ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE 19. STOLETÍ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1.
PÁD BACHOVA ABSOLUTISMU ÚSTAVNÍ ZMĚNY Důsledky hospodářské krize 1857, špatný stav financí, vysoké vojenské a policejní výdaje, neúspěchy ve válce krymské a italské = 1859 odvolání m.vnitra Bacha ústupky federalistickým snahám v Rakousku, Svolání Říšské rady únor 1861 únorová ústava - posílení centralismu V Čechách odpor proti únorové ústavě, zrušena 1865, Rakousko poraženo v prusko-rakouské válce. Zklamání českých politiků v rakouskou politiku, výhody pro Maďary Rakousko-Uherské vyrovnání země Předlitavské a Zalitavské Předlitavsko moc německé buržoazie, útlak Čechů Naděje v Rusku a Francii Radikalizace lidu, srážky, Fundamentálky 18 bodů, ale nevstoupily v platnost 2.
PUNKTACE - 1890 Punktace ústupek Němcům v soudnictví, školství a zemědělské politice Odpor proti punktacím, stávky, takže jen tyto oblasti byly děleny podle národností. Mladočeši se přidali k odporu a na jaře 1891 při volbách do Říšské rady porazili staročechy. Mladočeši jako jediní polit. reprezentanti české buržoazie. 1890 boj za všeobecné rovné hlasovací právo neshody, krize politická až do konce Rak.Uherska Nicméně volební právo 1896 vyřešeno, ve volbách 1897 výrazný zisk sociální demokracie Jazykové nařízení Badeniho vlády rovnoprávnost českého jazyka ve vnitřním úřadování pouze nižších úřadů a soudů. Odpor německých nacionalistů v pohraničí propouštění českých dělníků, české rodiny vypovídány z měst Žatec, Děčín, Most, Ústí nad Labem. 3.
POČÁTKY AKTIVNÍ POLITIKY ČESKÉ BURŽOAZIE Nová etapa střetu české a německé buržoazie Až šovinistický charakter Chabrus Němci skupují za přemrštěné ceny velkostatky s volebním právem Neúspěch vyrovnání = rozpory v táboře čes. buržoazie = vznik nové strany 1874 Národní strana svobodomyslná - získává rolníky, dělníky, řemeslníky a inteligenci 80. a 90. léta přerůstání kapitalismu volné soutěže v imperialismus Boje č. a n. buržoazie o evropský trh Česká buržoazie opustila taktiku státoprávní opozice a zahájila aktivní práci ve sněmu a říšské radě. 4.
ČESKÁ BURŽOAZNÍ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ Vláda řídí žurnalistiku pomocí patentů, zákonů, nařízení=proti opozičnímu tisku Teprve novela Tiskového zákona 1859 zmírnění Tiskový zákon 1862 proti úřednickým postupům stojí soudní projednávání Ale i nyní vysoké vydavatelské kauce, novinářský kolek, inzertní daň Zavedena suspenze, následující po trojí konfiskaci Cenzura=státní zastupitelství, přečte list, konfiskuje obsah, zabavuje. Později 1868 zrušena suspenze, později kolek, inzertní daň. V roce 1863 10 politických listů a 17 odborných časopisů V roce 1895 120 politických listů a 210 odborných časopisů 5.
SNAHA VYDÁVAT POLITICKÝ ČESKÝ LIST Memorandum 12 významných osobností - v červnu 1860 předloženo císaři, žádost o povolení českého politického listu, taktika oddalování a žádost nakonec zamítnuta. Vláda chápe, že nemůže Čechům toto právo dlouho upírat a proto aby Čechy rozdělila uděluje dvě koncese: V červenci 1860 na deník ČAS V listopadu 1860 NÁRODNÍ LISTY 6.
ČAS V LETECH 1860-1863 Dr. Alois Krása vydavatel, intriky proti listu, prohlašuje sloužiti zájmům národa celého. Redakce ČASU V.V.Haštalský, K.Sladkovský, J.V.Frič- dopisovatel z Paříže, J.Knedlhans, Jan Neruda a Josef Barák. Krása poslanec Říšské rady, ve službách Vídně, koncem roku 1861 většina redakce vystupuje, zakládají HLAS a NÁRODNÍ LISTY prudký boj proti Krásovi. 1863 list zaniká. Krása hodlá bojovat na půdě ústavy, odmítá spojenectví se šlechtou. 7.
