Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 O Červené karkulce DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_STE_09-03_CJ-2 autor Mgr. Šárka Štěpánková vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace předmět Český jazyk ročník 2. ZŠ Šlapanice 2012 2013
O ČERVENÉ KARKULCE Maminka: Milá dceruško, půjdeš dnes k babičce, slaví své jmeniny. Připravila jsem pro ni košíček s vínem a bábovkou. Že nechávám babičku pozdravovat a zveme ji na nedělní oběd. Nikde se cestou nezdržuj a spěchej, ať jsi do večera zpátky. Vypravěč: Dcera se rozloučila s maminkou a šla přes náves, zahrady a políčka. Přeskočila strouhu a po kamenité cestě šla kolem polí a louky, kde se chvilku zastavila, aby pozorovala motýlky a luční kobylky. Karkulka: Jé, vy jste ale krásní motýlci./honí se za motýlky a směje se/ Vypravěč: Nakonec došla Karkulka až k lesu. Kde se vzal, tu se vzal, z lesa vyběhl vlk. Nazdar, Karkulko! Karkulka: Ahoj, pejsku. Kam jdeš, Karkulko? Karkulka: Jdu navštívit babičku, má dneska svátek. Co to neseš v košíčku? Karkulka: Ty jsi ale zvědavý pejsek. V košíčku nesu pro babičku víno a bábovku. Co říkáš, Karkulko, na to, kdybychom si spolu zahráli. Karkulka: Maminka mně nakázala, že se nemám nikde zdržovat, ani si hrát. Odpusť pejsku, ale spěchám. /Karkulka se chystá jít dál, ale vlk jí zatarasí cestu/ /rázně/ Nikam nepůjdeš! /jemněji/ Ty mně chceš dát košem? To bys přece neudělala. Mohl bych tě k babičce doprovodit. Karkulka: Nemusíš mě doprovázet, děkuji. Já cestu znám.
Tak si spolu zahrajeme takovou hru. Schválně, kdo dřív dojde k babičce? Ty půjdeš po téhle cestě a já půjdu tady tudy. Karkulka: Ale pejsku, ty jsi hlupáček, vždyť bys běžel na opačnou stranu. Tam bys k babičce nedošel. To nevadí. Tak co budeš se mnou závodit? Plácneme si? Karkulka: Když ti to udělá radost, tak budeme spolu závodit. /postaví se zády k sobě a vlk odpočívá/ Tři! Dva! Jedna! Start! Vypravěč: A tak začal závod dvou nesrovnatelných soupeřů. Vlk versus Karkulka. Karkulka šla pomaličku, protože si myslela, že ji od vlka, kterého pokládala za pejska, nehrozí žádné nebezpečí a navíc běžel na druhou stranu, nemůže tudy nikdy doběhnout k babičce. Jenže vlk byl podvodník a podváděl. Jakmile ho Karkulka neviděla, tak se otočil a Karkulku přes les předběhl. To jsem tu Karkulku doběhl. Chachacha! Vypravěč: Vlk byl skutečně u babičky dřív než Karkulka. /zabuší na dveře/ Babička: /ulekla se/ Kdo je tam? To jsem já Karkulka. /hlubokým hlasem/ Babička: /vezme si velký nůž/ Nějak ti zhrubl hlas, jsi to opravdu ty? /jemně/ Ano, babičko, jsem to skutečně já, tvoje vnučka Karkulka. /babička položí nůž a jde otevřít/ Babička: Teď tě skutečně poznávám. /otevře, vlk se na ni vrhne/ Ham! /vezme babiččin čepec, brýle, zaleze do postele a dělá, že čte knihu, přichází Karkulka/ Karkulka: /zaklepe/dobrý den! Babičko, to jsem já, tvoje Karkulka.
Karkulka: Pojď dál, je otevřeno. /Karkulka dojde až k posteli/ Babičko, jak to že máte tak velké oči? To abych tě lépe viděla. Karkulka: A babičko, proč máte tak velké uši? To abych tě lépe slyšela. Karkulka: A babičko, proč máte tak velké zuby? To abych tě sežral. /vlk se vrhne na Karkulku, ozývá se mlasknutí/ To jsem se pěkně nažral. Najednou se mně nějak spát. Hodím si šlofíčka. /usne a chrápe/ Vypravěč: Vlk usnul a začal hrozně chrápat. V té době šel kolem chaloupky hajný. Hajný: Copak, že ta babička tak chrápe, až se třese celý domek a padají šišky ze smrků, musím se podívat, jestli babička není nemocná a jestli něco nepotřebuje. Vypravěč: Hajný vešel do chaloupky a zděsil se, když uviděl na místě babičky ležet v posteli vlka. Hajný: Ty potvoro, určitě jsi sežral babičku a teď si tady hovíš v posteli. Ale já ti dám. Vypravěč: Hajný rozpáral vlkovi břicho a hned vylezla babička i Karkulka. Babička: Děkujeme za záchranu. Hajný: Teď musíme rychle jednat. Nasbíráme v lese kamení a naplníme jimi vlkovi břicho, aby si myslel, že má v žaludku vás. Tak honem! Vypravěč: Hajný, babička i Karkulka nasbírali v lese kamení a nacpaly je vlkovi do břicha. Hajný pak vlkovi břicho zalátal a všichni tři se schovali za pec. Vlk se totiž začal probouzet.
/protahuje se/ Ta babička s Karkulkou jsou ale těžké sousto nějak mě tíží v žaludku. Musím se jít napít. Vypravěč: Vlk se šel napít ke studni, a jak se nakláněl přes okraj, převážilo ho kamení a vlk žuchl dolů. Udělalo to žbluňk a vlk byl ten tam. Karkulka: Jsme zachráněni! Hajný, babička, Karkulka: Zazvonil zvonec a pohádky je konec.
METODICKÉ POKYNY K MATERIÁLU Tento digitální učební materiál je určen především pro žáky 2. ročníku a lze ho využít jak v hodinách čtení, tak hodinách dramatické výchovy. ZDROJE POUŽITÉ V MATERIÁLU FISCHEROVÁ-KVĚTOCHOVÁ, M. Pro naše děti a mámy. 1. vyd. Praha: Albatros, 1993 ISBN 80-00-00-397-X