Zpráva z ankety organizací zaměřených na seniory Číslo aktivity Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. Mgr. Karolína Saková Název projektu Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů. Příspěvek k sociologii třetího věku. ASOV (příjemce) - ASOV (řešitelské pracoviště) doc. PhDr. Sak Petr CSc. (řešitel) 2007
O B S A H Úvodem. K metodologii a metodice výzkumu 2. Charakteristika organizací a respondentů reprezentantů organizací. Senioři a zaměstnání. Sociální a životní situace seniorů
Úvodem Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat strukturu a rozložení organizací zabývajících se v české společnosti seniory a získat z těchto organizací poznatky o současných seniorech a o jejich postavení na trhu práce a ve vztahu k zaměstnanosti. Cílem bylo i získat určité hodnocení o vývoji životní situace seniorů od zástupců organizací.
. K metodologii a metodice výzkumu Výzkumné šetření má charakter ankety realizované prostřednictvím internetu. Předmětem výzkumu jsou názory na situaci seniorů ve vztahu k zaměstnanosti a jejich životní situace v různých oblastech, především sociální, zdravotní a životního stylu. Objektem výzkumu jsou organizace zabývající se jakýmkoliv způsobem seniory. Za organizace vyjadřovali názory jednotliví pracovníci, kteří byli zasaženi mailem s průvodním dopisem k výzkumu, který obsahoval webovou adresu, na níž byl dotazník dostupný. Na internetu dotazník vyplnili a odeslali.
V projektu jsme předpokládali, že získáme databáze organizací od vrcholových seniorských organizací, které dokonce takovou databázi na svých webových stránkách avizují. Tato možnost se však ukázala jako nereálná a proto jsme přistoupili k druhé variantě a vyhledáváním na internetu jsme vytvořili vlastní databázi a organizacím z této báze jsme rozesílali průvodní dopis s webovou adresou dotazníku. U řady organizací anketa vyvolala zájem a ve srovnání s jinými internetovými šetřeními byla odezva mimořádně vstřícná. Přesto je třeba upozornit, že tak jako u každého internetového výzkumu, se nejedná o reprezentativní sociologický výzkum, ale o anketu. Přesto se domníváme, že výsledky jsou validní a relevantní a reprezentativní sociologický výzkum by nepřinesl data, která by se výrazně odlišovala. Také tato výzkumná akce byla plánována jako heuristická, jako vyhledávací výzkum kompletující poznatky ze statistické analýzy a z kvalitativní výzkumné akce z hloubkových rozhovorů.
2. Charakteristika organizací a respondentů reprezentantů organizací Ankety se zúčastnilo 77 organizací různého charakteru, které byly reprezentovány jednotlivými zaměstnanci. Dvě třetiny respondentů jsou ženy, třetina muži. Tento poměr odpovídá skutečnosti, že sociální práce je doménou žen. Více než polovina respondentů je ve věku 0 0 let, ale i nejmladší věková skupina 22 0 let je zastoupena % a nad 0 let %. Více než polovina dotazovaných má vysokoškolské vzdělání a vzdělání minimálně s maturitou má % respondentů. Vysoká vzdělanostní úroveň respondentů je dána postavením v organizací. Třetina odpovídajících byly ředitelé/ky a % respondentů vykonávalo vedoucí funkci. Organizace jsou rozloženy plošně po všech regionech České republiky, ale největší je podíl organizací z Prahy, Jihomoravského a Středočeského kraje.
Působnost organizací je nejčastěji zaměřena lokálně na danou obec/město (2 %), ale téměř stejný podíl organizací má celostátní působnost (2 %). Na okresní úrovni působí % a na krajské úrovni 2 % organizací. Spektrum činností seniorských organizací je poměrně široké, ale základem jsou sociální aktivity, které provozuje % organizací. Druhé nejčastější aktivity směřují do volného času seniorů. Organizace poskytují informace, ale také samy volný čas seniorů organizují. Na třetím místě jsou aktivity, které uspokojují sociogenní potřeby seniorů, jedná se o aktivity vedoucí ke sdružování seniorů. Další sféra aktivit je dána charakterem organizací, jedná se o domovy důchodců. % organizací je zaměřeno také na zdraví seniorů, poskytují informace a pořádají akce, které mají dopady na zdravotní péči o seniory. Relativně značný podíl ( %) organizací se věnuje vzdělávání seniorů a % organizací se zabývá také zaměstnáváním seniorů.
