Analýza úvěrových produktů pro firemní klientelu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd Analýza úvěrových produktů pro firemní klientelu (Vliv typu produktu na kapitálový požadavek banky) Bakalářská práce Autor: Jaroslava Malchárková Bankovní management, komerční bankovnictví Vedoucí práce: PhDr. František Jirásek, CSc. Praha duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe s práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 26. dubna 2011 Jaroslava Malchárková

Poděkování: Děkuji vedoucímu své bakalářské práce panu PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za všestrannou pomoc, poskytnutí informací, cenných rad, podnětů a připomínek ke zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala svým kolegům z ČSOB, kteří mi poskytli podrobné informace ohledně pravidel Basel a výpočtu kapitálové přiměřenosti banky.

Anotace Bakalářská práce Analýza úvěrových produktů pro firemní klientelu se zaměřuje na vybrané úvěrové produkty poskytované bankou a na to, jak tyto produkty ovlivňují kapitálový poţadavek banky. Práce je proto rozdělena do tří kapitol. První kapitola je zaměřena na popis a základní charakteristiky jednotlivých úvěrových produktů. V druhé kapitole je popsán vývoj kapitálové přiměřenosti od jejích počátku aţ po dnes pouţívanou metodu Basel II. Poslední, třetí kapitola, je zaměřena prakticky. Ukazuje, jak je pro jednotlivé úvěrové produkty kapitálový poţadavek počítán a současně, jak jsou jednotlivé úvěrové produkty kapitálově náročné. Závěr práce shrnuje výsledky třetí kapitoly. Ukazuje na určitá pravidla, kterými se kapitálový poţadavek úvěrových produktů řídí. Klíčová slova: úvěrové produkty, Basel, kapitálová přiměřenost. Annotation Thesis An analysis of credit products for corporate clients focusing on the selected credit products provided by banks and how these products affect the bank's capital requirement. The thesis is divided into three chapters. The basic characteristics of the various credit products is describing in the first chapter. In the second chapter development of capital adequacy is described from its beginning until the method of Basel II which is used now. Finally, the third chapter is focused in practice. It shows how the various credit products and capital requirement is calculated at the same time as the various credit products are capital intensive. The conclusion summarizes the results of the third chapter. It shows some rules, which are important for the capital requirements for credit products. Keywords: Credit Products, Basel, capital adequacy.

OBSAH: ÚVOD... 8 1 ÚVĚROVÉ PRODUKTY... 9 1.1. Provozní financování... 9 1.1.1. Kontokorent... 9 1.1.2. Revolvingový úvěr... 10 1.2. Účelové úvěry... 10 1.3. Podrozvahové produkty... 11 1.3.1. Záruka... 11 1.3.2. Akreditiv... 12 1.3.3. Přísliby záruk/úvěrů... 12 1.4. Úvěrové rámce... 13 1.4.1. Závazkové limity... 13 1.4.2. Mix Linky... 15 1.5. Nezávazné linky... 16 2 BASEL... 18 2.1. Basel I... 18 2.2. Basel II... 19 2.2.1. Historie Basel II... 19 2.2.2. Systém tří pilířů Basel II... 20 2.2.3. Kapitálový poţadavek podle Basel II... 22 2.2.4. Definice Tier 1, Tier 2 a Tier 3... 23 2.3. Metody výpočtu kapitálového poţadavku k úvěrovým rizikům dle Basel II... 23 2.3.1. Standardizovaný přístup... 24 2.3.2. Základní IRB přístup... 24 2.3.3. Pokročilý IRB přístup... 25 3 VLIV TYPU PRODUKTU NA VÝPOČET KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU 26 3.1. Výpočet kapitálového poţadavku na základě metody IRB Foudation... 26 3.2. Koeficienty pouţívané pro výpočet... 27 3.3. Vliv typu produktu na výpočet kapitálového poţadavku, prostřednictvím sloţky EAD... 28 3.3.1. Rozvahové produkty... 29 3.3.2. Podrozvahové produkty... 29 3.3.3. Závazkové limity... 31

3.3.4. Mix Linky... 35 3.3.5. Nezávazné linky... 41 3.4. Další vývoj kapitálové přiměřenosti... 46 3.4.1. BASEL III... 46 ZÁVĚR... 48 SEZNAM LITERATURY... 50 SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Závazkový limit varianta 1... 14 Schéma č. 2: Závazkový limit varianta 2... 14 Schéma č. 3: Mixovaná linka varianta 1... 15 Schéma č. 4: Mixovaná linka varianta 2... 16 Schéma č. 5: Systém tří pilířů Basel II... 21 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Výpočtu kapitálového poţadavku - rozvahové produkty... 29 Tabulka č. 2: Výpočtu kapitálového poţadavku neplatební záruka... 30 Tabulka č. 3: Výpočtu kapitálového poţadavku platební záruky... 30 Tabulka č. 4: Výpočet kapitálového poţadavku Varianta 1- Závazkový limit se stanovením dílčích limitů... 32 Tabulka č. 5: Výpočet kapitálového poţadavku Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů výpočet pro čerpanou část limitu... 33 Tabulka č. 6: Výpočet kapitálového poţadavku Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů výpočet pro nečerpanou část limitu... 33 Tabulka č. 7: Výpočet kapitálového poţadavku Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů celkový kapitálový poţadavek... 34 Tabulka č. 8: Výpočet kapitálového poţadavku Mix Linka se stanovením dílčích limitů... 36 Tabulka č. 9: Výpočet kapitálového poţadavku Mix Linka bez stanovení dílčích limitů výpočet pro čerpanou část limitu... 38 Tabulka č. 10: Výpočet kapitálového poţadavku Mix Linka bez stanovení dílčích limitů výpočet pro nečerpanou část limitu... 38 Tabulka č. 11: Výpočet kapitálového poţadavku Mix Linka bez stanovení dílčích limitů

celkový kapitálový poţadavek... 39 Tabulka č. 12: Výpočet kapitálového poţadavku Nezávazný Revolving... 41 Tabulka č. 13: Výpočet kapitálového poţadavku Nezávazný Závazkový limit... 43 Tabulka č. 14: Výpočet kapitálového poţadavku Nezávazná Mix Linka... 45 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj kapitálového přiměřenosti 4 největších českých bank v letech 2007-2010.. 22 Graf č. 2: Porovnání kapitálového poţadavku neplatební a platební záruky... 30 Graf č. 3: Porovnání Závazkových limitů - Varianty 1 a Varianty 2... 35 Graf č. 4: Porovnání Mix Linek Varianty A aţ D... 40 Graf č. 5: Porovnání kapitálových poţadavků závazného a nezávazného revolvingu... 42 Graf č. 6: Porovnání kapitálového poţadavku závazného a nezávazného závazkového limitu..... 44 Graf 7: Porovnání kapitálového poţadavku závazné a nezávazné Mix Linky... 45 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 -Kapitálový poţadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia... 53 Příloha č. 2 - Rizikové váhy jednotlivých druhů aktiv... 55 Příloha č. 3 - Konverzní faktory podrozvahových aktiv... 57

