti budov? Hraje sklo také roli ve vývoji čistějších automobilů a dopravy? Jaký je dopad životního cyklu energeticky účinného skla?
Je proces výroby skla energeticky účinný? Jak mohou investice do energetické účinnosti pomoci ekonomice Evropské unie? Jak mohou pomoci politici? O organizaci Glass for Europe Proč jsou úspory energie tak důležité? Evropa dnes čelí trojí výzvě na poli energetické politiky, neboť se snaží zajistit bezpečnost dodávek energie, určit změny klimatu a řešit kolísající ceny energií. Nejbezpečnější energie je uspořená energie a snižování spotřeby energie může poskytnout efektivní a levná řešení mnoha energetických a klimatických problémů, např. snížení emisí CO 2 způsobených výrobou energie snižování závislosti Evropy na dovozu energie, který je nastaven na zvýšení spotřeby energie v Evropské unii na 70 % do roku 2020 vyhnutí se negativním ekonomickým dopadům, které jsou způsobeny stále se zvyšujícími cenami energie Pokud Evropa splní svůj cíl snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020, znamenalo by to roční snížení přibližně o 780 mil. tun emisí CO 2. Mimo to se Evropská komise v cestovní mapě ekonomiky low carbon zavázala ke snížení spotřeby energie v budovách o 88 až 90 % do roku 2050. Mají-li být tyto cíle dosaženy, bude to vyžadovat ztrojnásobení rychlosti renovace evropských budov, a tudíž bude muset Evropa mnohem náročnějším způsobem spořit energii. Nejbezpečnější energie je uspořená energie.
Evropa potřebuje mnohem náročnější politiku energetické účinnosti, aby ztrojnásobila míru renovací budov v Evropě. 44 % veškeré energie spotřebované v Evropské unii se používá v budovách. Je potřeba klást větší důraz na stávající stavební fondy. Jakou roli mohou hrát domy v Evropě? 44 % veškeré energie spotřebované v Evropské unii se používá v budovách, domácnostech, službách a v průmyslových budovách 1. Vytvoření nových a stávajících budov co nejvíce energeticky účinných může proto významně přispět ke snížení emisí CO 2 při současném zachování cenných energetických zdrojů. Většina budov, které dnes obýváme, byla postavena v době, kdy energetická účinnost nebyla středem většího zájmu, a proto se používá obrovské množství energie na vytápění, chlazení a osvětlení. Nahrazují-li se stávající budovy rychlostí asi 1 % ročně, je pro evropskou politiku stálého snižování emisí CO 2 důležité klást větší důraz na stávající stavební fond. Existují technologie a know how na snížení spotřeby energie v budovách. Legislativní rámec je připraven k přijetí a přepracovaná směrnice na energetickou výkonnost budov v Evropské unii, bude-li vhodně uskutečňována v členských zemích, bude závazná pro používání vždy energeticky účinných a cenově optimálních řešení při náhradách částí budov. To, co nyní v Evropě chybí, je politická pobídka a následná opatření, aby se ztrojnásobila rychlost renovací stávajících budov. Zvyšování energetické výkonnosti budov je levný způsob boje s klimatickými změnami, způsob zvyšování energetické bezpečnosti a současně i vytváření pracovních příležitostí. 1 European Commission EU Energy and Transport in Figures - Statistical Pocket Book 2010 2010. Obecně se předpokládá, že čtvrtina energetické spotřeby průmyslu je ve skutečnosti v průmyslových budovách.
