Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Poruchy reprodukce u neříjících se dojnic Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vypracovala: Petra Křivánková Brno 2007

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat Agronomická fakulta 2006/2007 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Řešitelka: Studijní program: Obor: Petra Křivánková Zootechnika Zootechnika Název tématu: Poruchy reprodukce u neříjících se dojnic Zásady pro vypracování: 1. Studium doporučené literatury a zpracování jejího přehledu 2. Pomoc při zajištění získávání a transportu vzorků krve 3. Periodická pomoc při zpracování vzorků krve 4. Získávání a vyhodnocení podkladů reprodukční výkonnosti býků 5. Vyhodnocení dosažených výsledků statistickými metodami 6. Sepsání diplomové práce podle pokynů vedoucího DP a její předání k oponentuře Rozsah práce: cca 45 stran II

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Poruchy reprodukce u neříjících se dojnic vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne podpis III

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce panu prof. Ing. Ladislavu Máchalovi, DrSc. za pomoc a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Také děkuji svým rodičům, kteří mi umožnili studium na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, za podporu během mého studia. IV

ABSTRAKT Cílem práce je zhodnotit průběh terapie reprodukčně problémových krav. Podle pečlivého vyšetření pohlavních orgánů se stanoví diagnóza a následná terapie při použití specificky účinných preparátů. Jako reprodukčně problémové jsou zahrnuty plemenice s pozdním poporodním anestrem (po 60. dni po porodu), třikrát neúspěšně inseminované (přebíhalky, repeat breeders) a při diagnostice gravidity zjištěné jalové. Mezi nejčastější poruchy reprodukce v poporodním období zahrnujeme syndrom ovariálních cyst SOC, cystická žlutá tělíska luteální cysty a anestrus. Dobrá reprodukce je základem úspěšného chovu a managementu stáda.včas rozpoznané příčiny poruch reprodukce dávají větší šanci na úspěch léčby, která se při pozdním zahájení prodražuje a může být pro chovatele nerentabilní. Dlouhodobým a trpělivým ošetřováním lze dosahovat dobrých výsledků plodnosti a % zabřezávání u problémových stád, což je základní předpoklad kvalitního a konkurence schopného chovu skotu. A to je přece cílem každého chovu. Klíčová slova: problémová reprodukce, plodnost, anestrus, přebíhalky, SOC, luteální cysty ABSTRACT The aims of work is evaluating of therapy process by cows with reproductive problems. Diagnosis is seting after careful genitals checkup. Specifically effective preparations are using with subsequent alteration therapy. Like a reproductive troubleshooting are included dairy cows with late post partum anestrus (after 60th day post partum), three times unsuccessful inseminations (repeat breeders cows) and undiagnosed pregnancy. Among most frequent reproductive disorders at post partum period includes syndrome ovarian cystis SOC, cystic CL luteal cystis and anestrus. Good reproduction is basis of successful breeding and management of herd. In time diagnosted trouble causes of reproduction giving better chance for success medication, which is at late opening more expensive and can be uneconomic for breeder. Longtime and enduring attendance it's possible to reach to good fertility results V

and higher conception near troubleshooting herd. It's fundamental presumption for good-class and competition able breeding cattle. Key words: reprouctive problems, fertility, anestrus, repeat breeders cows, SOC, luteal cystis VI

OBSAH: 1 ÚVOD...VIII 1.1 VÝZNAM PLODNOSTI A REPRODUKCE...IX 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED... X 2.1 HODNOCENÍ REPRODUKČNÍCH UKAZATELŮ... X 2.2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMOVÉ REPRODUKCE...XII 2.3 LÉČBA PROBLÉMOVÉ REPRODUKCE... XIV 2.3.1 Fyziologie a endokrinologie poporodního období...xiv 2.3.2 Nejčastější poruchy reprodukce v poporodním období...xvi 2.3.2.1 Syndrom ovariálních cyst (SOC)... XVI 2.3.2.2 Cystická žlutá tělíska luteální cysty...xvii 2.3.2.3 Anestrus... XVIII 2.3.3 Modelové schéma postupů při řešení problémové reprodukce krav...xxii 2.4 VLIVY PŮSOBÍCÍ NA PLODNOST A ÚROVEŇ REPRODUKCE... XXIV 2.4.1 Dědičnost...XXV 2.4.2 Vnější prostředí...xxvi 2.4.2.1 Věk zvířat... XXVI 2.4.2.2 Výživa...XXVII 2.4.2.3 Zdravotní stav... XXIX 2.4.2.4 Bioklimatické vlivy...xxx 2.4.2.5 Technologické podmínky, welfare, užitkovost...xxx 2.5 OPATŘENÍ VEDOUCÍ KE ZLEPŠENÍ REPRODUKCE V CHOVU SKOTU... XXXI 2.5.1 Péče o otelenou plemenici...xxxi 2.5.1.1 Regenerace pohlavních orgánů...xxxii 2.5.1.2 Tělesná kondice a plodnost...xxxii 2.5.1.3 Negativní energetická bilance...xxxiii 2.5.2 Technologie ustájení...xxxiii 2.5.3 Vztah zvířete k chovateli důvěra... XXXIV 3 CÍL PRÁCE...XXXV 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... XXXVI VII

1 ÚVOD Dobrá reprodukce je základem úspěšného chovu a managementu stáda. Z velké části rozhoduje o rentabilitě chovu. V chovech skotu to znamená včasné zapuštění jalovic, krav po otelení a odchov jednoho telete na plemenici za rok. Počet narozených a odchovaných telat na krávu a rok závisí na věku krávy při prvním otelení, dlouhověkosti krávy, tj. věku při vyřazení a na reprodukční kapacitě během života, jako jsou oplozovací schopnost a embryonální přežití jedinců. Jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých výrobních a ekonomických výsledků produkce mléka je dobrá a pravidelná plodnost krav. Plodnost zvířat je ovlivňována zejména činiteli vnějšího prostředí, a to především výživou, užitkovostí, klimatickými činiteli, způsobem chovu a dalšími. Asi z 30 % se na poruchách plodnosti podílí umělá neplodnost vyvolaná nedostatečnou péčí o reprodukci. Nesprávné zásahy do pohlavního cyklu, nevhodná doba inseminace, nedostatečné vyhledávání a evidence říje, hrubé zacházení se zvířaty snižuje výrazně reprodukční potenciál zdravých plemenic. Důležité je ustájení zvířat, zejména pak plemenic, na které jsou kladeny vysoké nároky právě v reprodukčním procesu současně s požadovanou úrovní užitkovosti. Za nejvhodnější ustájení pro vysokoužitkové dojnice je dnes považováno volné nebo volné boxové ustájení s podestýlkou. Výživa ovlivňuje každý stupeň reprodukčního procesu. Bioklimatické vlivy působí v závislosti na vlivu, druhu zvířat a způsobu chovu. Další podmínkou vyhovující plodnosti je dobrý zdravotní stav a chovná kondice. Zanedbáním byť jen jednoho z faktorů se chovatel vystavuje vzniku problémů v oblasti reprodukce. Velká pozornost by měla být věnována ošetření plemenic po porodu, regeneraci pohlavních orgánů a častému vzniku negativní energetické bilance v první fázi laktace. Současná situace v reprodukci je charakterizována zhoršujícími se ukazateli reprodukce, což může mít za následek snížení ekonomické efektivity výroby mléka a masa. Varující je především prodlužující se servis perioda, inseminační index a obecně se snižující úroveň zabřezávání. Tato tendence je z velké části dána zvyšující se užitkovostí a nároky, které chovatelé na plemenice kladou. VIII

