Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Podobné dokumenty
Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

Fyzikální podstata DPZ

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

DPZ - IIa Radiometrické základy

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Faktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ]

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST

Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě

Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled)

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Spektrální chování objektů

DPZ - Ib Interpretace snímků

6d. Techniky kosmické geodézie (družicová altimetrie) Aleš Bezděk

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze

Spektrální chování objektů

RYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY

Videometrie,, LIDAR, Radarová data

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Systémy dálkového průzkumu Země

8a. Geodetické družice Aleš Bezděk

Airborne Laser Scanning (ASL) - LIDAR (light detection and ranging)

Data a služby programu Copernicus

Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus

Technologie radaru. Princip a technologie radaru oblasti použití význam pro GIS. Petr Ličman

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Geografie, geografové na internetu.

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

3D laserové skenování Silniční stavitelství. Aplikace

Nekonvenční metody snímání zemského povrchu

Opensource ve vědě satelitní dálkový průzkum Země

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM PRO POTŘEBY DPZ

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ

Základní způsoby snímání mikrovlnné části spektra

Vzhled termálních obrazových záznamů. Princip termálního snímání. Dálkový průzkum země v termální části spektra. Charakteristika. Fyzikální podstata

Volitelný předmět Habituální diagnostika

OTS30xx-EXT3-SC / -EXT4-SC Lineární hlásič teplot. Building Technologies. FibroLaser TM

Hodnocení zdravotního stavu lesů: potenciál časových řad. Petr Lukeš

DRUŽICOVÁ DATA. distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o.

FYZIKA Elektromagnetické vlnění

Č ást 2 Kompozice v nepravých barvách Datové formáty Neřízená klasifikace. Program přednášky

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Fotonické sítě jako médium pro distribuci stabilních signálů z optických normálů frekvence a času

VIADIMOS a.s. INŽENÝRSKO-GEOLOGICKÝ PRŮZKUM A MONITORING PRO VŠECHNY DRUHY STAVEB INŽENÝRSKO-GEOLOGICKÝ A GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO LINIOVÉ STAVBY

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

3D MAPY V ČEM JSOU FAJN A PROČ OBČAS NEFUNGUJÍ. Mgr. Radim Štampach, Ph.D. Geografický ústav Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí. RASTR PRÁCE S RASTRY část 1 : ZDROJE DAT

Úvod do předmětu Meteorologická měření

Stručný úvod do spektroskopie

Oblasti využití přesných zpracování GNSS měření. Ing. Michal Kačmařík, Ph.D. Pokročilé metody zpracování GNSS měření přednáška 10.

Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ?

Dálkový průzkum Země

Nové trendy v zabezpečení rozsáhlých areálů

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KATEDRA INFORMATIKY A GEOINFORMATIKY VEGETAČNÍ INDEXY

ROZHODUJTE EFEKTIVNĚJI NAD DATY Z GEODISU

Gisat. Družicová data. Přehled dostupných dat a jejich využití

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Co všechno může vidět družice?

DPZ. Modelování s daty DPZ. Poměrové indexy. Vegetační indexy. Část 4. Modelování s daty DPZ Multitemporální analýza

Katedra fyzikální elektroniky. Jakub Kákona

Dálkový průzkum Země

57. Pořízení snímku pro fotogrammetrické metody

Geologická nebezpečí

LASEROVÉ SKENOVÁNÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ V PROJEKTOVÁNÍ

Červené bahno. kolontár, maďarsko. PŘípadová studie

Ultrasonografická diagnostika v medicíně. Daniel Smutek 3. interní klinika 1.LF UK a VFN

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Nové způsoby detekce meteorů. Detekce meteorů je jedna z možností použití univerzálního přijímacího systému pro radioastronomii SDRX01B.

