EKONOMICKÉ HODNOCENÍ DOPADŮ ZNEČIŠTĚNÍ NA ZDRAVÍ



Podobné dokumenty
Oceňování nemocnosti v projektech CŽP UK. Vojtěch Máca

Výzkum ExternE : Volume 1-6 (EC 1995) National Implementation energetika

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

studie pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

studie pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Top-down přístup. Odhady škod na národní úrovni Odhady působení škodlivin na národní úrovní Podíl škodlivin na celkové škodě v %

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Hodnocení externích nákladů vyvolaných emisemi z dopravy

Kvantifikace externích nákladů z jízdy nákladního vozidla na zpoplatněných a objízdných trasách

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Identifikace dopadů emisí z dopravy a jejich ocenění

kladů ČR: přístupy a východiska

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava

Znečištění ovzduší a zdraví

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

První výsledky studií sledování vlivu na zdraví v projektu Operačního progamu Cíl 3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji

Ekonomické hodnocení rekreačních a neužitných hodnot poskytovaných přírodními ekosystémy

Technologie pro monitorování dopravy a životního prostředí

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Ukazatele zdravotního stavu. Martin Horváth Kateřina Ivanová

MMO zdravotní ukazatele

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

Statistické metody vyhodnocení vlivu škodlivin na denní úmrtnost, hospitalizaci a příznaky kardiovaskulárních a respiračních onemocnění

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

OVZDUŠÍ V DOLNÍCH CHABRECH aneb jsou to vaše plíce! RNDr. Alice Dvorská, Ph.D.

Princip hodnocení významnosti zdrojů pro stanovení emisních stropů. Nízkoemisní zóny

METODIKA KVANTIFIKACE EXTERNALIT Z DOPRAVY

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD.

Vývoj pracovní neschopnosti

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

NÍZKOEMISNÍ ZÓNY V MSK STUDIE PROVEDITELNOSTI. Jiří Jedlička, Libor Špička

Ovzduší a zdraví v Moravskoslezském kraji Konference Buď zdráv, 6. až Hucisko - Polská republika

Ekonomie zdravotnictví. Daniel Smutek

Ekonomické souvislosti: hodnocení externalit z užití (a z těžby) uhlí za limity

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Kvantifikace externích nákladů dopravy v podmínkách České republiky

Analýzy zdravotního stavu

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Definice zdraví podle WHO

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

MŽP a podpora udržitelné a čisté mobility

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Jaká je cena zdraví?

Studie vlivu prolomení těžebních limitů na životní prostředí a lidské zdraví: aplikace analýzy drah dopadů na kvantifikaci externích nákladů

Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101

Podpora rozvoje alternativních pohonů v dopravě

Metodika použitá ve studii nebyla ani certifikována státní správou dle tuzemských pravidel a kritérií.

Státní zdravotní ústav Praha

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

Hodnocení a modelování populačních dat na příkladu epidemiologie vážných chorob: I. Analýza dat, princip predikcí.

Vliv prachových částic PM 10 na standardizovanou denní úmrtnost ve třech oblastech České Republiky

Vybrané otázky z ekonomie zdravotní péče

Preventivní prohlídky při expozici faktorům působícím na dýchací systém. B. Dlouhá, L. Rychlá SZÚ, CPL 17.konzultační den

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

zdroj

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Změny klimatu a připravenost

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

Epidemiologické metody

Transkript:

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ DOPADŮ ZNEČIŠTĚNÍ NA ZDRAVÍ Vojtěch Máca Znečištění ovzduší v České republice a související civilizační dopady Praha, 22. 5. 2014

Obsah prezentace hodnocení dopadů znečištění na zdraví přístup funkce škody přístupy k oceňování dopadů na zdraví výzkum v oblasti oceňování dopadů na zdraví v COŽP UK

Část I. PŘÍSTUP FUNKCE ŠKODY

Zřetězení dráhy dopadu v důsledku expozice znečištění 1. Aktivita (např. poptávka po elektřině / po dopravě) 2. Emise (PM, NOx, SO 2 atd., tuny) 3. Rozptyl a atmosférické transformace (mj. vznik aerosolů a ozónu, μg.m 3 ) 4. Expozice obecné populace (obyvatelstvo, μg.m 3 ) 5. Expozice rizikové populace pro specifický dopad (riziková populace, μg.m 3 ) 6. Výskyt (incidence) hodnoceného zdravotního efektu spojeného s hodnocenou znečišťující látkou (např. respirační hospitalizace) 7. Peněžní ocenění zdravotních dopadů (Kč)

