ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná - Ráj 8. a 9.ročník Základní Dějepis A.Hitler Datum zpracování 29.3.2011 Petra Olbřimková - Dějepis
Obsah: ADOLF HITLER... 3 1 ŽIVOTOPISNÁ DATA SOUKROMÝ ŽIVOT... 3 2 POLITICKÁ ČINNOST (VÝVOJ V NĚMECKU)... 4 3 POLITICKÉ NÁZORY... 4 2
Adolf Hitler V této kapitole se dozvíte: o ţivotě Adolfa Hitlera; o jeho politických aktivitách ; Budete schopni: pohovořit o Hitlerovi; Klíčová slova této kapitoly: A.Hitler, Německo, fašismus Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 h 1 Životopisná data Soukromý život 20.4.1889, Braunau am Inn, Rakousko-Uhersko 30.4.1945, Berlín, Německo byl německý nacistický politik, vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), německý kancléř (1933), vybavený diktátorskými pravomocemi, od roku 1934 rovněţ hlava státu. Jakoţto Vůdce (německy Führer) vybudoval v Německu militaristický totalitní stát, byl odpovědný za genocidu některých skupin obyvatelstva, zejména holokaust Ţidů, vyvraţďování postiţených a brutální pronásledování dalších skupin osob. Svou agresivní politikou zprvu dosahoval územní zisky a ústupky jiných států, roku 1939 však napadením Polska vyvolal světovou válku, v níţ Německo utrpělo drtivou poráţku. Pocházel z rodiny rakouského celního úředníka (matka Adolfa Hitlera se jmenovala Klára Hitlerová, za svobodna Pölzlová, otec Alois Hitler). Hitler byl nadaný, nedokázal však systematicky pracovat a dodrţovat kázeň, a proto nedosáhl maturity. Přehled: narozen 20.4.1889 1914 1918 účast v první světové válce (2x zraněn, vyznamenán Ţelezný kříţem I.a II. třídy, jen desátník) 1919 vstup do politiky 1933 kancléř 3
30.4.1945 zemřel (sebevraţda) spolu se svou druţkou Evou Braunovou, kterou si těsně předtím vzal za manţelku. 2 Politická činnost (vývoj v Německu) 1919 vstup do nacistické strany (tehdy nepatrné) a brzy na sebe strhl její vedení, kdyţ dokázal svým charismatickým a populistickým řečnictvím zmnohonásobit členstvo vedl nezdařený mnichovský puč v listopadu 1923, odsouzen do vězení (1rok), setrval, vyuţil soudní proces ke zvýšení své popularity a ve vězení napsal své hlavní programové dílo Můj boj - Mein Kampf po vypuknutí velké hospodářské krize koncem dvacátých let se v těţce postiţeném Německu začalo dařit extremistům a Hitlerova NSDAP se vypracovala na nejsilnější politickou stranu země, navíc přitom získala i podporu části konzervativních elit a průmyslníků, kteří se obávali rostoucího vlivu komunistů 1932 účastní se prezidentských voleb v té době jiţ NSDAP obsadila klíčové posty v německé vládě, vítězí však Paul von Hindenburg (zemřel 1934, další prezident aţ 1945) 1933 jmenován kancléřem, zprvu ve spojenectví s částí konzervativců, brzy však na sebe nacisté nevybíravými metodami strhli absolutní moc 1934 Hitler se tvrdě vypořádal s opozicí ve vlastní straně i mimo ni, k obětem takzvané noci dlouhých nožů z 29. na 30. června 1934 patřili i velitelé stranické milice SA nebo předchozí kancléř Kurt von Schleicher Německo začalo zbrojit a Hitler metodou stupňování poţadavků a hrozbou agrese dosáhl významných ústupků ze strany západních států 1938 připojil k Německé říši Rakousko a na základě Mnichovské dohody část Československa 1939 obsadila německá vojska zbytek českých zemí a po dohodě se Sovětským svazem větší část Polska, napadení Polska však vyvolalo globální válku, v níţ bylo Německo zprvu úspěšné 1940 německá armáda zvítězila nad