ÚVOD Téma Analýza úvěrových produktů pro firemní klientelu jsem si vybrala proto, ţe posledních pět let pracuji v Československé obchodní bance, a.s. (dále ČSOB ) na pozici Analytika úvěrových produktů pro korporátní klientelu. Mou pracovní náplní je vývoj nových, úpravy a údrţba poskytovaných úvěrových produktů. Při vývoji nových produktů, či úpravách jiţ poskytovaných úvěrových produktů, se kromě právních a technických poţadavků, stále více klade důraz na kapitálovou náročnost daného produktu. Jako cíl své práce jsem si proto zvolila vliv typu produktu na kapitálový poţadavek banky. Vzhledem k náplni mé pracovní pozice je bakalářská práce zaměřena na úvěry poskytované korporátním klientům. Korporátní klient je zpravidla definován velikostí svého ročního obratu. Definice korporátního klienta je v různých bankách odlišná, proto zde pracuji s tím, jak je korporátní klient definován v ČSOB, kde je za korporátního klienta povaţována společnost s obchodním obratem převyšujícím 300 mil. CZK. Jak jiţ bylo řečeno výše, cílem práce je vliv typu produktu na kapitálový poţadavek. Proto jsem práci rozdělila do tří kapitol. V první kapitole definuji jednotlivé typy úvěrových produktů. Zaměřuji se na popis produktů, jejich základní charakteristiky a definuji zajišťovací instrumenty, které se pro jednotlivé úvěrové produkty nejčastěji vyuţívají. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj kapitálové přiměřenosti. Popisuje historii vývoje kapitálové přiměřenosti, dále definuje základní pravidla Basel I. Detailně se věnuje aktuálně pouţívané metodě Basel II. Zaměřuje se na pilíře Basel II a na jednotlivé metody, které lze v rámci Basel II pouţívat pro výpočet kapitálové přiměřenosti. Poslední kapitola je zaměřena prakticky. Nejprve je zde detailně popsán výpočet podle metody IRB Foundation, která bankám umoţňuje v rámci výpočtů pouţívat vlastní odhady pravděpodobnosti selhání protistrany. Zejména je ale poslední kapitola zaměřena na konkrétní výpočty kapitálového poţadavku za jednotlivé úvěrové produkty. Pro názornost jsou výpočty prezentovány ve formě tabulek. Současně jsou zde jednotlivé úvěrové produkty z pohledu kapitálového poţadavku porovnány. Toto porovnání je pro přehlednost ukázáno formou grafů. V závěru kapitoly se zamýšlím nad dalším moţným vývojem kapitálové přiměřenosti, zejména pak nad připravovanou metodou Basel III. 8

1 ÚVĚROVÉ PRODUKTY Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu úvěrových produktů pro firemní klientelu a vliv typu produktu na kapitálový poţadavek banky. Proto je první kapitola zaměřena na popis a charakteristiku základních úvěrových produktů, které lze nalézt v nabídce všech bank na trhu. Podmínky, za kterých jsou tyto produkty poskytovány, mohou být v jednotlivých bankách rozdílné banky mohou produkty poskytovat při rozdílných úrokových sazbách, účtovat jiné poplatky spojené s jejich poskytováním. Níţe popsané podmínky poskytování úvěrových produktů odpovídají podmínkám poskytování v ČSOB. 1.1. Provozní financování Provozní úvěry jsou určeny k financování běţného provozu společnosti. Předmětem financování můţe být buď překlenutí nesouladu mezi příjmy a výdaji společnosti anebo jsou pomocí provozních úvěrů financovány krátkodobé pohledávky z obchodního styku, případně zásoby. 1.1.1. Kontokorent Kontokorentní úvěry (dále kontokorent ) poskytuje banka na pokrytí přechodného nedostatku finančních prostředků, případně můţe být poskytován jako jedna z forem provozního financování. Banka poskytuje kontokorentní úvěr jak v českých korunách, tak i v cizí měně. Tento úvěr je zpravidla nastaven jako úvěrový limit přímo na běţném účtu klienta. Některé banky mohou čerpání kontokorentu evidovat na zvláštním účtu klienta. Banka u tohoto typu úvěru nekontroluje účelovost čerpání kaţdá odchozí platba limit čerpá, příchozí platby ho naopak splácí. Kontokorentní úvěry bývají nejčastěji poskytovány při pohyblivé úrokové sazbě, např. O/N *IBOR 1 a rizikové marţe. Z nevyčerpané části úvěrového limitu je klientovi účtována závazková provize, tj. smluvně stanovené % z nevyčerpané části limitu. Kontokorent je povaţován za krátkodobý úvěr s délkou splatnosti do jednoho roku. Dále můţe být poskytován jako úvěr s výpovědní lhůtou, tj. bez data konečné splatnosti. 1 *IBOR úroková míra stanovená na mezibankovním trhu. Sazba PRIBOR je stanovena na mezibankovním trhu v České republice. Dále se vyuţívají sazby stanovené na mezibankovních trzích v zahraničí např.: EURIBOR (?), LIBOR (Londýn). 9

Tento produkt bývá velice často poskytován bez zajištění. Pokud je linka zajištěna, bývají jako zajištění nejčastěji vyuţívány tyto zajišťovací instrumenty: ručitelské prohlášení nebo záruka mateřské společnosti, pohledávky a zásoby. 1.1.2. Revolvingový úvěr Revolvingový úvěr (dále jen revolving ) je dalším úvěrem určeným pro provozní financování. Tento úvěr je jiţ poskytován jako účelový, předmětem financování jsou v tomto případě oběţná aktiva, a to zpravidla pohledávky anebo zásoby. Úvěr je čerpán formou tranţí na pevně stanovené úvěrové období. Čerpání probíhá formou jednorázových převodů z úvěrového účtu ve prospěch běţného účtu klienta. Pro revolvingové úvěry jsou nejčastěji pouţívané úrokové sazby s přechodnou fixací, tj. odvozené od sazeb *IBOR, (odpovídající délce tranţe) a rizikové marţe. Z nevyčerpané části limitu je klientovi, stejně jako v případě kontokorentu, účtována závazková provize. Zpravidla se jedná o krátkodobý úvěr se splatností do jednoho roku. Stejně jako kontokorent můţe být i tento typ úvěru poskytován jako úvěr s výpovědní lhůtou, tj. bez data konečné splatnosti. Zajištění úvěru je v tomto případě nejčastěji financovanými oběţnými aktivy, tedy pohledávkami a zásobami. 1.2. Účelové úvěry Jedná se o úvěr poskytnutý vţdy na přesně vymezený účel. Zpravidla se jedná o úvěry na financování hmotného investičního majetku (pořízení a stavba nemovitostí, pořízení strojů, technologií), ale také oběţného majetku nebo jednotlivých fází výroby. Prostředky z účelového úvěru je možné čerpat jednorázově tj. převodem celé částky postupně Účelový úvěr je splácen dle splátkového kalendáře, který je stanoven jako: Pravidelný: splatnost vţdy k určitému dni kaţdého kalendářního měsíce, případně čtvrtletí, a to buď pevně stanovenou výší splátky anebo v případě nevyčerpání celého limitu splátkou stanovenou formou procenta 10