1.1 Význam plodnosti a reprodukce Reprodukce je komplexní vlastností, která je ovlivněna matkou, otcem a embryem. Je to složitý, hormonálně řízený fyziologický proces, při kterém dochází k dozrání a uvolnění vajíčka z vaječníku, jeho oplození ve vejcovodu a uhnízdění v děložní sliznici a dále k vývoji časného embrya a plodu až do narození mláděte. Samice tak plní svoji základní roli porodit ve správném čase živé mládě a laktací zajišťovat jeho výživu. K tomu je nutná koordinace komplexních vztahů mezi hormony a tkáňovými změnami v těle samice. Pro normální průběh veškerých procesů musí být jednotlivé fáze reprodukčního cyklu optimálně řízeny. Plodnost vyjadřuje schopnost zvířat produkovat pohlavní buňky schopné oplození. Plodnost je základní biologická a užitková vlastnost zvířat. Umožňuje jejich rozmnožování, a tak zachování druhu. U samic je dána schopností pravidelného oplození, graviditou a produkcí životaschopného potomstva, u samců je dána schopností páření a produkcí kvalitního ejakulátu při udržení si dobré oplodňovací schopnosti do vysokého věku. Plodnost je základním předpokladem pro udržení, resp. Rozšíření populace zvířat za účelem zlepšování jejich užitkových vlastností. V rozvoji chovu každého druhu hospodářských zvířat má klíčové postavení a ve velké míře rozhoduje o jeho rentabilitě. Do jisté míry je také projevem dobrého zdravotního stavu zvířat, protože jen zdravá kondičně dobře připravená zvířata disponují dobrou plodností a jsou schopna pravidelně se rozmnožovat. Druhově specifické jsou trvání a intenzita plodnosti, závisí na plemenné příslušnosti zvířat, genotypu, ale především na životních podmínkách. Reprodukční funkce mohou normálně probíhat jen za příznivých chovatelských podmínek a podmínek vnějšího prostředí při cílevědomém využívání zvířat. Při nedodržení základních požadavků zvířat, pří jednostranné selekci nebo nadměrném využívání se častěji objevují poruchy plodnosti, případně vzniká úplná neplodnost. IX

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Hodnocení reprodukčních ukazatelů Úroveň reprodukce se hodnotí na základě následujících ukazatelů, jejichž hodnotu je třeba posuzovat ve vztahu k úrovni mléčné užitkovosti. Některé ukazatele přinášejí pravidelné sestavy plemenářské služby ŘÍHA (1995). 1. NR test 28 nebo 56 se vyjadřuje procentem nepřeběhlých plemenic z inseminovaných v 28 nebo 56 dnech od inseminace. 2. Zabřezávání po 1. inseminaci se vyjadřuje procentem poprvé inseminovaných krav, které skutečně po první inseminaci po porodu zabřezly. 3. Zabřezávání po všech inseminacích by nemělo být pod úrovní dolní klasifikační hranice zabřezávání po 1. inseminaci v jednotlivých kategoriích. 4. Inseminační interval vyjadřuje počet dnů, které uplynuly od porodu do dne, kdy byly plemenice po porodu poprvé inseminovány. Jeho délka závisí především na průběhu involuce pohlavních orgánů po porodu, na obnovení plnohodnotných ovariálních cyklů a projevu říje. Toto období trvá u většiny plemenic 5 až 6 týdnů, u vysoce užitkových dojnic i déle. Plemenice necyklující (bez kontrolované říje) do 60 dnů po porodu mají být vyšetřeny a ošetřeny. Interval nad 60 dnů v chovech s průměrnou užitkovostí je nevyhovující. 5. Servis perioda (SP) je jedním z ekonomicky nejvýznamnějších ukazatelů a vyjadřuje se počtem dnů, které uplynuly mezi porodem a inseminací, po které zabřezla. V chovech s průměrnou užitkovostí je vyhovující SP do 80 dnů, uspokojivá do 90 dnů. Tento ukazatel nebere do úvahy ekonomické ztráty, které vznikají u plemenic, které se dlouhodobě přebíhají, nezabřezly, případně byly vyřazeny. Tento ukazatel je regulovatelný brakací. 6. Inseminační index se stanoví tak, že počet všech provedených inseminací u zabřezlých plemenic se dělí počtem zabřezlých. Inseminace s následnou reinseminací se započítává jedničkou. X

7. Natalita krav se vyjadřuje objektivně počtem telat narozených za jeden rok od 100 krav ve stádu a do této hodnoty nelze zařazovat telata narozená od jalovic. 8. Počet živě narozených telat od 100 krav je nejobjektivnějším ukazatelem úrovně reprodukce stáda. Hodnoty tohoto ukazatele by neměly být pod dolní hranicí ukazatelů natality krav. 9. Mezidobí se vypočítá jako aritmetický průměr délky mezi dvěma porody všech krav včetně vyřazených. 10. Interinseminační intervaly by měly být shodné s délkou říjových cyklů u přebíhajících se plemenic a stanoví se tak, že součet počtu dnů v hodnocených interinseminačních intervalech se dělí do následujících skupin: - zkrácené cykly pod 18 dnů - normální cykly 18 24 dnů - prodloužené cykly nad 25 dnů Vyšší frekvence zkrácených cyklů pod 18 dnů může svědčit o častějším výskytu folikulárních cyst a o poruchách hormonální funkce nebo o poruchách zpětných vazeb. Frekvence nepravidelných cyklů nad 25 dny vyšší než 25 % poukazuje na výskyt embryonální mortality. 11. Plodnost plemenných býků se hodnotí podle koncepce krav ve stádě, podle použití spermatu jednotlivých plemeníků vlastní plodnosti býků na základě plodnosti jejich dcer. XI

Tab.1 Hodnocení úrovně reprodukce Ukazatel Plodnost (úroveň reprodukce) výborná dobrá průměrná (vyhovující) Zabřezávání - po 1. inseminaci % nad 60 50 60 40 50 - po všech inseminacích % nad 60 do 60 do 50 Interval (dnů) do 57 58 66 66 76 Servis perioda (dnů) do 80 81 90 91 110 Inseminační index do 1,2 1,3 1,6 1,7 2,0 Mezidobí do 365 366 380 381 400 Natalita krav (telat) nad 95 91-95 81 90 Živě odchovaná telata nad 95 do 91 do 81 špatná do 40 do 40 nad 77 nad 110 nad 2,0 nad 401 pod 80 pod 80 2.2 Charakteristika problémové reprodukce FRANCOS et al. (1977) charakterizuje jako problémovou část stáda následující skupiny plemenic: - krávy s pozdním poporodním anestrem; plemenice, které vykazují klinické příznaky pozdního poporodního anestru, to znamená, že u nich není do 60 dní po porodu pozorována říje, při rektálním, palpačním nebo sonografickém vyšetření jsou zjištěna hladká, popřípadě jen drobně zrnitá, atretická ovaria bez dalších patologických stavů v pochvě nebo děloze. - krávy třikrát neúspěšně inseminované; jedná se o plemenice třikrát neúspěšně inseminované v pravidelných cyklech přebíhalky, repeat breeders. - krávy zjištěné při diagnostice gravidity jalové, nezabřezlé; bez zaznamenané pohlavní aktivity od provedené inseminace do diagnostiky gravidity. Problémové chovy z hlediska reprodukce jsou různě definovány, ale obecně lze říct, že problémový chov je takový, kde více než 10% krav nezabřezlo do 120 dnů a kde nad 10% krav je vícekrát než 3x neúspěšně inseminováno ŘÍHA et al. (2003). BROOKS (1998) uvádí výsledky analýzy reprodukce ve čtyřech stádech ve Velké Británii. Celkem zabřezlo ze všech inseminovaných krav 91%; z toho po první inseminaci činilo zabřezávání v jednotlivých chovech od 42 do 59%. Celkem 8,7% krav XII

