EVROPSKÉ OCELÁŘSTVÍ V ROCE 2010 Jaroslav RAAB, výkonný ředitel Hutnictví železa, a.s. Praha Abstrakt Evropské ocelářství - druhý největší globální trh. Před krizí 200 mil. tun, 200 mld. eur, přímo i nepřímo práce pro milióny lidí. Jen 30% z dnes nabízených výrobků bylo na trhu už před deseti lety. Významná inovace, role výzkumu a vývoje, spolupráce s konečnými uživateli - zejména automobilový průmysl, zpracování kovů, stavebnictví a strojírenství. Prognóza spotřeby, regionální rozdíly, silný aspekt Asie, nová situace v zemích BRIC. Úkoly pro Evropu - hlavní priority výzkumu a vývoje, výroba sofistikovaných výrobků - důrazný aspekt na důsledky v oblasti zátěže životního prostředí, pracovních podmínek (BOZ) a to jak při vlastní výrobě v hutích, tak i při spotřebě v odběratelských odvětvích. Specifikace hlavních faktorů ovlivňujících budoucí vývoj - politika změny klimatu, podpora výzkumu a vývoje ze strany jednotlivých zemí a EU, ochrana trhu, srovnatelné podmínky pro nákup energií a surovin jako ve třetích zemích, legislativa - zejména v oblasti životního prostředí a pravidla pro dostupnost surovin v rámci mezinárodního trhu. Abstract European steel industry the second largest market in the World. Before the crisis 200 million tons, Euro 200 billion, directly and indirectly millions of job opportunutites. Only 30% of today's products were offered on the market a decade ago. Significant innovation, the role of research and development co-operation with end users particularly the automotive industry, metal processing, construction and machinery. Forecast consumption, regional variance, a strong aspect of Asia, the new situation in the BRIC countries. Challenges for Europe the main priorities for research and development, position of sophisticated products a strong aspect of the consequences of environmental burden, working conditions (OSH), at the steel producers as well as the end user segments. The main factors affecting future developments - climate change policy, supporting research and development, market protection, fair markets for energy and raw materials, role of legislation especially in the field of environment and rules on the availability of inputs. 1. ÚVOD Současná světová hospodářská a finanční krize, postihla výrazným způsobem i ocelářský průmysl. Důsledky krize jsou však rozdílné z hlediska jednotlivých regionů a z pohledu portfolia výrobků. Zajímavá je také regionální analýza spotřeby. I když se jedná o relativně krátké období a výsledky jsou často ovlivněny i rozdílnou reakcí na podmínky, které v rámci protikrizových opatření přijaly jednotlivé státy. Z této analýzy se ukazuje a potvrzuje významná role výzkumu a vývoje, neboť užitné vlastnosti ocelářských výrobků, podmínky při jejich výrobě a užití jsou neopomenutelnými faktory a téměř nutnou podmínkou dalšího rozvoje. Tento faktor je důležitý zejména ve vyspělých zemích - v materiálu Evropské komise Evropský průmysl v měnícím se světě (SEC 2009, 1111, str.181-188) je v tomto smyslu konstatováno, že výroba oceli v EU je