HLAS V LETECH 1862-1849 V.Vávra, Jan Neruda, P.Chocholoušek, K.Sladkovský, J.V.Frič z Paříže a další Zásadně zásada federalizace Rakouska Pronásledování redaktorů V.Vávra a dr.fink pokuty a žalář V.Vávra ve vězení setkání s dr. Grégrem, dohoda o společném vydávání NÁRODNÍCH LISTŮ Spojení sil významný předěl české žurnalistiky 8.
NÁRODNÍ LISTY NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LIST 19.STOLETÍ LISTOPAD 1860 KONCESE UDĚLENA pro politický list Ekonomické problémy družstva vlastníků Grégr se ujímá vlastnictví list dobře hospodaří Účelem listu jest napomáhati politickému a obecnému vzdělání národa. Požaduje se samospráva, samočinnost občanů Snaha zapojit historickou šlechtu končí podporou dvora. Tiskové procesy článek proti školnímu radovi Mareschovi Grégr a postupně i další odsouzeni Národní listy list ekonomický a politický Autoři Neruda, Smetana, Čech, Tyrš, Hermann, List průmyslové buržoazie, ekonomická rubrika, sportovní, soudní síň, válečné zpravodajství, zahraniční dopisovatelé, hudební a výtvarné kritiky 9.
NÁRODNÍ LISTY A JAN NERUDA Básník, spisovatel, novinář Probojovával na stránkách NL nezávislost českého divadla, vybudování Národního divadla, rozvoj české literatury Krédo: smělý čin, boj proti dogmatu a strnulosti, odpor ke klerikalismu a zpátečnictví, cit k dělníkům, sen o vyrovnání sociálních křivd Kritika národních vůdců Novinářské mistrovství jde do obydlí chudiny, píše o ní (Obrázky policejní, Studie krátké a kratší) Májový fejeton 1890 Více než 2000 fejetonů. 10.
STAROČESKÝ TISK 1863 1866: NÁROD staročeská politická koncepce Fr.Palacký Idea státu rakouského F.Palacký POLITIK 1862 - Jana Skrejšovského - orgán staročechů, Nenáviděl Rakousko, sžíravý kritik, finanční problémy, neúplatný, Později POLITIK jako UNION 1907, 1883 příloha ČESKÁ POLITIKA, později NÁRODNÍ POLITIKA. 11.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ Po roce 1848 rozvoj nových výrobních sil a vztahů Upevňování nových kapitalistických výrobních vztahů Rozmach průmyslové revoluce, vznik prvních dělnických spolků Tvoří je manufakturní dělníci a řemeslní tovaryši Spolky osvětové, vzdělávací, svépomocné Spolky nerevoluční, jen na otázky hospodářské zaměřeny 1868 OUL 1200 členů Iniciátor prvních svépomocných spolků dr. Fr. Chleborád 1867 1. číslo časopisu DĚLNÍK 1867 shromažďovací zákony umožnily rozvoj dělnických organizací 12.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ Pronikání myšlenek socialismu do monarchie 1867 ve Vídni založen Dělnický vzdělávací spolek 1. socialistická organizace v Rakousku MANIFEST pro pracující lid Rakouska požadavek širokých demokratických práv, jednota dělnictva V Čechách střediska dělnického hnutí Praha, Liberec 1869 Všeobecný dělnický spolek, Brno Praha dělnické besedy rozvinutí politického a odborového boje.karlínská beseda 1868, 1869- Malostranská a Smíchovská Mladočeši i staročeši uvědomují si sílu dělnictva, chtějí jej získat pro svou politiku. Více se daří mladočechům, podporují požadavek na založení nového titulu Dělnických listů 13.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1874 zakládající sjezd Soc.dem.strany dělnické v Rakousku Neudörfl Tam vyhlášení práva národů na sebeurčení, uznány dva tituly GLEICHHEIT ve Vídni a DĚLNICKÉ LISTY Praha Rozhodnuto založit uvnitř Soc.dem Rakouska zvláštní českou organizaci 1878 v Praze založena Českoslovanská soc. dem strana dělnická v Rakousku Soc. dem. se snaží být samostatnou politickou silou. Protitah: zakládání křesťanskosociálních organizací a národně sociálních. 