Marek Matějka historik filosofie Čeští filosofové 19. století aneb období mladého Tomáše Masaryka bez Masaryka
Česká filosofie Česká filosofie - období: Česká filosofie - období: předhusitské husitské humanismu a reformace nadvlády protireformační ideologie osvícenství obrození před rokem 1848 po roce 1848 před I. světovou válkou meziválečné po roce 1945 současná.
Česká filosofie Největšího rozkvětu dosáhla česká filosofie v období předhusitském, kdy jí lze přiřknout doslova evropský formát. Karlovská doba je spjata se jmény: Vojtěch Raňkův z Ježova Jan Milíč z Kroměříže Jenek Václavův z Prahy Tomáš ze Štítného Matěj z Janova
Období předhusitské Vojtěch Raňkův z Ježova 1320-1388 Působil jako: Rektor Sorbonny Kanovník u sv. Víta. Držel pietní řeč na pohřbu Karla IV. Svůj osobní majetek po smrti odkázal na stipendijní fond pro nemajetné studenty.
Období předhusitské Tomáš ze Štítného 1331-1409 Působil jako: Literát Řeči nedělní a sváteční Řeči besední. Pomáhal stírat rozdíly mezi laiky a duchovními. Národní filosof psal česky!
Období husitské Jan Hus 1370-1415 Působil jako: Profesor a rektor na pražské univerzitě Kněz u sv. Michala v Praze Pravoslavná církev ho uznává spolu s Jeronýmem Pražským coby mučedníka.
Období husitské Jeroným Pražský 1380-1416 Působil jako: Profesor na pražské univerzitě Rok po Husovi upálen na stejném místě jako Hus.
Období humanismu a reformace Jan Amos Komenský 1592-1670 Působil jako: poslední biskup Jednoty bratrské, český teolog, filosof, pedagog spisovatel. Setkal se s René Descartem
Před rokem 1848 Josef Dobrovský 1753-1829 Působil jako: kněz (jezuita), filolog, historik. Spoluzakladatel: České královské společnosti nauk (1784) Národního muzea (1818)
Před rokem 1848 Bernard Bolzano 1781-1848 Působil jako: Profesor na pražské univerzitě (FF). Exkomunikován z římsko-katolické církve.
Augustin Smetana 15. 6. 1814 30. 1. 1851 Působil jako: Český hegelovský filozof a exkomunikovaný kněz. Zprostředkoval českým zájemcům německou idealistickou filozofii. Aktivně se účastnil revoluce v roce 1848.
Augustin Smetana (15. červen 1814 Praha 30. ledna 1851 Praha) Augustin Smetana Otec chudý kostelník v kostele u sv. Jindřicha. Roční příjem otce: 110 zlatých a 64 krejcarů, což v roce 1925 bylo cca 1200 Kčs + naturální byt. Měl dalších 11 sourozenců (5 bratrů a 5 sester). Augustin byl prvorozený syn. Měl se stát knězem. Biografie Studoval teologii v klášteře u Křižovníků. V roce 1837 vysvěcen na kněze. V roce 1841 promován doktorem filosofie. V letech 1845 1847 suplentem prof. Exnera na FF pražské university.
