Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě
|
|
- Vlastimil Bárta
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví a veřejné finance?
2 Obsah Role zdravotnictví ve veřejných financích Vliv stárnutí populace na výdajovou stránku zdravotnických financí predikce Generační účetnictví jsme připraveni na zvýšenou solidaritu ve zdravotnictví mezi generacemi? 2
3 ROLE ZDRAVOTNICTVÍ VE VEŘEJNÝCH FINANCÍCH 3
4 Veřejné výdaje ovlivněné stárnutím populace EU 25, průměr roku 2004 (zdroj: DG ECFIN, 2006) Penze 10,6 % HDP Zdravotnictví 6,4 % HDP Vzdělávání 4,6 % HDP Dlouhodobá péče 0,9 % HDP 4
5 Projektované změny ve veřejných výdajích (DG ECFIN) Projected changes in age-related public expenditure % of GDP EU-25 EU-15 EU-12 Pensions 2004 Pensions 2030 Pensions 2050 Healthcare 2004 Healthcare 2030 Healthcare 2050 Long-term care 2004 Long-term care 2030 Long-term care 2050 Education 2004 Education 2030 Education 2050 Zdroj: DG ECFIN, The long-term sustainability of public finances in the European Union
6 Průběžný systém financování - co to znamená? Základní logika Evropských sociálních systémů: Příjmy (příspěvky) na základě způsobilosti platit Výdaje (benefity) dle aktuální potřeby PAYG = Pay as you go ALE: Stárnutí = méně lidí v produktivním věku, kteří do systému přispívají a více v poproduktivním věku, kteří ze systému statisticky více čerpají 6
7 Struktura financování evropských zdravotních systémů - Od 2. světové války se neustále vyvíjejí - Obecně pokrývají celou nebo velkou většinu populace - Liší se ve své organizaci (národní zdravotní služba, sociální/veřejné zdravotní pojištění, větší či menší podíl soukromého připojištění) Všechny jsou ale průběžně financované. Hlavní zdroje příjmů: příspěvky z mezd, daně, pojistné I ve veřejném zdravotním pojištění platí, že pojištění je neživotního typu. 7
8 VLIV STÁRNUTÍ POPULACE NA VÝDAJOVOU STRÁNKU ZDRAVOTNICKÝCH FINANCÍ 8
9 Celá Evropa stárne, nejenom ČR.. 9
10 Zvyšující se dlouhověkost Snižující se míra porodnosti => podíl starších obyvatel v populaci neustále roste Česká republika demografická prognóza Karlovy Univerzity 70% 60% 50% 65% 63% 59% 57% 53% 50% ,25 : 1 (pracující : závislá osoba) 40% 30% 20% 10% 20% 23% 27% 29% 34% 36% ,4 : 1 (pracující : závislá osoba) 0% populace v produktivním věku populace v post-produktivním věku 10
11 Výdaje na zdravotnictví v EU dle věku - cca 20% populace spotřebovává 80% všech zdrojů ve zdravotnictví 11
12 Empirické výsledky prognóz 12 Source: OECD, 2006
13 Rozptyl scénářů vývoje příjmů a výdajů různých prediktivních modelů pro ČR Source: CZ Roundtable project,
14 Další faktory mající vliv na výdaje na zdravotní péči Zdroj: OECD,
15 Empirické výsledky prognóz Demografické faktory a nuance předpovědí založených na zlepšujícím se či zhoršujícím se celkovém stavu populace jsou nicméně neustále upozaděny dalšími faktory ovlivňujícími růst výdajů na zdravotní péči 15 Source: OECD, 2006
16 GENERAČNÍ ÚČETNICTVÍ 16
17 Co je generační účetnictví Generační účetnictví Vychází z principu současného nastavení zdravotnických systémů jako tzv. průběžných (žádné skutečné úspory, ale příjmy jsou vynakládány na okamžité potřeby) Snaží se zachytit míru solidarity mezi jednotlivými generacemi Určuje, kdo může být nejzranitelnější vůči opatřením na příjmové i výdajové straně, která by měla za cíl dostat zdravotnické finance pod kontrolu, tedy do rovnováhy 17
18 Predikce generačního účetnictví: rozdíly ve veřejných příjmech a výdajích zdravotnictví v % HDP, Predikce odhaluje fiskální nerovnost mezi příjmy a výdaji =>?? Jaké budou priority společnosti?? Uspokojit rostoucí poptávku po zdravotní péči z veřejných zdrojů a zvýšit kvůli tomu efektivní daňovou sazbu Přesunout finanční zátěž na jednotlivce Administrativně či jinak omezit poptávku po zdravotní péči 18
19 Veřejné příjmy a výdaje sektoru zdravotnictví dle generací (v % HDP) Redistribuce plateb zdravotního pojištění mezi jednotlivé věkové skupiny: Vertikální osa zobrazuje příjmy a výdaje v % HDP, horizontální rok narození dané generace Predikce ukazuje nutnost rostoucí redistribuce mezi mladou a starší generací v rámci sektoru zdravotnictví 19
20 Na koho dopadnou možná opatření v sektoru zdravotnictví? Administrativní či jiné omezení zdravotní péče: na starší generaci Zvýšení individuální finanční zátěže: na starší generaci Zvýšení efektivní daňové sazby: na generaci, která v daném okamžiku nejvíce platí na zdravotnictví. => tzn. v ČR (povinné sociální pojištění a přímé zdanění pocházející od ekonomicky aktivní části populace) : na budoucí mladou/pracující generaci Z predikce vyplývá rostoucí zranitelnost starších ročníků opatřeními majícími za cíl zajistit vyvážené veřejné financování zdravotnictví. Je naše společnost připravena na zvýšenou mezigenerační solidaritu? Nedojde našim dětem trpělivost s placením zdravotního pojištění v současné podobě? 20