Nepravidelný: konkrétně uvedené dny splatnosti a částky splatné k danému datu, je moţné sjednat i jednorázovou splátku na konci období splatnosti. Anuitní: splátka je neměnná po určité období, které odpovídá době fixace úrokové sazby. Anuitní splátka zahrnuje splátku jistiny a platbu úroku, mění se poměr mezi jistinou a úrokem. Při poskytování účelových úvěrů se vyuţívá jednak pohyblivých úrokových sazeb s přechodnou fixací, jejímţ základem je sazba *IBOR, navýšených o rizikovou marţi. Dále můţe být pro tento typ úvěru pouţita fixní sazba, která je stanovena buď na určitý počet měsíců/let nebo je stanovena na celou dobu trvání úvěrového vztahu. Závazková provize u účelových úvěrů bývá vyuţívána pouze v období čerpání. U těchto úvěrů bývá zpravidla účtován pravidelný poplatek za správu a vedení úvěru. Účelové úvěry jsou zpravidla středně nebo dlouhodobé. Krátkodobé účelové úvěry se vyskytují pouze výjimečně. Jako zajištění se vyuţívají např. nemovitosti nebo technologie. Dále se můţe vyuţít zástava podniku, můţe být poţadována i blokace peněţních prostředků, např. ve výši určitého počtu splátek. 1.3. Podrozvahové produkty V rámci úvěrových obchodů jsou klientům poskytovány i tzv. podrozvahové produkty mezi které patří záruky, akreditivy a přísliby záruk. 1.3.1. Záruka Banka vystavuje záruky na základě ţádosti klienta k zajištění jeho závazků ve prospěch tuzemských i zahraničních subjektů. Vydané záruky vznikají písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí nároky věřitele do určité peněţité částky, pokud dluţník (klient banky) nesplní svůj závazek. Banka vystavuje: Neplatební záruky tyto záruky zajišťují splnění neplatebních závazků klienta (záruka za nabídku do veřejné soutěţe, vrácení platby předem, dobré provedení kontraktu apod.). 11

Platební záruky zajišťují splnění platebních závazků klienta (záruka za úhradu kupní ceny, splacení úvěru, zaplacení leasingových splátek apod.). Za vystavení záruky je klientovi zpravidla účtována závazková odměna, která představuje určité procento z výše záruky. Délka záruk není nijak omezena, tzn. záruky mohou být velice krátkodobé, např. na 6 měsíců, stejně tak můţe být klientem poţadována záruka na dobu 7 let. 1.3.2. Akreditiv Dokumentární/standby akreditiv představuje písemný závazek banky, vystavený na základě ţádosti klienta, ţe poskytne třetí osobě nebo na její řad určité peněţní plnění, jestliţe budou do určité doby splněny akreditivní podmínky a předloţeny předepsané dokumenty. Výhodou akreditivu je zejména zvýšení jistoty při platbě. Akreditiv tak plní tyto základní funkce garanční a platební. S vystavením akreditivu jsou spojeny obdobné poplatky a provize jako v případě záruky. Zajištění záruk a akreditivů velice často blokace peněţních prostředků (zpravidla % z výše angaţovanosti), případně další zajišťovací instrumenty jako nemovitosti atd. 1.3.3. Přísliby záruk/úvěrů Bankou vystavený příslib úvěru či záruky (ať jiţ příslib je či není výslovně označen jako závazný ) dává klientovi moţnost poţadovat, a na straně banky vytváří potenciální závazek poskytnout klientovi, danou úvěrovou angaţovanost. Přísliby jsou tedy vystavovány, je-li předloţení příslibu skutečně nezbytné pro realizaci konkrétního klientova záměru (obchodního případu), např. v rámci některých podpůrných či rozvojových programů (např. k projednání dotace z fondů Evropské unie) je přímo vyţadován závazný příslib poskytnutí úvěru, jako určité ujištění o zajištěnosti zdrojů pro financování investičního záměru (např. ve výběrovém řízení, kde by klient měl být developerem / dodavatelem stavby, kupujícím v privatizaci, při nákupu nemovitosti apod.) 12

v případě, kdy klient nezná přesné časové, cenové a další podmínky kontraktu a příprava kompletní úvěrové a zajišťovací dokumentace by nebyla efektivní. V takovýchto případech však je nutné příslib vázat na splnění alespoň základních finančních a nefinančních parametrů hospodaření klienta, které minimalizují rizika banky. 1.4. Úvěrové rámce Úvěrové rámce představují limity, ze kterých můţe klient čerpat různé produkty, které jsou smlouvou definované. Pro poskytování pouze podrozvahové angaţovanosti poskytují banky tzv. Závazkové limity (viz. bod 1.4.1). Tam, kde klient můţe čerpat jak rozvahové tak i podrozvahové produkty nabízejí banky různé formy Mix Linek (viz. bod 1.4.2) 1.4.1. Závazkové limity Jsou vhodné pro klienty, kteří poţadují časté vystavování záruk anebo otevírání akreditivů. V případě závazkových limitů není poskytnutí záruky/akreditivu jednotlivě schvalováno, záruky a akreditivy jsou vystavovány/ otvírány automaticky, za předpokladu, ţe jsou splněny veškeré podmínky dané smlouvou, aţ do výše sjednaného limitu. Ukončené záruky/ splacené akreditivy jsou pak nahrazovány novými ţádostmi klienta. Limity jsou poskytovány v různé struktuře, např. jako limit pouze pro vystavování záruk, či záruk a akredivitů. Současně pro jednotlivé produkty mohou být sjednány sublimity. Závazkové limit jsou poskytovány zpravidla s moţností čerpání rok. Platnost smlouvy je pak dána platností nejdelšího z vystavených produktů. Zajištění závazkových limitů jednou z moţností je zajištění limitu jako celku, kdy se vyuţívají např. ručitelská prohlášení, nemovitosti atd. Dále je moţné zajistit konkrétní vystavenou záruku, např. pokud je záruka vystavována do rizikového teritoria. Tady banka zpravidla vyuţívá blokaci peněţních prostředků ve výši odpovídající určitému procentu z vystavené záruky. Z těchto variant jsou zde vybrány dvě základní moţnosti poskytnutí závazkového limitu: 13

1.4.1.1. Závazkový limit se stanovením dílčích limitů V této variantě je klientovi stanoven kromě celkového limitu ještě dílčí limit pro jednotlivé produkty. Takto strukturovaný limit je vhodný například tehdy, pokud klient některý z produktů vyuţívá jen okrajově. Schéma č. 1: Závazkový limit varianta 1 Závazkový limit Celkový limit: 60.000.000,00 Neplatební záruky limit: 30.000.000,00 Platební záruky limit: 30.000.000,00 1.4.1.2. Závazkový limit bez stanovení dílčími limity Tento závazkový limit umoţňuje klientovi čerpat celkový limit kterýmkoliv z poskytovaných produktů. Vyuţívání linky je zcela v reţii klienta. Schéma č. 2: Závazkový limit varianta 2 Závazkový limit Celkový limit: 60.000.000,00 Neplatební záruky limit: 60.000.000,00 Platební záruky limit: 60.000.000,00 14

