Obsah 1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7/ 8/ 9/ 10/ 11/ 12/ 13/ 14/ 15/ 3/Rizikovy kapital.indd 1 Úvod 2 Projekt CzechEkoSystem 4 Co je rizikový kapitál? 7 Kdo investuje rizikový kapitál? 8 Jaké jsou předpoklady pro získání investora? 11 Jakými fázemi bude firma při investici rizikového kapitálu procházet? 12 Jaké plynou firmám výhody ze spojení s investorem rizikového kapitálu? 14 Jaké jsou principy spolupráce firmy a investora? 15 Plán výstupu investora (tzv. exit) 16 Úspěšné příklady vstupu investorů rizikového kapitálu do malých a středních podniků v ČR 17 Statistické údaje 20 Informační zdroje 23 Kontakty 26 Slovník odborných výrazů 29 Závěrečné slovo 34 7/9/12 9:44 PM
2 1/ Úvod Pro realizaci podnikatelského záměru potřebujeme finance a na začátku jich je většinou potřeba větší množství. Co nám zbývá, když nemáme možnost sáhnout na své úspory, peníze od banky, rodiny nebo kamarádů, a chceme realizovat zajímavý podnikatelský projekt? Řešením tohoto problému může být rizikový kapitál. Publikace Rizikový kapitál úzce navazuje na publikaci Financování malých a středních podniků. Jejím cílem je popsat ve větším detailu financování firem formou kapitálového vstupu a proces získávání finančních prostředků na rozvoj podniku formou rizikového kapitálu. Publikace je praktickou příručkou pro všechny, kteří hledají investici pro začínající či rozvíjející se podnik. Zároveň slouží jako informační materiál pro média, odbornou i neodbornou veřejnost, která chce získat základní a ucelený pohled na financování od investorů rizikového kapitálu. Publikace obsahuje detailní popis kroků, které vedou k úspěšné investici, včetně informací o důležitých dokumentech, které jsou pro realizaci této investice nutné. Publikace Rizikový kapitál je navázána na další dvě publikace, které v rámci projektu CzechEkoSystem vycházejí a tuto návazonst ukazuje následující obrázek. Základní informace a kompetence z publikací projektu CzechEkoSystem, které vedou k úspěšné investici rizikového kapitálu do cílových společností Publikace Podnikatelský záměr -- kvalitní manažerský tým -- kvalitní podnikatelský záměr -- konkurenceschopný produkt -- kvalitní finanční toky Publikace Financování malých a středních podniků v ČR -- orientace v dostupných zdrojích financování -- výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů -- strukturování financí úspěšná investice rizikového kapitálu do společnosti Publikace Rizikový kapitál -- principy spolupráce s investorem rizikového kapitálu -- výhody ze spojení s investorem rizikového kapitálu -- předpoklady k úspěšnému jednání s investorem Zdroj: Because [15]
3 Ve druhé kapitole je popsán projekt CzechEkoSystem a jeho provázání s investováním formou rizikového kapitálu. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola vysvětlují základní principy financování rizikovým kapitálem. Ve třetí kapitole jsou vysvětleny důležité definice rizikového kapitálu, ve čtvrté kapitole jsou obsaženy informace o investorech a pátá kapitola uvádí základní předpoklady pro získání investora do projektu. Ve srovnání s jinými způsoby investování do podnikatelských projektů jde v případě financování rizikovým kapitálem o proces, kde kromě vykonání kroků, které jsou popsány v kapitole 6, musí vzniknout úzký vztah mezi investorem a podnikatelem. Pokud takový vztah není vytvořen, tak ani jasně popsané kroky celého investičního procesu nevedou k úspěšné investici. Na rozdíl od klasického bankovního financování, kde je požadováno předložení finančních výkazů společnosti a výhledu do budoucnosti, v případě investování formou rizikového kapitálu je od firmy požadována kvalitní prezentace celého podnikatelského záměru s mnoha doplňujícími detaily, které ovlivňují investiční rozhodnutí investora. Pokud se investor rozhodne, že investici zrealizuje, bere na sebe ve většině případů mnohem větší riziko než banka. V kapitolách 7 a 8 je uveden výčet výhod i nevýhod plynoucích ze spojení s investorem rizikového kapitálu a definice základních principů tohoto investování. Kapitola 9 popisuje způsoby ukončení investice. V desáté kapitole je uvedeno několik zajímavých příkladů investic realizovaných v posledních letech. Kapitola 11 uvádí statistické údaje, které stručně vykreslují aktuální situaci rizikového kapitálu v České republice a porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. V závěru publikace jsou uvedeny informační zdroje, ze kterých je v publikaci citováno. Následuje vyjmenování kontaktů na regionální kanceláře CzechInvestu a další důležité instituce působící v oblasti rizikového kapitálu. Na konci publikace je uveden slovníček pojmů a závěrečné shrnutí.
4 2/ Projekt CzechEkoSystem Tato publikace byla vydána agenturou CzechInvest v rámci projektu CzechEko CzechEko System (Ekosystém pro rizikový kapitál). CzechInvest napomáhá k rozvoji malých a středních podniků (MSP) podporou tzv. inovačního ekosystému. Součástí této podpory je vytváření a zlepšování infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřené zejména na nové technologie a vznik konkurenceschopných výrobků a služeb. Globálním cílem projektu CzechEkoSystem je zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky ČR na vyspělých trzích a její přiblížení úrovni předních průmyslových zemí Evropy v souladu s cílem Operačního programu Podnikání a inovace. Specifickým cílem projektu CzechEkoSystem je podpora rozvoje začínajících inovačních firem prostřednictvím poradenství v oblastech řízení a chodu společnosti, komercializace, využití potenciálu malých a středních podniků včetně zhodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovačních aktivit podnikatelů a jejich partnerských univerzit či jiných výzkumných institucí. Důraz projektu CzechEkoSystem je kladen na začínající podnikatele s inovativními podnikatelskými záměry. Konkrétní podporu mohou malé a střední podniky v rámci projektu CzechEkoSystem čerpat na poradenské služby v rámci individuálních projektů. Prostřednictvím externích poradců a za systematické účasti kouče získají podniky praktické zkušenosti s důležitými aktivitami, které zvyšují pravděpodobnost komerčního úspěchu jejich produktů. Podniky dostanou především odbornou podporu v následujících oblastech: -- zdokonalení, rozvoj a komercializace vlastního inovačního nápadu -- patentová ochrana produktů -- prověření využitelnosti produktu na trhu -- finanční řízení firmy -- nezbytné právní znalosti související se vstupem rizikového kapitálu do firmy -- představení investorům poskytujícím rizikový kapitál, především pak zárodečný kapitál ( seed capital ) -- posílení marketingových a manažerských schopností s cílem zvýšit schopnost podniků překonat počáteční problémy při rozjezdu podnikání (tzv. údolí smrti ) Poradenské služby poskytované externími poradci se musí vztahovat na oblast jednoznačně vázanou na přípravu strategie vstupu na trh s novým, inovativním řešením, produktem nebo službou s předpokladem využití rizikového kapitálu. Rozsah poskytovaných poradenských služeb závisí na konkrétním projektu a na stupni vyspělosti podnikatelských dovedností jednotlivých podnikatelů. Poskytované poradenství pokrývá celé spektrum oblastí rozvoje podniku od dopracování podnikatelského záměru, přes zdokonalování manažerských dovedností, nalezení vhodných partnerů pro projekt, technické a technologické poradenství až po přípravu prezentace pro investory.
