Jednobuněčné organismy

Podobné dokumenty
Řasový test ekotoxicity na mikrotitračních destičkách

Zkouška inhibice růstu řas

EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY

Oxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy

EKOTOXIKOLOGICKÉ BIOTESTY

Cvičení ke kurzu Obecná ekotoxikologie. Úloha A - Stanovení ekotoxicity v testu klíčení rostlin

OPTIMALIZACE PROCESU KULTIVACE ZELENÝCH ŘAS S VYUŽITÍM DIGESČNÍCH ZBYTKŮ ZE ZEMĚDĚLSKÝCH BIOPLYNOVÝCH STANIC. Ing. Pavla Hrychová

Vyhodnocení účinnosti ftalocyaninových preparátů na inhibici růstu řas

NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY

Doprava, zdraví a životní prostředí Brno,

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Bakteriální bioluminiscenční test. Stanovení účinnosti čištění odpadních vod pomocí bakteriálního bioluminiscenčního testu

MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková

Zjišťování toxicity látek

Ekotoxicita odpadních vod ze zdravotnických zařízení

5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.

Biologické metody v technických normách. Ing. Lenka Fremrová

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD

6. METODIKA EKOTOXIKOLOGIE

Metodika stanovení kyselinové neutralizační kapacity v pevných odpadech

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

NÁVRH METODIKY PRO TESTOVÁNÍ ODOLNOSTI STAVEBNÍCH HMOT PROTI NAPADENÍ PLÍSNĚMI

Několik metodických poznámek ke stanovení chlorofylu-a pomocí ČSN ISO 10260

Metodické doporučení SZÚ pro hodnocení škodlivých a. nežádoucích látek uvolňujících se z vybraných skupin. výrobků pro stavby do vody a půdy.

NOVÉ NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY

Stanovení mikroskopického obrazu ve vodě

REVIZE ČSN KVALITA VOD BIOLOGICKÝ ROZBOR STANOVENÍ BIOSESTONU

Citlivost terestrických zkoušek ekotoxicity

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE ÚSTAV EKOLOGIE A CHOROB ZVĚŘE, RYB A VČEL

Řasový test toxicity

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE ÚSTAV EKOLOGIE A CHOROB ZVĚŘE, RYB A VČEL

Environmentální rizika materiálů používaných pro stavbu povrchů vozovek při kontaktu s vodou

CZ.1.07/1.5.00/ pracovní list. Hygiena a toxikologie. Experimentální toxikologie. Mgr. Alexandra Šlegrová

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Biologické metody v technických normách. Ing. Lenka Fremrová HYDROPROJEKT CZ a.s.

Laboratorní testování na přítomnost koliformních bakterií, psychrotrofních a termorezistentních mikroorganismů a sporotvorných anaerobních bakterií

Změny v revidované ČSN Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

EKOTOXICITA V ČESKÉ LEGISLASTIVĚ. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, Praha 10 envisan@mbox.vol.

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ekotoxikologické posouzení říčního profilu Most - Bílina

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

EKOTOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ORGANICKÝCH HNOJIV

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Test toxicity při semichronické expozici vůči okřehku menšímu (Lemna minor L.)

Stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann

PŘIPRAVOVANÉ NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD

VYUŽITÍ ŘASOVÝCH TESTŮ V EKOTOXIKOLOGII

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTU PŘÍPRAVKU BCL BioGas

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK

Statistické otazníky řasových biotestů

ODSTRAŇOVÁNÍ KYANIDŮ Z MODELOVÝCH VOD

Protokol PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

ABITEC, s.r.o. zkušební laboratoř Radiová 7, Praha 10

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY

NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Vosáhlová, S., Sirotková, D., Hofman, J., Kočí, V., Matějů, V., Záleská, M.

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

Martina Bábíčková, Ph.D

Jednotné pracovní postupy testování odrůd STANOVENÍ OBSAHU TANINŮ V ČIROKU SPEKTROFOTOMETRICKY

IMPLEMENTACE BIOVENTINGU

ONLINE BIOSENZORY PŘI HLEDÁNÍ KONTAMINACE PITNÉ VODY

Produkce organické hmoty

2) Připravte si 7 sad po pěti zkumavkách. Do všech zkumavek pipetujte 0.2 ml roztoku BAPNA o různé koncentraci podle tabulky.

