Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Podobné dokumenty
Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Analýzy zdravotního stavu

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

MUDr. STANISLAV WASSERBAUER

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

3. Zemřelí podle příčin smrti

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

1. Demografický vývoj

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

1. Demografický vývoj

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel města LITOMĚŘICE

Na co Češi nejčastěji umírají

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ

Ukazatele zdravotního stavu. Martin Horváth Kateřina Ivanová

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

1. Demografický vývoj

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

ANALÝZA ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL KOPŘIVNICE

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

Zhoubné novotvary v ČR. ková

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Demografický vývoj

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti

Státní zdravotní ústav Praha

ANALÝZA ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL JILEMNICE

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

ANALÝZA ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL JILEMNICE

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

1. Demografický vývoj

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL JIHLAVY. prosinec 2016

14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

MMO zdravotní ukazatele

1. Demografický vývoj

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Přirozený přírustek na 1000 obyv

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

11. Úmrtnost. O čem je mapový oddíl? Co znázorňují mapy?

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

3. Specifické výsledky o výdajích na zdravotní péči

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1. Demografický vývoj

Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Václava Zvolská, referentka protiepidemického odboru

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

4. Sebevraždy podle pohlaví

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

5. ÚMRTNOST. Co znázorňují mapy?

Transkript:

Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města JIHLAVA II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

ÚVOD Podrobná analýza zdravotních ukazatelů pro město byla realizována v roce 21 s posledními zahrnutými výsledky sledování z roku 28. Po čtyřech letech na zjištěné výsledky navazujeme analýzou, která je pokračováním a nadstavbou analýzy z roku 21. Nebudeme tedy v předkládaném textu opakovat již vysvětlené pojmy a souvislosti. Pokusíme se proto zaměřit především na ty ukazatele, které by naznačovaly nějaké změny v nastolených trendech a nebudou zde opakovány již prezentované a neměnné závěry. Obě části analýzy tvoří tedy jeden nedělitelný celek. VÝSLEDKY Demografické trendy pokračují tak, jak byly naznačeny do roku 21. Obyvatelstvo Jihlavy nadále stárne. U mužů i u žen se zvyšuje index stáří, to znamená, že přibývá více starší populace na úkor mladších ročníků (graf 1). V Jihlavě však pozorujeme i nárůst populace do 14 let, starší populace ale přibývá dynamičtěji. Za poslední čtyři roky přibylo ve městě 2 mužů ve věku nad 8 let, u žen téměř 3. V roce 212 žilo ve městě celkem 3917 obyvatel ve věku nad 8 let. S přibývající starší populací dochází i k prodlužování ukazatele střední délka života. Za poslední 4 roky došlo v Jihlavě u mužů k prodloužení naděje na dožití o 1,6 roku, u žen o,4 roku. Ženy však mají naději na dožití o 5,2 let delší než muži. U obou pohlaví je hodnota ukazatele střední délka života při narození nad úrovní České republiky i kraje, u žen i nad úrovní okresu. U mužů jsou město s okresem na stejné úrovni. (graf 2 a 3). Současně se dále prodlužuje naděje na dožití u 65letých mužů i žen. U mužů o,9 roku, u žen dokonce o 1,6 roku. V obou případech je ukazatel opět vysoko nad úrovní republiky, v případě žen i nad úrovní kraje (graf 4 a 5). Standardizovaná celková úmrtnost v posledních letech v městě mírně stoupla. Stále však zůstala pod úrovní republiky a kraje. Nejvyšší hodnoty v tomto období byly zjištěny v roce 21 u obou pohlaví. Stav je potřeba hodnotit jako zastavení trendu poklesu úmrtnosti, i když může být částečně ovlivněn standardizací a malým počtem obyvatel ve městě, zvýšil se i absolutní počet zemřelých (graf 6 a 7). Celková úmrtnost v Jihlavě zůstává pod úrovní ČR. Nejčastější příčinou smrti je úmrtnost na onemocnění srdce a cév. Trend úmrtnosti na tuto příčinu byl do roku 29 klesající u obou pohlaví. Poté se pokles u mužů zastavil, u žen dokonce došlo k mírnému vzestupu. Protože do té doby byl pokles úmrtnosti ve městě významně rychlejší ve srovnání s ČR a krajem, zůstává i po zastavení poklesu pod úrovní celorepublikového i krajského průměru, shodně u obou pohlaví (graf 8 a 9). Druhou nejčastější příčinou smrti jsou nádorová onemocnění. U mužů dochází k pozvolnému poklesu úmrtnosti, s výjimkou vzestupu v roce 21, srovnatelným s trendem v ČR a nad úrovní kraje. U žen je úmrtnost na novotvary výrazně kolísavější, přes trend poklesu v posledních letech je nad úrovní celé ČR i kraje, který je pod celorepublikovým průměrem. (graf 1 a 11). V roce 212 zemřelo v Jihlavě na nádory 146 mužů a129 žen.

