Sentinel 1 Datové specifikace
|
|
- Miroslava Mašková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Sentinel 1 Datové specifikace 1. Základní informace Sentinel 1 je mise kontinuálního radarového snímání zemského povrchu, která využívá jednofrekvenční radarový senzor C-SAR (Synthetic Aperture Radar) snímající zemský povrch v pásmu C (5404 MHz). Využití radaru umožňuje snímání zemského povrchu prakticky bez ohledu na meteorologické podmínky (pouze mimo silný déšť či husté sněžení) a denní dobu; umožňuje tak pořizování dat i při vysoké oblačnosti nebo v noci. Přístroj využívá duální polarizaci, palubní paměť pojme až 1410 GB a umožňuje stahování dat rychlostí až 520 Mbit/s. Obr. 1: Vizualizace Sentinelu 1 (vlevo) a konstelace družic Sentinel 1A a 1B (vpravo) Mise se skládá z konstelace dvou identických družic na polární dráze, Sentinel 1A a Sentinel 1B, sdílejících stejnou dráhu s posunem 180. Snímání probíhá ve čtyřech režimech s různou šířkou záběru (až 400 km) a různým prostorovým rozlišením (až 5 m). Časové rozlišení, tedy doba, za kterou se družice dostane nad stejné místo na zemském povrchu, je pro jednu družici 12 dní (nad rovníkem), 6 dní při konstelaci dvou družic. Vyšší zeměpisné šířky mají díky menším rozestupům mezi pořizovanými snímky a tím i častějším přeletům družic časové rozlišení 1 3 dny (při využití obou družic), viz obr. 2. Data z družice Sentinel 1 jsou volně dostupná, přičemž rychlost jejich dostupnosti od pořízení snímku záleží na zeměpisné poloze, prioritě oblasti a účelu jejich využití. Pokud jsou data využívána pro oblast krizového řízení, jsou poskytována v kvazi-reálném čase (do 1 hodiny od snímání), pro prioritní oblasti v téměř reálném čase (do 3 hodin od snímání), ostatní data jsou dostupná do 24 hodin od snímání Profil mise Sentinel 1 start družice Sentinel 1A: 3. dubna 2014 start družice Sentinel 1B: 25. dubna 2016 plánovaná životnost: 7 let, maximální odhadovaná 12 let dráha: slunečně synchronní, výška letu 693 km, inklinace (sklon k rovníku) 98,18 časové rozlišení: 6 dní (pro dvě družice), data pokrývající území ČR mají v důsledku šíře záběrů časové rozlišení cca 2 dny (pro 2 družice S1A, S1B) 1
2 polarizace: horizontální (H) nebo vertikální (V) 1.2. Cíle mise Sentinel 1 Monitorování krajinného pokryvu a využití území, sledování vodních ploch Sledování pohybů zemského povrchu (př. sesuvy půdy, zemětřesení, pohyby infrastruktury) Mapování přírodních i člověkem způsobených katastrof a podpora krizového řízení Monitorování mořského prostředí a úniků ropy Monitorování mořského ledu a ledovců Detekce námořních plavidel Obr. 2: Pokrytí a časové rozlišení Sentinelu 1, zdroj: ESA 2. Polarizace Radar družice Sentinel 1 umožňuje duální polarizaci, tzn. jeho anténa může vysílat i přijímat série pulzů v horizontální i vertikální polarizaci. Nad daným územím je systematicky používáno stejné polarizační schéma, čímž je zajištěno získávání dat za stejných podmínek pro poskytování rutinních služeb. V závislosti na oblasti a účelu získávání dat je zvolena vertikální nebo horizontální polarizace. Polarizační schémata jsou volena na základě následující obecné zásady (viz obr. 3): HH-HV nebo HH pro polární oblasti a mořské zalednění VV-VH nebo VV pro ostatní oblasti (s výjimkou Baltského moře) 2
3 Obr. 3: Polarizační schéma, zdroj: ESA Obr. 4: Intenzity z různých polarizačních kanálů, zdroj: MDA, CSA, ESA 3. Režimy snímání Strategii provozu družice na oběžné dráze a přednostní využívání jednotlivých režimů snímání definuje tzv. Sentinel High Level Operations Plan, resp. Sentinel 1 Observation Scenario přímo pro Sentinel 1. Sentinel 1 snímá zemský povrch ve 4 režimech (viz tab. 1): Strip Map Mode (SM) Interferometric Wide Swath Mode (IW) Extra Wide Swath Mode (EW) Wave Mode (WV) 3
4 Režim Způsob využití Prostorové rozlišení Šířka záběru Strip Map Mode pouze při zvláštním požadavku pro monitorování krizových událostí 5 x 5 m 80 km Interferometric Wide Swath Mode hlavní režim snímání nad pevninou, částečně nad mořem a v polárních oblastech 5 x 20 m 250 km Extra Wide Swath Mode Wave Mode částečně používaný nad mořem a v polárních oblastech hlavní režim snímání nad otevřeným mořem 20 x 40 m 400 km prostorové rozlišení 5 m ve čtvercích 20 x 20 km každých 100 km, snímáno pod dvěma různými úhly Tab. 1: Shrnutí režimů snímání Zatímco snímky v režimu Wave Mode jsou pořizovány pouze v jednoduché polarizaci, v ostatní režimech je možné využít polarizaci jednoduchou i duální. Při standardním režimu snímání jsou použity Interferometric Wide Swath Mode s VV + VH polarizací nad pevninou a Wave Mode s VV polarizací nad otevřeným oceánem. Extra Wide Swath Mode je využíván zejména pro monitorování pobřeží pro rozsáhlé oblasti, včetně sledování lodní dopravy, detekci ropných skvrn a mořského ledu. Strip Map Mode se využívá pouze na vyžádání v případě mimořádných událostí, např. přírodních katastrof. Obr. 5: Režimy snímání Sentinelu 1, zdroj: ESA 4
