Přehled nových družicových dat

Podobné dokumenty
Nové družice s velmi vysokým rozlišením

Gisat. Družicová data. Přehled dostupných dat a jejich využití

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

DRUŽICOVÁ DATA. distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o.

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

Dálkový průzkum Země DRUŽICOVÉ SYSTÉMY PRO VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský

DRUŽICOVÁ DATA A GEOGRAFICKÉ DATABÁZE

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Data s velmi vysokým rozlišením

Dálkový průzkum Země

Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě

Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Systémy dálkového průzkumu Země

Aplikace DPZ a GIS v podmínkách tropu a subtropu

NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ

Dálkový průzkum země v optické části spektra. Charakteristika II. Charakteristika I. Hlavní oblasti aplikací

DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Praktické aplikace DPZ a GIS v krajinné ekologii

Č ást 2 Kompozice v nepravých barvách Datové formáty Neřízená klasifikace. Program přednášky

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

DPZ - IIa Radiometrické základy

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM PRO POTŘEBY DPZ

Nová družicová data pro analýzy dostupnost dat Sentinel, pozemní segment

Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ?

Dálkový průzkum Země. Co je DPZ?

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Nekonvenční metody snímání zemského povrchu

DPZ. Modelování s daty DPZ. Poměrové indexy. Vegetační indexy. Část 4. Modelování s daty DPZ Multitemporální analýza

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Přehled jevů a dat DPZ pro použití. v dopravě. Analýza přínosu vybraných aplikací

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KATEDRA INFORMATIKY A GEOINFORMATIKY VEGETAČNÍ INDEXY

Sentinel 2 DATOVÉ SPECIFIKACE

Data a služby programu Copernicus

DPZ - Ib Interpretace snímků

Využití obrazové korelace leteckých měřických snímků pro potřeby aktualizace budov v ZABAGED

Sentinel 1 Datové specifikace

Základní způsoby snímání mikrovlnné části spektra

Fyzikální podstata DPZ

Data a technické nástroje pro studium krajiny (GIS, DPZ)

Využití dálkového průzkumu pro lokálně cílenou agrotechniku polních plodin. Vojtěch Lukas a kol.

Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková

VYUŽITÍ DRUŽICOVÝCH RADAROVÝCH DAT PRO MONITOROVÁNÍ ZÁPLAV V ZÁVISLOSTI NA TYPU KRAJINNÉHO POKRYVU

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze

Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění

Dálkový průzkum Země a jeho aplikace. Lucie Kupková, Markéta Potůčková Přírodovědecká fakulta, KAGIK Univerzita Karlova v Praze

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Videometrie,, LIDAR, Radarová data

Bezpilotní letecké prostředky Nové možnosti DPZ z UAV v oblasti životního prostředí. Jakub KARAS

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled)

Hodnocení zdravotního stavu lesů: potenciál časových řad. Petr Lukeš

Sentinel Collaborative Ground Segment

ENVI 5.2. a jeho reakce na nejnovější družicové systémy

Satelitní data a aplikace využitelné pro veřejnou správu

Využití GMES/COPERNICUS dat při studiu vlivu heterogenity povrchu na charakter stanoviště

Tvorba NDVI z archivních leteckých snímků a možnosti mise Sentinel-2

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Geoinformatika ve vodohospodářství. a krajinném inženýrství

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ

DZDDPZ2 Pořizování dat. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák - Ing. Tomáš Peňáz, PhD. Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

p r o g r a m u C o p e r n i c u s

Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus

Využití optických a radarových dat DPZ v dopravě

Digitální fotogrammetrie

Spektrální chování objektů

Faktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ]

Dálkový průzkum Země

Atlas družicových snímků přírodních katastrof

DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY

VYUŽITÍ LETECKÉ TERMOGRAFIE A MULTISPEKTRÁLNÍHO SNÍMKOVÁNÍ V PRECIZNÍM ZEMĚDĚLSTVÍ JAN SOVA, ADAM ŠVESTKA, JAN KOVÁŘ

DPZ11 Systémy, aplikace. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Opensource ve vědě satelitní dálkový průzkum Země

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Copernicus Masters. Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Lenka Hladíková CENIA. Seminář Gate2Space Praha,

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s.