Augustin Smetana Bibliografie: Význam současného věku (Die Bedeutung des gegenwärtigen Zeitalters, 1848) Obrat a vyústění dějin filosofie (Die Katastrophe oder Ausgang der Geschichte der Philosophie, 1850) Vznik a zánik ducha (Der Geist, sein Entstehen und Vergehen, posmrtně 1865) Katastrofa zakončení dějin filosofie (Die Katastrophe und der Ausgang der Geschichte der Philosophie) Úvahy o budoucnosti lidstva (Die Bedeutung des gegenwärtigen Zeitalters) Zápisky vyobcovaného kněze (Geschichte eines Excommunicierten) Die Bestimmung unseres Vaterlandes Böhmen vom allgemeinen Standpunkt aufgefasst, 1848; Die Bedeutung des gegenwärtigen Zeitalters, 1848 (čes. Úvahy o budoucnosti lidstva, 1903); Die Katastrophe oder Ausgang der Geschichte der Philosophie, Hamburk 1850; Geschichte eines Exkommunicierten, Leipzig 1863 (čes. 1863, 1901, 1926); Der Geist, sein Entstehen und Vergehen, Praha 1865 (čes. Vznik a zánik ducha, 1926);
František Matouš Klácel 07. 04. 1808 17. 03. 1882 Působil jako: Český básník, novinář a filosof, zastánce českomoravské jednoty. Byl přítelem Boženy Němcové. Roku 1869 odplul do Ameriky, založil společnost založenou na lásce lidí a jejich dobročinnosti. Členové těchto společenství se oslovovali bratře a sestro a říkali si nemýlenci.
František Matouš Klácel Bibliografie: Ferina lišák zvířecí epos Bajky Bidpajovy dvě knihy, 1. díl vydán pod pseudonymem František Třebovský Jahůdky ze slovanských lesů vydány pod pseudonymem J. P. Jordan Erklärungen der wichtigsten philosophischen Ausdrücke Výklad nejdůležitějších filosofických výrazů Počátky vědecké mluvnictví českého Dobrověda Slovník pro čtenáře novin, v němž se vysvětlují slova cizího původu Listy přítele k přítelkyni o původu socialismu a komunismu dopisy adresované B. Němcové vysvětluje teorie o ideálním uspořádání společnosti.
Ignác Jan Hanuš 12. 11. 1812 19. 05. 1869 Působil jako: Profesor filosofie ve Lvově Ředitel pražské Univerzitní knihovny Poručník dcery K. H. Borovského
Ignác Jan Hanuš Bibliografie: O sebeovládání, 1836; Die Wissenschaft des slawischen Mythus im weitesten, den altpreu\ss isch-lithauischen Mythus mitumfassenden Sinne, Lemberg 1842; Handbuch der Erfahrungs-Seelenlehre in philosophisches Wissen einleitend, Lemberg 1843; Handbuch der wissenschaftlichen Denklehre in philosophische Wissen einleitend, Lemberg 1843; Grundzüge eines Handbuches der Metaphysik, Lemberg 1845; Handbuch der philosophischen Ethik, Lemberg 1846; Vorlesungen über die allgemeine Kulturgeschichte der Menschheit, 1849; Geschichte der Philosophie von ihren Uranfängen an bis zur Schlie\ssung der Philosophenschulen durch Kaiser Justinian, 1849; Nástin duševědy s pokusem o vysvětlení výrazů duševědných, 1849; Nástin logiky na základě metafyzickém, 1850; Rozbor filosofie Tomáše ze Štítného dle rukopisu Řečí besedních, 1852.
Jan Evangelista Purkyně 18. 12. 1787 28. 07. 1869 Praha Působil jako: Český fyziolog, anatom, biolog a filozof. Otec malíře Karla Purkyně. Spoluzakladatel cytologie. Objevitel:
Jan Evangelista Purkyně Bibliografie: Rozsáhlá (dodám na vyžádání) Rozsáhlá (dodám na vyžádání)
František Palacký 14. 06. 1798 26. 05. 1876 Působil jako: Český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Považován za zakladatele moderního českého dějepisectví. Získal přezdívku otec národa.
František Palacký Poezie Na horu Radhošť báseň Má modlitba dne 26. července 1818 hymnus Ideál říše óda Politická díla Idea státu Rakouského (1865) popis jeho představ o federálním uspořádání Rakouska, přeje si jeho zachování. Bibliografie: Historická Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527 Geschichte von Böhmen Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě vycházelo jak česky, tak německy. Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století pokus o shrnutí života v polovině 13. století. Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška vyšlo i německy. Popis království Českého soupis všech obcí v Čechách se základními údaji (vydáno 1848, data z let 1843-6). Stručné dějiny Prahy
Vincenc Zahradník 29. 12. 1790 31. 08. 1836 Působil jako: Český katolický kněz, autor náboženských a filozofických spisů a bajek. Knězem v Litoměřicích, biskup Hurdálek ho jmenoval svým sekretářem. Profesor pastorální teologie na Semináři v Litoměřicích.
