Fyzika IV Atomová a jaderná fyzika kontakt: Petr Alexa, Institut fyziky A 952, petr.alexa@vsb.cz mobil: 607 683 702 Zápočet: 40 bodů, zkouška: písemná 20 bodů, ústní 40 bodů Literatura: HALLIDAY, D., RESNICK, R., WALKER, J.: Fyzika, část 5: Moderní fyzika, nakl. VUTIUM a PROMETHEUS, Praha 2000 FEYNMAN, R. P., LEIGHTON, R. B., SANDS M., Feynmanovy přednášky z fyziky, Fragment 2000 VANOVIČ, J., Atomová fyzika, SNTL Praha 1980 ÚLEHLA, I., SUK, M., TRKA, Z., Atomy, jádra, částice, Academia Praha, 1990 BLATT F. J., Modern Physics, McGraw Hill 1992 http://homel.vsb.cz/~ale02/fyzikaiv
Atomová a jaderná fyzika Speciální teorie relativity Základní kvantové jevy: záření černého tělesa, fotoelektrický jev emise a absorpce světla, LASER Comptonův jev, vlnová délka částic Stavba atomu: Thomsonův a Rutherfordův model atomu elektronový obal, atomová spektra Bohrův model atomu vodíku
Atomová a jaderná fyzika Charakteristiky atomového jádra, radioaktivní procesy, jaderné reakce: složení a vlastnosti jader, vazebná energie, slupkový model radioaktivita a její aplikace interakce záření s hmotou, dozimetrie jaderné reakce (štěpení a fúze, zdroje energie, vznik prvků ve vesmíru) jaderná fyzika a nanotechnologie (analytické metody, příprava struktur) Částice, interakce a detekce částic: přehled elementárních částic interakce elementárních částice urychlovače a detektory Cesta do hlubin hmoty
Speciální teorie relativity Postuláty: existence inerciálních vztažných sytémů (IVS) ideálně tuhá měřidla ideální hodiny (synchronizace) 1. princip speciální relativity IVS rovnocenné, platí v nich stejné fyzikální zákony (rovnice stejný tvar) 2. princip konstantní rychlosti světla ve všech IVS ve vakuu se šíří světlo konstantní rychlostí nezávislou na rychlosti zdroje
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity Lorentzova transformace: t = γ (t v x / c2) x = γ (x v t) y = y z = z γ = (1 v2/c2)-1/2 transformace rychlosti: u x '= u x v dx ' = dt ' 1 u x v /c 2 uy dy ' u y '= = dt ' 1 u x v /c 2 uz dz ' uz ' = = dt ' 1 u x v/ c2 kontrakce délek L =L0/γ
Speciální teorie relativity relativistická dynamika: hmotnost m = γ m0 hybnost p = γ m 0v energie: celková energie E = m c2 = γ m0c2 2 E = m c klidová energie 0 0 kinetická energie Ek = (γ 1) m0c2
intenzita vyzařování [W m 2] Stefan Boltzmannův zákon: I = T 4 Stefanova Boltzmannova konstanta: = 5,67 x 10 8 W m 2 K 4 Wienův posunovací zákon: max T =2,898.10 3 K m emise v kvantech: E min =h Záření černého tělesa
Fotoelektrický jev Foton: kvantum elektromagnetického vlnění s energií E=h f =h =h Planckova konstanta h = 6,623 x 10 34 J s Fotoelektrický jev E =h = E k W E k =h W E k =0 h m =W E energie fotonu W výstupní práce ν frekvence fotonu νm minimální frekvence fotonu c
Emise a absorpce světla LASER E k =h W
Emise a absorpce světla LASER LASER = Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation podmínky: inverzní populace rezonátor
Emise a absorpce světla LASER E k =h W
Thomsonův model atomu (1904) Rutherfordův model atomu 1909 experiment 1911 model
1913
Rentgenové záření Em maximální energie fotonu rentgenového záření E m =h m =e U = E k νm maximální frekvence fotonu Ek kinetická energie elektronu
1895
1895
Moseleyho zákon význam protonového čísla Z 1911 Rutherford Z A/ 2 van den Broek: Z pořadí v periodické tabulce m(co)=58.9 u m(ni)=58.7 Z(Co)=27 Z(Ni)=28 Dvoji Henry Moseley (1887-1915) 1913-4 Moseley: rentgenová emise atomů f =k 1 Z k 2 15 2 f K =2.47 10 Z 1 14 2 f L =4.57 10 Z 7.4