Úvod do předmětu Meteorologická měření

HYPERSPEKTRÁLNÍ METODY

Hodnocení zdravotního stavu lesa pomocí nových metod dálkového průzkumu Země

Transkript:

Přehled nových družicových dat Marie Háková Praha, leden 2008 Rozdělení družicových dat podle prostorového rozlišení Družicová data s nízkým a středním rozlišením v řádu 1 km pro nízké rozlišení v řádu 100 m pro střední rozlišení Družicová data s vysokým rozlišením v řádu 10 m Družicová data s velmi vysokým rozlišením v řádu 1 m

Družicová data s nízkým a středním rozlišením prostorové rozlišení 1km 100 metrů data jsou pořizována výhradně v multispektrálním režimu (viditelná a infračervená část optického spektra) šířka záběru umožňuje pořízení dat s jednodenní až několikadenní frekvencí data jsou vhodná pro mapování v měřítku okolo 1:1 000 000 Obr.: MERIS - ukázka monitorování sněhového pokryvu Družicová data s nízkým a středním rozlišením Družicová data Rozlišení (m) Počet spektr. pásem Velikost scény (km) Rok startu družice NOAA 1100 5 2600 x 2600 1978 OrbView 2 1100 8 2800 x 2800 1997 SPOT Vegetation 1000 4 2250 x 2250 1998 MERIS 300 15 575 x 575 2002 MODIS 250-1000 36 2330 x 2330 1999 RESURS -01 160 4 600 x 600 1998 Obr. : MODIS povodně na Labi v roce 2002

Využití dat s nízkým a středním rozlišením globální a kontinentální mapování sledování stavu a vývoje vegetace modelování vývoje zemědělských plodin a předpovídání výnosů monitorování rozsáhlých přírodních katastrof sledování stavu a vývoje sněhového pokryvu sledování stavu a vývoje atmosféry a oceánů Obr.: NOAA vývoj vegetačního indexu NDVI v období květen srpen 2005 0 1 Družicová data s vysokým rozlišením prostorové rozlišení 5-30 m data jsou velmi často pořizována současně v panchromatickém i multispektrálním režimu (velký podíl spektrálních pásem pokrývajících jednotlivé části infračervené optické spektrum) data se pořizují většinou v pravidelném, několikatýdenním intervalu modernější družice umožňují pořízení dat na základě programovaní družice k dispozici jsou rozsáhlé archivy dat pořízených od počátku existence jednotlivých družic Obr.: IRS P6 snímek z 21.5.2005 Frýdlantsko data jsou vhodná pro mapování v měřítku 1:100 000-1:25 000

Družicová data s vysokým rozlišením Družice Rozlišení (m) Počet spektr. Velikost scény Rok startu PAN MS pásem (km) družice LANDSAT 5 30 7 180 x 180 1984 LANDSAT 7 15 30 7 180 x 180 1999 SPOT 1-2 10 20 3 60 x 60 1986/1990/1993 SPOT 4 10 20 4 60 x 60 1998 SPOT 5 2.5-5 10 4 60 x 60 2002 IRS 1C/1D/P6 5 20-23 4 140 x 140 1995/1997/2003 IRS AWiFS 60 4 370 x 370 2003 ASTER 15-90 14 60 x 60 1999 HYPERION 30 220 7.7 x 42 2000 ALI 15 30 10 37 x 42 2000 DMC 32 3 640 x 640 2003 Obr.: ASTER snímek z roku 2003 tok Dunaje Využití dat s vysokým rozlišením regionální mapování mapování stavu, vývoje a změn v krajině (land cover/land use) regionální plánování monitorování rozvoje měst sledování stavu a vývoje vegetace mapování zemědělských ploch a klasifikace zemědělských plodin sledování stavu lesních porostů a klasifikace lesních ekosystémů Obr.: Landsat MSS vs. TM monitorování lesů sledování lesní těžby geologické mapování geomorfologické mapování mapování důsledků přírodních katastrof tvorba digitálního modelu terénu Obr.: Ukázka digitálního modelu terénu z dat SPOT5

Družicová data s velmi vysokým rozlišením prostorové rozlišení od 0.6 do 8m (družice pořizující tento typ dat zaznamenávají v současnosti největší rozvoj) data s prostorovým rozlišením 1 m se pořizují pouze v panchromatickém režimu současně se pořizují data v multispektrálním režimu (pokrývající viditelné a blízke infračervené optické spektrum), prostorové rozlišení 2.4-8m data jsou většinou pořizována na základě naprogramování družice dle požadavků zákazníka data jsou vhodná pro mapování nebo aktualizaci map v měřítcích 1:25 000 1:5 000 Obr.: EROS snímek z roku 2005, Frenštát pod Radhoštěm Družicová data s velmi vysokým rozlišením Družice Rozlišení (m) Počet spektr. Velikost scény Rok startu PAN MS pásem (km) družice IKONOS 1 4 4 11 x 11 1999 QuickBird 0.6 2.4 4 16 x 16 2001 OrbView - 3 1 4 4 8 x 8 2003 EROS - A 1.8 1 14 x 14 2000 Formovat - 2 2 8 4 24 x 24 2004 Cartosat - 1 2.5 1 30 x 30 2005 KOSMOS 2 1 40 x 40 1992 Obr.: IKONOS snímek z roku 2004, zpracování snímku metodou PANSHARP