Vincenc Zahradník Bibliografie: Bájky, 1832 Bájky i básně, 1906 Filosofické spisy, 1907-1918
Karel Ferdinand Hyna Portrét není k dispozici 02. 08. 1802 03. 04. 1881 Působil jako: Kněz a vikář na Křivoklátsku. Inspektor obecných škol. Děkan kapituly ve Staré Boleslavi.
Karel Ferdinand Hyna Bibliografie Uvedení k počítání na triviálních školách, 1835; Malý katechismus, 1835 ; Katechismus pro obecní lid a odrostlou i dospělejší školní mládež, 1839; Dušesloví zkušebné, 1844.
Karel Boleslav Štorch Portrét není k dispozici 18. 11. 1812 21. 11. 1868 Působil jako: Účetní ve Státní účtárně. Redaktor Vlastimilu, Pražských novinách a Květech. Psal aforismy (první aforistik). Ve filosofii se věnoval dílu Schellingovu a Hegelovu. Odmítal národní filosofii!
Karel Boleslav Štorch Bibliografie Dějiny Německa a Francouzska, 1849. Čas. přísp.: Hlas o německé literatuře, ČČM 1848; Komenského snahy pansofické, ČČM 1851; Zeměpis filosoficky pojatý, ČČM 1853; Historie a vzdělanost, ČČM 1856; Noviny a novinářství, ČČM 1857; Komenského Panegersie, ČČM 1861; Noviny a novinářství, ČČM 1857; Komenského Panegersie, ČČM 1861; Velké a malé literatury s obzvláštním ohledem na naši, ČČM 861. Překlady: Několik bajek Lafontainových, ČČM 1856; Z Racina, ČČM 1858; Komenského Panegersie, ČČM 1861.
František Bolemír Květ Portrét není k dispozici 04. 04. 1825 18. 07. 1864 Působil jako: Profesor staroměstského gymnasia. Lektor češtiny na katedře slovanských jazyků varšavské univerzity. Profesor (mimořádný) slovanské filologie. Věnoval se komparatistice a staroslověnštině.
František Bolemír Květ Prostonárodní nauka o vychování, 1849; Leibnitz und Comenius, 1857; Leibnitzens Logik, zum ersten Male nach Quellen bearbeitet, 1857; Staročeská mluvnice, 1860, Aesthetický rozbor Rukopisu Královédvorského, 1861; Bibliografie Přispíval do Riegrova slovníku naučného, např. heslem Herbart J. F., 1863. Čas. přísp.: Jádro metafysiky J. A. Komenského, ČČM 1859; Obrys přírodné filosofie J. A. Komenského vůbec a jeho anthropologie zvláště, ČČM 1860.
Josef Dastich 27. 02. 1835 31. 03. 1870 Působil jako: Docent filosofie na pražské univerzitě. Jako první (1861) začal přednášet česky. Výrazně ovlivněn Herbartem.
Josef Dastich Bibliografie Rozbor filosofických náhledů Tómy ze Štítného o pojmu krásy a o poměru víry k rozumu, 1862; Základové praktické filosofie ve smyslu všeobecné ethiky, 1863; Filosofická propedeutika, 1867. Čas. přísp.: O poměru zkoumání empirického k bádání filosofickému, ČČM 1861; Metaphysik und exacte Naturforschung, Zeitschrift für exacte Philosophie, 1864; O vzájemnosti fysických sil, Živa 1864; Život a věda, několik slov o imponderabiliích, O původu klamů a mamů smyslových, Krok (K) 1865; Něco z fysiologie a psychologie lidské mluvy, K 1866; Úvaha o knize Dra Aug. Smetany Der Geist, sein Entstehen u. Vergehen, K 1866; Über einen besonderen Fall von Rothblindheit (Daltonismus) vom psychologischen Gesicht, Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, 1867.