Složení jader původní představa: jádro složeno z protonů a elektronů (ale problém spinu: těžký vodík deuteron má spin 1) J. Chadwick (1932) objev neutronu W. Heisenberg (1932) jádro složeno z protonů a neutronů
Vlastnosti protonu a neutronu klidová hmotnost: (klidová energie E0 = m c2) 1 ev = 1,6.10 19 J, 1 MeV/c2 = 1,78.10 30 kg mp = 938,27 MeV/c2 = 1,672622.10 27 kg mn = 939,57 MeV/c2 = 1,6749272.10 27 kg klidová energie: mpc2= 938,27 MeV mnc2= 939,57 MeV náboj: Qp = +e, Qn = 0 C spin: sp = sn = ½ (platí Pauliho vylučovací princip jaderné hladiny) stabilita: proton stabilní rozpad neutronu (poločas 12 min)
Označování a klasifikace jader označení hmotnostní (nukleonové) číslo A izobary protonové číslo Z izotopy neutronové číslo N izotony izoméry stabilní a nestabilní jádra sudo sudá, lichá, licho lichá jádra sférická a deformovaná jádra
Izotopické složení prvků
Izotopické složení prvků ~ 270 stabilních jader pouze 20 monoizotopických prvků (60 % sudo sudých, 38 % lichých) ostatní prvky izotopické poměry: 0.0001 : 99.9998 (3He : 4He) 49.5 : 50.5 (81Br : 79Br) izotopické poměry ovlivněny fázovými přechody (led, voda, pára)
Separace a obohacování izotopů separace a obohacování: různé izotopy různé fyzikálně chemické vlastnosti hmotnost, difúze, tepelná vodivost, viskozita, adsorpce, tlak nasycených par, hustota, rovnovážné a rychlostní konstanty chemických reakcí, odlišné chování v elektrickém a magnetickém poli, index lomu, izotopický posuv v elektronových spektrech, vibrační molekulová spektra
Separace a obohacování izotopů magnetická separace difúze a termodifúze destilace, elektrolýza odpařování odstřeďování laser
Hmotnostní spektrograf
Rozměr jader rozptyl částic, elektronů, neutronů určování poloměru hustota jader (kapalina)
Vazebná energie jader krátký dosah jaderných sil: B ~ A (nikoli B ~ A2) závislost B/A fúze lehkých jader štěpení těžkých jader
Radioaktivita rozpadový zákon rozpadová konstanta alfa (238U: T1/2= 4,5.109 let) poločas rozpadu T1/2 beta střední doba života typy radioaktivity aktivita A = N jednotky 1Bq, 1Ci=37GBq rozpadové řady aplikace radioaktivity beta (14C: 5730 let) beta+(18f: 110 min) K záchyt (40K: 2,3.109 let) gamma (60Ni*) elektronová konverze
Aplikace radioaktivity datovací metody (radiokarbonová, draslík argonová...) značení atomů a molekul zobrazovací metody (medicína) pozitronová emisní tomografie (PET)
Interakce záření s hmotou nabité částice: ionizují atomy neutrální částice: fotony: fotoelektrický jev Comptonův jev tvorba párů e+, e neutrony: jaderné reakce absorpce e,, n: absorpční zákon absorpční koeficient polotloušťka x1/2
Dozimetrie radiační dávka D jednotka: 1 Gy (gray) = 1 J kg 1 3 Gy: 50 % populace zemře dávkový ekvivalent H = D Q N Q jakostní faktor (záření) N modifikující faktory (čas) jednotka: 1Gy = 100 rad 1 Sv (sievert) = 1 J kg 1 (radiation absorbed dose) 1Sv = 100 rem ' dávkový příkon D = dd/dt jednotka: Gy s 1 normy pro ef. dávku: 1 msv / rok (obyvatelstvo) 50 msv / rok (jaderní pracovníci) příkon dávkového ekvivalentu H'= dh/dt [Sv s 1] ekvivalentní dávka H = wr D váhový faktor wr= 1 20 efektivní dávka E (orgány)
Jaderné reakce štěpení jader B/A 1 kg 235U: 8 x 1013 J (3 x 106 kg uhlí) AA 235 U: štěpení pomalými neutrony (Ek= 0.02 ev) 2,51 neutronu/štěpení (Ek= 2 MeV) zpomalení na 0.02 ev: moderátor (H2O, D2O, grafit, H3BO3) 238 U: štěpení rychlými neutrony (Ek>1.1 MeV)
