Makroekonomie II. Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky

Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky

Krátkodobá rovnováha ekonomiky Keynesiánský přístup Rovnováha jako jakákoli situace, kdy platí: Y=AD, tj. kdy je veškerý důchod v ekonomice vydán Problém: rovnováha se může ustanovit pod úrovní potenciálního produktu vznik nedobrovolné nezaměstnanosti, pokles cenové hladiny, nevyužité kapacity

Odvození rovnovážného důchodu dvousektorová ekonomika Rovnovážný důchod: Y = C+I, tj. součet výdajů na spotřebu domácností a firemních investic Investice jsou autonomní, tj. nezávislé na velikosti Y Spotřeba se skládá z autonomní (Co) a indukované (důchodem vyvolané) složky (c.y), kde c= C/ Y...mezní sklon ke spotřebě Tedy: Y = Co + c.y + I Po úpravě: Y = (Co + I).1/(1-c), kde výraz 1/(1-c) představuje výdajový multiplikátor

Pro změny pak platí: Y= (Co+I).1/(1-c) Vzrostou-li autonomní výdaje o jednotku, rovnovážný důchod vzroste X-násobně Multiplikátor působí oběma směry, tj. jak v případě přírůstku, tak v případě poklesu autonomních výdajů Klesají-li soukromé výdaje, klesá AD, rovnovážný Y řešení: v podobě zvyšování vládních výdajů

Proces multiplikace AD Y=AD Co+c.Y+I+G Co+c.Y+I G Co+I+G Co+I Y 0 Y Y* Y Je-li výchozí rovnovážný důchod na úrovni Y 0, pak zvýšení vládních výdajů spustí multiplikační proces důchod se může navrátit zpět na svůj potenciál

Odvození rovnovážného důchodu třísektorová ekonomika Rovnovážný důchod: Y = C+I+G Po úpravě: Y = Co + c.(y TA t.y + TR) + I + G kde: TA... autonomní daně TR... transferové platby t.y... důchodové daně Po úpravě: Y = Co + c.y c.ta c.t.y + c.tr + I + G Y - c.y + c.t.y = Co c.ta + c.tr + I + G pravá strana představuje veškeré autonomní výdaje v ekonomice, další úpravou tedy získáme: Y.(1 c + c.t) = A, a tedy: Y.(1 c(1 t)) = A a odtud: Y = A.1/(1-c(1-t))

Rovnovážný výstup v třísektorové ekonomice AD Y=AD Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G Co+c.Y+I Co+c.TRc.TA+I+G Co+I Y 0 Y* Y

Odvození rovnovážného důchodu otevřená ekonomika Rovnovážný důchod: Y = C+I+G+NX Po úpravě: Y = Co + c.(y TA t.y + TR) + I + G + X +v.r m.y kde: v... citlivost vývozů na reálný kurz R... reálný kurz m... mezní sklon k dovozu (jak se změní dovoz, když se důchod změní o jednotku) Po úpravě: Y = Co + c.y c.ta c.t.y + c.tr + I + G + X + v.r m.y Y - c.y + c.t.y + m.y = Co c.ta + c.tr + I + G + v.r pravá strana představuje veškeré autonomní výdaje v ekonomice, další úpravou tedy získáme: Y.(1 c + c.t + m) = A, a tedy: Y.(1 c(1 t) + m) = A a odtud: Y = A.1/(1-c(1-t)+m)

Rovnovážný výstup v otevřené ekonomice Y=AD Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G+X+v.Rm.Y Co+c.TRc.TA+I+G+X +v.r AD Co+c.TRc.TA+I+G Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G Co+c.Y+I Co+I Y 0 Y* Y 1 Y

Krátkodobá rovnováha v modelu IS-LM Model zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží (IS) a trhu peněz (LM) Předpoklady: fixní nominální mzdy fixní cenová hladina dostatečná zásoba VF Y < Y* - vyplývá z předchozích 3 předpokladů uzavřená ekonomika centrální banka kontroluje zásobu peněz