5 Podnikatelé, kteří úspěšně projdou projektem CzechEkoSystem, budou mít větší šanci získat financování svých projektů rizikovým kapitálem. Pro podniky v rané fázi vývoje je totiž velmi často bankovní financování nedostupné a rizikový kapitál pro ně představuje zajímavou alternativu. Investoři rizikového kapitálu jsou schopní počítat se zvýšeným rizikem v této fázi a umějí ho minimalizovat. Z makroekonomického hlediska projekt CzechEkoSystem podporuje rozvoj znalostní ekonomiky v České republice. Odborné vedení a poradenství pro malé a střední podniky má přispívat k dalšímu rozvoji klíčových oborů výroby a služeb v České republice a vést ke zvyšování počtu rychle se rozvíjejících firem v oblasti inovačního podnikání. To zprostředkovaně vede k udržení či zvyšování hrubého domácího produktu a zaměstnanosti pro kvalifikované zaměstnance. Projekt CzechEkoSystem se tak stává dalším podpůrným nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro podporu technologických malých a středních podniků a přispěje k naplňování Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Finanční podpora v rámci projektu CzechEkoSystem je určena malým a středním podnikům, přičemž realizace projektů musí probíhat mimo hlavní město Prahu. Podpora je poskytována z Operačního programu Podnikání a inovace, konkrétně z prioritní osy 6 Služby pro rozvoj podnikání, z oblasti podpory 6.1 Podpora poradenských služeb, z programu Poradenství. Výhodou podpory v rámci projektu CzechEkoSystem je nízká finanční zátěž pro MSP. Následující tabulka uvádí absolutní a relativní limity podpory pro koučink a poradenství. Výše podpory pro malé a střední podniky v projektu CzechEkoSystem Míra podpory Maximální výše podpory Koučink 100 % 1 000 000 Kč Poradenství 80 % 2 000 000 Kč Minimální výše podpory pro MSP je 200 000 Kč, přičemž veškerá podpora je poskytována v rámci de minimis. Maximální délka projektu je 24 měsíců a nejzazší termín pro ukončení projektu je 31. 5. 2015. Příjem žádostí v rámci první výzvy byl stanoven na termín 2. 5. 30. 6. 2012, zatímco na druhou výzvu na období září 2012 30. 9. 2013. Více informací o projektu CzechEkoSystem je uvedeno na internetových stránkách agentury CzechInvest. Na zaměření projektu CzechEkoSystem navazuje tato publikace. Jejím cílem je poskytnout cílovým skupinám projektu CzechEkoSystem informace potřebné k správnému pochopení financování formou rizikového kapitálu; návod pro správné jednání s investory rizikového kapitálu a další důležité informace. Investice formou rizikového kapitálu se v České republice doposud nezařadily mezi běžný způsob investování, a proto je třeba tento zdroj financování zajímavých podnikatelských projektů podnikatelům přibližovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončuje projekt Fondu rizikového kapitálu, jehož úkolem je nastartovat rozvoj využívání rizikového kapitálu.
6 Základem projektu je nový fond rizikového kapitálu Český rozvojový, uzavřený investiční fond, ve kterém se budou podílet na investicích zdroje soukromé i státní. Právě soukromé investory bude projekt motivovat k tomu, aby hledali příležitosti ke zhodnocení svých prostředků v začínajících firmách. Takovým způsobem vznikly firmy jako je třeba Apple nebo Google. Český rozvojový, uzavřený investiční fond bude do začínajících firem s vysoce inovačními nápady investovat obvykle po dobu pěti let. Po této době státní fond svůj podíl v začínající firmě prodá a finance se budou moci použít znovu. Projekt CzechEkoSystem má za úkol vyhledat firmy, do kterých by mohl fond investovat. Jeho cílem je vytvořit napříč Českou republikou prostředí, ve kterém budou vyrůstat podnikatelé dobře připravení postavit na svém nápadu dobře fungující podniky. Oba projekty CzechEkoSystem i Český rozvojový, uzavřený investiční fond (ČRUIF) jsou financovány ze zdrojů Evropské unie. Propojenost projektů CzechEkoSystem a ČRUIF znázorňuje obrázek níže. Z obrázku je patrné, že poradenské služby nabízené v rámci projektu externími poradci a kouči, mají za cíl pomoci malým a středním podnikům, aby se dostaly do situace, kdy pro ně bude přístup k financím jednodušší. Mezi financujícími subjekty je mimo jiné zařazen také fond ČRUIF, který v současné době vzniká v rámci projektu Ministerstva průmyslu a obchodu. Propojení služeb nabízených projektem CzechEkoSystem a projektu ČRUIF PORADENSKÉ SLUŽBY Externí poradci / koučové -- zdokonalení, rozvoj a komercializace vlastního inovačního nápadu -- patentová ochrana produktů -- prověření využitelnosti produktu na trhu -- finanční řízení firmy -- nezbytné právní znalosti související se vstupem rizikového kapitálu do firmy -- představení investorům poskytujícím rizikový kapitál, především však zárodečný kapitál ( seed capital ) -- posílení marketingových a manažerských schopností s cílem zvýšit schopnost podniků překonat počáteční problémy při rozjezdu podnikání (tzv. údolí smrti ) MALÝ / STŘEDNÍ PODNIK Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Půjčky Zjednodušený přístup při využití služeb CzechEkoSystemu Podnikatelský anděl Český rozvojový, uzavřený investiční fond Fondy rizikového kapitálu Banky Zdroj: Because [15]
7 3/ Co je rizikový kapitál? Rizikový kapitál je zdroj financování pro malé a střední firmy. Jde o kapitál investovaný do firmy nebo myšlenky profesionálním investorem, který chce získat obratem podíl na této firmě. Při financování rizikovým kapitálem dochází k navýšení základního jmění firmy. Rizikový kapitál se využívá k financování zahájení činnosti firmy, k jejímu rozvoji a expanzi na nové trhy. Rizikový kapitál představuje střednědobou až dlouhodobou investici nejen peněz, ale i času a úsilí. Investiční období je většinou tři roky, může však být pětileté i delší. Základní poznávací rys tohoto zdroje financování je synergický efekt, který nám spojení s investorem rizikového kapitálu přináší. Investice rizikového kapitálu totiž neznamená pouze jednorázové poskytnutí financí, ale několikaletý proces soužití firmy s investorem. Podstatou investice je přímý vstup do základního jmění. Obvykle se investor rizikového kapitálu stává menšinovým podílníkem ve firmě s právem veta v některých zásadních rozhodnutích. Když firma neuspěje, investor ztrácí vložené prostředky. V případě úspěchu firmy může jeho menšinový podíl představovat i několikanásobné zhodnocení investice. Investor rizikového kapitálu vydělá pouze tehdy, když vydělá i tvůrce podnikatelského záměru.
