Neolit v nilském údolí Neolit a konec pravěku v Egyptě Petra Maříková Vlčková 15.03.2010 Několik zdrojů epipaleolitické tradice charakteristické pro nejstarší vrstvy osídlení -bez dokladů o záměrném pěstování obilí a chovu dobytka X keramická produkce je již známa Kultura Fajjúm A: doklady záměrného pěstování obilí pohřbívání v osadách Merimda Bení Saláma 5000-4100 př. n. l. k domům obilná sila širší rodina měla více ekonomické samostatnosti do uliček mezi domy a pod podlahy pohřby bez milodarů děti a adolescenti kontakty se Syropalestinou přes SZ deltu lokalita Bútó Nejstarší doklad o sochařství z území Egypta Káhirské Egyptské muzeum 1
el-omari v okolí Heluánu a Wádí el- Hóf současná s mladší fází merimdské kultury především odpadní jámy prolínání pohřebišť a sídlišť nejstarší neolitický kulturní komplex na území Horního Egypta 600 hrobů a na 40 malých sídlišť 5000-4000 př. n. l. Lokality: Dér Tása Matmar Mustagedda Hammámíja Kau el-kebír Badárí Keramika skořepinová jemná stolní keramika zvláštní druh úpravy povrchu zčeření = jemné zdrsnění povrchu, které je posléze vyhlazeno Mapa sídliště na eponymní lokalitě v Badárí Ukázka pohřbu 2
Nakádská kultura druhá hlavní fáze predynastického vývoje v Horním Egyptě základní impuls ke sjednocení Egypta eponymní lokalita William Mathew Flinders Petrie 3000 hrobů kulturní komplex známý téměř výhradně z pohřebišť Základní chronologie: Nakáda I amratien 4000-3500 př. n. l. Nakáda II gerzean 3500-32003200 př. n. l. Nakáda III semainen 3200-3000 3000 př. n. l. Sequence Dating System William Mathew Flinders Petrie (1853-1942) 1942) 1893-4 výzkumy v Koptu SD 1-29 30-37 37 amratien 38-60 gerzean 61-70 semainen relativně chronologický rámec Nakáda I - amratien hmotná kultura se neliší od badárské kultury vzrůstající rozrůzněnost hmotné kultury rozšíření na jih po Hierakonpolis; na sever pod Abydos 3
Nakáda II - gerzean výrazné společenské změny expanze kultury na sever do středního Egypta a do delty (Minšat Abú Omar) a na jih do Núbie důvody d expanze: relativní přelidnění v centrální oblasti snaha kontrolovat lukrativní obchod s Předním východem a zdroje nerostného bohatství v Núbii existence vládnoucí třídy Doklady existence vládnoucích ch tříd Hierakonpolis tzv. hrobka 100 malovaná hrobka Nakáda II figurální keramika Součásti pohřební výbavy z hrobek elit: 4
Zárodky mocenských uskupení: 3 důležitá centra moci: Abydos Nakáda Hierakonpolis Maádí kulturní komplex současný s Nakádou I eponymní lokalita předměstí Káhiry Maádí tavící kotel vlivů Palestina, el-omari, fajjúmsk mské kultury, Merimda Bení Saláma výrazný podíl výrobků z měděné rudy postupně vytlačena expandující nakádskou kulturou rozsáhlá vesnice více než 50 000 m2 přináleží k ní několik pohřebišť nejstarší doklady kamenné profánní architektury 5 zahloubených/ polozahloubených staveb vlivy ze soudobé (chalkolitické) Syropalestiny Maádí 5
Nakáda III proces sjednocování Egypta minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení dalekosáhlé změny ve společnosti: Objevení písma, první narativní umění na kamenných paletách Nejstarší pravidelné používání serechů ustanovení ikonografie moci Nejstarší skutečně královská pohřebiště Nejstarší doklady umělého zavlažování úpadek města Nakády snad v důsledku porážky koalicí Hierakonpole a Abydu Panovníci tzv. 0. dynastie historický koncept ukotvený v mladších egyptských písemných pramenech nejasné čtení Irej-Hor Serek Ka Narmer pohřebiště: Umm el-káb postupné sjednocení celého regionu pod centrální správu panovníků pocházej zejících ch z Ceneje (na místě dnešního Abydu) Umm el-káb Abydos Hrobka U-j pohřebiště U 6