potřebovalo k zabřeznutí více než čtyři inseminace, z nich nakonec zabřezlo 75% zvířat a v následující laktaci z nich zabřezlo pouze 60%. Na první laktaci činila frekvence výskytu krav zabřezlých po více než čtyřech inseminacích 6,9%, na druhé laktaci 9,1%, na třetí laktaci 7,8%, na čtvrté laktaci pak 6,3%. Dále uvádí, že od zvířat čtyřikrát a vícekrát inseminovaných lze získat březost, 73% z těchto zvířat potřebuje k zabřeznutí v následující laktaci méně než tři inseminace. Při správném managementu reprodukce a stáda, výživě, atd. považuje velké problémy v reprodukci za sporadické. Analýzu reprodukce při zvyšující se mléčné užitkovosti ve Španělsku za posledních deset let provedl - LOPEZ-GATIUS (2003). Se zvyšující se užitkovostí (ze 7 800 na 10 200kg) se zhoršuje plodnost stád i krav. Výskyt krav s pozdním poporodním anestrem uvádí v teplém období roku 12,3%, v chladném 2,4%, zvyšuje se frekvence výskytu endometritid. Z regresní analýzy je zřejmé, že každé zvýšení užitkovosti o 1 000 kg mléka přináší s sebou snížení zabřezávání o 3,2 a 6,0%, zhoršení cyklicity plemenic o 4,4 a 7,6% a zvýšení výskytu inaktivních ovarií (anestru) o 4,6 a 8,0% v pořadí skupin pro chladnější a teplejší období roku. Zlepšení stavu může přinést pouze zlepšení managementu chovu, který bude vylučovat vliv faktorů způsobujích stres. CETIN et al. (2002) zjistili téměř stejný metabolický profil (biochemické parametry krve) u přebíhalek a krav s normální plodností a nepovažují ho za vhodný k diagnóze nebo předpovědi syndromu repeat breeders a problémové reprodukce. GUSTAFSSON, EMANUELSON (2002) charakterizují přebíhalky jako plemenice nezabřezlé po třech a více po sobě pravidelně opakujících se inseminacích při absenci detekovatelných abnormalit na pohlavních orgánech. Tyto plemenice představují pro chovatele velký ekonomický a chovatelský problém. Při analýze reprodukce krav v 1541 švédských stád zjistili 10,1% výskyt těchto plemenic. Zjistili dále, že procentní zastoupení (výskyt) přebíhalek se zvyšuje se snižující se velikostí stáda, se snižující se délkou inseminačního intervalu, se zvyšující se frekvencí výskytu klinických mastitid a zvyšujícím se výskytem onemocnění léčených veterinářem. Na úrovni individuálních zvířat se na tomto stavu podílí především úroveň mléčné užitkovosti, pořadí laktace, obtížný porod, sezóna při provedení první inseminace, den laktace při provedení první inseminace (inseminační interval) a veterinární ošetření reprodukčních poruch před provedením první inseminace. Krávy, které byly jako přebíhalky v předcházející laktaci, mají velkou pravděpodobnost stát se jimi i v probíhající laktaci. Jejich výsledky ukazují, že syndrom přebíhalek představuje XIII

multifaktoriální problém zahrnující vnější vlivy i vnitřní vlivy jednotlivých zvířat. Obdobně kvalifikují přebíhalky CETIN et al. (2002). BÄGE (2002) se zabývá studií infertility. Práce charakterizuje říji, folikulární růst a změny hormonálních hladin v porovnávaných skupinách jalovic méně než třikrát inseminovaných a přebíhalek. U přebíhalek zaznamenává změny ve vyšších hladinách progesteronu při říji a opožděném piku LH, které jsou patrně ve spojitosti s výskytem větších preovulačních folikulů v momentě selekce dominantního folikulu a ovulace. Patrně se na tomto stavu podílí stres v období předcházející ovulaci. Při získávání oocytů metodou OPU od problémových jalovic zjistil při in vitro opožděné cytoplazmatické zrání. Na tomto stavu se mohou podílet s velkou variabilitou genetické faktory podpořené podmínkami prostředí. Předpokládá, že jednou bude identifikován gen, který bude mít na svědomí diference v plodnosti. Ošetření - MORALES-ROURA et al.(1998) použili úspěšně aplikaci 2 500m.j. HCG při inseminaci krav s reprodukčními abnormalitami. Výsledky podobného pokusu publikují - RANGNEKAR et al.(2002); u přebíhalek ošetřených v čase inseminace preparátem Fertagryl (preparát GnRH) dosáhli zabřezávání 70% a u kontrolních inseminovaných přebíhalek bez ošetření pouze 40% zabřezávání. Ošetřením preparátem Fertagryl regulovali úspěšně termín ovulace a mohli velmi přesně načasovat termín inseminace. 2.3 Léčba problémové reprodukce 2.3.1 Fyziologie a endokrinologie poporodního období Důležitý proces probíhající po porodu, kterým se děloha vrací ke svým normálním poměrům před graviditou, je znám jako involuce. ŘÍHA (1995) uvádí, že doba nezbytná k ukončení fyziologické involuce, včetně regenerace epitelu endometria, se pohybuje od 40 50 dní. Endogenní hladiny metabolity PGF 2 alpha jsou zvýšené v prvních 7 až 23 dnech po otelení, což podporuje rychlou involuci dělohy. Sání telete, nízký přívod energie, infekce a vysoká laktace oddalují nástup estru REECE (1998). Řada prací ze 70. let minulého století přináší poznatky o folikulárním růstu, říji, ovulaci a fertilitě po otelení v závislosti na endokrinních změnách, které souvisí s těmito faktory. Je zřejmé, že termín intenzivního folikulárního vývoje je asi dva týdny XIV

