Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad řešení Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 20 0 20 - - - - 1 20 10 30 30 10 20 10 2 20 18 38 19 9 10 8 3 20 24 44 14,6 8 6,6 6 MC 4 20 36 56 14 9 5 12 Rekapitulace základních vzorců, veličin (spotřebitel, firma) Kontrolní otázky Mezní užitek MU MU = TU Celkový příjem TR TR = P x Q Mezní produkt MP MP = TP / F 1. Co charakterizuje chování spotřebitele 2. Co charakterizuje chování firmy Mezní náklady MC MC= TC / Q Mezní příjem MR MR = TR / Q Průměrný produkt AP AP = TP / F 3. Je dána funkce celkového užitku (TU), jaké zbývající údaje lze zjistit 4.Je dána produkční funkce Q, jaké zbývající údaje lze zjistit Průměrné náklady AC AC = TC / Q Průměrný příjem AR AR = TR/Q Zisk Π Π = TR - TC 1
Podstatné z minulé přednášky Bod uzavření firmy Bod zvratu Bod uzavření firmy v krátkém období Když jsou celkové náklady vyšší než celkové příjmy, vykazuje firma ztrátu. Krátkodobě může pokračovat ve výrobě až do bodu TR = VC. To znamená, že firma zastaví výrobu v bodě, kdy se cena rovná průměrným variabilním nákladům. TR/Q = VC/Q P = AVC Tato podmínka je splněna pouze v bodě minima průměrných variabilních nákladů. AVC = MC = P Bod uzavření firmy - graf Bod uzavření firmy - východiska Firma vykazuje ztrátu, i když nevyrábí, musí hradit fixní náklady Při nulovém objemu výroby se ztráta rovná fixním nákladům Jestli TR > VC je ztráta menší pokud vyrábí, než když zastaví výrobu Jestli TR < VC je ztráta menší, pokud firma zastaví výrobu. AVC a P P < AVC Q = 0 Pro cenu nižší než průměrné variabilní náklady bude objem výroby nulový P > AVC MR = MC Pro cenu vyšší než průměrné variabilní náklady bude objem výroby takový, aby platila podmínka rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů Bod uzavření firmy a nabídka Křivka nabídky firmy je tedy totožná s křivkou mezních nákladů od bodu, kdy se mezní náklady (a tedy i cena) rovnají průměrným variabilním nákladům. 2
Bod uzavření firmy a nabídka - graf Křivka nabídky firmy a tržní nabídky K získání křivky tržní nabídky statku musíme vodorovně sečíst nabídkové křivky nezávislých výrobců tohoto statku. Křivka tržní nabídky je tak sumarizací individuálních nabídkových křivek firem v odvětví. Křivka nabídky firmy a tržní nabídky Bod zvratu - východiska V dlouhém období je možný pohyb firem mezi odvětvími, a proto musíme uvažovat nejen rovnováhu firmy, ale i odvětví. Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je: MR = MC = AC = AR neboli P = MC = AC Bod zvratu - definice Bod zvratu - graf MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu tj. bod vyrovnání nákladů s výnosy. 3
Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu Tržní rovnováha - východiska Situace na trhu je výsledkem chování jednotlivých ekonomických subjektů spotřebitelů a firem Tržní rovnováha Tržní rovnováha východiska strana poptávky (spotřebitele) Tržní poptávka je součtem jednotlivých individuálních poptávek. Individuální poptávky tvoří body optima spotřebitele při jednotlivých cenových úrovních, jsou i body na tržní křivce poptávky body rovnováhy pro různé ceny. Pokud je trh v rovnováze, jsou v optimu všichni spotřebitelé. Tržní rovnováha východiska strana nabídky (firem) Tržní nabídka je součtem individuálních nabídek jednotlivých firem. Body na křivce individuální nabídky jsou body optima firmy. Je-li trh v rovnováze, jsou v rovnováze všichni výrobci Co určuje optimum spotřebitele? Co určuje optimum firmy? MU ve vztahu k P Vztah P a MC Individuální křivka nabídky je totožná s částí křivky MC: Křivka poptávky je totožná s křivkou MU Poptávka je v rovnováze, jestliže platí: P = MU 4
Co určuje optimum firmy? Nabídka je v rovnováze, pokud pro všechny výrobce platí: P = MC Kdy je v rovnováze trh? Když je v rovnováze nabídka i poptávka. Nabídka se rovná poptávce Musí platit: P = MU a P = MC MU = MC Tržní rovnováha - závěr Nastává tehdy, když se MU zboží rovná MC na jeho výroby Platí: MU = MC = P Tržní rovnováha rovnováha firmy a spotřebitele (graf) Další možné situace MU a MC - efektivnost Pojetí efektivnosti MU MC Tohoto zboží je vyrobeno a spotřebováno málo. Efektivnost se zvýší přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku Efektivnost - trh zabezpečuje efektivní alokaci výrobních faktorů Efektivní rozdělení výrobních faktorů: není možno zvýšit výrobu jednoho zboží aniž se sníží výroba jiného zboží žádný ekonomický subjekt nemůže zlepšit svou situaci aniž se zhorší situace jiných subjektů 5
