Studie variantního ešení rekonstrukce M stské knihovny ve Veselí nad Moravou OBSAH: POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU VARIANTA A - REKONSTRUKCE M STSKÉ KNIHOVNY V KULTURNÍM DOM VARIANTA B - REKONSTRUKCE M STSKÉ KNIHOVNY V PANSKÉM DVO E Ve Veselí nad Moravou, 26. 2. 2015 m stský architekt, ing. arch Ondra ka Ivo
Popis stávajícího stavu M stská knihovna se nachází v 2. NP kulturního domu, ve dvou samostatných ástech, odd leních dosp lých a d tských tená. Prostory jsou p ístupné jen schodišt m (není bezbariérový p ístup). Stávající užitná plocha místností v kulturním dom je cca 330 m 2 (+ cca 120 m 2 v pobo ce na Hutníku). V podstat všechno provozní zázemí je vypln no knihovním fondem. V pr b hu posledních let byly prostory rozší eny o 3 místa internetu pro návšt vníky. Knihovna je provozn minimalizována na základní funkce (výp j ky knih) a nenabízí další možnosti - studovny nebo ítárny. Z d vodu nedostatku prostoru jsou knihy azeny do regál mimo dosah návšt vník. Dle doporu ených standard by pro velikost m sta m l být knihovní prostor minimáln cca o 40% v tší (tj. cca 600 m 2 ). V pr b hu posledních 22 let klesl objem knihovního fondu z 68 tis. jednotek na 48 tis. jednotek, což odpovídá velikosti spíše v tších knihoven ve m stech obdobné velikosti, pokles se od r. 2009 stabilizoval. V pr b hu let výrazn poklesl po et pracovních úvazk cca na polovinu (z 6,5 na 3,5). Po et výp j ek z stává na zhruba stejné výši - mezi 60-70 tis. za rok, což není v souladu s poklesem v tšiny ukazatel. Pr b žn klesl po et registrovaných tená za 22 let o 40 % (ve m st pr b žn klesá po et obyvatel). Po et d tských tená po po áte ním poklesu se od r. 2009 stabilizoval. Celkov poklesové trendy od r. 2009-10 byly innosti knihovny zastaveny a udržují se na stejné úrovni. 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Vývoj po tu knihovních jednotek 1992 2013 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Vývoj po tu výp j ek 1992 2013 2500 Vývoj po tu registrovaných návšt vník 1992 2013 1000 Vývoj po tu tená do 15 let 2000 800 1500 600 1000 500 0 400 200 0 Financování provozu
Od r. 2001 do r. 2011 byla získávána dotace na provoz knihovny ve výši 1,3 1,5 mil. K, meziro n dotace mírn stoupala, ale vývoj neodrážel nár st inflace. Celkový p ísp vek m sta na provoz knihovny v. získané dotace v období 2003 2011 vzrostl z 1,8 na 2,3 mil K (jednorázové náklady spojené se st hováním knihovny v r. 2011 nejsou zapo teny). Celkový p ísp vek m sta odpovídá mí e meziro ní inflace. Po ukon ení centrální podpory knihovny od r. 2011 dochází k výraznému snižování náklad. Republikové trendy V rámci R dochází v období 1992-2013 k celkovému výraznému zvýšení objemu finan ních prost edk vložených do podpory knihoven, který p evyšuje r st inflace (z ejm se jedná p edevším o personální náklady). Celkov se rozsah knihovního fondu, výp j ek i po tu pracovník udržuje na stejné úrovni. V rámci tohoto vyrovnaného vývoje došlo výrazným strukturálním zm nám, rušením knihoven venkovských a rozvojem knihoven specializovaných, p edevším v krajských m stech. Ohledem na rozvoj informa ních technologií rostou nároky návšt vníka knihovny, který prostor knihovny vnímá jako prostor sociální, kulturní, eduka ní i relaxa ní - s možností snadné dostupnosti r zného typu informací v materializované podob. Moderní knihovna se stává nadstandardem spojeným s centry rozvoje. Grafy n kterých parametr všech knihoven v R v období 1993-2013 400 000 80 000 350 000 70 000 300 000 250 000 200 000 150 000 60 000 50 000 40 000 100 000 30 000 50 000 20 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Náklady na fond v tis. K Knihovní fond v tis. Zam stnanci (úvazky celkem) 10 000 0 1993 1995 1997 1999 2001 Knihovní fond v tis. 2003 2005 2007 2009 2011 Výp j ky v tis. Celkové hodnocení stávajícího stavu M stské knihovny ve Veselí nad Moravou Ze statistických údaj vyplývá, že M stská knihovna p es vstupní nep íznivé podmínky (bariérovost, nedostate né prostory, snižování po tu pracovník, podle po tu obyvatel i žák škol m sta) dosahuje velmi dobré výsledky. Pokud by došlo k odstran ní základních p ekážek rozvoje (bezbariérovost, modernizace a zv tšení prostor, vytvo ením podmínek pro úsporný a efektivní provoz, vytvo ením relaxa ních resp. studijních prostor s možností souvisejících aktivit a finan ní stabilizaci provozu) lze d vodn o ekávat, že knihovna sehraje významnou roli p i podpo e rozvoje m sta Veselí nad Moravou.