technologicky náročná a vysoce inovativní. Na trhu dnes existuje jen 30% ocelářských výrobků, které existovaly před deseti lety. Jak tedy situace vypadá dnes? 2. SOUČASNÁ POZICE OCELÁŘSTVÍ Světová výroba i spotřeba oceli vykazovala od sedmdesátých let minulého století po dobu téměř třiceti let relativně konstantní úroveň. Od prvních let 21. století se však začíná výrazně projevovat fenomén Číny a dochází k enormnímu růstu výroby a spotřeby oceli a to zejména v Asii. Jen pro zajímavost ke zdvojnásobení výroby oceli v Číně bylo v letech 1961-1987 potřeba 26 let, a to z 25 na 50 mil. tun, tak v následujících letech bylo postupně k dvojnásobné výrobě zapotřebí 9,7 resp. 4 roky. Totiž v letech 2003-2007 vzrostla výroba z 200 na 400 mil. tun za rok. A to lze očekávat, že v letošním roce bude se výroba v Číně blížit 600 mil. tun. Vývoj výroby oceli v nejvýznamnějších regionech za posledních deset let ukazuje následující tabulka: Tab č.1 Vývoj výroby oceli ve vybraných regionech (v mil.tun) Region/Rok 2001 2003 2005 2007 2009 Svět celkem 851,1 969,9 1 144,1 1 346,2 1 223,4 EU-27 187,4 192,5 195,6 209,7 138,9 SNS 99,7 106,5 113,2 124,2 97,5 Sev.Amerika 119,9 126,2 127,6 132,6 82,5 J.Amerika 37,4 43,0 45,3 48,2 37,8 Afrika 14,9 16,3 18,0 18,8 15,2 Stř.Východ 11,7 13,4 15,3 16,4 17,2 Asie 354,5 442,3 595,5 756,9 799,1 Čína 151,6 222,3 353,2 489,3 567,8 Ještě výraznější a to právě z pohledu potřeby inovací a realizace výzkumně-vývojových aktivit se jeví vývoj spotřeby. Světová ocelářská asociace - World Steel Association - vydala v březnu letošního roku předpověď spotřeby oceli, tak jak ukazuje následující tabulka č.2: Tab č.2 Prognóza spotřeby oceli ve vybraných regionech (v mil. tun) Region 2009 % růstu 2010 % růstu 2011 % růstu Svět celkem 1 121-6,7 1 243 10,9 1 309 5,3 EU-27 119-35,1 135 13,8 146 7,9 Ost.Evropa 22-17,8 25 12,9 28 9,4 SNS 36-28,2 40 11,0 43 8,0 NAFTA 81-37,4 100 23,5 107 7,2 Ost.Amerika 34-24,1 41 23,4 45 7,3 Afrika 26 8,3 28 5,5 30 7,7 Stř.Východ 40-7,8 44 9,5 47 6,2 Asie+Oceán 763 9,0 830 8,8 864 4,2 Čína 542 24,8 579 6,7 595 2,8 Z této tabulky vyplývá růst spotřeby oceli v rozvíjejících se zemích. Tento fakt se projevuje i ve změně světového obchodu, např. Čína se z výrazného čistého dovozce stala postupně dost významným čistým dovozcem a nyní na základě uváděných prognóz by Čína měla být jen mírným čistým dovozcem. Spotřeba ocelářských výrobků však nejen v Číně trvale roste, což svědčí o nové pozici odběratelských odvětví. Dochází tak ke změně podílu jednotlivých významných regionů na celosvětové spotřebě. Tento fakt je zvlášť výrazný vzhledem k probíhající krizi. Lze říci, že v letošním roce, kdy globální spotřeba dosáhne již úrovně roku 2008, vzroste podíl asijských zemí na spotřebě o téměř deset procent a to na úkor vyspělých
evropských zemí a zemí Severní Ameriky. Konkrétní čísla jsou v následující tabulce č.3: (Zdroj materiály World Steel Association) Tab č.3 Podíl spotřeby oceli ve vybraných zemích na globální spotřebě (v %) Rok/Region Asie EU-27 NAFTA Ostatní svět 2006 54,2 16,6 13,6 15,6 2007 56,0 16,3 11,6 16,2 2008 57,6 15,2 10,7 16,5 2009 67,5 10,6 7,2 14,7 2010 66,2 10,9 8,0 14,9 2011 65,5 11,1 8,2 15,2 Jako reakce na takto prognózovaný vývoj vydali zástupci ocelářského průmyslu v EU prohlášení pro Evropskou komisi k řešení situace zejména v letech 2010-2014. Toto období je rovněž novým pro Evropský parlament, pro který zpracovali oceláři výzvu ve formě manifestu a připravili rovněž nezávislou firmou zpracovaný dokument, který charakterizuje pozici ocelářského průmyslu v současné době (The European Steel Sector Facing Globalisation Challenges - Roberto Bendini, Policy Department, WIB 06 M 055). Tento dokument je k dispozici na Intranetu uvedeného oddělení Policy Department (DG for External Policies of the Union). Dokument ocelářů hovoří o šesti pilířích potřebných pro zajištění evropské výroby oceli. Významným je pilíř, charakterizující potřebu větší podpory pro výzkum a vývoj nových technologií, zejména v oblasti efektivnějšího využití oceli a redukce emisí. Doslova se píše, že