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Projekt Pospolu. Stanovení jílovitých podílů podle ČSN EN A1 Zkouška s methylenovou modří

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

BIOINDIKACE A BIOMONITORING

CZ.1.07/1.5.00/

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann

Transkript:

Jednobuněčné organismy Protozoa a řasy Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha

Protozoa Protozoa hrají v ekosystémech významnou úlohu jako primární konzumenti. Vedle baktérií jsou nejvýznamnějšími organismy podílejícími se na samočistící schopnosti vody. Pro ekotoxikologickou práci jsou vhodné především pro krátký životní cyklus, snadnou kultivaci a dostatečnou vnímavost k jedům. Jednobuněčné organismy jednodušší metabolismus přímý vstup látky do organismu Dobře slouží k monitoringu toxicity průmyslových odpadních vod. Protozoální organismy jsou významným trofickým mezistupněm mezi mikrobiálními organismy a makrobiálními organismy vodního potravního řetězce. 2

Test na obrvenkách Test spočívá ve spektrofotometrickém měření buď množství jedinců či jejich potravy (2 odlišné designy testu). Inhibice růstu kultury obrvenek je pozorována 1. Jako úbytek zákalu způsobeného přítomností menšího množství jedinců ve srovnání s kontrolou 2. Jako vyšší zákal v testované koncentraci ve srovnání s kontrolou po 24 hodinové expozici způsobený přítomností většího množství nezkonzumované potravy. Obrvenky v kontrolách aktivně snižují množství potravy a tudíž dochází k poklesu zákalu. 3

Testovací organismus Obrvenka Tetrahymena thermophila Event. Tetrahymena pyriformis říše Protozoa prvoci kmen Ciliophora nálevníci třída Oligohymenophorea chudoblanní řád Hymenostomatida čeleď Tetrahymenidae Obrvený protozoální organismus Obrvenky vykazují výrazný jaderný dimorfismus Jedno velké jádro somatické macronucleus Jedno malé jádro sloužící k rozmnožování Modelový organismus pro mnoho genetických experimentů, pro biochemické analýzy i pro studium enzymatických dějů. 4

Tetratox - Test na obrvenkách Růstový test měření nárůstu koncentrace jedinců v testované kultuře Odezva měření zákalu = nárůst koncentrace organismů Nárůst koncentrace organismů se určuje buď spektrofotometricky (absorbance při 540 nm) nebo počítačem částic (electronic particle counting). Pro jednoduchost a přístrojovou nenáročnost je rozšířenější spektrofotometrie Podmínky testu: Počáteční koncentrace buněk 1000-5000 ks/ml. Teplota 27 ± 1 C ph musí být pufrováno na 7,4 (citlivý organismus na výkyvy ph) Expozice 40-72 hodin 5

ProToxKit - Test na obrvenkách Inhibice příjmu potravy měření úbytku množství potravy obrvenky přijímají potravu konstantní rychlostí Expozice 24 hodin, teplota 30ºC Populace obrvenek inhibovaná přítomností toxické látky přijímá menší rychlostí potravu a tudíž dochází ke zpomalení rychlosti úbytku potravy v testované kultuře. Úbytek potravy se stanovuje spektrofotometricky 6

ProToxKit Komerční test ProToxKit Sada potřebných pomůcek Kyvet Organismálních kultur Vše potřebné pro test je přítomno v kitu. Lze ihned začít s testem odpadá kultivace organismů či čekání na jejich vylíhnutí či reaktivaci. 7

Spirotox Test Spirotox může být vhodný pro testování toxických účinků látek rozpustných ve vodě, povrchových i pitných vod. Může být použit pro testování odpadních vod před a po procesu čištění. Pro testování pórové vody sedimentů Testování těkavých látek Po umístění organismů do mikrodestiček lze kultury uzavřít a zamezit výměně plynů. 8

Testovací organismus Spirostomum ambiguum je velký nálevník dosahující rozměrů až 2-3 mm říše Protozoa prvoci kmen Ciliophora nálevníci třída Polyhymenophorea mnohoblanní řád Heterotrichida různobrví čeleď Spirostomidae Schopný přežít až 6 týdnů bez potravy při teplotě 5-28 C S. ambiguum je ph tolerantní organismus pro oblast 5 8. Může být použit v tomto rozmezí pro testování vztahů toxicity a ph. 9

