Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co brání růstu vzdělanostních aspirací v ČR? Lze za daných podmínek výrazně zvýšit podíl žáků gymnázií? jaký je zájem samotných žáků? jaké jsou postoje veřejnosti? 2 1
Podíl žáků na středních školách se všeobecným a odborným zaměřením v zemích OECD (03). Nový Zéland US A Mexiko Japonsko Irsko Portugalsko Korea Island Řecko Španělsko Turecko Průměr OECD Maďarsko Švédsko Dánsko Polsko Francie Finsko Norsko Německo Itálie Austrálie Lucembursko Švýcarsko Nizozemí Velká Británie Belgie Slovensko Rakousko Česká Rep.. Všeobecné Odborné 0% % 40% 60% 80% 0% 3 Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Z hlediska mezinárodního srovnání je podíl žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání extrémně nízký a je třeba jej zvýšit Jsme na tuto změnu připraveni? Jak se požadavek na zvýšení podílu žáků gymnázií jeví v kontextu vzdělávacího systému ČR? 4 2
Aktuální aspirace na studium na gymnáziích na konci deváté třídy (PISA-L) 0 90 80 37 29 70 60 50 40 43 50 47 Hlás í s e na S OU Hlás í s e na S Š Hlásí se na GYM4 Studuje VG 0 12 16 8 9 9 muž žena Celkem 5 Potenciální aspirace na studium na gymnáziích na konci deváté třídy (GYMPOT) Všichni, kteří se hlásili na VG a neuspěli Studenti VG Hlásí se na GYM4 Hlásili by se na GYM4 kdyby se nebáli neúspěchu u příjímaček 6 3
Potenciální aspirace na studium na gymnáziích na konci deváté třídy (PISA-L) 0 90 80 70 60 76 65 70 50 ne ano 40 24 36 0 muž žena Celkem 7 Co blokuje vyšší zájem o gymnázia? Malá šance na přijetí na VŠ Sociální selektivita VŠ Realistické (limitované) aspirace rodičů i dětí 8 4
Malá šance na přijetí na VŠ Mezinárodní srovnání podílu vzdělávajících se osob ve věku - 29 let v roce 03 v zemích OECD 60.0 50.0 40.0-24 25-29 %.0.0.0 0.0 Finsko Dánsko Polsko Island Francie Lucembursko Španělsko Švédsko Kanada Austrálie Norsko Itálie Belgie Průměr Německo Švýcarsko Maďarsko Řecko Nizozemí Portugalsko USA Velká Británie Irsko Česká rep. Slovensko Mexiko Turecko 9 Malá šance na přijetí na VŠ Součty podílů vstupujících do terciárního vzdělání typu A v relevantních věkových skupinách v roce 03 % 80 70 60 50 40 0 83 81 80 73 69 66 63 54 53 53 52 50 48 46 41 41 40 39 38 36 35 34 33 28 Island Nový Zéland Švédsko Finsko Maďarsko Autrálie USA Itálie Průměr OECD Dánsko Nizozemí Korea velká Británie Španělsko Japonsko Irsko Slovensko Francie Švýcarsko Německo Rakousko Belgie Česká rep. Mexiko 62 58 53 50 15 Argentina Israel Chile Thajsko Indonésie 5
Malá šance na přijetí na VŠ % 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0,0,0,0 0,0 1997 1998 1999 00 01 02 03 maturanti v daném roce z 18/19ti letých přihlášení z maturantů daného roku přihlášení maturanti daného roku z 18/19tiletých zapsaní z maturantů v daném roce zapsaní z 18/19ti letých 11 Sociální selektivita VŠ (SIALS) Vývoj poměru šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a dělníka (údaj vyjadřuje kolikrát měl jedinec pocházející z rodiny odborníka větší šanci na dosažení VŠ vzdělání než jedinec pocházející z rodiny dělníka) 5,00 4,50 4,00 Poměr šancí 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 USA FIN POL ČR 1,00 55+ 45-54 35-44 25-34 Věková kohorta 12 6
Sociální selektivita VŠ v očích veřejnosti A. Děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů se na vysokou školu dostávají mnohem snadněji než stejně nadané děti méně vzdělaných rodičů. B. Skutečně kvalitní vysokoškolské vzdělání mohou svým dětem u nás zajistit jen bohatí. C. Bez známostí a protekce se u nás na vysokou školu vybranou dle vlastních představ dostane jen málokdo. 0% 90% 80% 13 6 8 8 16 8 neví, nemá názor 70% 60% 22 28 29 rozhodně nesouhlasí 50% spíše nesouhlasí 40% 39 34 % 34 spíše souhlasí % % 23 14 rozhodně souhlasí 0% A B C 13 Důsledek: limitované aspirace na VŠ v důsledku sociálního původu a naměřených schopností (PISA 03) 14 7