zvláštní podpora by měla být věnována ekonomicky riskantním a velmi drahým pilotním a demonstračním etapám. Realizací takovýchto projektů dojde celosvětově k redukci vlastních emisí a ke zvýšení využívání alternativních technologií (priority stanovené pro evropský výzkum a vývoj v letošním roce jsou součástí tohoto článku). Jako další pilíře potřebné pro zajištění ocelářské výroby v Evropě je zmiňována: potřebnost k zajištění vyrovnaného hracího pole v politice změny klimatu pro konkureny ze zemí mimo EU vytvářet podmínky pro zajištění férových podmínek v obchodu, tzn. maximálně využívat legislativy nástroje proti subvencovaným výrobkům a výrobkům prodávaným dumpingové ceny zajištění konkurenceschopných cen energie v Evropě, které jsou srovnatelné s cenami dostupnými pro konkurenty mimo EU. EU: Problémy ocelářského průmyslu jsou spojeny s cenou a dostupností vstupů (surovin, energie a práce) a s konkurencí výrobců z třetích zemí pracujících v odlišném legislativním rámci. snížit administrativní a finanční zatížení ekologické legislativy při současném zlepšení úrovně ochrany životního prostředí EU: Ocel je také 100% recyklaceschopná a v EU je skutečně recyklována ve velkém rozsahu. To značně přispívá k udržitelnosti našeho společenství. vytvořit integrovanou efektivní strategii EU pro přístup k surovinám.
3. PRIORITY VÝZKUMU A VÝVOJE EU-27 V ROCE 2010 Jedním ze základních fondů určených pro financování výzkumu a vývoje v oblasti uhlí a ocele je RFCS - Research Fund for Coal and Steel. Tento fond vznikl jako dědictví po Evropském společenství uhlí a oceli a je z něho každý rok financováno zhruba 40 projetků v oblasti oceli a 20 projektů z oblasti uhlí. Jak již bylo uvedeno výše, jsou na každý rok vypisovány priority, které ukazují nejvýznamnější a nejpotřebnější oblasti řešení. Termín pro podání projektů je každý rok 15.září, což znanemá, že pro rok 2010 byly již uvedené priority zveřejněny. Jsou sice k dispozici na stránkách EU, ale připomeňme si alespoň heslovitě devět základních oblastí: 1. Zvýšení energetické účinnosti hutních procesů - obnova termální energie (vyšší energetická účinnost procesů za vysokých teplot) 2. Inteligentní výroba - komplexní řízení procesu (komplexní automatizace cestou inteligentního řízení) 3. Skleníkové plyny - vývoj technologií snižující emise CO2 při výrobě oceli 4. Vyšší využití energie a zdrojů - udržitelné užití energií a zdrojů (využívání levnějších vstupů a residuí; minimalizace ekologických důsledků při výrobě) 5. Přednosti oceli - sociologický pohled na ocel jako materiál - modelování časové zátěže výrobků z oceli (demonstrace udržitelnosti výrobků z oceli) 6. Automobilový sektor - nové jakosti oceli a inovativní výroba skupin komponent (vyšší komplexnost a funkčnost) 7. Stavebnictví - udržitelnost staveb, využívajících ocel ( životní cyklus při výrobě, recyklaci a energetické účinnosti) 8. Energetika - ocelové roury a komponenty pro zlepšení produktivity energovodů (bezpečnost, produktivita a nadstandard) - nové jakosti oceli rezistentních vůči teplu (nové oceli a kritéria životnosti) 9. Bezpečnost a ochrana zdraví - pracovní podmínky (zlepšení pracovních podmínek cestou inovativního řešení technologie) 4. PROJEKTY ŘEŠENÉ OD ROKU 2010 Pro projekty, které byly podány k 15. 9. 2009 byly přidělené celkové zdroje z RFCS ve výši 54 mil. eur s tím, že 72,8% lze využít pro projekty pro ocel a zbytek pro uhlí. V oblasti oceli bylo podáno celkem 131 projektů a přijato jich bylo 38. Stále se projevuje malý podíl projektů z nových členských zemí, dosahuje jen asi 5%.