Tyto pracovní příležitosti, zvláště ve stavebnictví, jsou důležité pro místní zaměstnání, jako např. montéři, instalatéři, apod. a Evropa by neměla podhodnocovat ekonomický potenciál investic do energetické účinnosti budov. Podíl celkové energetické spotřeby Evropské unie budovy (domácnosti a služby) 37% průmyslové budovy 7% doprava 33% zemědělství průmyslové 2% procesy 21% Jakou roli může hrát sklo při snižování spotřeby energie v budovách? Pomocí energeticky účinného skla by mohlo být ročně dosaženo úspory více než 100 mil. tun CO 2. Použití zdokonaleného zasklení může značně snížit potřebu energie na vytápění a chlazení budov tím, že se sníží spotřeba energie a s tím spojené emise CO 2. Nezávislé studie 2 ukazují, že pokud by všechny evropské budovy byly vybaveny zdokonaleným energeticky úsporným sklem, mohlo by být dosaženo úspor více než 100 mil. tun CO 2 ročně. 2 TNO Built Environment and Geosciences Potential impact of Low-emissivity glazing on energy and CO 2 savings in Europe - TNO Report 2008-D-R1240/B November 2008. (Potenciální dopad nízkoemisivního zasklení na úspory energie a CO 2 v Evropě)
Na základě těchto informací by Evropská unie mohla snadno dosáhnout asi třetiny cílů na úspory energie v budovách určených v roce 2006 v Akčním plánu na energetickou účinnost pomocí propagace energeticky úsporného zasklení. Potenciál na zlepšení skleněných fasád a oken evropských budov je enormní. Poslední studie o rozložení typů zasklení ve stavebním fondu 3 Evropské unie ukazuje, že: 44 % oken v evropských budovách je stále zaskleno jednoduchým zasklením méně než 15 % evropských oken obsahuje energeticky úsporné sklo, i když byla tato řešení na trhu dostupná již více než 20 let! V obrovském počtu budov se stále ještě používají dvojskla bez povlaku. Ačkoliv je jejich energetická výkonnost omezená ve srovnání s řešeními dostupnými v současnosti, jsou příliš často považována špatně informovanými majiteli za účinná. Rozložení typů zasklení v Evropské unii jednoduché zasklení 44% trojskla 2% moderní sklo s nízkoemisivním povlakem 12% dvojsklo bez povlaku 42% 3 TNO Built Environment and Geosciences Glazing type distribution in the EU building stock - TNO Report TNO-60-DTM-2011-00338 February 2011. (Distribuce typu zasklení ve stavebním fondu Evropské unie)
Skleněné výrobky s povlakem značně snižují energetickou náročnost a v budovách přispívají čistou energií. Jaká jsou dostupná řešení zasklení a jak fungují? Nízkoemisivní skla Nízkoemisivní skla (Low E) jsou speciálně vybavena průsvitným povlakem. Povlak odráží teplo zpět do budovy, čímž snižuje tepelné ztráty okny. To také snižuje přestup tepla z ohřáté (vnitřní) tabule skla na chladnější (vnější) tabuli, a snižuje množství tepla, které uniká z okna. Tyto vlastnosti snižují nároky na energii na ohřev budovy. Navíc povlak umožňuje, aby do budovy vstupovalo velké množství volné sluneční energie, která pasivně vyhřívá. Izolační zasklení s nízkoemisivními skly tak může v budovách přispívat čistou energií. Inovace, jako je trojsklo, může nabídnout další zlepšení izolačních vlastností oken, zatímco, pokud jde o energetickou účinnost, může použití skla s nízkým obsahem železa zvýšit prostup světla a volného slunečního tepla. Protisluneční skla Protisluneční skla jsou vysoce výkonný výrobky s povlakem, který odráží a vyzařuje ven velké množství slunečního tepla, přičemž nechává oknem nebo fasádou prostoupit denní světlo. Vnitřní prostor zůstává světlý a mnohem chladnější, než by byl v případě zasklení běžným sklem. Protisluneční skla mají na povrchu neviditelné vrstvy speciálních materiálů, které mají dvojí efekt umožňující vstup slunečního světla dovnitř a odrážející sluneční teplo. Tato technologie je zvláště výhodná v teplejším jižním podnebí, kde pomáhá snižovat zatížení budov klimatizačními systémy snížením energetické náročnosti, přičemž udržuje příjemné pracovní prostředí. Další protisluneční skla jsou obvykle dvojskla, a proto kombinují vlastnosti jak nízkoemisivního, tak i protislunečního skla, což maximalizuje izolaci v chladnějších obdobích a protisluneční vlastnosti v létě.