Hierakonpolis Narmer Panovníci 1. dynastie Hor Aha legendární Meni Džer Džet královna Merneit Den Adžib Semerchet Qaa Meni Identifikace? Hor-Aha X Narmer podle Manéthóna legendární sjednotitel Egypta jméno: pastýř legendární zakladatel: nového hlavního města odklonil tok Nilu nového pohřebiště v severní Sakkáře 7
DĚJINY 1. DYNASTIE projevem své kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem panovník = hlava státního náboženství konsolidace královské moci Horovo jméno zavedení nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a DE) vnitřní kolonizace oblast Delty královské majetky upevňování pozice v zahraničí vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj) Núbie nerostné bohatství Wádí Halfa skalní reliéf u Gabal Šéch Sulejmanu (Džer) Syropalestina obchod s lukrativním zbožím (En Besor) síť ť egyptských vojensko-obchodn obchodních stanic postavení ženy ve společnosti královna Merneit - regentka rozvoj státní administrativy hrobky úředníků provázanost s rozvojem písma vývoj královské zádušní architektury použití červené a černé žuly v hrobkách KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ UMM EL-KÁB pohřebiště U STAVEBNÍ VÝVOJ Hrobka panovníka Džera Hrobka panovníka Dena 8
VÝBAVA KRÁLOVSKÝCH HROBEK Královské hrobky sochy šperky nádoby (keramika, kamenné, měď) Vedlejší pohřby zvířata lvi, sloni, psi Služebníci malé stély Abydos pohřební ohrady Šunét el-zebíb největší dochovaná pohřební ohrada Chasechemuej Šunét ez-zebíb Ohrada Džeta POHŘEBIŠTĚ V SEVERNÍ SAKKÁŘE 9
Hetepsechemuej Raneb Ninecer Vadžnes Peribsen Sechemib Chasechem/ Chasechemuej 2. DYNASTIE Velmi málo známé období egyptských dějin délka 120 150 let Sakkára: Hetepsechemuej, Raneb, Ninecer Půdorys královského hrobu z 2. dynastie 10
Peribsen Chasechemuej Abydos: STŘEDNÍ FÁZE 2. DYNASTIE neznámé místo pohřbu snad v Sakkáře poslední 2 panovníci návrat do Abydu snad projev sounáležitosti s panovníky 1. dynastie archaický tvar hrobek rozbití územní celistvosti snad i občanská válka Chasechemuej jeden z nejdůležitějších panovníků EDP opětovně sjednotil Egypt změna jména z Chasechem => Chasechemuej hrobka v Abydu: velké použití kamene Šunét ez-zebíb: zádušní ohrada v Abydu největší stavba EDP stavby po celém Egyptu: Abydos, Sakkára, Hierakonpolis, etc. Oslava svátku sed sochy v Hierakonpoli Odkaz Archaického období cca 3150-2700 př. n. l. : vynález písma a jeho rozšíření nastartování hospodářského a ekonomického systému vznik organizace státn tní správy pod kontrolou jediného muže panovníka vznik systému státní ideologie položení základů kamenné architektury, umění a s nimi spojených náboženských představ posmrtné představy, sakráln lní architektura (pohřební i chrámová) 11
STARÁ ŘÍŠE éra stavitelů pyramid Panovníci 3. dynastie 2700-26302630 př. n. l. Panovník Sanacht Necerichet Džoser Sechemchet Délka vlády 19 let 19 let 6 let Chaba Kachedžet Hunej 6 let 6 let jeden z nejdůležitějších staroegyptských panovníků postavení nejisté 1. nebo 2. král 3. dynastie potomek Chasechemueje h X problematický panovník Sanacht významní hodnostáři: Imhotep, Hesyre stavební aktivity po celém Egyptě Héliopolis Džoser Hladová stéla na ostrově Sahel oblast 1. kataraktu falzum antedatováno do doby vlády Džosera X pochází z doby vlády Ptolemaia V. -kněží Chnumova chrámu na Elefantině Potvrzení nároku na oblast Dodekaschois (desetiměstí) 12