Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava



Podobné dokumenty
Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018


ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

Znečištění ovzduší města Liberce

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR)

Dlouhodobý vývoj imisní zátěže v Moravskoslezském kraji a porovnání s ostatními oblastmi ČR

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Hodnocení smogové situace v Ostravě Listopad 2011

Znečištění ovzduší a zdraví

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ing. Lucie Hellebrandová Ing. Vladimír Lollek

Kvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia

Monitoring těkavých organických látek

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

K MOŽNOSTI IDENTIFIKACE PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ POMOCÍ KOMBINACE IMISNÍCH A METEOROLOGICKÝCH MĚŘENÍ. Josef Keder

Implementace vyhlášky č. 373/2009 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

Tabulky s žebříčky největších znečišťovatelů podle IRZ pro Moravskoslezský kraj (hlášení za rok 2006)

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (1.část)

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10

Inovace Státní Imisní Sítě a nástrojů hodnocení kvality ovzduší (ISIS)

Stanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku. II. etapa, rok 2009

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

Aktuálně řešené otázky v problematice kvality ovzduší v MS regionu

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen březen 2014

VIZUALIZACE TRANSPORTU ZNEČIŠTĚNÍ V OSTRAVSKO KATOVICKÉ PRŮMYSLOVÉ OBLASTI (manažerské shrnutí)

Odborný odhad podílů zdrojů znečišťování na ovzduší v Ostravici (Moravskoslezském kraji) Ing. Lucie Hellebrandová

Ambulantní měření na území Jihomoravského kraje. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Ing. Zdeněk Elfenbein Ing. Jana Šimková

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

Připravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008

STUDIE PROVEDITELNOSTI NÍZKOEMISNÍCH ZÓN VE MĚSTĚ OLOMOUCI. Jiří Jedlička, Libor Špička, Marek Tögel

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Monitoring ovzduší stav a vývoj subsystému. a jak to možná bude dál. MUDr. H. Kazmarová, RNDr. B. Kotlík, Ph.D. Konference MZSO Milovy

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

O MOŽNOSTI ADJUSTACE IMISNÍCH KONCENTRACÍ NA METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY. RNDr. Josef Keder, CSc.

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ podrobné hodnocení lokality Rýmařov. 1

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

POKUS O STATISTICKOU PŘEDPOVĚD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. Josef Keder. ČHMÚ, ÚOČO, Observatoř Tušimice,

Nový zákon o ochraně ovzduší

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši

legislativa v oblasti

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Český hydrometeorologický ústav, pobočka v Plzni. aneb hledání pravděpodobných zdrojů. M.Hladík, Z. Roubal

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Ovzduší a zdraví v Moravskoslezském kraji Konference Buď zdráv, 6. až Hucisko - Polská republika

Koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostředí

Transkript:

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava Libor Černikovský, Josef Keder, Blanka Krejčí 1 Lucie Hellebrandová, Ivan Tomášek 3 Vladimír Lollek, Jiří Výtisk, Radka Kičová 2 1 ČHMÚ, 2 E-expert, spol. s r.o., 3 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Řešitel: ČHMÚ Odborná zpráva - zakázka pro MŽP Spoluřešitelé: E-expert, spol. s r.o., Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Spolupráce při řešení a konzultace: RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D. Odborná oponentura: MUDr. Helena Kazmarová, RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D. - Státní zdravotní ústav, Praha Ing. Vladimír Bureš - TESO Praha, a. s. Termín: prosinec 2013 Obsah: Vyhodnocení imisních koncentrací benzenu a jejich závislostí na dalších parametrech Identifikace zdrojů benzenu Návrh na opatření ke snížení emisí benzenu z identifikovaných zdrojů Zdravotní rizika

Znečištění ovzduší benzenem v ČR Trvalé překračování imisního limitu v lokalitě Ostrava-Přívoz, 1999 2012 Roční průměrné koncentrace benzenu v letech 2002 2012 na vybraných stanicích; http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_cz.html