Trojskla pomáhají dosáhnout velké úspory energie a jsou nezbytná v budovách s téměř nulovou spotřebou energie. Trojsklo je ekonomičtější. Dvojsklo nebo trojsklo? To je logická otázka, ale není na ni jednoznačná odpověď, protože závisí na mnoha parametrech včetně samotné stavby budovy, jejím umístění, izolaci zbytku pláště budovy, atd. Vždy je nutná rada od profesionálů šitá na míru. Ale lze říci následující. Za prvé neexistuje standardní zasklení dvojsklem. Okna zasklená dvojsklem instalovaná v 70. a 80. letech po prvních sériích ropných krizí pomohla ve své době dosáhnout úspory energie, ale nyní jsou zcela zastaralá. Současné dvojsklo, dostupné na evropských trzích, má nanesené např. nízkoemisivní a/nebo protisluneční povlaky. Povlaky značně zvyšují izolační výkonnost dvojskel, a také umožňují získat volné sluneční teplo. Budovy vybavené dřívějšími okny s dvojskly bez povlaků nebo zasklenými fasádami lze vylepšit zasklením nízkoemisivními skly, která jsou 2,5 až 5 krát účinnější. Trojsklo je ještě účinnější a pomáhá dosáhnout velké úspory energie. Hodnota U trojskla s povlakem obvykle dosáhla 0,7, což je více než 8 krát účinnější než jednoduché zasklení (hodnota U 5,8) a téměř 4 krát účinnější než dřívější základní dvojsklo (čím je nižší hodnota U, tím je lepší izolace). Trojsklo s povlakem je nezbytnou složkou budov s téměř nulovou spotřebou energie, která se do roku 2020 stane standardem pro všechny nové budovy v Evropské unii. Vysoká účinnost trojskel se v posledních letech stala normou ve skandinávských zemích a nyní prožívá rychlý růst v Německu, kde už nyní představuje téměř 40 % trhu sklem. Vzhledem k širokému použití v těchto zemích je trojsklo ekonomičtější. Studie 4 také ukázaly, že ve středních částech Evropy se studenými zimami, např. ve Velké Británii, Francii, Beneluxu, atd., lze dosáhnout další významné úspory energie díky instalaci trojskel na nejvíce exponovaných stranách budov v kombinaci s nízkoemisivním dvojsklem na jižních fasádách. 4 TNO Built Environment and Geosciences Potential impact of Low-emissivity glazing on energy and CO 2 savings in Europe - TNO Report 2008-D-R1240/B November 2008. (Potenciální dopad nízkoemisivního zasklení na úspory energie a CO 2 v Evropě)
Izolační výkonnost zasklení: hodnota Ug trojsklo s povlakem dvojsklo s nízkoemisivním povlakem dřívější dvojsklo bez povlaku jednoduché zasklení 0 1 2 3 4 5 6 7 Má energeticky úsporné zasklení nějaké reálné použití na jihu Evropy? Ano. Dokonce i v nejteplejších oblastech Evropy je v zimě často nutné topení. Hlavním důvodem je však prevence přehřívání většiny typů budov v létě. Díky protislunečním povlakům může zasklení hrát roli v prevenci přehřívání budov, a tím snížit používání klimatizace 5, což je v jižní Evropě největší spotřebitel energie. Protisluneční zasklení se nejčastěji používá ve dvojsklech poskytujících izolaci i v zimě. Protisluneční a nízkoemisivní vlastnosti se v zasklení spojují, a tak v závislosti na ročním období přispívají k izolaci jak proti chladu, tak proti teplu. To poskytuje nejlepší rovnováhu v úsporách energie, protože získání volného slunečního tepla je omezeno pouze na několik zimních měsíců a po většinu roku je kompenzováno sníženou zátěží na klimatizace. Zlepšení na energeticky účinné 5 TNO Built Environment and Geosciences Impact of solar control glazing on energy and CO 2 savings in Europe - TNO Report 2007-D-R0576/B July 2007. (Dopad protislunečního zasklení na úspory energie a CO 2 v Evropě)
