Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Analýza reprodukce Holštýnského skotu Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vypracovala: Barbora Slováčková Brno 2008

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza reprodukce Holštýnského skotu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta. + 7

3 ANOTACE Předkládaná diplomová práce byla zpracována v ZD Kelečsko. Do sledování bylo zapojeno v roce plemenic a v roce krav a jalovic holštýnského plemene skotu. Plemenice byly rozděleny do 3 skupin podle pořadí laktace, na skupinu krav v 1. laktaci, 2. laktaci, a 3. a vyšší laktaci. Byly hodnoceny vybrané reprodukční ukazatele inseminační interval, servis perioda, inseminační index a březost po 1. inseminaci. Úroveň reprodukčních ukazatelů byla analyzována za jednotlivé roky a v ročních obdobích. Získané hodnoty byly vyhodnoceny v programu Microsoft Excel a byly vypočteny základní statistické údaje aritmetický průměr, směrodatná odchylka, variační koeficient a Studentův t-test. V roce 2004 byla v celém stádě zjištěna délka mezidobí 414,7 dní, délka intervalu 60,6 dní, délka servis periody 125,4 dní a inseminační index byl 2,5. V roce 2005 byla délka mezidobí 402,2 dní, délka intervalu 62,7 dní, délka servis periody 114,2 dní a inseminační index byl 2,2. Statisticky průkazné rozdíly mezi sledovanými roky byly zjištěny u délky mezidobí, servis periody a inseminačního indexu. Ze získaných výsledků vyplývá, že mezi sledovanými roky došlo ke zlepšení zdravotního stavu zvířat a k vyrovnání stáda, což můžeme hodnotit jako dobré, zejména u prvotelek a krav ve 3. a vyšší laktaci. Klíčová slova: Holštýnský skot, reprodukční ukazatele, analýza reprodukce. + 8

4 ANNOTATION This thesis has been made in ZD Kelečsko. The object was 553 Holstein cows in year 2004 and 581 in The cows were divided in three groups: first lactation cows, second lactation cows and third and following lactation cows. The observed reproduction indexes were: the number of inseminations needed for pregnancy, calvingto-pregnancy interval, calving-to-first-service interval, calving-to-calving interval, pregnancy after first insemination. All the obtained values were processed in Microsoft Excel and basic statistical constants were calculated, including Student's t-test. In the observed herd, calving-to-calving interval was 414,67 days, calving-topregnancy interval 125,36 days, calving-to-first-service interval 60,63 days, the number of inseminations needed for pregnancy 2,5 in year In 2005, calving-to-calving interval was 402,19 days, calving-to-pregnancy interval 114,21 days, calving-to-firstservice interval 62,67 days, the number of inseminations needed for pregnancy 2,21. The statistically confirmative differences between the observed years were calving-tocalving interval, calving-to-pregnancy interval and the number of inseminations needed for pregnancy. From gained results we can know that health condition of herd got better as well as stability. That we can accept as good, especially at first lactation cows and third and following lactation cows. Key word: Holstein, reproduction ratio, reproduction analysis + 9

5 OBSAH: 1. ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Kontrola reprodukce Vlivy působící na reprodukci Vliv ustájení a hygieny Vliv mléčné užitkovosti Vliv výživy Vliv kondice, věku a doby porodu Vliv tepelného stresu Obtížnost porodů Vliv zdravotního stavu Nejčastější poruchy reprodukce CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODIKA Materiál Metodika VÝSLEDKY DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

6 1. ÚVOD V posledních letech dochází k výraznému zhoršení plodnosti dojnic a tudíž snížení reprodukční výkonnosti stáda. Na tomto trendu se podílí celá řada různých faktorů. Bohužel, nesprávně bývá jako hlavní viník označována rostoucí užitkovost dojnic a zapomíná se na zásadní vliv dobrého či špatného řízení stáda. Dobré reprodukce může být dosaženo i při vysoké mléčné užitkovosti. Úspěšný reprodukční program výrazně ovlivňuje ekonomiku výroby mléka zvýšením pravděpodobnosti setrvání zvířete ve stádě, zvýšením podílu života dojnice v ziskové části laktace a nárůstem počtu jalovic ve stádě. V opačném případě se prodlužuje mezidobí (menší počet narozených telat, nižší denní produkce mléka), zvyšuje se věk při prvním otelení a roste procento brakování. Mnohdy polevuje selekce na produkci, na kvalitu exteriéru a zdravotní stav stáda. Zásady programu reprodukce spočívají ve vytýčení jednoduchých a dosažitelných cílů, naplánování jednotlivých kroků k jejich dosažení a pravidelné konfrontaci s realitou pomocí vybraných reprodukčních ukazatelů. Nejdůležitějšími součástmi programu managementu reprodukce jsou: 1. připuštění správné plemenice ve správném čase 2. efektivní odchov telat a jalovic a jejich přechod do stáda 3. správné brakování v době, kdy zařazená prvotelka přinese maximální efekt. Hlavním cílem snažení chovatele by mělo být zajištění co nejrychlejšího zabřeznutí plemenice v předem stanoveném čase. Jako velmi účinné se jeví stanovení a přesné dodržování minimálního intervalu pro zapouštění, tzv. dobrovolné čekací doby. Stanovení této doby je závislé na individuálních podmínkách chovu, přičemž největší váhu má užitkovost a ztráta tělesné kondice po otelení. Optimální rozmezí se u holštýnských krav pohybuje mezi 50 až 75 dny, u prvotelek mezi 75 až 90 dny. Dalším podstatným faktorem ovlivňujícím délku mezidobí je včasná identifikace jalových krav a jejich zapuštění s co nejlepším výsledkem. Raná diagnostika březosti sice má určité nevýhody (pracnost, nákladovost, raná embryonální mortalita), tyto nevýhody jsou ale více než vynahrazeny časným a hlavně systematickým vyhledáním a zapuštěním jalových zvířat. Optimální délka mezidobí holštýnského stáda, při níž je dosaženo maximálního zisku, se pohybuje mezi 12 až 13 měsíci. Každý den servis periody navíc způsobuje chovatelům ekonomickou ztrátu. + 11

7 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. Kontrola reprodukce Zvýšenou pozornost je třeba věnovat sledování říjového chování (délka říjového cyklu, délka vlastní říje, určení optimální doby připuštění, zachycení postestrálního krvácení, zachycení nástupu nebo vynechání dalších říjí), v době vyšetření na březost, v době zaprahnutí a přípravy k porodu, v době porodu, při sledování průběhu puerperia. Kontrolu provádíme na základě informací, kdy pohlavní funkce probíhají fyziologicky, kdy je nezbytné odborné posouzení, kdy je nutný léčebný zásah k normalizaci průběhu pohlavních funkcí. Období puerperia je klíčovým obdobím reprodukce. Pro úspěšný průběh involuce dělohy po porodu je nezbytné udržení vysoké konktraktility myometria a rychlé vypuzení očistek. Proto je nezbytná přítomnost biologicky aktivních látek, které způsobují kontrakci dělohy (PGF2 α a oxytocin) a zároveň musí být zachována citlivost dělohy k těmto látkám. O zachované kontraktilitě dělohy svědčí intenzivní výtok lochií. Jejich odchod, množství a kvalitu, je nezbytné intenzivně sledovat. Výtok očistek by měl být intenzivnější do 7. až 11. dne po porodu, negativní je výtok změněného sekretu po 20. dni po porodu. První příznaky říjového chování by se měly objevit mezi 18. až 25. dnem po porodu. Vyšetření pohlavních orgánů zvířat by se mělo provádět v období: 2 až 3 dny po porodu, 10 až14 dnů po porodu, 20 až 25 dnů po porodu, 35 až 45 dnů po porodu. Kontrola na závěr puerperia po 35. dni po porodu je důležitá pro zjištění stabilizace pohlavního cyklu. Způsob kontroly řízení a ovlivňování reprodukčních funkcí je třístupňová kontrola reprodukce v jedenácti denních intervalech, která je zaměřena: v 1. stupni na kontrolu stavu pohlavních orgánů v průběhu puerperia, ve 2. stupni na plemenice po 60. dni po porodu dosud nepřipuštěné, ve 3. stupni na co nejranější zjištění jalových zvířat a jejich navrácení do aktivní fáze reprodukce. A překontrolovat březost mezi 60. a 90. dnem u zvířat zjištěných březích při rané diagnostice březosti (Velechovská, 2007) Vlivy působící na reprodukci Úroveň plodnosti ve stádě je výsledkem působení několika faktorů. Ačkoli jsou genetické rozdíly v plodnosti krav a býků, plodnost je z velké části otázkou + 12

8 managementu. Hlavní faktory působící na plodnost jsou: roční období počet zabřezlých krav kolísá v průběhu celého roku, nejhorší zabřezávání je během letních měsíců; zdravotní stav metabolické poruchy po otelení, infekce dělohy, mastitidy a záněty paznehtů; výživa negativní energetická bilance, složení krmné dávky; tělesná kondice; detekce říje pečlivé vyhledávání, použití pedometrů, synchronizace, řízení zaměstnanců; diagnostika březosti raná diagnostika březosti, opakovaná kontrola březosti mezi 60. až 90. dnem; obtížnost porodů; úroveň mléčné produkce; ustájení větrání, osvětlení, podlahy, welfare dojnic. Zlepšení jednoho nebo více těchto faktorů nejvíce ovlivní právě plodnost stáda, ale je také důležité neustále sledovat genetickou stránku tak, aby se zamezilo dlouhodobým problémům. Správný výběr býka/býků na stádo je tudíž nezbytný. Jsou zde dva odlišné pohledy na plodnost býka. První je hodnocení kvality semene. Pokud vybereme býka, jehož semeno dosahuje vysoké schopnosti oplodnění, získáme sice více zabřezlých krav, ale je to jen krátkodobé řešení problému s plodností. Druhým pohledem je sledování plodnosti dcer býka (jak snadno jeho dcery zabřezávají). Pro dlouhodobé zlepšení plodnosti stáda by tedy měla být plodnost dcer býka brána v úvahu, jelikož oplozovací schopnost semene býka nemusí automaticky znamenat, že jeho dcery budou také snadno zabřezávat (anonym). Hodnocení reprodukce ve stádě se vyjadřuje jako množství absolvovaných rozmnožování za jednotku času. Dobrá reprodukční výkonnost je podmínkou pro dobrou mléčnou užitkovost. Při dobré reprodukci je možno každý den registrovat, že se produkce mléka den ode dne lepší. Mléko je hlavní komoditou, která přináší tržby v 90% chovů s mléčnou produkcí. Managementem lze podstatně ovlivnit náklady na obnovu stáda. S rostoucí užitkovostí roste i pravděpodobnost, že zvířata onemocní produkčními chorobami, které rovněž souvisí s reprodukcí (Pařilová, 2007) Vliv ustájení a hygieny Jedná se především o nedostatky na poli zoohygieny. Na reprodukci má vliv i potřeba dojnic odpočívat, s čímž souvisí výběr vhodné technologie ustájení. Dojnice potřebuje denně 11 až 12 hodin pohodlného ležení. Pokud se daří tuto potřebu uspokojit, pozitivně se to odráží na užitkovosti a zdraví mléčné žlázy, zvyšuje se doba přežvykování, což pozitivně ovlivňuje příjem krmiva, snižuje se výskyt kulhání a zlepšují se projevy říje. Pro projevy říje jsou důležité i světelné podmínky. Základními + 13

9 indikátory jsou změny v chování zvířat. Proto je nutné posuzovat komfort dojnic. Přímo lze vyhodnocovat stav karpálních kloubů, nebo stanovení četnosti kulhání. Odchylkou v chování způsobenou ustájením je třeba uléháni na chodby nebo stání v lehacích boxech nebo neochota k lehání. V době, kdy dojnice leží v boxech, lze hodnotit podíl správně ležících dojnic z celkově ležících a vyjádřit tak kvocient komfortu dojnic. Tento podíl by měl být minimálně 80%. Pokud jsou problémy s pohodlností loží, klesá hodnota na 50 až 55%. Je vhodné pravidelně stanovovat a vyhodnocovat četnost kulhání. Pokud je vyšší pohybová aktivita, vyvolaná nepohodlným stáním, nebo kulháním, odrazí se to i na plodnosti (Pařilová, 2007). Obecně lze z hlediska reprodukce zvířat uvést, že při volném ustájení zvířat, případně na pastvě, jsou lepší a intenzivnější projevy říjí, zvířata lépe projevují příznaky říje, avšak je poněkud stížená identifikace zvířat. Při volném ustájení má vliv na kvalitu a intenzitu projevů říjí i kvalita podlahy (nutný neklouzavý povrch podlahy). Důležitý je i vliv světla, u plemenic ustájených v tmavých částech stáje se špatně detekují říje, respektive hůře zabřezávají (Říha a kol, 2000) Vliv mléčné užitkovosti Při zvyšování užitkovosti dochází často ke snižování schopnosti zvířat reprodukce. Vyhodnocení vztahu užitkovosti a plodnosti v šlechtitelských chovech v České republice jasně prokázalo, že tento antagonistický vztah existuje i přes respektování požadavků zvířat doložených metabolickými testy. Poruchy v reprodukci se většinou neprojevují u všech zvířat, ale u 10 až 15% stáda, a tyto plemenice představují problémovou část stáda (repeat breeders), u které dochází k poruchám plodnosti i při vyvážené výživě (Říha a kol, 2000). To potvrzuje i výzkum Dhaliwala a kol. Dojnice byly rozděleny do dvou skupin podle stupně užitkovosti, na vysokoprodukční skupinu a nízkoprodukční skupinu. Sledované parametry plodnosti jako je inseminační interval, servis perioda a inseminační index, byly výrazně horší u vysokoprodukčních dojnic oproti nízkoprodukčním dojnicím. Nízkoprodukční dojnice lépe zabřezávaly po první inseminaci a měly i lepší celkové zabřezávání. Vysokoprodukční dojnice měly průměrně o 19 dní delší servis periodu a vyšší inseminační index. + 14

10 Vliv výživy Jedním z projevů problému bývá, že první říje po otelení je výrazná, ale když se má inseminovat je říje těžko rozpoznatelná. Výživa je pravděpodobně hlavním působícím faktorem. Po porodu jsou téměř všechny vysokoužitkové dojnice v negativní energetické bilanci. Cílem je toto období zkrátit na minimum. Folikuly, které jsou právě na začátku svého vývoje a měly by být ve fázi zrání v době inseminace, se vyvíjí právě v období negativní energetické bilance, kterou jsou významně ovlivněny. Proto nejsou v době, kdy chceme inseminovat, patrné odpovídající příznaky říje. Narušena je i hormonální produkce. Snižuje se index rozpoznávání říjí, procento zabřezávání, protože nejde přesně určit vhodnou dobu inseminace. Je snížená i lokální imunita a tím, zvýšené riziko výskytu endometritid. Je vhodné měsíčně kontrolovat kvalitu krmiv a silážních jam a provádět i metabolické testy, posuzování kondice krav a obsah složek mléka. Kontrola naplnění bachoru, nebo oblasti hladové jámy, dává informaci o průběhu posledních 15 až 20 hodin (Pařilová, 2007). Škodlivé vlivy negativní energetické bilance nebo podvýživy v časné laktaci se manifestují ve snižování fertility. Nepřímé měřítko negativní energetické bilance poskytují změny tělesné kondice. Dojnice produkující v 1. fázi laktace nad 35 kg mléka při průměrném obsahu močoviny v mléce 44mg% a při významném hubnutí, nemohou zabřeznout. Ve 2. fázi laktace dojnice zvýší tělesnou hmotnost na 4 body tělesného skóre a tuto kondici drží až do otelení. Hloubka a trvání negativní energetické bilance primárně souvisí s příjmem sušiny a stupněm zvyšování tohoto příjmu během časné laktace. Krávy s vysokou kondicí při porodu mají sníženou chuť ke žrádlu a vytváří se u nich mnohem hlubší energetická bilance než u krav s přiměřenou kondicí. U dojnic s nadměrnou kondicí je zvýšená mobilizace tělesného tuku a větší akumulace triacylglycerolů v játrech, což je spojeno s prodloužením intervalu do první ovulace a redukcí fertility. Vysoká mléčná užitkovost krav závisí na příjmu dusíkatých látek a energie. Podle kvality a kvantity dusíkatých látek v krmivu může být snížená hladina koncentrace progesteronu v séru, změněno prostředí v děloze a může klesat fertilita. Protože metabolismus a využití dusíkatých látek v krmné dávce závisí na dostupnosti energie, efekt krmení vysokými dávkami dusíkatých látek prohlubuje problémy předcházejícího stavu negativní energetické bilance (Říha, 2000). Po porodu se bez ohledu na negativní energetickou bilanci v 5 až 7 dnech objevuje vlna vývoje folikulů jako odpověď na zvýšenou koncentraci FSH v plazmě. Iniciace folikulární vlny a utváření dominantního folikulu během negativní energetické + 15

11 bilance není pravděpodobně limitující pro první ovulaci. Byly popsány 3 možné výsledky folikulárního vývoje: 1. ovulace 1. dominantního folikulu 16 až 20 dnů postpartu, 2 neovulování 1. dominantního folikulu s následnou folikulární vlnou, 3. dominantní folikul neovuluje a přeměňuje se na cystu. Vývoj neovulovaného nebo cystického folikulu prodlužuje interval první ovulace na 40 až 50 dnů postpartu. Ovulace dominantního folikulu během časné laktace je závislá na znovu ustanovení pulzativní sekrece LH, doprovázející růst preovulačního folikulu a produkci estradiolu. Spontánně se vyvíjející negativní energetická bilance u mléčných krav reprezentuje fyziologický stav podvýživy, který prodlužuje LH sekreci a znemožňuje ovulaci. Frekvence pulsů je nižší během první folikulární vlny v postpartu krav, u kterých se vyvinul dominantní neovulovaný folikul ve srovnání s těmi, u kterých dominantní folikul dokončil vývoj a ovuloval. Malá dostupnost energie během negativní energetické bilance nepotlačuje pouze pulzativní sekreci LH, ale též zmenšuje schopnost ovaria odpovídat na stimulaci LH. U dojnic během negativní energetické bilance klesá hladina glukózy a inzulínu. Inzulín stimuluje bovinní folikulární buňky in vitro i in vivo. V přímém vztahu je i hladina insulin-like growth factor-i (IGF-I) v plazmě k úrovni energie. U dojnic, u kterých ovuloval dominantní folikul, byla v prvních dvou týdnech postpartu hladina IGF-I o 40 až 50% vyšší než u dojnic, kde k ovulaci nedošlo. Hladiny estradiolu v plazmě vysoce korelují s hladinami IGF-I. je pravděpodobné, že na začátku periody negativní energetické bilance závisí schopnost folikulů produkovat dostatek estradiolu pro ovulaci na dostupnosti inzulínu a IGF-I v séru. Negativní energetická bilance má vliv i na koncentraci progesteronu v krvi. Progesteron se zvyšuje během prvních dvou nebo tří postpartálních ovulačních cyklů a úroveň zvyšování hladiny progesteronu je snížena nebo moderována negativní energetickou bilancí v časném postpartu. Dojnice s vysoce negativní energetickou bilancí během prvních 9 dnů postpartu mají sníženou hladinu progesteronu v séru i během jejich 3. estrálního cyklu, který koresponduje se začátkem připouštěcí sezóny. Schopnost produkovat a udržet dostatečnou hladinu progesteronu je důležitá pro fertilitu, protože hladina progesteronu v jednou cyklu ovlivňuje hladinu v dalším cyklu a hladina progesteronu v luteální fázi byla vyšší u březích krav než u jalových (Říha, 2000). Rovněž z Butlerova výzkumu vyplývá, že snížení mléčné produkce je spojováno s poklesem plodnosti u laktujících krav. Negativní energetická bilance oddaluje první ovulaci kvůli inhibici frekvence pulsů uvolňování LH a sníženým obsahem krevní glukózy, insulinu a IGF-I. tím to je omezená produkce estrogenů dominantními folikuli. + 16

12 Negativní energetická bilance redukuje koncentraci progesteronu a tím snižuje plodnost. Krmením nadbytkem hrubého proteinu může podpořit vysokou mléčnou produkci, ale zároveň zhorší reprodukční ukazatele. Vysoký obsah proteinu může zvýšit koncentraci močoviny v plazmě a tím ovlivní prostředí dělohy a následně plodnost (Butler, 2000). Proteino-energetickou vyváženost výživy lze hodnotit podle koncentrace močoviny v mléce. Zvýšené, snížené obsahy močoviny v mléce indikují vždy nějaké formy odchylek výživy od normy. Nevyhovující obsahy močoviny v mléce jsou spojovány se zhoršenými technologickými vlastnostmi mléka a rovněž nevyhovujícími reprodukčními ukazateli. Podle studie VÚCHS Rapotín, kde byl hodnocen vztah průměrných ročních ukazatelů plodnosti stád krav k průměrnému složení bazénových vzorků mléka, bylo významné zhoršení reprodukce charakterizováno vyššími obsahy močoviny v mléce. Variabilita v obsahu mléčné močoviny se podílela jen asi z 5% na variabilitě některých ukazatelů plodnosti. Dlouhodobé zvýšení močoviny v mléce o 10 mg/100ml mléka by mohlo být provázeno prodloužením servis periody o 8,5 dne. Vypovídací schopnost ukazatelů zjištěných v mléce ještě zvyšuje stanovení acetonu (ukazatel metabolismu především v období 100 dní po otelení). V 1. třetině laktace velmi spolehlivě vypovídá o predikci ketózy. Za orientační lze uvést hladinu 7 mg/l mléka pro doporučení korekcí ve výživě a 15 mg/l mléka pro zavedení terapie. Je třeba ohodnotit i zásobení vlákninou a minerálními látkami. Nepřímým výsledkem nevyváženého poměru živin je kromě změn ve složení mléka (vysoká tučnost mléka jako následek lipomobilizace), snížený obsah bílkovin, vysoká hladina močoviny, výskyt ketolátek v mléce (aceton) a moči. Zjevným doprovodným jevem je hubnutí zvířat. Původně dokládané změny hmotnosti zvířat přesně neodrážely zněny kondice, i když změny hmotnosti vykazovali vztah k reprodukci (Říha, 2002). Vyváženost výživy může redukovat postnatální vývoj folikulů a oddálit nástup puberty, ale má jen malý vliv na stimulaci uvolňování GnRH a nebo na hladinu hypofyzárních gonadotropinů. V postpartální periodě je hypotalamická a hypofyzární sekrece je pro úspěšnou ovulaci dostatečná navzdory podvýživě, ale k ovulaci nedojde kvůli poruše sekrece GnRH, ovulace je oddálená vlivem opakovaného vývoje a následující atrézie dominantních folikulů. Tento efekt je nejvýraznější u plemenic, které byly v nízké tělesné kondici v době porodu. Zmírnění energetických deficitů u vysokoužitkových dojnic na začátku laktace doplněním tuku do krmné dávky, se může zkrátit interval od porodu do první říje, ale následná plodnost může být zhoršená. Ztráta tělesného proteinu, i přes doplněk tuku, oddaluje nástup pravidelných šíjových cyklů. Pokusy o doplnění této ztráty + 17

13 zkrmováním krmné dávky s vysokým obsahem by-pass proteinu, sice stimulovati mobilizaci tělesného tuku a mléčnou produkci, ale s negativním vlivem na plodnost. Zkrmování nadbytku v bachoru degradovatelného proteinu snižuje životaschopnost embrya potlačením koncentrace progesteronu (Robinson, 1999). Vysoké ukazatele reprodukce vyžadují, aby rovněž tranzitní období proběhlo bez onemocnění. Hlavním problémem je zvýšený výskyt metabolických poruch jako je prohloubení negativní energetické bilance před porodem a v časném postpartálním období. Negativní energetická bilance také dále snižuje růstovou schopnost a průměr dominantních folikulů, zvyšuje některé krevní metabolity. To má za následek větší ztrátu tělesného skóre a zvýšení procenta necyklujících plemenic ve stádě. Výskyt případů dlouhodobých metabolických poruch se může snížit dostatečně vysokým příjmem sušiny a zkrácením období negativní energetické bilance po porodu. Vyváženost výživy během tranzitního období má rozhodující vliv na zlepšování reprodukčních ukazatelů, protože akutní živinový nedostatek u jalovic má okamžitý negativní vliv na folikulární růst a ovulaci. K dosažení výborných ukazatelů reprodukce je nezbytné snížení výskytu necyklujících plemenic a dobré vyhledávání řijících se plemenic (Roche, 2000). Důležité je i nastartování vápníkové pumpy po otelení. Nedokonalým nastartováním mobilizace vápníku dochází především k poruchám některých reprodukčních funkcí: retenci plodových obalů, zpomalení involuce dělohy, velmi obtížně léčitelným nepatogenním výtokům v pozdním poporodním období (po 60. dnu po otelení) (Říha a kol., 2002) Vliv kondice, věku a doby porodu Klíčovým momentem adaptace krav na laktaci je regulace a koordinace lipidového metabolismu mezi tukovou tkání, játry, střevem a mléčnou žlázou. Akumulace v játrech může přispívat k zdravotním poruchám a snížení mléčné produkce. Při analýze přijímaných živin u vysokoužitkových krav během časného postnatálního období bylo zjištěno, že pokrytí požadavku na aminokyseliny a glukogenické komponenty a mastné kyseliny s dlouhým řetězcem mohou být v přebytku. Po pokrytí energetických potřeb mobilizuje tukové zásoby, ztrácí na hmotnosti a skóre tělesné kondice se snižuje. To vede ke snížené reprodukční výkonnosti. + 18

14 Leptin, je proteinový hormon s důležitými efekty v regulaci tělesné hmotnosti, metabolismu a reprodukčních funkcí.je tvořen v tukové tkáni tukovými buňkami (adipocyty). Čím je tukových buněk více, tím se zvyšuje uvolňování leptinu. Koncentrace leptinu jsou nižší u zvířat s nižší tělesnou hmotností. Leptin má schopnost zvyšovat sekreci gonadotropin releasing hormonů a tak zvyšovat sekreci luteinizačního hormonu a folikulistimulujícího hormonu z hypofýzy. Leptin se chová jako spouštěč puberty, signalizuje centru, že bylo dosaženo kritické hmotnosti a zásob energie, potřebné pro reprodukci. Cílovým orgánem je hypotalamus, pro který představuje signál pocitu sytosti. Z výzkumu zaměřeném na vysvětlení vztahu ukazatelů metabolismu a koncentrace plazmatického leptinu na reprodukční cyklus, bylo zjištěno, že oddálený nástup ovariální funkce sice byl v pozitivním vztahu ke zvýšení mléčné užitkovosti a k větším ztrátám tělesné hmotnosti a kondice, ale nebyl ve vztahu ke koncentraci plazmatických metabolitů a leptinu. Avšak abnormality reprodukčního cyklu v období 6 až 14 týdnů po porodu měly úzký vztah ke zvyšující se mléčné produkci, zvyšování hladiny kyseliny βhydroxymáselné, snížení koncentrace plazmatického leptinu a ke snížené schopnosti vyrovnávat ztráty tělesné hmotnosti a kondice po porodu. Z fyziologického hlediska jde tedy pravděpodobně o dva rozdílné znaky: nástup ovariální aktivity po porodu a kvalitu reprodukčního cyklu v pozdějším období. Zásadní příčinnou poklesu plodnosti je kombinace různých fyziologických faktorů a faktorů managementu reprodukce, které mají pravděpodobně aditivní efekt. V literatuře jsou rozporné údaje zda je přímá souvislost mezi poklesem kondice po porodu, rychlostí jejího návratu do původních hodnot a reprodukcí. Sledování neprobíhala za stejných podmínek a vztah byl většinou prokázán u holštýnských krav (Jílek, 2007). Krávy s nadměrnou kondicí při otelení ztrácejí zpravidla více tělesné hmotnosti na počátku laktace a mají déle trvající energetickou bilanci, což zvyšuje výskyt zdravotních a reprodukčních problémů. Nadměrná tělesná kondice při otelení způsobuje četnější obtížné porody, menší žravost a tím větší ztrátu tělesné hmotnosti a nižší dojivost, větší mobilizaci tělesné tkáně a zhoršené zabřezávání. Nedostatečná kondice při otelení způsobuje nižší užitkovost v důsledku nedostatku tělesných rezerv, dřívější, případně i nižší vrchol laktace a její menší perzistenci, zvýšený výskyt metabolických poruch a poruch zdravotního stavu, opožděný nástup říjových cyklů po otelení. Míra úbytku tělesných rezerv a doba dosažení dna záporné energetické bilance jsou závislé na individualitě zvířete a na úrovni řízení stáda. Měřítkem mobilizace rezerv tělesných + 19

15 tkání jsou změny živé hmotnosti a výživného stavu tělesné kondice zvířat. Stupeň tělesné kondice bývá hodnocen zpravidla pomocí pěti bodové stupnice s rozlišením 0,5 až 0,25 bodu. Rostoucí jalovice by měly mít kondici na úrovni 3 bodů, březí jalovice 3,5 bodu. Po prvním otelení kráva nadále roste, a proto u ní může docházet ke zvyšování hmotnosti při současném poklesu tělesné kondice. V dalších laktacích se trendy živé hmotnosti a kondice vyrovnávají a když se snižuje hmotnost, klesá i kondice. Prvotelky mají většinou vývoj kondice během laktace vyrovnanější než dojnice na vyšších laktacích. Tělesná kondice krav při zasušení by měla být 3 až 3,5 bodu, při otelení 3 až 3,5 bodu. Kondice krav pod 3 a nad 4 zvyšuje výskyt problémů. Rozdíly v tělesné kondici mezi zvířaty v daném období života nebo mezidobí jsou dány také geneticky a souvisí s plemennou příslušností (Vacek, 2007). Hodnocení tělesné kondice bylo provedeno v době stání na sucho (35±16 dní před otelením), po porodu (5±4 dny), a pravidelně 1,2,3,4 měsíc laktace. Zároveň byly odebrány krevní vzorky na vyšetření hladiny sérového celkového cholesterolu, triglyceridů, glukózy a močoviny. Kontroly reprodukce byly provedeny jednou za týden. U skupiny krav s horší tělesnou kondicí před porodem, se v prvním měsíci laktace kondice zhoršila více než u skupiny krav s lepší tělesnou kondicí před porodem. U této skupiny se prodloužilo vrácení do optimální kondice z 1 měsíce až na 4 měsíce laktace a byl zde také vyšší výskyt metritid a metabolických poruch (62% a 23%) oproti skupině krav s optimální kondicí v době porodu (27% a 2%). Hladina celkového cholesterolu byla nižší u skupiny s většími kondičními ztrátami (167 mg/dl), než u skupiny s menšími ztrátami kondice (183 mg/dl) v prvním měsíci laktace, ale v ostatních sledovaných periodách nebyly rozdíly v hladinách cholesterolu patrné. Hladiny triglyceridů, glukózy a močoviny se nelišily od období stání na sucho do 4 měsíce laktace u obou skupin. Inseminační interval by delší (103 dny) u skupiny s většími ztrátami kondice na rozdíl od skupiny druhé (87 dní) (Kim, 2003). U krav které se telily v pozdních měsících kalendářního roku měli kratší mezidobí. Jalovice, které byly mladší 24 měsíců při prvním otelení, měly delší mezidobí oproti jalovicím které se telily ve věku 25 až 24 měsíců. Plemenice, které dosáhly 37 až 38 měsíců u druhého a 49 až 50 měsíců u třetího porodu, měly kratší mezidobí. Dlouhověkost se snížila u plemenic s pozdním prvním porodem. Dlouhověkost byla nejvyšší u plemenic s věkem u prvního otelení 25 až 26 měsíců (Evans, 2006). + 20

16 Vliv tepelného stresu Skot patří k homoiotermním živočichům, což znamená, že udržuje stálou tělesnou teplotu, čímž je umožněn průběh fyziologických funkcí organismu nezávisle na výkyvech teploty vnějšího prostředí. Tato stálost je však relativní. Enormní pokles či zvýšení teploty prostředí může vyvolat podchlazení nebo přehřátí organismu.dospělý skot snáší nízké teploty poměrně dobře, hůře se ale vyrovnává s vysokými teplotami prostředí. V průběhu tepelného stresu dochází ke zpuštění celé kaskády fyziologických a biochemických procesů vedoucích k udržení stálé tělesné teploty. Při enormní a dlouhodobé zátěži organismus není schopen udržet tělesnou teplotu ve fyziologickém rozmezí. Vnitřní teplota stoupá, v tkáních roste spotřeba kyslíku, zvyšuje se katabolismus bílkovin, sacharidů a lipidů, je narušená acidobazická rovnováha, dochází k hemokoncentraci, ke změnám koncentrace elektrolytů v krevní plazmě, tvoří se velké množství volných radikálů a je navozena řada hormonálních změn v organismu. Vzniká hyperpnoe, tachykardie, vasodilatace a změny v chování zvířat. Snižuje se příjem krmiva, dojnice přebírají krmnou dávku a doby přežvykování se zkracuje. Ve zvýšené míře přijímají vodu.vyskytuje se nízká pohybová aktivita a dojnice uléhají mimo boxová lože. U řijících se krav jsou projevy říje málo výrazné, trvají kratší dobu a převážně se vyskytují v ranních a nočních hodinách. V průběhu tepelného stresu dojnice spotřebuje velké množství energie na termoregulaci. Již několika denní tepelný stres vede ke vzniku negativní energetické bilance, k hubnutí zvířat, vzniku steatózy jater a ke ketóze. Uvedené poruchy metabolismu vedou k imunosupresi a ta se projevuje vznikem endometritid v poporodním období a vznikem mastitid. Je vyšší produkce kortizolu, snížená tvorba gonádotropních hormonů a hormonů štítné žlázy. Zvyšuje se výskyt tichých říjí a dochází k vysoké embryonální mortalitě. Rovněž dochází k nedostatečnému vývoji žlutého tělíska a k nízké tvorbě progesteronu (Illek, 2007) Obtížnost porodů Důsledky výskytu obtížných porodů jsou jak přímého (ztráta telete, zhoršený zdravotní stav dojnice, nebo i její úhyn, veterinární péče), tak dlouhodobého charakteru (vyšší brakování, zhoršená reprodukce, nižší mléčná užitkovost). Porody, které vyžadují určitý stupeň asistence a po kterých může zůstat dojnice se zdravotními problémy a málo vitální či mrtvé tele, se hodnotí na základě stupnice obtížnosti. + 21

17 Velikost telete vyjádřená hmotností se jeví jako nejsilnější faktor. Měně záleží na délkových, výškových nebo obvodových rozměrech. Na hmotnost telete má vliv pohlaví telete a délka březosti. Býčci se rodí s vyšší hmotností, vyšší hmotnost mají i telata narozená při delší březosti, protože nejvyšší intenzity růstu dosahuje plod období před porodem. V České republice se za správnou délku březosti, z hlediska původu narozeného telete, považuje u dojných plemen rozmezí 260 až 303 dny. Dřívější nástup porodu může být známkou toho, že nastali určité komplikace ze strany matky, a tím bude pravděpodobný i obtížnější porod. Při prodloužené březosti je nejspíš příčina obtížného porodu na straně plodu. Snadnost průchodu porodních cest je z anatomického hlediska dána velikostí pánevního otvoru a stavbou pánve. Vnitřní velikost pánevního otvoru je měřitelná na živých zvířatech a v četných experimentech byl jednoznačně prokázán negativní vztah k obtížnosti porodu. Vnitřní rozměry pánve se během porodu mohou značně lišit od rozměrů zjištěných mimo období porodu. Těsně před porodem dochází k ochabnutí širokých pánevních vazů, což umožňuje pohyb křížokyčelního kloubu a zvětšení pánevního otvoru. Obtížnost porodu koreluje se šířkou a sklonem zádi tak, že plemenice se širokou a skloněnou zádí se telí lépe, než plemenice se zádí úzkou a zdviženou, přičemž sklon zádi je významnější. Další negenetické faktory působící na průběh porodu jsou pořadí laktace a věk plemenice při otelení. Rizikem pro obtížný porod je nízký i vysoký věk při prvním otelení. Příčinou tohoto jevu může být v nízkém věku nedostatečná vyspělost a zatím nedokončený vývoj pohlavních cest a pánevního skeletu, naopak v příliš vysokém věku dochází k ukládání tuku, a tím se může měnit elasticita porodních cest a pánve (Fiedlerová a kol., 2007) Vliv zdravotního stavu Cílem studie Vacka a kol. bylo zhodnotit vztahy mezi několika zdravotními poruchami jako jsou: mléčná horečka (hypokalcémie a poporodní paréza), zadržené lůžko, metritidy (endometritida a pyometra), ovariální cysty (folikulární a luteální cysty), klinické mastitidy, laminitidy (paznehtní a končetinové problémy) jak ovlivňují reprodukční ukazatele u dojnic. Do výzkumu bylo zařazeno 1432 holštýnských krav, které se otelily mezi lednem 2000 a dubnem Studie prokázala, že poruchy plodnosti týkající se porodu, jako jsou zadržené lůžka a metritidy, mají významný vliv na výši reprodukčních parametrů (inseminační interval, servis perioda, inseminační index). Ovariální cysty ovlivňují všechny sledované parametry. Mastitidy a laminitidy, + 22

18 které se vyskytnou během laktace, mají významný vliv na servis periodu a inseminační index (Vacek, 2007). Navíc podle Santose a kol. (2003) se zvýší výskyt abortů u dojnic, které prodělají mastitidu, bez ohledu zda je způsobená gramnegativními, nebo gram pozitivními bakteriemi. Výskyt mléčné horečky pouze prodlužil inseminační interval. Je tedy prokázané, že dojnice s poruchami zdravotního stavu jsou inseminovány později oproti zdravým dojnicím a potřebují více inseminací pro zabřeznutí (Vacek, 2007). Reprodukční ukazatele jsou ovlivněny i koncentrací močoviny, cholesterolu, glukosy a lipidů v krvi. Krevní vzorky byly odebrány od 134 holštýnských dojnic mezi 20 a 100 dnem postpartu. Průměrné hodnoty močoviny, lipidů, cholesterolu a glukosy za celé sledované období byly 5,78 mmol/l; 3,61 g/l; 3,34 mmol/l a 3,61 mmol/l. Vysoká koncentrace močoviny negativně souvisela s hodnotou inseminačního indexu. Když průměrná koncentrace lipidů byla nízká v krevní plazmě u jednotlivých měsíců byly nalezeny negativní vztahy mezi lipidy a délkou servis periody a hodnotami inseminačního indexu. Koncentrace lipidů v krevní plazmě byla zvýšená v době postpartu. Reprodukční ukazatele byly ovlivněny vnitřními podmínkami. Zejména negativní vliv byl sledován, když koncentrace močoviny, stejně jako koncentrace lipidů a cholesterolu se abnormálně zvýšily či snížily (Máchal, 1999). V časném postpartu játra podstupují rozsáhlé biochemické a morfologické změny, aby se přizpůsobily negativní energetické bilanci. Pro výzkum byla izolována RNA z jaterní a děložní tkáně odebrané 2 týdny po porodu od krav smírnou a hlubokou negativní energetickou bilancí. Hluboká negativní energetická bilance měla za následek rozdílné projevy hlavních genů podílejících se na lipidovém katabolismu, glukoneogenezy a na syntéze a stabilitě IGF-I. V endometriu, u krav s hlubokou negativní energetickou bilancí, byly identifikovány skupiny genů s rozdílným projevem podílející se na involuci děložní tkáně a na imunitní odezvě. Tato skutečnost může zpomalovat involuci dělohy po porodu a tím pravděpodobně zhoršovat reprodukční ukazatele (Wathes, 2007) Nejčastější poruchy reprodukce Zánětlivé změny na pohlavních orgánech Abnormální výtok z pochvy je obvykle příznakem endometritidy. Může být často způsoben zánětem pochvy nebo močového ústrojí. Výskyt endometritidy bývá uváděn v rozpětí od 3,4 do 37,3%. Akutní endometritida je charakterizována výskytem + 23

19 koliformních bakterií, gramnegativních anaerobních bakterií, bakteriemi typu Actinomycetes pyogenes. V případech akutní nebo chronické endometritidy jsou z dělohy izolovány především gramnegativní anaerobní bakterie a bakterie typu Actinomycetes pyogenes. Koliformní bakterie a další kmeny bakterií jsou izolovány méně často. Existuje patrně synergická akce mezi Actinomycetes pyogenes a gramnegativními bakteriemi. Subakutní chronická endometritida zvyšuje inseminační index, prodlužuje interval do první říje a tím i mezidobí. Diagnóza akutní endometritidy není obvykle obtížná. Léčba spočívá v intrauterinní aplikaci antibiotik, jejichž spektrum je schopno pokrýt výše uvedené typy bakterií. Diagnóza subakutní chronické endometritidy může být obtížnější. Ve výzkumu Intervetu vykazovalo pouze 51% krav externí viditelný vaginální výtok. K diagnóze tohoto typu onemocnění se proto doporučuje užití vaginoskopie. Ke zjištění částeček hnisu ve vaginálním hlenu někdy stačí pozorná kontrola. K léčbě chronické endometritidy musí být vybrána antibiotika schopná eliminovat bakteriální infekci. Zároveň musí splňovat požadavek minimálního množství reziduí v mléce a mase. Pyometru lze považovat za specifickou formu chronické hnisavé endometritidy, tedy za endometritidu s perzistujícím žlutým tělískem. V průběhu fáze s dominujícím vlivem progesteronu vykazuje děloha sníženou rezistenci vůči infekci. Hodnota ph je nižší, což vytváří příznivé podmínky pro patogeny běžně se vyskytující v děloze, aktivita leukocytů je omezená a opožděná, děložní sekret nemá žádný detoxikující vliv. Uvolňování PGF 2α z dělohy nepostačuje k vyvolání luteolýzy. Proto lze prostaglandinů využít k léčbě pyometry. Dochází k regresi žlutého tělíska a následovnému zrání nového folikulu. Zvýší se kontraktilita dělohy, děložní krček se uvolní a hnis je vypuzen. Změna hormonální bilance (zvýšení estrogenu snížení progesteronu) stimuluje sebeobranný mechanismus dělohy. Lze aplikovat doplňkovou intrauterinní antibiotickou léčbu. Vzhledem k destruktivnímu charakteru pyometry by měla být intrauterinní infúze nedráždivá, aby se předešlo eventuální další destrukci endometria. U jalovic je vaginitida zcela běžnou komplikací po přirozeném zapuštění. Obvykle není potřebná žádná léčba. U dospělých krav může dojít k výskytu vaginitidy v důsledku infekce z prostředí. Rozlišení endometritidy od vaginitidy je často obtížné. Jalové plemenice lze nejlépe ošetřit jako v případě endometritidy. Prevence spočívá v dodržování pravidel hygieny. Vaginitida a endometritida jsou provázeny řadou specifických infekcí (Říha, 1995). + 24

20 Poruchy pohlavních funkcí K atrofii vaječníků dochází v průběhu jiných chronických orgánových nemocí, při kvalitativní nebo kvantitativní podvýživě, z nadbytku některých živin (proteinů), v náročných klimatických podmínkách, v proběhu vysoké laktace. Příznakem jsou těžko rozpoznatelné projevy říje. Přesná diagnóza může být stanovena po rektálním vyšetření. Bez odstranění příčin vyvolávající stav je léčení bezvýsledné. Perzistující žluté tělísko, jedná se o chorobný stav na vaječnících za nejrůznějších chorobných stavů organismu (zánět dělohy, nádor, raná embryonální mortalita, poruchy v řídících mechanismech vaječníkových funkcí). Příznakem je zdánlivá březost. Existence perzistujících žlutých tělísek je obvykle provázena poruchami činnosti dělohy, které brání uvolňování dostatečného množství prostaglandinu pro luteolýzu. Přesnou diagnózu a terapii je možné stanovit jen po opakovaném rektálním vyšetření. Velmi dobrou terapií je aplikace prostaglandinu F 2α. Pokud není u dojnice zjištěná říje do 60 dní po otelení, je tento stav charakterizován jako postpartální anestrus, ve kterém mohou být jak cyklující, tak i necyklující plemenice. Definice anestru: anestrus u krávy nebyla pozorována říje, protože se neříjela (necyklující), nebo proto, že nebyla říje detekována (cyklující). Tento stav může mít dvě příčiny: skutečný anestrus plemenice se neříjí z důvodu absence ovariální aktivity; subestrus plemenice vykazuje normální cyklickou aktivitu, ale není u ní detekována říje, poněvadž projevy říje jsou slabé. Subestrus je ve většině případů hlavní příčinou postpartálního anestru. Zahrnuje případy zvířat s normálními projevy říje, se slabými příznaky i bez nich, tzv. tiché říje nebo krátké říje. Diferenciace je prakticky nemožná. V těchto případech je především nezbytné zlepšit úroveň detekce říje. Kontrola říje a ovulace aplikací prostaglandinů může předejít určitým problémům s detekcí říje, poněvadž soustředí detekci říje do intervalu několika dní. Ve většině stád dojnic s kvalitní úrovní chovu dosahuje podíl dojnic, které neovulují do 40 dní po otelení, méně než 10%. Prostaglandiny nelze využít, poněvadž chybí funkční žluté tělísko. Anestrus je jedním z možných symptomů ovariální cysty. Ovariální cysta je často definována jako přítomnost velkých struktur naplněných tekutinou na jednom případně obou vaječnících, buď s průměrem větším než 2,5cm nebo perzistujících minimálně 7 až 10 dní. Frekvence výskytu ovariálních cyst je obvykle uváděna v rozpětí 6 až 19%, ale také 30 až 40%. V časném postpartálním období je incidence + 25

21 pravděpodobně mnohem vyšší, poněvadž u 60% plemenic, u nichž dojde k vytvoření ovariální cysty před první ovulací, se obnoví ovariální cykly spontánně. Syndrom ovariální cysty lze charakterizovat jako přítomnost perzistujících, velkých, tekutinou naplněných struktur na jednom či obou vaječnících v období po 40. dnu po otelení provázené nepravidelnými říjovými intervaly, nymfomanií (permanentní projevy říje) nebo anestrem. Za hlavní příčinu ovariální cysty se považuje nedostatečné preovulační uvolňování LH nebo nesprávně načasované uvolňování LH. Lze rozlišovat luteální nebo folikulární cysty podle stupně luteinizace. Luteální cysty jsou provázeny anestrem, ale rozlišení luteálních a folikulárních cyst na základě projevů chování zvířete není možné.. luteální cysty mají silnější stěnu než folikulární. Indikátorem luteální cysty je i vysoká hladina progesteronu v mléce nebo plazmě. Výskyt ovariálních cyst je maximální u vysoce užitkových dojnic ve věku 5 až 6 let v období 30 až 45 dní po otelení. Stres zaviněný produkcí mléka pravděpodobně překáží sekreci LH. Vzniku ovariálních cyst lze zabránit preventivně identifikací a eliminací příčin, které přispívají k jejich výskytu (stres před porodem, nedostatečná úroveň výživy, infekce dělohy). Bylo prokázáno, že aplikace GnRH 14. den po otelení redukuje výskyt ovariálních cyst, časnější aplikace je neúčinná, poněvadž hypofýza není schopna uvolňovat LH v reakci na GnRH před 12. až 14. dnem po otelení. Nepravidelné říjové cykly, normální říjový cyklus trvá 18 až 14 dní. Kratší, nebo delší cykly jsou v průběhu inseminačního období považovány za abnormální. V chovech s nedostatečnou detekcí říje jsou běžné intervaly šesti až devíti týdenní. Ovariální cysty a embryonální mortalita jsou nejvýznamnějšími patologickými příčinami nepravidelných říjových cyklů. Krátké cykly v časné fázi po otelení nejsou považovány za abnormální. Období od zabřeznutí do 45. dne gravidity je označováno jako embryonální stádium. Po něm následuje fetální stádium, které trvá až do porodu. Časná embryonální mortalita, mortalita před 15. dnem, neovlivní délku cyklu. Pokud dojde k úhynu embrya později, kráva přichází znovu do říje po regresi žlutého tělíska. Embryonální mortalita v pozdní embryonální fázi (35. až 45. den) může být diagnostikována. Žluté tělísko může perzistovat delší dobu, a tak prodlužovat nástup říje. Embryonální mortalitu ovlivňují následující faktory: chromozomální abnormality embrya, věk plemenice, abnormality dělohy, poškození embrya při rektální palpaci, onemocnění provázená vysokými horečkami, teplotní stres, opožděná inseminace (snížená fertilita vajíčka). + 26

22 Abort u krávy je definován jako úhyn plodu mezi 45. až 265. dnem gravidity. Roční podíl abortů do 5% je považován za normální, v případě, že tento podíl přesáhne 10%, jde o mimořádnou situaci. Diagnóza abortu je obtížná a je provedena asi ve 20 až 30% případů. Příčinou tohoto stavu je především nedostupnost vzorků plodu a plodových obalů potřebné kvality. Aerologickou diagnózu často nelze provést. Existuje mnoho infekčních a neinfekčních příčin abortů. Ke zlepšení možnosti diagnózy je důležité mít k dispozici kompletní záznamy o stádě i jednotlivých plemenicích a vzorky odpovídající kvality. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Do laboratoře by měly být odeslány vzorky plodu a placenty (Říha, 1995). Přeběhlé plemenice Jako přeběhlá plemenice je klasifikována plemenice s normálními cykly bez klinických abnormalit, která nezabřezla minimálně po dvou následujících inseminacích. V praxi jsou některá z těchto zvířat inseminována nesprávně, jiná mohou vykazovat patologické změny na vejcovodu nebo nálevce, které jsou obtížně palpovatelné, případně mají děložní infekci, která nebyla diagnostikována. Z výzkumu vyplývá, že 50% případů plemenic, které měly být inseminovány po čtvrté, připadá na klinické abnormality. Fertilita těchto zvířat je dobrá. 83% zabřezává. To je v kontrastu se skupinou zvířat s anatomickými abnormalitami (dvojitý krček, deformace po císařském řezu, anomálie vejcovodu, dělohy a krčku), u nichž jen 28% případů končí porodem telete. Dalšími patologickými symptomy provázející přebíhání jsou: subklinická endometritida, opožděná ovulace, nedostatečná funkce žlutého tělíska. Při běžné kontrole zvířat se snadno přehlédnou příznaky slabé endometritidy. Nediagnostikovatelná endometritida je proto častou příčinou přebíhání. Léčba spočívá v intrauterinní aplikaci antibiotik den po říji. V literatuře se doporučuje aplikace malých dávek antibiotik i den po inseminaci, která umožní děloze připravit se na přijetí embrya. Opožděná ovulace perzistence folikulu: vzhledem k výkyvům v délce říje, variabilitě doby ovulace a problémům spojeným s detekcí říje, může být příčinou neúspěšné koncepce inseminace v nevhodném časovém intervalu. Jedním ze způsobů zajištění uspokojivé úrovně zabřezávání je garantování ovulace v rozmezí 7 až 18 hodin po inseminaci. Toho lze dosáhnout aplikací GnRH během říje. V praxi může být snadnější aplikace GnRH v době inseminace nebo lépe 2 hodiny před inseminací. Nedostatečná funkce žlutého tělíska spočívá v nedostatečné produkci progesteronu nebo v časné regresi žlutého tělíska, které bude příčinnou úhynu embrya. + 27

23 Ke stimulace žlutého tělíska lze použít gonádotropinů případně doplňku progesteronu. Aplikací GnRH přeběhlým plemenicím během luteální fáze, byl zjištěn pozitivní účinek na zabřezávání po inseminaci v říji před i po ošetření. Rovněž aplikace GnRH v době říje může podpořit funkci žlutého tělíska. K udržení hladiny progesteronu v časné fázi březosti může být aplikován progesteron. V pokusu se zabřezávání zvýšilo ze 30% v kontrolní skupině na 51,5% ve skupině ošetřených zvířat (Říha, 1995). Poruchy bez orgánového nálezu Příčinou nezabřeznutí krav mohou být poruchy pohlavních funkcí bez orgánového nálezu. Do této skupiny reprodukčních poruch se zahrnují odchylky v intenzitě pohlavního pudu nebo ve snížené schopnosti zabřeznutí, aniž by se zjistily jejich příčiny. Léčení a prevence jsou nesmyslné bez důkladného gynekologického vyšetření a pečlivého rozboru situace. Tato skupina poruch je nejobtížněji léčitelná (Říha, 1995). + 28

24 3. CÍL PRÁCE Cílem sledování, které je zpracováno v předložené práci, bylo zjistit a porovnat reprodukční ukazatele získané z let 2004 a 2005, jako jsou mezidobí, inseminační index, interval a servis perioda. Rozdíly byly zkoumány mezi jednotlivými skupinami plemenic během sledovaných let. Skupiny byly porovnány v jednom roce navzájem, dále byly srovnány mezi sledovanými roky a byl také hodnocen rozdíl mezi ukazateli za jednotlivá roční období. + 29

25 4. MATERIÁL A METODIKA 4.1. Materiál Sledování ukazatelů reprodukce bylo provedeno v ZD Kelečsko, ve středisku chovu skotu Kelč. Zemědělské družstvo se nachází na Východní Moravě, v podhůří Hostýnských vrchů. Do sledování bylo v roce 2004 zapojeno 553 plemenic a v roce plemenic holštýnského plemene. Průměrná roční dojivost byla v roce kg. Obsah tuku byl 3,42%, obsah bílkovin byl 3,06%. V roce 2005 byla průměrná roční dojivost kg, obsah tuku byl 3,38% a obsah bílkovin byl 3,14%. Dojnice jsou chovány ve 4 zrekonstruovaných kravínech. Kravíny jsou rozděleny na 4 kotce s volným boxovým stelivovým ustájením a středovým krmným stolem. Větrání ve stáji je v zimním období přirozené hřebenové, v letních měsících je přidáno nucené přetlakové větrání, které je automaticky spuštěno, když teplota okolí překročí 15 C. V roce 2005 bylo do stájí přidáno tlakové vodní zmlžování pro zlepšení welfaru zvířat i během dní s extrémně vysokými teplotami. Zastýlání řezanou slámou je zajištěno 2 krát denně nastýlacím řezacím vozem taženým za traktorem. Výkaly jsou vyhrnovány 2 krát denně traktorem s radlicí. Plemenice jsou krmeny směsnou krmnou dávkou, samozakládacími krmnými vozy. Krmivo se zaváží 3 krát denně. Dojnice jsou rozděleny do 6ti krmných skupin, podle aktuální užitkovosti. Vysoko březí dojnice a březí jalovice se během pastevního období pasou a jsou 2 krát denně přikrmovány. 14 dní před porodem jsou převedeny do porodních boxů, kde je jim krmena krmná dávka pro přípravu na porod. Po porodu jsou dojnice krmeny krmnou dávkou pro rozdoj, pak následuje krmná dávka pro 1. fázi laktace, 2. fázi laktace, 3. fázi laktace. U všech plemenic je veterinárním lékařem kolem 40.dne po porodu provedena kontrola průběhu puerperia ultrasonografem. Veterinář dále kontroluje stav pohlavních orgánů ve 14ti denních intervalech až do zjištění březosti plemenice. V chovu se provádí raná diagnostika březosti veterinářem od 26. dne gravidity ultrasonografem. Březost je inseminačním technikem palpační metodou ve 2. až 3. měsíci zkontrolována. Pokud je dojnice zjištěná jalová, vrací se k pravidelným kontrolám ultrasonografem až do opětovného zjištění březosti. Inseminace je prováděna servisním způsobem. V chovu se používá plemenný býk na doskok plemenic, které opakovaně přebíhají. + 30