Imise benzenu v Evropě P L CZ IT Roční průměrné koncentrace benzenu v Evropě, 2011; http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2013

Zdravotní rizika, legislativa Chronické účinky ve vztahu k dlouhodobým expozicím benzenu jsou hematotoxicita, genotoxicita, karcinogenita. Z hlediska karcinogenity je benzen považován za látku s bezprahovým působením, proto nemá stanovenu žádnou bezpečnou úroveň expozice. Karcinogenita je považována za kritický účinek benzenu. US EPA i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) považují benzen za látku s prokázanými karcinogenními účinky u člověka. US EPA zařadila benzen do skupiny A. IARC zařadila benzen do skupiny 1. Příloha zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší: imisní limit 5 μg/m 3 (aritmetický průměr pro kalendářní rok) odpovídá míře přijatelnosti karcinogenního rizika na úrovni 3 případů leukémie na populaci 100 tisíc obyvatel. Je v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/69/ES: roční mezní hodnota 5 μg/m 3 s termínem plnění k 1.1.2010, plnění bylo prodlouženo a časově omezeno Směrnicí 2008/50/EC do 1.1.2015

Zdravotní rizika, benzen, 1999 2012 Překročena úroveň celospolečensky přijatelného karcinogenního rizika v Ostravě-Přívoze (3 případy na 100 tisíc obyvatel, daného platným imisním limitem 5 μg.m -3 ). Všeobecně přijatelné riziko vzniku novotvarů krvetvorby a lymfatického systému z dlouhodobé expozice benzenu bylo zvýšené ve všech hodnocených oblastech Ostravy (Přívoz, Fifejdy, Radvanice, Poruba), tj. nad 1 případ na milion obyvatel. Karcinogenní riziko v těchto oblastech nelze označit jako přijatelné, na základě narůstajících poznatků z poslední doby, které spojují i podlimitní expozice se vznikem leukémie u dětí a tím i spojené nejistoty. Lze však konstatovat, že v těchto oblastech se karcinogenní riziko pohybuje na úrovni obvyklého výskytu karcinogenního rizika ve velkých amerických městech a nevybočuje z celoevropského kontextu. Nekarcinogenní riziko z průměrných denních hodnot benzenu v roce 2012: výskyt několika dnů, kdy nekarcinogenní riziko benzenu překročilo prahovou hodnotu pro vznik poruch imunity (ohrožení zejména u vnímavé populace) riziko je možné považovat za nepřijatelné.

Zdravotní rizika, benzen, 2013 Dodržení imisního limitu benzenu v roce 2013 ukazuje, že karcinogenní riziko benzenu by již mohlo být, poprvé po mnoha letech, považováno za celospolečensky přijatelné (přijatelnost rizika je dána úrovní tolerance míry rizika společností, tj. v tomto případě imisním limitem). Udržitelnost přijatelného karcinogenního rizika však může být prokazatelná až na základě dodržení imisního limitu ve více následujících letech.

% Zdravotní rizika, další škodliviny, 1999 2012 V oblasti Ostravsko-Karvinska jsou dlouhodobě nadlimitní koncentrace benzo[a]pyren, PM 10, PM 2.5. Karcinogenní riziko dlouhodobých expozic benzo[a]pyrenu bylo nepřijatelné ve všech oblastech Ostravy. Karcinogenní riziko benzo[a]pyrenu bylo řádově vyšší ve srovnání s karcinogenním rizikem benzenu. Riziko zvýšené úmrtnosti, ve vztahu k doporučeným hodnotám WHO pro PM 10 /PM 2,5, současným novým poznatkům i vypočtenému indikátoru ztráty let života, je možné považovat za nepřijatelné, a to ve všech oblastech Ostravy. B(a)P - relativní individuální riziko 25% 20% 15% 10% 5% 0% Průběh vývoje úmrtnosti na základě hodnot PM 2.5 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Roky O.-Přívoz/ČHMÚ O.-Fifejdy O.-Radvanice ZÚ O.-Poruba/ČHMÚ