Jaderný reaktor primární neutrony: 10 6 s 0,1 s (99,25 %) sekundární neutrony: 0,07 s 80,2 s (0,75 %) lze regulovat: absorbátor: H3BO3, Cd tyče obohacení 235U: 4 % 1,0000 < k < 1,0075
Jaderné reakce fúze jader B/A A Abingdon v Anglii TOKAMAK JET: 1997 d+t výkon 16.1 MW, uvolněná energie 22 MJ, stabilní výkon 4MW po 4s podmínky pro fúzi: 100 200 miliónů kelvinů čas 1 2 s, hustota 2 3 x 1020 jader/m 3 vodíková bomba řízená termojaderná reakce
Tokamak ITER Cadarache v jižní Francii zahájení: 2007 provoz: od 2016 objem: 840 m3 výkon: 500 MW zážehy fúze: 500 s palivo: 0.5 g d+t cena: 10 G http://www.iter.org/
výhody fúze: zásoby: 5 x 1016 kg deuteria, 1 km3 vody = energie ropy na Zemi spotřeba: miliarda let radioaktivní odpad: 100 let (jaderné reaktory 10000 let) bezpečnost: nestabilita > ukončení fúze
Vznik prvků ve vesmíru velký třesk: 1 s 100 s vznik lehkých prvků (H, He, Li) hvězdy: od 1 mld. let vznik ostatních prvků: fúzí lehčí prvky do Fe těžší prvky především záchytem neutronu a beta rozpadem
Vznik prvků ve vesmíru
Příprava transuranů
Jaderná fyzika a nanotechnologie Jaderné analytické metody IBA (ion beam analysis): soubor metod prvkové složení s hloubkovým rozlišením 5 20 nm (do hloubky ~ 10000 nm, citlivost: ~ ppm) tloušťky tenkých vrstev jednotlivé metody: RBS (Rutherford backscattering spectrometry) vyšší Z FReS (Forward recoil spectrometry) Z < 9 ERDA (Elastic recoil detection analysis) Z < 9 NRA (Nuclear reaction analysis) Z < 9 PIXE (Particle induced X ray emission analysis) 20 ppb Kanálování (Ion channeling analysis) krystaly (defekty)
PIXE
Jaderná fyzika a nanotechnologie Jaderné analytické metody CPAA (charged particle activation analysis) PIXE (particle induced X ray emission) NRM (nuclear reaction method) RBS (Rutherford backscattering spectrometry)
Jaderné analytické metody Neutronová aktivační analýza
Jaderná fyzika a nanotechnologie Iontová implantace Tandetron v Řeži u Prahy 0,4 25 MeV, max. 10 A kovové ionty do dielektrik (sklo, keramika, polymery) energie: kev MeV parametry implantace: teplota, energie, náboj iontů, implantační hloubkový profil, dávka vznikají: kovové nanočástice, nanovrstvy, domény ionty Au 1,7 MeV do skla, 1016 iontů/cm2
Elementární částice leptony neinteragují silně kvarky interagují silně částice antičástice kvark antikvark lepton antilepton elektron pozitron nosiče základních interakcí graviton?
Základní interakce v přírodě
Vázané systémy kvarků
Urychlovače radioaktivní látky do 15 MeV kosmické záření ~ 1013 MeV, ale 10 39 ev 1 cm 2 s 1 sr 1 málo! lineární urychlovače: van de Graaffův E k =Q U E k MeV, I A lineární rezonanční urychlovače (urychlování vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem)
Urychlovače kruhové urychlovače: cyklotron (B konst., f konst.) synchrocyklotron (B konst., f klesá relativistická obl.) synchrotron (R konst. co největší ztráty, B roste) betatron (B proměnné, indukované E urychluje) CERN LHC p+p 7 TeV + 7 TeV
Detektory detekce nabitých částic: ionizace detekce neutrálních částic: konverze na nabité částice plynové detektory: ionizační komory proporcionální počítače Geiger Muellerovy počítače další detektory: scintilační polovodičové mlžné a bublinové komory jaderné emulze driftové komory kalorimetry Čerenkovovy počítače