Hodnocení zdravotního stavu lesa pomocí nových metod dálkového průzkumu Země

GMES/Copernicus a jeho možnosti využití při řešení radiačních nehod

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Přehled nových družicových dat

Global Positioning System

Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník LASEROVÉ SKENOVACÍ SYSTÉMY

Konference Nadace Partnerství: Mapy jsou pro každého

GEODATA (využití území a veřejné portály) Josef Krása

LAND COVER V ČR SLUŽBA COPERNICUS PRO MONITOROVÁNÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ DATOVÁ SADA KRAJINNÉHO POKRYVU

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Principy GPS mapování

6c. Techniky kosmické geodézie VLBI Aleš Bezděk

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zemědělská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Šárka Pinkavová

Maturitní otázky do zeměpisu

(zejména na tocích a v příbřežních zónách)

DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE

Dálkový průzkum Země. Co je DPZ?

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Transkript:

Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy pracují na stejném principu jako termální radiometry a skenery. Měřený signál má vždy velký podíl šumu a jeho interpretace je obtížnější. Výhodou je nezávislost na podmínkách počasí Využití metod pasivního mikrovlnného snímání měření teplotních profilů atmosférou zjišťování charakteristik svrchní vrstvy půdy mapování teploty půdy a půdní vlhkosti studium minerálního obsahu půd mapování rozsahu mořského ledu mapování rozsahu a mocnosti sněhové pokrývky zjišťování průběhu tání sněhu studium charakteristik mořských proudů mapování směru a rychlosti větru detekce ropného znečištění Mapování charakteristik mořského ledu mikrovlnným radiometrem Princip - měření jasové teploty v oblasti mikrovln - rozdílná emisivita volné mořské hladiny a mořského ledu. Mapy průměrné koncentrace mořského ledu v oblasti Antarktidy v září (maximální rozsah) a v únoru (minimální rozsah v ročním chodu) v roce 1994. Mapy sestaveny ze snímků družice DMSP s mikrovlnným radiometrem SSM/I. Mapování zmenšujícího se rozsahu arktického zalednění 2002-2004 1

Mapování charakteristik sněhové pokrývky mikrovlnným radiometrem Princip - jasová teplota měřená mikrovlnným radiometrem je nepřímo úměrná mocnosti sněhové pokrývky. Měřené charakteristiky rozsah sněhové pokrývky mocnost sněhové pokrývky Rozsah sněhové pokrývky v lednu a srpnu 1993, družice DMSP Rozsah a výška sněhové pokrývky v únoru a květnu roku 1986 (max a min v ročním chodu), mapy sestaveny ze snímků družice NIMBUS Měření výškových poměrů aktivními metodami DPZ Interferometrická měření z raketoplánu Metoda přesných výškových měření na základě rozdílů ve fázi dvou radarových signálů získaných z odlišné pozice Rozdíl (interference) fází je nositelem informace o výšce daného místa. Princip interferometrie Rozdíl ve fázi (A) dvou radarových signálů se stejnou amplitůdou a frekvencí Možné konfigurace měřících systémů: snímání jedním radarem ze dvou sousedních drah snímání dvěma radarovými systémy umístěnými na dvou družicích (tandem - ERS-1 a ERS-2) jeden nosič (družice či letadlo) může mít jeden radar a dvě přijímací antény umístěné ve známé vzdálenosti od sebe (raketoplán - SRTM). 2

Zpracováním korespondujících obrazových prvků lze získat tzv. interferogram Diferenční interferometrie Metoda založená na rozdílu dvou interferogramů. Tímto postupem lze zjišťovat řádově centimetrové výškové rozdíly, ke kterým došlo v čase mezi pořízením obou interferogramů Poklesy půdy v důsledku těžby ropy Družice ERS Oblasti aplikací detekce sesuvů zemětřesných pohybů měření výšky vodní hladiny mocnosti sněhové pokrývky tvorba digitálního modelu terénu morfometrická analýza a topografické mapování tvorba družicových ortofotomap a tématické mapování zjišťování časových změn geologické a hydrologické aplikace výzkum kryosféry regionální plánování monitorování projevů vulkanismu SRTM (Shuttle RADAR Topography Mission) V období od 11. do 22. února 2000 bylo z raketoplánu nasímáno území v rozsahu od 60 j.z.š. do 60 s. z. š. Tato měření slouží k sestavení výškového modelu Země SRTM Pobřeží Ománu Tanzánie, kráter vyhaslé sopky Ngorongoro a údolí Olduvai. Výškový model terénu (223 x 223 km) vytvořený z radarových snímků raketoplán (SRTM) SRTM - Kamčatka 3

