Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví



Podobné dokumenty
Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Znečištění ovzduší a zdraví

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

zdroj

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Prach. tuhé znečišťující částice, poletavý prach, suspendované částice, aerosol, kouř, dým, prach, opar, mlha, PM10, PM2,5

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Státní správa v ochraně veřejného zdraví (OVZ) Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Kvalita ovzduší v MB PM část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.

Aerosol a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101

Ovzduší a zdraví v Moravskoslezském kraji Konference Buď zdráv, 6. až Hucisko - Polská republika

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Příloha č. 3: Hodnocení zdravotních rizik část 2: Znečištění ovzduší

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Top-down přístup. Odhady škod na národní úrovni Odhady působení škodlivin na národní úrovní Podíl škodlivin na celkové škodě v %

Technologie pro monitorování dopravy a životního prostředí

Ochrana venkovního ovzduší zapojení Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

První výsledky studií sledování vlivu na zdraví v projektu Operačního progamu Cíl 3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ PODOMÍ

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ (FV 10065) Školní rok 2018/2019 letní semestr VŠEOBECNÝ SMĚR 5. ročník

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Na co Češi nejčastěji umírají

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015

Ovzduší na českopolském pohraničí Trajektorie PM10 ve Slezsku

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

Nanomateriály z pohledu ochrany zdraví při práci Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav, Praha

Problematika hlukové zátěže z dopravy (koncepční přístupy)

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita

Porovnání cytotoxicity organických sloučenin navázaných na vzduchové částice

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Jak působí ovzduší na zdraví

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Bezpečnost potravin z pohledu Ministerstva zdravotnictví. Eva Gottvaldová Praha, Ministerstvo zemědělství, 12. září 2017

Hodnocení zdravotních rizik Projekt ISKOV, etapa 2018

Změna klimatu a lidské zdraví. Ústí nad Labem,

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (1.část)

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Vývoj hluku v životním prostředí měst Výsledky 20 let monitoringu hluku prováděného Státním zdravotním ústavem v městských lokalitách ČR

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Energetik v sociálních službách a ve školství

Ovzduší v budovách Krajský úřad MSK Ostrava,

Zdravotní dopady dopravy na populaci Moravskoslezského kraje

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

MUDr. Ludmila Skálová, MUDr.Věra Kernová Státní zdravotní ústav. Seminář NSZM

TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA DĚDINSKÁ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Znečištění ovzduší města Liberce

6) Zátěž české populace POPs

Co je Systém monitorování zdraví ve vztahu k životnímu prostředí?

Ovzduší. Roční průměry SO 2, NO 2 a PM 10 v MS kraji v roce Barevně v tabulce označeno překročení limitních hodnot.

Státní zdravotní ústav Praha

MŠ Kamarád, Čtvrtě 3, Brno , třída Krtečci

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Transkript:

Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých cest expozice škodlivým látkám a faktorům ze životního prostředí a souvisejících zdravotních účinků. Cílem je: vytvořit kvalitní informace pro rozhodování státní správy a samosprávy v oblasti politiky veřejného zdraví a také v rámci řízení a kontroly zdravotních rizik. hodnotit velikost expozice (přívodu do organismu) a odhadnout zdravotní dopady a rizika pro obyvatele ČR. probíhá od roku 1994 na základě usnesení vlády z r. 1991 v řadě měst ČR (krajská a bývalá okresní města a další)

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí http://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi je ukotven zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí České republiky, který byl schválen usnesením vlády č. 810/1998 Sb. vytváří časové řady indikátorů, které dokumentují úspěšnost či nedostatky v plnění programů ochrany veřejného zdraví. poskytuje také informace o naplňování Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR - jedním z cílů je snižovat zdravotní rizika související s negativními faktory životního prostředí a s bezpečností potravin. spolupracuje s orgány ochrany veřejného zdraví, MŽP, ČHMÚ, samosprávou.

8 subsystémů monitoringu: I. zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší II. zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody III. zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku IV. zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice V. zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring VI. zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky VII. zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky VIII. zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací

Vliv látek z ovzduší na zdraví Nejvýznamnější škodliviny ve venkovním ovzduší z hlediska vlivu na zdraví jsou: aerosol frakce PM10 a PM2,5 polycyklické aromatické uhlovodíky. Pro aerosol nebyla zjištěna dolní mez koncentrace, pod kterou by nebylo možno detekovat žádný vliv na populaci. Odhaduje se, že hranice účinků se blíží přírodnímu pozadí tj. asi 3-5 µg/ m 3 pro PM2,5 a 10 µg/m 3 pro PM10.