VARIANTA A REKONSTRUKCE M STSKÉ KNIHOVNY V KULTURNÍM DOM V rámci této varianty bylo navrženo vytvo ení jednoho provozního celku knihovny v 1. pat e (2. NP) s centrálním vstupem ze západního schodišt. Bezbariérový p ístup je navržen vestav ným osobonákladním výtahem se vstupem z venkovního prostoru, který by bylo možno prodloužit až do sklepa, a tím vytvo it p edpoklady pro využití rozsáhlých suterénních prostor. Popis provozního uspo ádání knihovny Z prostoru horní podesty schodišt (nebo od dve í výtahu) v 2. NP se sklen nými dve mi centrálního vstupu vchází k p íjmu knih, který m že být centrální nebo d tští tená i mohou pokra ovat p es vestibul do d tského odd lení. Vedle vstupu je navržena šatna s v šáky a uzamykatelnými sk í kami. Obsluha pultu má k dispozici provozní zázemí kancelá, pracovní st l pro p íjem. V prostoru stávající zaseda ky (zv tšené do p vodního rozm ru) je navrženo odd lení pro dosp lé. Jsou navrženy k vybourání stávající p í ky mezi zaseda kou a horním vestibulem a místo nich jsou navrženy jednoduché posuvné sklen né st ny pro provozní odd lení vestibulu pro spole enské a kulturní akce v sále. Vestibul je navržen jako prostor ítárny, navazující na odd lení pro dosp lé. Vestibul ale lze od knihovny provozn vymezit. Vestibul je od prostoru schodiš odd len pevnými sklen nými st nami s bezrámovým zasklením a dve mi umož ující jej provozovat samostatn s provozem sálu. V horní ásti vestibulu (se stávajícími bazilikálními okny) je navržen ochoz knihovny ve form pr svitné sklen né lávky, po obvodu lemované regály p ipevn nými k obvodové zdi. P ístupové schodišt je navrženo v prostorách dnešního skladu, odd litelného od vestibulu. Vedle v etenového schodišt je navrženo umíst ní automatu na ob erstvení. Vedle lávky by bylo možno (po stavební úprav výstupu na st echu) zp ístupnit ást st echy, jako venkovního posezení terasy s pergolou. D tské odd lení je umíst no do stávajícího prostoru odd lení pro dosp lé, po odstran ní d lících p í ek. Sociální za ízení návšt vník i zam stnanc je navrženo k rozší ení ve východním k ídle (dnešní prostory vstupu do d tského odd lení). V další ásti je navrženo pokra ování volného výb ru knih a skladu (stejné situování regál ale s více policemi). Druhá klubovna (u západního schodišt ) je provozn odd lena, m že být využívána pro pot eby knihovny (studovna, menší akce) nebo i samostatn. Obdobn lze využívat i prostor v zadní p ístavb za dnešním d tským odd lením. Rozmíst ní knihovního fondu dosp lí dosp lí bo ní k ídlo volný výb r bo ní k ídlo skladové regály d tské odd lení galerie Celkem z toho ve volném výb ru V pobo ce na Hutníku Celkem v knihovním fondu po et svazk 10 500 3 000 15 500 8 900 5 400 43 300 27 800 4 000 47 300
Rozší ení provozní kapacity sálu S navrženou úpravou rozší ením knihovny do prostoru tzv. zaseda ky se snižuje kapacita KD pro hromadné kulturní akce plesy, divadla o cca 60-70 osob. Aby tento úbytek byl áste n eliminován, navrhuje se variabiln odd lit bo ní komunika ní prostory protipožární svinovací žaluzií, otev ít prostory mezi pilí i (odstranit tenké p í kové vyzdívky) a otev ít prostor bo ních balkon. P i stolovém posezení se jedná o cca 60 míst k sezení (u 12 míst na úrovni balkonu nelze zajistit pohled do sálu). P i divadelním uspo ádání se jedná o celkem cca 30 míst se slušným výhledem do jevišt. Nábytek by byl áste n stohovatelný, stoly skládací, aby mohly být využívané pro b žný provoz knihovny, jako místo pro posezení tená. Otev ené otvory bo ních balkon by bylo nutno zakrýt posuvným bezrámovým zasklením (jako se používá k uzav ení loggií) a zatem ovacím záv sem nebo roletou. Pro p ípadnou realizaci by bylo nutno v p edstihu prov it požárn -bezpe nostní ešení s tím, že protipožární žaluzie jsou b žn používány p i len ní velkých otev ených prostor nap. v nákupních centrech na požární úseky. Pro efektivní provoz knihovny by bylo vhodné vzdálen jší místa doplnit vhodným zabezpe ením (zvážením umíst ní kamerového systému), vstup p ípadn doplnit bezpe nostním rámem, resp. p i rekonstrukci elektro p ipravit rozvody pro zabezpe ení prostor. Provozní p ekrytí balkon s provozem knihovny vychází ze skute nosti, že celý sál v. balkonu se vyžívá jen výjime n, ve ve erních hodinách, kdy obvykle nejsou požadavky na provoz knihovny. Hlavní ást knihovny se vstupním pultem lze využívat bez omezení. Popis hlavních stavebních prací Hlavním zásahem do stavebních konstrukcí je vybourání strop a p í ek pro šachtu výtahu, dále je navrženo odstran ní p í ek vyzdívek skeletu kulturního domu v sále a u zaseda ky. Dále je navržena vestavba sociálního za ízení a bylo by nutno provést novou elektroinstalaci. V ešených prostorách by bylo nutno provést nové povlakové krytiny (pop. keramické dlažby a obklady v soc. za ízeních). Do nov z ízených otvor by bylo nutno osadit sklen né výpln s bezrámovým zasklením. Odhad hlavních nákladových položek a celkových náklad Bo ní protipožární žaluzie v p ípad ned lené žaluziové st ny dl. 17,6m 2 ks = 1 mil K Vestavba výtahu 4 mil. K Celkové náklady rekonstrukce se mohou pohybovat v rozmezí 9-11 mil. K, v závislosti na náro nosti provedení. V p ípad omezené realizace prostého rozší ení knihovny bez propojení se sálem by náklady byly nižší.