Kultivace organismů v laboratoři Spirostomum ambiguum je velmi citlivý na přítomnost kovů v kultivačním médiu nutná je deionizovaná voda (Cu) Kultivace se provádí v cca 5 litrových akváriích při teplotě 15-25 C v temnu či při matném světle. Potrava: ovesné vločky + sušené olšové listí (50:1) Olšové listí se používá jako prevence před rozvojem hub Mohou být použity i jiné listy obsahující tanin Eventuelně samotný tanin 10

Průběh testu Test se provádí ve 24-jamkových mikrodestičkách (6 x 4 jamek). V testu se sledují 2 odezvy (mikroskopicky) Subletální deformace, zkracování, immobilizace Letální Do každé jamky se umístí 10 organismů Expozice 24 hodin (prodloužením na 48 hodin lze zvýšit citlivost) U některých vzorků postačuje 21 hodinová expozice zejména na organické látky reaguje rychle a korelace mezi 2 a 24 hodinovou odezvou je dobrá 11

Pozorované odezvy Subletální: ohýbání, zkracování, immobilizace Letální: autolýza Po autolýze dochází k rychlému rozkladu a vymizení organismů nutná přesná znalost počtu jedinců na začátku testu Uhynulý S. ambiguum: 12

Test toxicity na řasách Test slouží k zjištění nepříznivých účinků testovaných látek na jednodušší autotrofní organizmy, na řasy - primární producenty. Test je díky rychlému množení řasové suspenze možné uspořádat jako akutní i jako chronický. Je schopen zaznamenat nejen inhibiční působení látek, ale i jejich stimulační účinky. Test spočívá v měření nárůstu řasové biomasy či růstové rychlosti v jednotlivých testovaných koncentracích ve srovnání s kontrolou. 13

Mezinárodní standardy Test No. 201: Alga, Growth Inhibition Test OECD Guidelines for the Testing of Chemicals ČSN EN ISO 8692:2004 Jakost vod. Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas. ČNI Praha, 2005, s.18. 14

Expozice řas 15

Řasové kultury po expozici 16

Jako zkušební organismus lze použít tyto planktonní sladkovodní řasy: a) Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum; Pseudokirchneria) a) Chlorella kessleri b) Desmodesmus subspicatus (Scenedesmus) c) Scenedesmus quadricauda d) Chlamydomonas reinhardtii 17

Chlorokokální řasy 18

Rozmnožování řas Rozmnožování se děje autospórami, jež se uvolňují otvorem nebo zeslizovatěním mateřské buněčné stěny. Autospora: nepohlavní výtrus jednobuněčných řas ve tvaru dospělé buňky, vytvořený uvnitř plasmatické membrány mateřské buňky 19

Podmínky testu toxicity na řasách Sledovaná odezva: Inhibice růstu řasové suspenze ve srovnání s kontrolou Podmínky testu: Kultivační box sycen vzduchem o 2% objemových CO2 Osvětlení: 6000 lux, homogenní Teplota: Dle druhu řasy, 27-35 C Opakování: 2-3 paralelky Objem v jedné kultuře: 100 ml (20-50 ml; 0,25 ml) Koncentrace řasové suspenze: Na začátku testu 80-100 tisíc buněk/ml Doba expozice: minimálně 72 hodin, optimum - déle do překonání exponenciální fáze růstu Při expozici delší než cca 96 hodin lze test při tomto způsobu vyhodnocování považovat za chronický 20

Zjišťování efektu Počet jedinců na ml Mikroskopem počítací komůrky počítač částic Spektrofotometricky pomocí konverzních křivek ze zákalu při 750 nm Koncentrace chlorofilu spektrofotometricky 682 nm, fluorescenčně Celková sušina (biomasa) spektrofotometricky pomocí konverzních křivek ze zákalu při 750 nm 21

Určování biomasy řas Biomasa: asi ekologicky nejrelevantnější parametr Vzhledem k malým množstvím (navážkám řasové sušiny) v testu obtížně stanovitelné Používají se zástupná měření převoditelná na biomasu Nejčastěji se používá určení koncentrace buněk na ml (mikroskopicky, spektrofotometricky (zákal, chlorofyl), počítač částic) a následné převedení pomocí konverzních křivek na biomasu Biomasa řas se určuje v několika časových intervalech : 24, 48, 72, 94 a více hodin dle délky a účelu testu 22