zasklení v jižní Evropě je proto efektivní cestou zvyšování vnitřního komfortu, přičemž dochází k podstatným úsporám energie. Hlavním důvodem snižování používání klimatizace je prevence přehřívání budov v létě. Protisluneční sklo poskytuje nejlepší rovnováhu v úsporách energie. Jaké by měly být zasklené plochy u nových staveb? Vliv zasklení na energetickou výkonnost budovy je pouze jedním z několika faktorů, které určují plochu zasklení zvolenou architektem. Tradičně bylo zasklení považováno za slabé místo pláště budov kvůli jednoduchému zasklení nebo zasklení dvojskly bez povlaku s relativně vysokou tepelnou ztrátou ve srovnání s jinými částmi budov. Moderní řešení zasklení s povlaky a uvnitř naplněnými plynem, mohou snížit tepelnou ztrátu na úroveň blížící se hodnotám neprůhledné stavby. Ale na rozdíl od neprůhledných materiálů, sklo umožňuje, aby volné sluneční teplo vstupovalo do budovy. Ve většině případů zisky přesahují ztráty, a tak velká okna přispívají čistou energií. V situacích, kde si architekti nepřejí získat sluneční teplo, mají designéři možnost volby použít sklo s protislunečním povlakem, aby se nežádoucí teplo vyloučilo. Protože tyto povlaky mají také nízkoemisivní vlastnosti, mohou se použít na velké plochy zasklení bez nadměrných ztrát tepla a nároků na klimatizaci.
Zasklení také umožňuje, aby do budovy vstupovalo denní světlo. Čím je větší zasklená plocha, tím menší bude potřeba umělého osvětlení. To je zvláště hodnotná výhoda zasklení, neboť elektřina je v mnoha zemích nejdražší a uhlík produkující forma energie. Denní světlo způsobuje, že jsou budovy komfortnější a příjemnější. To přispívá k tomu, že se obyvatelé budov cítí dobře, zdravěji a mají vyšší produktivitu. Mnohé certifikace zelených budov, např. koncepce Aktivní dům 6, zahrnují specifikace jako faktor denního světla a dostupnost přímého slunečního světla. Některé země, jako např. Francie, jdou dokonce ještě dál tím, že předepisují minimální povrchy zasklených ploch u nových staveb. 7 Proto není divu, že mnoho architektů, specializujících se na budovy s nízkou spotřebou energie, propaguje velké zasklené plochy a že tyto zasklené budovy a domy pravidelně vyhrávají zelená ocenění. Díky těmto unikátním vlastnostem moderního zasklení, mají architekti nově získanou volnost k tomu, aby začleňovali velké plochy zasklení, jaké si přejí ve svých návrzích, přičemž vědí, že to nebude mít žádný negativní dopad na energetickou výkonnost budovy. Unikátní schopnosti omezit tepelné ztráty, získat sluneční teplo a denní světlo. Moderní sklo dává svobodu designu! 6 Koncepce Aktivní dům stanovila specifikace budov pro budovy, které poskytují více, než kolik odebírají : www.activehouse.info 7 Od roku 2005 French Thermal Regulation předepisuje minimální zasklené plochy pro nové stavby v poměru vůči celému povrchu. Minulý rok byl tento minimální povrch zvýšen o 30 %, aby dosáhl alespoň jedné šestiny celkového postaveného povrchu.