5 3.1. Strip Map Mode Šířka záběru v režimu Strip Map Mode je 80 km s prostorovým rozlišením 5 m (single look). Snímání může probíhat pod šesti předdefinovanými úhly dopadu. Strip Map Mode je využíván pouze v mimořádných případech pro podporu krizového řízení. Parametry Hodnota Šírka záběru 80 km Úhel dopadu 18,3 46,8 Počet možných sub-pásů 6 Azimut a rozsah pohledu Polarizační varianta Maximum Noise Equivalent Sigma Zero (NESZ) Radiometrická stabilita Radiometrická přesnost Single duální HH + HV, VV + VH jednoduchá HH, VV -22 db 0,5 db (3σ) 1 db (3σ) Fázová chyba 5 Tab. 2: Parametry režimu snímání SM, zdroj: ESA 3.2. Interferometric Wide Swath Mode (IW) Režim umožňuje kombinovat velkou šířku záběru (250 km) se středním geometrickým rozlišením (5 x 20 m). Snímkování probíhá ve třech pásech s využitím techniky Terrain Observation with Progressive Scans SAR (TOPSAR), která umožňuje elektronické vychýlení radarového pulsu a tím i vyšší kvalitu obrazu. Interferometrie je zajištěna dostatečným překryvem Dopplerova spektra a wave number spektra. Technika TOPSAR zajišťuje homogenní kvalitu snímku v celé šíři záběru. Režim IW je hlavním režimem snímání nad pevninou. Obr. 6: Pásy snímání v režimu IW s minimálními překryvy, zdroj: ESA 5
6 Obr. 7: Výsledný snímek po zpracování a spojení jednotlivých pásů snímání, zdroj: ESA Výsledný produkt v režimu IW obsahuje jeden snímek pro každý pás snímání a pro každý polarizační kanál, dohromady tedy tři snímky při jednoduché polarizaci nebo šest snímků při duální polarizaci. Parametry Hodnota Šírka záběru 250 km Rozsah uhlu dopadu 29,1 46,0 Počet sub-pásů 3 Azimutální úhel vychýlení (Azimuth steering angle) ± 0,6 Azimut a rozsah pohledu Polarizační varianta Maximum Noise Equivalent Sigma Zero (NESZ) Radiometrická stabilita Radiometrická přesnost Single duální HH + HV, VV + VH jednoduchá HH, VV -22 db 0,5 db (3σ) 1 db (3σ) Fázová chyba 5 Tab. 3: Parametry režimu snímání IW, zdroj: ESA 3.3. Extra Wide Swath Mode (EW) Podobně jako v IW režimu, Extra Wide Swath Mode využívá ke snímání technologii TOPSAR, ale nad mnohem větším územím použitím pěti pásů. Šířka záběru je 400 km s prostorovým rozlišením 20 x 40 m. Výsledný produkt režimu EW obsahuje jeden snímek pro každý pás a každý polarizační kanál, celkové množství snímků je tedy pět při jednoduché polarizaci nebo deset při duální polarizaci. Režim EW je určen primárně pro monitorování severských oblastí pevnin, moří a mořského zalednění, přičemž jeho produkty jsou využívány především pro monitorování mořského ledu, detekci ropných skvrn a zajištění bezpečnosti v této oblasti. Režim EW může být využit i pro interferometrii. 6
7 Parametry Hodnota Šírka záběru 400 km Rozsah uhlu dopadu 18,9-47,0 Počet sub-pásů 5 Azimutální úhel vychýlení (Azimuth steering angle) ± 0,8 Azimut a rozsah pohledu Polarizační varianta Maximum Noise Equivalent Sigma Zero (NESZ) Radiometrická stabilita Radiometrická přesnost Single Duální HH + HV, VV + VH Single HH, VV -22 db 0,5 db (3σ) 1 db (3σ) Fázová chyba 5 Tab. 4: Parametry režimu snímání EW, zdroj: ESA 3.4. Wave Mode Wave Mode je podobný režimu použitému v misích ERS a Envisat (nyní již neaktivních), avšak s vyšším rozlišením a s řadou dalších vylepšení. Snímkování v režimu Wave Mode sestává z několika jednotlivých snímků, výlučně buď ve VV nebo HH polarizaci. Každý z těchto malých snímků pokrývá území 20 x 20 km při prostorovém rozlišení 5 x 5 m a je pořizován každých 100 km podél dráhy přeletu střídavě ve dvou různých úhlech dopadu. Režim Wave Mode v polarizaci VV je primárním režimem získávání dat nad otevřeným oceánem. Obr. 8: Střídavé snímání v režimu Wave Mode, zdroj: ESA 7
8 Parametry Hodnota Šírka záběru Vzdálenost mezi malými snímky podél dráhy letu Rozsah úhlu dopadu 20 km 100 km 21,6 25,1 34,8 38,0 Počet sub-pásů 2 Azimut a rozsah pohledu Polarizační varianta Maximum Noise Equivalent Sigma Zero (NESZ) Radiometrická stabilita Radiometrická přesnost Single Single HH, VV -22 db 0,5 db (3σ) 1 db (3σ) Fázová chyba 5 Tab. 5: Parametry režimu snímání WV, zdroj: ESA 4. Typy produktů a úrovně zpracování dat Produkty družice Sentinel 1 pořízené v režimech SM, IW a EW jsou distribuovány ve třech úrovních zpracování: Level-0 (L0) Level-1 (L1) Level-2 (L2) Produkty L1 jsou dostupné ve dvou typech Single Look Complex (SLC) nebo Ground Range Detected (GRD). L2 Ocean (OCN) má k dispozici různé komponenty v závislosti na režimu snímání. Všechny produkty jsou zpracovány přímo z produktu úrovně L0. Každý režim snímání může potenciálně generovat L1 SLC, L1 GRD a L2 Ocean produkty. Pro režim WV nejsou distribuovány produkty L0 a L1. Obr. 9: Úrovně produktů podle režimu snímání, zdroj: ESA 8