po otelení. Involuce dělohy je u většiny dojených krav kompletně ukončena 21 30 dní post partum (p. p.) a první plnohodnotná říje s ovulací nastupuje okolo 45. dne - GORDON (1996). Je také zřejmé, že většina prvních ovulací p.p. není spojena s manifestací říje. Involuce dělohy a znovu nastoupení ovariální aktivity po otelení bývá pozdější u multipar než u primipar. Involuci dělohy může usnadňovat sání telete. Podle práce GORDON (1996) teprve senzitivní RIA metody (radioimunoanalýzy) stanovení hormonů umožnily studium návratu krav do plné ovariální aktivity. Sledovaly faktory, které mají vliv na délku intervalu od otelení do první ovulace a říje mezi a uvnitř stád, a to jak u masného, tak dojeného skotu. PETERS, LAMING (1986) popisují endokrinologické sekvence po normálním porodu krávy následovně: - plazmová koncentrace FSH se rapidně zvyšuje po otelení, stimuluje folikulární vývoj - GnRH je sekretován (uvolňován) bezprostředně po porodu, ale ne v dostatečném množství potřebném pro uvolňování gonadotropinů - sekrece gonadotropinů stimuluje produkci estradiolu a snad i inhibinu - postupně se zvyšuje frekvence pulsů LH a koncentrace plazmového LH - v závislosti na těchto endokrinních změnách nastupuje postupně mechanismus zpětné vazby a ovariální cyklus začíná přibližně dva týdny po otelení. Jsou možná také jiná endokrinní působení, která mohou hrát roli v postpartální ovariální aktivitě prostřednictvím sekrece hormonů - GORDON (1996). První cykly po otelení bývají často zkrácené díky předčasnému uvolňování prostaglandinu F 2α (PGF 2 alpha ) v děloze - LISHMAN, INSKEEP (1991), což může být způsobeno nižším počtem děložních receptorů na prostaglandin nebo vyšším počtem oxytocinových receptorů nebo obojím - ZOLLERS et al. (1993). KAMIMURA et al. (1994) sledovali sonograficky ovaria kojících masných krav a zjistili délku intervalu od otelení do detekce prvního dominantního folikulu 11 dní a do první ovulace průměrně 26 dní. To znamená, že dominantní folikul se tvoří brzy po otelení, ale neovoluje. Podle práce Mc DOUGALL et al. (1992) neprovází často první ovulaci příznaky říje. ENBERGS, KILLEWALD (1992), zjistili, že u většiny zvířat je první komplexní ovariální cyklus zkrácený, a to až o 6 7 dní. Práce mnoha autorů doporučují kontrolovat a monitorovat ovariální aktivitu po otelení nebo výskyt subfertilních krav stanovením koncentrace progesteronu v mléce nebo v krvi, protože jeho hladina v mléce je vysoce korelována s hladinou v krvi - např. XV

ENBERGS, KILLEWALD (1992), MORALES-ROURA et al. (1998), AWASTHI et al. (2002). Subfertilní krávy mají podle práce DARWASH, LAMMING (1995, 1998) často atypický průběh sekrece progesteronu. Obdobně je možné detekovat infertilní a subfertilní plemenice na základě změn pohybové aktivity pomocí pedometrů a aktivometrů ŘÍHA et al. (2000). STEVENSON, PURSLEY (1994) detekovali vysokou frekvenci výskytu anovulačního prvního dominantního folikulu. 2.3.2 Nejčastější poruchy reprodukce v poporodním období Neplodnost je souhrnný název pro všechny poruchy, které znemožňují nebo nepříznivě ovlivňují schopnost reprodukovat potomstvo. Poruchy reprodukce jsou časté a příčiny jsou zpravidla komplexní povahy. Jejich odstraňování je namáhavé, nákladné a většinou dlouhodobé. Včas rozpoznané příčiny poruch reprodukce dávají větší šanci na úspěch léčby, která se při pozdním zahájení prodražuje a může být pro chovatele nerentabilní ŘÍHA et al. (2003). 2.3.2.1 Syndrom ovariálních cyst (SOC) Syndrom ovariální cysty lze charakterizovat jako přítomnost perzistujících velkých, tekutinou naplněných struktur na jednom příp. obou vaječnících provázené nepravidelnými říjovými cykly, nymfománií (permanentní projevy říje) nebo anestrem ŘÍHA (1995). Autor dále uvádí, že za hlavní příčinu SOC se považuje nedostatečné preovulační uvolňování LH nebo nesprávně načasované uvolňování LH. Lze rozlišovat luteální nebo folikulární cysty podle stupně luteinizace. Folikulární cysty jsou častější. HAMILTON et al. (1995) definuje folikulární cysty jako dynamickou strukturu, která má dlouhé intervaly mezi vlnami růstu ve srovnání s kravami s normálním estrálním cyklem; vyznačují se vyšší hladinou estradiolu a LH, ale nikoli FSH a jsou asociovány s vývojem a perzistencí cyst. Na obtíže spojené se správnou diagnostikou SOC upozorňuje DOUTHWAITE, DOBSON (2000), PEREZ et al. (2002), O DONNELL, DOBSON (2001). XVI

Podle práce GORDON (1996) jsou ovarilání folikulární cysty přetrvávající neovulované folikulární struktury, které jsou větší než preovulační folikul ( tj. více než 25 mm v průměru) a perzistující 10 a více dnů při absenci žlutého tělíska. SOC jsou projevem endokrinní patologie. Frekvence výskytu folikulárních cyst je od 1 30 % v závislosti na podmínkách stáda a plemeni. KUBAR, JALAKAS (2002) uvádějí vysokou frekvenci SOC; u problémových vysokoprodukčních plemenic až 85% výskyt. Nejčastěji se vyskytují SOC v průměru 30 až 60 dní po porodu u vysokoprodukčních dojnic. Byla studována celá řada vlivů působících na vznik folikulárních cyst, jako např. výživa, management, laktační stres, hormonální a genetické vlivy CARRIERE et al. (1995). Možným impulsem pro vznik SOC je podle práce NANDA et al. (1990) vliv přirozeného stresoru na hormonální endokrinní konsekvence projevující se abnormálním preovulačním vrcholem LH. Ošetření - SOC prodlužuje interval od otelení do říje a inseminace a představuje vysoké ekonomické ztráty GORDON (1996), ŘÍHA (1995), ŘÍHA et al.(2000), MORALES- ROURA et al. (1998), RANGNEKAR et al. (2002) a další. OSAWA et al. (1995) používali úspěšně aplikaci analogu GnRH, který byl 2,5 až 10x účinnější než nativní GnRH k terapii SOC u krav po 65. dni p.p.. BORMAN et al. (2003), používali úspěšně kombinaci preparátů PGF 2α, Gn RH a estradiolu. DOUTHWAITE, DOBSON (2000), ZULU et al. (2003) studovali klinickou odezvu ovariálních cyst po ošetření gestagenem- PRID. Většina plemenic se SOC měla odezvu na aplikaci PRIDu ve formaci CL a dále normálních folikulů. Ve své další práci ZULU et al. (2003) ještě podtrhuje význam odpovídající výživy. Riziko perzistence SOC zdůrazňuje LOPEZ - GATIUS et al. (2002). ŘÍHA (1995) uvádí, že vzniku ovariálních cyst lze zabránit preventivně identifikací a eliminací příčin, které přispívají k jejich výskytu (stres před porodem, nedostatečná úroveň výživy, infekce dělohy). 2.3.2.2 Cystická žlutá tělíska luteální cysty Luteální cysty jsou cysty žlutého tělíska a vyznačují se zjištěním dutiny v CL. O luteální cystě lze mluvit pouze v případě, má-li tato dutina průměr vyšší než 1 cm. Při opakovaném vyšetření je zjišťováno CL na stejném místě. Není to CL březosti, ale XVII