Rozdílová mapa imisní zátěže při zavedení nízkoemisní zóny v Praze - celkový odhadovaný rozdíl emisí PM 2.5 cca 61 t.rok -1 5

Kvantifikace (fyzických) dopadů koncentrace populace (věk) populace (riziko) incidence CRF kde: koncentrace představuje průměrnou roční (denní) koncentraci příslušné znečišťující látky populace (věk) je věkově určená frakce populace pro specifický dopad populace (riziko) je riziková frakce populace pro specifický dopad (např. astmatici) incidence je míra incidence (prevalence) daného dopadu v (sub)populaci CRF odhadnutý vztah asociace (risk rate) mezi expozicí určité úrovni koncentrace a odezvou v podobě negativního zdravotního účinku

Funkce expozice-odezva zjednodušení komplexních vztahů mezi expozicí a škodlivým (nejen) zdravotní účinkem účinky v podobě (předčasné) úmrtnosti a nemocnosti) dominantní pozornost - prachové částice (PM 10, PM 2.5, UFP), NOx a ozón zkoumány dopady krátko- a dlouhodobé expozice (časové řady vs. kohortové studie) až v poslední době se rozvíjejí 2-polutantové modely, které umožňují rozlišit efekty často souběžně působících škodlivin v konsolidaci stavu poznání a odvození CRF významné zapojení WHO podkladová studie pro CAFE CBA (2003), projekty REVIHAAP a HRAPIE pro TSAP CBA (2013)

Kvantifikace (fyzických) dopadů (pokračování) příklady CR funkcí pro expozici PM 2.5 a PM 10 účinek na zdraví relativní riziko (95% i.s.) na 10 μg/m 3 pozaďová míra četnosti účinku věková skupina metrika úmrtnost (všechny příčiny) 1.062 (1.040 1.083) dle úmrtnostních tabulek (~ e 8.16-0.0448*LE ) dospělí 30 let a starší PM2.5, roční průměr hospitalizace s respiračními onemocněními 1.019 (0.9982 1.0402) 1228 případů na 100 000 osob (MKN J00-J99) všechny PM2.5, denní průměr hospitalizace s kardiovaskulárními onemocněními 1.0091 (1.0017 1.0166) 2850 případů na 100 000 osob (MKN I00-I99) všechny PM2.5, denní průměr incidence chronické bronchitidy 1.117 (1.040 1.189) prevalence bronchitidy u dětí 1.08 (0.98 1.19) 3.9 případu na 1000 dospělých průměrná prevalence 18.6% (PATY) 27 let a více PM10, roční průměr 6-12 let PM10, roční průměr dny s omezenou aktivitou (RAD) 1.047 (1.042 1.053) 1 900 000 RAD za 100 000 osob ve věku 18-64 za rok 18-64 let PM2.5, roční průměr Zdroj: WHO/HRAPIE project: recommendations for concentration response functions for cost benefit analysis

Česká sada ocenění dopadů na zdraví zdravotní účinek Kč za případ (rok) zvýšené riziko úmrtí - VOLY (chronické) 459 000 zvýšené riziko úmrtí (kojenecká úmrtnost) 23 200 000 chronická bronchitida (nový případ) 770 000 hospitalizace s respiračními chorobami 8 300 den s omezenou aktivitou 1 030 den s mírně omezenou aktivitou 300 akutní respirační příznaky u dětí 710 příznaky onemocnění dolních cest dýchacích 435 záchvat/užití bronchodilatátoru u astmatiků 830 dny s kašlem 300 dny pracovní neschopnosti 3 100 Zdroj: Máca a kol. (2013) Metodika kvantifikace externích nákladů dopravy