Příklad konverzní křivky 23

koncentrace buněk, ks/ml Růstové křivky 1200 1000 800 600 3000 1000 300 100 10 Kontrola 400 200 0 0 100 200 300 400 500 600 hod 24

koncentrace řas, ks/ml Výpočet dose-response křivky A) Růstové rychlosti B) Konečná koncentrace buněk C) Plochy pod křivkou 900000 600000 300000 0 Kontrola Toxikant 0 20 40 60 80 100 doba 25

A) Růstové rychlosti Průměrná růstová rychlost charakterizuje růst řasové kultury po celou dobu expozice Kromě průměrné růstové rychlosti lze určovat i rychlosti v určitých fázích testu např. za účelem sledování prodloužení lagové fáze Odchylky od tvaru růstové křivky v kontrole bývají citlivějším parametrem toxických účinků µ= růstová rychlost, den -1 N 1 = koncentrace řas na počátku zvoleného časového intervalu N 2 = koncentrace řas na konci zvoleného časového intervalu t 2 = čas na konci testu t 1 = čas na začátku testu ln N2 ln t t 2 1 N 1 26

B) Konečná koncentrace buněk Pro výpočet IC50 lze použít hodnotu koncentrace buněk na konci testu, neboli výtěžek. Od konečné hodnoty koncentrace buněk se odečítá inokulum na začátku testu (byť se jedná o velmi malou hodnotu vzhledem ke koncové koncentraci). IC50 se většinou určuje pro expozici 24, 48,72 a 96 hodin. 27

C) Plochy pod křivkou Plocha pod růstovou křivkou odpovídá celkovému nárůstu biomasy A i plocha pod růstovou křivkou pro danou koncentraci c 0 jmenovitá počáteční koncentrace cenobií [ks/ml] c 1 změřená koncentrace cenobií v čase t1 [ks/ml] c n změřená koncentrace cenobií v čase tn [ks/ml] t 1 doba prvního měření od počátku testu [dny] t 2 doba n-tého měření od počátku testu [dny] 2 2 2 2 2 1 0 1 1 2 0 2 1 1 0 1 n n n n i t t c c c t t c c c t c c A 28

Výpočet IC50 Hodnoty inhibice (stimulace) pro jednotlivé testované koncentrace se počítají dle vzorce: I inhibice, % I C X C 100 C průměrná hodnota koncentrace buněk (růstové rychlosti) v kontrole X průměrná hodnota koncentrace buněk (růstové rychlosti) v jednotlivých koncentracích toxikantu. Stimulace je záporná hodnota inhibice. 29

Inhibice růstové rychlosti, %... Křivka dávka-odpověď řasového testu 100 50 0-50 -100-150 -200-250 1 10 100 1000 10000 c, mg.l -1 Z P 30

Faktory ovlivňující růst řas a výsledky testu Zabarvené či zakalené vzorky toxikantů snižují přístup světla k řasovým buňkám a tudíž snižují účinnost fotosyntézy to může ovlivnit růst populace buněk mnohem výrazněji než samotné toxické účinky látek. Těkavé látky mohou opustit testované nádoby a tudíž dochází k podhodnocení jejich účinků (kultury nelze hermeticky uzavřít, neboť řasy potřebují výměnu plynů pro fotosyntézu. Některé materiály (mikrodestičkový test) mohou chelatačně vázat nutrienty nutné pro růst řas dochází opět k inhibici v důsledku nepříznivých podmínek a teprve v druhé řadě v důsledku toxického působení toxikantu. 31

Mikrodestičkový řasový test Používají se 96 jamkové mikrodestičky, kde je každá jamka samostatnou populací řas. Jamky mají objem 200-250 µl. Dávkuje se pouze 10 µl živného roztoku a 10 µl řasového inokula. 32

Mikrodestička A 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Destilovaná voda B C D E F G H Kontrola Koncentrační řada toxikantu bez řas Koncentrační řada toxikantu s řasami 33

AGP Algal growth potential Stanovení trofického potenciálu Slouží ke stanovení trofického potenciálu, úživnosti. Odpadní vody nebezpečí rozvoje eutrofizace Měření stimulace růstu řasové suspenze ve srovnání s kontrolou při expozici známou koncentrací vzorku Může nastat limitace živinami důraz je kladen na CO 2. 34