pseudobřezosti. Toto CL produkuje progesteron a ten negativní zpětnou vazbou blokuje nástup dalšího cyklu ŘÍHA et al. (2003). Podle práce JEFFCOATE, AYLIFFE (1995) jsou to cystické struktury z luteinizovaných folikulů, cystická žlutá tělíska, luteinizované cysty, žlutá tělíska s dutinou. Anestrus může být v souvislosti s výskytem luteální cysty, kdy je dlouhodobě zjišťována vysoká koncentrace progesteronu v mléce nebo v plazmě JEFFCOATE, AYLIFFE (1995), ŘÍHA (1995). Ošetření - ošetření může zahrnovat aplikaci PGF 2α k návratu do říje. Toto ošetření může být účinné především v době rané regrese cysty. Velmi dobrý je terapeutický efekt po ošetření preparátem GnRH k dokončení luteinizace CL a následném ošetření prostaglandinem, které nahrazuje detekci říje GORDON (1996), ŘÍHA (1995), ŘÍHA et al.(2000), BORMAN et al. (2003). 2.3.2.3 Anestrus Podle ŘÍHY et al. (2003) se anestrus projevuje inaktivními ovarii, u plemenic neprobíhá ovariální cyklus a neprojevují se žádné symptomy říje. Fyziologický anestrus je u zvířat před dosažením pohlavní zralosti, u březích plemenic a u krav v časném puerperiu. Vyskytuje se rovněž u přestárlých zvířat a zejména u krav s vysokou užitkovostí, s poruchami látkové výměny. Anestrus pokud není fyziologický, je velmi závažná porucha plodnosti. Vytvářením vhodných chovatelských podmínek lze jejich vzniku předcházet. Faktory ovlivňující pospartální anestrus Nevyrovnaná výživa po otelení, úbytek tělesné kondice po otelení a následné užitkovosti mohou být významnými faktory v projevu postpartálního anestru - GORDON (1996). Dále pak chronické stresující faktory (negativní energetická bilance, dystocie, retence sekundin, ketózy, acidózy, laminitidy) a další nemoci doprovázející porod a poporodní období prodlužují interval od otelení do první říje a do první inseminace a zvyšují počet potřebných inseminací na zabřeznutí DOBSON (1995). Uvedené stresory redukují reprodukční užitkovost působením na hypotalamo hypofyzární funkce, které způsobují abnormální ovariální folikulární růst. Poporodní období je v tomto směru velmi vnímavé. XVIII

ROYALˇet al. (2003) studovali ovariální cyklickou aktivitu u vysokoprodukčních krav. Jejich výsledky ukázaly, že krávy, které měly vyšší ztrátu kondičního skóre, měly větší výskyt prodloužených folikulárních fází. Luteální aktivita byla sygnifikantně redukována s první užitkovostí a při vystavení tepelnému stresu. Domnívají se, že tyto prostřeďové a fyzyologicé modifikace mohou měnit folikulární vývoj a vývojovou kompentenci oocitu cestou snížení produkce steroidních hormonů. ROYALˇet al. (2003) uvádí, že parametry reprodukce jako jsou interval, SP apod., vykazují velice nízkou úroveň heritability h 2 < 0,05, takže je velice obtížná genetická cesta zlepšování těchto vlastností. Některé endokrinologické parametry plodnosti, jako např. p. p. ovariální aktivity (nástup pohlavní aktivity po otelení) vykazují hodnoty h 2 poněkud vyšší 0,16 0,25. Nejvyšší hodnotu h 2 = 0,45 vykazuje parametr reakce na aplikaci preparátu GnRH. Podrobně popisují tuto situaci z fyziologických vztahů DOBSON et al. (2003). RAJALA-SCHULTZ, FRAZER (2003) probírali při analýze reprodukce vliv velikosti stáda na úroveň reprodukce. V Ohiu uvádějí prodloužení SP mezi roky 1992 98 ze 136 dní na 150 dní, což dávají do souvislosti se zvýšením užitkovosti. Tyto tendence potvrzují i výsledky fertilizace a raného embryonálního vývoje u jalovic a dojnic v práci GUSTAFSSON, EMANUELSON (2002). Velmi podrobně analyzuje negativní vliv mléčné užitkovosti na normální cyklicitu u krav PONSART (2003), GONG et al. (cit Ponsart, 2003) a další. Za velmi závažný faktor považují negativní energetickou bilanci u vysokoprodukčních plemenic. WALDMANN et al. (2003) studovali negativní stav mezi energetickou bilancí v první fázi laktace a plodností. Doporučují stanovení acetonu jako parametru energetické bilance v časné fázi laktace. Negativní energetická bilance hodnocená hladinou acetonu v mléce prodloužila délku intervalu o 5,7 dne a délku mezidobí o 5 dní. Zjistili, že hladina acetonu v mléce při první inseminaci byla v negativním vztahu k plodnosti. EVANS et al. (2003) podrobně popisuje charakteristiku ovariálního vývoje u skotu a dává doporučení pro terapii poruch v poporodním období. Opatření k vyvolání pohlavní cyklicity 1) Organizační opatření Na Novém Zélandu se vyskytuje vysoká frekvence zvířat v pozdním poporodním anestru (po 60. dnu p.p.). Aby redukovaly sociální stres, zvířata zde XIX

seskupují pro stimulaci nástupu pohlavní aktivity do malých skupin z velkých stád. Dále pak ovlivňují výživu tak, aby nedocházelo k úbytku hmotnosti nebo tělesné kondice GORDON (1996). ŘÍHA et al. (2003) doporučují sledovat výskyt cyst u příbuzných zvířat. Dědivost SOC je prokázána. Je vhodné, aby chovatel v době asi 6 týdnů po otelení nechal odborně veterinárně gynekologicky vyšetřit plemenice, které v minulosti cystami trpěly. Při včasném zjištění příčin anestru a jeho účinné léčbě lze dosáhnout až 70% úspěchu vedoucího k nástupu ovariální aktivity. 2) Opatření ve výživě Vliv výživy v období stání na suchu na zahájení ovariální aktivity po otelení je publikován např. v práci ŘÍHA (1995). ARECHIGA et al. (1994) doplňovali a upravovali přesné dietetické deficience. Podobně ovlivňovali období rané fáze laktace z pohledu užitkovosti, metabolických poruch v reprodukci - MONTENY et al. (2002), LOPEZ-GATIUS et al. (2003), ZULU et al. (2003). ŘÍHA et al. (2003) uvádí potřebu nepřekrmování jalovic, protože jsou příliš brzy pohlavně dospělé a později se u nich často vyskytují poruchy ovariálních funkcí. Dále je zapotřebí správně postupovat při krmení vysokoužitkových dojnic. Překrmování bílkovinami, zejména v době stání na sucho a při nástupu laktace vytváří předpoklady pro vznik anestru v důsledku cyst. Na význam úrovně energetické výživy v časné fázi laktace upozorňují BALOGH et al. (2003). U krav s negativní energetickou bilancí (NEB) zjistili delší p. p. anestrus a méně folikulárních vln. Podobné výsledky uvádí WATHES et al. (2003). Významnou roli v poporodním období má NEB i u masných plemen skotu GRIMARD et al. (2003). SANZ et al.(2003) studovali vliv sání telat na ovariální aktivitu dvou plemen skotu bez tržní produkce mléka. Hodnocení kondičního skore v čase telení činil o 2,5 bodu a pokus byl organizován tak, že v době sání telat byla u obou plemen zajištěna krmná dávka restringována a ad libitum. Nezjistili rozdíly mezi skupinou krmenou restringovaně a ad libitum v hmotnosti telat v 90 dnech věku. Statisticky průkazné rozdíly zjistili u těchto skupin v rámci plemen v počtu folikulárních vln do první ovulace 2,2 vs. 9,3 počtu dní do první ovulace 31,8 vs. 82,7 dne a v podílu krav s dlouhým pohlavním cyklem. Rozdíl velikosti prvního CL byl statisticky XX