Ocenění přínosů zavedení nízkoemisní zóny v Praze NEZ stanovena podél městského okruhu, omezení vjezdu se týká: osobní a nákladní automobily se vznětovými motory vozidla splňující mezní hodnoty EURO 4 nebo vyšší osobní automobily se zážehovými motory vozidla splňující mezní hodnoty EURO 1 nebo vyšší pokles imisní zátěže v centrální části Prahy, nárůst na okrajích NEZ ekonomické vyčíslení přínosů ze zamezených emisí PM a NO 2 PM 10 PM 2.5 NO 2 * dotčená populace osoby 417 049 444 776 475 836 ekon. ocenění dopadů Kč -2.9 mil. -38 mil. -101 mil. podíl na celkových dopadech % 0.34 0.34 1.88 z toho - populace v centrální části osoby 401 171 423 081 402 793 - ekon. ocenění dopadů Kč -3 mil. -39 mil. -136.7 mil. - populace na okraji NEZ osoby 15 878 21 695 73 043 - ekon. ocenění dopadů Kč 80 tis. 1 mil. 35.7 mil. *předběžné odhady, potenciální překryv dopadů v podobě předčasné úmrtnosti s PM 2.5

Část II. OCEŇOVÁNÍ DOPADŮ NA ZDRAVÍ: PŘÍSTUPY

Oceňování dopadů na zdraví vše od nákladů vynaložených na prevenci, léčení po dobu nemoci, ztráty produktivity u ekonomicky aktivních až po averzi k riziku úmrtí, bolesti a nepohodlí během nemoci Celkové ekonomické náklady Přímé náklady Nepřímé náklady Zdravotní výdaje Ostatní související výdaje Ztráta produktivity Ztráta blahobytu

Přístupy k oceňování přístup lidského kapitálu ( human capital ) pohlíží na člověka jako zdroj budoucích příjmů (národního důchodu) nemocnost / pracovní neschopnost a předčasná úmrtnost se projevují na národním důchodu snižuje se blahobyt společnosti fakticky účetní pohled nedovoluje zahrnout tržně neoceněné statky (zvl. bolest a ztrátu pohody/kvality života) vychází z něj přístup cost-of-illness používá mj. ČSÚ pro satelitní zdravotnické účty přístup subjektivní teorie hodnoty vychází z ekonomie blahobytu (užitková funkce) kompromis při rozhodování mezi výdaji na zdraví a ostatní spotřebou při rozpočtovém omezení (ex-ante vnímání rizika) měřítko - ochota platit/ ochota přijmout kompenzaci (WTP/WTA) odvození ochoty platit / přijmout kompenzaci: hédonický mzdový diferenciál (např. riziko prac. úrazu) metody podmíněného hodnocení a výběrového experimentu

Ztráta blahobytu a riziko úmrtí z pohledu teorie užitku je to mezní hodnota snížení rizika úmrtí, kterou je jedinec ochoten směnit za důchod (spotřebu) 2 konceptuální přístupy: ochota platit za snížení rizika úmrtí (perspektiva zachráněného života ) ~ mezní hodnota bezpečnosti (VPF/VSL) snížení rizika úmrtí o 1 :1000 v populaci 1000 osob je shodné jako záchrana jednoho života v téže populaci vyhnutí se předčasnému úmrtí (VSL) se týká typicky nehod a pracovních úrazů ochota platit za změnu délky dožití (perspektiva prodloužení života ) v kontextu dopadů znečištění ovzduší ztráta očekávané délky dožití změna délky dožití je mnohem kratší (v řádu měsíců) kohortové studie nerozlišují zda malé snížení délky dožití postihuje velkou část populace nebo naopak (atributivní frakce není pozorována přímo)

Oceňování nemocnosti ochota platit za vyhnutí se nemoci (snížení rizika) náklady prevence (aktivita, výdaj) a/nebo výdaje na léčení WTP(změna_rizika) = ztráta užitku vlivem nemoci + náklady příležitosti času nemoci (oceněné příjmem) komponenty ochoty platit výdaje na léčení ( cost-of-illness ) ztráta příjmu nepohodlí (dis-welfare)

Přímé a nepřímé náklady Náklady na léčení Přímé zdravotní náklady náklady spojené se zdravotní péčí při prevenci, zjištění diagnózy, léčení onemocnění, rehabilitaci, následné péči, léky, zdravotní pomůcky apod. Ostatní (související) přímé náklady převážně soukromé výdaje spojené např. se zvláštní dietou, domácí péčí, dopravou apod. Ztráta produktivity Náklady absencí mzdové náklady na zastoupení práce neschopných zaměstnanců ztráta produktivního času nižší míra spokojenosti zákazníků a spotřebitelů nižší kvalita zboží / služeb oslabení pozice na trhu alternativně metoda frikčních nákladů komplexnější model (vyžaduje modelování ztráty produktivity), omezeně konzistentní s ekonomickou teorií

Rakovina plic - náklady léčení náklady na léčení medián průměr přístup incidence: IC + n i=1 P i MC 2 + TC + π i MC COI Handbook (EPA 2002) data: VZP (rok 2007) náklady na léčení pacientů s diagnózou novotvaru plic za období 3 let pravděpodobnost přežití podle EUROCARE III 97917 99 506 72404 51011 48465 27 465 iniciální (6m) udržovací (za rok) terminální (6m) celkové průměrné náklady Kč180 562 Kč173 208 Kč115 455 Kč111 642 medián průměr medián průměr nediskont. 3% diskont.