Rovnováha na trhu zboží odvození křivky IS Autonomní výdaje jsou sice necitlivé na důchod, ale jsou citlivé na úrokovou míru Pro rovnováhu na trhu zboží platí: Y = AD, neboli: vše, co je vyrobeno, je také nakoupeno Y = Co + I + G b.i + c.yd, kde: b... citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru, YD... disponibilní důchod domácností Pokud: Co + I + G c.ta + c.tr jsou autonomní výdaje (Ā), a YD=Y-t.Y, pak lze Y vyjádřit jako: Y = Ā b.i + c.(y TA t.y + TR) Y = Ā b.i + c.y(1 t) Y c.y(1 t) = Ā b.i Y[(1-c(1-t)] = Ā b.i Y= (Ā b.i). 1/ [(1-c(1-t)]... funkce křivky IS

Rovnováha na trhu zboží odvození křivky IS i AD AD 1 i 0 AD 0 A 1 i 1 A 0 A A 0 A 1 A i 0 Y Křivka IS znázorňuje množinu rovnovážných bodů na trhu zboží při různých úrovních důchodu a úrokové míry i 1 AD>AS AD<AS IS Y 0 Y 1 Y

Sklon a poloha IS křivky IS křivka bud tím plošší, čím: vyšší bude mezní sklon ke spotřebě vyšší bude citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru nižší bude sazba důchodové daně IS křivka se posune doprava, pokud: vzroste autonomní spotřeba vzrostou investice firem vzrostou vládní výdaje či transferové platby klesnou autonomní daně...a vice versa

Rovnováha na trhu peněz odvození křivky LM Tvar křivky LM je ovlivněn motivy držby peněz, tj. poptávkou po penězích Poptávka po penězích (L) závisí na transakčním a spekulačním motivu držby peněz L=k.Y-h.i, kde: k...citlivost poptávky po penězích na důchod, h...citlivost L na úrokovou míru, i...úroková míra, Y...důchod Pokud LM představuje rovnováhu na trhu peněz, pak lze zapsat: L=M/P=k.Y h.i, a pro rovnovážnou úrokovou míru platí: i =(k.y-m/p)/h... funkce křivky LM

Rovnováha na trhu peněz odvození křivky LM i M/P i LM i 1 i 1 L<M/P i 0 L(Y 1 ) i 0 L>M/P L(Y 0 ) L, M/P Y 0 Y 1 Y Křivka LM zobrazuje rovnovážné body na trhu peněz při různých úrovních důchodu a úrokové míry

Sklon a poloha LM křivky LM křivka bude tím plošší, čím: citlivější bude poptávka po penězích na úrokovou míru (čím silnější bude spekulativní motiv držby peněz) méně citlivá bude poptávka po penězích na změny důchodu (čím rychlejší bude oběh peněz v ekonomice) LM křivka se posune doprava, pokud: vzroste zásoba reálných peněžních zůstatků v ekonomice, tj. pokud CB provede monetární expanzi pokud klesne cenová hladina... a vice versa

Současná rovnováha na trhu zboží i peněz krátkodobá rovnováha ekonomiky i LM i 0 IS Y 0 Y* Y V průsečíku křivek IS-LM nastává rovnováha na trhu zboží i na trhu peněz

Nominální úroková sazba 18 Kombinace fiskální a monetární expanze i* A LM LM B IS IS Popis: Fiskální expanze je doprovázena monetární expanzí. Stabilní úroková míra, růst produktu. Aplikace: Současná hospodářská politika většiny vyspělých zemí za účelem oživení poptávky. Y 1 Y 2 Produkt

Krátkodobá rovnováha v modelu AS-AD AS-AD model představuje model rovnováhy ekonomiky z hlediska krátkého období kombinace rovnovážného výstupu a cenové hladiny AD křivka odvozena z modelu IS-LM AS křivka odvozena z produkční funkce

AD křivka AD agregátní poptávka = kombinace výstupu a cenové hladiny, při kterých je trh zboží a trh peněz v rovnováze i IS LM (M/P 0 ) LM (M/P 1 ) P AD i 0 P 0 P 1 i 1 Y 0 Y 1 Y Y 0 Y 1 Y

Sklon a poloha AD křivky AD křivky bude tím plošší, čím: bude plošší IS křivka bude plošší LM křivka AD se posune doprava, pokud: se doprava posune IS křivka, tj. pokud vzrostou autonomní výdaje v ekonomice se doprava posune LM křivka, tj. pokud centrální banka zvýší zásobu reálných peněz... a vice versa