neprůkazný. U plemene kulturního byl rozdíl větší než u plemene extenzivního, u kterého se vliv výživy na folikulární dynamiku téměř neprojevil. 3) Hormonální ošetření v terapii anestru Hormonální ošetření nejčastěji zahrnuje preparáty HCG, PMSG, estrogeny, GnRH, progesteron nebo progestageny. Řada ošetření je pouze empirických s neznámou endokrinní odezvou v postpartálním anestru. Je rovněž jasné, že první ovulace u skotu po otelení je téměř vždy spojena s vývojem žlutého tělíska s limitovanou životností MANNS et al. (1983). PRAT et al. (1982) a další dokládají tvorbu žlutého tělíska (CL) po aplikaci GnRH nebo HCG. Pohlavní aktivitu je také možné navodit aplikací progesteronu nebo gestagenů v tamponech, PRIDech, podkožních implantátech souhrnně referují GORDON (1996), ŘÍHA et al.(2000). Navíc umožňuje aplikace HCG nebo GnRH synchronizovat folikulární růst a LH vrchol, to je ovulaci GORDON (1996), MORALES-ROURA et al. (1998), MACHATKOVÁ et al.(2000). U masného skotu řešili poporodní anestrus aplikací PMSG SANTOZ - VALADEZ et al. (1998). 4) Funkce prostaglandinu v poporodním období Prostaglandin F 2α je na rozdíl od progesteronů látka schopná mimo jiné vyvolat regresi funkčního žlutého tělíska. Regrese nastupuje velmi rychle po podání a doprovází ji pokles sekrece progesteronu umožňující uvolnění FSH a navození všech změn v úrovni hormonálních hladin, jež jsou charakteristické pro spontánní říji. Účinek pravděpodobně spočívá na vazokonstrikčním efektu s restrikcí krve o 50 60%, která vede k degeneraci cyklického i gravidního CL. PGF 2α se aplikuje injekčně, intravaginálně, intrauterinně nebo intramuskulárně LOUDA (2001). YOUNG, ANDERSON (1986) dosáhli zlepšení plodnosti stáda aplikací prostaglandinu F 2α před 40. dnem p.p.. Fyziologický účinek této aplikace není zcela znám, ale PETERS (1986) předpokládá, že je přímým efektem na hypofyzární a ovariální funkce. Z části potvrdili tyto výsledky WHITE, DOBSON (1990). Navíc se toto ošetření vyznačuje velkou variabilitou odezvy ETHERINGTON et al. (1994). BURTON, LEAN (1995) aplikaci prostaglandinu před 40. dnem p.p. nedoporučují, protože nezvyšuje zabřezávání. ŘÍHA et al. (2000), DECKER et al. (2002) a další doporučují používat preparáty PGF 2α cíleně v reprodukčním managementu stáda jako významný atribut usnadňující detekci říje u zvířat s funkčním CL s vysokým XXI

terapeutickým efektem. Dobré výsledky v reprodukci po použití PGF 2α v intervalu 45 dní p.p. dosáhli GONZALES et al. (2001). Významnou úlohu hraje prostaglandin v zajištění motility a dosažení rychlé involuce dělohy u krav v puerperiu GAJEWSKI et al. (1999). KASK (2003) používal u vysokoprodukčních dojnic na úrovni užitkovosti 9500 kg mléka za laktaci intenzivně prostaglandin F 2α jako součást terapie k jejich časnému zapojení do reprodukčního procesu. V tomto pokusu u několika zvířat zjistil cystickou degeneraci ovarií. Použitím prostaglandinu urychlil involuci dělohy a eliminoval bakteriální onemocnění pohlavního traktu plemenic. 5) Použití preparátů GnRH k indukci cyklické aktivity Hypotalamický GnRH a jeho syntetické analogy spouští LH při použití jak v období raného puerperia (14 20 dní p.p. viz dříve používaná metodika řízeného puerperia), tak v pozdějším postpartálním období GORDON (1996). S dobrými výsledky jsou používány preparáty GnRH i dalšími autory ŘÍHA et al. (2000),ŘÍHA (1995), DECKER et al. (2002), WILLARD et al. (2003), OSAWA et al. (1995). Při pozdním postpartálním anestru doporučují používat k navození pohlavní cyklicity kombinaci preparátů GnRH a následně PGF 2α k rychlému návratu plemenic do reprodukčního procesu s dobrými výsledky zabřezávání i OZTURKLER et al. (2001), DAHLEN et al. (2003), DOLEŽEL et al. (2002). 2.3.3 Modelové schéma postupů při řešení problémové reprodukce krav Předpokladem úspěšného postupu je systematičnost práce, pečlivá rektální kontrola nejméně 2x měsíčně a součinnost veterinární, inseminační služby s chovatelem. Výsledky rektálních vyšetření je vhodné upřesňovat sonografickou kontrolou pohlavních orgánů ŘÍHA (1995). 1. Nález Při rektální kontrole funkční periodické žluté tělísko, při zjištění jalovosti nebo absenci říjových příznaků. Diagnóza Jalová, peroidické CL. XXII

Terapie a) aplikace Oestrophanu nebo Remophanu s následnou inseminací 72 a 96 hodin po aplikaci b) podle vývinu CL odhadnout termín říje s následnou kontrolou (2x denně) říjových příznaků v předpokládaném termínu říje a inseminace ve spontánní říji 2. Nález Při rektálním vyšetření plemenice jalová, ovária bez nálezu absence říje. Diagnóza 1. období 3-4 dnů před říjí nebo po říji bez diagnostikované ovulace 2. anestrus (absence říje) Terapie 1.opakovat vyšetření za 5-10 dní a) při zjištění Cl aplikace PGF 2α a inseminace v předem stanoveném termínu (72 až 96 hodin) b) kontrola vývoje Cl a předpověď termínu říje a inseminace ve spontánní říji 2. a) aplikace Supergestranu a následná pečlivá kontrola na projevy říje cca 14 dní po aplikaci až do říje (nejčastěji za 21-22 dní po ošetření), inseminace ve spontánní říji b) aplikace Supergestranu, po rektálním zjištění luteinizací na ovariu za 10-14 dní aplikace Oestrophanu nebo Remophanu a inseminovat v předem stanoveném termínu c) pečlivá rektální kontrola a masáž pohlavních orgánů měsíčně na základě kontroly stanovení pravděpodobného termínu říje, sledování říjových příznaků v předpokládaném termínu a inseminace ve spontánní říji 3. Nález Při rektální kontrole tužší luteinizovaný vaječník, děloha silně atonická, absence říje. Diagnóza Luteální cysta (cysta žlutého tělíska, popř. perzistující CL ). Terapie Aplikace Oestrophanu a inseminace v předem stanoveném termínu. XXIII