Rovnováha a efektivnost Rovnováha a efektivnost MU = P MC MU P = MC Firmy nejsou v rovnováze Spotřebitelé nejsou v rovnováze Zvýšení produkce zvýší zisk firem, aniž se to projeví na užitku Svůj užitek mohou zvýšit zvýšením množství spotřebovaného spotřebitelů zboží Poptávané množství je menší než nabízené Rovnováha a efektivnost Výhody ze směny MU = P MC Východiska: MU P = MC trh přináší ekonomickým subjektům výhodu ze směny Co je společného? V obou případech je splněna podmínka, že ke zlepšení postavení jedněch ekonomických subjektů nedojde na úkor jiných ekonomických subjektů. cena se musí rovnat meznímu užitku poslední spotřebovávané jednotky Trh, kromě efektivní alokace výrobních faktorů, přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce. Přebytek spotřebitele rozdíl mezi celkovým užitkem zboží a objemem výdajů na jeho nákup : MU - P Přebytek spotřebitele ukázkový příklad (P = 2) Q TU MU Přebytek spotřebitele MU - P 0 0 - - 1 5 5 3 2 8 3 1 3 10 2 0 4 11 1-1 5 11 0-2 6
Přebytek spotřebitele - graf Přebytek výrobce mezní náklady předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou nižší než cena, za kterou jsou prodány. přebytek výrobce = rozdíl mezi celkovými příjmy firmy a variabilními náklady: TR - VC Přebytek výrobce (P = 10) Přebytek výrobce (P = 10) - řešení Q VC MC Přebytek (P MC) na jednotku produkce 0 0 - - 1 5 5 5 2 12 7 3 3 20 8 2 4 29 9 1 5 39 10 0 6 50 11-1 7 62 12-2 P = 10 je optimální množství produkce Q = 5; MC = P P MC je přebytek P = MC optimální množství P MC firma nebude vyrábět Celkový přebytek výrobce. součet rozdílů P MC 5 + 3 + 2 + 1 + 0 = 11 Důkaz výpočtu Přebytek výrobce - graf přebytek výrobce = rozdíl mezi celkovými příjmy firmy a variabilními náklady: TR - VC MC = P = 10 TR = 50 VC = 39 TR - VC = 11 platí 7
Vliv změn poptávky a nabídky na tržní rovnováhu Východiska: Změna nabídky a poptávky vede ke změně rovnovážného množství a rovnovážné ceny. Rovnováha z hlediska různých období Východisko: S prodlužováním časového období roste elasticita nabídky. Typy období Velmi krátké období Krátké období Velmi krátké období je nabídka zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny Dlouhé období Krátké období elasticita nabídky je vyšší, cenový růst je nižší než ve velmi krátkém období Dlouhé období je elasticita nabídky opět vyšší, pohyb ceny je ještě nižší než v krátkém období 8
Rovnováha v různých obdobích (graf) Rovnováha a současná změna poptávky a nabídky Východiska: Značný vliv na velikost změny prodaného množství zboží a ceny má také elasticita poptávky i nabídky. Rovnováha a současná změna poptávky a nabídky (graf) Rozdílný dopad v případě elastické a neelastické poptávky (graf) Teorém pavučiny Konvergující pavučina Divergující pavučina Stabilní pavučina Oscilace Konvergující pavučina Konvergující pavučina vychází ze situace, kdy nabídka je vyšší než poptávka a cena je vyšší než cena rovnovážná (bod E) a trh obnovuje rovnováhu. Za této situace má křivka poptávky menší sklon než křivka nabídky. Aby byly prodány všechny výrobky, musí se cena snížit na úroveň, kdy se poptávané množství shoduje s množstvím vyrobeným 9
Konvergující pavučina (graf) Divergující pavučina V případě divergující pavučiny trh prohlubuje nerovnováhu, jelikož křivka poptávky má větší sklon, než křivka nabídky. Jestliže postupujeme stejně jako v předchozím případě, vidíme, že se v tomto případě nepřibližujeme k bodu E, ale naopak se od něho vzdalujeme. S rostoucí poptávkou se prohlubuje nerovnováha, jelikož poptávka je nepružná. Tuto situaci znázorňujeme divergující pavučinou. Divergující pavučina (graf) Stabilní pavučina Situace, ve které jsou sklony křivky nabídky a poptávky stejné. Rovnováha se ani nezvětšuje, ani nezmenšuje. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou se zde reprodukuje ve stejném rozsahu. Tuto situaci znázorňujeme tzv. stabilní pavučinou. Stabilní pavučina (graf) Oscilace oscilující pavučina Oscilující pavučina vyjadřuje složitější vztahy mezi funkcemi nabídky a poptávky, což je dáno specifickým charakterem, resp. tvarem odpovídajících křivek, které nevedou k rovnováze a mají nestejnoměrný průběh. V takovém případě se může proces prohlubování nerovnováhy v určitém momentě zastavit a posléze opět obnovit. 10
Oscilující pavučina (graf) Příští přednáška Nedokonalá konkurence Konec přednášky Prostor pro dotazy 11