1.4.2. Mix Linky Mají podobný význam jako závazkové limity. Banky tyto limity označující různými názvy, vţdy ale tato linka dává klientovi moţnost vyuţití více produktů pod jedním limitem a jednou smlouvou. V rámci této linky lze variabilně kombinovat vybrané produkty, kterými jsou kontokorent, revolving a závazkový limit. Výhodou pro klienta je strukturované financování, které odráţí jeho potřeby, veškeré čerpání limitu jednotlivými produkty je plně v jeho reţii. 1.4.2.1. Mix Linka se stanovenými dílčími limity V tomto případě jsou klientovi kromě celkového limitu stanoveny dílčí limity pro jednotlivé produkty. Tato varianta limitu nepředstavuje klasickou strukturu Mix linky, protoţe neumoţňuje přelévání limitů mezi jednotlivými produkty. Linka je spíše vyuţívána tam, kde klient dává přednost přehledné úvěrové smluvní dokumentaci (klient podepisuje jednu smlouvu místo tří). Současně můţe být tato varianta vhodná tam, kde se jeden či více zajišťovacích instrumentů vztahuje ke všem produktům přehledná struktura zajištění, jak pro banku, tak i pro klienta. Schéma č. 3: Mixovaná linka varianta 1 Mix Linka Celkový limit: 60.000.000,00 Kontokorent Limit: 20.000.000,00 Revolving Limit: 20.000.000,00 Závazkový limit Limit: 20.000.000,00 1.4.2.2. Mix Linka bez stanovení dílčích limitů Mix Linka bez stanovených dílčích limitů představuje klasickou strukturu Mix Linky. Ţádný z produktů není omezen dílčím limitem. Čerpání linky je plně v reţii klienta, dochází zde k tzv. přelévání limitů splacení jednoho produktu umoţní čerpání/poskytnutí jiného 15

produktu. Úročení a poplatky spojené s čerpáním závisí na typu poţadovaného produktu. Z nečerpané části limitu, stejně jako ve všech předchozích případech, klient hradí závazkovou provizi. Tyto limity jsou poskytovány s moţností čerpání jeden rok. Platnost smlouvy pak dána platností nejdelšího z vystavených produktů. Schéma č. 4: Mixovaná linka varianta 2 Mix Linka Celkový limit: 60.000.000,00 Kontokorent Limit: 60.000.000,00 Revolving Limit: 60.000.000,00 Závazkový limit Limit: 60.000.000,00 Zajištění Mix Linek jako celku vzhledem k zařazení rozvahových produktů na provozní financování, se zde velice často jako zajišťovací instrumenty vyskytují pohledávky a zásoby. Případně zde můţe být vyuţita moţnost zajistit konkrétní čerpání. Tato varianta bývá zpravidla vyuţívána pro vystavené záruky, ze stejných důvodu jako v případě samostatného závazkového limitu. 1.5. Nezávazné linky Poměrně novým produktem jsou tzv. nezávazné linky. Jejich nezávaznost spočívá ve skutečnosti, ţe banky mohou čerpání těchto linek kdykoliv a bezpodmínečně odvolat a to bez jakékoliv výpovědní lhůty. ČSOB v současné době tímto způsobem poskytuje revolving, závazkový limit a Mix linku (v rámci které můţe být kombinován RVG s ZL). Závazkové limity a Mix Linky mohou být stejně strukturované (produkty, dílčí limity) jako v případě závazných linek. Úročení a poplatky spojené s čerpáním závisí na typu poţadovaného produktu. Z nečerpané části limitu, na rozdíl od předchozích závazných produktů, klient závazkovou provizi z nečerpané části limitu nehradí. Platnost smlouvy v tomto případě není omezena. V případě těchto smluv má banka právo 16

kdykoliv okamţitě ukončit čerpání. Smlouvy jsou uzavírány bez data konečné splatnosti, ukončení platnosti těchto smluv probíhá na základě uplatnění výpovědi smlouvy. Podmínka okamţité výpovědi, resp. bezpodmínečného odvolání a to bez jakékoliv výpovědní lhůty, je důleţitým parametrem, který dává bance moţnost pouţít při výpočtu kapitálového poţadavku pro nečerpanou část limitu konverzní faktor 0 a tím nečerpanou část nezahrnovat do expozice vůči klientovi. Detailněji se výpočtu kapitálového poţadavku pro tzv. nezávazné linky věnuji v kapitole 3.3.5. Tyto linky přinášejí pro klienta i banku současně výhody i nevýhody: Výhody a nevýhody na straně klienta: Pro klienta tato linka představuje úsporu nákladů, protoţe z nevyčerpané části limitu banka neúčtuje závazkovou provizi. Současně banky přistupují na poskytování těchto limitů bez nutnosti zajištění. Nevýhodou pro klienta je skutečnost, ţe tato linka můţe být ze strany banky kdykoliv vypovězena, resp. můţe dojít k okamţitému zastavení čerpání. Výhody a nevýhody na straně banky: Stejně jako pro klienta i pro banku tento produkt představuje úsporu nákladů a to v podobě niţší potřeby kapitálového poţadavku. Výhodou pro banku je i skutečnost, ţe má moţnost čerpání kdykoliv zastavit. Nevýhodu pak představuje fakt, ţe tyto linky bývají zpravidla poskytovány jako nezajištěné, protoţe klienti nechtějí poskytovat zajištění k produktům, kde nemají jistotu čerpání. 17

2 BASEL Cílem mé práce je analyzovat vliv typu produktu na kapitálový poţadavek, a tedy na kapitálovou přiměřenost banky. Proto je tato kapitola věnována vývoji kapitálové přiměřenosti a zejména potom pravidlům Basel II. Kapitálová přiměřenost má za cíl zabránit poklesu vlastního kapitálu banky pod určitou mez. Zpočátku byla tato mez určena poměrem kapitálu k aktivům. V průběhu 20. století následně docházelo k dalším úpravám tohoto výpočtu, vţdy s cílem sníţení kapitálového poţadavku bank. Velký zlom v přístupu ke kapitálové přiměřenosti nastal v 70. a 80. letech minulého století. Příčinou tohoto zlomu byla krize států třetího světa, kterým banky poskytovaly úvěry. Tyto země ale nebyly schopny tyto úvěry splácet. Platební neschopnost následně postihla i soukromé subjekty a vlády. Současně docházelo k rozšiřování bankovních sluţeb a dalším finančním inovacím. S tím byl spojen i růst rizik. Problém kapitálové přiměřenosti se postupně stával mezinárodním problémem a stále více se projevovala snaha o sjednocení různých přístupů ke kapitálovému poţadavku. Dále zde byla i snaha o stabilizaci bankovního systému. Tyto snahy vedly v sedmdesátých letech minulého století k zaloţení Basilejského výboru pro bankovní dohled, který se kapitálovou přiměřeností zabývá dodnes. 2.1. Basel I Dohoda o kapitálové přiměřenosti ( International Convergence of Capital Measurements and Capital Standards ), nebo také Basel I, byla vydána Basilejským výborem bankovního dohledu v červenci 1988. Cílem vytvoření minimálních kapitálových poţadavků byla snaha posílit spolehlivost a stabilitu mezinárodního bankovního systému 2. Všem bankám mělo být umoţněno rovné podnikání za stejných podmínek a systém měl být aplikovatelný pro banky v zemích po celém světě. Pravidla měla být konzistentní a neměla umoţňovat konkurenční nerovnosti mezi jednotlivými bankami. Zaváděná pravidla navíc zohledňovala podrozvahové aktivity. Kladla si za cíl motivovat banky k drţbě likvidních a nízkorizikových aktiv. Pravidla měla dále bankám zabránit, aby postupovaly nadměrná úvěrová rizika a aby se regulační kapitál stal citlivější na rozdíly v rizicích jednotlivých bank. 2 REVENDA, Zbyněk: Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, Ringier ČR. 1999. ISBN 80-85943-89-1. 18