9 4.1. Data L0 Produkty L0 se skládají z komprimovaných surových dat a jsou základem pro zpracování a vytvoření produktů vyšších úrovní. Tato data jsou komprimována metodou Flexible Dynamic Adaptive Quantisation (FDBAQ). Pro další použití musí být tato data dekomprimována a zpracována. Data úrovně L0 obsahují šum, vnitřní kalibraci a informaci o poloze na oběžné dráze při pořízení snímku. Produkty L0 jsou uloženy v dlouhodobých archivech a mohou být zpracovány pro vytvoření různých typů produktů po dobu trvání mise a 25 let po ukončení činnosti kosmického segmentu. Produkty L0 jsou dostupné uživatelům pouze pro režimy SM, IW a EW Data L1 Data úrovně L1 jsou využívána nejčastěji. Data L1 je z úrovně L0 transformován kalibrací dat a použitím dalších algoritmů (viz obr. 10), čímž vznikají dva základní produkty této úrovně Single Look Complex (SLC) a Ground Range Detected (GRD). Obr. 10: Level-1 postup zpracovaní, zdroj: ESA Každý režim snímání může potenciálně generovat L1 SLC a L1 GRD produkty. Rozlišení L1 GRD záleží na režimu snímání a úrovně multilookingu Single Look Complex (SLC) Data jsou georeferencovaná s využitím informací o výšce a poloze družice na oběžné dráze a zachovávají informaci o fázi snímku (pro detekci fázového posunu). Produkty jsou v zero-doppler orientaci, kde každý řádek pixelů reprezentuje body podél linie kolmé na sub-satelitní dráhu. SLC v režimu SM obsahuje jeden snímek pro každý záběr pro obě polarizace. Režim IW, který má tři snímkové pásy, obsahuje tři snímky v jednoduché polarizaci a šest snímků v duální polarizaci. Režim EW se skládá z pěti snímkových pásů, má pět snímků pro jednoduchou polarizaci a deset snímků pro duální polarizaci. V režimu IW a EW každý sub-pás sestává ze série pulzů. Každý puls byl zpracován jako jednotlivý SLC snímek. Jednotlivě soustředěné pulzní snímky jsou zahrnuty do jednoho sub-pásového snímku, s černými hranicemi mezi nimi (obr. 6 a 7), podobně jako u produktů Envisat Asar Wide ScanSAR SLC. Swath Timing data set record v SLC obsahuje informace o pulsech včetně dimenze (dimension), časování (timing) a polohy, které mohou být použity ke spojení pulzů a pásů dohromady. 9
10 Ground Range Detected (GRD) GRD produkty obsahují radarová data zpracována pomocí multilookingu, tj. vícenásobného snímání jednoho místa pro složení výsledného snímku, a georeferencovaná pomocí referenčního zemského elipsoidu (např. WGS84). Nezachovává se informace o fázi a dochází k redukci šumu (speckle) za cenu nižšího geometrického rozlišení. Oproti korekcím aplikovaným na úrovni Level-1 SLC produktů mají GRD produkty navíc odstraněny termální šum, což zlepšuje kvalitu snímku. Pro IW a EW GRD produkty je proveden multilooking pro každý pulz jednotlivě. Všechny pulzy ve všech sub-pásech jsou následně bezešvě spojeny do jednoho souvislého snímku pro každý polarizační kanál. GRD produkty jsou dostupné ve třech prostorových rozlišeních: Full Resolution (FR) High Resolution (HR) Medium Resolution (MR) Rozlišení závisí na provedeném multilookingu. Data L1 GRD jsou dostupná v MR a HR pro režimy IW a EW, MR pro režim WV, HR a FR pro režim SM Data L2 Data na úrovni L2 sestávají z konkrétních geolokalizovaných geofyzikálních produktů získaných z úrovně L1. Produkty L2 Ocean (OCN) využívané v oblasti sledování větru, vln a mořských proudů mohou obsahovat následující geofyzikální komponenty získané z radarových dat: Ocean Wind field (OWI) Ocean Swell spectra (OSW) Surface Radial Velocity (RVL). Dostupnost komponent závisí na režimu snímaní. Metadata vztahující se k OWI jsou získávaná z interně zpracovaného GRD produktu, metadata vztahující se k RVL (a OSW, pro režim snímání SM a WV) jsou získaná interním zpracováním SLC produktu. 10
11 Obr. 11, 12: Diagram rychlosti větru (vlevo) a povrchová radiální rychlost (vpravo), zdroj: CLS SOPRANO, ESA Obr. 13: OSW spektrum, zdroj: CLS SOPRANO, ESA 5. Rozlišení Prostorové rozlišení závisí na režimu snímání a úrovni zpracování. 11
12 5.1. Level-1 Single Look Complex (SLC) Prostorové rozlišení SLC produktů je určeno režimem snímání. Pro SLC produkty v režimech SM, IW a EW jsou rozlišení a pixel spacing (tj. vzdálenost mezi sousedními pixely na snímku, měřená v metrech) poskytovány podle úhlu dopadu, od nejnižšího po nejvyšší. Pro SLC produkty v režimu WV jsou rozlišení a pixel spacing poskytovány pro WV1 a WV2. Režim Rozlišení rg x az [m] Pixel spacing rg x az [m] Počet pohledů ENL* Strip Map Mode 1,7 x 4,3 až 3,6 x 4,9 1,5 x 3,6 až 3,1 x 4,1 1 x 1 1 Interferometric Wide Swath Mode 2,7 x 22 až 3,5 x 22 2,3 x 17,4 1 x 1 1 Extra Wide Swath Mode 7,9 x 43 až 15 x 43 5,9 x 34,7 1 x 1 1 Wave Mode 2,0 x 4,8 a 3,1 x 4,8 1,7 x 4,1 a 2,7 x 4,1 1 x 1 1 Tab. 6: Popis rozlišení jednotlivých režimů snímání v produktu Level-1 SLC, zdroj: ESA * ENL odpovídající počet jednotlivých pohledů (The equivalent number of independent looks) * rg rozlišení ve směru napříč letu, az azimutální rozlišení 5.2. Level-1 Grand Range Detected (GRD) Produkty GRD mohou být ve třech rozlišeních: Plné rozlišení (Full Resolution, FR) pro režim SM Vysoké rozlišení (High Resolution, HR) pro režimy SM, IW a EW Střední rozlišení (Medium Resolution, MR) pro režimy SM, IW, EW a WV Rozlišení závisí na počtu provedených pohledů. Produkty Level-1 GRD jsou k dispozici ve středním a vysokém rozlišení pro režimy IW a EW, střední rozlišení pro režim WV a všechna rozlišení pro režim SM. Rozlišení pro GRD produkt koresponduje se střední hodnotou rozsahu ve střední výšce oběžné dráhy, jedná se o zprůměrování ze všech snímaných pásů. Režim Rozlišení rx x az [m] Pixel spacing rg x az [m] Počet pohledů Strip Map Mode 9 x 9 4 x 4 2 x 2 3,9 Tab. 7: Plné rozlišení pro úroveň L1 GRD, zdroj: ESA ENL Režim Rozlišení r x x az [m] Pi x el spacing rg x az [m] Počet pohledů Strip Map Mode 23 x x 10 6 x 6 34,4 Interferometric Wide Swath Mode 20 x x 10 5 x 1 4,9 Extra Wide Swath Mode 50 x x 25 3 x 1 2,9 Tab. 8: Vysoké rozlišení pro úroveň L1 GRD, zdroj: ESA ENL 12