Využití dat s velmi vysokým rozlišením podrobné mapování urbanistické studie 3D modely měst precizní zemědělství kontrola zemědělských aktivit Obr.: 3D model budov na podkladě snímku z Ikonosu plánování a projektování liniových staveb mapování dopravních sítí inventarizace lesních porostů mapování rozptýlené vegetace monitorování povrchových dolů, skládek a rekultivace mapování půdní eroze plánování a organizace humanitární pomoci pojišťovnictví tvorba digitálního modelu terénu Obr.: Quickbird snímek z roku 2003, lesy v okolí Blatna Radarová data specifická kategorie dat data se pořizují v mikrovlnné části elektromagnetického spektra (snímky lze pořídit za jakéhokoliv počasí, ve dne i v noci) v současnosti jsou k dispozici radarová data s prostorovým rozlišením v řádu 10m (v nejbližším období jsou však plánovány radarové družicové systémy s metrovým rozlišením) radarová data doplňují standardní data optická, zejména v situacích, kdy klimatické a povětrnostní podmínky znemožňují pořízení jiných snímků Obr: Radarsat snímek z roku 2002, povodně na Mělnicku

Radarová data Družicová data Rozlišení (m) Velikost scény (km) Rok startu družice ERS 1,2 20 100 x 100 1991/1994 Radarsat Fine 10 50 x 50 1995 Radarsat Standard 30 100 x 100 1995 Radarsat Wide 50 300 x 300 1995 Envisat 25 100 x 100 2002 Envisat Wide 150 400 x 400 2002 Obr.: ERS-2 snímek z roku 2001, multitemporální kombinace Využití radarových dat mapování záplav a záplavových oblastí geomorfologické mapování mapování sedání půdy a seismických pohybů sledování pohybu lodí, zjišťování znečištění moří a oceánů mapování a monitorování vývoje ledovců mapování a monitorování tropických pralesů tvorba digitálního modelu terénu Obr.: ERS- vytvoření digitálního modelu terénu Obr.: TerraSAR modelování morfologie terénu

Družice ALOS Družice patří japonské společnosti JAXA Vynesena na oběžnou dráhu 24.1.2006 Tři přístroje dva optické (PRISM, AVNIR-2) jeden radarový (PALSAR) Aplikace zvládnutí přírodních katastrof, mapování zemského povrchu, mapování přírodních zdrojů, kartografie Obr.: ALOS snímek z června roku 2006, ostrov Sakurajina, Kagoshima, Japonsko AVNIR-2 (vlevo kombinace v pravých barvách R,G,B=3,2,1, vpravo kombinace v nepravých barvách R,G,B= pásma 4,3,2). Senzor PRISM (Panchromatic Remote- Sensing Instrument for Stereo Mapping) prostorové rozlišení 2.5m stereoskopická data ze 3 samostatných radiometrů (optické osy 24st. vpřed, 24st. vzad, nadir vzhledem ke směru letu) každý radiometr používá korekční funkci vyrovnání vlivu rotace Země 3 sestavy obrazových dat s plným přesahem (triplet) data se nabízí po scénách o velikosti 70x70km Obr.: ALOS (PRISM, rozlišení 2.5m, port Shimizu, Shizuoka, Japonsko).