Gustav Adolf Lindner 11. 03. 1828 16. 10. 1877 Působil jako: Český pedagog. První český profesor na pražské české univerzitě (1882).
Augustin Smetana (15. červen 1814 Praha 30. ledna 1851 Praha) Augustin Smetana 23.3. 1850 vystoupil z církve římskokatolické. 22.4. 1850 oficiálně exkomunikován. Biografie 18.6. 1850 umírá jeho otec na TBC. 6.10. 1850 umírá jeho sestra na TBC. 30.1. 1851 umírá Augustin Smetana na TBC.
Gustav Adolf Lindner Lehrbuch der empirischen Psychologie nach genetischer Metode, 1858 Enleitung in das Studium der Philosiphie, 1866 Das problem des Glucks (problém štěstí) do češtiny přeložený jako Záhada štěstí. Uber Wahrheit (O pravdě) Bibliografie: Uber die Bedingungen und Grenzen des Schönen (O podmínkách a mezích krásna) Schiler als Estetiker (Schiler jako estetik) Das ABC der Anschauung als Grundlage eines rationellen Elementarunterrichtes im Zeichnen, 1869
Gustav Adolf Lindner Vychovatelství : rozumové přirozené časové ani ne realistické, ani ne idealistické pravdivé jednotné moudré. Pedagogika Rozlišuje zde deset výchovných metod metoda dohlídky vlády ošetřování zaměstnávání obcování cvičení a navykání vzdělávání vyučování vedení vypěstování charakteru.
Gustav Adolf Lindner Vyučovatelství: vyučování budiž : přirozené: psychologické názorné pochopitelné vzdělávající zajímavé samočinnost budící trvalé praktické. Pedagogika Další práce: Základní otázka školské pedagogiky Didaktický materialismus a koncentrace vyučování Vysoká škola pedagogická
Miroslav Tyrš (Friedrich Emmanuel Tirsch) 17. 09. 1832 08. 08. 1884 Působil jako: Český kritik, historik umění, estetik. Profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze. Předseda výtvarného odboru Umělecké besedy. Zakladatel Sokola.
František Ladislav Čupr 11. 04. 1821 28. 06. 1882 Působil jako: Preceptor u Nosticů. Profesor na pražském Akademickém gymnasiu. Docent na pražské univerzitě (přednášel logiku). Poslanec českého zemského sněmu ( zrádce národa ). Po smrti manželky se uzavírá před světem a věnuje se studiu východní moudrosti (Schopenhauer).
František Ladislav Čupr Bibliografie Sein oder Nichtsein der deutschen Philosophie in Boehmen, 1847; Krátký přehled historie literatury české a z části rozbor básně: Záboj a Slavoj, Separát z Programu Akademického gymnasia v Praze, 1851; Lehrbuch der empirischen Psychologie, 1852; Plan und Einrichtung der in der Nähe von Prag neu begründeten Lehr- und Erziehungsanstalt für Knaben und Jünglinge, 1854; Zur Revision d. desmaligen Unterrichtswesen unserer Mittelschulen, Wien 1861; Učení staroindické I, 1876, II/1, 1877, II/2, 1878, III, 1881. Čas. přísp.: O wlastenectwí, Česká wčela 1846; Úwaha. F. Hyny dušeslowí zkušebné, ČČM 1846; Počátkové filosofování řeckého, ČČM 1847; Listy k českým učitelům, Kwěty české 1847; Tomáše Štítného význam ve filosofii, ČČM 1847; O národovědě, ČČM 1848; Školy, ČČM 1840 50;
František Ladislav Čupr Jak se r. 1853 staroměstské gymnasium stalo z českého německé. Upomínka starého učitele, Posel z Prahy, 27. 3. 1877, č. 85. Ueber die Zustände d. Seele nach ihrer Trennung vom Leibe, Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften (AKBGW), 1866; Bibliografie Ueber Herbarts praktische Ideen mit Hinblick auf die allgemeine Aesthetik, (AKBGW), 1867.