13 Režim Rozlišení Pixel spacing rx x az [m] rg x az [m] Počet pohledů ENL Strip Map Mode 84 x x x Interferometric Wide Swath Mode 88 x x x 5 105,7 Extra Wide Swath Mode 93 x x 40 6 x 2 12,7 Wave Mode 52 x x x ,7 Tab. 9: Střední rozlišení pro úroveň L1 GRD, zdroj: ESA 5.3. Level 2 Pro produkty L2 OCN je komponenta Swell spectra (OSW) poskytována s prostorovým rozlišením 20 x 20 km, komponenty Ocean Wind field (OWI) a Suraface Radial Velocity (RVL) mají rozlišení 1 x 1 km. 6. Formát dat Datové produkty Sentinelu-1 jsou distribuovány ve formátu Standard Archive Format for Europe (SAFE), který byl navržen pro archivaci a předávání dat ESA z oblasti pozorování Země a zároveň doporučen pro harmonizaci dat ze všech družic programu Copernicus. Formát SENTINEL-SAFE obsahuje složku s obrazovými daty v binárním datovém formátu a metadaty ve formátu XML. Datové produkty mají různý tvar označení podle úrovně zpracování: Level-0 Level-1 Level-2 7. Pravidla pro distribuci dat Data z družic Sentinel jsem dostupná na základě plného, volného a bezplatného přístupu. Lze je tedy použít pro jakékoliv účely v rámci vědy a výzkumu, komerčního i nekomerčního použití i pro potřeby státní a veřejné správy a samosprávy. Všechna data z družic Sentinel 1 jsou systematicky zpracovávána do podoby předdefinovaných produktových typů a jsou dostupná globálně, regionálně a lokálně v rámci určeného časového rozmezí. Globální produkty (úrovně L0, L1 a L2) jsou systematicky vytvářeny pro všechna získaná data. Tyto produkty jsou dostupné do 1 hodiny od snímání nad určenými, tzv. NRT (near-real time) oblastmi a pro vybrané uživatele, v ostatních případech pak do 24 hodin od jejich pořízení. Regionální produkty jsou systematicky vytvářeny pro podmnožinu všech získaných dat nad určenými regiony a oblastmi. L1 SLC produkty jsou dostupné do 1 hodiny od jejich pořízení nad určenými NRT oblastmi a systematicky nad určenými oblastmi do 24 hodin od jejich pořízení. Systematické zpracování umožňuje automatizované vytváření předdefinovaných sad produktů úrovně L1 po jejich pořízení. 13
14 Obr. 14: Operační dostupnost produktů podle úrovně zpracování, zdroj: ESA 8. Přístup k datům Data z družic Sentinel jsou díky volné a otevřené datové politice programu Copernicus systematicky a zdarma zpřístupňována všem kategoriím uživatelů. Pro běžné uživatele existují následující přístupy k datům: spolupracující pozemní segment pro uživatele dat Sentinel, který obsahuje data Sentinel pokrývající území ČR pro existující uživatele účastnící se projektů Copernicus pro základní i navazující služby pro ostatní uživatele, přístup k datům po jednoduché registraci Komplexní přehled o družici Sentinel 1, jejím přístroji C-SAR a pořizovaných datech naleznete v on-line uživatelské příručce na stránkách ESA. 9. Program pro práci s daty Pro zpracování a základní analýzu dat Sentinelu 1 byl přímo vyvinut tzv. Sentinel 1 toolbox. Toolbox je neustále doplňován o další funkcionality; po každé úpravě je zveřejněna jeho nová verze. Zároveň je vzhledem k opensource povaze toolboxů možné si je upravit a přizpůsobit pro své potřeby. Toolbox obsahuje rozhraní pro přístup k velkému množství dat v podobě cloudové platformy, čímž umožňuje velkoobjemová zpracování pomocí požadovaného algoritmu. Veškeré nástroje pro zpracování dat Sentinel jsou v souladu s otevřenou datovou politikou Copernicus poskytována bezplatně. Více informací včetně možnosti stažení toolboxu je k dispozici zde. Dále je pro zpracování radarových dat možné využít volně dostupné programy ESA NEST a PolSARpro. Zpracovali: Lukáš Žubrietovský, Lenka Švábová, Ondřej Šváb Praha,
Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze
Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze Lenka Hladíková CENIA Oddělení mapových služeb Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí Geoinformace ve veřejné správě
Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz
Mgr. Jana Součková Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze jana.souckova@natur.cuni.cz Obsah Envisat RADAR letecké senzory shuttle mise satelitní senzory Sentinel
Sentinel 2 DATOVÉ SPECIFIKACE
Sentinel 2 DATOVÉ SPECIFIKACE Základní informace Sentinel 2 je mise programu Copernicus, která poskytuje multispektrální snímky s vysokým prostorovým rozlišením a nebývale velkou šířkou záběru. Sentinel
Data a služby programu Copernicus
Data a služby programu Copernicus Lenka Hladíková CENIA Oddělení mapových služeb Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí Videokonference se zástupci krajských úřadů Praha,
Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze
Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze Lenka Hladíková CENIA Oddělení mapových služeb Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí 3. české uživatelské fórum Copernicus
TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST
Lenka Hladíková Simona Losmanová CENIA Oddělení mapových služeb TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST Podpora a propagace oblasti 4.2 - Odstraňování starých
Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR
25.5.2017 Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR Ondřej Šváb vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ondrej.svab@mdcr.cz Ministerstvo dopravy Struktura kosmické komponenty Copernicus Kosmický
PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ
PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ Josef Šobra - Odbor pozorování Země Česká kosmická kancelář, o.p.s. sobra@czechspace.cz ČESKÁ REPUBLIKA JE 18. ČLENSKÝM STÁTEM Období 2004
Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR
Konference e-infrastruktury CESNET, Praha 11. 12. 2017 Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR Ondřej Šváb vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ondrej.svab@mdcr.cz Ministerstvo dopravy
Nová družicová data pro analýzy dostupnost dat Sentinel, pozemní segment
Nová družicová data pro analýzy dostupnost dat Sentinel, pozemní segment Ondřej Šváb vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ondrej.svab@mdcr.cz Ministerstvo dopravy 1.3.2017 p r o s t ř e d
Sentinel Collaborative Ground Segment
Sentinel Collaborative Ground Segment Ondřej Šváb vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ondrej.svab@mdcr.cz Ministerstvo dopravy ČR Účel programu Zajistit nepřetržitý, nezávislý a spolehlivý
DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DPZ10 Radar, lidar Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava RADAR SRTM Shuttle Radar Topography Mission. Endeavour, 2000 Dobrovolný Hlavní anténa v nákladovém prostoru, 2. na stožáru
2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence
2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.10 GNSS GNSS Globální navigační satelitní systémy slouží k určení polohy libovolného počtu uživatelů i objektů v reálném čase
Copernicus Masters. Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Lenka Hladíková CENIA. Seminář Gate2Space Praha, 9. 12.
Copernicus Masters Lenka Hladíková Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí CENIA Oddělení mapových služeb Seminář Gate2Space Praha, 9. 12. 2014 1 Osnova prezentace 1) Evropský
Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra
Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy
Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789
Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789 Obsah: Úvod Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země) Historie DPZ Rozdělení metod DPZ Využití DPZ Projekty využívající data DPZ Současné družicové systémy Zdroje Závěr
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný
BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ
BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ 1. USGS Širokou škálu produktů dálkového průzkumu Země nabízí USGS (United States Geological Survey). Z jejích stránek lze stahovat snímky z mnoha družic, např.
a jeho podpora v Metacentru Zden k ustr cesnet 11. kv tna 2018
DÁLKOVÝ PR ZKUM ZEM a jeho podpora v Metacentru Zden k ustr cesnet 11. kv tna 2018 Co je co... od Bruselu aº k nám na disk Copernicus Evropský program pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti
Základní způsoby snímání mikrovlnné části spektra
Fyzikální podstata Základní způsoby snímání mikrovlnné části spektra Pasivní metody (mikrovlnný radiometr) Aktivní metody (RADAR) Z družic, letadel i pozemních přístrojů Charakteristika mikrovlného záření
p r o g r a m u C o p e r n i c u s
A k t u á l n í s t a v p r o g r a m u C o p e r n i c u s Kateřina Nohelová, Ministerstvo životního prostředí EU EU @EU www.copernicus.eu Z á k l a d n í i n f o r m a c e Program EU pro monitorování
Přehled nových družicových dat
Přehled nových družicových dat Marie Háková Praha, leden 2008 Rozdělení družicových dat podle prostorového rozlišení Družicová data s nízkým a středním rozlišením v řádu 1 km pro nízké rozlišení v řádu
Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra
Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy
Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková
Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková Praha 13.6.2012 Multispektrální data cíl ověření vhodnosti
DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský
DPZ systémy pořizování dat Tomáš Dolanský Landsat První byl vypuštěn roku 1972 Landsat 1-3 nesl dva senzory RBV (Return Beam Vidicon) MSS (Multispectral Scanner) Landsat 4 (1982-5) byl doplněn: TM (Thematic
Nové družice s velmi vysokým rozlišením
Nové družice s velmi vysokým rozlišením Marie Háková, GISAT s.r.o. GISAT s.r.o., Charkovská 7, 101 00 Praha 10 Tel./Fax: 274 711 935-6, e-mail: gisat@gisat.cz, www.gisat.cz Rozdělení družicových dat podle
6d. Techniky kosmické geodézie (družicová altimetrie) Aleš Bezděk
6d. Techniky kosmické geodézie (družicová altimetrie) Aleš Bezděk Teoretická geodézie 4 FSV ČVUT 2017/2018 LS 1 Co je družicová altimetrie? Družicová technika založená na radarovém snímání mořské hladiny:
Geoinformační technologie
Geoinformační technologie Globáln lní navigační a polohové družicov icové systémy Výukový materiál pro gymnázia a ostatní střední školy Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí 1952 Vytvořeno v rámci projektu SIPVZ
DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077
DPZ Dálkový průzkum Země Lukáš Kamp, KAM077 Dálkový průzkum Země je věda i umění získávat užitečné informace o objektech, plochách či jevech prostřednictvím dat měřených na zařízeních, která s těmito zkoumanými
Praktické využití FOSS4G projektů pro monitorování území pomocí družicových dat. Erika Orlitová, Lukáš Brodský, Jan Kolomazník,Václav Vobora GISAT
Praktické využití FOSS4G projektů pro monitorování území pomocí družicových dat Erika Orlitová, Lukáš Brodský, Jan Kolomazník,Václav Vobora GISAT Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach
LAND COVER V ČR SLUŽBA COPERNICUS PRO MONITOROVÁNÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ DATOVÁ SADA KRAJINNÉHO POKRYVU
LAND COVER V ČR SLUŽBA COPERNICUS PRO MONITOROVÁNÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ DATOVÁ SADA KRAJINNÉHO POKRYVU Zbyněk Stein CENIA, česká informační agentura životního prostředí ISSS, HRADEC KRÁLOVÉ, 1. 4. 2019 1 Služba
NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM
NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM Marie Háková GISAT s.r.o. Úvod Družicové snímky se v posledním desetiletí staly jedním z nejčastěji využívaných zdrojů geografické informace v mnoha oborech lidské
Videometrie,, LIDAR, Radarová data
Videometrie,, LIDAR, Radarová data Jakub Šulc Videometrie Dokumentace skutečného stavu území a objektů na něm n m se nacházej zejícíchch Technologie využívá digitáln lní formát minidv Digitáln lní kamera
Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:
Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo ve potřebném
DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034
DPZ Dálkový Průzkum Země 1 Obsah Úvod Historie DPZ Techniky DPZ Ukázky 2 DPZ znamená Dálkový průzkum Země nám dává informace o vlastnostech objektů na zemském povrchu s využitím informací získaných v globálním
- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.
DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ Družicové systémy Oběžné dráhy družic - a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. Dráha se Sluncem synchronní Přelety podle místního času Družice v rovníkové
Hodnocení zdravotního stavu lesů: potenciál časových řad. Petr Lukeš
Hodnocení zdravotního stavu lesů: potenciál časových řad Petr Lukeš Obsah 1. Vegetace, fenologie, časové řady a jejich analýza 2. Sentinel 2 jako zdroj časových řad vysokého prostorového rozlišení 3. Hodnocení
Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus
Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus Filip Hájek Forest Management Institute Czech Republic hajek.filip@uhul.cz 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus, 29.
DPZ - IIa Radiometrické základy
DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením
Global Positioning System
Písemná příprava na zaměstnání Navigace Global Positioning System Popis systému Charakteristika systému GPS GPS (Global Positioning System) je PNT (Positioning Navigation and Timing) systém vyvinutý primárně
Opensource ve vědě satelitní dálkový průzkum Země
Opensource ve vědě satelitní dálkový průzkum Země Petr Lukeš Centrum výzkumu globální změny, AV ČR, v.v.i. Ústav hospodářské úpravy lesa 1. Dálkový průzkum Země a Czechglobe / ÚHÚL 2. Svobodná data 3.
Tvorba dat pro GIS. Vznik rastrových dat. Přímo v digitální podobě družicové snímky. Skenování
Vznik rastrových dat Tvorba dat pro GIS Přednáška 5. Přímo v digitální podobě družicové snímky Skenováním z analogové podoby: Mapy Letecké snímky na fotografickém materiálu Pořizov izování dat Podle způsobu
Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra
Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy
Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s.
Programy pozorování Země ESA Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s. 1990 2000 2010 Programy pozorování Země ESA METEOSAT M-1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 ERS-1, -2 METEOSAT Second Generation MSG -1, -2,
Vážení čtenáři, Přejeme Vám příjemné čtení a krásné podzimní dny! Za Národní sekretariát GEO/Copernicus. Lenka Hladíková, CENIA
Vážení čtenáři, podzimní číslo zpravodaje GEO/Copernicus se nese ve znamení Sentinelu 2 družice, která byla na oběžnou dráhu vypuštěna letos v červnu, dokončuje svou fázi uvedení do provozu a v nejbližších
Principy GPS mapování
Principy GPS mapování Irena Smolová GPS GPS = globální družicový navigační systém určení polohy kdekoliv na zemském povrchu, bez ohledu na počasí a na dobu, kdy se provádí měření Vývoj systému GPS původně
Měření satelitů. Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén.
Měření satelitů Úvod Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén. Naším úkolem bylo popsat používání frekvenčního spektra
Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:
Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo v potřebném
- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.
DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ Družicové systémy Oběžné dráhy družic - a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. Dráha se Sluncem synchronní Přelety podle místního času Podélné skenování
Satelitní data a aplikace využitelné pro veřejnou správu
Satelitní data a aplikace využitelné pro veřejnou správu Zbyněk Stein specialista GIS Simona Losmanová specialista GMES Konference ISSS Hradec Králové, 3.4.2012 Obsah 1. Dostupnost dat DPZ 2. Archivy družicových
Úvod Popis SAFNWC Produkty SAFNWC Aplikace na zajimavé konvektivní situace Implementace v ČHMÚ Závěr. SAFNWC a jeho využití v meteorologii
SAFNWC a jeho využití v meteorologii Jindřich Št ástka ČHMÚ, Český hydrometeorologický ústav Školení Radostovice 8-12.11.2010 Historie Listopadu 1992 v Darmstadtu byl EUMETSATem přijat koncept na vytvoření
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Research Institute of Geodesy, Topography and Cartography Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a
Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
Sídlo Trvalý pobyt, Jednu možnost označit křížkem Jednu možnost označit křížkem ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025 Žádost o udělení individuálního
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou
14. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky
Specializovaný kurs U3V Současný stav a výhledy digitálních komunikací 14. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky 5.5.2016 Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky
Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled)
Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled) Základní východiska Dálkový průzkum získávání informací o objektech na dálku. Vychází z těchto předpokladů: Petr Dobrovolný Geografický ústav
RYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY
RYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY HODNOCENÍ KVALITY VODY A EUTROFIZACE POMOCÍ DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ Jakub Brom, Václav Nedbal a Jindřich Duras TAČR Gama TG03010027 Posílení aktivit proof-of-concept na Jihočeské
DRUŽICOVÁ DATA. distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o.
DRUŽICOVÁ DATA distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o. Již téměř půl století se lidé snaží získávat snímky Země i jiných vesmírných těles. Důvodem je především jejich aktuálnost, které běžné papírové
Globální družicový navigační systém
Globální družicový navigační systém GALILEO Galileo je globální družicový navigační systém, který vyvíjí Evropa. Postaven je na principu amerického GPS a ruského GLONASS, což jsou vojenské navigační systémy.
Globální polohové a navigační systémy
Globální polohové a navigační systémy KGI/APGPS RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci I NVESTICE DO ROZVOJE V ZDĚLÁVÁNÍ Environmentální vzdělávání
Využití optických a radarových dat DPZ v dopravě
Využití optických a radarových dat DPZ v dopravě Jan Kolomazník, GISAT s.r.o. 3. České uživatelské fórum COPERNICUS Praha, 11.6.2014 OBSAH Projekt na vyhodnocení využitelnost dat DPZ v dopravě Data Zaměření
Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
Sídlo Trvalý pobyt, Jednu možnost označit křížkem Jednu možnost označit křížkem ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025 Žádost o udělení individuálního
Měření průtoku kapaliny s využitím digitální kamery
Měření průtoku kapaliny s využitím digitální kamery Mareš, J., Vacek, M. Koudela, D. Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Ústav počítačové a řídicí techniky, Technická 5, 166 28, Praha 6 e-mail:
Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území
Ministerstvo zemědělství ČR Č.j.: 28181/2005-16000 Metodický pokyn k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území Určeno: K využití: státním podnikům Povodí Zemědělské
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví Ing. Hana Staňková, Ph.D. Ing. Filip Závada GEODÉZIE II 8. Technologie GNSS Navigační systémy
Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění
Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění Miroslav Kopecký Jan Kolomazník Luboš Kučera Geoinformatika ve veřejné správě 2008, Brno Organizační zajištění projektu Mapování urbanizovaných ploch
Optika v počítačovém vidění MPOV
Optika v počítačovém vidění MPOV Rozvrh přednášky: 1. A/D převod 2. zpracování obrazu 3. rozhraní kamer 4. další související zařízení 5. motivace - aplikace Princip pořízení a zpracování obrazu Shoda mezi
POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ
RUP 01b POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ Časoměrné systémy: Výhody: Vysoká přesnost polohy (metry) (díky vysoké přesnosti měření časového zpoždění signálů), nenáročné antény, nízké výkony vysílačů Nevýhoda:
1 Obsah přípravné fáze projektu Poohří
1 Obsah přípravné fáze projektu Poohří V rámci projektu Poohří budou pro účely zatápění povrchových hnědouhelných dolů modelovány a predikovány pohyby nadzemních i podzemních vod a jejich předpokládané
Priority Národního kosmického plánu 2014-2019 v oblasti pozorování Země
Priority Národního kosmického plánu 2014-2019 v oblasti pozorování Země Ondřej Šváb vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstvo dopravy Národní kosmický plán na roky 2014-2019 Strategický
3D KAMERY A TECHNOLOGIE
3D KAMERY A TECHNOLOGIE strojové vidění nás baví Zdeněk Šebestík, ATEsystem s.r.o., 2016 KDO JSME Vznik v roce 2013, spol. s r.o. 5 majitelů, pouze vlastní kapitál Dnes 18 zaměstnanců, 3 ext. spolupracovníci
Polarimetrická radarová měření v síti CZRAD. RNDr. Petr Novák, PhD.,
Polarimetrická radarová měření v síti CZRAD RNDr. Petr Novák, PhD., petr.novak@chmi.cz Realizaceveřejné zakázky Komplexníobnova srážkoměrných radarů sítěczrad v roce 2015 na radaru Brdy i Skalky nainstalovány
Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
Sídlo Trvalý pobyt, Jednu možnost označit křížkem Jednu možnost označit křížkem ČSKÝ TLKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025 Žádost o udělení individuálního
Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
Sídlo Trvalý pobyt, Jednu možnost označit křížkem Jednu možnost označit křížkem ČSKÝ TLKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025 Žádost o udělení individuálního
Digitalizace starých glóbů
Milan Talich, Klára Ambrožová, Jan Havrlant, Ondřej Böhm Milan.Talich@vugtk.cz 21. kartografická konference, 3. 9. - 4. 9. 2015, Lednice Cíle Vytvoření věrného 3D modelu, umožnění studia online, možnost
8a. Geodetické družice Aleš Bezděk
8a. Geodetické družice Aleš Bezděk Teoretická geodézie 4 FSV ČVUT 2017/2018 LS 1 Družice v minulosti určovali astronomové, plavci, geodeti,... polohu na Zemi pomocí hvězd v dnešní době: pomocí družic specializované
Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy
Fyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:
Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo v potřebném
stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze
NOSIČE stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze Na zemi: podrobná informace o povrchu (oproti leteckému nebo kosmickému nosiči) základna: žebřík, lešení, vysoká budova,
ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Poskytování dat a služeb Geoportál ČÚZK
ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD Poskytování dat a služeb Geoportál ČÚZK Krajský úřad Pardubického kraje 27. 4. 2017 Formy poskytování geografických podkladů Tištěné mapy Data Mapové listy Souborová data Mapové služby
Co je nového v technice radiolokátorů
Co je nového v technice radiolokátorů Radiokomunikace 2015 Libor DRAŽAN Katedra radiolokace Fakulta vojenských technologií Univerzita obrany libor.drazan@unob.cz 1 Obsah přednášky 1. Technologie STEALTH
Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
Sídlo Trvalý pobyt, Jednu možnost označit křížkem Jednu možnost označit křížkem ČSKÝ TLKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025 Žádost o udělení individuálního
L9 Analýza atmosféry. Alena Trojáková (ONPP) Školení, 11/07
L9 Analýza atmosféry Alena Trojáková (ONPP) Obsah Přehled pozorování parametry konvenčních dat satelitní data Praktické aspekty použití pozorovaní monitoring kontrola kvality identifikace a odstranění
GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VOJENSKÝ GEOGRAFICKÝ A HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚŘAD Popis a zásady používání světového geodetického referenčního systému 1984 v AČR POPIS A ZÁSADY POUŽÍVÁNÍ V AČR
GPS MOTOTRACKER GC 008 100 P
GPS MOTOTRACKER GC 008 100 P Návod k obsluze a instalaci UPOZORNĚNÍ Tento výrobek není určen pro ochranu zdraví nebo života osob. Použití GPS Mototrackeru je na uvážení majitele. GPS Mototracker je zařízení
N Á V R H. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ze dne 2005, o rozsahu požadovaných údajů v žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
N Á V R H OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ze dne 2005, o rozsahu požadovaných údajů v žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Český telekomunikační úřad vydává podle 108 odst. 1 písm. b) zákona
Tvorba NDVI z archivních leteckých snímků a možnosti mise Sentinel-2
4. ČESKÉ UŽIVATELSKÉ FÓRUM COPERNICUS 12. 13. 5. 2015 Tvorba NDVI z archivních leteckých snímků a možnosti mise Sentinel-2 Ing. Václav Šafář, VÚGTK, v.v.i., vaclav.safar@vugtk.cz BAREVNÉ SNÍMKOVÁNÍ ÚZEMÍ
DronFest TOPGEOSYS s.r.o. Kamery pro leteckou fotogrammetrii
TOPGEOSYS s.r.o. DronFest 2018 - TOPGEOSYS s.r.o. Kamery pro leteckou fotogrammetrii Ing. Václav Šafář,Ph.D. 1.června 2018 areál DEPO2015 TOPGEOSYS s.r.o. AUTORIZOVANÝ PRODEJ PHASEONE INDUSTRIAL PRO ČESKOU
Referát digitální ortofoto Fotogrammetrie 30 KOMERČNĚ DOSTUPNÁ DIGITÁLNÍ ORTOFOTA. Marcela Čapková Petra Havlíčková
KOMERČNĚ DOSTUPNÁ DIGITÁLNÍ ORTOFOTA Marcela Čapková Petra Havlíčková ČVUT v Praze, Fakulta stavební, obor geodézie a kartografie capkova.marcela@seznam.cz pettah@centrum.cz Klíčová slova: producenti,
Digitální fotogrammetrie
Osnova prezentace Definice Sběr dat Zpracování dat Metody Princip Aplikace Definice Fotogrammetrie je umění, věda a technika získávání informací o fyzických objektech a prostředí skrz proces zaznamenávání,
Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě
Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě František Zemek, Miroslav Pikl Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno CzechGlobe I. Sekce klimatických
PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci
PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci Příloha C Požadavky na Dokumentaci Stránka 1 z 5 1. Obecné požadavky Dodavatel dokumentaci zpracuje a bude dokumentaci v celém rozsahu průběžně aktualizovat při každé
Moderní trendy měření Radomil Sikora
Moderní trendy měření Radomil Sikora za společnost RMT s. r. o. Členění laserových měřičů Laserové měřiče můžeme členit dle počtu os na 1D, 2D a 3D: 1D jsou tzv. dálkoměry, které měří vzdálenost pouze
Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole
Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Vliv na tvar
DOPLNĚK 8 PŘEDPIS L 15
DOPLNĚK 8 PŘEDPIS L 15 DOPLNĚK 8 - POŽADAVKY NA DATA TERÉNU A PŘEKÁŽEK (viz Hlava 10) Obrázek 8-1 Plochy pro sběr dat terénu - Prostor 1 a Prostor 2 1) Data terénu uvnitř oblasti o poloměru 10 km od ARP
Nové trendy v zabezpečení rozsáhlých areálů
Nové trendy v zabezpečení rozsáhlých areálů Tomáš Semerád Siemens, s. r. o. divize Building Technologies Page 1 Nové trendy v zabezpečení rozsáhlých areálů Obsah Termovize RADAR Page 2 Nové trendy v zabezpečení
I řešení bez nálepky smart mohou být chytrá
I řešení bez nálepky smart mohou být chytrá Co je UtilityReport? Webová služba dostupná přes internetový prohlížeč Pro širokou veřejnost i registrované uživatele Zjednodušuje proces vyjádření k existenci
Letadlové radiolokátory MO. SRD Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory MO ISM MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ
59,3 61 Letadlové radiolokátory Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory 61 62 SRD Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory ISM SRD Bezdrátové místní sítě Letadlové radiolokátory ISM 62 64