8 4/ Kdo investuje rizikový kapitál? Kdo je investor rizikového kapitálu? Do skupiny investorů rizikového kapitálu patří podnikatelští andělé a fondy rizikového kapitálu, případně investiční společnosti. Každá z těchto kategorií investorů má své vlastní cíle, preference a investiční strategie; všechny poskytují kapitál cílovým společnostem, aby zajistily jejich expanzi, vývoj nového produktu, nebo restrukturalizaci procesů, managementu či vlastnických poměrů ve společnosti. Jaké jsou typy investorů nabízejících rizikový kapitál? Podnikatelský anděl (anglický pojem business angel) je fyzická osoba, která má volné finanční prostředky, chce tyto vlastní peníze investovat formou kapitálového vstupu do začínajících firem a pomoci jim k uchycení na trhu a rozvoji v prvním období životního cyklu. Peníze andělů pocházejí typicky z prodeje jejich úspěšného podniku a oni mají nyní zkušenosti a chuť, aby podpořili další projekty a pomohli jim vyrůst ze začínající fáze do puberty a vybudovat si místo na trhu. Typická andělská investice je většinou na jeden až tři roky. Někteří andělé investují sami, jiní se rádi spojují s dalšími (takzvaně se syndikují). Nejčastější investice anděla se pohybuje od 500 000 do 10 milionů Kč. A většinou se tak děje výměnou za minoritní podíl ve firmě. Fond rizikového kapitálu představuje typicky peníze sdružené od různých investorů, například individuálních nebo institucionálních investorů (penzijní fondy a pojišťovny, banky a další). O jejich peníze se pak starají najatí správci. Ti je vkládají do firem neobchodovaných na burze, za což získávají na těchto firmách podíl. Tyto investice se obvykle realizují jako středně až dlouhodobé. Na místě je také vysvětlit rozdíl mezi fondy rizikového kapitálu a investičními společnostmi typu Penta, J&T, Benson Oak, Aakon Capital, Uptown atd. (všechny uvedené realizují své investice také na českém trhu). Fond rizikového kapitálu má určitou strukturu, která je daná legislativou používanou v zemi založení tohoto fondu. Jde o seskupení peněz třetích osob investorů do jednoho místa, ze kterého pak správce fondu provádí investice do cílových společností. Na rozdíl od fondů, investiční společnosti používají k investování vlastní prostředky a většinou nemají striktně stanovená investiční kritéria. Vstup do firmy probíhá ale stejným způsobem jako v případě investora rizikového kapitálu. Investoři rizikového kapitálu se mezi sebou odlišují nejen způsobem, jakým získali investiční prostředky, velikostí a odvětvovou orientací, ale především zaměřením na určitou fázi rozvoje firem. Rekapitulaci financování v různých vývojových fázích firmy znázorňuje obrázek Schéma fáze podniku ve vztahu k financování. Křivka naznačuje vývoj tržeb (popřípadě výkonů) firmy a na časové ose můžeme sledovat druhy poskytovatelů financování vhodné pro danou vývojovou fázi firmy.
9 V této kapitole jsou zmíněny dva typy investorů, kteří patří mezi alternativní zdroje financování. Těmito investory jsou podnikatelští andělé a rizikový kapitál. Schéma fáze podniku ve vztahu k financování Zdroj: Because [15] Pokud je uváděno detailnější členění rizikového kapitálu podle fází rozvoje firmy, je možné setkat se s dalším označením investorů rizikového kapitálu: -- předstartovní financování (anglický pojem seed capital) zahrnuje financování vývoje výrobku; jde například o poskytnutí financí potřebných na vývoj prototypu výrobku či první testování služby; takové investice jsou vysoce rizikové a vyžadují náročný přístup investora; většinou se o takové investice zajímají podnikatelští andělé, kteří mají zkušenosti v daném oboru a jsou schopni pochopit principy fungování produktu, procesu či technologie -- startovní financování (anglický pojem start-up capital) je poskytováno firmě, která má připravený produkt, vedení a organizační zabezpečení prodeje a jasně vymezený trh, na který hodlá proniknout -- financování počátečního rozvoje (anglický pojem early stage capital) směřuje do firem fungujících méně než tři roky; taková firma dosud nedosahuje zisku a potřebuje další kapitál, aby mohla své aktivity dále rozvinout a realizovat svůj podnikatelský záměr; investice v této fázi cílí na zvýšení tržního podílu firmy, ovládnutí nových trhů a získání nových zákazníků -- rozvojové financování (anglický pojem expansion capital) se používá hlavně k navýšení pracovního kapitálu firmy, zavedení dalšího výrobku či služby, ovládnutí geograficky vzdálenějších trhů a na náklady spojené s rozšířením výrobního provozu, navýšením obslužného personálu, atp.; v Evropě je to nejčastější zaměření investic rizikového kapitálu -- financování akvizic (anglický pojem acquisition capital) představuje aktivitu soukromých firem spočívající ve vzájemném skupování a přebírání vlastnických podílů pasivních akcionářů aktivními -- profinancování dluhů (anglický pojem debt replacement) musí nastat v situaci, kdy se nadějný projekt dostane do krátkodobé ztráty a zapříčiní tak kolaps cash flow. Investor proplácí část dluhů firmy a získává v ní majetkový podíl
10 -- záchranný kapitál (anglický pojem rescue capital nebo také distressed investment) je speciálním typem venture kapitálové investice; management ztrátové firmy je podpořen ve své snaze o záchranu firmy a dojde k restrukturalizaci, záchraně ziskových produktů či služeb a znovunastartování firmy Kde hledat investory rizikového kapitálu? Investory rizikového kapitálu lze najít například v členské základně České private equity a venture kapitálové asociace [6]. Konkrétně jde o seznam řádných členů http://www.cvca.cz/cs/clenove-asociace/radni-clenove/. Zde se sdružuje většina fondů rizikového kapitálu, které operují na území České republiky. Většinou však jde o investory, kteří investují větší objemy prostředků a nehodí se přímo k profinancování začínajících podniků. Výjimkou je například společnost Credo Ventures (http:// www.credoventures.com/) nebo Genesis Capital (http://www.genesis.cz/), které spravují fondy investující do začínajících a/nebo menších projektů v růstové fázi. Investiční skupiny nejsou evidované v žádné databázi, a proto je třeba se o takových skupinách informovat a vyhledat je na na internetu nebo kontaktováním odborného poradce. Stejně tak ani podnikatelští andělé nemají v České republice své sítě, jako je tomu v zahraničí. Vhodné je kontaktovat regionální centrum, které podporuje rozvoj podnikání (například společnosti sdružené v síti Enterprise Europe Network http://www. enterprise-europe-network.ec.europa.eu/index_en.htm). Tyto organizace si vedou seznamy aktivních podnikatelských andělů a mohou pomoci při jejich kontaktování.
