Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

Podobné dokumenty
EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

Buňky s velkým potenciálem 1. Historie indukované pluripotence a metody přípravy ips buněk

Sekvenování genomu a bioinformatika Kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací Materiálové a tkáňové inženýrství Editace genomu

Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy

Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta

Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:

Pluripotentní, odvozené kmenové buňky. EpiSC

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Kmenové buňky a tkáňové náhrady naděje moderní medicíny.

Kmenové buňky a strategie buněčné terapie

Kmenové buňky Jan Voldřich ÚOCHB AVČR VŠCHT

Výzkum kmenových buněk ve světle Úmluvy Martin Šolc 1/24

Trnitá cesta. Klonování. (nejen) člověka. Petr Vaňhara, PhD Ústav histologie a embryologie LF MU

Lidské embryonální kmenové buňky Biologie, technologie a další

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Obsah. O autorovi... X Seznam použitých zkratek... XI. Prolog... XXI O vědě a lidech... XXIII

Termíny z časného vývoje zárodku:

Univerzita Karlova vpraze Přírodovědecká Fakulta

Od fyziologie k medicíně

Minulost, současnost a budoucnost práce v embryologické laboratoři RNDr. Kateřina Wagnerová, Mgr. Pavlína Motlová, MUDr.

Vakcíny z nádorových buněk

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

BIOLOGICKÉ A MOLEKULÁRNÍ EFEKTY INHIBICE AKTIVITY CYKLIN DEPENDENTNÍCH KINÁZ U LIDSKÝCH EMBRYONÁLNÍCH KMENOVÝCH BUNĚK

Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie DIFERENCIACE BUNĚK. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

c 2002 Intellectronics

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Etické otázky výzkumu embryonálních kmenových buněk

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Ústav patologické fyziologie

Variace Vývoj dítěte

PGT- A a mosaicismus. RNDr. Martina Hrubá, Ph.D.

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

5. Koncept a klasifikace tkání

Základní morfogenetické procesy

Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)

Vykazování pro zdravotní pojišťovny a zákonné požadavky pro genetická vyšetření

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

AKTUÁLNÍ KONTROVERZE A NOVÉ SMĚRY V PREIMPLANTAČNÍM GENETICKÉM TESTOVÁNÍ EMBRYÍ. Mgr. Jakub Horák, Ph.D.

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Regenerativní medicína

Některé významné aspekty vývojové biologie v medicíně

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

NEWSLETTER. obsah. Preimplantační genetická diagnostika nová metoda screeningu 24 chromozomů metodou Array CGH...2

MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková

a jejich využití k léčbě míšního poranění a ALS

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

Aktuální výzkum kmenových buněk: ze zkumavky k terapeutickému využití

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

15 hodin praktických cvičení

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Neurulace. Vývoj ektodermu.

PRÁVNÍ ASPEKTY VÝZKUMU KMENOVÝCH BUNĚK

Takahashi K & Yamanaka S. Cell 126, 2006,

Advanced Therapies Products Produkty Moderní terapie a výrobní laboratoře. Barbara Kubešová

Rýhování. Zygota Blastomery Morula Blastocysta

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta

Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí

TITULNÍ LIST ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY 2011 PROJEKTU 1M0538 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

LPMT: DEFINICE, ZAŘAZENÍ

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

Mnohobuněčné kvasinky

ODBORNÝ OPONENTNÍ POSUDEK ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY 2011 PROJEKTU 1M0538 OP01

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Syllabus pro dosažení kvalifikace klinického embryologa

Kmenové buňky - významný vědecký objev 20. století

Embryologie III. Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy

Projekt FR-TI2/075 MPO příklad spolupráce farmaceutů s komerčním sektorem. Milan Bartoš. Forum veterinarium, Brno 2010

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

STIMULAČNÍ PROTOKOLY A CO DÁL?! MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D. ReproGenesis Brno

Základy buněčné signalizace

Komplementový systém

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Transgenní zvířata jejich příprava a použití

Informace, poèítaè. Slo ka = krabice WWW Soubory = knihy DVD Otevøené okno slo ky s názvem WWW Slo ka je krabice na soubory a jiné slo ky

Informace, poèítaè. Slo ka = krabice WWW Soubory = knihy DVD Otevøené okno slo ky s názvem WWW Slo ka je krabice na soubory a jiné slo ky

Informace, poèítaè. Slo ka = krabice WWW Soubory = knihy DVD Otevøené okno slo ky s názvem WWW Slo ka je krabice na soubory a jiné slo ky

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Transkript:

Indukovaná pluripotence Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

Totipotentní Pluripotentní

Lidské ES Myší ES LIF + FBS Feeder = vrstva podpůrných buněk Myší embryonální fibroblasty, SNL, STO bfgf + SR Feeder