Josef Durdík 15. 10. 1837 30. 06. 1902 Působil jako: Český filosof, psycholog, estetik, překladatel, literární kritik a poslanec českého zemského sněmu. Vytvořil českou filosofickou terminologii.
Josef Durdík Leibniz und Newton. Ein Versuch über die Ursachen der Welt auf Grundlage der positiven Ergebnisse der Philosophie und der Naturforschung, Halle 1869; O poesii a povaze lorda Byrona, 1870; Bibliografie Dějepisný nástin filosofie novověké I, 1870; Psychologie pro školu, 1872; O velikém hvězdáři Koperníkovi, 1872; O letorách, 1872; Kallilogie čili o výslovnosti, 1872; Karakter, 1873;
Josef Durdík Pozor na lesy! 1873; J. S. Mill, 1873; O pokroku přírodních věd, 1874; Kritika. Výbor úvah o zjevech literárních a uměleckých, 1874; Všeobecná aesthetika, 1875; Bibliografie Pláč koruny české, 1875; Rozpravy filosofické, 1876; Řeč v pětistyletou ročnici úmrtního dne Karla IV., 1879; Tóma ze Štítného, praotec filosofie české, 1879; Stanislav a Ludmila. Tragoedie o pěti jednáních, 1881;
Josef Durdík Poetika jakožto Aesthetika umění básnického, 1881; O filosofii a činnosti B. Bolzana, 1881; Karthaginka. Tragoedie o pěti jednáních, 1882; O methodičnosti ve studiu filosofie, 1882; O Kantově Kritice čistého rozumu, 1882; Bibliografie O pokroku mravnosti, 1884; Dějiny filosofie nejnovější od Kanta až do doby nejnovější, 1887; O pansofii J. A. Komenského, 1892; Dějepisný nástin filosofie řecké, 1892; O poměru pedagogiky k ostatním naukám, 1896; O významu filosofie Descartovy, 1897. O módní filosofii naší doby, 1883;
Otakar Hostinský 02. 01. 1847 19. 01. 1910 Působil jako: Publicista a redaktor (Dalibor, Pokrok, Hudební listy, Národní listy, Květy). Vychovatel u Thunů. Profesor dějin umění na pražské AVU. Děkan FF pražské univerzity (1897-1898) První předseda Jednoty filosofické (1881).
Otakar Hostinský O realismu uměleckém (1890) Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu (1910) Antonín Dvořák ve vývoji naší dramatické hudby (1908) Česká světská píseň lidová (1906) Hektor Berlioz (1885) Bibliografie Jan Blahoslav a Jan Josquin (1896) Krištof Vilibald Gluck (1884) O české deklamaci hudební (1886) Richard Wagner (1871) O socializaci umění (1903) Vzpomínky na Fibicha (1909)
Tomáš Masaryk 07.03. 1850 14.10. 1937 Český pedagog, filosof, politik. První československý president.
Tomáš Masaryk President Pedagogická činnost 1876 77 roční pobyt na univerzitě v Lipsku 1879 habilitace, soukromý docent na Vídeňské univerzitě 1882 mimořádný profesor filozofie, Česká univerzita v Praze 1897 profesorem Karlovy univerzity
Vliv na českou filosofii Johann Friedrich Herbart 4. květen 1776 14. srpen 1841 Působil jako: Filozof, psycholog a pedagog Pedagogika - věda založená na filozofii. Psychologie - základ pedagogiky. Základní element psychické činnosti představa.
