5776/17 el/mv/lk 1 DG G 3 C

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 10. února 2017 (OR. en) 5776/17 IND 18 MI 82 COMPET 58 FISC 27 PI 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada Příprava zasedání Rady pro konkurenceschopnost konajícího se dne 20. února 2017 Sdělení Komise o budoucích evropských lídrech: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky prezentace Komise výměna názorů Delegace naleznou v příloze této poznámky poznámku předsednictví na téma Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky určenou pro zasedání Rady pro konkurenceschopnost konající se dne 20. února /17 el/mv/lk 1

2 Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky Manifest pro změnu a posílení postavení v digitálním věku V roce 2016 se v Manifestu pro změnu a posílení postavení v digitálním věku 1 psalo: V Evropě není nedostatek úspěšných podnikatelů a inovativních nápadů. Navzdory často se objevujícím stereotypům se Evropa může vlastně chlubit větším počtem podnikatelů, v přepočtu na obyvatele, než Spojené státy, země, která je obecně považována za ukazatele vysoké úrovně podnikání. Problém ovšem tkví v tom, že evropské společnosti se zřídka rozrůstají do velkých rozměrů. Velmi mnoho z nich zůstává společnostmi tvořenými dvěma či třemi osobami, anebo se poměrně často jedná i o jednočlenné společnosti. Jejich inovativní nápady zůstávají výlučně v oblasti místních ekonomik, někdy jsou omezeny na jediný členský stát Evropské unie a někdy dokonce na jediný tamní region. Nepodařilo se jim dosáhnout světového významu a vytvořit tolik pracovních míst, jako všeobecně známé kdysi začínající podniky z USA, například Apple (založený v roce 1976), Amazon (1994), Google (1998), Tesla (2003) nebo v nedávné době Uber (2009). Podle databáze Evropské komise obsahující roční makroekonomické údaje je mezi Evropou a USA značná disproporce v produktivitě. V roce 2014 byla produktivita práce v EU oproti USA pouze 70%. Navíc se zdá, že se produktivita v EU zastavila, zatímco v USA i v Japonsku zaznamenala růst. Z databáze Komise rovněž vyplynulo, že produktivitu práce v Evropě určují následující skutečnosti: a) schopnost přijímat nové vyspělé technologie a využívat digitalizaci; b) výdaje na výzkum a vývoj; c) infrastruktura a sítě; d) vnější konkurenceschopnost; a e) pomalé tempo dotváření jednotného trhu. Disproporci mezi produktivitou v EU a v USA je možné alespoň částečně vysvětlit nedostatečným množstvím rychle se rozvíjejících podniků v Evropě. Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky V listopadu 2016 spustila Komise iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, jejímž cílem je poskytnout inovativním evropským podnikatelům více příležitostí stát se předními světovými společnostmi /17 el/mv/lk 2

3 K dosažení tohoto cíle má napomoci odstranění překážek, jimž čelí začínající a rychle se rozvíjející podniky na jednotném trhu, vytvoření lepších příležitostí pro partnerství, obchodních příležitostí a dovedností, jakož i snazší přístup k finančním prostředkům. V návaznosti na prezentaci Komise ministři iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky na zasedání Rady pro konkurenceschopnost v listopadu 2016 uvítali a podpořili. Maltské předsednictví je odhodláno začínajícím podnikům pomoci předvést celý svůj potenciál v oblasti inovací a tvorby pracovních míst. Dne 11. ledna 2017 iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky projednala Pracovní skupina pro průmysl. Užitečný náhled na iniciativu poskytly Generální ředitelství Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GROW), Evropská investiční banka a Evropský investiční fond. Výsledek jednání Pracovní skupiny pro konkurenceschopnost a růst (průmysl) dne 11. ledna 2017 Členské státy uvítaly iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky jako důležitý krok vpřed. Rovněž vyzvaly k tomu, aby se do poskytování informací malým a středním podnikům ohledně evropských, národních a regionálních pobídek, otázek týkajících se trhu, praktického vedení a poradenské pomoci, jakož i do celé řady vyspělých služeb poskytovaných začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům, zapojila síť Enterprise Europe Network. Začínající a rychle se rozvíjející podniky musejí mít možnost soustředit se na výrobek či službu, jež chtějí prodávat. Programy EU se musí pro malé a střední podniky stát uživatelsky vstřícnějšími a je třeba zmírnit administrativní zátěž, aby se omezil rozsah papírování. Zvláštní pozornost je třeba věnovat požadavkům začínajících a rychle se rozvíjecích podniků na peněžní toky. Rovněž je důležité, aby řídící orgány členských států při provádění programů EU nevyžadovaly příliš rozsáhlou dokumentaci. Programy EU by měly být posíleny a koordinovány tak, aby společnostem lépe pomáhaly při vývoji prototypů a uvádění nových výrobků na trh. Programy musí být navrženy tak, aby napomáhaly přeshraniční spolupráci a vytvářely synergie a aby začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům rovněž pomáhaly jejich činnosti internacionalizovat. Národní a regionální orgány by chtěly mít praktické informace o tom, jak začít využívat finanční prostředky, které nabízí Evropský fond pro strategické investice (ESFI), Evropský investiční fond a Evropská investiční banka. Krokem správným směrem jsou služby platformy fi-compass, jež by se měly rozšířit. Důležité je rovněž určit, jak po úspěchu ESFI I může zlepšit přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům fond ESFI II. 5776/17 el/mv/lk 3