Rakovina plic - nepřímé náklady ztráta produktivity pouze cca 25% diagnostikovaných případů u ekonomicky aktivních osob prům. trvání prac. neschopnosti cca 180 dní přibližná ztráta produktivity 380 tis. Kč ztráta blahobytu ochota platit za snížení rizika úmrtí na rakovinu odvozena v projektu FP6 EXIOPOL: VSL ~31 mil. Kč

Část III. EMPIRICKÝ VÝZKUM V COŽP UK

Valuační studie - morbidita akutní respirační onemocnění u dospělých (projekt VaV MŽP, 2005) 5 zdravotních stavů (s různým stupněm závažnosti vč. hospitalizace) CVM (N = 801, v 5 regionech ČR) akutní respirační onemocnění u dětí (projekt VaV MŽP, 2005) bronchitida (lehká a těžká), laryngitida, astmatický záchvat CVM (N = 460, květen 2005, Teplice a Prachatice) COI + ztráta produktivity chronická respirační onemocnění (FP6 HEIMTSA, 2010) 3 stupně CHOPN, astmatický záchvat CVM a chained standard gamble (6 evr. zemí, N = 12000, září 2010) dopady expozice chemickým látkám (studie pro ECHA, 2013-4) senzitizace, dávková toxicita, fertilita, rozvoj dítěte, rakovina CVM +SCE (CZ+IT+NL+UK, N=4x667, listopad 2013-duben 2014)

Akutní respirační onemocnění u dospělých CÍL zjistit referenční hodnotu zdraví srovnatelnou s obdobnými zahraničními výzkumy testovat modely vysvětlující ochotu platit na základě socioekon., demograf., postojových a dalších charakteristik a kontextu VYSVĚTLUJÍCÍ PROMĚNNÉ bydliště v centru (+) bolest spojená s nemocí (+) či dřívější zkušenost (+) materialistická orientaci (-) nejednoznačný vliv příjmu (+/0) 1752 průměr 5% trimovaný průměr 935 1120 medián 501 300 350 122 50 600 685 313 200 327 141 100 návštěva lékaře pálení očí hospitalizace 3 dny na lůžku den s kašlem

Akutní respirační onemocnění u dětí VYBRANÉ ZÁVĚRY zkušenost s astmatem ovlivňuje WTP rozdíl mezi okresy není signifikantní preventivní opatření mají vliv na WTP nesignifikantní vliv chování s dopadem na zdraví jako nezamýšleným účinkem rodičovský altruismus má pozitivní vliv na výši WTP nejsilnější vliv má ekonomická situace průměr 5% trimovaný průměr medián 1940 1143 1185 1313 1313 512 586 627 250 300 300 500 681 362 200 Bronchitida - lehká Bronchitida - těžká Astmatický záchvat Laryngitida s hospitalizací Bronchitida - lehká - rodič

WTP v euro/měsíc Chronická respirační onemocnění významná kategorie dopadů v hodnocení kvality ovzduší ExternE 6.RP IP HEIMTSA sběr v 6 zemích (CZ, DE, FR, GR, NO, UK) CVM + chained standard gamble VYSVĚTLUJÍCÍ PROMĚNNÉ země: CZ (-) příjem (+) věk (-) vzdělání (+) diagnóza chron. nem. (-) 2423 2622 ChrBronch stř CHOPN těž CHOPN 2242 1223 1228 312 318 701 1575 175 234 946 parametrický neparametrický parametrický neparametrický intervalová data spojitá data