11 5/ Jaké jsou předpoklady pro získání investora? Pokud firma uvažuje o využití rizikového kapitálu k financování svého podnikatelského záměru, je důležité, aby splňovala určité předpoklady, které investoři očekávají. Základním předpokladem úspěšné investice je kvalitní manažerský tým, který je schopen prokázat vysokou odbornost v odvětví, ve kterém působí. Zkušený, odhodlaný a spolehlivý management je jednoznačně největší devizou firmy. Investoři si většinou vybírají týmy s jasnou vizí, růstovou strategií a se smyslem pro partnerskou spolupráci. Dalším významným předpokladem pro získání investice je konkurenceschopný výrobek či služba, který firma dodává na trh. Tento výrobek nebo služba by měl být v jistém směru jedinečný, jednoduše nekopírovatelný a s perspektivou dosáhnout významného postavení na trhu. Investorovi je nutné prezentovat jedinečný produkt nebo službu, které mají potenciál získat významný tržní podíl a mají schopnost být přenositelné i na další trhy. V neposlední řadě musí firma ze všech svých předpokladů a plánů vypracovat kvalitní a odůvodnitelný podnikatelský záměr, který zahrnuje všechny výše zmíněné oblasti a který přesvědčivě argumentuje, proč by do společnosti měly být investovány peníze [8]. Podnikatelský záměr musí být srozumitelně a přesvědčivě prezentován investorům. Při prezentaci podnikatelského záměru je bezpodmínečně nutné postupně nalézat soulad mezi interními cíli firmy a cílem investora. Vzájemné sladění cílů investora a majitelů firmy přispívá k úspěšnému průběhu investice a urychluje nastartování růstu firmy společně s kapitálem investora. Součástí podnikatelského záměru je finanční plán, ve kterém se plánují finanční toky a vývoj finančních ukazatelů po obdržení investice. Tyto podklady musí být zpracovány velmi citlivě, s pomocí analýzy trhu a s ohledem na výrobní kapacity, lidské zdroje a konkurenční produkty. Finanční data slouží investorovi ke zpracování valuace firmy, která je jedním z podstatných indikátorů vedoucích k rozhodnutí o realizaci investice. Podnikatelský záměr musí informovat investora o tom, kolik peněz firma potřebuje. Vyřadí to ze hry investory, pro které je taková suma peněz nezajímavá a investice v tomto finančním horizontu nerealizují. V podnikatelském záměru a ani při prezentaci by neměla být uváděna cena firmy či podílu. Není to rozumný krok. Investor si cenu společnosti vypočte a pak bude již na ústním jednání, aby se obě strany shodly.
12 6/ Jakými fázemi bude firma při investici rizikového kapitálu procházet? Co předchází investici rizikového kapitálu? Prvním krokem bylo zjištění potřeby financí, které by pomohly realizovat podnikatelský záměr a nastartovat tak růst firmy nebo vstup na nové trhy. V další fázi je připravován podnikatelský záměr, finanční plán a firma si srovnává svoje skutečné potřeby. Poté se přistoupí k vyhledávání vhodných investorů pro potřeby firmy a pro potřeby realizace podnikatelského záměru. Následuje prezentace podnikatelského záměru investorovi, posouzení podnikatelského záměru a návrh dalšího postupu. V tomto místě stojí za zmínku principy KISS, které by měl podnikatel při jednáních s investory dodržovat. V překladu to znamená buďme struční a srozumitelní. Pokud investor vyzve podnikatele k prezentaci firmy, musí mluvit k věci, být stručný a výstižný. Při prezentaci je důležité nacházet slova, kterým všichni rozumí. Složité informace, které používají pouze odborníci z daného oboru, je vhodné přeložit do srozumitelné řeči. Důležité je mít na paměti, že prvních 5 minut budou všichni udržovat pozornost, takže je důležité zaujmout investora v tomto čase. Investor obvykle reaguje do deseti dnů od doby, kdy jej podnikatel kontaktuje a představí mu podnikatelský záměr. Pokud chce investor pokračovat v dalším jednání o prezentovaném záměru, může požádat o doplnění dalších detailních informací, případně navrhuje osobní schůzku. Před předáním důvěrných informací se nesmí zapomenout podepsat dohodu o zachování mlčenlivosti mezi podnikatelem a investorem a až teprve poté je možné předat investorovi detailní informace o výrobcích, klientech, plánech do budoucna apod [8]. Osobní schůzka a návštěva firmy pomůže investorovi získat kompletní obrázek o firmě, potkat klíčové manažery a vyžádat si doplnění podnikatelského záměru. Z dostupných informací a po návštěvě investora ve firmě dojde k vypracování indikativní nabídky financování. Investor navrhne strukturu a vydefinuje základní podmínky svého vstupu. Pokud je odsouhlasena investorova nabídka, investor vyzve podnikatele k přípravě podkladů k tzv. hloubkovému auditu (anglický pojem due diligence). V průběhu due diligence investor poznává finanční a právní historii, současnost a plánovanou budoucnost a vše si ověřuje. Investor požaduje přehled klíčových obchodních partnerů, informace o interních procesech a mnoho dalších informací. Mimořádně důležité je řádné ošetření vlastnických práv k majetku a duševnímu vlastnictví, platnost vydaných povolení a licencí. Podstatnou součástí příprav je smluvní zabezpečení vztahů investora, firmy a klíčových manažerů. Často se v této fázi stává, že investor nalezne problémy natolik zásadní, že od investice ustoupí. Někdy také může na základě nových faktů dojít k úpravě struktury finančního vstupu investora. Standardně trvá due diligence dva až tři měsíce. V této publikaci není na místě se zabývat interními procesy, které probíhají u investora, a proto lze přejít rovnou k tomu, že firma i investor po skončení due diligence
13 souhlasí s investicí. Dojde tedy k podpisu investiční smlouvy a může začít čerpání prostředků od investora. Po poskytnutí finančních prostředků je investor podílníkem ve firmě a ve smlouvách, které s firmou podepsal, je vymezena jeho role a práva podílet se na fungování firmy a důležitých rozhodnutích. Kromě finančních prostředků přináší investor v této fázi i další přidanou hodnotu, která spočívá v informacích a kontaktech, které pomohou firmě k plánovanému rozvoji. V mnoha případech se hodnota této pomoci a podpory rovná hodnotě poskytnutých finančních prostředků. V takovém případě je růst společnosti mnohonásobně rychlejší než při využití jiného zdroje financování. Celý výše zmíněný proces vysvětluje následující schéma. Standardní postup jednání s investorem rizikového kapitálu 1 Přijetí podnikatelského záměru v písemné formě 2 Posouzení podnikatelského záměru a návrh dalšího postupu 3 Osobní návštěva zástupce investora ve firmě 4 Vypracování indikativní nabídky financování 5 Due dilligence detailní příprava investice a ověření podniku 6 Rozhodnutí investora o investici investiční komise 7 Smluvní zajištění investice 8 Posílání peněz do firmy (ne vcelku, ale po tranších dle splnění milníků stanovených v dohodách s investorem) 9 Monitoring investice 10 Zakončení investice výstup Zdroj: Because [15]