Myší ES Lidské ES Embryonální diapauza Odložená implantace embrya do děložní sliznice Vývoj embrya je zastaven ve stádiu blastocysty dokud nedojde k implantaci Tento stav je udržován (u myši) LIF-STAT3 signální dráhou ekvivalent buněk ICM z blastocysty v dormantním stavu během diapauzy LIF + BMP4 Také odvozeny z ICM blastocysty BMP signalizace indukuje diferenciaci v trofektoderm, naopak Noggin podporuje sebeobnovu blokováním BMP signalizace z média bfgf signalizace a SR místo FBS pro omezení diferenciace Aktvin/TGF-b1 SMAD2/3 důležité pro udržení sebeobnovy a pluripotence

EpiSC Buňky pozdního epiblastu z postimplantačního myšího embrya je možno kultivovat jako pluripotentní buňky v podmínkách obdobných lidským ES buňkám v Aktivinu a bfgf Extraembryonální ektoderm Viscerální endoderm bfgf + Aktivin Epiblast Feeder

Pluripotentní buňky z myšího embrya Days after fertilization Zygote E2.5 ES Morula E3.5 Inner Cell Mass Trophectoderm E4.5 Embryo Implants Epiblast EpiSC Extra-embryonic Endoderm XEN TS E5.5 Epiblast Visceral Endoderm Parietal Endoderm Extra-embryonic Ectoderm E6.5 Ectoderm Mesoderm Definitive Endoderm Tesar, P.J. et al. Nature 448, 196-199 (2007).

Metody reprogramace buněk

ips buňky Koncept indukované pluripotence 2006 Shinya Yamanaca a Masayo Takahashi: Exogenní exprese pouze 4 transkripčních faktorů Oct3/4 Sox2 Klf4 c-myc dostačuje k reprogramování somatických buněk do pluripotentního stavu podobného ES-buňkám ( alternativní kombinace: Oct3/4 Sox2 Lin28 Nanog) => Otevírá možnost vytvořit všechny potřebné druhy buněk pro buněčné terapie Odpadá nutnost zničit pro izolaci buněk embryo či fetus Autologní buňky imunologicky kompatibilní s příjemcem

Příklad reprogramace prasečích NSC pomocí retrovirů s transkripčními faktory NSC (D12) netransdukovaná kontrola ipsc (D6) ipsc (D12) D0-D1 D2D4 D13 D19 D24 NSC médium Transdukce Vysazení na SNL feeder ES médium Výběr prvních kolonií, P1 Výběr nových kolonií, P2

Izolované kolonie ips buněk na čerstvých feederech D0-D1 D2D4 D13 D19 D20 D24 NSC médium Transdukce Vysazení na SNL feeder medium ES médium Výběr prvních kolonií, P1 Výběr nových kolonií, P2

AP barvení, buňky z druhé pasáže D0-D1 D2D4 D13 D19 D24 NSC médium Transdukce Vysazení na SNL feeder medium ES médium Výběr prvních kolonií, P1 Výběr nových kolonií, P2

Exprese Oct4 v kolonii ips buněk

Embryoidní tělíska spontánní diferenciace buněk 7 dní in vitro v suspenzní kultuře +5 dní na gelatinu

Aplikace ips buněk Všude tam, kde se dosud využívaly ES buňky Modely lidských onemocnění Testování léčiv Vývoj buněčných terapií s využitím alogenních buněk Významné výhody oproti ES buňkám Odpadá nutnost zničení lidského embrya Možnost přípravy autologních buněk na míru pro konkrétního pacienta Příprava modelů vzácných chorob (genetických a potenciálně i sporadických) Příprava isogenních linií nesoucích mutaci a následnou opravu, např. pomocí CRISPR/Cas9

Aplikace ips buněk Zajímavé aplikace v základním výzkumu Studování vlastního mechanismu pluripotence a diferenciace Přímá přeměna buněčných typů Studium mechanismu stárnutí buněk => koncept epigenetického věku buňky Aplikace v potenciálních terapiích Zatím převládá opatrnost první klinické zkoušky v Japonsku zastaveny Byla testována léčba AMD pomocí RPE buněk z autologních ips Přechod na alogenní buňky po pozorování mutace v onkogenu u ips buněk druhého pacienta (zjištěno před transplantací)

in buňky Přímá reprogramace v neurony Myší fibroblasty transdukované Ascl1, Brn2 (alt. název Pou3f2) a Myt1L Až 19.5% buněk konvertováno ve funkční neurony Převážně excitatorní neurony => Ne jen vytvoření nediferencovaných ips buněk ale i přímé reprogramování jednoho terminálně diferencovaného buněčného typu v jiný

in buňky Přímá reprogramace v neurony Lidské fibroblasty přímo přeměněny v DARPP32 pozitivní neurony striata Směs transkripčních faktorů a mirna => model HD = specifický typ neuronů Obecně metody přímé reprogramace bez mezistupně pluripotentních buněk mohou být rychlejší a bezpečnější

Hledáme diplomanty a postgraduální studenty Studium Huntingtonovy choroby pomocí proteomických metod na modelu lidských ips buněk a transgenním miniprasečím modelu Kontakt: Laboratoř aplikovaných proteomových analýz Petr Vodička, PhD vodicka@iapg.cas.cz +420 608 606 655