Valuační studie - mortalita ocenění rizika úmrtí z respiračních a kardiovaskulárních nemocí u dospělých (FP5 ccashh, CVM; 2004-2005) ocenění ochoty platit za prodloužení průměrné očekávané délky dožití o 3 (nebo 6) měsíců (FP6 NEEDS, CVM; 2005-2007) ocenění rizika úmrtí u dětí a dospělých z respiračních nemocí, silničních nehod a rakoviny (FP6 VERHI-Children, CCE; 2007-2009) ocenění rizika úmrtí u dospělých z respiračních nemocí, rakovin a nespecifikovaných příčin (FP6 EXIOPOL, CVM; 2008-2010) odhad mzdového diferenciálu pro pracovní rizika u zaměstnané populace (MPSV PRÁCE, 2006-2008)

Valuační studie - mortalita vybrané výzkumné otázky - kontext životního prostředí zpravidla zvyšuje hodnotu VSL ochota platit za snížení rizika pro sebe a své dítě vliv druhu rizika smrti / prémie za útrpnou příčinu smrti (typicky rakoviny) vliv času, kdy ke snížení rizika dojde (~latence) a jak dlouho trvá vliv podoby opatření vedoucího ke snížení rizika (individuální aktivita vs. opatření veřejné politiky)

Studie ECHA senzitizace a dávková toxicita ocenění vybraných dopadů environmentální a spotřebitelské expozice chemickým látkám opora pro socio-ekonomické analýzy v procesu hodnocení, autorizace a omezení chemických látek podle evropské chemické legislativy REACH odvození ochoty platit za vyhnutí se kožní a respirační senzitizaci a dávkové toxicitě (akutní renální selhání) dotazníkové šetření, metoda podmíněného hodnocení (CVM) a zřetězeného standard gamble Zdravotní účinek Ochota platit ( /případ) Akutní dermatitida (lehká) 300 Chronická dermatitida 1,150 Akutní selhání ledvin 600 Respirační senzitizace 17.5

Studie ECHA: fertilita a rozvoj dítěte Přirozené i vnější faktory infertility - věk, délka během které se pár snaží počít, frekvence styku, životní styl, aj. - kvalita životního prostředí, chemické látky v prostředí Odvozené preference a ochota platit - FERTILITA - asistovaná reprodukce (in vitro fertilisation, IVF) - snížení rizika infertility (zvýšení šance početí) - cenu dítěte není možno vyjádřit, ale z WTP za změnu rizika odvozujeme hodnotu statistického dítěte nebo statistického případu ~ 350 000 Kč Odvozené preference a ochota platit ROZVOJ DÍTĚTE - pravděpodobnost vrozených vad (malých, vnější části těla, vnitř. orgánů) - pravděpodobnost velmi nízké porodní váhy (< 1 500 gramů), s kterou mohou být spojené neurosenzorické problémy, problémy s chováním, nebo poruchy učení a omezení intelektuálních dovedností ocenění statistického případu VNPV ~5 mi. Kč Poznámka: Výsledky jsou předběžné.

Studie ECHA: rakovina Výběrový experiment - Snížení rizika, že člověk onemocnění rakovinou - Zvýšení podmíněné pravděpodobnosti přežití (za podmínky, že onemocní rakovinou) - Důsledky na kvalitu života (za podmínky, že onemocní rakovinou) - Míra bolesti (za podmínky, že onemocní rakovinou) - Náklady programu Předběžné výsledky - WTP za snížení rizika nepodmíněné pravděpodobnosti onemocnění rakovinou o 1 ku 1000 během 5 let cca 50,000 Kč - hodnota statistické života (VSL) pro rakovinu: 50 mil. Kč (srovnatelně s výsledky VERHI projektu VSL pro rakoviny 30 mil. Kč) - Mezní užitek za snížení pravděpodobnosti onemocnění rakovinou je o 2 řády vyšší než mezní užitek ze zvýšení podmíněné pravděpodobnosti přežití Poznámka: Výsledky jsou předběžné.

Závěrečné shrnutí existuje relativně ucelený model pro ekonomické hodnocení dopadů znečištění na zdraví jednoznačně ukazuje, že znečištění má významné ekonomické dopady vhodný pro posuzování alternativ politik či projektů (RIA, EHIA) hojně používaný pro hodnocení politik v oblasti ochrany ovzduší (Göteborgský protokol, CAFÉ, TSAP atd.) pro peněžní ocenění dopadů jsou k dispozici původní odhady na populaci ČR postupné rozšiřování i na další environmentální expozice komplexní hodnocení s významnou mírou nejistot stále jen podpůrný nástroj rozhodování!

DĚKUJI ZA POZORNOST vojtech.maca@czp.cuni.cz