14 7/ Jaké plynou firmám výhody ze spojení s investorem rizikového kapitálu? Jaké lze očekávat výhody ze spojení s investorem? Výhod, které je možné očekávat od spojení s investorem rizikového kapitálu, je celá řada a nejsou to pouze finanční prostředky: -- rizikový kapitál poskytuje solidní kapitálový základ pro budoucnost aby bylo možno splnit záměry růstu firmy a plány jejího rozvoje -- manažeři firmy získávají čas a prostředky na realizaci svého podnikatelského záměru -- firma si díky vstupu investora uspořádá vnitřní vazby, chod a vztahy -- investor je silným a zkušeným partnerem, který pomůže firmě v řešení těžkých situací -- investor rizikového kapitálu poskytuje kromě finančních prostředků také praktické rady a odborné zkušenosti a je pro firmu obchodním partnerem, který napomáhá firmě k růstu a dosažení jejích cílů. Investici rizikového kapitálu proto nazýváme chytré peníze (z anglické definice smart money ) [4] -- investor nabídne firmě svoje kontakty, které lze využít v navazování nových obchodních vztahů -- během investičního období firma neplatí žádné splátky ani úrokové náklady z tohoto důvodu neexistuje žádný negativní vliv na hotovostní tok (pokud rizikový kapitál nezahrnuje prioritní akcie, ze kterých se platí fixní dividenda, a které mohou mít stanoveny termíny umoření, nebo pokud není součástí finančního balíku dluh). -- firma nemusí poskytovat žádné záruky a aktiva firmy nebudou vázána žádnými povinnostmi Máme se připravit i na nevýhody tohoto spojení? Samozřejmě, že vedle výhod, existují i nevýhody, které doprovází vstup investora do firmy: -- jde o komplexní a časově náročný proces (příprava podnikatelského záměru, finančního plánu, atd.) -- cena za přípravu k investici může být pro podnikatele dost vysoká; je nutné zaplatit právní služby a případně i daňového poradce -- zpočátku nemusí existovat soulad investora a podnikatele v časové realizaci jednotlivých kroků z podnikatelského záměru; investor poskytuje financování s cílem vystoupit z firmy za 3 až 5 let, zatímco podnikatel má obvykle v podnikatelském záměru své cíle načrtnuty jako dlouhodobější -- investor podnikatele připraví o 100% podíl na firmě; vstupem investora ztrácí podnikatel plnou kontrolu nad firmou a nad některými rozhodnutími; investor většinou obsadí pozici v představenstvu firmy a chce kontrolovat dosahování stanovených milníků; vzniká také další povinnost pro podnikatele a tou je reporting; je nutné pravidelně reportovat, aby investor nezískal pocit, že se s jeho investicí nehospodaří správně
15 8/ Jaké jsou principy spolupráce firmy a investora? Investor vstoupí do firmy, vloží tam potřebný kapitál, pomůže jí k růstu a po třech, pěti, případně více letech z firmy vystoupí prodejem svého podílu. Na druhé straně je firma, která se snaží s poskytnutými prostředky nakládat tak, aby zajistila plnění stanovených cílů v podnikatelském záměru a dokázala zhodnotit vložené peníze [8]. Pro investora znamená investice jistý druh rizika, které je shodné s rizikem, jež nesou ostatní majitelé nebo akcionáři. Ti také participují na základním kapitálu a jsou odměňováni v závislosti na úspěchu firmy. Investor se buď podílí na zisku, který firma generuje a který nakonec při výstupu z investice realizují všichni podílníci, nebo se podílí na ztrátě a odepíše svoji investici v případě, že se firmě nedaří a není dosaženo výnosů plánovaných v podnikatelském záměru. Investor a firma si při podpisu smlouvy vymezí pravidla hry, tedy svá práva a povinnosti, která budou dodržovat v průběhu společné existence. Investování formou rizikového kapitálu funguje na jednoduchém principu, který zohledňuje riziko investice versus výnos z této investice. Čím větší je riziko spojené se vstupem investora do firmy, tím větší se očekává výnos z této investice. Pokud jde o vstup investora do firmy v počáteční etapě její existence, jde o velmi rizikovou investici a stává se, že přibližně 80 % firem nepřežije. Investor bude chtít hrát určitou roli při dohlížení na čerpání investovaných prostředků a v některých oblastech zasahovat do chodu společnosti. Většinou však zasahuje pouze do oblastí, ve kterých může být přínosný, a jeho zásahy mají přidanou hodnotu. Úkolem firmy, která získá finanční prostředky, bude ve vztahu k investorovi dosahování vytyčených milníků a příprava pravidelných zpráv o hospodaření. Milníky pomohou motivovat management firmy a investoři získají k dispozici kontrolní body, podle kterých mohou posoudit, zda se projekt vyvíjí podle původních představ a podnikatelského záměru. Ne vždy může vztah investora a firmy prospívat. Existuje několik důvodů, které vedou ke krachu v jednání či fungování vztahu mezi firmou a investorem. Jedním z důvodů pomalého rozšiřování investic rizikového kapitálu je nepřipravenost podnikatelů přijmout nového partnera s kapitálovým podílem (logika menšího podílu na mnohem větším koláči ). Pro fungování vztahu mezi investorem a podnikatelem je třeba najít soulad mezi oběma partnery a vidět stejný cíl, ke kterému by měla společná firma směřovat. Jedině tak je možné správně využít investované prostředky a směřovat k úspěšnému exitu zakončení investice a odchodu investora. Další bariérou je neshoda v nastavování cílů, kterých by měla firma po přijmutí investice od fondu dosahovat. Cíle či mezníky jsou nezbytnou součástí dohody fungování mezi fondem a firmou. Mají za úkol usměrňovat aktivity firmy směřující k požadovanému růstu tržeb, zvýšení podílu na trhu a úspěšnému růstu firmy. V tomto okamžiku je důležitý střízlivý pohled obou stran, který bude podložený analýzami trhu.
