ANEB PROČ SE NÁM TO POŘÁD NEDAŘÍ. MUDr. Josef Škola



Podobné dokumenty
Krizová připravenost a příprava ZZS a ZZ

Krizová připravenost ČČK v roce 2012

Druhosledová podpora při mimořádné události

které aspekty pomoci NNO

9. ročník celostátní konference MEDICÍNA KATASTROF

Cvičení IZS v JM kraji z pohledu ZZS JmK

STČ 12/IZS Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci (novelizace 2015)

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno

CVIČENÍ SLOŽEK IZS JMK K OVĚŘENÍ TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Hradec Králové,

Armáda ČR a pomoc obyvatelstvu. Božetěch Jurenka

Medicína Katastrof Hradec Králové

Hromadné neštěstí na dálnici D-1

Příprava součinnosti IZS pro mimořádné události z pohledu ZZS

Cvičení IZS v JM kraji z pohledu ZZS JmK

Příprava nelékařského zdravotnického personálu na mimořádné události

Cvičíme pro zábavu? Zkušenosti z FN Olomouc

Integrovaný záchranný systém, vznik a současnost

CVIČENÍ DÁLNICE Jana Kubalová Oddělení krizové připravenosti a vzdělávání ZZS JmK MEKA Brno

BRK P. Vyhodnocení cvičení IZS za rok 2010 a plán provedení cvičení IZS v roce 2011

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE TYPOVÉ ČINNOSTI SLOŽEK IZS A JEJICH APLIKACE V ÚROVNI KRAJE

Modul 1 - Úvod do problematiky krizového řízení se zaměřením na oblast ve zdravotnictví

INVAKUACE TAK TROCHU JINÁ EVAKUACE. Ing. Richard Smejkal OS ČČK Praha 1 Mgr. et Bc. Pavel Krčílek ÚMČ Praha 11

Interní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu

Spolupráce složek IZS příprava vs. realita

Modul 2 - Koncepční a legislativní rámec pro oblast krizového řízení ve zdravotnictví

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi

Nově zřízené pracoviště krizové připravenosti a vzdělávání na ZZS JMK 10 měsíců činnosti

Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou

Úskalí zřizování (bio)hazard týmů ZZS v souvislosti s aktuálním právním prostředím

Taktické cvičení složek IZS

Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina,p.o. Stav připravenosti ZZS k plnění úkolů IZS. Ing. Vladislava Filová ředitelka ZZS KV, p.o.

Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS. Havlíčkův Brod

Spolupráce složek IZS Záchrana osob ze zřícených objektů

Koordinace traumatologického plánování KHK z pohledu ZZS KHK

Hromadná dopravní nehoda na dálnici D1 dne 20. března Ing. Libor Hanuška

Hromadná dopravní nehoda na D

Krizové řízení v obci Písty

Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví.

Termín Pořad.č. Obsah jednání Kdo předkládá

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky

VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN

Prověřovací cvičení složek IZS Železniční nehoda v tunelu Ejpovice. Ing. Denisa Ch. Ralbovská MUDr. Jana Vidunová, MBA Ing.

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

TVORBA TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU ZZS. MUDr. Ambrož Homola, Ph.D. Ing. Miroslav Procházka Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

z pohledu MV ČR Konference s mezinárodní účastí na téma Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení mimořádných událostí Brno 11. a 12.6.

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje

Horizont nácvik HN z pohledu záchranáře - dispečera. Olga Mikudová, MUDr. Jana Kubalová ZOS ZZS Kraje Vysočina

Vymezení technické infrastruktury a zajištění její bezpečnosti v krizových situacích Mgr. Daniel Barták

{tab=registrace} HASIČI - RESCUE. Na Pláni 2862/11 Praha 5 - Smíchov

Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností

Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím na rok 2014

Traumaplán ZZS základ operačního řízení při HPZ/O

Státní požární dozor - 31 zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně

BIG BOSS Simulace v medicíně katastrof

Školení starostů správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek. Písek, duben 2015

Modul 6 Praktická příprava na řešení mimořádných událostí a krizových situací ve zdravotnickém zařízení

Moduly civilní ochrany TraumateamČR

Příloha k č.j. HSPM /2014 ÚPP Počet listů: 9 Příloha: 1/5

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ P

HZS ČR a katastrofální povodně. plk. Ing. Luděk Prudil odbor operačního řízení MV-generální ředitelství HZS ČR

Traumatologický plán FN Motol, a reakce na hromadné neštěstí

ení dobrovolných zdravotnických záchranz chranářů Česká Kamenice

SC 1.3 ZVÝŠENÍ PŘIPRAVENOSTI K ŘEŠENÍ A ŘÍZENÍ RIZIK A KATASTROF

50 let Vodní záchranné služby ČČK. Pavel Barák, DiS., člen Prezidia VZS ČČK

Hromadné neštěstí a informace - co my s tím?


Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, Zlín

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Odborná příprava velitelů JPO SDHO. Evakuace obyvatelstva

povodních v ČR v roce 2010 výsledky anketního šetření Oddělení psychologie OPe MV ČR

Výpis z Havarijního plánu Plzeňského kraje pro obec s rozšířenou působností NEPOMUK

*MVCRX0193XOL* MVCRX0193XOL

MINISTERSTVO OBRANY ČR

Klasifikační cvičení českého USAR odřadu podle metodiky INSARAG října 2010 pplk. Ing. Lenka Rašovská, oddělení IZS, MV-GŘ HZS ČR

Ministerstvo zdravotnictví ČR Odbor krizové připravenosti Úloha. traumacenter & jmů. Olomoucký den urgentní medicíny

Přístup kraje ke cvičení poskytovatelů zdravotní lůžkové péče ve Středočeském kraji

a medicína katastrof

Možné cesty zvýšení efektivity a atraktivity při vzdělávání studentů bezpečnostních a krizových oborů.

Závěrečná zpráva. Zdravotnický záchranář

U Č E B N Í O S N O V Y

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ

Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví rok 2007

Bezpečností rady Krizové štáby Povodňové komise

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II A (POP II A)

Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr

Plán školení členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Třebechovice pod Orebem organizační jednotky Města Třebechovice p.o.

- Kontaktní místo - opravdu šok pro nemocnici? -

Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Neinvestiční dotace nestátním neziskovým organizacím na rok Spolek přátel hasičských hudeb ČR, z.s.

Zdravotnická záchranná služba jihočeského kraje MUDr René Papoušek

Týden plný pomoci. Zpráva o činnosti Záchranného týmu ČČK Ostrava během květnových povodní v Moravskoslezském a Olomouckém kraji

Poplachové plány Poplachový plán IZS kraje

Psychosociální podpora a aspekty zásahu u hromadného neštěstí. Nehoda vlaku EuroCity 108 Studénka 08/08/2008

STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ. Praha 15. června 2015

Transkript:

HUMANITÁRNÍ JEDNOTKY ČČK ANEB PROČ SE NÁM TO POŘÁD NEDAŘÍ MUDr. Josef Škola OS ČČK České Budějovice

Fakta o HJ vznikly v roce 2002 transformací původních Záchranných jednotek ČČK v roce 2007 evidováno 74 HJ s celkem 1713 členy (průměr ů ě 23,1 člena / HJ) v roce 2007 bylo registrováno 78 oblastních spolků ČČK

Fakta o HJ úkoly Při tvorbě struktury Humanitárních jednotek ČČK jsme vycházeli ze světových statistik, z nichž vyplývá, že při kt katastrofácht fáhvelkéhorozsahunalezneme h l na místě ítě neštěstí: tí 20 % těžce zraněných 40 % lehce zraněných 40 % nezraněných Otěžce zraněné se postarají v rámci IZS v ČRprofesionální složky.druhosledové jednotky y( (v našem případě p Humanitární jednotky ČČK)jsouzaměřeny na lehce zraněné a nezraněné osoby, což dohromady představuje více než polovinu všech postižených.

Fakta o HJ složení velitel zdravotnická sekce ubytovací sekce stravovací sekce psychosociální sekce technická sekce Celkem minimálně 21 osob.

Využití HJ za rok 2008 Vlakové neštěstí ve Studénce (8/2008) 6 členů ZT Ostrava poskytovalo psychosociální pomoc v celkem 2 nemocnicích A dál???

Proč nejsou HJ využívány? VNĚJŠÍ PODMÍNKY vs. PUBLIC RELATIONS NABÍDKA ČINNOSTI vs. POPTÁVKA PŘIPRAVENOST = SCHOPNOST REÁLNÉHO NASAZENÍ ÚROVEŇ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V ČČK

Proč nejsou HJ využívány? VNĚJŠÍ PODMÍNKY vs. PUBLIC RELATIONS NABÍDKA ČINNOSTI vs. POPTÁVKA PŘIPRAVENOST = SCHOPNOST REÁLNÉHO NASAZENÍ ÚROVEŇ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V ČČK

Kryje se naše nabídka s poptávkou? pp MV ČR Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 MZ ČR od NNO očekává: výuku první pomoci psychosociální pomoc spolupráci v oblasti first response zdravotnické zabezpečení hromadných akcí

Příklad Humanitární jednotky: stravovací sekce se podílí na zajišťování nouzového stravování osob odsunutých z místa neštěstí??? Koncepce ochrany obyvatelstva: budou využívána především stacionární zařízení umožňující nouzové ubytování a stravování

Příklad Humanitární jednotky: zdravotnická sekce poskytuje první pomoc raněným v návaznosti na zasahující profesionální zdravotnickou záchrannou službu??? Analýza 26 hromadných neštěstí (1996 2004): nejdelší doba trvání zásahu ZZS byla 215 minut (Nažidla, DN autobusu, 47 zraněných), většina ostatních ukončena do 120 minut.

Příklad Humanitární jednotky: zdravotnická sekce poskytuje ošetřovatelskou péči o odsunuté osoby??? Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních: definuje, kdo je odborně způsobilý poskytovat ošetřovatelskou péči (členové HJ s kvalifikací dle platné Směrnice č. 2/2006 to nejsou)

Proč nejsou HJ využívány? VNĚJŠÍ PODMÍNKY vs. PUBLIC RELATIONS NABÍDKA ČINNOSTI vs. POPTÁVKA PŘIPRAVENOST = SCHOPNOST REÁLNÉHO NASAZENÍ ÚROVEŇ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V ČČK

Vnější podmínky rozsáhlé krizové situace (povodně) dávající prostor pro využití HJ jsou průměrně jednou za 5 let existence it 14 krajů = 14 různých ů ýh specifik možnosti financování z centrálních zdrojů (MV ČR, MZ ČR) jsou omezené neochota HZS využít HJ obava z nutnosti hradit vzniklé náklady

Public Relations

Proč nejsou HJ využívány? VNĚJŠÍ PODMÍNKY vs. PUBLIC RELATIONS NABÍDKA ČINNOSTI vs. POPTÁVKA PŘIPRAVENOST = SCHOPNOST REÁLNÉHO NASAZENÍ ÚROVEŇ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V ČČK

Připravenost normy pro členy HJ a jejich obsah v ČČK chybí resp. se nevyužívá know how (nouzové ubytování, bt áí stravování, psychosociální pomoc) zřízeny psychosociální sekce ale kde je metodika, příprava?? chybí odborní školitelé zdravotnický instruktor jako děvečka pro všechno? kvalita publikací pro HJ skutečně to neumíme lépe? kvalifikace velitelů opravdu to může dělat kdokoliv?

Motivace nejlepší motivací je reálné nasazení HJ zejména schopní lidé odejdou bez praktického uplatnění jinam stav motivace odráží zájem o účast na centrálně organizovaných kurzech (druhou stranou mince je však i jejich kvalita)

Schopnost reálného nasazení v rámci krizových situací pravděpodobně ANO (delší doba na svolání a přípravu, zkušenosti z let 2002 a 1997 ) v rámci mimořádných událostí většinou NE (žádá rychlou reakci, naplánované postupy, schopné velitele, disciplinovaný tým, schopnost vlastního přesunu )

Proč nejsou HJ využívány? VNĚJŠÍ PODMÍNKY vs. PUBLIC RELATIONS NABÍDKA ČINNOSTI vs. POPTÁVKA PŘIPRAVENOST = SCHOPNOST REÁLNÉHO NASAZENÍ ÚROVEŇ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V ČČK

Krizové řízení v ČČK Cesta k úspěchu začíná od uvědomění si vlastní role v systému a jejímu přijetí Položili oo jsme oblastním spolkům ů otázku: J ký á ě ič í ČČK b ž li Jaký námět cvičení ČČK byste považovali za nejvhodnější / nejpotřebnější?