Organizace věnující se seniorům jsou financovány z více zdrojů, proto měly možnost volit více odpovědí na otázku: Jak jsou financovány? Součet tedy nedává 00 %. Nejčastěji jsou organizace financovány státem (0 %), z vlastních zdrojů ( %) a sponzory ( %). Významné je také ještě financování z projektů EU. Prostřednictvím grantů je financováno pouhých % organizací. Podle vlastního hodnocení o činnost organizace má zájem % seniorů. Více než třetina ( %) organizací má a více klientů seniorů, kteří využívají jejich služeb a jsou zapojeni do jejich aktivit. až 0 klientů má 7 % organizací a necelá třetina (7 %) má méně než 0 klientů.
Sociodemografický profil respondenta Respondent/ka Věk respondenta/ky a více žena % muž % 0 0 0 2 2 22 0 0 0 20 0 0 % Nejvyšší ukončené vzdělání respondenta/ky Postavení respondenta/ky v organizaci VŠ ředitel/ka zástupce ředitele/ky SŠ s maturitou vedoucí pracovník řadový pracovník 0 vyučen, SŠ bez maturity jiné neodpověděl/a 0 20 0 0 % 0 0 20 0 0 0 % Všichni respondenti N = 77
Kraj sídla organizace Zlínský Vysočina Ústecký Středočeský Praha 7 Plzeňský Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Liberecký Královéhradecký Jihomoravský 7 Jihočeský organizace sídlí ve více krajích (např. pobočky) neodpověděl/a 0 2 0 2 % Všichni respondenti N = 77
Oblast působení organizace organizace je zaměřena na konkrétní obec/město 2 okresní krajská 2 celostátní 2 neodpověděl/a 0 0 20 2 0 % Všichni respondenti N = 77
Charakteristiky organizace Oblast působení organizace Problematika na kterou se organizace zaměřuje organizace je zaměřena na konkrétní obec/město 2 sociální práce volný časinformace/zabezpečování akcí okresní sdružování seniorů 27 domov důchodců/penzion/hospic 2 krajská 2 zdraví-informace, pořádání akcí vzdělávání celostátní 2 zaměstnánízprostředkování práce/info. jiná problematika neodpověděl/a neodpověděl/a 0 0 20 2 0 % 0 0 20 0 0 0 0 % Všichni respondenti N = 77
Charakteristika organizace Délka existence organizace Počet zaměstnanců organizace 2 a vice let 0 a více 0 00 20 let 0 2 0 2 /2 roku 0 let 2 2 žádný zaměstnanec neodpověděl/a neodpověděl/a 0 0 20 0 0 0 0 % 0 0 20 0 0 0 0 % Všichni respondenti N = 77
Charakteristika organizace Typ organizace Způsob financování organizace příspěvková státem 0 obecně prospěšná z vlastních zdrojů obč. sdružení 2 sponzory nezisková církevní soukromá veřejnoprávní 0 z projektů financovaných EU město/kraj se podílí na financování dotace jiným způsobem klinet platí 0 0 2 státní granty jiné neodpověděl/a neodpověděl/a nevím 0 0 20 2 0 % 0 0 20 0 0 0 0 70% Všichni respondenti N = 77
Organizace a jejich klienti - senioři Zájem seniorů o aktivity a služby organizace Počet seniorů zapojených do aktivit organizace rozhodně ano a více spíše ano 0 7 ani ano, ani ne 0 spíše ne neodpověděl/a neví/neodpověděl/a 0 0 20 0 0 0 0 % 0 0 20 0 0 0 % Všichni respondenti N = 77
. Senioři a zaměstnání Senioři jsou spojeni s životní fází, která je tradičně chápána jako zasloužilý odpočinek po celoživotní práci. Společnost se však proměňuje, avšak odlišným tempem ve společenském vědomí a ve společenské praxi a i uvnitř těchto sfér je temporalita změn a společenských procesů odlišná. Profesní příprava a počátek ekonomické aktivity se u velké části mladé generace přesunul přes 20 let a směřuje k 0 letům. Na počátku 20. století se vzdělávání člověka pohybovalo kolem let a za jedno století se vzdělávací část života pohybuje mezi až 2 lety. To je obrovské zatížení společnosti a také obrovská společenská investice. Má člověk do kterého společnost tolik investovala, ale také i on sám do svého vzdělání, odcházet z produktivního života ve stejnou dobu jako člověk, který se vzdělával pouhé čtyři roky?