Ukazatel kapitálové přiměřenosti podle Basel I byl definován jako poměr kapitálu banky k rizikově váţeným aktivům: Kde: RWA = rizikově vážená aktiva. Takto aktiva představují součet vážených rozvahových a podrozvahových aktiv. O = odečitatelné položky Na základě Basel I musela banka disponovat minimálním kapitálem, který je stanoven na 8 % rizikově váţených aktiv. Toto byla hranice, pod kterou banky nesměly za ţádných okolností klesnout. Kapitálové poţadavky byly bankám v rámci Basel I stanoveny pouze k úvěrovým rizikům. 2.2. Basel II 2.2.1. Historie Basel II Cílem Basel I bylo posílit odolnost bankovního systému proti krizovým situacím vzniklým v bankovním systému. Vznikl jako reakce na důsledky ztrát z nadměrného úrokového rizika a nadměrné úrokové koncentrace jako i nedostatečného kapitálového vybavení bank v 90. letech 20. století. Mezitím se však banky (zejména v USA ale postupně i v Evropě) začaly orientovat na obchod s cennými papíry zejména v oblasti spekulací a rizikových operací, včetně zavádění nových typů derivátů 3. Od roku 1999 začaly probíhat přípravy nové basilejské dohody. Nová dohoda měla lépe a přesněji upravovat solventnost bank. Dále měla rozšířit stávající poţadavky Basel I o další poţadavky, které byly rozpracovány do tří pilířů nové metody. Tato dohoda, pod názvem Basel II, vstoupila v platnost 1. 1. 2007 a musí ji aplikovat všechny bankovní instituce, druţstevní záloţny a obchodníci s cennými papíry. 3 CIVÍN, Lubomír. Prezentace Basilejské dohody I., II., III., IV., předmět Regulace činnosti bank. 19

Basel II je dohodou o novém konceptu regulace kapitálové přiměřenosti, jehoţ hlavní předností je, z pohledu bank, větší flexibilita při stanovování kapitálového poţadavku, který je moţné více přizpůsobovat skutečnému rizikovému profilu banky. Nově přitom dochází k zohlednění operačních rizik a k podrobnějšímu stanovení podmínek pro fungování vnitřního řídicího a kontrolního systému 4. Cíle nové Basel II jsou: Podpora ochrany a spolehlivosti finančního systému. Zvýšení konkurenční rovnosti. Stanovit více komplexní přístup ke zmiňovaným rizikům. Rozvinout přístupy ke kapitálové přiměřenosti, které jsou náleţitě citlivé ke stupni příslušného rizika bankovních pozic a aktivit. Zaměření se na mezinárodně aktivní banky a zároveň zachovat základní principy pouţitelné pro aplikaci na banky různých úrovní komplexnosti a informovanosti. 2.2.2. Systém tří pilířů Basel II Systém tří pilířů je tvořen třemi hlavními kapitolami pravidel Basel II: První pilíř minimální kapitálový požadavek. V rámci Basel II byly stanoveny nové metody pro výpočet minimálního kapitálového poţadavku a to jak pro úvěrová, tak i pro trţní a operační rizika. Pilíř se detailně zabývá problematikou regulačního kapitálu, rizikovou vahou jednotlivých aktiv a kapitálovým poţadavkem. Pro výpočet rizikových vah a kapitálových poţadavků v oblasti úvěrových aktiv umoţňuje Basel II tři rozdílné přístupy k jejich měření. Těmto přístupům je věnována kapitola 4.1. Druhý pilíř dozorčí kontrola. Tento pilíř se věnuje principům kontroly institucí dozorčím orgánem, zabývá se různými přístupy k řízení rizika a zdůrazňuje nutnost jejich transparentnosti. Banky musí pouţívat vyvinutou metodu pro určování celkové kapitálové přiměřenosti 4 OTČENÁŠEK, Josef; NOVÁČEK, Jiří. Financování SME v kontextu Basel II, HN.IHNED.CZ [online]., 4. 10. 2007. Dostupný z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-22152910-financovani-sme-v-kontextu-basel-ii. 20

ve vztahu k jejich rizikovému profilu, tzn. musí být schopny své interní kapitálové cíle dostatečně zdůvodnit a měly by je koncipovat tak, aby korespondovaly s jejich rizikovým profilem. Třetí pilíř tržní disciplína. Zde je kladen důraz na zveřejňování informací a větší transparentnost bankovních operací, které umoţňují vyšší informovanost veřejnosti. Větší mnoţství informací, které banky poskytují, mají napomoci veřejnosti získat lepší informace a tím si udělat lepší obrázek a tak lépe poznat aktivity dané banky a jaké přístupy k rizikům banky vyuţívají. Na základě získaných informací mohou účastníci trhu vybírat mezi lepšími a horšími bankami. Banky jsou tak motivovány k udrţení silnější kapitálové základy a demonstrovat tak svůj opatrný přístup k rizikům. Schéma č. 5: Systém tří pilířů Basel II 5 BASEL II PILÍŘ I Minimální kapitálový poţadavek PILÍŘ II Aktivity bankovního dohledu PILÍŘ III Trţní disciplína Úvěrové riziko Trţní riziko Operační riziko Dohromady pak tyto tři pilíře přispívají k vyšší úrovni a zlepšení zabezpečení a spolehlivosti finančního systému. 5 Česká spořitelna, a.s., Basel II, Známe nové metody poskytování úvěrů, Umíme lépe ohodnotit rizikovost klienta, Víme, jak zlepšit bonitu Vaší firmy [online]., Dostupný z WWW http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/baselii_final_cj.pdf 21

2.2.3. Kapitálový požadavek podle Basel II Stejně jako u Basel I musí banka i podle pravidel Basel II disponovat minimálním kapitálem, který je stanoven na 8 % rizikově váţených aktiv. Kapitálové poţadavky jsou oproti Basel I stanoveny nejen k úvěrovým ale i operačním a trţním rizikům. Vzorec pro výpočet kapitálového poţadavku podle Basel II: Kde: KP UR = kapitálový požadavek k úvěrovým rizikům KP TR = kapitálový požadavek k tržním rizikům KP OR = kapitálový požadavek k operačnímu riziku Následující graf zachycuje vývoj kapitálového poţadavku čtyř největších bank v České republice 6 od roku 2007 do roku 2010 7, kdy byla do praxe zavedena pravidla Basel II. Graf č. 1: Vývoj kapitálového přiměřenosti 4 největších českých bank v letech 2007-2010 8 0,2 0,18 0,16 0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 yyyy yyyy yyyy yyyy KB ČS ČSOB Unicredit Bank 6 Čtyři největší banky ČR (měřeno bilanční sumou): Česká spořitelna a.s., Československá obchodní banka, a.s., Komerční banka a.s., UniCredit Bank Czech Republic a.s. 7 V době dokončení bakalářské práce nebyl k dispozici údaj o kapitálovém poţadavku UniCredit Bank Czech Republic a.s., proto je v tabulce uveden údaj této banky k 30.9.2010 8 Zdroj: internetové stránky jednotlivých bank 22