Společenství pro uhlí a ocel bylo ukončeno po padesáti letech v roce 2002, následující tabulka ukazuje přehled podávaných projektů po tomto roce: Tab č.4 Přehled počtu podaných projektů RFCS od roku 2002 Uhlí Ocel Uhlí Ocel Rok 2002 40 116 Rok 2006 36 143 Rok 2003 34 143 Rok 2007 21 97 Rok 2004 35 173 Rok 2008 23 99 Rok 2005 36 154 Rok 2009 33 131 Z této tabulky je vidět, že zhruba od roku 2007 je již podáván větší počet projektů, které mají naději na úspěch. V mnoha případech se stává, že formální nedostatky, které ovlivnily nepřijetí, jsou odstraněny a projekt je v následujícím období přijat. Pro zvýšení úspěšnosti našich zástupců se jeví jako výhodná cesta větší zapojení do pracovních skupin a tím poznání zákulisí. Podrobnější informace o všech projektech jsou probírány na poradě technických ředitelů v rámci Hutnictví železa a tam lze také další informace získat. Z hlediska zaměření podaných projektů a i úspěšnosti u projektů jejichž řešení bylo zahájeno letos je zpracována následující tabulka č.5.: Tab č.5 Přehled projektů podaných v oblasti ocele v roce 2009 Podáno Přijato Úspěšnost TGS 1 Vysoké pece 4 0 0% TGS 2 Výroba oceli 12 5 42% TGS 3 Odlévání, ohřev 11 0 0% TGS 4 Válcování 15 5 33% TGS 5 Povrchová úprava 8 3 38% TGS 6 Fyzikální metalurgie 13 2 15% TGS 7 Auto, obaly, domácnocnost 11 3 27% TGS 8 Stavebnictví, průmysl 33 11 33% TGS 9 Ekologie, sociální, zkušebny 24 9 38% Celkem 131 38 29% Dále lze projekty hodnotit také podle požadavků na financování (nejvíce zdrojů požadovaly projekty ze skupiny TGS 8-21,6%, TGS 9-19,4% a TGS 4-11,2%.). Podle země podání a počtu řešitelů je statistika následující: Německo - 173 řešitelů, 22,8%, 30,8 mil.euro, 23,5%; Itálie - 110 řešitelů, 14,5%, 20,2 mil.euro, 15,4%; Španělsko - 88 řešitelů, 11,6%, 14,2 mil.euro, 10,8%; Švédsko - 64 řešitelů, 8,4%, 11,8 mil. euro, 9,0%; Belgie - 62 řešitelů, 8,2%, 13,7 mil. euro, 10,4%; V případě České republiky se jedná o 4 řešitele, tj. 0,5% a 0,5 mil.euro, tj. 0,4%. 5. ZÁVĚR Závěrem je možno konstatovat, že ocelářský průmysl má v Evropě svoje nezastupitelné místo a je významný jak z hlediska výroby, tak zejména z hlediska užití. Vyvíjí a vyrábí tisíce řešení pomocí oceli, ocel je jedním ze základních materiálů pro potřebné inovace. Vztah k životnímu prostředí je prioritní jak při výrobě, tak i při užití a závěrečné téměř stoprocentní recyklovatelnosti. Je tedy přednost oceli i ve významném příspěvku k dlouhodobému zachování základních zdrojů pro budoucí generace. Na druhé straně souvisí výroba oceli s vysokými nároky na energie a uhlík. Evropský ocelářský průmysl tak přebírá svoji odpovědnost na snižování spotřeby energie a emise CO2. V tomto směru jsou vysoké nároky právě na výzkum a vývoj a to i z důvodu možnosti využití dobrých výsledků i v jiných oblastech světa.
Příkladem je ambiciózní projekt ULCOS (Ultra Low CO2 Steelmaking), jehož cílem je redukce emisí CO2 při výrobě oceli o 50% do roku 2050. Je samozřejmou úlohou výzkumu a vývoje, aby věta citovaná z materiálu EK Evropský průmysl v měnícím se světě - Výroba oceli v EU je technologicky náročná a vysoce inovativní. Na trhu dnes existuje jen 30% ocelářských výrobků, které existovaly před deseti lety - byla platná i v následujícím období. Evropský ocelářský průmysl nemá jinou šanci než vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou, technologií vstřícnou k životnímu prostředí, které budou dosahovat jak vyšších užitných parametrů, tak nižší zátěže životního prostředí. Splnění tohoto cíle bez aplikací výzkumu a vývoje téměř není možné.