Společnost prošla i dalšími změnami, které jsou příčinou, ale také důsledkem nárůstu vzdělanostní úrovně společnosti. Intelektualizace práce. Proměnil se charakter práce a ve většině odvětví a profesí se podíl manuální práce významně snížil či zmizel úplně. Charakter práce je jeden z indikátorů společnosti. A právě charakter práce vyžadující vyšší vzdělanostní úroveň a vyšší vzdělanostní potenciál vede k intelektualizaci práce. Samotný proces vzdělávání mění osobnost člověka, který se vzdělává. Stoupá hodnota vzdělání a objevuje se potřeba vzdělávat se, poznávat, kultivovat. Čím vyšší podíl vzdělání na čím vyšší úrovni, tím je ve společnosti vyšší potřeba vzdělávání. Tyto subjektivní faktory, hodnota vzdělání a potřeba se vzdělávat, spolu se společenskou potřebou, dávají vznik modernímu společenskému fenoménu celoživotnímu vzdělávání. Demografický vývoj české i evropské populace převrací tradiční demografickou pyramidu a lidské zdroje začínají v mladé generaci chybět. Je třeba přehodnotit tradiční vzorce chování a přeorganizovat hospodaření s lidskými zdroji. Podobně jako při růstu ceny suroviny se vrací těžba k ložiskům, která byla pro nerentabilitu opuštěna, je třeba přehodnotit novou optikou dříve opuštěné sociodemografické skupiny, a to jsou především senioři a ženy na mateřské dovolené.
U malého podílů organizací ( %) uvádějí zájem seniorů o zaměstnání. Převážně organizace uvádějí nejpravděpodobnější odpověď, někteří senioři mají zájem, někteří ne. Podobné rozložení odpovědí je na otázku, zda senioři mají možnost být zaměstnáni. Jednoznačnou odpověd, že senioři mají možnost být zaměstnáni uvádí pouze % organizací. Rozložení odpovědí není jistě překvapivé při nezaměstnanosti od 7 % do 0 %. 0 % organizací se domnívá, že senioři jsou v naší společnosti diskriminováni při přijímaní do zaměstnání. Také tento výsledek není překvapivý a má své objektivní opodstatnění. Co však brání samotnému seniorovi v tom, aby byl zaměstnaný? Jedná se o názor organizací věnujících se seniorům, ne tedy o názor samotných seniorů. Zdá se však, vzhledem ke kompetentnosti respondentů a k jejich znalosti problematiky seniorů, že výpovědi mají vysokou relevanci.
Nejsilnější bariérou je zdravotní stav, tento faktor uvádí 0 % organizací. Teprve na druhém místě je nezájem zaměstnavatele. Třetí faktor ukazuje na historický jedinečný fenomén, utváření informační společnosti. Nástup nových informačních a komunikačních technologií a jejich implementace do společnosti zasáhly tuto generaci již na sklonku jejich pracovní dráhy a většina z této generace si neosvojila počítačovou gramotnost. Ve společnosti se vytváří digitální přehrada, která pouze v této, možná v doznívající podobě ještě v následné generaci, má generační podobu. Sociální exkluze v důsledku působení digitální přehrady půjde po jiné ose (etnicita, migranti, nízká sociokulturní úroveň, drogy). Neschopnost seniora pracovat s počítačem uvádí jako bariéru zaměstnání seniora téměř šedesát procent organizací. Téměř polovina organizací uvádí jako bariéru neznalost angličtiny. Další faktory jsou uváděny ve výrazně menší míře, jedná se o dopravu do zaměstnání a kvalifikační a vzdělanostní úroveň seniora.