Posun AD křivky příčina je posun IS Posune-li se IS doprava, pak každé úrovni cenové hladiny odpovídá vyšší výstup doprava jde také AD křivka i IS LM P AD AD' i 1 i 0 IS' Y 0 Y 1 Y Y 0 Y 1 Y

Posun AD křivky příčina je posun LM Posune-li se LM křivka doprava, pak každé úrovni cenové hladiny odpovídá vyšší úroveň výstupu i IS LM LM' P AD AD' i 0 i 1 Y 0 Y 1 Y Y 0 Y 1 Y

AS křivka AS agregátní nabídka = různé kombinace výstupu a cenové hladiny, při kterých jsou výrobní kapacity ochotny nabízet určitý objem výstupu tvar AS závisí na pružnosti nominálních mezd a cen čím jsou nominální mzdy a ceny pružnější, tím menší má změna cenové hladiny vliv na nabízený objem výstupu (AS bude strmější)

Vysvětlení tvaru AS křivky SAS křivka (Short Aggregate Supply) rostoucí funkcí cenové hladiny; důvodem je fixnost některých nákladů (především mzdových) LAS křivka (Long Aggregate Supply) změna cenové hladiny nemá vliv na úroveň reálného výstupu; důvodem je dokonalá pružnost cen jak na trhu zboží, tak na trhu výrobních faktorů (nominální mzdy); dlouhodobě se tak výstup nachází na úrovni potenciálního produktu dlouhodobých výrobních kapacit ekonomiky LAS P SAS P 1 P 0 Y 0 =Y* Y 1 Y

Krátkodobá rovnováha v modelu AS-AD P AD AD' LAS SAS Y 0 Y* Y Zvýšení vládních výdajů nebo zvýšení množství peněz v oběhu povede ke zvýšení AD, výstupu a cenové hladiny rovnovážný výstup se dostane na svůj potenciál

Možnosti stimulace AD z pozice hospodářské politiky Expanzivní hospodářská politika v podobě: Fiskální expanze zvyšování vládních nákupů, transferových plateb nebo snižování daní Monetární expanze zvyšování množství peněz v oběhu (pokles úrokové míry) Hospodářská politika má pouze krátkodobý účinek na hospodářský výkon!!!

Dlouhodobá rovnováha ekonomiky Je spojena s výstupem na úrovni potenciálu Je ovlivněna produkčními schopnostmi ekonomiky Potenciální produkt = maximální dlouhodobě udržitelný výstup ekonomiky Jeho úroveň závisí na: produkční funkci, úrovni zaměstnanosti, při které se vyčistí trh práce, množství kapitálu, při kterém je dosaženo steadystate (viz Solowův model) Dlouhodobá rovnováha = rovnováha z pohledu více období (souvisí s mezičasovou volbou a dlouhodobým rozpočtovým omezením ekonomiky)

Consumption tomorrow Dlouhodobé rozpočtové omezení domácností D A vybavení domácnosti důchodem dnes a v budoucnosti domácnost může spořit (A-D) nebo si půjčovat (A-B) Y 2 A v dlouhém období však platí, že domácnost nemůže utratit víc, je schopna vydělat......tj. než je velikost jejího permanentního důchodu (důchodu životního cyklu) slope =-( 1+r ) 0 Y 1 B Consumption today

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru domácnosti mohou tvořit úspory a půjčovat je jiným domácnostem, nebo: je půjčovat firmám, které investují do výroby předpokladem je existence produktivní technologie

Output Produktivní technologie výstup je větší než náklady na investici (na pořízení kapitálu) R Y=F( K) 0 Capital stock

Consumption tomorrow Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru D D Y=F( K) F E Původní rozpočtové omezení domácnosti D-B Vytvoří-li domácnost úspory o velikosti Y 1 -C 1 a půjčí-li je firmě, tak ta pořídí kapitálové zařízení o velikosti K... investice do výroby (do produktivní technologie) Ve výrobě vznikne výstup o velikosti Y=F(K), který je větší než kdyby domácnost půjčila své úspory jiné domácnosti, a to o E-F Ekonomika se tak dostane na vyšší rozpočtové omezení v obou obdobích, a to D'-B' Y 2 A K 0 C 1 Y 1 B B Consumption today

