Pedologie pro zahradníky I. cvičení Metody stanovení zrnitosti Ing. Julie Jeřábková jerabkovaj@af.czu.cz č.dv. 234/36
Podmínky zápočtu max 2 absence za semestr (v případě více absencí, nutno nahradit cvičení ve stejném týdnu, jinak nelze!) Odevzdány protokoly z laboratorních cvičení Splněné podmínky zápočtového testu 29.4. (získat alespoň 20 z 30bodů) Protokoly a další podklady zde Literatura: Kozák J. et al. (2002): Pedologie. AF ČZU, 132 s., ISBN 80-213-0907-5 Valla M. et al. (2002): Pedologické praktikum. AF ČZU, 151 s., ISBN 80-213- 0914-8 Němeček J. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU a VÚMOP, 79 s., ISBN 80-238-8061-6
Na příští hodinu Plášť V ideálním případě nastudovat metodiku stanovení zrnitosti pomocí hustoměrné metody (viz.skripta Pedologické praktikum str.23) Přinést vytištěné!: 1+2.Postup Zrnitost.pdf 1+2.Protokol Zrnitost.pdf 1+2.Spirhanzuv klasifikator.pdf 1+2.Trojuhelnikovy diagram.pdf 1+2.Zrnitost krivka.pdf 1+2.Zrnitost nomogram.pdf
Zrnitost půdy - definice Půdní zrnitost je fyzikální vlastnost půdy, určuje fyzikální frakcionizaci půdy. Textura půdy základní fyzikální vlastnost půdy dána velikostí půdních částic Zrnitost - udává velikost a poměrné zastoupení jednotlivých půdních frakcí
ÚVOD Zrnitost (textura) půdy Význam Vliv na zvětrávání a půdotvorný proces jemnozrnné substráty snáze zvětrávají poměr pórů ovlivňuje dynamiku půdní vody (pohyb, zadržování) Vliv na biologickou činnost půdy půdy těžší s jemnozrnnou strukturou nedostatek O 2 méně biologicky činné; převládají anaerobní transformace organických látek při trvalém převlhčení dochází k rašelinění půdy písčité s hrubozrnnou strukturou nadbytek O 2 v půdním vzduchu biologicky velmi činné; převládá mineralizace látek Vliv na sorpci v půdě půdy hlinité a zvláště jílovité obsahují jílnaté částice s velkým specifickým povrchem = mají větší sorpční schopnost než půdy písčité
Význam Vliv na tepelný režim půd půdy písčité záhřevné půdy těžší jílovité chladné Stanoviště rostlin půdy písčité / půdy těžší stepi / vlhkomilná společenstva
Zrnitostní rozbor Výsledkem zrnitostního rozboru jsou údaje o procentickém zastoupení různých velikostních skupin - frakcí Cílem rozboru je stanovení půdního druhu, k jehož určení slouží zrnitostní kategorie
Zrnitostní rozbor Určení půdního druhu: Podle Kopeckého u nás nejčastěji používaný, (pro potřeby KPP modifikován) Podle Nováka Podle trojúhelníkového diagramu
Zrnitostní rozbor (podle Kopeckého) Název frakce Ø [mm] kategorie Koloidní jíl <0,0001 Fyzikální jíl 0,0001 0,001 I. kategorie Jemný prach 0,001 0,01 Prach 0,01 0,05 II. kategorie Práškový písek 0,05 0,1 III. kategorie Písek 0,1 2 IV. kategorie Hrubý písek 2 4 Štěrk 4 30 Kamení >30 Jemnozem Skelet
Určení půdního druhu (Podle Nováka) využívá k zařazení pouze obsah I.zrnitostní kategorie Půdní druh zkratka obsah I.kategorie Písčitá p < 10% Hlinito písčitá hp 10 20 % Písčitohlinitá ph 20 30 % Hlinitá h 30 45 % Jílovitohlinitá jh 45 70 % Jílovitá jv 60 75 % Jíl j > 75 % Lehké půdy Středně těžké půdy Těžké půdy
Podle Kopeckého s využitím Spirhanzlova klasifikátoru využívá k zařazení pouze obsah I. a II. zrnitostní kategorie Příklad: l. 30% II. 25% III. 35% IV. 10%
Zrnitostní rozbor (podle trojúhelníkového diagramu) Jíl <0,002!!! Příklad: Jíl 30% Prach 30% Písek 40%
Zrnitostní rozbor Metody dělení frakcí Pomocí sady sít Za sucha do průměru zrn 0,25 mm Za mokra do průměru zrn 0,05 mm Nelze použít pro jemnozem, pouze pro IV. velikostní kategorii Pomocí vody Unášecí schopnost vody Sedimentace