1886- vydání protisocialistického zákona odsouzení členů břevnovského sjezdu, zabavování tiskovin a listů ORGANIZACE, konfiskace BUDOUCNOSTI, DĚLNICKÝCH LISTŮ Snaha zmenšit nebezpečí přesun DĚLNICKÝCH LISTŮ do Vídně, ale také vnitřní rozkol v soc. dem. 1884 stav obležení nad Vídní a některými dalšími městy zastavení dělnických tiskovin, rozpuštění děl. spolků, 14.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1885 ROVNOST Brno, 1887 Brno - obnovena Českoslovanská soc.dem.strana dělnická Hlavní problém dělnického hnutí neexistence pevné organizační struktury Řeší 1892 III.sjezd strany systém voleb, základních článků atd. 1897 VI. Sjezd Rakouské soc. dem dělí stranu na federaci národních soc.dem. stran chyba, roztržka 1897 volební kampaň soc. dem. získala v Čechách přes 527 600 hlasů a 5 mandátů do poslanecké sněmovny Říšské rady 15.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ TISK PRO DĚLNÍKY Snaha buržoazie působit zvnějšku na dělníky získat je pro své poltické cíle. DĚLNÍK 1867 Václav Petr a dr. F.Chleborád teorie o zbohatnutí dělnictva cestou svépomoci, společného hospodaření, pro boj české buržoazie proti německé. 1868 DĚLNÍK zastaven pro pobuřování proti továrníkům, Petr zavřen 1869 pomáhá J.B.Pecka požaduje třídní boj, zveřejňuje info o stávkách, nepokojích, Svárovská stávka 1870 a liberecké krveprolití. 1871 Pařížská komuna- zprvu vřelá podpora, následně pak po sloučení s DĚLNICKÝMI LISTY, velmi reakční postoje - J.Barák. Odchází 1872, pak přichází J.B.Pecka a L.Zápotocký - - skutečně dělnické. 1876 DĚLNICKÉ LISTY zanikají. Obnova 1877 za redakce J.B.Pecky Definitivně končí 1884. 16.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1874 BUDOUCNOST V té době hospodářská krize, nezaměstnanost, bída, epidemie. BUDOUCNOST časopis, 2x měsíčně. Časté střídání redakce soudní postihy, kauzy 1879 a 1881 Redakce J.B.Pecka, L.Zápotocký, F.Mařáček, L.Kochmann Přesvědčovací akce, polemika s buržoazním tiskem, boj za spravedlivé sociální poměry. Solidarita s ostatními pracujícími, konflikt rusko-turecký, Zaniká 1882 17.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1884 Prostějov DUCH ČASU J.B.Pecka, Fr. Hlaváček. Čtrnáctideník, radikální postoje, hospodářský boj, odmítání parlamentarismu. Zabývá se sociálními a existenčními problémy dělnictva. Pochopení role tisku jako sjednocujícího článku organizátora dělníků. 1885 ROVNOST - Brno. Jan Opletal, Pankrác Krkoška Krkoška překlad a zveřejňování kapitol z Kapitálu K.Marxe Důraz na vzdělávání dělnictva P.Krkoška odchází z redakce 1886 Vede Josef Hybeš. 18.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1890 zvýšená aktivita dělnictva, nové tituly odborné: OBUVNÍK, PEKAŘ, RAJBLÍK A HOBLÍK, OSNOVA, TRUHLÁŘSKÉ LISTY, ČASOPIS STAVEBNÍHO DĚLNICTVA. V Praze- ZÁŘ, BIČ, PRVNÍ MÁJ, OSMIHODINOVÁ DOBA PRACOVNÍ příprava 1. máje 1890, V Brně RAŠPLE, ČERVÁNKY Plzeň POSEL LIDU, ŽUMBERA, NOVÁ DOBA, Kladno - SVOBODA Teplice SEVEROČESKÝ DĚLNÍK České Budějovice JIHOČESKÝ DĚLNÍK Hradec Králové PRÁVO LIDU Praha 1891 SOCIÁLNÍ DEMOKRAT časopis, Josef Steiner končí 1897 19.
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ První deník sociální demokracie PRÁVO LIDU původně jako čtrnáctideník, duben 1897. Sbírka mezi dělníky získáno více než 10 000 zlatých, 1.října 1897 jako deník náklad 20.000 výtisků. Šéfredaktor Antonín Němec 20.