Senioři a zaměstnání Možnost seniorů být zaměstnán Zájem seniorů o zaměstnání ano ano někteří ano, někteří ne někteří ano, někteří ne 7 ne ne neví/neodpověděl/a neví 0 20 0 0 0 % 0 20 0 0 0 00 % Všichni respondenti N = 77
Jednotlivé faktory, které brání seniorům v zaměstnání rozhodně ano zdravotní stav spíše ano ani ano, ani ne nezájem zaměstnavatele 2 spíše ne rozhodně ne neví/neodpověděl/a neschopnost seniora pracovat s počítačem 2 0 2 problém seniora dopravit se do zaměstnání, zdraví 2 2 0 seniorova neznalost angličtiny 2 2 vzdělanostní a kvalifikační úroveň seniora 27 problém seniora dopravit se do zaměstnání, doprava 2 0% 0% 20% 0% 0% 0% 0% 70% 0% 0% 00% Všichni respondenti N = 77
Jednotlivé faktory, které brání seniorům v zaměstnání rozhodně ano,0,2,,0, 2,0 2,7 2 rozhodně ne zdravotní stav nezájem zaměstnavatele neschopnost seniora pracovat s počítačem seniorova neznalost angličtiny problém seniora dopravit se do zaměstnání, zdraví vzdělanostní a kvalifikační úroveň seniora problém seniora dopravit se do zaměstnání, doprava Všichni respondenti N = 77
Diskriminace seniorů při hledání zaměstnání rozhodně ano 2 spíše ano ani ano, ani ne 2 spíše ne nevím 0 0 20 0 0 0 0 % Všichni respondenti N = 77
. Sociální a životní situace seniorů Situaci seniorů hodnotily organizace podle položek v baterii pomocí pětistupňové škály. Stupeň znamená dobrá (nejlepší), stupeň špatná (nejhorší). Celá baterie se podle četností jednotlivých hodnotících odpovědí dělí zhruba na dvě části. První část obsahuje položky, které můžeme z hlediska situace seniorů hodnotit jako pozitivní. Především se jedná o dostupnost a kvalitu lékařské péče, možnost navštěvovat koncerty a divadlo, možnost kupovat si knihy a možnost cestovat. Naopak pouze % organizací vidí jako dobrou finanční dostupnost lékařské péče a léků a možnost z důchodu zaplatit nájem a poplatky. Velice kriticky je hodnocena situace kolem sociálních zařízení pro seniory a to jak kapacitní, tak finanční dostupnost. Nejhorší situace je však (pouze % pozitivních hodnocení) u dvou položek. První je možnost z důchodu kvalitně a důstojně žít a druhým je mediální obraz seniorů.
Dále anketa vyzvala respondenty k hodnocení (u stejných položek) situace v současnosti a před pěti a dvaceti lety. Nejvýraznější zlepšení uvádějí organizace u možnosti seniorů cestovat. Nejvýraznější zhoršení ve srovnání se situací před 20 i lety je u položek, které jsou spojeny s financemi. Jedná se tedy o finanční dostupnost lékařské péče a možnost z nájmu zaplatit nájem a poplatky. Zajímavá je situace u položky možnost z důchodu kvalitně a důstojně žít. Zatímco hodnocení současnosti a situace před dvaceti lety je zhruba stejná, podle hodnocení současnosti a situace před pěti lety došlo k prudkému zhoršení. Podle 0 % organizací se v posledních letech zhoršila možnost kvalitního a důstojného stáří, zatímco zlepšení uvádí pouze %.