2.2.4. Definice Tier 1, Tier 2 a Tier 3 Pro výpočet základního ukazatele kapitálové přiměřenosti je kapitál definován v širší podobě, neţ je pouhý vlastní kapitál. Podle mezinárodně doporučených poţadavků je kapitál členěn do dvou (Basel I) a později do tří hlavních částí (Basel II) 9. Tier 1 Vlastní kapitál (Core capital) se skládá z těchto poloţek: Splacený akciový kapitál (základní kapitál, resp. základní jmění) Áţiové fondy ze splacených akcií Zákonné rezervní fondy Nerozdělený zisk Tier 2 Dodatkový kapitál (Supplementary capital) je tvořen těmito poloţkami: Všeobecné rezervy na krytí ztrát (do výše 1,25 % rizikově váţených aktiv) Rezervy z přehodnocení fixních aktiv Hybridní kapitálové instrumenty Termínový podřízený dluh (do výše 50 % vlastního kapitálu) Tier 3 Krátkodobý podřízený dluh (Short-term subordinated debt), jehoţ splatnost je minimálně 2 roky a je určen výhradně ke krytí trţního rizika. 2.3. Metody výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovým rizikům dle Basel II Basel II bankám umoţňuje vybrat si pro výpočet kapitálového poţadavku k úvěrovému riziku mezi třemi metodami: 1. Standardizovaný přístup (Standardized Approach) 2. Základní IRB přístup (Foundation Internal Ratings-Based Approach) 3. Pokročilý IRB přístup (Advanced Internal Ratings-Based Approach) 9 REVENDA, Zbyněk.: Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: Management Press, Ringier ČR. 1999. ISBN 80-85943-89-1. 23

2.3.1. Standardizovaný přístup Je nejjednodušší z metod výpočtu. V zásadě jde o zdokonalení regulatorního přístupu, pouţívaného v rámci Basel I. Novým prvkem je rating expozic, který provádějí exportní agentury a externí ratingové agentury, na jehoţ základě jsou pak stanoveny rizikové váhy. Při pouţívání standardizovaného přístupu se kaţdá expozice investičního portfolia zařadí do jedné z následujících kategorií: expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům, expozice vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám, expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám, expozice vůči mezinárodním organizacím, expozice vůči institucím, podnikové expozice, retailové expozice, expozice zajištěné nemovitostmi, expozice po splatnosti, regulatorně vysoce rizikové expozice, expozice v krytých dluhopisech, sekuritizované expozice, krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice, expozice vůči fondům kolektivního investování a ostatní expozice. 2.3.2. Základní IRB přístup Základní IRB přístup (Foundation Internal Ratings-Based Approach) je přístupem, který je zaloţen na stanovení interního ratingu pro ne-retailové expozice (tj. expozice vůči vládám, bankám, podnikovým expozicím atd.) na základě vlastních odhadů dané banky. Pro stanovení vlastního ratingu musí banka dodrţet toto pravidlo: Ratingový systém má ratingovou stupnici dluţníka, která odráţí výlučně kvantifikaci pravděpodobnosti selhání dluţníka. Ratingová stupnice dluţníka má alespoň 7 stupňů pro dluţníky, kteří nejsou v selhání, a 1 stupeň pro dluţníky v selhání 10. Parametry ostatních veličin pro ne-retailové expozice, vstupující do výpočtu kapitálového poţadavku banky, jsou určeny Vyhláškou 123/2007 Sb, o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrových druţstev a obchodníků s cennými papíry. Pro retailové expozice banka, na základě vlastních odhadů, stanovuje veškeré rizikové charakteristiky vstupující do výpočtu kapitálového poţadavku. Moţnost pouţívání vlastního ratingového systému podléhá schválení České národní banky. 10 Vyhláška České národní banky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry 24

2.3.3. Pokročilý IRB přístup V rámci pokročilého IRB přístup (neboli Advanced Internal Ratings-Based Approach) si banky, kromě vlastních odhadů ratingů, stanovují vlastní odhady i pro ostatní rizikové veličiny pro retailové a ne-retailové expozice, které vstupují do výpočtu kapitálového poţadavku. Banky mohou pouţít vlastní odhady pro tyto parametry: LGD, EAD. Vlastní odhady rizikových charakteristik vstupujících do výpočtu musí být předloţeny a odsouhlaseny centrální bankou. Bez jejího souhlasu banka tento přístup nesmí vyuţívat. 25

3 Vliv typu produktu na výpočet kapitálového požadavku Tato kapitola je věnována cíli mé práce a to analýze vlivu produktu na kapitálový poţadavek. Pozornost je zde věnována obecným pravidlům pro výpočet kapitálové přiměřenosti, rizikovým vahám úvěrových a podrozvahových aktiv a dále pák rizikově váţené expozici, tj. hodnoty aktiva nebo podrozvahové angaţovanosti, jejímţ prostřednictvím vstupují úvěrové produkty do výpočtu kapitálové přiměřenosti. Současně je zde analyzováno, jakým způsobem tyto rizikově váţené expozice, v závislosti na typu úvěrového produktu, ovlivňují výsledný kapitálový poţadavek. Závěr kapitoly je věnován dalšímu moţnému vývoji kapitálové přiměřenosti, zejména pak připravovaným pravidlům Basel III. 3.1. Výpočet kapitálového požadavku na základě metody IRB Foudation IRB přístupy berou v úvahu jak dluţníka, tak i transakci. Zatímco pravděpodobnost selhání (PD) je vztaţena k dluţníkovi, ostatní rizikové váhy se vztahují přímo k příslušné transakci: Kapitálový požadavek = K * (PD,LGD,M) * 12,5 * EAD Veličiny vstupující do výpočtu: K funkce, která je ovlivněná typem segmentu. Typy segmentu se dělí na retailové expozice, SME (Small and Medium Enterprise), korporátní expozice a expozice vůči bankám. Pro kaţdý typ segmentu je vyuţívána jiná funkce. Korporátní segment, na který je tato práce zaměřena, je pro účely výpočtu kapitálového poţadavku definován buď ročním obratem vyšším neţ 1 milion EUR anebo výši expozice vyšší neţ 1 milion EUR. PD (též PD Rating) probability of default pravděpodobnost, s jakou daný klient nebude schopen v období následujících 12 měsíců dostát svým závazkům, tj. nebude schopen splatit poskytnuté úvěrové produkty LGD loss given default udává, jak vysoká je ztráta, kterou banka utrpí v případě 26

nesplacení poskytnuté angaţovanosti. Tento parametr je udáván v % a jeho hodnota je sniţována na základě klientem poskytnutého zajištění, resp. kvalitou. LGD můţe dosahovat maximální hodnoty 45%, coţ označuje angaţovanost poskytnutou buď jako nezajištěnou nebo se zajištěním, kterému je přiznána nulová jistící hodnota (např. ručitelské prohlášení mateřské společnosti). Hodnota LGD je závislá na těchto parametrech: typu segmentu (retailové expozice, podnikové expozice, expozice vůči bankám a vládám atd.), typu produktu, typu zajištění a jeho výši. M maturity resp. splatnost. Odráţí dobu splatnosti, resp. dobu, stanovenou v letech, která zbývá do splacení daného úvěrového limitu. EAD exposure at default aktuální hodnota expozice, přepočítána konverzním faktorem, který odpovídá danému typu expozice. Jedná se tedy o objem aktiv, která jsou vystavena riziku v případě, ţe klient nedostojí svým závazkům. V případě expozic, poskytovaných v jiné měně neţ CZK, je pro přepočet pouţíván kurz České národní banky. EAD je závislé pouze na dvou parametrech, a to na typu segmentu a typu produktu. Do hodnoty EAD se započítávají: aktuální výše čerpání dané expozice, nečerpaný limit, úroky. 12,5 převrácená hodnota 8% kapitálového poţadavku 3.2. Koeficienty používané pro výpočet Pro výpočet expozice, tj. EAD, se postupuje v souladu s vyhláškou České národní banky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. V rámci této vyhlášky jsou dána pravidla pro stanovení kapitálového poţadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia (Hlava III vyhlášky). Součástí Hlavy II vyhlášky, je pak stanovení rizikových vah jednotlivých typů úvěrových a podrozvahových aktiv (viz přílohy 2 a 3). Pro výpočet kapitálového poţadavku, kterému je věnována následující kapitola, jsou pouţity tyto rizikové váhy jednotlivých druhů aktiv a konverzní faktory podrozvahových aktiv (credit conversion factor, CCF ) 11 : 11 Celkový přehled rizikových vah stanovených Vyhláškou ČNB 333/2002 a je uveden v Příloze 2 a 3. 27

Riziková váha 0 pro poskytované odvolatelné úvěrové přísliby včetně příslibů k uloţení vkladu, s původní splatností do jednoho roku včetně, odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty Riziková váha 0,5 pro poskytnuté neplatební záruky včetně neodvolatelných záloţních akreditivů (standby letter of credit) a pro poskytnuté přísliby bankovních záruk Riziková váha 1 pro pohledávky za právnickými osobami kromě bank a obchodníků s cennými papíry, kromě pohledávek odečitatelných podle 12, a pohledávky za fyzickými osobami Riziková váha 1 pro poskytnuté platební záruky včetně neodvolatelných záloţních akreditivů (standby letter of credit) a pevných termínových operací s úvěrovými nástroji, které jsou podle účetních postupů povaţovány za poskytnuté záruky 3.3. Vliv typu produktu na výpočet kapitálového požadavku, prostřednictvím složky EAD Na základě pravidel pro stanovení vah pro výpočet kapitálového poţadavku k úvěrovým (rozvahovým a podrozvahovým) druhům aktiv bankovního portfolia, přiřadí banka jednotlivým typům úvěrových produktů přepočítací koeficienty, kterými je pak následně přepočítávána čerpaná a nečerpaná část smluvně stanoveného smluvního limitu pro stavení EAD. Pro všechny počítané příklady jsou z důvodu srovnatelnosti zvoleny následující parametry: Jedná se o expozici korporátního klienta (tj. klienta, jehoţ obchodní obrat přesahuje 300 mil. CZK) 12 Shodný PD rating vţdy se jedná o standardního klienta Shodná výše angaţovanosti 60.000.000,00 CZK Angaţovanost je poskytována jako bezúročná a bez jakýchkoliv dalších poplatků, aby do EAD vstupovala pouze čistá jistina Shodná délka angaţovanosti 1 rok Veškeré produkty jsou bez zajištění 12 V ČSOB je korporátní klient definován obratem vyšším neţ 300 mil. CZK. Definice korporátního klienta můţe být v ostatních bankách odlišná. 28

Hodnoty v tabulkách a grafech jsou uvedeny v tisících 3.3.1. Rozvahové produkty Pro rozvahové produkty závazné (kontokorenty, revolvingy a účelové úvěry), tj. ty produkty, které banka nemá moţnost odvolat bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty je pro čerpanou i nečerpanou část limitu pro výpočet EAD pouţíván konverzní faktor 1. Tabulka č. 1: Výpočtu kapitálového požadavku - rozvahové produkty limit čerpání limitu nečerpaná část konverzní faktor EAD RWA RGC 0,00 60 000,00 1,00 60 000,00 80 797,60 6 463,81 30 000,00 30 000,00 1,00 60 000,00 80 797,60 6 463,81 60 000,00 0,00 1,00 60 000,00 80 797,60 6 463,81 Výpočet simuluje tři moţnosti vyuţití této linky klientem. V prvním případě klient limit nečerpá. Následně je vyčerpána polovina z poskytnutého limitu. Jako poslední je počítáno s tím, ţe limit je plně vyčerpán. Jak ukazuje tabulka výpočtu, u rozvahových produktů pro stanovení kapitálového poţadavku nehraje roli, zda klient limit aktuálně čerpá či nikoliv. Díky pouţitému konverznímu faktoru (stejnému pro čerpanou i nečerpanou část limitu) zůstává poţadavek na kapitál stále stejný. 3.3.2. Podrozvahové produkty Při výpočtu EAD podrozvahových angaţovaností, vystavovaných samostatně nikoliv pod závazkovým limitem, je nutné rozlišovat typ produktu, neboť kaţdému z nich je přiřazen jiný konverzní faktor. Neplatební záruky a akreditivy jsou pro výpočet EAD počítány konverzním faktorem 0,50. Tento faktor je dále pouţíván pro přísliby záruk a úvěrů. Pro platební záruky a stand-by akreditivy je naproti tomu pouţíván konverzní faktor 1, tj. do výpočtu kapitálu vstupuje, podobně jako u rozvahových produktů, celá výše poskytnuté angaţovanosti. 29

Tabulka č. 2: Výpočtu kapitálového požadavku neplatební záruka čerpání limitu limit nečerpaná část konverzní faktor EAD RWA RGC 0,00 60 000,00 0,50 30 000,00 40 398,80 3 231,90 60 000,00 0,00 0,50 30 000,00 40 398,80 3 231,90 Tabulka č. 3: Výpočtu kapitálového požadavku platební záruky limit čerpání limitu nečerpaná část konverzní faktor EAD RWA RGC 0,00 60 000,00 1,00 60 000,00 80 797,60 6 463,81 60 000,00 0,00 1,00 60 000,00 80 797,60 6 463,81 Pro samostatně vystavené záruky (tj. záruky, které nejsou poskytovány jako součást závazkového limitu) jsou pro zjednodušení uvaţovány pouze dvě moţnosti, a sice moment, kdy je limit klientovi smluvně poskytnut, ale ještě nedošlo k vystavení záruky. V druhém kroku jsou záruky vystaveny v plné výši limitu (v praxi mohou nastat i další situace, např. postupné sniţování záruky). Graf č. 2: Porovnání kapitálového požadavku neplatební a platební záruky 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 0 60000 neplatební záruka platební záruka Z porovnání kapitálových poţadavků, jak ukazuje graf č. 2, vycházejících z výše uvedených výpočtů, potřebných pro platební a neplatební záruku vyplývá, ţe sice stejně jako v případě poskytnutých úvěrů je kapitálový poţadavek stejný, bez ohledu na to, zda je angaţovanost čerpána či nikoliv, nicméně kapitálový poţadavek pro neplatební záruku je výrazně niţší 30

právě díky konverznímu faktoru, který je tomuto typu záruk přiřazen. 3.3.3. Závazkové limity Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 1.4.1, závazkové limity jsou limity, v jejichţ rámci jsou klientovi poskytovány pouze podrozvahové produkty. Při výpočtu EAD je nutné brát zřetel na to, jaké typy podrozvahové angaţovanosti můţe klient poţadovat. Pokud je závazkový limit určen pouze pro vystavování neplatebních záruk a akreditivů můţe banka pro výpočet EAD pouţít konverzní koeficient 50 % a to jak pro čerpanou, tak i nečerpanou část limitu. Naproti tomu, jestliţe je moţné v rámci závazkového limitu vystavit jakýkoliv typ podrozvahové angaţovanosti (platební i neplatební záruky, akreditivy včetně stand-by akreditivů) volí banka konzervativní přístup stanovení EAD za nečerpanou část limitu. U takovýchto typů linek je pak pro nečerpanou část limitu pouţit konverzní faktor 100 %, zatímco čerpaná část je přepočítána konverzním faktorem odpovídajícím produktům, které jsou jiţ z limitu vystaveny. 3.3.3.1. Varianta 1 Závazkový limit se stanovením dílčích limitů pro jednotlivé typy podrozvahových produktů Tato varianta vychází ze situace, kdy je s klientem podepsána smlouva, která kromě celkového limitu, stanovuje i dílčí limity pro jednotlivé typy zahrnutých produktů, tak jak je zobrazeno ve schématu č. 1 Závazkový limit Varianta 1, tj. je zde uvaţován celkový limit ve výši 60 mil. CZK a současně dílčí limity pro neplatební a platební záruky v rovnoměrné výši 30 mil CZK. Výpočet postihuje tři moţnosti čerpání i) limit není čerpán, ii) rovnoměrné čerpání platební a neplatební zárukou ve shodné výši 15mil CZK, iii) limit je plně vyčerpán rovnoměrně platební a neplatební zárukou. V tomto případě, kdy jsou stanoveny dílčí limity, banka pro výpočet kapitálu limit rozdělí na dva samostatné produkty, kterým dokáţe stanovit čerpaný i nečerpaný limit. Za kaţdý produkt je tak počítán kapitálový poţadavek samostatně, výše EAD je přepočítána konverzním faktorem, který odpovídá produktu a který můţe být v rámci dané části čerpán pro část limitu platebních záruk je pouţit konverzní faktor 1, pro část neplatebních záruk je pouţit konverzní faktor 0,5. Kapitálové poţadavky za jednotlivé produkty jsou následně sečteny a tento součet představuje kapitálový poţadavek za linku jako celek. 31

Tabulka č. 4: Výpočet kapitálového požadavku Varianta 1- Závazkový limit se stanovením dílčích limitů Produkt čerpání limitu limit nečerpaná část Konv. faktor EAD RWA za produkt neplatební záruky 0,00 30 000,00 0,50 15 000,00 20 199,40 1 615,95 platební záruky 0,00 30 000,00 1,00 30 000,00 40 398,80 3 231,90 neplatební záruky 15 000,00 15 000,00 0,50 15 000,00 20 199,40 1 615,95 platební záruky 15 000,00 15 000,00 1,00 30 000,00 40 398,80 3 231,90 neplatební záruky 30 000,00 0,00 0,50 15 000,00 20 199,40 1 615,95 platební záruky 30 000,00 0,00 1,00 30 000,00 40 398,80 3 231,90 RGC za linku 4 847,85 4 847,85 4 847,85 3.3.3.2. Varianta 2 Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů pro jednotlivé typy podrozvahových produktů Pro tuto variantu je pouţit závazkový limit, kde je stanoven pouze celkový limit, v rámci kterého není poskytování produktů nijak limitováno a kterýkoliv z nich můţe vyčerpat celý smluvně sjednaný limit, viz schéma č. 2: Závazkový limit Varianta 2. Díky tomu banka zde nemůţe postupovat stejně jako v předchozí variantě, tj. nemůţe limit rozdělit. Výpočet kapitálového poţadavku je tedy sloţitější - výpočet je nutné rozdělit na dva kroky, které jsou naznačeny dále. Výpočet zahrnuje čtyři moţnosti čerpání limitu i) limit není čerpán, ii) 50 % čerpání limitu rovnoměrně neplatebními a platebními zárukami, iii) rovnoměrné vyčerpání celého limitu oběma produkty, iv) vyčerpání limitu pouze neplatební zárukou. Poslední variantou je plné čerpání z titulu platební záruky. Stanovení kapitálového poţadavku pro tuto moţnost v tabulce není explicitně uvedeno, jeho výše ale odpovídá situaci, kdy limit není čerpán, a to díky konverznímu faktoru, který je pro tyto dva případy shodný. V prvním kroku, který ukazuje tabulka č. 5, je kapitálový poţadavek vypočítán za čerpanou část limitu. Pro stanovení EAD pouţije banka konverzní faktor přiřazený konkrétnímu produktu, kterým je limit čerpán: 32

Tabulka č. 5: Výpočet kapitálového požadavku Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů výpočet pro čerpanou část limitu Produkt čerpaná část výše CCF EAD RWA RGC neplat. záruky 0,00 0,50 0,00 0,00 0,00 plat. záruky 0,00 1,00 0,00 0,00 0,00 neplat. záruky 15 000,00 0,50 7 500,00 10 099,70 807,70 plat. záruky 15 000,00 1,00 15 000,00 20 199,40 1 615,95 neplat. záruky 30 000,00 0,50 15 000,00 20 199,40 1 615,95 plat. záruky 30 000,00 1,00 30 000,00 40 398,80 3 231,90 neplat. záruky 60 000,00 0,50 30 000,00 40 398,00 3 231,90 plat. záruky 0,00 1,00 0,00 0,00 0,00 V druhém kroku, viz tabulka č. 6, je vypočítán kapitálový poţadavek za nečerpanou část limitu. Vzhledem k tomu, ţe banka nedokáţe určit, jaký produkt bude klient v budoucnu poţadovat, tj. nelze stanovit produkt a jemu odpovídající konverzní faktor, zvolí banka pro výpočet nečerpané části konzervativní přístup a nečerpanou část bude počítat horším z konverzních faktorů v tomto případě konverzním faktorem pro platební záruky. Tabulka č. 6: Výpočet kapitálového požadavku Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů výpočet pro nečerpanou část limitu Produkt nečerpaný limit nečerpaná část CCF EAD RWA RGC neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky 60 000,00 1,00 60 000,00 80 797,60 6 363,81 30 000,00 1,00 30 000,00 40 398,80 3 231,90 0,00 1,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,00 0,00 0,00 0,00 Posledním krokem, viz tabulka 7, je stanovení kapitálového poţadavku za linku jako celek. Výsledný kapitálový poţadavek je součtem hodnot za čerpanou a nečerpanou část limitu. 33