Podíl aspirujících na studium vysokou školu podle sociálně-ekonomického statusu výchozí rodiny (SES5) a naměřených schopností (ABIL5) z v České republice. SES5=1 SES5=2 SES5=3 SES5=4 SES5=5 0 90 Procento aspirujicich na VS 80 70 60 50 40 0 95 87 83 82 82 69 70 65 63 56 49 47 49 39 37 27 25 13 18 18 15 9 4 1 2 3 4 5 ABIL 15 Podíl aspirujících na studium vysokou školu podle sociálně-ekonomického statusu výchozí rodiny (SES5) a naměřených schopností (ABIL5) v USA. SES5=1 SES5=2 SES5=3 SES5=4 SES5=5 Procento aspirujicich na VS 0 90 80 70 60 50 40 0 97 90 93 94 94 96 89 87 81 83 85 86 78 80 72 72 74 71 71 60 64 57 57 43 46 1 2 3 4 5 ABIL 16 8
Aspirace na vysokoškolské vzdělání v jednotlivých skupinách sociálního původu (SES) při kontrole vlivu naměřených schopností (ABIL). Hodnoty v grafu (exponenty koeficientů logistické regrese e B ) vyjadřují šanci, že jedinec z dané skupiny bude aspirovat na vysokou školu, poměřovanou šancí, že tak učiní jedinec z nejvyšší skupiny (SES=5). 1,000 Česká republika Austrálie 0,900 Rakousko Belgie Brazílie 0,800 0,700 Kanada Dánsko Španělsko Finsko Francie 0,600 Velká Británie Řecko Exp (B) 0,500 0,400 Maďarsko Německo Irsko Island Itálie Nizozemí 0,0 Norsko Nový Zéland 0,0 Polsko Portugalsko Rusko 0,0 Slovensko Švédsko Turecko 0,000 USA 5 4 3 SES (kvintily, 5=nejvyšší) 2 1 17 Institucionální kontext Málo stratifikované systémy jsou otevřenější soutěži a mobilitě než silně stratifikované systémy soutěž o vyšší vzdělání či pozice posouvají do pozdějšího věku vyvolávají často nerealistické aspirace (nejistota v pozdějších fázích kariéry, složitější vstup na trh práce) mají široce otevřený systém terciárního vzdělávání oslabují vliv sociálního původu na vzdělanostní aspirace 18 9
Institucionální kontext Vysoce stratifikované systémy: usnadňují přechod mezi školou a trhem práce (pocit jistoty ) vedou k rozhodování o vzdělávací dráze v raném věku (rozhodují rodiče) vytváří sociálně homogenní prostředí ve školách posilují vazbu mezi vzdělanostními aspiracemi a sociálním původem 19 Institucionální kontext Země s vysoce stratifikovanými vzdělávacími systémy: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Maďarsko, Česká republika Země s málo stratifikovanými vzdělávacími systémy: USA, Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Velká Británie, Korea...
Odhad maximálního zájmu o studium na gymnáziu za předpokladu eliminace vlivu sociální selektivity působící na přechodu na přechodu mezi SŠ a VŠ 21 Aktuální potenciál zájmu o studium na gymnáziu (GYMPOT) v populaci na konci povinné školní docházky podle aspirací na VŠ, sociálního původu a naměřených schopností žáků 22 11
Hypoteticky maximální potenciál zájmu o studium na gymnáziu v populaci na konci povinné školní docházky (GYMPOT) v případě eliminace sociální selektivity ve vstupu na vysokou školu podle sociálního původu a odpovídající změny aspirací na studium na gymnáziu. 23 Současný a hypoteticky maximální potenciál zájmu o studium na gymnáziu (GYMPOT) v populaci na konci povinné školní docházky Platí za předpokladu odstranění selektivity při vstupu na VŠ 24 12
Závěr Hlubokou reformu vzdělávacího systému nelze zahájit zprostředka (od gymnázií) Úspěšná a přijatelná reforma musí mít komplexní charakter (reforma vzdělávání jako celku) Veřejnost musí být partnerem reformy, ne jen jejím příjemcem... nebo to opět dopadne takto... 25 CVVM, březen 06: V současné době se diskutuje o potřebě změnit podíl žáků na jednotlivých typech středních škol. Na gymnáziích studuje vsoučastné době zhruba % středoškoláků, na středních odborných školách 45% a na středních odborných učilištích 35%. Mělo by se podle Vašeho názoru měnit zastoupení žáků v jednotlivých typech středních škol? Vyberte prosím pouze jednu z odpovědí uvedených na kartě. 40 35 35 25 26 % 18 15 13 8 5 0 zvýšit podíl žáků na gymnáziích zvýšit podíl žáků na stř.odb.školách zvýšit podíl žáků na v učilištích poměr žáků má neví, nemá názor zůstat stejný jako nyní 26 13
Děkuji za pozornost V případě hlubšího zájmu o téma: 27 14