4. Nález Při rektální kontrole děloha kontrahovaná, na ováriu cysta (chrastivá nebo s tužší stěnou a obsahem fluktující tekutiny), výtok krátkého hlenu. Diagnóza Folikulární cysta (SOC). Terapie a) aplikace Supergestranu po zjištěné luteinizaci, za 10-14 dní aplikace Oestrophanu nebo Remophanu a inseminace v předem stanovenou dobu b) aplikace Supergestranu, rektální kontrola luteinizace po 10-14 dnech a jednou týdně kontrola a na jejím základě předpověď termínu inseminace, pečlivá kontrola na říjové příznaky a inseminace v předem stanoveném termínu 2.4 Vlivy působící na plodnost a úroveň reprodukce KVAPILÍK (1995) uvádí, že vysoká a pravidelná plodnost plemenic skotu je jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých ekonomických výsledků chovu krav i všech dalších kategorií skotu. KUDLÁČ (1997) klade značný důraz na poruchy plodnosti způsobené nedostatečným managementem a definuje poruchy plodnosti jako nespecifické onemocnění vyvolané nejednotnými příčinami. Konstatuje, že se stále častěji objevují formy poruch nespecifického charakteru jako reakce na mnohočetné nepříznivé podmínky vnějšího prostředí. Vznik poruch dává do souvislosti s chybami a nedostatky ve výživě a nízkou úrovní managementu reprodukce. Plodnost zvířat je podmíněná nejen druhovou a plemennou příslušností, ale také dědičným založením a působením činitelů vnějšího prostředí KLIMENT (1983). Je závislá převážně na prostředí, ve kterém jsou zvířata chována. Zdravotní stav, chovatelské vlivy a vlivy klimatické lze zahrnout mezi nejzávažnější vlivy vnějšího prostředí působící na plodnost. Heritabilita plodnosti je velmi nízká (h2 = 0,01 0,2), takže o plodnosti plemenic rozhoduje především chovatel; pouze dědivost postpartální luteální aktivity činí kolem 0,25 a reakce na podání preparátů GnRH 0.5 WATHES (2003). Mezi chovatelské podmínky patří např. ošetřovatelská péče, schopnost ošetřovatelů vyhledávat říje, řízení stáda, technologie ustájení a výživy, krmení plemenic. XXIV

Na výsledcích reprodukce se také podílí klimatické a zootechnické podmínky - LOUDA et al.(2000). Důležitý je i vztah mléčné užitkovosti a plodnosti. Při zvyšování užitkovosti dochází často ke snižování schopnosti zvířat k reprodukci. Projevuje se především při vysoké užitkovosti v prvních měsících po otelení. Poruchy se většinou neprojevují u všech zvířat, ale u cca 10-15 % stáda. Tyto plemenice pak představují tzv. problémovou část stáda krav - ŘÍHA et al.(2000) 2.4.1 Dědičnost ŘÍHA et al. (2003) uvádí, že dosahovaná úroveň plodnosti je výsledkem vzájemného působení podmínek vnějšího a vnitřního prostředí a dědičného založení plemeníků a plemenic. Je třeba uvádět přesné rozbory reprodukce v jednotlivých stádech se sníženou plodností, aby se vyloučil vliv letálních, pololetálních a subvitálních faktorů. Všechny funkce organismu, a také tedy funkci reprodukce, řídí neurohumorální systém. Činností nervové soustavy a žláz s vnitřní sekrecí je do značné míry ovlivněna přizpůsobivost organismu. Každé zvíře disponuje určitou biologickou reprodukční schopností potencí, která je dána nejen druhovou a plemennou příslušností, ale také individualitou každého jedince. Reprodukční potence však ještě neurčuje skutečný výsledek reprodukčního procesu potomstvo. Vyjadřuje jen dispozici genotypu pro schopnost reprodukce na požadované úrovni. Podle toho je třeba diferencovat projev genotypu, který reprezentuje potenciální schopnost plodnosti, a projev fenotypu vyjádřeného skutečnou plodností. Potenciální plodnost závisí na schopnosti samice produkovat určitý počet vajíček nebo na schopnosti samce produkovat v dostatečném množství fertilní spermie. Potenciální plodnost všech zvířat je dána druhovou specifitou o mnoho vyšší než skutečná plodnost. Lze říci, že se potenciální plodnost zvířat, zejména samic, po dobu jejich života nevyužívá. Potenciální plodnost podmiňuje kromě uvedených činitelů další komplex podmínek chovatelského prostředí, technika a metody plemenitby. Působení neaditivních genů, které mají nízký koeficient heritability a ve větší míře závisí na působení faktorů prostředí, ve kterém se realizují, podmiňuje většinu reprodukčních vlastností. XXV

Plodnost je určována zhruba 20% dědičným založením a 82% vnějším prostředím. Plodnost jako vlastnost je založena polygenně a nelze ji oddělovat od dědičnosti konstituce LOUDA (2001). Dědičnosti plodnosti je třeba věnovat pozornost také z hlediska výskytu některých dědičně podmíněných vývojových anomálií pohlavních orgánů, které způsobují subfertilitu nebo úplnou sterilitu. Jde především o výskyt anomálií u plemenic. 2.4.2 Vnější prostředí Vnější prostředí je soubor činitelů, v kterých jedinec nebo celá skupina zvířat žije a kterému se musí přizpůsobovat, aby si zachovala schopnost realizace v přijatelných hranicích bez ohrožení vlastní existence. Rozsah změn a efekt působících činitelů závisí na schopnosti zvířat přizpůsobit se daným podmínkám a na délce a intenzitě působení jednoho nebo více faktorů. Je mnoho vlivů vnějšího prostředí, které působí na plodnost a její úroveň. 2.4.2.1 Věk zvířat Rozsah pohlavních funkcí se po dobu ontogenetického vývoje zvířat mění. To závisí na druhové a plemenné příslušnosti, ale také na podmínkách prostředí. Pohlavní funkce mohou probíhat až po dosažení pohlavní dospělosti (puberty), když se synchronizuje citlivost gonád a regulačních mechanismů. Puberta je definována jako začátek reprodukčního období života a u samic je poznatelná podle začátku ovariální aktivity. Je to věk, při kterém se objeví první říje a dosahují ji jalovičky v 5. 20. měsíci života. Ačkoliv mohou jalovice zabřeznout hned po nástupu puberty, není možné je v této době zapouštět, protože nejsou dostatečně tělesně vyvinuty. Dostavily by se potíže při porodu. Efekt výživy a sezóny je důležitý k docílení puberty. Existuje negativní korelace mezi věkem při docílení pohlavní dospělosti a úrovní výživy, tj. jalovice krmené na vyšší úrovni energie dosahují puberty v ranějším věku než jalovice krmené na nižší úrovni energie. Pohlavní funkce trvají jen určité období během života zvířat. XXVI