Výběr z odpovědí: havárie letadla, dopravní nehoda na dálnici průmyslová havárie, dopravní havárie (autobus + auto, chodec, cyklista) požár v domě, první pomoc dle mého vhodné by bylo praktické vyzkoušení nějakého hromadného neštěstí svyužitím většiny složek IZS(tzn. HZS, ZZS, AČR), tak, aby na místě zasahovali spolu s HJ ČČK. Tím bychom si mohli ověřit, jestli to vpraxi skutečně funguje snad se důvěra a reputace v naše členy tímto zlepší. vyhledávání lidí, nácvik situací které rozvíjí spolupráci mezi ČČK a dalšími jednotkami IZS (větší dopravní nehody, apod.), zapojení psychologické první pomoci do reality Třídění a ošetření zraněných po celkové speciální očistě po zasažení chemickými škodlivinami. Spolupráce sprofesionálními záchranáři a dalšími ZD HJ při ošetření zraněných při neštěstí vbudově ( např. požár kina panika, těžce zraněných 5 %, lehce zraněných 35 % osob ). Spolupráce p s profesionálními záchranáři a dalšími ZD HJ při pátrání po zraněných včetně ošetření, třídění na shromaždišti zraněných (např. pád letadla ). povodně, letecká katastrofa, hromadná dopravní nehoda, požár veřejné budovy (školy v době školního vyučování), atd.

Krizové řízení v ČČK krizové řízení prodělalo za posledních 8 let značný vývoj krizové řízení je dnes zcela samostatným studijním oborem na vysokých školách na úrovni OS tato problematika leží na bedrech ředitelů / ředitelek Ú OS ty však jen stěží mohou danou problematiku pojmout a být rovnocenným partnerem profesionálům metodická podpora Ú ČČK přitom chybí

Jak z toho ven?

Jak z toho ven? předpoklady 1. ČČK má potenciál současnou situaci změnit. 2. ČČK každoročně disponuje určitými (byť omezenými) finančními prostředky na přípravu HJ. 3. V ČČK jsou schopní lidé se zkušenostmi, kteří se v současné době na tvorbě systému nepodílí. 4. Ve většině krajů je minimálně jeden schopný oblastní spolek.

Jak z toho ven? cesta 1. přeformulovat nabídku činnosti HJ dle reálných požadavků (mohou se kraj od kraje lišit) 2. hospodárně ě nakládat s omezenými finančními prostředky: 1 000 000 : 74 = 13 513 1 000 000 : 14 = 71 428 3. posílit pověřené OS (znají nejlépe svůj region)

Jak z toho ven? cesta 4. nahradit stávající dohody jednotlivých OS s HZS krajů vždy jedinou dohodou celokrajskou 5. přiznat si, že ne každý OS musí mít kompletní HJ a že je lepší jedna plně ě akceschopná HJ v kraji než 7 tak nějak napůl 6. stanovit pro určené regiony osoby zodpovědné za krizové řízení (ovšem z řad lidí, kteří ví o čem je řeč )

Jak z toho ven? cesta 7. revidovat stávající systém vzdělávání HJ s důrazem na praktické aspekty činnosti, v chybějících oblastech dopracovat metodiky 8. zřídit systém vzdělávání á a přípravy velitelů lů (včetně velitelů družstev) 9. zpracovat a následně vydat novou příručku pro HJ místo stávajících nevyhovujících

Jak z toho ven? cesta 10. uvědomit si konečně, že ČČK nikdy nebude po boku ZZS či HZS zachraňovat lidské životy při hromadných neštěstích, ale že jeho místo je v oblasti následné (druhosledové, humanitární atd.) pomoci postiženým, která mu skýtá široké, zajímavé a dosud neorané pole působnosti! ů

Fénix 09 (23. (3 27. září 2009) společné cvičení ČČK a Armády ČR

Děkuji za pozornost. Kontakt: MUDr. Josef Škola josef.skola@gmail.com +420 605 433 149 OS ČČK České Budějovice Husova 20, 370 23 České Budějovice

Přehled zdrojů: 1. Ministerstvo vnitra ČR: Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, MV ČR, Praha, 2008. 2. Urbánek, P.: Hromadná postižení zdraví modelové postupy a řešení v přednemocniční péči, Brno, 2007. 3. Úřad ČČK: Výroční zpráva Českého červeného kříže za rok 2007, Úřad ČČK, Praha, 2008. 4. Úřad ČČK: Směrnice č. 2/2006 o minimálních požadavcích na zdravotnické služby, Úřad ČČK,, Praha, 2006. 5. Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. 6. http://www.cervenykriz.eu/cz.php?id=hj ki / h hj (it (cit.: 5. 11. 2008)