Ve srovnání s životností je doba návratnosti úspor energie krátká. Výběr vysoce výkonného skla je volba s nejoptimálnějšími náklady. Jaká je doba návratnosti nákladů nebo investic do dokonalejšího zasklení? Výpočet návratnosti investic do zlepšení celých oken je těžký, protože je závislý na typu původního zasklení, na zdroji energie a na kolísání cen, potřebě energie, na tepelné účinnosti dalších komponent pláště budov, atd. Při výběru nejlepší výkonnosti zasklení se také musí vzít v úvahu možné finanční podněty nebo fiskální slevy, které jsou často udělovány. 8 V závislosti na všech těchto parametrech se doba návratnosti při náhradě celých oken pohybuje v rozmezí 3 až 9 let, přičemž situace je v různých zemích různá. V každém případě je jasné, že ve srovnání s životností okna zůstávají v budově v průměru 25 až 30 let je doba návratnosti mnohem kratší, přičemž okna poskytují další výhody, např. dlouhodobý energetický účet a úspory CO 2. Jak bylo již řečeno, nejdůležitější je, že další náklady na instalaci vysoce výkonného zasklení, jsou-li okna v budově nahrazena, jsou relativně malé. Při nahrazování oken velká část nákladů je na materiál rámů a ještě větší na cenu práce za montáž a instalaci oken v místě. Další náklady na vyhledání vysoce výkonného skla ve srovnání s běžným zasklením tvoří proto mnohem menší část celkových nákladů. Mají-li se nahradit okna, je z hlediska nákladů nejrozumnější a optimální výběr vysoce výkonného skla. Ve Velké Británii byl vyvinut jednoduchý nástroj simulující úspory v účtu za energii, které lze očekávat od dokonalejších oken 9. Pro ilustraci: tento nástroj ukazuje, že u tradičního samostatného plynem vytápěného domu ve Velké Británii tvoří změna z jednoduchého zasklení na okno s označením A 10 vybavené dvojsklem s nízkoemisivním povlakem úsporu cca 570 EUR ročně. Zvolení méně efektivních oken by znamenalo nižší úspory a snížené finanční pobídky. 8 EuroACE Making money Work for Buildings: Financial and Fiscal Instruments for Energy Efficiency in Buildings September 2010. (Finanční a fiskální nástroje pro energetickou účinnost budov) 9 GGF Energy Saving Calculator: http://www.ggf.co.uk/carboncalculator.aspx (Nástroj na výpočet úspor energie) 10 Ve Velké Británii se okna posuzují podle jejich energetické výkonnosti podle metody BFRC scheme, British Fenestration Rating Council. Asociace Glass for Europe by byla ráda, aby takové označení o energii okna bylo zavedeno po celé Evropě a poskytlo smysluplnou a pochopitelnou informaci spotřebitelům o výkonnosti různých oken.
Tento výpočet úspor energie je pouze informativní, a proto se každá situace musí posuzovat individuálně. Na výběr vysoce výkonného zasklení se musí hledět jako na správnou investici. Se zavedením závazného Certifikátu o energetické výkonnosti budov budou mít nyní majitelé a kupující budov prostředek na zjištění a pochopení energetické výkonnosti budovy. To znamená, že energeticky nejúčinnější budovy mají vyšší základní hodnotu a větší prodejnost, zvláště v dnešním konkurenčním trhu nemovitostmi. Kde jinde, kromě zasklení, může sklo přispět k udržitelnosti budov? Sklo hraje důležitou roli ve využívání sluneční energie pomocí dvou technologií: sluneční tepelné a fotovoltaické. Fotovoltaické technologie se používají na přeměnu sluneční energie přímo na elektřinu. Jsou dostupné mnohé technologie, které vyhovují různým požadavkům. Mohou být v různých tvarech a barvách a nabízet flexibilitu při začlenění do návrhu a aplikace v budovách (BIPV). Nejobvyklejší fotovoltaická technologie je založena na slunečních článcích na bázi krystalického křemíku. V této aplikaci působí sklo jako ochranná vnější vrstva, přičemž přenáší sluneční světlo do fotovoltaických článků vzájemně propojených na spodní straně. V jiné technologii nazvané tenké filmy průsvitné vodivé sklo s povlakem nejenom umožňuje průchod světla přes fotovoltaické filmy, ale také vede vyrobenou elektřinu mimo moduly.