16 9/ Plán výstupu investora (tzv. exit) Investor rizikového kapitálu vstupuje do firmy s cílem maximalizovat výnosy a vy vystoupit/odejít ze své investice ve střednědobém horizontu, tedy 3 až 5 let. Výnosy investorů se nerealizují, podobně jako je tomu u jiných typů financování, průběžně ve formě úroků či dividend, nýbrž prodejem majetkových podílů. Ukončení investice (tzv. exit) může mít více podob. Konečný výnos z investice, který se realizuje při exitu, se dělí mezi investora a manažerský tým podle předem dohodnutého a smlouvou potvrzeného klíče. Ukončení účasti investora na podílu firmy se může realizovat několika způsoby: -- prodejem akcií strategickému partnerovi, investičním společnostem či jiným fondům rizikového kapitálu -- prodejem majetkových podílů (akcií) managementu a zakladatelům podniku (realizace předkupních opcí) tzn. zpětný odkup podílu původními vlastníky/zakladateli/manažery -- prostřednictvím tzv. primární nabídky (z anglického pojmu IPO), kdy se akcie uvedou na burzu s cílem umožnit jejich prodej
17 10/ Úspěšné příklady vstupu investorů rizikového kapitálu do malých a středních podniků v ČR O úspěšných investicích je možné získat informace z médií nebo z publikací, které vydala Evropská venture kapitálová asociace (EVCA), Americká obchodní komora (AmCham) nebo jiné profesní organizace. Konkrétně jde například o publikaci EVCA s názvem Central and Eastern Europe Success Stories z roku 2004, nebo o rok později Americkou obchodní komorou vydanou publikaci Snadná cesta k rozvoji firmy. Popsané příklady jsou výborným návodem pro firmy, které hledají investora nebo firmy, které doposud neměly odvahu oslovit finančního investora a prezentovat mu svůj podnikatelský záměr. V těchto publikacích jsou popsány příběhy firem, které získaly rizikový kapitál a s touto investicí se rozvíjely až do úspěšného výstupu investora. Mezi mnohými můžeme jmenovat například Zentivu, Primalex nebo Systinet [3]. Příkladem úspěšné investice do technologické společnosti je softwarová firma Systinet, do které vstoupila v roce 2001 společnost 3TS Capital Partners. Systinet, založen technologickým podnikatelem Romanem Staňkem, měl sídlo v Burlingtonu, ve státě Massachusetts, USA, další kanceláře v Paříži, Amsterdamu a hlavní vývojové centrum v Praze. Systinet poskytoval softwarové platformy pro vývoj a provoz webových služeb. Přes 150 společností z Global 2000 používá technologie Systinetu; patří mezi ně například Amazon.com, Interwoven, JPMorgan, Motorola, Defense Information Systems Agency a Société Générale. Fondy TCEE, ve kterých je 3TS Capital Partners výhradním investičním poradcem, uskutečnily první investici do Systinetu v roce 2001 a zároveň se účastnily financování v dalších kolech po boku jiných investorů včetně Warburg Pincus, Esther Dyson a Windcrest Partners. Systinet je příkladem úspěšné softwarové firmy založené v České republice, která uspěla v prodeji vlastního software na globálním trhu. Společnost Systinet byla v roce 2006 převzata za 105 milionů dolarů americkou společností Mercury Interactive, která poskytuje svým zákazníkům podniková softwarová řešení a která byla později převzata společností Hewlett Packard. Úspěšnou investicí fondu Riverside Europe Fund II (REF II) byla firma Primalex, do které fond vstoupil v roce 2003. Primalex je dominantním výrobcem dekorativních nátěrových hmot v České a Slovenské republice s tržbami přesahujícími 20 milionů EUR. Společnost provozuje závod v Břasech (ČR) a v Dolním Kubíně (SK), zaměstnává 135 lidí a nátěrové hmoty prodává v Čechách a na Slovensku. Primalexu se během jednoho roku podařilo expandovat z oblasti výhradně bílých nátěrů do segmentu kolorovaných hmot především agresivním rozmístěním kolorovacích automatů u všech svých distributorů i ve specializovaných maloobchodních prodejnách. V roce 2004 byl Primalex prodán fondem Riverside společnosti SigmaKalon, která je celosvětově působícím výrobcem dekorativních nátěrových hmot, barev pro lodní průmysl, ochranných nátěrových hmot a průmyslových barev, a je dnes součástí skupiny PPG. Prodej Primalexu byl třetím prodejem z portfolia
18 fondů Riverside v Evropě, kde tato investiční společnost odkoupila pod svou kontrolu už 29 investic, z nichž celkově již 12 odprodala. K zajímavým investicím, které byly realizovány v posledních letech, patří například investice do firmy Gumotex. Tuto investici realizoval Genesis Capital ze svého fondu GPEFI v roce 2006. Šlo o investici typu leveraged buy-out (v průběhu realizace v roce 2009 byla k této investici připojena společnost Tanex). Břeclavská akciová společnost Gumotex patří k největším tuzemským výrobcům postelových matrací a výrobků na bázi polyuretanové pěny a výrobky z pogumovaných textílií. Společnost Gumotex působí na trhu od roku 1952 a v současnosti je se svými téměř 1200 zaměstnanci a ročním obratem přesahujícím dvě miliardy korun největším průmyslovým podnikem břeclavského regionu. Více než polovinu své produkce, ve které dominuje výroba interiérových dílů na bázi polyuretanu pro automobilový průmysl, postelových matrací z pěnové pryže a nafukovacích výrobků pro sport a volný čas, přitom vyváží do zahraničí, především do zemí Evropské unie a do USA. Výstup z investice realizoval fond Genesis nadvakrát. Částečný exit polyuretanové divize byl realizován v roce 2008. Úplný exit proběhl v roce 2011 tak, že téměř 40% podíl v Gumotexu, který vlastnila společnost Genesis Capital, odkoupili ostatní dosavadní akcionáři konsorcium finančních investorů Milestone Partners a Expandia spolu s generálním ředitelem Gumotexu Jiřím Kalužíkem. Výstup z Gumotexu lze považovat za úspěšné zakončení pětiletého působení fondu Genesis v této firmě. Za tuto dobu bylo posíleno postavení Gumotexu mezi výrobci nábytkářského a automobilového průmyslu a podařilo se dosáhnout zajímavého zhodnocení této investice. Gumotex je stabilní a rostoucí firmou, která má před sebou další potenciál rozvoje zejména v oblasti automobilového průmyslu. Mnoho dalších příkladů investování rizikovým kapitálem je možno nalézt v portfoliích investorů, kteří na území České republiky své investice realizují. Kontakty na tyto investory jsou na webových stránkách České private equity a venture kapitálové asociace (CVCA). V následujících odstavcích jsou vyjmenovány některé investice realizované v poslední době. Fond Credo Ventures poskytl v roce 2011 startovní financování firmě Cognitive Security. Cognitive Security je firma zaměřená na ochranu počítačových serverů proti nepřátelským útokům a opírající se o licencované řešení z Českého vysokého učení technického. Tato firma získala investiční injekci od fondu Credo Ventures ve výši milionu eur (asi 24 milionů korun). Společnost Genesis Capital, která je jedním z největších správců fondů rizikového kapitálu v České republice, rozšířila v roce 2011 své investiční portfólio o další projekt. Prostřednictvím svého fondu GPEF II odkoupila dvoutřetinový podíl v brněnské společnosti AZ KLIMA s.r.o., jež patří k předním tuzemským firmám v oblasti vzduchotechniky. Majoritu ve společnosti AZ KLIMA získal fond GPEF II odkupem majetkových podílů od zakladatelů a dosavadních majitelů firmy Miroslava Čížka a Jaroslava Jánského. Zatímco Miroslav Čížek si ponechal ve firmě 30% podíl a nadále v ní působí jako předseda představenstva zodpovědný za strategické řízení, Jaroslav Jánský prodal svůj podíl kompletně.