Úmrtnost na poranění a otravy je třetí nejčastější příčinou smrti v ČR. V Jihlavě je u mužů i u žen po průměrem ČR, ale u mužů nad průměrem kraje. U mužů se úmrtnost v posledních letech k průměru ČR přiblížila, u žen je s výjimkou výkyvu v roce 21 pod ním. U mužů je úmrtnost ve srovnání s ženami čtyřnásobná (graf 12 a 13). Podskupinou této kategorie úmrtí jsou úmrtí na úmyslná sebepoškození (graf 14 a 15). V posledních třech letech došlo u mužů v Jihlavě k vzestupu úmrtnosti. Stále však zůstává pod úrovní ČR. U žen pozorujeme pokles hodnot, stabilně jsou pod úrovní ČR i kraje. Absolutní počty případů jsou za rok v jednotkách, u mužů nad 1 případů. Obecnou charakteristikou nemocnosti může být hospitalizovanost. Srovnatelné údaje jsou pouze pro celkovou hospitalizovanost podle místa bydliště. Ta je v městě srovnatelná s úrovní v ČR a kraje. Vývoj hospitalizovanosti má trvale klesající trend. Kojenecká (do jednoho roku) i novorozenecká úmrtnost (do 28 dnů po porodu) jsou v České republice obecně na velmi nízké úrovni, přesto v posledních letech dále dochází k mírnému poklesu. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost v Jihlavě jsou pod úrovní hodnot ČR. V Jihlavě tomu není jinak, navíc v roce 211 nedošlo k žádnému úmrtí kojence (novorozence) Na grafech jsou viditelné vysoké výkyvy v jednotlivých letech, ve skutečnosti se jedná o 1, maximálně 4 případy úmrtí (graf 16 a 17). V posledních 3 letech klesá v Jihlavě počet spontánních potratů přepočtený na 1 žen ve fertilním věku (graf 18). Stále ale zůstává nad úrovní České republiky i kraje. Vývoj dětí s vrozenou vývojovou vadou je v posledních 2 letech mírně vzestupný, ale pod úrovní v ČR (graf 19). Ve srovnání s vývojem v ČR, dochází v Jihlavě ke společnému trendu vzestupu dětí narozených s nižší porodní vahou do 25 g, v Jihlavě je tento vzestup ale méně patrný a výskyt je rovněž nižší (graf 2). Incidence sledovaných infekčních onemocnění je v Jihlavě na relativně nízké úrovni. Výskyt syfilis kolísá kolem jednotlivých případů, v roce 212 nebyl evidován žádný (graf 21). Hluboko pod úrovní ČR je i výskyt kapavky, s výjimkou roku 21, kdy došlo k prudkému nárůstu případů na 13 (graf 22). Výskyt tuberkulózy se oproti předchozímu období mírně zvýšil a srovnal se s výskytem v ČR (graf 23). Z dispenzarizovaných onemocnění je v případě alergií výskyt shodný s celorepublikovým i krajským, u diabetu je výskyt v Jihlavě vyšší než v kraji, ale nižší ve srovnání s průměrem ČR. Celková incidence nádorových onemocnění má v České republice mírně, ale trvale vzestupný trend. V Jihlavě je trend stejný, ale mírně výraznější. U mužů trend převyšuje průměr v ČR, u žen se k němu blíží. Nicméně incidence nádorů u žen zatím zůstává stále pod celorepublikovým průměrem, i když v jednotlivých letech může dojít k jeho překročení. (graf 24 a 25). Incidence nádorů prsu u žen má v ČR celkově spíše stabilizovaný charakter výskytu bez velkých výkyvů, v Jihlavě naopak v posledních přibližně čtyřech letech dochází k pravidelnému poklesu (graf 26). Výskyt nových případů nádorů děložního hrdla má v ČR stabilní úroveň. V Jihlavě došlo v roce 21 k výraznějšímu poklesu, až následující roky ukáží, zda se jedná o trvalejší trend (graf 27). V ČR má podobný vývoj i výskyt nádorů těla děložního. V Jihlavě v tomto případě došlo v posledních třech letech k prudkému nárůstu hodnot nad průměr republiky (graf 28). Výskyt nádorů vaječníků má v ČR mírně klesající trend, v Jihlavě je tento trend v podstatě kopírován s větším kolísáním hodnot (graf 29). U

nádorů prostaty u mužů dochází k trvalému zvyšování incidence. V Jihlavě je výskyt nad úrovní v ČR, nárůst je ale méně dynamický (graf 3). ZÁVĚRY Za čtyři roky, které uplynuly od zpracování 1. analýzy ukazatelů zdravotního stavu obyvatel města, se ve vývoji těchto ukazatelů nic příliš dramatického, nicméně k několika změnám ve vývoji došlo. Jelikož srovnávané období je pouze krátké je nutné, registrované změny hodnotit velmi opatrně. Některé z nich je potřeba spíše brát jako náhodné kolísání vlivem nízkého výskytu sledovaných jevů ve městě a výpočtem. Základní vývojové tendence ve stárnutí obyvatel, snižování úmrtnosti a prodlužování střední délky života, jsou v Jihlavě analogické s vývojem v republice a kraji. Rovněž skladba nejčastějších příčin úmrtí se zásadně neodlišuje. Nicméně je zajímavé, že na rozdíl od vývoje střední délky života, která zůstává stejná jako v ČR, dochází ve sledovaném období ke zpomalení trendu poklesu úmrtnosti, v některých případech se i vývoj obrací směrem k nárůstu. Jev je patrný hlavně u celkové úmrtnosti a úmrtnosti na nemoci srdce a cév. Přesto úmrtnost v Jihlavě zůstává pod úrovní ČR. V Jihlavě je vzestupný trend incidence nádorů. Je strmější ve srovnání s ČR. Z jednotlivých nádorů potom stojí za zmínku stoupající výskyt nádorů těla děložního u žen a mužů nádorů prostaty. Z nádorů pro které vzhledem k podkladovým datům nemůžeme provést srovnání s jinými územními celky pozorujeme hlavně vzestup nádorů tlustého střeva.