Solární tepelné kolektory jsou určeny pro sběr tepla, které se potom používá pro dodávku horké vody nebo do výměníků tepla v domácnostech nebo průmyslu. Existují různé druhy slunečních tepelných kolektorů, z nichž většina musí mít kryt z plochého skla nebo zasklení, které slouží nejen na ochranu panelu při průchodu slunečního světla, ale také chrání před ochlazením panelu, je-li vystaven chladnému vzduchu. Díky high-tech sklu se technologie sluneční tepelné energie stále rozvíjí. Na výrobu elektřiny ze slunce v běžném rozsahu podle Koncentrovaných systémů sluneční energie (CSP) se také může použít velmi čisté sklo a zrcadlové sklo. High-tech sklo zvyšuje účinnost technologií využívajících sluneční energii: fotovoltaické panely a solární tepelné kolektory. Hraje sklo také roli ve vývoji čistějších automobilů a dopravy? Sklářský průmysl, jako dodavatel pro výrobce automobilů, si je vědom své zodpovědnosti, když nabízí řešení zasklení automobilů, která pomáhají snižovat spotřebu energie automobilu a celkové zatížení životního prostředí silničním provozem. Jednou z hlavních metod zlepšení energetické účinnosti automobilů je snížit jejich celkovou hmotnost. Průměrný obsah skla v automobilu představuje v současnosti
pouze 3 % hmotnosti 11. Toto číslo je relativně nízké díky úsilí sklářského průmyslu snížit hmotnost skleněných čelních skel a oken při zvýšené bezpečnosti cestujících. Sklo se nyní považuje za strukturální složku, která snižuje nutnost náhrady za těžší materiály pro zajištění strukturální integrity automobilů. Skleněné složky se proto mohou zvětšit, aby se mohly přizpůsobit novým aerodynamickým designům. Budou se vyvíjet technologie, které by snížily hmotnost skla v automobilech dokonce ještě více 12. Jiná metoda snižování spotřeby paliva a prodloužení dojezdu elektrických automobilů je omezit potřebu klimatizace. Sklářský průmysl vyvinul protisluneční zasklení, které zajišťuje nejen dobrou viditelnost a odolnost, ale také minimalizuje vstup slunečního tepla dovnitř automobilu vystaveného slunci. Jeho použití může značně snížit potřebu klimatizace v kabině automobilu nebo alespoň snížit jeho zatížení. Tímto způsobem pomáhá protisluneční sklo v automobilech uspořit 2 až 4 % benzínu 13, zlepšuje pohodlí cestujících a přispívá k čistějšímu provozu automobilů. V neposlední řadě je fakt, že na konci životnosti automobilu se automobilové sklo vymontuje, zpracuje a zrecykluje. V souladu s požadavky legislativy se tyto systémy neustále zlepšují, aby bylo možné dosáhnout vyšší míry recyklace. Stálé úsilí snižovat hmotnost. Protisluneční sklo pomáhá uspořit energii, zlepšuje pohodlí cestujících a přispívá k čistějšímu provozu aut. 11 N. Kanari, J.-L. Pineau, S. Shallari: End-of-Life Vehicle Recycling in the European Union. 2003 (Recyklace automobilů na konci životnosti v Evropské unii) 12 Sklářský průmysl věří, že by měl být schopen brzy snížit hmotnost automobilového skla o 10 kg. Obecně se předpokládá, že snížení hmotnosti o 10 kg u průměrného rodinného automobilu může snížit emise CO 2 automobilu o 0,8 g/km. 13 B. Taxis-Reischl & Fa. Behr.: Energieverbrauch Klimaanlagen und Wege zur Vebrauchsreduzierung. 1997