19 Ke konci roku 2008 došlo ke změně akcionářské struktury ve společnosti LANEX a.s., v níž majoritní podíl získal fond rizikového kapitálu ARX Equity Partners. Stejným dnem získal ARX Equity Partners 100% podíl ve společnosti Singing Rock s.r.o. Jedním ze strategických záměrů této akvizice bylo využití synergie obou společností v oblasti výroby a obchodu s dynamickými a statickými lany a prostředky osobního zabezpečení.
20 11/ Statistické údaje V České republice jsou investice formou rizikového kapitálu realizovány od roku 1990. Fondy rizikového kapitálu, které jsou registrovanými řádnými členy České private equity a venture kapitálové asociace ( CVCA ; více informací naleznete na www.cvca.cz), uskutečnily od roku 1990 do roku 2009 více než 100 investic v celkové hodnotě 2 400 milionů EUR. Investovalo se napříč průmyslovými sektory, přičemž sektor s největším podílem investovaných prostředků byly IT, telekomunikace, internet. V současné době spravují řádní členové asociace kolem dvaceti českých investic ve svém portfóliu a další se realizují. Jde například o společnosti Pietro Filipi, a.s.; CCS, a.s.; Computer Press, a.s.; Holmes Place Czech Republic, s.r.o.; Gumotex, a.s., VUES Brno s.r.o., Lanex a.s., Lexum a.s. a další [6]. Hodnota uskutečněných projektů a počet projektů v ČR (statistiky CVCA) 1600 25 hodnota projektu (milion EUR) 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2 12,0 9 72,7 5 5 19,5 4,0 4 18,2 7 3,4 9 283,3 1306,3 12 21 170,0 19 441,0 1283,0 17 12 174,0 16 138,0 20 15 10 5 0 počet projektů 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok investice celková hodnota projektů (v milionech EUR) celkový počet projektů Zdroj: CVCA (Czech Private Equity and Venture Capital Association) [6], webové stránky CVCA (www.cvca.cz) Vývoj investic v jednotlivých letech je zachycený na obrázku. Skokový nárůst v roce 2006 je způsoben investicí do společnosti České Radiokomunikace. Celková hodnota této transakce se uvádí ve výši 1,2 miliardy EUR. Podobný skok je patrný i v roce 2009, což je především výsledek investice do společnosti StarBev, která přesáhla 1 miliardu EUR. Z obrázku lze vyčíst i nárůst počtu investic v posledních letech. Tento nárůst je mimo jiné způsoben zvyšováním povědomí podnikatelů a manažerů o investování formou rizikového kapitálu (CVCA uvádí v tomto případě pojmenování anglickým pojmem: private equity/venture kapitál) v České republice. Zdrojem financí pro fondy rizikového kapitálu jsou především penzijní fondy, pojišťovny, banky, fondy fondů a státní agentury. V České republice je účast penzijních fondů a pojišťoven na investování formou rizikového kapitálu legislativně značně omezena. Zatímco velké regionální fondy si financování u zahraničních institucí najdou, menší domácí fondy zaměřené na rané fáze financování jsou pro takové investory příliš malé
21 a tedy nezajímavé. Domácí zdroje pro tyto fondy pak chybí. Dalším důvodem jsou legislativní překážky, které brání založení standardního fondu rizikového kapitálu na území České republiky. V České republice se proto stále setkáváme s fondy, které mají sídlo v jiné zemi a byly založeny dle jiné legislativy. V současné době probíhá na úrovni Ministerstva financí příprava nového zákona, který bude upravovat vznik fondů rizikového kapitálu v České republice. Do tohoto nového zákona se také promítne transpozice směrnice EU o správcích alternativních investičních fondů. Většina fondů působících v České republice investuje do jednoho projektu minimálně 1 milion EUR. Začínající podnikatelé nemají mnoho možností, kde se ucházet o investování formou kapitálového vstupu. Samozřejmě existují výjimky, ale přesto není mnoho fondů, které by nabízely investice do 1 milionu EUR. Nositelé výsledků výzkumu a vývoje stále musí prostředky pro jejich komercializaci hledat mezi svými nejbližšími, nebo se spoléhat na granty ze státní či evropské pokladny. Přínosem by měl být nově vznikající Fond rizikového kapitálu, který je připravován na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Cílem je pokrýt výše definovanou mezeru na trhu a zajistit dostatek kapitálu pro začínající podniky. Více informací o Českém rozvojovém, uzavřeném investičním fondu je obsaženo v úvodu této publikace. EVCA (European Private Equity and Venture Capital Association) zveřejňuje každým rokem informace o uskutečněných investicích. Ze statistik, které EVCA uvádí, nelze jednoznačně interpretovat vývoj trhu rizikového kapitálu v České republice. Jedním z problémů je utajení některých dat. Dalším problémem je zahrnutí dat od finančních skupin, které se někdy chovají jako fondy rizikového kapitálu a někdy jako soukromé holdingy s odlišnou logikou fungování. Abychom dokreslili obrázek investování v České republice, je nutné se podívat i k sousedům a naše statistiky zasadit do kontextu investic realizovaných v celé střední a východní Evropě. Fondy rizikového kapitálu většinou působí v celém regionu. Roční hodnota investic v regionu střední a východní Evropy 2003 2010 (v milionech EUR) 2500 2334 2480 2447 2000 1500 1667 1292 1000 500 448 246 508 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: EVCA / PEREP_Analytics pro data 2007 2010. Thomson-Reuters/PriceWaterhouseCoopers pro data 2003 2006 [7]
22 Investice formou kapitálového vstupu zaznamenávaly v regionu střední a východní Evropy nárůst od roku 2006 s investicí 1,667 mld. EUR a vrcholu dosáhly v roce 2008, kdy bylo investováno 2,480 mld. EUR. V roce 2009 pak dosáhly investice výše 2,447 mld. EUR a v roce 2010 to bylo 1,292 mld. EUR. Fundraising rizikového kapitálu ve střední a východní Evropě, 2003 2010 (v milionech EUR) 4500 4000 3983 3500 3000 2500 2000 2254 2489 1500 1000 500 0 1293 645 496 400 312 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: EVCA / PEREP_Analytics pro data 2007 2010 [7]. Thomson-Reuters/PriceWaterhouseCoopers pro data 2003 2006 Objem finančních prostředků spravovaný fondy rizikového kapitálu pro střední a východní Evropu dosáhl rekordní úrovně v roce 2007. Jen v tomto roce byl pro daný region určen nový kapitál ve výši 3,983 mld. EUR. To představuje ve srovnání s předchozí rekordní částkou za rok 2006 navýšení o 89 %. Většina získaného financování byla určena na transakce typu buy-out (odkoupení firem). Rok 2008 byl o 40 % pod úrovní roku 2007 a objem nových finančních prostředků určených pro region střední a východní Evropy dosáhl pouhých 2,5 mld. EUR, což jsou 3 % z celkových zdrojů získaných v rámci Evropy. V roce 2009 byly zaznamenány hodnoty výrazně pod úrovní předchozích let a nové finanční prostředky dosáhly výše pouze 378 mil. EUR. V roce 2010 se množství nových prostředků opět zvýšilo na 645 mil. EUR. Co se týká výstupů z investic (tzv. exitů), nejběžnějším typem exitu v roce 2010 byl odprodej podílu jinému investorovi rizikového kapitálu, zatímco v letech 2007 a 2008 šlo nejčastěji o odprodej strategickému investorovi [7].