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru

Dlouhodobé rozpočtové omezení vlády Ani vláda nemůže dlouhodobě spotřebovat více než kolik vybere od soukromého sektoru na daních Pro rozpočtové omezení vlády platí:

Dlouhodobé rozpočtové omezení vlády A deficit dnes a zároveň přebytek v budoucnosti B B přebytek dnes a zároveň deficit v budoucnosti A sklon rozpočtové linie závisí na velikosti úrokové míry z vládního dluhu čím vyšší úroková míra, tím strmější rozpočtová linie, tj. čím větší deficit vláda dnes vytvoří, tím větší přebytek bude muset vytvořit v budoucnosti

% of GDP % of GDP % of GDP % of GDP Primární salda vládních rozpočtů (% z GDP) Ireland Ireland 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8-10 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002 Zdroj: Burda, Wyplosz (2003) Italy Italy 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8-10 -12 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002 USA USA U.K. 8 5 6 4 3 4 2 2 1 0 0-2 -1-4 -2-6 -3-8 -4 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého a veřejného sektoru Nemůže-li soukromý sektor spotřebovávat dlouhodobě více než kolik vyrobí a zároveň......ani vláda nemůže dlouhodobě spotřebovat víc než kolik vybere na daních, pak platí: Soukromý a veřejný sektor nemůže dlouhodobě spotřebovávat více než kolik statků a služeb je v dané ekonomice vyrobeno rozpočtové omezení soukromého a veřejného sektoru lze vyjádřit:

Barro-Ricardova ekvivalence Dlouhodobá neúčinnost fiskální politiky na velikost rozpočtového omezení ekonomiky (tj. na její výkonnost) Provádí-li vláda dnes fiskální expanzi (vytvoří-li deficit rozpočtu), musí nutně v budoucnu vytvořit rozpočtový přebytek, neboli: Pokud dnes sníží daně (nebo zvýší výdaje), musí daně v budoucnu zvýšit (nebo snížit výdaje), tj.: Nulový důchodový efekt: půjčí-li si dnes vláda 1 korunu, v budoucnu musí vrátit 1+r korun současná hodnota 1+r korun = (1+r)/(1+r) = 1 Důsledek: současné deficity jsou plně financovány soukromými úsporami, tj. výše deficitu je ekvivalentní velikosti dodatečně vytvořených úspor

Barro-Ricardova ekvivalence A důchody domácností před zdaněním A důchody domácností po zdanění (G=T) C sníží-li dnes vláda daně, současný důchod domácností po zdanění vzroste posun z bodu A např. do bodu C domácnosti však očekávají zvýšení daní v budoucnosti, a nechtějí-li snížit svůj budoucí disponibilní důchod, musí dnes vytvořit dostatečné úspory velikost dodatečně vytvořených úspor bude přesně odpovídat velikosti fiskální expanze, tj. horizontální vzdálenosti bodů A a C

Aby B-R ekvivalence fungovala: domácnosti nesmějí chápat vládní dluhopis jako přírůstek svého bohatství, tj. musí si být vědomy, že dluhy vlády se skutečně platí (srovnej např. s výroky J. Paroubka) domácnosti mají možnost si půjčovat a tvořit úspory za stejnou úrokovou sazbu jako vláda daňové břemeno je rozloženo v populaci rovnoměrně (neexistence čistých daňových plátců nebo příjemců) daně nezpůsobují distorze na trzích (tj. nedají se přesunout na jiný subjekt splňuje pouze daň z hlavy poll tax )

Úrokové sazby na vládní a soukromé dluhopisy (dlouhodobá splatnost, v % p.a., březen 2004) Country Government bonds Corporate bonds Australia 5.30 6.23 Britain 4.65 5.53 Canada 4.15 5.69 Denmark 3.97 5.12 Japan 1.30 1.44 Sweden 4.12 2.61 United States 3.71 5.42 Euro area 3.81 3.64 Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

B-R ekvivalence v Dánsku 10 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 Zdroj: Burda, Wyplosz (2003) public savings private savings national savings

Dlouhodobé rozpočtové omezení národa (otevřené ekonomiky) Ekonomika jako celek nemůže dlouhodobě spotřebovávat víc (tj. mít záporné čisté exporty), než kolik vyrobí Pro dlouhodobé saldo běžného účtu musí platit: 0 A po úpravě a doplnění: