Zásady řízení stáda dojeného skotu

Transkript

1 Zásady řízení stáda dojeného skotu

2 Porod - narození telat výživa vysokobřezí plemenice, stání na sucho - vliv na životaschopnost a odolnost telat porodní hmotnost cca 35 kg (30 45 kg dle plemene, pořadí otelení/věku matky, výživy ve 3/3 březosti) zdraví telete - mlezivo, ošetření po porodu, stájové mikroklima (6m 3 /100 kg ž.h.), stájová únava (2-3 roky) imprinting - 2 hod. po porodu (porucha mateřských vazeb - nad 5 hod. po otelení u 50% zvířat) termoregulace u telat - termoneutrální zóna (10-18 C) - vliv převládajících teplot prostředí (rozšíření t. zóny) na rychlost metabolismu telat vlhkost vzduchu - rel.v. do 75% rychlost proudění vzduchu (zamezení průvanu) práce ošetřovatelů -ošetření telat po narození, kontrola zdravotního stavu (frekvence dechu, rektální teplota telat) Čistota podestýlky individuální porodní kotec

3 Mlezivové období napojení do 2 hod.(min. 2 litry) po narození obsah imunoglobulinů v mlezivu (hustota min. 1050g/l) a absorbce Ig stěnou tenkého střeva od narození klesá suché, zdravé a napojené tele přemístit nejpozději do 18 hodin po narození do vydesinfikovaného a dobře nastlaného VIB. 1-2 l mleziva 3x denně (2x denně 3 l) během prvních dnů života (37-39 C) druhé napojení do 8 hodin po narození - další 2-3 l mleziva od matky mlezivo matky 2-5 dní, pak směsné mlezivo a nezralé mléko (zmrazení přebytečného mleziva, okyselení kys. mravenčí) vlastní protilátky u telat (jako dospělý skot) ve 12 týdnech života vakcinace doplňování vit. A, D, E (v mlezivu, injekčně)

4 Období mléčné výživy podávání mléčné náhražky (MKS) nebo nativního mléka v dávce 2-3 l. na 1 krmení (2x denně), nejprve 3 litry, po 4 dnech snížení dávky až na 2 l, od dne (nejpozději 7. den po narození) předkládání zrnového startéru min. 22% SNL (obiloviny, kukuřice, sója a granulovaný koncentrát) - mačkání, vločkování, příp. s tepelnou úpravou obilovin krmení startéru ad libitum ale v množství, které umožní kontrolu příjmu, bez sena celodenní přístup k vodě (7-10 l/ks a den) udržení suché podestýlky.

5 u telete ve 4. týdnu věku Význam zkrmování zrnového startéru telatům v OMV Předžaludek a žaludek telete ve věku 4 týdnů Sliznice bachoru při zkrmování sena a bez zkrmování sena

6 Během období mléčné výživy: skupinové ustájení telat s napájecím automatem je úspěšné pouze v případě dobrého zdravotního stavu stáda a systémové prevence chorob, prevence průjmových a respiratorních onemocnění (kontrola a včasné řešení), odstav provést ještě v individuální boudě před přesunem Odstav je možné provést, když: a) je tele zdravé. b) má věk alespoň 7 týdnů. c) váží okolo 80 kg. d) sežere dostatečné množství startéru (1,5 kg denně).

7 Období rostlinné výživy První týden po přemístění telete do skupiny: častá kontrola zdravotního stavu (pokud možno měření tělesné teploty), zkrmování startéru, který byl telatům předkládán v boudě, alespoň 10 dnů, voda stále k dispozici, velikost skupin by měla umožnit snadnou kontrolu zdravotního stavu každého zvířete. Od 2 týdne RV: předkládání objemných krmiv, postupné ředění startéru mačkanými zrninami (oves),

8

9 Požadavky na odchov jalovic kontrola dodržení optimální růstové křivky (nejčastěji podle výšky zvířat) kontrola vývoje tělesné kondice, jalovice zapouštíme při dosažení cca 55 až 60 % živé hmotnosti v dospělosti (otelit by se pak měly při dosažení 85 % hmotnosti v dospělosti), při prvním otelení by výška krávy měla představovat již 95 % výšky v dospělosti, holštýnské jalovice by se měly telit do 24 měsíců, české strakaté do 26 měsíců věku.

10 Řízení chovu dojnic v průběhu mezidobí Mezidobí dojnice se z hlediska moderního řízení chovu dělí na 4 období podle nároků zvířat a hlavního úkolu: období stání na sucho a porod období poporodní a rozdojovací období reprodukční období řízení tělesné kondice

11 Zaprahování krav Zaprahování vždy jeden den v týdnu NK test Přesná aplikace antibiotik Úprava paznehtů Aplikace vitamínů a vakcin Přesun do skupiny suchostojných krav Evidence zasušených krav a zákroků

12 Podmínky pohody krav ve skupině Minimální plocha na krávu: Stání na sucho 7,5 m 2 Příprava na porod - 9,5 až 13 m 2 Porod - 14 m 2 Omezení sociálního stresu - udržení sociálního pořádku 3 dny po zařazení do skupiny krávy přijímají méně krmiva.

13 Fyziologické změny v okoloporodním období Příjem S krmiva se snižuje na 1,8 % ž.h., motorika bachoru i intenzita přežvykování se snižuje o 10 až 30 % během 7 až 14 dní před porodem, okolo porodu se příjem S krmiva sníží až na 1,3% ž.h. Zvýšení hladiny některých hormonů (glukokortikoidů a estrogenů), které tlumí reakce imunitního systému. Klesá hladina vápníku v krevní plazmě. Ca je nepostradatelným pro správnou funkci hladké svaloviny, např. dělohy, strukového kanálku, trávicího traktu apod. Rozpuštění keratinové zátky ve strukových svěračích 7-10dní pp. S porodem souvisejí objemové změny dutiny břišní (významné zmenšení dělohy).

14 Změny živé hmotnosti, příjmu krmiva a dojivost krav v okoloporodním období

15 Vývoj potřeby a příjmu energie, Energetická bilance, Tělesná kondice a Zabřezávání v průběhu laktace dojnic

16 Poporodní a rozdojovací období Cíl: co nerychlejší rekonvalescence dojnice z porodu a dosažení rychlého příjmu co největšího množství sušiny krmné dávky. Maximální příjem KD lze dosáhnout pouze u zvířat zdravých. Riziko metabolických i infekčních chorob - nutnost rychlého odhalení začínajícího onemocnění a vyléčení a návrat do produkce.

17 10 dní po porodu: Denně sledovat teplotu dojnic (do 39,3 o C). Zvýšení teploty především u zvířat s těžkými porody, s porody mrtvých telat, s porody dvojčat. Denně kontrolovat stav pohlavního aparátu, odchod lůžka a charakter a zápach výtoku (očistků). Rozpoznat včas nastupující zánět mléčné žlázy Kontrola příjmu krmiva x vypočtené množství Silové nalévaní tzv. drenčování podpůrných preparátů (cca 0,5 l). Účinnejší je forma velkoobjemových nálevů (20 40 l) Vyhodnocovat úroveň náplně bachoru, intenzitu a četnost bachorových rotací (2-3/min.) a rozlišit případné kovové tóny (dislokace slezu). Odběr a kontrolní vyšetření moče na obsah ketolátek - sledování úrovně energetického metabolismu. Kontrola konzistence výkalů. Eliminovat stresové vlivy místa u žlabu 1:1.

18 Období reprodukční Cíl: včasný nástup plnohodnotných pohlavních cyklů dojnic a jejich úspěšné zapuštění. Dobrá plodnost a vysoký výkon krav je odrazem tělesné kondice, zdravotního stavu a pohody zvířat. Řízení výživy podle odezvy dojnic na předkládanou krmnou dávku, systémová kontrola a vyhledávání říjí s přesnou evidencí, sledování pohybové aktivity zvířat ve velkochovech zvážit použití býka k přirozené plemenitbě Rozhodující ukazatel = počet (podíl krav) zapuštěných a zabřeznutých do limitu cílové délky intervalu, resp. servis periody. + Podíl krav zabřezlých v 1 měsíci.

19 Parametry dobré plodnosti i u dojnic Jedno zdravé tele na krávu za rok? Inseminační interval dnů Březost po I.inseminaci nad 50, resp.45% Inseminační index do 2,0 Délka servis periody(sp) do 100(120)dnů Délka mezidobí do 380, resp.400 dnů Rozhodující ukazatel = počet (podíl krav) zapuštěných a zabřeznutých do limitu cílové délky intervalu, resp. servis periody. + Podíl krav zabřezlých v 1 měsíci (cca 1/12 ze stavu stáda).

20 Období řízení tělesné kondice Vdůsledku zabřeznutí krav se snižuje dojivost krav a zvyšují tělesné zásoby energie - především tuková tkáň. Cíl: Udržení optimální tělesné kondice krav na úrovni 3 až 3,5 bodu Výhodou velkých stád je možnost rozdělení krav v tomto období do dvou skupin s různě koncentrovanou krmnou dávkou. Systémy jednotné krmné dávky po celé produkční období dojnic mohou být v geneticky nevyrovnaných stádech (často při převodném křížení) příčinou velkého výskytu přetučnělých krav a zvýšení poporodních a metabolických problémů po následujícím otelení. Nástup zdravých zvířat do období stání nasucho, (zdravá mléčná žláza (bez subklinických forem infekcí), zdravé končetiny a správně upravené a zdravé paznehty. Správné zasušení krav ve vysokoužitkových stádech.

21 Bodování tělesné kondice

22 BCS při zasušení a otelení zasušení krav při BCS 3 až 3,5 bodu, otelení při BCS 3 až 3,5 bodu, neměnit tělesnou kondici krav během stání na sucho (výjimka u krav zasušených v kondicí pod 3 body), BCS krav při otelení pod 3 body a 4 body a více zvyšuje výskyt problémů

23 Nadměrná tělesná kondice při otelení Četnější obtížné porody 4,5 b. Menší žravost a větší ztráta tělesné hmotnosti a kondice nižší dojivost Větší mobilizace tělesné tkáně =>větší riziko výskytu metabolických a zdravotních problémů (syndrom ztučnělých krav, ketózy, infekční onemocnění) Zhoršené zabřezávání při negativní EB

24 Nedostatečná kondice při p otelení Nižší užitkovost v důsledku nedostatku tělesných rezerv. Dřívější, příp. i nižší vrchol laktace a její menší perzistence. Zvýšený výskyt metabolických poruch a poruch zdraví(posunutí slezu, zhoršená imunita, kulhání, metritidy). Opožděný nástup říjových cyklů po otelení. 2 b.

25 VÝKRM SKOTU

26 Předpoklady úspěšného řízení ziskového výkrmu skotu: 1.Omezení neklidu a zvýšené agresivity zvířat: Zdravotní stav a vývin zástavových zvířat (do 300 kg) stabilita skupin odrohování zvířat pravidelné rychlé a kvalitní vykonávání všech prací souvisejících s ošetřováním zvířat udržení klidu ve stáji, vhodná technologie ustájení 2. Kvalitní a účinná krmná dávka technika krmení a napájení využití růstové schopnosti zvířat 3. Dobrý zdravotní stav zvířat

27 Výkrm jatečných zvířat Kvalita zástavu (odchov, plemeno, pohlaví, cena) Náklady na kg přírůstku živé hmotnostive výkrmu Vysoká jatečná výtěžnost a kvalita JUT Efektivní výživa a využití krmiv, Výkrm do optimální porážkové hmotnosti, viz instruktážní video výkrm býků.wmv

28 Prezentace byla vytvořena v rámci řešení projektu FRVŠ č. 2685/2007/F4/d s využitím následujících zdrojů: Bouška, J. et al.(2006). Chov dojeného skotu. Nakladatelství Profi Press, s.r.o., ISBN , Praha, 186 s. Hoard s dairyman The National Dairy farm Magazine, Fort Atkinson, WI USA. Metodické listy, VÚŽV Praha-Uhříněves Philips, C.J. (2000): Principles of Cattle Production, CABI Publ., ISBN Preventive veterinary medicine, Magazin - Elsevier ISSN: Wathes, C. et al.(1994) : Livestock housing, CABI Publ., ISBN Albright, J. L. et al. (1997): The Behaviour of Cattle, CABI Publ., ISBN: Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha