Barvy na mapách Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Poslední aktualizace: 24.9.2009
Úvodní test :-) Pokuste se hierarchicky seřadit následující barvy Tak, aby vyjadřovaly hodnoty od nejvyšší po nejnižší Červená Fialová Modrá Oranžová Tyrkysová Zelená Žlutá
Barva = prostředník mezi mapou a čtenářem Výběr barev pro mapu je velice důležitý a může ovlivnit vnímání a přijetí nebo odmítnutí kartografického produktu jeho uživateli Použití barev na mapě představuje jistou formu sdělení nebo informace, kterou chce autor mapy předat jejímu čtenáři bez pomocí použití slov. Používáním nehodných barev (kombinací barev) můžeme jinak kvalitní mapu znehodnotit Naopak správná volba barev (kombinace barev) dokáže podstatně zvýšit úroveň mapy, především její čitelnost a srozumitelnost Při rozhodování laika o kvalitě kartografického produktu se 46% podílí vizuální stránka mapy, přičemž významnou roli hraje právě vnímání barev
Rozšíření barevných map V posledních dvaceti létech došlo k prudkému rozšíření barevných map Nové technologie zlevnění barevného tisku a barevné prezentace map Příklady nových technologií barevné monitory, tiskárny, plottery, dataprojektory, scannery, digitální fotoaparáty, digitální kamery nebo zvýšení kapacity a rychlosti přenosových sítí
Chyby při používání barev Díky možnosti používat barvy na mapách dochází také nárůstu chyb v používání barev Chyby můžeme rozdělovat na neúmyslné (způsobené především neznalostí) úmyslné (někdy souvisí s propagandou, ideologií, reklamou zboží ) Důvody chyb snadná dostupnost software pro vytváření tematických map komerční grafici upřednostňují estetické hledisko před srozumitelností mapy uživatelé preferují barevné mapy na úkor srozumitelnosti a správnosti
Vnímání barev O vnímání barev pojednává psychologie barev, jejímž hlavním představitelem a zakladatelem je německý psycholog Max Luscher Základním zákonem v oblasti vnímání barev je vzrušivost jasných barev a naopak uklidňující dojem, kterým působí pastelové tóny barev Následují informace a charakteristiky jsou typické pro evropsko-americkou kulturní oblast
Působení barev Působení barev člověkem závisí na mnoha okolnostech a podmínkách mezi hlavní patří spektrální složení dopadajícího světla a směr jeho dopadu, směr pohledu pozorovatele, vlastnosti povrchu a vlastnosti pozorovatele například kvalita zraku, přizpůsobení okolnímu světlu nebo věk Barvy působí na podvědomí člověka, ovlivňují jeho chování, city i nálady Člověk upřednostňuje barvy v závislosti na kulturním prostředí, národnosti, náboženství, věku, politické nebo sociální příslušnosti Obecně lze říci, že o tom jak vnímáme barvu nerozhoduje barva samotná, ale nejrůznější fyzikální, fyziologické a psychologické aspekty
Příklady působení barev Muži upřednostňují oranžovou před žlutou a modrou před červenou Ženy naopak preferují červenou a žlutou barvu Předškolní děti mají rády syté, jasné barvy Ekonomicky dobře situovaní lidé středního věku dávají přednost pastelovým tónům Dospělí lidé v Severní Americe upřednostňují modrou a červenou před fialovou a zelenou a fialovou a zelenou před oranžovou a žlutou Lidé se vztahem k přírodě mají v oblibě stupnici žlutázelená-hnědá Obecně je stupnice zelenámodrá používanější než žlutá-žlutozelená, naprosto nejméně oblíbenou barvou je žlutozelená barva
Závislost vnímání barev na pohlaví Odlišná genetická výbava žen a mužů muži mají chromozomy X a Y u žen se vyskytují pouze dva chromozomy typu X Právě v chromozomech typu X se nachází genetická výbava pro čípky, které umožňují rozeznávání barev žena má více druhů čípků než muž žena rozeznává více barevných odstínů Muži rozlišují většinou pouze základní barvy u žen se můžeme setkat s výrazy, které více přibližují jednotlivé odstíny - například olivová, smetanová, kaštanová apod.
Odlišné vnímání barev mezi žena mi a muži Oblíbené barvy ženy červená, hnědá, šedá, černá růžová, modrozelená upřednostňují červenou před modrou Oblíbené barvy muži červená, hnědá, šedá, černá modrá (upřednostňují modrou před červenou) Neoblíbené barvy ženy žlutá, bílá, oranžová a zelená modrá (!?) upřednostňují žlutou před oranžovou Neoblíbené barvy muži žlutá, bílá, oranžová a zelená růžová, modrozelená upřednostňují oranžovou před žlutou
Závislost vnímání barev na kultuře a životních podmínkách Životní podmínky Inuité (Eskymáci) dokáží rozeznat větší množství odstínů bílé a šedé Obyvatelé pouští zase více odstínů okrové a žluté než běžný Středoevropan Příslušníci kmene Berinno (Papua - Nová Guinea) rozeznávají pět odstínů mezi modrou a zelenou barvou, což většina západní populace nedokáže Kulturní podmínky, jazyk Angličtina má jedenáct slov pro základní barvy Jazyk kmene Deni žijícího na Indonésii pouze dvě slova Maďaři používají dva různé výrazy pro červenou barvu Jazyk indiánského kmene Navajo má jedno slovo pro zelenou i modrou barvu, zatímco pro černou existují dva různé výrazy bílá barva znamená pro běžného Evropana radost, čistotu, sňatek, zatímco na Dálném Východě bílé symbolizuje smutek a vážnost
Červená barva Červenou barvu si člověk spojuje s vitalitou, chutí k životu, aktivitou, vítězstvím, soutěživostí, vzrušením, touhou, intenzitou, nebezpečím, varováním, upozorněním, důležitými informacemi, výboji, plamenem lidského ducha, láskou, erotikou, dynamikou, tlakem, pulsem, teplem, krví, zdravotnictvím, ohněm, teplem, násilím, agresivitou, zlostí, peklem, utrpením, smrtí, odvahou, silou, komunismem, levicí apod. Při pohledu na červenou barvu roste krevní tlak, puls i intenzita dýchání. Právě pro velké množství různorodých významů je červená velice kontroverzní barvou, která ne na všechny lidi působí pozitivně. Obecně lze říci, že červenou barvu je vhodné použít pro zdůraznění některých informací Naopak naprosto nevhodné je červené pozadí
Modrá barva Modrá barva symbolizuje především vodu, moře, vodní toky a vodní plochy, led, chlad, klid, jednotu, spokojenost, uspokojení, příkaz, mír, oblohu, ekonomickou krizi, šlechtu, pokornou víru apod. Modrá barva působí uklidňujícím dojmem Při pohledu na modrou barvu dochází k poklesu krevního tlaku, intenzity dýchání a tepu V moderní psychologii se modrá barva používá k uklidňování pacientů.
Zelená barva Zelená barva souvisí s přírodou, penězi, zábavou, vytrvalostí, pružností, životem, sociálními reformami, neměnností, odolností, trvanlivostí, závistí, soucitem, bezpečím, vztahem k Irsku apod. Negativní působení zelené je spojené s hady, plazi, ještěrkami, vodníky, mimozemšťany, zlými duchy a jedy Pohled na zelenou barvu působí vysoce uklidňujícím dojmem Zelená barva je vhodná pro kombinaci s jinými barvami, neboť představuje střed mezi teplými a studenými barvami
Žlutá barva Žlutá barva symbolizuje především slunce a sluneční záření, ale také optimismus, dobrou náladu, energii, aktivitu a výstrahu Na druhou stranu mnozí vysoce odborně zaměření lidé žlutou barvu považují za nevhodnou, neboť v nich evokuje neprofesionalitu a nemístnou pohodu U žluté barvy je důležité si uvědomit fakt, že její efekt (poutavost) velice silně zavisí na okolních barvách a barvě pozadí
Černá barva Černá barva může symbolizovat smutek, smrt, tmu, neštěstí, zvýraznění, negaci, kapitulaci, bezmoc apod. Černá barva stejně jako bílá a šedá působí neutrálně a v případě barevné stupnice často černá, šedá nebo bílá reprezentují plochy (linie, body) s chybějícími daty Na druhou stranu černá barva (zvláště velké plochy) mají vysokou poutavost, působí elegantně a profesionálně
Ostatní barvy Bílá barva často znamená čistotu, nevinnost, znovuzrození, dobro, světlo, vznik, nemoc nebo nezjištěná data Šedá Neutrální barva často spojovaná s tajemnem (duchové, strašidla, přízraky apod.), dále se všedností, nedostatkem kreativity, nemocí nebo chudobu Šedá barva také slouží k rušení některých příkazů S hnědou barvou si spojujeme s jistotou, neměnností, stabilitou, půdou, pevninou, Zemí apod. Růžová barva Působí romanticky, jemně, sladce, rafinovaně a něžně Růžová je kombinací intenzity červené barvy a čistotou barvy bílé Oranžová barva je spojována například s Nizozemím, ale také s dynamikou, teplem, podzimem, zábavou a dobrodružstvím
Vazba barev a symbolů Některé barvy jsou přímo vázané na konkrétní symboly (bodové znaky), přičemž vazba symbol - barva má konkrétní, ustálený význam Příkladem mohou být žluté dolary, zelené bankovky nebo černé kříže Význam spojení barvy a symbolu může ukázat příklad kříže červený kříž bývá spojený se zdravotnictvím zelený kříž symbolizuje lékárny modrý kříž označuje veterinární lékaře žlutý kříž představuje hygienickou službu
Subjektivní pohled na barvy Použití barev závisí na tvůrci i na uživateli mapy příslušník pravicové politické strany bude červenou barvou chápat negativně a bude pomocí ní zobrazovat své politické odpůrce, například komunisty, levicové strany, státy s vládou levice apod marketingový manažér bude používat červenou barvu pro zdůraznění cílových (zájmových) oblast
Parametry barev Barevný tón Převládající spektrální barva Český výraz pro barvu (červená, modrá apod.) Sytost Příměs jiných spektrálních barev Jas Příměs bílé barvy (bílého světla) Barvy světlé a tmavé
Základní pravidlo používání barev na mapách KVANTITU znázorňujeme pomocí jasu a sytosti barvy, KVALITU pomocí tónu barvy.
Barevné stupnice v kartografii Rozeznáváme dva základní druhy vizualizovaných jevů (a tedy i typy barevných stupnic) Kvalitativní Kvantitativní Sekvenční Divergentní V obou případech, kvantitativním i kvalitativním, existuje zvláštní varianta, kdy posuzujeme pouze dvě hodnoty (resp. dvě skupiny hodnot) jev (stupnice) binární