4 Členské státy požádaly Komisi, aby vytvořila platformu, kde by členské státy mohly sdílet osvědčené postupy týkající se využívání strukturálních fondů a zřízení vnitrostátních finančních nástrojů. Zvláštní význam by měl být přikládán finančním nástrojům, zejména kapitálovým nástrojům, jejichž nedostatek na trhu je nejmarkantnější. Malé členské státy a regiony v EU nemají stejný přístup k rizikovému kapitálu jako větší členské státy a regiony a měly by požadovat celounijní fond rizikového kapitálu. Některé členské státy by chtěly využít odborných znalostí Komise a určit chybějící vazby ve svých ekosystémech, aby mohly rozhodnout o tom, která opatření a pobídky je třeba v zájmu zlepšení makro a mikroekonomického prostředí pro začínající a rozvíjející se podniky zavést. V novém víceletém finančním rámci (po roce 2020) by členské státy uvítaly pro začínající a rozvíjející se podniky vyšší finanční krytí a odbornější poradní zdroje. Rovněž je třeba vyvíjet tlak na prosazování alternativních zdrojů financování pro malé a střední podniky prostřednictvím regionálních a národních kapitálových trhů. Je třeba uskutečnit unii kapitálových trhů. EU musí pro začínající a rychle se rozvíjející podniky vytvořit prostředí jistoty. Je třeba podporovat kulturu druhé šance. EU i její členské státy navíc musí podporovat podnikatelské dovednosti. Neformální zasedání ministrů pro konkurenceschopnost v dubnu 2017 Předsednictví má v úmyslu v jednáních o začínajících a rozvíjejících se podnicích pokračovat na neformálním zasedání ministrů pro konkurenceschopnost ve dnech 5. a 6. dubna. Předsednictví ministrům objasní výzvy a příležitosti pro rychle se rozvíjející podniky. Neformální zasedání ministrům rovněž pomůže pochopit ekosystém, v němž rychle se rozvíjející podniky fungují. Ukáže se také, jak mohou být využívány finanční nástroje ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování. Očekává se, že výměna názorů na dnešním zasedání Rady pro konkurenceschopnost předsednictví při přípravě dubnového neformálního zasedání pomůže. 5776/17 el/mv/lk 4

5 Otázky pro výměnu názorů Ministři se vyzývají, aby se zabývali těmito otázkami: Otázka č. 1: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky stanoví řadu konkrétních opatření za účelem propojení a zlepšení ekosystémů s cílem podpořit v EU začínající a rychle se rozvíjející podniky. Která z těchto opatření je třeba přijmout jako nejnaléhavější a jak se mohou vlády co nejlépe zapojit do jejich provádění? Otázka č. 2: Které celostátní nebo regionální pobídky mají členské státy k dispozici, aby začínající a rychle se rozvíjející podniky podpořily? Které z těchto pobídek by se podle Vašeho názoru mohly rozšířit na evropskou úroveň? Otázka č. 3: Jak je možné finanční nástroje na základě výměny osvědčených postupů a zkušeností aktualizovat? Jak mohou národní rozvojové banky hrát v tomto procesu aktivnější úlohu? 5776/17 el/mv/lk 5