Izmit, Turecko, LANDSAT TM321 (RGB) Izmit, Turecko Model terénu sestavený z interferometrických měření družic ERS 1 a ERS 2 Výšková měření - ALTIMETRIE Altimetr (výškoměr) je zařízení využívající toho, že radarová měření jsou ve své podstatě také měřeními vzdálenosti. Křivka intenzity signálu Signál je vysílán z nosiče kolmo k zemskému povrchu Radarové echo je zaznamenáno jednak jako časový interval mezi vysláním a přijetím signálu a jednak jako signál modifikovaný povrchem, od něhož se signál odrazil. Tvar křivky intenzity signálu pro hladký (a) a drsný (b) povrch Z tvaru křivky lze získat informaci nejen o výšce daného povrchu, ale také o jeho odrazových vlastnostech a drsnosti. Přesnost výškových měření může být lepší než 10 cm. Využití altimetrických měření Altimetrická měření výšky vodní hladiny oceánu měření výšky hladiny oceánů měření výšky povrchů pokrytých ledem měření charakteristik vlnění (výška vln a jejich rychlost) měření charakteristik pole větru studium slapových jevů studium mořských proudů batymetrická měření sestavení map dna světového oceánu studium anomálií gravitačního pole Země mapování výškových poměrů Antarktidy 4

Monitorování jevu ENSO TOPEX/ Posseidon Rozptyloměr (Skaterometr) Využití rozptyloměru Měření je založeno na kvantifikaci rozptylu intenzivního mikrovlnného signálu odraženého od zemského povrchu. Nad hladinou oceánu je rozptyl způsoben především vlněním a je úměrný směru a rychlosti větru Pracuje s hrubým prostorovým rozlišením (cca 45 km) což omezuje jeho použití na mapování v regionálním a globálním měřítku Studium charakteristik pole větru Mapování vlhkosti půdy Studium dynamiky permafrostu Mapování množství zelené hmoty obdoba vegetačních indexů Aktivní metody snímání - LASER 5

LIDAR I - Skenování laserem LIDAR II principy fungování Technika vytváření modelu terénu (DTM) i modelu povrchu (DSM). Snímání lze provádět ve dne i v noci, také omezení v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek jsou daleko menší. Vyvinuta v první polovině 90. let v Německu, v roce 1995 byly v operativním provozu 3 systémy, v roce 2000 jich bylo více než 50. Základní komponenty: laserový skener pracující s vlnovou délkou v intervalu 1040 1060 nm. GPS a navigační systém INS. infračervené laserové paprsky časový interval mezi vysláním a přijetím paprskem slouží k určení 3D polohy snímaného bodu. Změna intenzity signálu slouží k určení charakteru objektu, od kterého se signál odrazil. LIDAR III principy fungování U vegetačního krytu se signál, vzhledem k použitým krátkým vlnovým délkám odráží nejen od povrchu vegetace, ale proniká i vlastní vrstvou. Prvotní odraz od horní vrstvy vegetačního krytu Poslední odraz od zemského povrchu Ze zaznamenaných charakteristik lze vypočíst DTM, DSM i výšku vegetačního krytu (např. výšku lesního porostu). LIDAR VI - Aplikace Tvorba digitálního modelu terénu Vodní hospodářství Monitorování pobřežních zón Lesní hospodářství Telekomunikace Monitorování hladiny hluku ve městech 3D vizualizace Tvorba digitálního modelu terénu Vodní hospodářství 6

Telekomunikace Lesní hospodářství 3D vizualizace Detekce změn 7