Jaký je dopad životního cyklu energeticky účinného skla? Proces výroby plochého skla pro stavební aplikace, pokud jde o emise CO 2, je velkým producentem. To se však vyrovná uspořenými emisemi CO 2, když se provede náhrada energeticky účinného zasklení za jednoduché. Podle podrobné studie provedené v roce 2005 14 se při výrobě 1 m 2 nízkoemisivního dvojskla uvolní 25 kg emisí CO 2, což bylo v těchto letech dále sníženo zavedením nových výrobních technologií. Na druhé straně se uspoří 91 kg emisí CO 2 za rok, nahradí-li se jeden metr čtvereční jednoduchého zasklení za nízkoemisivní dvojsklo. To znamená, že CO 2 uvolněný během výroby se vykompenzuje během používání zlepšeného zasklení za dobu 3,5 měsíců. Na úrovni Evropské unie (EU 25) je celkové množství emisí CO 2 uvolněných z budov 765 mil. tun CO 2 za rok. Pro srovnání výroba skla pro architekturu uvolní pouze 4,6 mil. tun za rok. Bereme-li v úvahu, že potenciální úspora 100 mil. tun emisí CO 2 za rok je díky použití energeticky úsporného skla, potom by emise CO 2 spojené se sklářskou výrobou byly rychle vyváženy, i kdyby byla požadována další výroba skla. Sklo je také recyklovatelný výrobek. Na konci životního cyklu okna se tento hodnotný zdroj neztratí a může být recyklován. Toto recyklované sklo, je-li znovu taveno na výrobu nových skleněných výrobků, pomáhá dále snížit emise CO 2 uvolňované výrobními podniky 15. CO 2 uvolněný během výroby se vykompenzuje po 3,5 měsíčním používání energeticky účinných oken. Sklo je recyklovatelný výrobek, takže zdroje nejsou ztraceny. Je proces výroby skla energeticky účinný? Výroba skla vyžaduje energii, protože sklářské pece je potřeba vyhřát na teplotu 1600 C, při které se ze surovin stává sklo. Kvůli tomuto pravidlu fyziky materiálů, 14 GEPVP Energy & Environment benefits from advance double glazing in EU buildings March 2005. (Výhody ve spotřebě energie a pro životní prostředí ze zlepšených dvojskel v budovách v Evropské unii) 15 Recyklace skla umožňuje průmyslu znovu použít střepy z výrobního procesu. Jedna tuna střepů uspoří 0,23 tun CO 2 a 1 tunu surovin (pro tavení je potřeba méně energie)).
zaujímá energie největší podíl výrobních nákladů. V této souvislosti je spotřeba energie ekonomickým imperativem a neustálým cílem všech výrobců skla. Studie ukázaly, že sklářský průmysl byl schopen v letech 1970 až 2000 při současném vzestupu výroby snížit spotřebu energie o 55 %. Dnes evropští výrobci skla pokračují v investicích a využívají nejlepší dostupné techniky na všech instalacích. Provádějí audity energie a přijímají závazky na další snížení spotřeby energie. Bez velkých technologických objevů a bez investic výrobců skla do rozsáhlých výzkumných programů zůstanou tato zlepšení omezena. Produkce CO 2 u finálních skleněných výrobků je také silně ovlivněna zeměpisnou lokalitou výrobních zařízení. Sklo je relativně těžký výrobek, který se nehodí pro dopravu na velké vzdálenosti. Z tohoto důvodu dovoz skla ze zemí mimo Evropu v podstatě znamená dovoz skla s mnohem vyšší produkcí CO 2. Proto je pro Evropu údržba energeticky účinných zařízení na výrobu skla v Evropě prospěšná. Je důležité, že tato zařízení potom mohou recyklovat sklo, což přispívá k dalšímu snižování spotřeby energie během výroby a k ochraně přírodních zdrojů i. Sklářský průmysl se zajímá o energetickou účinnost svých výrobků a jejich výroby z jednoho zřejmého důvodu: během celé životnosti je energeticky účinné sklo výrobek spořící CO 2! Pro výrobce skla je snižování spotřeby energie ekonomickým imperativem.