21 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST 21
22 Literatura a zdroje Zápal et al. (2009); Health System Financing in the EU: Current Practices and the Ageing Challenge; Ministry of Health of the Czech Republic DG ECFIN (2006); The long-term sustainability of public finances in the European Union; The European Commission OECD (2006); Projecting OECD Health and Long-term Care Expenditures: What are the main drivers?; Economic Department Working Paper, ECO/WKP(2006)5 22
Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050
Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ
VíceVLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů
VíceZpůsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)
Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány
VíceZákladní trendy aktuálního populačního vývoje ČR
Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého
VíceFiskální teorie a politika LS 2016
Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl
VíceEkonomie penzijního systému: pokus o alternativní pohled
Ekonomie penzijního systému: pokus o alternativní pohled Michal Slavík Smilovice 3.5.2005 Obsah Podstata penzijního systému (PS) Jednoduchý model penzijního systému Závěry modelu Důsledky pro realitu Otevřené
VíceZpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health
VíceSociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů
analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP Sociální kvóta vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní
VíceCitlivostní analý za pojistna sazba
Popis výsledků citlivostní analýzy pojistná sazba Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny sazby pojistného na důchodové
VíceNemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost
Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR České nemocnice - ZAMĚSTNANCI stresující pracovní podmínky
Více6.1 Modely financování péče o zdraví
6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním
VíceNÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR
Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní
VíceKrize veřejných zdravotních systémů a reforma financování
Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ
VíceDlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí březen 2019 Národní rozpočtová rada Úvod a struktura Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech
VíceUdržitelný penzijní systém
Udržitelný penzijní systém (Inovativní přístup) VŠ Škoda-Auto, Mladá Boleslav, 7. října 2004 Jiří Rusnok Poradce Výkonné rady ING ČR/SR a ředitel pro penzijní připojištění ING ČR/SR, I.viceprezident APF
VíceEU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě
EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce
VíceNávrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek
Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v
VíceStátnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání
Reforma českého důchodového systému Státnice Vyhodnoťte demografickou situaci ČR a EU a výhled do budoucna. Vysvětlete, jaké důsledky z toho plynou pro různé modely financování důchodového zabezpečení.
VíceFinancování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí
Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí Obsah Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví
VíceV zájmu časové srovnatelnosti nákladů se budeme pochopitelně pohybovat v reálných veličinách, tj. v cenách roku 2002.
4. Projekce nákladů na zdravotní péči 4.1. Projekce nákladů v závislosti na demografickém vývoji obyvatelstva ČR Jedno z velice ožehavých témat ve vyspělých zemích je prodlužování střední délky života
VíceKOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů
KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných
VíceInstitut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra
Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné
VíceODS pro seniory Praha, 13. května 2010
ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní
VíceStárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí
Stárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí Tomáš Fiala Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Vývoj základních demografických charakteristik populace na území dnešní ČR
VíceKudy tečou peníze ve zdravotnictví?
Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceSociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient
Sociální kvóta analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní
VíceFiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi
Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající
VíceObecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému
Přednáška č.8 Důchodové systémy Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému Hlavním cílem změn:
VíceNejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR
Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce
VíceFinanční poradenství na českém trhu
XII. Fórum Zlaté koruny 27.3.2012 TOP Hotel Praha Finanční poradenství na českém trhu Ing. Michal Knapp CEO a předseda představenstva OVB Allfinanz, a.s. Podíl finančního zprostředkování na českém retailovém
VícePrognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém
Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém Tomáš Fiala Katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE Praha 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950
VíceReforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004
Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceDavid Pospíšil. Název akce
David Pospíšil david.pospisil@mpsv.cz Název akce FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Financování sociálních služeb v ČR je vícezdrojové, hlavní zdroje jsou: Úhrady od uživatelů za stravu a ubytování Dotace na
VíceZdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek
Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem
VíceBydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě
Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě Bydlení a bytová politika v kontextu demografických změn, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, 28. ledna 2016 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut
VíceZhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru
Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější
VíceSTAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH
STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru
VíceÚvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti
Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 11. března 2015, Karlovy Vary OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém
VíceReforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011
Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů
VícePoslední změny a reformní plány - Česká republika
Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny
VíceJak pomoci českému zdravotnictví Nástin strategie reformy. MUDr.Marie Součková
Jak pomoci českému zdravotnictví Nástin strategie reformy MUDr.Marie Součková 2004 K transformaci českého zdravotnictví na dynamický, funkční, profinancovatelný a otevřený systém nadaný zpětnými vazbami
VíceNávrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti
Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení
VíceDefinice cílů a klíčových parametrů
JEDNÁNÍ ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU Tým 3 - Komplexní systémové analýzy, zásluhovost a transfery mezi rodinami a státem, Praha, MPSV ČR, 26. 6. 2014 Definice cílů a klíčových parametrů Podrobná
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tematického celku: Fiskální politika v IS-LM a AS-AD modelech Cíl: Seznámit studenty se základními principy konstrukce obou modelů k interpretaci
VíceŠárka Laboutková Pavla Bednářová. Technická univerzita v Liberci
Šárka Laboutková Pavla Bednářová 1. Cíl prezentace stanovení hypotézy 2. Teoretické souvislosti 3. Regionální disparity a jejich měření 4. Index decentralizace 5. Empirická analýza vzájemného vztahu 6.
VíceKonflikt generací mladí proti starým?
Konflikt generací mladí proti starým? Martin POTŮČEK Předseda odborné komise pro důchodovou reformu Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Vystoupení
VíceDaňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB
Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou
VíceReformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ
Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní
VíceModernizace zdravotních systémů v zemích EU
Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému
VíceSOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V SYSTÉMU VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V SYSTÉMU VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Jana Janoušková Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra účetnictví Abstrakt: Veřejné výdaje na sociální zabezpečení
VíceVýchodiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje
Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků
VíceÚvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti
Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 29. ledna 2015, Tábor OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED HOSPODAŘENÍ
VíceKomise pro spravedlivé důchody - Zahájení činnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění
Komise pro spravedlivé důchody - Zahájení činnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění 22. února 2019 Program prvního zahajovacího jednání Úvodní slovo paní ministryně - - očekávání
VíceIdea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví
Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VíceNávrh státního rozpočtu na rok květen 2019
květen 2019 1 Makroekonomická predikce MF (duben 2018) 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Aktuální dubnová predikce Hrubý domácí produkt (s.c.) růst v %, s.c. -0,5 2,7 5,3 2,6 4,4 3,6 3,3 2,6
VíceKonvergenční program ČR aktualizace duben 2013
Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2013 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 25/4/ Obsah: Tabulková příloha (dle Code of Conduct) Tabulka 1a: Ekonomický růst
VícePéče o děti v penzijních systémech. Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS. Děti a penze. středa 17. června 2015.
Péče o děti v penzijních systémech Workshop Centra pro ekonomické studie a analýzy VŠFS Děti a penze středa 17. června 2015 Martin HOLUB 1 Úvod Důchodové systémy, stejně jako ostatní subsystémy sociální
VícePříčiny vzniku SZ: Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může být: vlastní
Příčiny vzniku SZ: Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může být: vlastní (úspory, soukromé pojištění) od druhých lidí nebo soukromých
VíceDETERMINE projekt Akční program pro veřejné zdraví v praxi
DETERMINE projekt Akční program pro veřejné zdraví v praxi Spolufinancován z 1. Akčního programu 2003 2007 Priorita determinanty zdraví Trvání červen 2007 květen 2010 28 partnerů 27 spolupracujících (
VíceJak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika
Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let
VíceVize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní
Více7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceSoustava veřejných rozpočtů
1 Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet 2 Soustava veřejných rozpočtů Evropský rozpočet Státní rozpočet Rozpočet vyššího územně správního celku (rozpočet krajů) Rozpočet místní = municipální (rozpočet
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 2007 37 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceCitlivostní analý za dů chodový vě k
Popis výsledků citlivostní analýzy důchodový věk Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny tempa zvyšování důchodového věku.
VícePostoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy
Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 7. 2010 39 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceDaňová teorie a politika, úvod
Daňová teorie a politika, úvod Úvod Základní prvky daňové techniky a jejich uplatnění. Daňový systém ČR, jeho význam a vývoj. Veřejný rozpočet veřejné příjmy neúvěrové daňové nedaňové úvěrové veřejné výdaje
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Domácí péče a bydlení v datech projektu SHARE
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Domácí péče a bydlení v datech projektu SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceFondové financování důchodů v ČR ve světle finanční krize. Robert Jahoda, Jiří Špalek
Fondové financování důchodů v ČR ve světle finanční krize Robert Jahoda, Jiří Špalek Obsah dnešní prezentace CÍL: diskutovat vhodnost reformy DS formou opt-out; dopad současné finanční krize Důchodová
VíceVI. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011
VI. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011 Ministerstvo financí ČR Praha duben 2011 Jan Zikl Porovnání příjmů SR a obcí Skutečnost dle SZÚ
Více9 Financování sociálního zabezpečení
9 Financování sociálního zabezpečení Obsah : 9.1 Principy a modely sociálního zabezpečení. 9.2 Metody sociálního zabezpečení. 9.3 Způsoby financování sociálního zabezpečení. 9.4 Systémy financování sociálního
VíceFiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS
Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS ministr Ministr financí financí Miroslav KALOUSEK Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257
VíceKomise pro spravedlivé důchody - Náročné profese. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění
Komise pro spravedlivé důchody - Náročné profese Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění 24. května 2019 Odůvodnění potřeby právní úpravy Výkon některých, zejména fyzicky náročných
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní
VíceKonflikt generací mladí proti starým?
Konflikt generací mladí proti starým? Martin POTŮČEK Předseda odborné komise pro důchodovou reformu Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Vystoupení
VícePrávo sociálního zabezpečení. Činitele ovlivňující právo sociálního zabezpečení Formy sociálního zabezpečení
Právo sociálního zabezpečení Činitele ovlivňující právo sociálního zabezpečení Formy sociálního zabezpečení Činitele ovlivňující úroveň práva sociálního zabezpečení faktory, které působí na vývoj a úroveň
VíceCo nám může přinést (nejen datové) propojení zdravotního a sociálního rozpočtu
Co nám může přinést (nejen datové) propojení zdravotního a sociálního rozpočtu Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment KOLIK NÁS STOJÍ NEMOC? (2015) Výdaje státního rozpočtu
VíceREFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008
REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008 PROGRAM DNEŠNÍ PREZENTACE Zdravotnictví jako součást hospodářské politiky Fáze a důvody reformy zdravotnictví Opatření v oblasti
VíceJaký systém zabezpečení ve stáří pro Českou republiku. Aleš Bednařík
Jaký systém zabezpečení ve stáří pro Českou republiku Aleš Bednařík Cíl důchodového zabezpečení Poskytovat dávky obyvatelům čelícím nedostatku příjmů z placené práce, kteří - nepracují vzhledem k pokročilému
VíceŠetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika
šetření prognóz makroekonomického vývoje v ČR, HDP zemí EA9, cena ropy Brent, M PRIBOR, výnos do splatnosti R státních dluhopisů, měnový kurz CZK/EUR, měnový kurz USD/EUR, hrubý domácí produkt, příspěvek
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
Více2014 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 29.12.2016 Daňové aspekty starobních penzí v zemích OECD Kubátová, Květa 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-173867
VíceFinancování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.
VíceČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému
ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího
VíceStátní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv
Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah
VíceTÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj.
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠŤOVNY TÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj. VELMI STRUČNÁ HISTORIE V
VíceProjekce potřeby sociálních služeb do r Ladislav P r ů š a Praha, 20. dubna 2011
Projekce potřeby sociálních služeb do r. 2020 Ladislav P r ů š a Praha, 20. dubna 2011 1. Faktory ovlivňující potřebu sociálních služeb 2. Demografický vývoj stručná charakteristika 3. Financování sociálních
VíceZveřejněno na
Zveřejněno na www.kscm.cz Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému Postoje českých vládnoucích stran byly a jsou ovlivněny prognózou nepříznivého
VíceVIII. Setkání starostů a místostarostů Královéhradeckého kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011
VIII. Setkání starostů a místostarostů Královéhradeckého kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011 Ministerstvo financí ČR Dětenice květen 2011 Jan Zikl Porovnání příjmů SR a obcí Skutečnost
VíceVyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody
Vyhodnocení dotazníků Komise pro spravedlivé důchody 22. 3. 2019 1. Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco
VíceVliv demografického vývoje populace na sociální pojištění v České republice The impact of demographic trends on social insurance in the Czech Republic
Vliv demografického vývoje populace na sociální pojištění v České republice The impact of demographic trends on social insurance in the Czech Republic Abstrakt Lenka Fulínová Příspěvek je zaměřen na popis
Více