Dílčí studie 2008 2013 Vyhodnocení dat stacionárního monitoringu. Podrobná kampaňová měření k identifikaci zdrojů, 2011. Krátkodobá srovnávací podrobná měření v areálech zdrojů, 2012 a 2013)

Identifikace zdrojů V dílčích studiích identifikovány dva významné zdroje benzenu ve směrech převládajícího proudění na lokalitě Ostrava-Přívoz: OKK, koksovny, a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o.

Koncentrace [µg.m -3 ] Roční koncentrace benzenu v Ostravě 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 O.-Českobratrská O.-Fifejdy O.-Mariánské Hory O.-Poruba/ČHMÚ O.-Přívoz/ČHMÚ O.-Přívoz ZÚ O.-Radvanice ZÚ Imisní limit (IL) IL + MT 2002 IL + MT 2006

Relativní četnost [%] 1hodinové koncentrace benzenu ve vybraných městech 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 O.-Přívoz: VII/1999 XII/2013 O.-Fifejdy: I/2004 XII/2013 O.-Českobratrská: I/2005 XII/2013, Třinec-Kosmos: I/2004 XII/2013 Olomouc: I/2004 III/2007 Přerov: I/2007 XII/2012 >30 (27.5;30> (25;27.5> (22.5;25> (20;22.5> (17.5;20> (15;17.5> (12.5;15> (10;12.5> (7.5;10> (5;7.5> (2.5;5> (0;2.5> Koncentrace [µg.m -3 ] 1) Ostrava-Přívoz: výskyt 1hodinových koncentrací až ve stovkách µg.m -3 a denních hodnot až v desítkách µg.m -3

Roční průměrná koncentrace [µg.m -3 ] Podíl různě vysokých 1h koncentrací na roční průměrné koncentraci, Ostrava-Přívoz 10.0 9.0 8.0 7.0 6.0 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0 12.3 1999 2) 7.1 3.1 3.3 4.1 3.0 2.6 3.9 2.9 2.0 2.4 2.3 2.8 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1.7 0.3 >30 (27.5;30> (25;27.5> (22.5;25> (20;22.5> (17.5;20> (15;17.5> (12.5;15> (10;12.5> (7.5;10> (5;7.5> (2.5;5> (0;2.5> Koncentrace [µg.m -3 ] 1)

Měsíční charakteristiky 1h koncentrací benzenu, 99,9 percentil, tj. špičkové hodnoty v µg.m -3 a jejich trend (hladká čára) v období 2006 2013

Zdroje emisí Podrobný popisu emisí benzenu provozoven BorsodChem MCHZ, s.r.o. a OKK koksovny, a. s. Další potenciální zdroje emisí benzenu: některé z nich však podle dostupných informací benzen do ovzduší neemitují (Spalovna průmyslových odpadů, areál bývalé chemičky v Hrušově, Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory), emitovaly ho dočasně (laguny OSTRAMO v průběhu sanace v roce 2011), nevykazují emise benzenu (Hasil, a.s., DUKOL Ostrava, s.r.o. - vykazují emise organických látek), resp. kvantifikace jejich emisí benzenu je diskutabilní (odval Heřmanice); méně významné plošně sledované zdroje benzenu: emise související s automobilovou dopravou a nedokonalým spalováním paliva (spalitelného odpadu) v domácích topeništích. Odhad původu imisních koncentrací benzenu v lokalitách Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy podrobným rozborem závislosti koncentrací na meteorologických podmínkách a metodou zpětných trajektorií.