Jak mohou investice do energetické účinnosti pomoci ekonomice Evropské unie? Velká studie o dopadu energetické účinnosti na tvorbu pracovních míst 16 zjistila, že investice do energetické účinnosti mohou také nabídnout důležitý potenciál tvorby pracovních míst. Výroba a instalace zařízení na zvýšení energetické účinnosti je totiž aktivita s relativně intenzivní potřebou práce. Tato práce je, podle svého charakteru, lokální a dostupná lidem, kteří tradičně trpí nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Studie také zjistila, že tam, kde jsou vzhledem k vynaloženým nákladům úspory energie efektivní, výsledek je, že spotřebitelé přesunou výdaje za energii do sektoru obecné spotřeby. Zlepšování energetické účinnosti bytového majetku může také pomoci vyrovnat se s nedostatkem paliva. Lidé s nejnižšími příjmy jsou stále bezbrannější vůči stoupajícím cenám energie kvůli špatné energetické výkonnosti bytové výstavby. Prosazování energeticky účinných zlepšení může pomoci ulehčit toto zatížení společnosti. Investice Evropy do energeticky účinných budov zvýší investice do výzkumu a vývoje a do výrobních kapacit energeticky účinných průmyslů. To přispěje k udržení vedoucí úlohy Evropy v celosvětovém závodě o udržitelnou výrobu a vývoj zelených výrobků. Investice do energetické účinnosti nabízí důležitý potenciál tvorby pracovních míst a pomáhá vyrovnat se s nedostatkem paliva. Udržení vedoucí úlohy Evropy ve vývoji zelených výrobků. Jak mohou pomoci politici? Správná politika a legislativa je důležitá, aby vedla Evropu směrem k ekonomice s nízkou spotřebou energie a nízkým uvolňováním emisí CO 2. Pro zajištění skutečného 16 Association for the Conservation of Energy Energy efficiency and jobs: UK issues and case studies May 2000. (Asociace pro zachování energie Energetická účinnost a pracovní místa: publikace a případové studie pro Velkou Británii)
pokroku v následujících letech, musí politici Evropské unie i národní politici upřednostnit energetickou účinnost a zaměřit se na konkrétní akce na propagaci a pochopení technologií na úsporu energie, včetně energeticky účinných zasklení. Glass for Europe volá po následujících akcích: Náročná politika energetické účinnosti se zaměřením na budovy a způsoby, jak ztrojnásobit míru jejich renovací. Vlastní realizace přepracované směrnice o energetické výkonnosti budov, včetně náročných definic nákladově optimálních komponent a standardů. Zavedení označení o energii okna, které by poskytlo informaci zákazníkům nejlépe energeticky účinných oken, a vytvořil se tak prostředek, na němž by členské země mohly postavit své pobídky. Doporučovat a požadovat použití energeticky účinného zasklení pro nové stavby a pro renovaci stávajících budov. Poskytovat ekonomické a fiskální pobídky na propagaci lepšího pochopení energeticky účinného skla a vytvořit pracovní místa jako součást Evropského plánu na obnovu ekonomiky. Pořádat informační a komunikační kampaně, aby se zvýšilo povědomí občanů o výhodách energeticky úsporných řešení. Poskytovat pobídky výrobcům automobilů, kteří využívají technologie energeticky účinného skla. O organizaci Glass for Europe Glass for Europe je obchodní asociace pro evropské výrobce plochého skla. Ploché sklo je materiál, který je v mnoha finálních výrobcích a hlavně v oknech a fasádách budov, sklech pro automobily a dopravu, a také sklech pro skleněné kryty, konektory a zrcadla v zařízeních pro sluneční energii. V malých množstvích se také používá pro další aplikace, jako je nábytek, přístroje, elektronika, atd.
Glass for Europe má čtyři členy: AGC Glass Europe, NSG Group, Saint-Gobain Glass a Sisecam-Trakya Cam a spolupracuje s agenturou Guardian. Dohromady těchto pět společností představuje 90 % výroby plochého skla v Evropě. Sklářské výrobky neposkytují pouze světlo, pohodlí a bezpečnost, ale jsou také podstatné pro energeticky účinné budovy, domy a dopravu. Okna s vysoce výkonným sklem jako je nízkoemisivní izolační sklo, které napomáhá udržovat uvnitř teplo a protisluneční sklo, které odráží nechtěné teplo pryč, pomáhá snižovat spotřebu energie. Sklo pro sluneční energii pomáhá zvýšit výrobu obnovitelných zdrojů energie. Lepší využití samotného stavebního skla může pomoci snížit emise CO 2 v Evropě o 100 mil. tun ročně, a proto Glass for Europe žádá o náročnou a silnou energetickou politiku. www.glassforeurope.com
i Association for the Conservation of Energy Energy efficiency and jobs: UK issues and case studies May 2000. (Asociace pro zachování energie Energetická účinnost a pracovní místa: publikace a případové studie pro Velkou Británii)