Francií 1941 přepadla Sovětský svaz a postoupila hluboko do jeho území 1943 však začala nabývat vrchu protistrana a Hitler svými amatérskými zásahy do velení armády situaci ještě zhoršoval 1944 vyvázl z atentátu, který někteří důstojníci zosnovali, protoţe chtěli předejít drtivé poráţce, k níţ se pod Hitlerovým neschopným a fanatickým velením schylovalo na jaře 1945 Hitler uvízl v obleţeném hlavním městě a 30. dubna spáchal ve svém bunkru sebevraţdu spolu se svou druţkou Evou Braunovou, kterou si těsně předtím vzal za manţelku 3 Politické názory Politické názory Adolfa Hitlera byly ovlivněny starší německou literaturou a filozofií a tzv. sociálním darwinismem, který se pokoušel o aplikaci Darwinových poznatků o přirozeném vývoji druhů postupnou eliminací nejslabších i na národnostní otázku. Hitler opovrhoval liberálním uspořádáním státu a zdůrazňoval moc. Byl typický demagog a 4
populista, který ve svých projevech sliboval všem vrstvám společnosti cokoliv, jen aby získal jejich hlasy. Byl sice vůdcem nacionálně-socialistické strany, ale k socialismu se nikdy nehlásil. V jeho myšlení jsou dva zásadní prvky, silný antisemitismus a nacionalismus. Primitivní antisemitismus mu pomáhal vytvářet obraz veřejného nepřítele a vyvrcholil holocaustem a nacionalismus přitahoval pravicově smýšlející část německé společnosti odchované pruským myšlením a vyvrcholil světovou válkou. Slovníček pojmů: Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase. Nacionalismus (národovectví) coby moderní kolektivní ideologie vznikl v 18. století a rozvinul se především v století následujícím. Částečně navazuje na patriotismus, čili vlastenectví vztažené spíše k územnímu či politickému celku nežli k národu. Je založen na pojmu národ a pracuje dál s pojmy jako například etnikum, etnická příslušnost či národní identita. Nacionalismus staví na vědomí příslušnosti k jednomu národu Nacismus vznikl spojením koncepce fašistického státu (zahrnující vůdcovský princip) a rasistických teorií o nadřazenosti árijské rasy a o pokroku skrze konflikt mezi vyšší a nižší rasou, řešený podrobením či likvidací nižší rasy. Fašismus (italsky fascismo) v užším a původním smyslu označuje italský fašismus, politické hnutí vedené Benitem Mussolinim, které ovládalo Itálii v letech 1922 až 1943. Již ve 20. letech 20. století se však označení rozšířilo na příbuzná politická hnutí, strany a státní režimy v jiných zemích, a stalo se tak označením typu politické ideologie. Typickými rysy fašistických ideologií jsou mimo jiné vypjatý nacionalismus, autoritativní a charismatické vůdcovství, militarismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu Nordická rasa je jednou z rasových podkategorii Bílé rasy, vyvozených antropology v první polovině 20. století. Debaty o tomto tématu mají spíše základ ideologický než vědecký; je názor, který tvrdí že nordická rasa typ člověka vysokého vzrůstu, se světlou kůži, světlými vlasy a modrýma očima (Skandinávie, severní Německo, Polsko a Rusko, dále v zemích Beneluxu a Britských ostrovech je cennější než ostatní rasy např. Slované, Židé, Romové. 5
Shrnutí kapitoly. Adolf Hitler 20.4.1889, Braunau am Inn, Rakousko-Uhersko 30.4.1945, Berlín, Německo německý nacistický politik vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) od 30. ledna 1933 do své smrti německý kancléř hlásal antisemitismus, nacionalismus, rasovou nadřazenost 2.světová válka Konec kapitoly. 6