Senzor AVNIR-2 (Advanced Visible and Near Infrared Radiometer type-2) prostorové rozlišení 10m skener pracuje ve 4 pásmech viditelné a BIČ oboru šířka záběru 70km (úhel pořízení +/-44 st.) data nabízí po scénách o velikosti 70x70km Perioda obletu ALOS sleduje celý zemský povrch s následujícím termínovým rozlišením: blízko rovniku: přibližně 60% území může pořídit každý druhý den zem. šířka 35st. přibližně 70% území může pořídit Každý druhý den zem. šířka větší jak 55 st. každé místo každý den Obr.: ALOS snímek z června roku 2006, ostrov Sakurajina, Kagoshima, Japonsko AVNIR-2 (vlevo kombinace v pravých barvách R,G,B=3,2,1, vpravo kombinace v nepravých barvách R,G,B= pásma 4,3,2). Senzor PALSAR (Phased Array type L-band Synthetic Aperture Radar) zobrazující radar se syntetickou aperturou (pásmo L mikrovln. oboru záření) anténa možnost mechanického naklánění úhel 18-55st. několik polarizačních režimů HH, VV, HH/HV nebo VV/VH Fine mode: prostorové rozlišení 10m, scéna 70x70km SCANSAR mode: prostorové rozlišení 100m, šířka záběru 250km, termínové rozlišení menší jak 5 dnů Obr.: ALOS (PALSAR, jezero Biwa, rozlišení 10m, data pořízená 21.3.2006.

Družice TerraSAR-X Družice patřící Infoterra a DLR (Public Private Partnership) Vynesena na oběžnou dráhu 15.7.2007 Radarová družice s prostorovým rozlišením 1m V roce 2010 my měla být vynesena na oběžnou dráhu družice TanDEM-X (PPP) 50% DLR výzkum 50% Infoterra komerční využití, v roce 2013 TerraSAR-X2 (soukromá družice Infoterra) Obr.: TerraSAR-X Gibraltarský průliv, snímek pořízený 5.7.2007 s rozlišením 3m. Obr. TerraSAR-X sopka Merapi, Indonésie, snímek pořízený 8.7.2007 s rozlišením 3m. Družice TerraSAR-X Radiolokátor SAR-X, pracující v pásmu X Větší možnosti polarizace HH, VV, HV, VH Úhel pořízení 20-55st. (čím větší úhel, tím lepší rozlišení) Software na zpracování PCI Geomatica, ERDAS, ENVI Obr.: TerraSAR-X Sydney, Ausrálie, snímek pořízený 9.7.2007 s rozlišením 3m. Obr. TerraSAR-X Taranaki, Nový zéland, snímek pořízený 15.7.2007 s rozlišením 3m.

Družice TerraSAR-X úrovně zpracování SAR RAW surová data SSC odrazivost za časovou jednotku (vhodná pro interferometrii), dají vizualizovat MGD snímek ve správné geometrii, čtvercový pixel, není geokódovaná, data odpovídající path+ orbitální informace GEC- analogie Map oriented, není použit DEM, data nedají orthorektifikovat EEC- stejná úroveň jako GEC+ použití globálního DEM V případě dat TerraSAR-X nejsou možné žádné slevy množstevní nebo pro výzkumné úkoly Slevy jsou pouze pro archivní data Programování standardní (bez poplatku) Priority Programming 50% navýšení ceny Exlusivity Programming -100% navýšení ceny Obr.: TerraSAR-X Giza, Egypt, snímek pořízení 2.7.2007 s rozlišením 1m. Družice TerraSAR-X produkty Nabízeny ve třech kategoriích velikost scény, typ polarizace, úroveň zpracování, prostorové rozlišení. Název produktu Standardní velikost scény (šířkaxdélka) Polarizace Úroveň zpracování Prostorové rozlišení Heigh Resolution SpotLight 10km x 5km Single VV nebo HH SSC, MGD, GEC nebo EEC do 1m SpotLight 10km x 10km Dual HH a VV do 2m StripMap 30km x50km Single VV nebo HH, dual HH a VV, HH a HV nebo VV a VH SSC, MGD, GEC nebo EEC do 3m ScanSAR 100km x 150km Single VV nebo HH MGD, GEC nebo EEC do 16m Archivní data 1) data starší 6-ti měsíců 50%, 2) data starší jednoho roku 30%, to samé platí pro ScanSAR.

Družice Worldview-1 Družice patřící americké společnosti DigitalGlobe Vynesena na oběžnou dráhu 18. září 2007 Nejlepší prostorové rozlišení v současné době 0.5m, v průběhu jednoho dne pořídí data s území o velikosti 750 000km2 S QuickBirdem větší šance pokrýt požadavky zákazníků Worldview-2 start plánován na rok 2008, 8 multispektrálních pásem Obr.: TerraSAR-X Gibraltarský průliv, snímek pořízený 5.7.2007 s rozlišením 3m. Obr. TerraSAR-X sopka Merapi, Indonésie, snímek pořízený 8.7.2007 s rozlišením 3m. Děkuji za pozornost