Metody zrnitostního rozboru pomocí vody 1) Vyplavovací (elutriační) (Kopeckého vyplavovací přístroj) -vysoká spotřeba vody, požadavek konstantního průtoku
Metody zrnitostního rozboru pomocí vody 2) Usazovací (sedimentační) Stokesův vzorec pro rychlost sedimentace 2 v g r 9 Z K 2 h t v h t g r η ρ rychlost sedimentace hloubka čas tíhové zrychlení (9,81 m/s²) poloměr zrn dynamická viskozita kapaliny (tabulkové hodnoty) specifická hmotnost (zeminy / kapaliny)
a) s přerušovanou sedimentací - dekantační metoda b) s nepřerušovanou sedimentací - pipetovací metoda - areometrická (hustoměrná) metoda
Hustoměrná metoda (areometrická, A. Casagrande) sedimentační metoda s nepřerušovanou sedimentací částice o různé velikosti, sedimentují různou rychlostí v časech t měříme hustotu suspenze s postupným usazováním zrn hustota klesá naměřené hodnoty jsou základem pro konstrukci zrnitostní křivky a stanovení obsahu jednotlivých frakcí
Hustoměrná metoda Kalibrace hustoměru a válce slouží k opravě chyby měření způsobené nenulovým objemem hustoměru 1,030 stopka se stupnicí hruška
Hustoměrná metoda Kalibrace hustoměru a válce 1,000 L R 1,019 h 1 1,030 h 1 h h R h0 h S R h V h R * L S 2 2F S počet dílků stupnice (30) R čtení na hustoměru (1,019; zapsat jako 19!!!!!) L délka stupnice (cm) h/2 polovina výšky hrušky (cm) h F V V objem hrušky (cm 3 ) F průřez válce (cm 2 )
Hustoměrná metoda Preparace vzorku Slouží k rozrušení půdních agregátů na elementární částice Lze provádět mechanicky, chemicky, či kombinací obou metod Postup preparace: navážka jemnozemě: 80 100 g LP 40 60 g STP 20 40 g TP na každý 1g vzorku přidat 1 ml dispergačního činidla (hexametafosforečnan sodný) a stejné množství destilované vody ( poměr voda:činidlo je 1:1) vařit ve varné misce (vypuzení vzduchu a rozrušení agr.) kvantitativně převést do válce
Hustoměrná metoda Vlastní měření směs převedenou do odměrného válce doplníme vodou (vodovodní) po rysku 1000 ml suspenzi rozmícháme pomocí míchadla (1 min) opatrně vložíme hustoměr a v jednotlivých časových intervalech zapisujeme hodnoty R v průběhu sedimentace zaznamenáváme teplotu suspenze
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d Σ% 30 1,029 Mezi měřeními 1 26 nechat hustoměr T1 v suspenzi 2 23 5 19 Po každém 10 T2 14 měření hustoměr 20 T3 13 vyjmout ze suspenze 30 T4 12
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 R + 1 26 teplotní T1 korekce 2 23 5 19 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12 40 T5 11 50 T6 11 60 T7 11
C 20 21 22 23 24 25 Oprava 0 + 0,5 + 0,36
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 S R h V 1 26 h T1 R * L 2 23 S 2 2F 5 19 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12 40 T5 11 50 T6 11 60 T7 11
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 1 26 T1 2 23 5 19 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12 40 T5 11 50 T6 11 60 T7 11
ρ Z d v čas Hr A T
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 Σ% = (100/Ns). [ρz/(ρz - 1)]. R 0 1 26 T1 2 23 5 19 Ns...navážka v gramech 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12 40 T5 11 50 T6 11 60 T7 11
IV.k. % III.k. % II.k. % I.k. %
Co dát do protokolu? název práce (např.zrnitostní rozbor) v pravém rohu jméno, obor, datum princip metody např. nepřerušovaná hustoměrná sedimentace potřeby,chemikálie pracovní postup vyplněná tabulka měření (+ výpočet h R a Σ%) nomogram a zrnitostní křivka zařazení půdy podle Novákovy klas. stupnice (např. 38 % jíl. částic = půda HLINITÁ)