Zdroje emisí K nejviditelnější změně zdrojů emisí došlo zejména v letech 2009 a 2010. V koksovně Jan Šverma byl k 31. 5. 2009 ukončen provoz koksárenské baterie (KB) č. 3 a k 31. 12. 2010 byl ukončen i provoz KB č. 4 a tím i provoz celého závodu. V září 2010 byla uvedena do provozu nová KB č. 10 v Koksovně Svoboda. I přesto celková výrobní kapacita OKK koksovny, a. s. poklesla o cca 600 tis. tun koksu ročně. K poklesu emisí benzenu došlo v posledních letech i vlivem zavádění opatření ke snížení emisí na zdrojích BorsodChem MCHZ, s. r. o. a OKK koksovny, a. s.

Zdroje emisí Procentuální příspěvky tříd 1hodinových koncentrací benzenu k roční průměrné hodnotě 2006 2010 2011 2012 2013 Grafy mají různá měřítka

Zdroje emisí O emisně dominantních zdrojích benzenu v severovýchodní části Ostravy je známo, že technologie BorsodChem MCHZ, s. r. o. nejsou zdrojem emisí toluenu, avšak toluen i benzen jsou obsaženy v koksárenském plynu i benzolu, tj. jsou obsaženy v emisích technologií OKK koksovny, a. s. Vzájemný poměr toluen/benzen se může lišit podle místa úniku, nicméně většinou by se obě látky měly vyskytovat v emisích společně. Z provedených rozborů hodin s koncentrací benzenu vyšší než 100 µg.m -3 v období 2010 2013 plyne, že jako zdroj synchronních špičkových koncentrací benzenu a toluenu lze identifikovat koksovny Šverma a Svoboda a v roce 2011 rovněž sanaci lagun OSTRAMO (na stanici Ostrava-Fifejdy se v roce 2011 výrazně zvýšil příspěvek k ročním průměrným koncentracím ze severozápadního sektoru i podíl špičkových koncentrací z tohoto sektoru).

Zdroje emisí - zpětné trajektorie 2010-2013 pro špičkově vysoké 1hodinové koncentrace benzenu > 100 µg.m -3 na AMS Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy v letech 2010 2013

Areál Odra BorsodChem Spalovna Laguny ČOV Koksovna Šverma areál ArcelorMittal areál Vítkovice Areál Odra BorsodChem Spalovna Laguny ÚČOV Koksovna Šverma areál ArcelorMittal areál Vítkovice BorsodChem a okolí Nelze určit Jedinečná epizoda Zdroje emisí - zpětné trajektorie 2010-2013 Potenciální zdroj Bez ohledu na samostatnost Samostatně Lokalita Počet epizod O.-Přívoz 28 28 21 9 30 3 4 0 19 3 0 1 6 0 0 0 28 6 61 O.-Fifejdy 3 15 6 18 7 0 1 2 0 2 0 5 0 0 1 1 18 2 23 Lokalita Podíl epizod [%] O.-Přívoz 48 46 34 15 49 5 7 0 31 4.9 0 1.6 9.8 0 0 0 46 9.8 O.-Fifejdy 13 65 26 78 30 0 4 8.7 0 8.7 0 22 0 0 4.3 4.3 78 8.7 BorsodChem MCHZ, s. r. o. a okolí: BorsodChem MCHZ, s. r. o., Spalovna, Laguny a ÚČOV (tj. bez Koksovny Šverma, jejíž provoz byl v průběhu hodnoceného období ukončen)

Garance kvality odborné zprávy Odbornost řešitelů a externích expertů. Spolupráce BorsodChem MCHZ, s.r.o. a OKK koksovny, a. s.: umožnění podrobné prohlídky zařízení a zpřístupnění technické dokumentace využití výsledků dílčích studií připomínkování výsledků odborné zprávy Využití údajů z předchozích dílčích studií pro potřeby odborné zprávy (souhlas vlastníků studií). Externí oponentura odborné zprávy.