Současná situace seniorů v jednotlivých oblastech dostupnost lékařské péče možnost navštěvovat koncerty/divadlo možnost cestovat v rámci ČR 27 0 2 27 2 22 dobrá 2 možnost kupovat si knihy kvalita lékařské péče pro seniory 27 2 2 22 2 2 2 0 špatná neví/neodpověděl/a možnost cestovat mimo ČR 2 0 možnost přivydělat si k důchodu brigádou 2 2 2 0 možnost z důchodu zaplatit nájem/poplatky 27 7 finanční dostupnost lékařské péče a léků 0 7 možnost sen. ovlivňovat veř./spol. záležitosti 0 2 7 finanční dostupnost soc zaříz. pro sen. 2 2 možnost přivydělat si k důchodu HPP 2 2 2 0 0 kapacitní dostupnost soc zaříz. pro sen. 7 2 obraz - image seniorů v médiích 2 2 0 možnost z důchodu důstojně a kvalitně žít 2 22 0% 20% 0% 0% 0% 00% Všichni respondenti N = 77
Současná situace seniorů v jednotlivých oblastech v porovnání se situací před 20 lety možnost cestovat mimo ČR 0 0 rozhodně se zlepšila možnost cestovat v rámci ČR kvalita lékařské péče pro seniory možnost navštěvovat koncerty/divadelo možnost kupovat si knihy 2 0 2 2 2 0 2 2 0 spíše se zlepšila ani se nezlepšila, ani se nezhoršila spíše se zhoršila dostupnost lékařské péče 2 rozhodně se zhoršila možnost z důchodu důstojně a kvalitně žít 2 7 7 neodpověděl/a možnost sen. ovlivňovat veř./spol záležitosti možnost přivydělat si k důchodu brigádou 2 2 kapacitní dostupnost soc zař. pro sen. 22 0 0 možnost přivydělat si k důchodu HPP 22 2 27 obraz - image seniorů v médiích 0 27 2 možnost z důchodu zaplatit nájem/poplatky 0 2 2 finanční dostupnost soc zař. pro sen. 0 finanční dostupnost lékařské péče a léků 22 2 27 0% 0% 20% 0% 0% 0% 0% 70% 0% 0% 00% Všichni respondenti N = 77
Současná situace seniorů v jednotlivých oblastech v porovnání se situací před lety možnost cestovat mimo ČR rozhodně se zlepšila možnost cestovat v rámci ČR kvalita lékařské péče pro seniory možnost kupovat si knihy dostupnost lékařské péče 2 2 2 2 0 2 0 spíše se zlepšila ani se nezlepšila, ani se nezhoršila spíše se zhoršila možnost navštěvovat koncerty/divadlo rozhodně se zhoršila kapacitní dostupnost soc zařízení pro seniory 2 2 2 neodpověděl/a možnost seniorů ovlivňovat veř./spol. záležitosti 7 možnost přivydělat si k důchodu brigádou obraz - image seniorů v médiích 7 možnost přivydělat si k důchodu HPP 2 0 finanční dostupnost soc zařízení pro seniory 2 možnost z důchodu důstojně a kvalitně žít 0 2 možnost z důchodu zaplatit nájem a poplatky 2 0 2 finanční dostupnost lékařské péče a léků 7 2 0% 0% 20% 0% 0% 0% 0% 70% 0% 0% 00 % Všichni respondenti N = 77
Současná situace seniorů v jednotlivých oblastech v porovnání se situací před lety a 20 lety rozhodně se zlepšila ani se nezlepšila, ani se nezhoršila 2 možnost z důchodu zaplatit nájem/poplatky finanční dostupnost lékařské péče/léků možnost z důchodu důstojně/kvalitně žít finanční dostupnost soc. zařízení pro seniory kapacitní dostupnost soc. zařízení pro seniory možnost přivydělat si k důchodu normál prac p image seniorů v médiích možnost přivydělat si k důchodu brigádou možnost seniorů ovlivňovat veřejné/spol. záležitosti dostupnost lékařské péče srovnání se situací před lety srovnání se situací před 20 lety kvalita lékařské péče pro seniory možnost navštěvovat koncerty, divadelní představení možnost cestovat v rámci ČR možnost kupovat si knihy možnost cestovat mimo ČR rozhodně se zhoršila Všichni respondenti N = 7