Kvalitativní stupnice Volba barevných tónů: podle souvislosti barvy a vyjadřovaného jevu (např. vodstvo modrá, lesní porosty zelená apod.) - analogická metoda podle barevného kontrastu (barvy volíme z různých částí spektra, aby se od sebe daly jednotlivé skupiny dat rozlišit červená, modrá, zelená, žlutá, purpurová ) - kontrastní metoda Nechceme-li jednu nebo více skupin dat zvýraznit, volíme stejnou světlost a sytost použitých barevných tónů Je nutné brát v úvahu kontrast barvy a pozadí například červená, zelená nebo modrá je na bílém pozadí mnohem výraznější než žlutá, u které tedy musíme použít větší sytost Syté a kontrastní barevné tóny v některých speciálních druzích map mapy geologické, pedologické, klimatologické, meteorologické, vegetační, užití země, silniční apod. Pro mapy životního prostředí (enviromentální mapy) se často používá stupnice vycházející z barev semafóru - červená (nebezpečí, poškození, varování), žlutá nebo oranžová (možnost ohrožení) a zelená
Párová kvalitativní schémata V případě, že ve skupině dat existují data, která tvoří větší skupiny - používáme pro tyto skupiny tzv. párová kvalitativní schémata Jevy ve skupině označujeme různými variantami jedné barvy (příkladem může být například znázornění převládající dřeviny v lesích, kdy jednotlivé druhy jehličnatých stromů budou označeny různými odstíny modré, zatímco listnaté stromy odstíny zelené) Dodržujeme pravidlo, že podobné jevy mají znázorňovat podobné barevné tóny
Rozlišujeme Kvantitativní stupnice Jevy sekvenční (konvergentní) Hodnoty pohybují od počátečního (nulového) bodu pouze jedním směrem Například znázorňovaní nezaměstnanosti v okresech České republiky Jevy divergentní (obecně hovoříme o tzv. polárních neboli dvoukoncových datech) Hodnoty rostou na obě strany Například vizualizace průměrných lednových teplot v okresech ČR nebo například poklesy a vzestupy různých hodnot
Kvantitativní stupnice Pomocí různých odstínů jedné barvy (jednoho barevného tónu) důvodem je fakt, že barevné tóny nejsou v mozku člověka logicky sekvenčně uspořádány, proto při používání barevných tónů k vyjadřování kvantitativních jevů dochází k matení uživatele Čím je hodnota vyšší, tím je barva sytější a naopak pořadí světlosti musí odpovídat posloupnosti dat Předchozí pravidlo je nutné chápat pouze na logické úrovni budeme-li například sledovat negativní jev, např. chudobu, úmrtnost apod., často se setkáme s tím, že oblasti s nízkou nemocností nebo úmrtností budou zobrazeny pomocí vyšší sytosti Změna sytosti musí být výrazná
Barvy v kvantitativních stupnicích Výběr barvy se řídí vkusem autora nebo používanými (standardizovanými) barevnými stupnicemi Nejjednodušší barevnou škálou pro sekvenční jevy je přechod mezi bílou a libovolnou jinou barvou V případě, že data mají větší rozpětí nebo pro divergentní jevy, můžeme zvolit stupnici zakreslenou pomocí přechodů dvou či více barev
Sekvenční stupnice Příklady nejčastějších barevných schémat: Žlutá-zelená-modrá Žlutá-oranžová-červená Žlutá-hnědá-černá Většinou se používají přechody barev, které vzbuzují stejné pocity tepla či chladu
Hypsometrická škála Příklad sekvenční barevné stupnice Je často používána především na fyzickogeografických mapách pro vyjádření výšek Přes své hojné užívání nebyla nikdy standardizována existuje řada modifikací Pro některé uživatele může být tato stupnice zavádějící Například bílá barva může znázorňovat nejvyšší partie hor a zároveň některým uživatelům evokuje sníh ovšem zasněžené oblasti neleží vždy ve vysokých nadmořských výškách polární oblasti leží často v nížinách Podobně zelená barva, kterou bývají zakresleny nížiny, většinou u čtenářů vyvolá představu lesů a pastvin, které se nachází v jiných vertikálních pásech
Divergentní stupnice Podle způsobu rozšiřování od nulového bodu rozlišujeme stupnice divergentní symetrické a divergentní asymetrické Divergentní jevy bývají vizualizovány většinou pomocí dvou stupnic, které jsou vytvořeny dvěma barvami velice častá je kombinace červená-modrá s různými sytostmi (postupně tlumenými barvami), přičemž sytost roste na obě strany od nulového bodu Červená barva symbolizuje přírůstky, zisky, teplo Modrá barva naopak ztráty, úbytky, poklesy, chlad Okolí počátečního bodu bývá zobrazeno bílou barvou. Tato barva není úplně nejvhodnější, protože často reprezentuje nezjištěná data, v některých případech se používá barva černá nebo barva pozadí; vhodné je také použití jiné méně výrazné barvy, například žlutá (používá se u stupnic s pokrytím celého barevného spektra) nebo šedá
Binární stupnice Rozlišení pouze dvou jevů (skupin jevů) Nejčastější je kombinací červené a modré barvy (většina lidí je vnímá v naprosté opozici) V případě černobílé barevné palety jsou nejvhodnější obě okrajové barvy, tedy černá a bílá
Barevná schémata - přehled
Xeroxový efekt Problémy spojené s volbou barev při převodu mapy do černobílé podoby (kopírování, posílání faxem) mohou dva odlišné barevné tóny (často se jedná o červenou a modrou barvu) vytvořit stejný odstín šedé barvy, čímž se mapa stane téměř nečitelnou může být používán i úmyslně, jako jakási primitivní ochrana před kopírováním kartografického díla při tvorbě mapy je vhodné brát v úvahu možnost černobílé reprodukce a s tím ohledem vybírat barvy, respektive nahradit barvy šrafováním tiráž by měla obsahovat informaci o tom, zda originál mapy byl vytvořen v barevné nebo černobílé podobě Problém mají s barevným kartografickým dílem i úplně nebo částečně barvoslepí občané (u barevného vidění trpí zhruba 10% populace) je vhodné pečlivě vybírat vhodné barevné odstíny, především s ohledem na vysoký kontrast Stereoskopický efekt - způsobuje zhoršenou čitelnost barevné kombinace červená-modrá Nevhodné kombinace barev: žluté písmo - bílé pozadí, purpurové písmo - černé pozadí nebo modré písmo - černé pozadí Při tvorbě textových popisek na mapu bychom měli ctít zásadu, že písmo nemá ležet na hranici dvou výrazně kontrastních podkladů
Poruchy v barevném vnímání Cca 10% lidské populace trpí nějakou formou poruchy barvocitu (barevného vidění, daltonismu) naprostou většinu (zhruba 95%) tvoří muži Nejčastější poruchy barvocitu: protanopie (necitlivost na červenou, cca 1 % mužů), protanomálie (snížená citlivost na červenou, cca 1 % mužů), deuteranopie (necitlivost na zelenou, cca 1 % mužů), deuteranomálie (snížená citlivost na zelenou, cca 5 % mužů a 0.4 % žen), tritanopie (necitlivost na modrou, cca 0,003 % populace), tritanomálie (snížená citlivost na modrou, prakticky se nevyskytuje), monochromatismus (úplná barvoslepost, cca 0,005% populace) a atypický monochromatismus (snížená celková barevná citlivost) Obecně lze říci, že v extrémních případech barvosleposti mohou postižení vnímat dvě základní barvy - žlutou, do které se transformuje skupina teplých barev, a modrou (studené barvy) Plánujeme-li vytvořit barevný dokument určený pro barvoslepé čtenáře sestavíme barevnou kombinaci ze dvou základních barev, kdy jedna bude ze skupiny teplých barev a druhá ze skupiny studených barev; zároveň bychom se měli snažit o co největší kontrast mezi jednotlivými barevnými odstíny
Turistické mapy vs. porucha barvocitu
Několik poznámek na závěr... Volbu barev je vhodné vyzkoušet na škále šedých tónů. Protože šedá barva působí neutrálně a tak si lze vyzkoušet kontrast a sladění jednotlivých barev bez jejich působení na naše vnímání, které je do jisté míry nedokonalé Syté, tmavé barvy drobné plochy, bodové a liniové znaky, místa, na která chceme upozornit Světlé, málo syté barvy velké plochy Také v kartografii podléhají barvy nejrůznějším módním trendům (kromě standardizovaných barevných stupnic). V současnosti se používají především jasné, nepříliš syté barvy Je nutné si proto uvědomit, že ne každému vyhovuje námi zvolená charakteristika barvy, jinými slovy nesmíme přeceňovat představivost a asociační schopnosti uživatele nebo čtenáře mapy