I roční období při narození má vliv na pohlavní dospělost. Jalovice narozené na podzim ji dosahují v ranějším věku než jalovice narozené na jaře - ŘÍHA et al.(2000). Se stoupajícím věkem a fyziologickým stárnutím organismu nastává i útlum pohlavní činnosti. Z hlediska hospodářského využití zvířat neovlivňuje toto období senilita efektivnost reprodukce, protože zvířata se z chovu zpravidla vyřazují o dost dříve, než dosáhnou zmiňovaného stáří. Plodnost krávy stoupá až do 5 7 roku a později klesá. Výrazný pokles nastává po desátém roce - KLIMENT (1983). S plodností je úzce spojena dlouhověkost, protože pouze krávy pravidelně zabřezávající se mohou dožít vyššího věku. Dlouhověkostí rozumíme schopnost dojnice dosahovat vyššího věku při zachování reprodukčních a užitkových vlastností. Je hodnocena průměrným věkem krav ve stádě nebo častěji průměrným počtem otelení na krávu. 2.4.2.2 Výživa Výživa patří mezi nejdůležitější faktory vnějšího prostředí, protože ovlivňuje všechny funkce organismu a také reprodukční funkce. Uplatňuje se na každém stupni reprodukčního procesu. V průběhu reprodukčního cyklu se požadavky na výživu mění. Určit přímé vlivy výživy na reprodukci je obtížné, neboť reprodukce je složitý fyziologický proces a jeho narušení na jakémkoliv místě má za následek snížení reprodukční výkonnosti - ŘÍHA et al.(2000). Základem výživy skotu je výroba kvalitních objemných krmiv. Kvalita objemných krmiv je dána hlavně stravitelností krmiva, koncentrací živin a jejich vzájemným poměrem - KUDRNA et al. (1998). Kvalita krmiv rostlinného původu, které jsou základem krmné dávky pro hospodářská zvířata, závisí na složení půdy, geografických a klimatických činitelích, hnojení, uskladnění a na dalších faktorech. Krmivo nesmí být kontaminováno těžkými kovy a plísněmi. Všeobecně platí zásada, že krmná dávka má být přiměřená potřebám zvířete, pestrá a hlavně biologicky a energeticky plnohodnotná KLIMENT (1983). Zároveň by nemělo docházet k velkým změnám KD v období SP - ŘÍHA et al.(2000). Nedostatky, které mohou vzniknout v krmivech v důsledku nepříznivého působení jednotlivých činitelů, se projeví komplikacemi látkové přeměny a mohou vyvolat poruchy plodnosti. Rozsah poruch u jednotlivých druhů zvířat je rozdílný XXVII

a závisí na individualitě zvířete, na jeho dispozicích, fázi reprodukčního cyklu, schopnosti přizpůsobit se měnícím se podmínkám výživy apod. KLIMENT (1983). V nevyvážených krmných dávkách bývá s nedostatkem energie spojen přebytek dusíkatých látek. Vliv vyšší koncentrace dusíkatých látek na reprodukční cyklus se projeví narušením tvorby gonadotropních hormonů. Nejhorším důsledkem jsou však ovariální cysty, které vyřazují dojnici z reprodukce buď úplně, nebo na dlouhou dobu BURDYCH, VŠETEČKA et al. (2004). Podle autorů má nedodržení určitých zásad při zkrmování tzv. acidogenních složek krmné dávky za následek vznik metabolické poruchy acidózy. Objevují se prodloužené nebo naopak zkrácené říje, říjová acyklie, neplnohodnotné říje a embryonální mortalita. Velkým problémem jsou cysty. Neúměrně se prodlužuje mezibřezost. Celkově lze říci, že ve většině podniků s problematickou reprodukcí je chronická acidóza hlavní příčinou těchto poruch. KLIMENT (1983) uvádí, že velký vliv na plodnost mají minerální látky, které jsou důležitou součástí biologicky aktivních látek ve výživě. Vztah k plodnosti mají dále některé stopové prvky, jako fosfor, vápník, hořčík, sodík a draslík, mangan, měď, selen, zinek, fytoestrogeny, jód a kobalt. Významné postavení mají také vitamíny A, D a E. Například nízká koncentrace Ca zpomaluje involuci dělohy, Mn je důležitý pro tvorbu gonadotropních hormonů a projevem jeho nedostatku je subestrus a anestrus, při nedostatku Zn se zvyšuje výskyt endometritid. Nepostradatelným prvkem krmení je zabezpečení potřebného množství zdravotně nezávadné vody - KUDRNA et al. (1998). Jedním z ukazatelů pro hodnocení výživového stavu je stanovení močoviny. Velmi vhodným metabolickým parametrem je močovina v biologických tekutinách, neboť se jedná o ukazatel využití jak sacharidů, tak dusíkatých látek, které se značně podílí na ovlivnění reprodukce z pohledu výživy. Se zhoršením jednotlivých ukazatelů reprodukce jsou spojeny výkyvy hladiny močoviny v mléce nad optimální mez. Její nízká hladina má pak negativní vliv na plodnost. Souhrnně lze konstatovat, že výkyvy v koncentraci močoviny v plazmě nebo v mléce korelují s poklesem fertility u krav. XXVIII

Jako vhodná pomůcka chovatelů pro usměrňování či změnu krmné dávky slouží metoda bodového hodnocení tělesné kondice, která charakterizuje jak individuální, tak i skupinovou variabilitu využití živin v metabolismu zvířat. Vztahem mezi kondicí a reprodukcí se zabýval STUDER (1998) a uvádí, že vysoce užitkové krávy, které jsou hubené a poklesla u nich tělesná kondice o 0,75 až 1 bod, často vykazují anestrus. Dále konstatuje, že krávy se skóre kondice 4 a více, mají vyšší výskyt chorob v postpartálním období. Interval do první říje, servis perioda a mezidobí jsou u těchto krav příliš dlouhé a mnohé z těhto krav mají zvýšený výskyt cyst spojený s anestrem nebo se u nich vyskytuje stálý dominantní folikul během období návratu z anestru.u holštýnských jalovic rodících při hmotnosti < 545 kg při kondičním skóre 3,0 pozoroval autor častěji prodloužení anestru a i častější potíže při porodu. 2.4.2.3 Zdravotní stav Zdravotní stav dojnic patří vedle dosažené dojivosti k významným faktorům rentability chovu dojného skotu a je spolu s chovnou kondicí podmínkou vyhovující plodnosti. K poklesu živé hmotnosti krav dochází zvláště v období rozdojování dojnice po otelení, kdy množství přijatých živin v krmné dávce nestačí na produkci mléka. Podle ŘÍHY et al. (2003) vede nedostatečná hygiena, znečištění a infekce k zánětům, a tím k přechodnému nebo trvalému poškození pohlavního aparátu a jeho funkcí. Při hledání příčin poruch plodnosti je nutné zabývat se hygienou porodu a poporodního období, sledovat dodržování hygienických podmínek při inseminaci a posuzovat celkovou úroveň hygieny v chovu. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím plodnost je plnohodnotná krmná dávka s vyváženým poměrem energetické složky a stravitelných N-látek. Nedostatek energetické složky v krmné dávce snižuje u dojnice zabřezávání. Významné je i zastoupení minerálních látek v krmné dávce, vitamínů a stopových prvků. Vliv na reprodukci mají i mastitidy, zejména na počátku laktace tím, že narušují hormonální činnost dojnice. Nevyrovnaná hladina hormonů může zapříčinit tvorbu a přetrvávání ovariálních cyst, nedostatečný vývin folikulů, zastavení ovulace nebo embryonální mortalitu - LOUDA (2000). Zdraví reprodukčních orgánů a správný průběh puerperia je ovlivněno také odborným provedením porodu. XXIX