Vliv na českou filosofii Johann Friedrich Herbart Bibliografie Všeobecná pedagogika z cíle výchovy odvozená (1806) Všeobecná praktická filozofie (1808) Aforismy o pedagogice (1834) Nárys pedagogických přednášek (1835)
Herbart rozpracoval řadu důležitých didaktických otázek platných dodnes. Herbartismus Herbartovy myšlenky se ale za jeho života mnoho nerozšířily. K rozšíření jeho názorů po celé Evropě i v USA došlo až po jeho smrti (herbartismus). Jeho vykladači jednostranně vyložili jeho záměry a vnesli do vyučování nepříznivé změny. Přemíra poznatků apod. To vedlo k potlačování iniciativy dětí, k jednostrannému zdůrazňování klasického humanitního vzdělání. Řada autorů (Tolstoj, Zweig) popisuje atmosféru strnulosti a strachu panující ve škole, tuhou kázeň spojenou s příkazy, zákazy a tělesnými tresty.
Herbartovci G. A. Lindner F. Exner F. Čupr Významným teoretickým počinem v této oblasti zájmu současné české filosofie je práce prof. Iva Tretery z roku 1989 pod názvem: J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě.
Herbartovci Franz Exner 28. 8. 1802 21. 6. 1853 Působil jako: Profesor filosofie na pražské univerzitě. Člen císařské Akademie věd. Ministerský rada. Odmítl místo ministra kultu a vyučování. Velmi ovlivněn G. W. Leibnitzem.
Herbartovci Franz Exner Bibliografie Psychologie hegelovské školy, 1841 O nominalismu a realismu, 1842 Návrh organizace gymnázií a reálek v Rakousku, 1849
Augustin Smetana Jediný skutečný český hegelián
Augustin Smetana (15. červen 1814 Praha 30. ledna 1851 Praha) Filosofie Ontologie německý idealismus Kant Hegel. Filosofie Gnoseologie Vše je jedno
Augustin Smetana (15. červen 1814 Praha 30. ledna 1851 Praha) Filosofie Etika Láska je prvek božský Náboženství Náboženství je věc přechodní. Na vyšším stupni zmizí.
Utáhnout si opasek bývá nemilé; ale utáhnout si opasek a přitom myslet, cítit, soucítit a poznávat, to není krize, to může spíš být cosi jako začátek nové cesty. Mluví se rádo o životní úrovni; ale úroveň je věc kultury, a ne žlabu. Ano, jde právě o tu úroveň. Karel Čapek (1932) PhDr. Karel Čapek
Česká filosofie Oblasti zájmu české filosofie 19. století: Teoretická filosofie Ontologie (metafyzika) - JSOUCNO Gnoseologie (noetika) POZNÁNÍ Praktická filosofie Etika Politická filosofie Politická ekonomie Teorie státu
Česká filosofie Do filosofie se dále začleňovalo: Otázky kultury Kosmopolitismus versus národovectví Jazyk Vznik spisovného jazyka Překlady do češtiny Teorie umění Umělecká kritika
Česká filosofie Německá filosofie (18. a 19. st.) spíše teoretická. Dominující otázky ontologické a gnoseologické. Neexistující potřeba německého národního obrození. Potřeba dominance německé otázky v rámci Evropy J. G. Fichte, Řeči k národu německému (1808) výzva k mravní obrodě
Česká filosofie Filosofové v Německu Johann Gottlieb Fichte J. G. Fichte G.W. Hegel A. Schopenhauer K. Marx L. Feurbach F. Nietzsche A další
Největší ovlivňovatelé české filosofie Immanuel Kant G. W. F. Hegel
Největší ovlivňovatelé české filosofie G. W. Leibnitz F. W. J. Schelling
Sex v dějinách aneb jak id vládců vládl l(id)u. (Caligula, Ludvík XIV., Stalin, Hitler, Mussolini, Castro) Mao Ce-tung,) Příští přednáška
Rozkošné dítě na obrázku je
Děkuji za pozornost Na shledanou někdy příště marmat