Graf 1 Index stáří [1*(65+/(-14)] srovnání mužů a žen ve městě (23-212) 14 12 1 8 6 4 2 muži ženy Graf 2 Střední délka života při narození u MUŽŮ ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 28 212 77 76 75 74 73 72 71 7 Okres

Graf 3 Střední délka života při narození u ŽEN v městě Strakonice, okrese, v kraji a v ČR v letech 28 212 83 82 81 8 79 78 77 76 Okres Graf 4 Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 28 212 16,5 16 15,5 15 14,5 14 13,5 13 12,5

Graf 5 Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 28 212 2,5 2 19,5 19 18,5 18 17,5 17 16,5 16 15,5 Graf 6 Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 125 12 115 11 15 1 95 9 85 8 75 Okres

Graf 7 Celková úmrtnost ŽEN ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 75 7 65 Okres 6 55 5 45 Graf 8 Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u MUŽŮ ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 65 6 55 5 Okres 45 4 35 3 25

Graf 9 Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u ŽEN ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 45 4 35 Okres 3 25 2 15 Graf 1 Úmrtnost na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 47 42 Okres 37 32 27 22

Graf 11 Úmrtnost na zhoubné nádory u ŽEN ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 2 19 18 Okres 17 16 15 14 13 Graf 12 Úmrtnost MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 1 9 8 Okres 7 6 5 4

Graf 13 Úmrtnost ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 4 35 3 Okres 25 2 15 1 5 Graf 14 Úmrtnost MUŽŮ na úmyslné sebepoškození ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 3 25 2 15 1 5 Okres

Graf 15 Úmrtnost ŽEN na úmyslné sebepoškození ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 7 6 5 Okres 4 3 2 1 Graf 16 Kojenecká úmrtnost ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23-212 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 Okres

Graf 17 Novorozenecká úmrtnost ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 Okres Graf 18 Počet spontánních potratů na 1 žen ve fertilním věku ve městě, okrese, v kraji a v Česku v letech 23-212 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Graf 19 Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 55 5 45 4 35 3 25 2 Graf 2 Procento živě narozených dětí do 2 5 gramů ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 Okres

Graf 21 Počet případů syfilis na 1 obyvatel ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 12 1 Okres 8 6 4 2 Graf 22 Počet případů kapavky na 1 obyvatel ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 18 16 14 12 Okres 1 8 6 4 2

Graf 23 Počet případů tuberkulózy na 1 obyvatel ve městě, okrese, v kraji a v ČR v letech 23 212 12 1 8 Okres 6 4 2 Graf 24 Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ MUŽŮ, bez dg C44 (evr. standard) ve městě, okrese, v kraji a v Česku, v letech 23-21 65 6 55 5 45 4 35 Okres 3 25 23 24 25 26 27 28 29 21

Graf 25 Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ ŽEN, bez dg C44 (evr. standard) ve městě, okrese, v kraji a v Česku, v letech 23-21 45 4 35 3 Okres 25 2 23 24 25 26 27 28 29 21 Graf 26 Standardizovaná incidence ZN prsu dg C5 (evr. standard) ženy ve městě, okrese, v kraji a v Česku, v letech 23-21 11 1 9 8 7 6 5 4 Okres Kraj 23 24 25 26 27 28 29 21

Graf 27 Standardizovaná incidence ZN hrdla děložního dg C53 (evr. standard) ženy ve městě, okrese, v kraji a v Česku, v letech 23-21 35 3 25 Okres Kraj 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 Graf 28 Standardizovaná incidence ZN těla děložního dg C54 (evr. standard) ženy ve městě, okrese, v kraji a v Česku, v letech 23-21 45 4 35 3 25 2 15 Okres Kraj 23 24 25 26 27 28 29 21

Graf 29 Standardizovaná incidence ZN vaječníků a jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů dg C56-57 (evr. standard) ženy ve městě, okrese, v kraji a v Česku, v letech 23-21 3 25 2 15 1 5 Okres Kraj 23 24 25 26 27 28 29 21 Graf 3 Standardizovaná incidence ZN prostaty dg C61 (evr. standard) muži ve městě, okrese, v kraji a v Česku, v letech 23-21 16 15 14 13 Okres Kraj 12 11 1 9 8 7 23 24 25 26 27 28 29 21