Vliv látek z ovzduší na zdraví Účinek látek z ovzduší na zdraví závisí : na velikosti expozice, jak dlouho, jak často, jak vysokým koncentracím je člověk vystaven a jak intenzivně dýchá na celkovém zdravotním stavu a odolnosti organizmu. Riziko není rovnoměrně distribuováno v populaci nejcitlivější skupinou jsou děti, senioři a lidé s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí, srdce a cév a diabetici. V riziku mohou být ale i lidé subjektivně zdraví, s nerozpoznaným onemocněním koronárních cév nebo strukturálním srdečním onemocněním i lidé s problematickým životním stylem (kuřáci, lidé se špatnými stravovacími návyky či lidé vystavení silnému stresu).

Účinky aerosolu Dráždění (na mechanickém a chemickém principu) Snížení samočistící funkce a obranyschopnosti dýchacích cest - modulace imunity Alergenní působení bioaerosolů Zánětlivá reakce - makrofágy při fagocytóze uvolňují mediátory zánětu Oxidativní stres (cytokiny podporují tvorbu volných radikálů v leukocytech) Rozvoj aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a infarktu Ovlivnění srážlivosti krve (zvýšením produkce prokoagulačních faktorů v plicích a játrech) - příspěvek k akutním trombotickým komplikacím Zrychlení rozvoje chronické obstrukční plicní choroby Účinky látek navázaných na aerosol ovlivnění vývoje plodu a karcinogenní působení

Riziko spojené s krátkodobou expozicí částicím frakce PM 10 Vzestup celkové mortality o 0,5 % při zvýšení denní průměrné koncentrace částic PM 10 o 10 µg/m 3 nad 50 µg/m 3 (Air quality guidelines, WHO 2006). S nárůstem denní koncentrace PM 10 je dále spojeno zvýšení: hospitalizací pro respirační a kardiovaskulární onemocnění u osob starších 65 let. exacerbací astmatických obtíží. spotřeby léků u dětí s chronickým respiračním onemocněním o 0,5 %. počtu lidí trpících kašlem o 3,6 %. počtu lidí s podrážděním dolních dýchacích cest o 3,2%.

Riziko spojené s dlouhodobou expozicí částicím frakce PM 10 zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí. zvýšení výskytu symptomů chronického zánětu průdušek a spotřeby léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích. zvýšení celkové úmrtnosti o 6 % při zvýšení průměrné roční koncentrace PM 2,5 o 10 µg/m 3. zkrácení očekávané délky života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév a pravděpodobně i rakovinu plic. snížení plicních funkcí u dětí i dospělých.

Jak omezit vliv znečišťujících látek Snížit expozici a zvýšit odolnost organismu. Na komunitní úrovni Snížením koncentrace látek v ovzduší na základě omezení emisí zdrojů. Oddělením v prostoru např. zvětšením vzdálenosti mezi dopravně zatíženou komunikací a obytnými budovami (to lze uplatnit v územním plánování). Na individuální úrovni Zkrácením pobytu v prostředí s vysokými koncentracemi (ozdravné pobyty, dovolené..). Zvýšením odolnosti organismu vůči vlivům znečištění ovzduší zdravým životním stylem.

Zkrácení pobytu v intenzivně zatížené oblasti Prospěšné zejména pro děti Pro odpovídající efekt ozdravného pobytu je třeba dodržet určitá pravidla: Pobyt plánovat a hlavně realizovat v obdobích, která se již opakovaně vyznačují vyšší koncentrací škodlivin a inverzními situacemi. Délka pobytu u mladších dětí 2 týdny, u starších 3 týdny. V lokalitě bez zvýšené zátěže ovzduší. Optimálně s režimem pobytu, který zahrnuje 4-5 hodin v přírodě při pohybových aktivitách. Plánování pobytu konzultovat s odborníky z oblasti veřejného zdraví.

Zvýšení odolnosti organismu vůči vlivům znečištění ovzduší Zdravý životní styl (NE kouření, abúzus alkoholu...) Zdravá strava bohatá na antioxidanty, vitamíny Dostatečná fyzická aktivita Vyvážený poměr práce a odpočinku

Podpora zdraví Pracoviště podpory zdraví SZÚ v 6 oblastech ČR nabízí a realizují: semináře, Dny zdraví a interaktivní programy poradenskou činnost v oblasti zdravého životního stylu se zaměřením na specifika daného kraje/krajů metodické vedení mateřských a základních škol (rozšířená výchova ke zdraví), které jsou přihlášené do Sítě škol podporujících zdraví při přípravě a průběžném hodnocení vlastních vzdělávacích dokumentů.

Děkuji za pozornost. Kontakt: MUDr. J. Rážová, Ph.D. vrchní ředitelka pro ochranu veřejného zdraví a řízení hygienické služby zástupkyně hlavního hygienika ČR Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2 tel: 224 972 419 email: vh@mzcr.cz, jarmila.razova@mzcr.cz