Doporučení 1/2 Výsledky dosud provedených kampaňových měření benzenu nejsou plně srovnatelné (různá délka měření, odlišné meteorologické podmínky, různá roční období, různá měřidla, různé nejistoty odběrových a analytických metod, různý způsob zpracování, analýz a interpretací) komplikace při shrnující interpretaci, nelze zobecnit, možný důvodem ke zpochybnění závěrů nebo záminkou k takovému zpochybnění. Toto neznamená, že výsledky dosud provedených kampaňových měření jsou nepoužitelné. Při jejich využití a interpretaci však musí být vždy brány v úvahu všechny popsané okolnosti a z nich plynoucí nejistoty. Případná další měření a studie, zaměřené na doplnění a upřesnění dosud získaných informací, musí být podrobně připraveny a konzultovány se všemi zainteresovanými subjekty včetně zástupců dotčených zdrojů emisí. Toto konstatování neznamená, že řešitelé této odborné zprávy doporučují provedení dalších měření a studií. Jejich potřeba musí vyplynout z diskuse výsledků této shrnující odborné zprávy. Vzhledem k vysokým nákladům na měření je vždy nezbytné zvážit účelnost a efektivnost dalších měření a využitelnost měřením získaných údajů.

Doporučení 2/2 Při hodnocení emisně-imisně vztahů musí být podrobně posuzovány dostatečně dlouhé řady dat. Vliv emisí na imisní koncentrace výrazně ovlivňují meteorologické podmínky. Relativně velká změna emisí nemusí být proto patrná v imisních koncentracích během krátkého období nebo při nedostatečně podrobném vyhodnocení. Hodnocení velmi krátkých období je problematické. Při vyhodnocování měření a zpracování dat musí být popsány a brány v úvahu nejistoty, vyplývající z použitých metod a postupů. Popsány musí být rovněž nejistoty případných zobecnění, která jsou z vyhodnocování měření a zpracování dat činěny. Kvalita odborných studií by měla být ověřována odbornou oponenturou expertů mimo řešitelský tým. Do připomínkování by měli být zahrnuti i zástupci dotčených zdrojů emisí, případně další relevantní subjekty. Připomínkování a oponování sice prodlužuje dobu zpracování, ale vynaložené úsilí a náklady nesporně zvyšují kvalitu a akceptovatelnost odborných studií.

Koncentrace benzenu 2014+ K překračování ročního imisního limitu na stanici Ostrava-Přívoz docházelo, protože se zde často vyskytovaly 1hodinové koncentrace vyšší než 50 µg.m -3. Podaří-li se četnost těchto koncentrací trvale výrazně omezit, roční imisní limit s největší pravděpodobností překračován nebude. Největší příspěvky k průměrným imisním koncentracím benzenu a rovněž 1hodinové koncentrace benzenu vyšší než 100 µg.m -3 pocházejí od roku 2012 ze zdrojů v průmyslovém areálu Odra s Koksovnou Svoboda a ze zdrojů v průmyslovém areálu BorsodChem MCHZ, s. r. o. a jeho okolí. Snížení roční průměrné koncentrace benzenu v Ostravě-Přívoze pod imisní limit, resp. udržení příznivého stavu roku 2013 lze tedy dosáhnout kontrolou emisí zdrojů v průmyslovém areálu Odra s Koksovnou Svoboda a v areálu BorsodChem MCHZ, s. r. o. a jeho okolí. Dočasným významným zdrojem benzenu do ovzduší mohou být laguny OSTRAMO, bude-li pokračovat jejich sanace. Maximální 1hodinová koncentrace (2013/1. 1. 26. 2. 2014): Přívoz: 33 / 141 µg.m -3, Fifejdy: 82 / 165 µg.m -3 Průměrná koncentrace (2013/1. 1. 26. 2. 2014): Přívoz: 3.9 / 3.9 µg.m -3, Fifejdy: 3.5 / 3.5 µg.m -3 Medián 1. 1. 26. 2. 2014 na obou stanicích cca 2 µg.m -3

Děkuji za pozornost. Kontakt na řešitele: Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava- Poruba tel.: 596 900 218, fax: 596 910 289, E-mail: cernikov@chmi.cz