23 12/ Informační zdroje Při přípravě publikace Rizikový kapitál je využíváno informačních zdrojů odborných organizací a asociací, statistických dat a odborně-vzdělávacích publikací. Odkazy na použité informační zdroje jsou v textu této publikace uváděny formou [x], kdy x je číslo informačního zdroje (podle číslování níže). Používané odborně-vzdělávací publikace: 1 The Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA), Publikace Private equity & Venture capital v České republice a Adresář členů CVCA, 2010, 103 s. Ke stažení na http://www.cvca.cz/cs/ke-stazeni/ Příručka shrnuje aktuální (2006 2010) dění v oblasti private equity a venture capital. Jsou k dispozici statistická data tohoto odvětví v ČR. Publikace nabízí přehled členů asociace CVCA s detaily o jejich aktivitách v oblasti private equity a venture capital. 2 The European Venture Capital Association (EVCA), Publikace Private Equity Guidebook, 232 s. K dispozici v knihovně CVCA Příručka s detailními informacemi o principech fungování fondů rizikového kapitálu. Shrnuje informace o vzniku fondu, jeho aktivitách, typech investic atp. Uvádí vzory standardních dokumentů, které se při investici využívají. Jde o starší publikaci, z níž se však může čerpat i nyní, protože základní principy fungování zůstávají zachovány. 3 Americká obchodní komora (AmCham), Elektronická publikace Snadná cesta k rozvoji firmy, 21 s. K dispozici v elektronické podobě (formát PDF) Tato publikace ve stručnosti shrnuje základní definice používané při investování formou venture kapitálu. Zároveň jde o téměř unikátní publikaci v ČR, která popisuje úspěšně realizované projekty. Má přispět k tomu, aby se firmy nebály venture kapitalisty oslovit a požádat je o financování jejich projektu. 4 CzechInvest, Publikace Finanční průvodce pro malé a střední podniky aneb kudy vede cesta k penězům, Michael Prokop, Praha: 2004, 59 s. Ke stažení na http://www.czechinvest.org/data/files Publikace, která je poučným čtením pro podnikatele hledající financování svého záměru. Jde o vtipně psanou publikaci, která popisuje všechny dostupné finanční zdroje, které se mohou podnikatelům hodit v různých situacích a pro různé etapy vývoje firmy. Vše vysvětluje jasně a srozumitelně. 5 Thomas Metz, Kniha Selling the intangible company How to negotiate and capture the value of a growth firm, 2011, X s. Kniha je dostupná na http://www.amazon.com (pouze v anglickém jazyce) Tato odborná kniha má za úkol předat zkušenosti Thomase Metze, který působí dlouhá léta jako poradce v oblasti private equity investic, podnikatelům a majitelům firem.
24 Používaná statistická data a prognózy: Data dostupná pro kapitolu 10 byla získávána z výsledků statistického zkoumání a analýz zpracovaných na úrovni EU, případně na národní úrovni. Statistické údaje byly získány z webových stránek www.cvca.cz a www.evca.eu. Použité informace: http://www.cvca.cz/cs/pe-vc/aktualni-data-statistiky-pevc/ http://www.evca.eu/publicandregulatoryaffairs/default.aspx?id=86 Používané odborné webové stránky: V publikaci byly použity odborné články z webových stránek, jejichž cílem je podpora malých a středních podniků, shromažďování informací pro podnikatele a nabídka relevantních služeb pro růst a rozvoj firem. 6 www.cvca.cz Webové stránky České private equity a venture kapitálové asociace jsou zdrojem informací o českém private equity a venture kapitálu. Obsahují základní data o trhu private equity a venture kapitálu, důležité události, akce a také adresář členů. V kapitole 11 jsou používána data z webové stránky CVCA, konkrétně jde o http://www. cvca.cz/cs/pe-vc/aktualni-data-statistiky-pevc/ 7 www.evca.eu Webové stránky Evropské venture kapitálové asociace, která je řídící asociací a sdružuje všechny národní asociace. EVCA vede a řídí projekty na evropské úrovni. EVCA organizuje akce týkající se private equity a venture kapitálu a publikuje zajímavé dokumenty, které se této oblasti týkají. V kapitole 11 jsou používané informace z publikací Central and Eastern Europe Statistics 2003 2010. Tyto publikace jsou dostupné ke stažení na http://www.evca.eu/knowledgecenter/bookspublications. aspx?id=540 8 www.businessinfo.cz BusinessInfo.cz je oficiálním portálem pro podnikání a export. Cílem portálu je zjednodušit zejména malým a středním podnikatelům orientaci v informacích a službách poskytovaných státní správou. Portál je provozován vládní agenturou CzechTrade a jeho gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Použité informace: www.businessinfo.cz/clanky/zakladni-informace-o-rizikovem-kapitalu-13931.html 9 www.finance.cz Portál obsahující detailní informace o různých zdrojích financování pro podnikatele a fyzické osoby. Portál publikoval článek s popisem postupu při získávání investora rizikového kapitálu. 10 www.penize.cz Portál obsahující detailní informace o různých zdrojích financování pro podnikatele a fyzické osoby. Mimo jiné je zde publikována informace o rizikovém kapitálu a základní principy jeho fungování.